British Empiricism and Associationism PDF

BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS - myslitelé odmítající Descarta a Leibnitze – učení o vrozených idejích a vrozeném lidském intelektu (imanentismus, nativismus) - empirismus je gnoseologický směr, který pokládá za hlavní zdroj poznání senzorické a percepční zkuše...

BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS - myslitelé odmítající Descarta a Leibnitze – učení o vrozených idejích a vrozeném lidském intelektu (imanentismus, nativismus) - empirismus je gnoseologický směr, který pokládá za hlavní zdroj poznání senzorické a percepční zkušenosti – empirii - asocianismus volně navazuje na empirismus; zabývá se asociačními principy, které umožňují třídění a organizaci psychické zkušenosti - z toho vzniká psychologická odnož empirismus-asocianismus – hlavním zdrojem získávání informací: introspekce - dva směry, které se od sebe nedají úplně oddělit EMPIRISMUS Empirismus – je gnoseologický směr, který pokládá za hlavní zdroj poznání senzorické a percepční zkušenosti – empirii FRANCIS BACON (1561-1626) - filozof přechodné doby - aktivní politik (za královny Alžběty) Politik - poslanec, prokurátor, kancléř - podílel se na smrti hraběte z Essexu, který byl nevinný (byl to jeho bývalý přítel, který mu místo na politice dohodil, ovšem vzbouřil se proti královně) - kancléř a prokurátor za vlády Jakuba I. - později byl odsouzený za korupci – bral úplatky (prý se o ně dělil s králem – on vzal vinu na sebe a král mu pak dal milost) ve vězení pobyl jen pár dní - musel odstoupit 🡪 odjel na venkov, pobyt na svém zámku, věnoval se vědě a filozofii - zemřel na zápal plic (zemřel kvůli experimentu – nachladil se) dílo: „Nové organon“ (1620/1990) - účelem poznání je pokrok, ovládnutí přírody člověkem - „Vědění je moc.“ - zdrojem poznání by měla být zkušenost – empirie, jejíž výsledky lze zobecňovat na úroveň axiómů - zdůrazňoval induktivní metodu – slouží k zobecňování, na základě případů se snažíme najít obecné pravidlo, induktivní metoda má svoje limity; potřeba vycházet z pozorování a pak dělat nějaké závěry = indukce nestačí však pouze důkazy, co teorii podporují je třeba hledat i data, co teorii vyvracejí = protipříklady (dnes známí jako falzifikace) – kladl důraz na protipříklady – hledat i příklady, které hypotézu vyvracejí, ne pouze potvrzují kladl důraz také na experiment byl proti dedukci → to je důvodem omylů, předsudků zabýval se idoly – předsudky, které překážejí poznání → měli bychom se je snažit odstranit 7  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS Idoly – předsudky bránící rozvoji poznání 1. idoly rodu pramení z lidské přirozenosti (např. preference poznatků, které potvrzují naše dosavadní mínění); subjektivní vidění světa dle národa, kultury, „rodu“ o automaticky přejímáme hodnoty kultury za své o symbolika barev, žebříček hodnot, krásy 2. idoly jeskyně mají svůj původ v individuálním založení výchově, četbě, úctě k autoritám, v konkrétní životní situaci dané osoby; každý má svůj subjektivní pohled na světě (každý má svou ulitu), máme pocit, že naše vnímání je jediné správné – vidíme jen náš jediný názor, nevnímáme věci okolo – klapky na očích 3. idoly trhu/tržiště pocházejí ze společenských kontaktů; rozumu a myšlení překáží hlavně nesprávné používání řeči; komunikace mezi lidmi pomocí řeči – může dojít ke špatnému výkladu, zkreslení (zacházíme se slovy jako s věcmi na trhu + hodnota slov je různá), každý si to může vyložit jinak 4. idoly divadla mají svůj původ v zakořeněných tezích starých filozofů; věci okolo nás jsou jinak, než jsou ve skutečnosti o lidé ve skutečnosti hrají divadlo – student: dává pozor/má toho moc, učitel: bude hodný/zlý o hrajeme moc a často – nevíme, co je divadlo