Ženy v antickém Řecku PDF

Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Zdroje informací - literatura: historická díla (Hérodotos, Xenofón, Thúkydidés) filozofická (společenskovědná) díla (Xenofón, Platón, Aristotelés) řečnické spisy: občansko-právní spory (Démosthenés, Lýsiás)...

Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Zdroje informací - literatura: historická díla (Hérodotos, Xenofón, Thúkydidés) filozofická (společenskovědná) díla (Xenofón, Platón, Aristotelés) řečnické spisy: občansko-právní spory (Démosthenés, Lýsiás) komedie (Aristofanés, Menandros) helénistické egyptské papyry (soukromá korespondence, smlouvy) - hmotné prameny: architektura: urbanismus, náhrobní nápisy výtvarné umění: vázové malířství sociální historie, antropologie (sociální a kulturní, antropologie příbuzenství), evoluční psychologie, srovnávací etnografie (mediteránní prostor) Periodizace starověkého Řecka a jeho literatury - helladská doba (cca 2000 př. n. l.) - příchod Řeků do egejské oblasti - mínojská kultura na Krétě (2700-1450 př. n. l.) - mykénská kultura na pevnině (1600-1000 př. n. l.; království) - vznik alfabety a homérských eposů (9./8. století př. n. l.) - archaické období (8.-5. stol. př. n. l.) řecká kolonizace, vznik městských států (poleis): aristokracie, tyranie řecko-perské války literatura: poezie: Hésiodos, Sémonidés - klasické období (5.-4. stol. př. n. l.) demokracie v Athénách (Periklés) centrum Atény peloponéská válka vzestup Makedonie literatura: 1. filozofie: Platón, Aristotelés 2. historie: Xenofóntragédie: Sofoklés, Eurípidés 3. komedie: Aristofanés 4. řečnictví: Démosthenés - helénistické období (4.-1. stol. př. n. l.) tažení Alexandra Velikého a nástupnické říše postupné začleňování do Římského impéria (146 BC, 30 BC) centrum Alexandrie (Egypt) literatura: komedie (Menandros), poezie (Theokritos) - římské období (1. stol. př. n. l.- 4. stol. n. l.) území Řecka pod správou Říma Řekové žijící v Římě 1  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Ženy v řecké mytologii – Olympské bohyně Héra - nejvyšší bohyně, hašteřivá, žárlivá, manželka Día (nelíbily se jí Diovy zálety) - mstivá vůči Diovým potomkům, které měl s bohyněmi a smrtelnicemi (brání vlastní děti před nemanželskými, ale jakým způsobem? Např. na Herakla pošle hada) - Zeus jako otec úspěšných dětí - věrná manželka, ale jejich děti nebyly nic moc, nemilující matka „neúspěšných“ dětí: Héfaistos – neměla ho ráda, protože byl slabý, ošklivý a nešikovný, srazila ho z Olympu Árés byl nelítostný bůh války, všichni se ho báli Hébé – služka – nebeská číšnice bohů, která nalévala božský nektar, menší bohyně - Héra byla také bohyně manželství (manželství s Diem, ale bylo komplikované a nebylo příkladné) - kult Héry (žárlivá manželka pronásledující vlastní děti, zobrazována s korunou v sedě) - uctívaná lokálně: na Peloponésu, v jižní Itálii a na ostrově Samos Athéna - bohyně moudrosti, války (vojenské strategie – mužská doména), řemesel (předení, tkaní – ženské práce) - narozená z Dia (nemá matku) - ženy – dárkyně života, ale v řecké mytologii i obráceně – otcové – dárci života - bůh Dionýsos se narodil z Diova žebra bůh vína, veselí, který nezná míru přebírá atributy ženské = neuměřenost, prostopášnost pohled řeckých filozofů => žena se nedokáže ovládnout, muž ano - žena schopná prosadit se v mužském světě, popření vlastní sexuální role: mužské atributy - ženský prvek: tkaní => rozporuplnost bohyně – prolínání mužských a ženských světů => ambivalentní bohyně - Athéna doprovází hrdiny (muže) - největší pomocnice Odyssea - Athéna byla panna, ale uctívána ženami jako matka (ne biologická), mýtus => dělal si na ni zálusk bůh Hefaistos, pokus o znásilnění, ale podařilo se jí utéci - zobrazení – socha Athéna Varvakeion - kopie původní sochy v athénském Parthénonu (mužské atributy) => vojenská výbava (přilbice, na štítu je vyobrazen boj Řeků s Amazonkami) - Proč ženy nebojovaly => evoluční důvod, žena se stává matkou, neměl by kdo rodit děti, kdyby ženy prohrály a padly ve válce, nemohou do války z důvodu reprodukce, protože společnost nemůže přijít o ženy, není to proto, že by ženy byly slabé Afrodíté - bohyně krásy a lásky, zpodobňuje lásku vášnivou a sexuální (ne platonickou) - smyslná láska (socha Venuše Mélská) - zrozena z mořské pěny - syn Éros (bůžek lásky, luk, šíp => přejato Římany – Amor) Démétér a Koré - násilné oddělení dcery od matky - Hádes unese Koré (označení pro dívku nebo pannu), sestupuje do podsvětí nedobrovolně - Démétér ji hledá po světě (dívky v Řecku se vdávaly velmi brzy, nerozhodovaly o tom, koho si vezmou) 2  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - Démétér se dozví, kde je dcera, ale nemůže sestoupit do podsvětí, naléhá na Dia, ten jí nevyhoví, proto začne stávkovat (stop obilí, není úroda => hlad) - kompromis – půl roku v podsvětí, půl roku na zemi s matkou - Démétér jako milující matka, které záleží na svém dítěti Démétér - bohyně zemědělství, (matka země => plodivá síla) - nejdůležitější v Athénách - sestra Dia, incestní vztah (nebylo neobvyklé u bohů, mohli si to dovolit na rozdíl od smrtelníků) - Zeus otec její dcery Persefony = Koré => domluvený sňatek s Hádem (její strýc a bůh podsvětí – manželství mezi blízkými příbuznými bylo běžné) - Persefona tak ztělesňuje přechod z nevinného mládí k zralé ženě, která má dvojí úlohu – je bohyní podsvětí a zároveň stále i dcerou Démétér, spojenou s cyklem ročních období - Mýtus o jejím únosu vysvětluje příchod jara (když se Persefona vrací na zem a přináší úrodu) a zimy (když se vrací do podsvětí) Hestia - bohyně domácího krbu, panenská bohyně Artemis - bohyně lovu => mužská doména - panenská bohyně – modlí se k ní mladé dívky (procesí v Řecku) - problematičnost uchopení ženy v řecké mytologii – žádná v sobě nezahrnuje všechny atributy ženskosti (manželství, mateřství, sexuální přitažlivost, soběstačnost, práce, seberealizace) X panenství (bohyně narozeny z otce) - V Řecku pnutí mezi ženským a mužským světem - 1. žena na světě byla Pandora - mýtus Pandořina skříňka => pokud otevřena – nemoci, strasti, neštěstí (předtím nic takového) - s první ženou přišlo neštěstí (na dně skříňky zůstala naděje) - tento mýtus nám říká, proč Řekové k ženám byli tak opatrní – je dobré si dát na ženu pozor, musíme ji krotit a hlídat - sexuálně atraktivní ženy => klam, lež Hlavní témata - násilí na ženách: únosy, znásilnění (Zeus, Poseidón, Hádés, Théseus: Danaé, Léda, Europa, Alkméné...), podrobení odbojných žen (Amazonomachia) - žena = příčina zkázy mužského světa (Pandora, Helena) - ženy se dopouštějí násilí na manželích (Danaovny, ženy z ostrova Lémnu, Médeia, Déaneira, Prokné, Klytaimnéstra, Faidra...) - bohyně bez dětí, děti bez matek (Athéna, Dionýsos, Erichthonios) - žena klame tělem a je zvědavá (Héra, Afrodíté, Pandora, Kekropovny, Métaneira) Smrtelné ženy v řecké mytologii - ženy znamenající zkázu pro muže - První žena byla Pandora (paralela k SZ Evě), pramatka lidského rodu, ohrozila původní zlatý věk, kdy byli stvořeni jen muži, žili v blahobytu, ale stvořením Pandory nastal konec tohoto věku, nastalo soužení => byla dána lidem, aby je potrestala 