Prvoci (Protozoa) PDF

Prvoci (Protozoa) - žijí ve vodě nebo ve vlhké půdě, někteří mají schopnost sdružovat se do kolonií - heterotrofní (mixotrofní) organismy - jednobuněční eukaryoté, buňka vykonává všechny f-ce k zajištění života - k tomu jí slouží specializované organely např. pro pohyb, trávení, vylučování, reprod...

Prvoci (Protozoa) - žijí ve vodě nebo ve vlhké půdě, někteří mají schopnost sdružovat se do kolonií - heterotrofní (mixotrofní) organismy - jednobuněční eukaryoté, buňka vykonává všechny f-ce k zajištění života - k tomu jí slouží specializované organely např. pro pohyb, trávení, vylučování, reprodukci - skupina Amoebozoa - hlenky jsou mnohobuněční - protozoa dýchají celým povrchem těla prostou difúzí plynů do buňky - rozmnožování: a) nepohlavní - dělení buňky nejčastěji v podélném řezu b) pohlavní - nakombinování genetického materiálu pocházejícího z dvou buněk Pohyb prvoků 1) pomocí bičíků - 1 nebo více, složen z bílkovinných vláken, např. krásnoočko 2) pomocí řasinek (brv) - stavebně odvozeny od bičíků, velký počet, menší, např. trepka 3) pomocí panožek (pseudopodií) - přeléváním cytoplazmy uvnitř buňky se vytváří panožky - pohyb a získávání potravy, např. měňavka Výživa prvoků 1) osmóza - nejjednodušší způsob příjmu potravy, průchod látek polopropustnou membránou v důsledku odlišné koncentrace této látky na obou stranách membrány 2) fagocytóza - pohlcení pevných částic plazmatickou membránou, vznikají váčky - potravní vakuoly, ve kterých enzymy rozkládají potravu 3) pinocytóza - pohlcování malých částic, nejčastěji v tekutém stavu Systém prvoků - klasifikace prvoků prošla v posledních letech značným vývojem, dnes patří prvoci do několika eukaryotních skupin, některé systémy je zachovávají jako samostatnou říši Protozoa - eukaryota především pak Amoebozoa, Chromalveolata + Rhizaria (Chromista), Opisthokonta, Excavata 1) Amoebozoa (měňavkovci) - typickými organelami pohybu jsou panožky - volně žijící i parazitičtí zástupci - měňavka velká (Amoeba proteus) - žije v půdě, tvoří poměrně široké panožky - měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) - parazituje ve střevech, vylévá kolem sebe trávicí enzymy, které dráždí sliznici střeva - kosmopolitní výskyt, nejvíce však v rozvojových zemích - podle nového systému eukaryot řadíme mezi měňavkovce také hlenky (Mycetozoa) - mnohobuněční - zástupcem je např. slizovka tříslová (Fuligo septica) či vlčí mléko (Lycogala epidendron) 2) Opisthokonta - mezi tyto prvoky řadíme kmen trubénky (Choanozoa) - sladkovodní i mořští filtrátoři - mohou vytvářet kolonie 3) Rhizaria - nacházíme u nich tenké panožky (axopodie) - řadíme sem dírkonošce (Foraminifera) a mřížovce (Radiozoa) - dírkonošci (Foraminifera) - tvoří velmi ozdobné schránky z CaCO3 - tvoří bentos - organismy obývající břeh a dno vod - mřížovci (Radiozoa) - tvoří velmi ozdobné schránky z SiO2 - tvoří mořský plankton 4) Chromalveolata - mezi prvoky této skupiny řadíme nálevníky (Ciliophora), výtrusovce (Apicomplexa), obrněnky (Dinozoa) a) nálevníci (Ciliophora) - mají vyvinuta buněčná ústa - morfologicky a funkčně rozlišená jádra: - makronukleus zajišťuje řízení životních funkcí - mikronukleus obsahuje DNA a účastní se při výměně genetického materiálu mezi dvěma jedinci - pohybovými organelami jsou brvy - rozmnožují se nepohlavně příčným dělením nebo pohlavně konjugací - žijí ve vodě a vlhkém prostředí, někteří jsou parazitičtí a jiní žijí v symbióze s přežvýkavci - trepka velká (Paramecium caudatum) - žije v organicky znečištěných vodách - kožovec rybí (Ichthyophthirius multifiliis) - parazit na kůži a žábrách ryb - narušením pokožky dojde k sekundární infekci - vířenka (Vorticella) - na horním konci systém příústních membrán - buňka je připojena k podkladu stažitelnou stopkou - mezi další nálevníky řadíme např. slávinka či mrskavka b) výtrusovci (Apicomplexa) - specializovaní parazité, žijí uvnitř buněk svých hostitelů - na povrchu těla mají apikální komplex organel (háčky, hroty) - umožňuje uchycení a proniknutí do buňky hostitele - hromadinka švábí (Gregarina blattarum) - cizopasník ve střevě švábů - krvinkovky (Haemosporidia) - obligátní parazité, parazitují v červených krvinkách - rod zimnička (Plasmodium) - způsobuje malárii, přenašečem je komár rodu Anopheles - malarické záchvaty - ročně onemocní 500 mil. lidí (1 mil. zemře) - příznaky jsou horečka, bolest kloubů, křeče - nejpostiženějšími oblastmi ve světě jsou rovníková a subsaharská Afrika, Indie, JV Asie a J. Amerika - kokcidie (Coccidia) - parazité ptáků a savců - kokcidie jaterní (Eimeria stiedae) - napadá játra a žlučovody králíků - onemocnění kokcidióza - kokcidie kočičí (Toxoplasma gondii) - definitivním hostitelem je kočka, mezihostitelem je člověk - nejrozšířenější protozoální infekce v ČR - onemocnění toxoplazmóza, příznaky se podobá chřipce - ohrožení zejména pro těhotné ženy - potrat či poškození plodu c) obrněnky (Dinozoa) - mixotrofní organismy obsahující chloroplasty - zásobní látkou je škrob; součástí planktonu - mají 2 bičíky, tělo má na povrchu destičky, které tvoří štít - má dvě části horní - epithéku a spodní - hypothéku - rod Ceratium, Peridinium - red tide (rudý příliv) - při přemnožení zabarví vody do červena 5) Excavata - do této skupiny řadíme krásnoočka (Euglenoidea), bičivky (Kinetoplastea), bičenky (Trichomonadea), diplomonády (Diplomonadida) a) bičenky (Trichomonadea) - komenzálové či parazité v trávicí soustavě - bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) - má 5 bičíků, parazituje v močové trubici žen i mužů - způsobuje hnisavé výtoky z pochvy žen (trichomoniáza) - přenáší se pohlavním stykem - u těhotných žen může napadnout plod a způsobit potrat - mezi komenzály patří brvitky (Hypermastigida) - žijí v trávicím traktu švábů a termitů - pomáhají trávit celulózu b) diplomonády (Diplomonadida) - lamblie střevní (Giardia intestinalis) - parazituje v tenkém střevě, způsobuje onemocnění giardióza - projevuje se průjmovým onemocněním c) bičivky (Kinetoplastea) - mají tzv. kinetoplast (pozměněná mitochondrie) - bodo skákavý (Bodo saltans) - v eutrofizovaných vodách - trypanozoma spavičná (Trypanosoma gambiense) - přenašečem je moucha tse-tse (rod bodalka) - spavá nemoc (trypanosomiáza) - na povrchu těla undulující membrána - tropická a subtropická Afrika, oblasti bažin - příznaky: horečka, zduření mízních uzlin, chronická únava, netečnost, napadení nervové soustavy - ročně onemocní asi 0,5 mil. lidí - onemocnění má rychlý průběh (postižený umírá do půl roku) - nemoc se vyskytuje ve dvou formách (východní a západní) - trypanozoma dobytčí (Trypanosoma brucei) - napadá kopytníky v afrických savanách - způsobuje nemoc nagana (podobné projevy jako spavá nemoc) - katastrofální následky pro pastevecké hospodářství - ničivka (Leishmania) - přenašečem jsou mouchy - onemocnění leishmanióza se projevuje horečkou, zvětšením jater a sleziny, úbytek tělesné hmoty - výskyt v Africe, Asii a J. Americe - nejznámější forma nemoci kala azar (černá horečka) - často končí smrtí, ročně umírá až 500 tis. pacientů d) krásnoočka (Euglenoidea) - zelení bičíkovci (obsahují chloroplasty) - výskyt světločivné skvrny, pulzující vakuoly - autotrofie, mixotrofie, heterotrofie - rozmnožování - podélné dělení - eutrofizované sladké vody - krásnoočko zelené (Euglena viridis)