a co je skutečnost Další díla: - dílo: „Eseje“ (1597): první dílo; obsahuje vtipné úvahy o lidské povaze - Bacon měl velmi vytříbený literární styl; někteří historici mu připisují autorství Shakespearových her - dílo: „Nová Atlantida“ (1623): poslední dílo; popisuje ideální společnost řízenou chytrými lidmi (podobně jako Platón), důraz na vzdělaná 8  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS THOMAS HOBBES (1588-1697) - Baconův tajemník - materialista – existuje pouze hmota (není nic duchovního, ani Bůh) - dílo „Leviathan“ (1651/1942) bájná příšera – připodobňuje ke státu misanropické názory na lidskou povahu – „Člověk člověku vlkem“ → člověk je od své přirozenosti zlý, jediný způsob, jak zkrotit lidskou agresivitu, je převést moc na jednu autoritu = suverénní moc nutnost jedné suverénní moci – přišel s pojmem Společenská smlouva (tvrdil, že moc krále není dána od Boha, ale že se lidé na začátku dohodli, že by jim někdo měl vládnout) - navazoval na Machiavelliho - obhajuje absolutismus založený na domluvě - vypracoval Teorii imaginace: představa je ochabující vjem zabýval se kladifikací představ: o prosté (pamětní) o složené (fantazijní) o myšlení chápal jako souslednost představ, která má svůj původ v dřívější zkušenosti (empirici odmítají vrozenost, vše se dá odvodit ze zkušenosti) - stavěl se proti nesmrtelnosti duše - jeho ateismus je však sporný Bůh je podle něj nepoznatelný (spíše je agnoticista) odmítal vliv církví na politiku 9  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS JOHN LOCKE (1632-1704) - dílo: „Esej o lidském rozumu“ (1690/1984) – hlavní dílo zdrojem poznání je smyslové poznání - senzualismus lidské mysl je po narození „bílým papírem, beze všech idejí“ – tabula rasa (pojem nevymyslel, přispěl k jeho rozšíření, převzal ho) – nemáme nic vrozeného dva typy zkušeností (empirie): o vnímání vnějších předmětů smysly (sensation) primární (tuhost, rozlehlost, pohyb a počet) – objektivně existují a jsou sekundární vlastnost předmětů (chuť, vůně) – subjektivní vjemy o vnímání vnitřních dějů v mysli (reflection) např.: vnímání, myšlení, chtění, poznávání jednoduché – smyslové vnímání složené ideje – ty tvoří psychika z jednoduchých a) spojením několika jednoduchých idejí b) nacházením vztahů mezi idejemi c) abstrakcí → tím vznikají obecné ideje (krása, vděčnost) o uznával také existenci substance: nedůsledný sensualismus, jsou ty rysy racionalismu klade důraz na význam „jmen/pojmenování“ – to, jak věci nazýváme a každý to může pochopit jinak, je hlavním zdrojem nepochopení a sporů – je považován za zakladatele novodobé sémiotiky – obecná filozofická teorie znaků a symbolů zabývající se jejich funkcí - dílo: „Listy o toleranci“ (1689) oddělení vlády a náboženství máme tolerovat všechny, ale neplatí to pro ateisty a katolíky → netolerance k ateistům a katolíkům (ateisté v nic nevěří, a tak nemají morálku, katolíci mají papeže) je to reakce na chaos v jeho době – je pro toleranci (proti extrémům ateismu x katolicismu), pro toleranci kultur - dílo: „Dvě pojednání o vládě“ (1689) prosazuje liberalismus vše lze redukovat na vlastnické právo – všechna práva odvozena od vlastnického práva vlastnické právo závisí též na úsilí – musíme o věc pečovat, jinak bude chátrat prosazuje osobní svobodu dílo: „Rozumnost křesťanství“ (1695): zastával deismus, odmítá zasahování Boha do běhu světa o deismus = názor připouštějící existenci Boha, který svět pouze stvořil, ale dále do něj nezasahuje - velký vliv na osvícenství ve Francii a USA (otec liberalismu), měl vliv na vznik americké ústavy 10  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS GEORGE BERKELEY (1685-1753) - biskup anglikánské církve, Ir - zajímal se o čití – zaujaly ho subjektivní zážitky u veřejné