fbvb.docx

PODSTATA A FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY [ Tržní ekonomika] \- Tržní ekonomika se vyznačuje tím, že o základních ekonomických otázkách co, jak a pro koho se bude vyrábět - Vše co si chceme koupit, pořídit, co chceme mít je založeno na naši pocitech, přáních a snech jedná se o naše potřeby -...

PODSTATA A FUNGOVÁNÍ TRŽNÍ EKONOMIKY [ Tržní ekonomika] \- Tržní ekonomika se vyznačuje tím, že o základních ekonomických otázkách co, jak a pro koho se bude vyrábět - Vše co si chceme koupit, pořídit, co chceme mít je založeno na naši pocitech, přáních a snech jedná se o naše potřeby - Pokud se nám naše přání nesplní, tak se cítíme nespokojení, nešťastní [Maslowova pyramida potřeb ] - Maslow rozdělil potřeby do pomyslné pyramidy podle toho, s jakou intenzitou na nás potřeby naléhají. - V nižších patrech se nacházejí potřeby, které jsou důležité pro naše individuální i společenské přežití. - Vyšší patra nejsou nutná pro přežití, ale přispívají k dlouhodobé spokojenosti a rozvíjí náš osobnostní potenciál. - Ústředním principem této teorie je růst do vyšších sfér pomyslné pyramidy pouze za předpokladu uspokojení nižších potřeb.  Fyziologické potřeby - jde o vůbec nejzákladnější potřeby, díky jejichž naplňování je člověk naživu. - Jde o potřeby, které zajišťují udržení rovnovážného stavu našeho organismu (tzv. homeostáza). - Spadá sem potřeba jezení, dýchání, pohybu, spánku, rozmnožování, vyměšování, nebo například potřeba smyslové stimulace a odstraňování bolesti. - Začne-li být některá z potřeb neuspokojena, tělo si velmi rychle vyžádá naši pozornost a úporně se hlásí o naplnění dané potřeby. Bezpečí a jistota - další silnou potřebou je vyhýbání se nebezpečí, neznámým a ohrožujícím podnětům. - Naplněním této potřeby je vyhledání jistoty, spolehlivosti a stability. - Patrné je naplňování této potřeby ve chvíli, kdy zabezpečujeme svá obydlí nebo uzavíráme pojistky. - Jistotu vyhledáváme v otázkách svého zdraví, zaměstnání nebo rodiny. Sounáležitost a láska - potřeba, díky které udržujeme příbuzenské, partnerské a přátelské vztahy. - Touha po intimitě, potřeba někam patřit, milovat a být milován. - Sem spadá také život v komunitě lidí, se kterými nejsme jen pro pocit jistoty, ale právě pro pocit sounáležitosti. - Tato prostřední potřeba chrání člověka před samotou, depresemi a úzkostností. Uznání a sebeúcta - tato potřeba vychází z touhy člověka být uznán jak okolím, tak sám sebou. - Mohlo by se zdát, že uznávat sám sebe je jednoduché, ale dosáhnut opravdové a ryzí sebeúcty může být dlouhý životní proces. - Právě proto se tato potřeba nachází až téměř na vrcholu pyramidy. - Ne každému se podaří tuto potřebu naplnit. Seberealizace - potřeba rozvinout svůj potenciál, své schopnosti a talent. - Potřeba osobnostního růstu, touha po vědění a estetických zážitcích. - Maslow definuje seberealizované osoby jako tvořivé, spontánní, bez předsudků, etické a nezávislé na vnějších autoritách. - Ne každý má předpoklady obstát v potřebách seberealizačního charakteru. Pokud ano, přichází naplňování těchto potřeb obvykle až po období středního věku (45 -- 60 let). Čím uspokojit naše potřeby?? - Předměty, které uspokojují naše potřeby, těm říkáme STATKY - Statky dělíme dle dostupnosti na: volné (ty jsou volně kolem nás -- voda, vzduch\...) ekonomické (ty jsou výsledkem naší činnosti, nebo výměnou -- musíme vynaložit jistou práci k jejich vytvoření) - Jednoduše řečeno jako statek se označují předměty (hmotné a nehmotné), jejichž spotřeba nebo používání přináší jejich uživatelům užitek. Co je to veřejný statek? - Ve své podstatě je to něco, co získáme „jakoby" zdarma od státu - Stát na ně vybere prostředky z daní - Daně platíme my, tedy ve své podstatě si to nepřímo zaplatíme sami Statek hmotný x nehmotný - hmotné (materiální) statky -- např. hmotnou potřebu mít auto uspokojme tím, že si koupíme auto, a tím ho vlastníme a uspokojili jsme naši potřebu hmotným statkem, - nehmotné (nemateriální) statky -- např. nehmotnou potřebu umět auto řídit uspokojíme tím, že si uděláme řidičský průkaz, a tím jsme získali dovednost, zkušenost řídit, tedy nehmotný statek. Kapitálové x spotřební statky Podle použití slouží statky buď k další výrobě, nebo ke spotřebě v domácnosti: k další výrobě slouží kapitálové (výrobní) statky -- např. mouka slouží v pekárně k výrobě chleba, který se prodá zákazníkovi, k finální spotřebě v domácnosti slouží spotřební statky, které podle povahy členíme na předměty krátkodobé spotřeby (především potraviny, hygienické potřeby, oblečení atd.) a předměty dlouhodobé spotřeby (nábytek, elektronika atd.).  Služby - Služby - uspokojují lidské potřeby svým průběhem. Jsou to cizí lidské činnosti, které členíme podle toho, na koho působí: věcné (hmotné) služby jsou cizí lidské činnosti, které buď obnovují, nebo zlepšují hmotné (materiální) statky -- např. automechanik v autoservisu nám na autě vymění zimní pneu za letní\... osobní (nehmotné) služby jsou cizí lidské činnosti, které přímo působí na naši osobu -- např. činnost fyzioterapeuta, zákrok zubního lékaře, návštěva kadeřníka\... Lidská potřeba - Je u každého z nás jiná - Je ovlivňována tím, jací jsme, tím v jakém prostředí vyrůstáme, jaká společnost nás obklopuje a následně i výši našich příjmů - Potřeby uspokojujeme dočasně a v průběhu času se mění v závislosti na věku, vzdělání, zkušenostech, pohlaví, technickém pokroku atd. Výrobní faktory a vzácnost Co je to výrobní faktor? - Jednoduše to, co potřebujeme k získání statků a služeb - Můžeme je rozdělit: prvotní -- práce a přírodní zdroje druhotné -- kapitál  Práce - Je cílevědomá lidská činnost, která s využitím přírodních zdrojů a kapitálu vytváří statky a poskytuje služby k uspokojování lidských potřeb. Cenou za práci je mzda nebo plat - Pracovní síla - Nositelem práce je člověk \- je souhrn fyzických a duševních schopností člověka konat práci. \- schopnosti se u člověka při práci spotřebovávají, proto je musí obnovit tím, že se nají, napije, vyspí, odpočine si. - Kvalifikovaná pracovní síla -- má odborné znalosti a praktické dovednosti pro výkon složité práce (vzdělání, praxe, vychování) Přírodní zdroje - Jsou produktem přírody, ale nejsou volným statkem. Množství přírodních zdrojů je omezené. - Přírodní zdroje jako výrobní faktor zahrnují:  Kapitál - Kapitál jsou prostředky získané z předchozí činnosti (druhotný výrobní faktor), které slouží k další hospodářské činnosti. - Hodnoty, které přináší, jsou zpravidla vyšší než ty, co byly do hospodářské činnosti vloženy. - Cenou za pronájem kapitálu je úrok. Výnosem z kapitálu při podnikání je zisk. Zisk by měl být větší než úrok. Vzácnost = užitek a omezenost současně - Běžný pojem v ekonomii, užívaný pro zdůraznění omezenosti určitých zdrojů - je opakem neomezenosti potřeb. - Je-li něco vzácné, musíme volit, jaké statky použít, jak je kombinovat, jaké výrobky vyrábět. Volba by měla vždy být taková, aby přinesla co největší užitek, tzn. co největší uspokojení potřeb. - V současné době se s rozvojem vědy a techniky dostupnost statků zvyšuje (např. přírodní křemen se dá do určité míry nahradit umělým) a snižuje se jejich vzácnost (např. dnes jsou osobní počítače součástí vybavení domácností). \- Vždy existují alternativní možnosti, jak své vzácné prostředky využijeme. Můžeme např. jít do školy na přednášku, pak ale nemůžeme tu stejnou hodinu pracovat nebo jít hrát fotbal. Můžeme na svém pozemku pěstovat obilí, nebo na něm postavit haly a vyrábět počítače. Můžeme si za peníze na účtu koupit třeba nové auto, pak je ale nemůžeme současně utratit za akcie nebo za cestu kolem světa. - Když se chováme racionálně, využijeme své vzácné prostředky nakonec na tu alternativu, která nám přinese nejvyšší uspokojení -- užitek v poměru k nákladům. - Ta druhá alternativa je tzv. obětovaná příležitost -- tj. užitek, který jsme mohli mít z druhé nejlepší alternativy, kterou jsme nakonec oželeli.