3  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - Pandora = uplácána z hlíny, krásná, („všemi dary obdařena“, všechny dary přinášející“) - byla trestem pro Prométhea – pro muže obecně - Prométheus měl spor s Diem o tom, co budou obětovávat bohům (maso X kosti), Zeus vzal lidem oheň, Prométheus ho donesl zpět, Zeus rozzloben, trest pro lidi => žena => její skříňka obsahující námahu, utrpení, bolest, nemoci, zůstala v ní jen naděje - Pandora = pramatka lidského rodu, která přinesla neštěstí, od její doby musí lidé obživu ze země těžce dostávat, těžká zemědělská práce pro muže, pro ženy porod - Hesiodos – básník (7. př. n. l.) => v jeho verzi mýtu, není akcentováno, že žena byla dána lidem pro plození, pouze přinesla neštěstí Helena - žena nevěrná svému muži – příčina Trojské války, různé pohledy na ni (obhajoba X odsouzení) - nejkrásnější žena v Řecku, mýtus => Paridův soud – Zeus nechtěl rozhodnout, která z bohyň (Athéna, Héra a Afrodita) je nejkrásnější, dal rozhodnout člověku, Paridovi, bohyně mu slibovaly různé výhody, Afrodita mu slíbila nejkrásnější ženu za manželku (Helena) => Paris zvolil Afroditu - Helena byla vdaná za spartského krále Meneláa, Meneláos hostil Parida (Řekové byli dobří hostitelé) - Parid Helenu unesl (zdroje se liší, jestli to bylo dobrovolné nebo násilné) - mnoho mužů se o Helenu ucházelo, mezi sebou si slíbili, že ten kdo ji získá, tak ostatní mu budou vždy pomáhat (bratr Agamemnón, Odysseus) = 10 let Trojské války – Trója zničena, návrat Meneláa a Heleny Médea - žena, která zabila své děti (2 syny), aby se pomstila muži (manžel Iáson si chtěl vzít jinou ženu) - Médea nebyla Řekyně (původem z Kolchiady na pobřeží Černého moře) - nepřinesla žádné spojenectví do Řecka, které by její muž mohl využít, proto si chtěl vzít korintskou princeznu Déianeira - manželka Hérakla - reagovala na hypotetickou nevěru, získala elixír lásky, který měla použít, bude-li mít pochybnosti o Heraklově lásce (nechtěla mu ublížit), napustila šat tekutinou a Herakles umřel Klytaimnéstra - manželka Agamemnóna - pomstila se manželovi smrtí, protože Agamemnón obětoval jejich dceru Ífigéneii před odjezdem do Tróje (Ífigeneie nezemřela, bohyně ji odnesla, aby se stala její kněžkou) - po návratu z Trojské války Klytaimnéstra zabila Agamemnóna (Klytaimnéstra byla Agamemnónovi nevěrná, žila s Aigisthem (téma věrnosti a nevěry, žena opět příčinnou záhuby) Prokné - manželka krále Térea - chtěla vidět svou sestru, Téreus se do ní ale zamiloval a znásilnil ji - Ze strachu, aby nevydala svědectví, vyřízl jí jazyk - Sestra si však našla cestu, jak ho obžalovat: vetkala zprávu do nějakého roucha (tkaní a stav = ženská doména) - Jakmile se o zločinu dozvěděla Prokné, připravila pomstu – zabila své dítě a nabídla jej manželovi k jídlu (kanibalismus) - téma nevěry + vztáhnout ruku na hosta bylo nepřijatelné 4  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - Pzn. ženy v Řecku nemohly cestovat, výsada mužů - Všechny tyto ženy nejednají samy o sobě => jenom nepřiměřeným způsobem reaguje na nepřiměřené chování svého manžela nebo muže Faidra - zamilovala se do svého nevlastního syna Hyppolita - spáchala sebevraždu, protože Hyppolit ji odmítal - napsala dopis, kde deklarovala, že ji Hyppolit zneuctil => Hyppolitos také spáchal sebevraždu Danaovny (50 dcer) - dcery krále Danaa - měly se provdat za muže egyptského krále, ony všechny muže o svatební noci zavraždily - Téma znásilnění – násilníci => bozi (Zeus, Poseidon), smrtelníci (Theseus, Herakles, Téreus) - (Římský básník Ovidius ve svém díle Proměny zachycuje