popravy – nechal se na chvíli také oběsit a pak odříznout – pro zkušenost - bojoval proti ateismu a materialismu - dílo: „Esej k nové teorii vidění“ (1709) je považován za zakladatele konstruktivní percepce – teorie konstruktivního vnímání vnímání je něco, čemu se postupně učíme, vnímání prostoru se učíme, není automatické vnímání vzdálenosti, velikosti, místa jsou výsledkem úsudku, co závisí na smyslové zkušenosti popsal binokulární konvergenci, akomodace čočky – přichází s fenoménem – nastavení očí se mění, když je předmět daleko/blízko → oči se sbíhají (konvergence) k sobě/od sebe, aby světlo dopadlo na žlutou skvrnu u obou → tento pohyb provádí oční svaly a vedou k počitkům, které jsou v hlavě spojeny s různou vzdáleností zkoumal, zda lidé, kteří byli slepí, mohou po obnovení zraku vidět – tvrdil, že ne a psychologové toto tvrzení podpořili – pro člověka je velmi těžké zrakové vnímání - dílo: „Pojednání o základech lidského poznání“ (1710/1995) vnímání tvarů, vzdálenosti, velikosti, pohybu vychází ze zkušenosti rozdíl mezi primárními a sekundárními vlastnostmi neexistuje vše je pouze fenomén našeho vědění „Esse est percipi“ – být je totéž co být vnímán existuje jen objektivní realita → Bůh ▪ vjemy nám dává Bůh, přírodní zákony jsou jejich principy, podle kterých Bůh spojuje ideje = nominalismus ▪ neexistují věci, jen vjemy ▪ popíral existence hmoty, kterou považoval za zdroj ateismu ▪ je důsledný idealista → nevěří v existenci hmoty ▪ je nedůsledný solipsista → je Bůh a ten mu drží vše pohromadě v praktickém životě kladl důraz na common sense (zdravý rozum/selský rozum) – Bůh je dobrý a vjemy nám poskytuje předvídatelně 11  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS BRITSKÝ ASOCIANISMUS - vydělil se z empirismu - asocianismus je nejvýznamnější psychologický směr v rámci filozofie - mentální dění vysvětluje na základě asociací – spojů mezi psychickými obsahy - zakladatelé: David Hartley, David Hume DAVID HUME (1711-1776) - vyspělé, geniální dítě - významný ekonom, vysoké sociální cítění (byl dobrák) - ve filozofii se moc nevyžil, věnoval se obchodu - dílo: „Pojednání o lidské přirozenosti“ (1740) – první a nejrozsáhlejší dílo – rozebral to později na díla - dílo: „Zkoumání o lidském rozumu“ (1748/1996) – výcuc z prvního díla, navazuje na Locka, nazývá psychické obsahy jako percepce dva druhy duševních obsahů (= percepcí): 1. imprese – bezprostřední dojmy, které jsou výsledkem vnějšího i vnitřního vnímání; nominalismus: generalizace 2. ideje – slabší percepce; otisky impresí, méně působivé a živé; realismus (ideje jsou pravé, ostatní jsou stíny) asociační principy – pomocí paměti a obraznosti tvoříme z jednoduchých idejí složení (všechny mají však původ v impresích) o je jich pět: podobnost, kontrast, dotyk v čase, dotyk v prostoru a kauzalita o tři principy spojení (asociací) mezi idejemi: ▪ zákon podobnosti – když mluvíme o obrazu, myslíme na originál ▪ kontrast, dotyk v čase a prostoru – mluvím o pokoji v budově, myslím i na další pokoje ▪ vztah příčiny a důsledku, kauzalita – myslím na zranění → vybaví se mi i bolest → kauzalita je pouze vnitřní očekávání založené na zvyku – nic, co by se dalo reálně vnímat; kauzalita je založena na dvou po době jdoucích jevů, co se pravidelně opakují → kauzalita je výsledkem zvyku, ne rozumu → vnitřní očekávání založeno na zvyku – nic, co by se dalo reálně vnímat - jako filozof se hlásil ke skepticismu (nemůžeme si být jistí existencí lidské mysli, ani svého já) 12  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS pochybuje i o existenci vnějšího světa → nadhodil tím problematiku transformace vnějších podnětů ve vědomé zážitky zpochybňuje i existenci substancí (hmotné, duchovní) → je nejenom skeptik, ale i agnostik - dílo: „Dialogy o přirozeném náboženství“ (1779) sám ateista; ovšem náboženství může být užitečné: náboženství by mělo mít jen rozumově-etickou podobu → zdroj morálních principů pochybuje o existenci Boha, pro vyspělejší jedince není potřeba stavěl se proti existenci zázraků (Humova břitva – princip racionálního postoje k víře v zázraky) → vše musí být podle přirozených zákonů - věnoval se také ekonomii (zejména měnové politice) popíral smysl indukce – úspěšné induktivní postupy chápal jako projev přirozeného instinktu 13  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS DAVID HARTLEY (1704-1757) - po vzoru otce měl být duchovním → neakceptoval ale věčné zatracení - nakonec se z něj stal lékař - někdy považován za zakladatele psychologie - dílo: „Pozorování o člověku“ nejvýznamnější byl dualista → jsme složeni z těla a mysli zastánce psychofyziologického paralelismu (psycho a fyzio probíhají odděleně) asociace je podle něj základní princip, který objasňuje strukturu mysli a jejich procesů jediný asociační princip – dotyk (= kontiguita) ▪ dotyk simultánní (současný) – pokud si podněty uvědomujeme současně (synchronní asociace) – dnes nazýváme jako dotyk v prostoru (myslím na jarní práci na zahradě – asociace → rybízový keř, chuť ovoce) ▪ dotyk sukcesivní (následný) – pokud si podněty uvědomujeme po sobě (sukcesivní asociace) – dnes nazýváme jako dotyk v čase (vidím název filmu – asociace → vybavím si jeho děj) vazby mezi mentálními obsahy vznikají tím snadněji, čím častěji je vnímáme → síla asociace závisí na opakování (dnes víme, že to není pravda, závisí na okolních faktorech) přichází s pojmem vibrace = je to aktivita nervového systému ▪ asociace chápal jako nervové vibrace ▪ myslel, že nervy přenášejí senzorické informace záchvěvy – v mozku se zeslabují a vznikají miniaturní vibrace ▪ → předchůdce fyziologické psychologie determinista – věřil, že jednoho dne budeme o mysli vědět vše; pokud sečteme všechny vjemy, zjistíme, co z toho 14  BRITSKÝ EMPIRISMUS A ASOCIANISMUS JOHN STUART MILL (1806-1873) - otec ho od mala podroboval intelektuálnímu drilu → četl, psal, učil se → ve 21 letech se zhroutil, objevily se deprese - logik, ekonom, filozof - pracoval jako úředník - zabýval se ženskými právy; esej „Subjektivita ženy“ (1869) v parlamentu hájil volební právo žen (také hájil rovnoprávnost ve vztahu) → jeden z prvních zastánců feminismu ovlivnila ho jeho (zadaná) láska – paní Taylorová - významný v etice: propracoval utilitarismus (etika) dílo: „Ulitaristická etika“: utility - dílo: „O svobodě“ - dílo: „Systém logiky, usuzovací a induktivní“ (1843) mysl hraje při spojování idejí aktivní rolu; probíhá tvořivá syntéza mentálních elementů v mysli je to, co pochází ze smyslů neexistuje determinismus – zdůrazňuje aktivní roli psychiky – hl. při zpracování idejí komplexní ideje nejsou jen součet jednoduchých – mysl jim přidává nové kvality – mysl provádí tvořivou syntézu mentálních elementů přirovnával psychologii k mentální chemii – snaha odhalit zákonitosti tvorby komplexních idejí popisuje základní metody induktivního myšlení – Millovy metody ▪ metoda shody – hledání stejných prvků v různých případech, událostech ▪ metoda rozdílu – ověřuje, zda chybění příčiny → provádí chybění důsledku (dnes fce kontrolní skupiny) ▪ metoda sdružené změny – sleduje, zda změny jedné proměnné souvisí se změnami druhé, mají vztah (dnes korelace) - rozvoj lingvistiky – pojmy denotativní a konativní význam slov denotát – něco, co sdílíme obecně; pokud řeknu pes, tak si představíme zvíře podobné psovi každý si představujeme jiného psa – denotát – obecné jádro, na kterém se shodneme konotát – individuální, každý si představí jiného psa, přidružený význam, subjektivní představa (labrador, …) 15