příběhy, kdy se bůh zamiluje do dívky, pronásleduje ji – dívka se modlí, aby ji někdo zachránil = proměna) - Společné znaky: bohu se zalíbí dívka (cudná), promění se ve zvíře, věc nebo změna podoby, aby k ní mohl přistoupit a znásilnit ji styk boha a dívky je zasazen do pěkného prostředí, jen jedenkrát se potěší stykem boha a smrtelné ženy stvořeny význační potomci => vždy stejný scénář, bohové jsou obdařeni plodivou silou, ale ženy nechávají po souloži svému osudu, starají se pouze o potomky Léda - matka Heleny, do které se zamiloval Zeus, přistoupil k ní v podobě labuti a znásilnil ji Danae - byla uvězněna, protože jejímu otci bylo předpovězeno, že ho zabije vlastí vnuk - Zeus se k dívce dostal v podobě zlatého paprsku (1 noc, počato dítě = zplozen syn Perseus) Europa - opět Zeus v podobě býka - Europa byla sama na louce, kde trhala květiny (podobné prvky jako v mýtech i v pohádkách – Červená karkulka) Alkména - matka Hérakla - vymyká se, protože byla vdaná - Zeus se k ní dostal v podobě jejího muže (A. byla ctnostná) - mnohé násilí, ale končí svatbou: Péleus a Thetis smrtelný Péleus pronásleduje bohyni Thetis (rodiče Achyllea) Thetis si Pélea vzít nechtěla (musel ji přemoci, aby si ho vzala) o její ruku se ucházel i Zeus, ale věštba, že Thetin syn bude silnější než otec, dal ji proto za manžela Pélea (svatba, kde se na hostině odehrál proslulý spor o zlaté jablko ze zahrady Hesperidek, které přinesla bohyně sváru Eris, která nebyla pozvána, a mělo patřit „té nejkrásnější“ - Rozpoutal se spor, který vedl k Trojské válce 5  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - motiv jako v Šípkové Růžence – zlá sudička, která nebyla pozvána na svatbu, i v jiných pohádkách a indiánských mýtech => pohostinství – nepozvaná osoba = neštěstí - další příklad: mýtus o severním větru Boréas a Óreithýia (násilný styk skončí svatbou) bohyně plodnosti Létó byla znásilněna Tityem (syn Apollón potrestal muže, který znásilnil jeho matku) okřídlená bohyně Éós jako jediná znásilnila muže Tithóni - dívka, která nepodlehla bohu, byla potrestána => Kassandra, o kterou usiloval bůh Apollón, byla potrestána tím, že jí jako věštkyni nikdo nevěřil - Kassandra byla dcera trojského krále Priama – varovala otce před hrozbou zničení Tróje (měli navrátit Helenu a nevěřit koni) - Řecká společnost byla patriarchální, žena musí být usměrněna, podmaněna, když nebude, naruší se pořádek nastolený muži - strach z toho, že se žena vymkne kontrole a dojde k převratu společenského řádu se odráží v mýtech - v řecké společnosti neustálý boj žen s muži - boj mužů s ženami = mýtus o Amazonkách Amazonky = válečnický kmen žen, bojovný národ (spojení s muži jen pro zachování rodu) matriarchální společnost (převrácený pořádek) žily v oblasti dnešní Ukrajiny (u Černého moře – neřecké etnikum) jezdily na koni, střílely z luku, bojovaly na straně Trójanů Amazonomachie = vyobrazení boje Řeků s Amazonkami, chrám Parthenón v Athénách Ženská společenství v řecké mytologii - ženy z ostrova Lémnu v Egejském moři (nedaleko ostrova Lesbos), byly potrestány bohyní Afroditou, že ji nedostatečně uctívaly => jejich muži jim byli nevěrní (našli si jiné manželky), proto je ženy povraždily - poté přistáli na ostrově Argonauti v čele s Iásónem, ženy se jich zmocnily, protože zjistily, že není tak příjemné žít bez mužů - V řecké mytologii – dvě typicky ženské vlastnosti – upovídanost a zvědavost (přinese zkázu – žena sama sobě nebo svému okolí) (Pandora a Kekropovny, které měly hlídat schránku a otevřely ji) Metainera - zvědavá žena, která chtěla vědět, co bohyně Déméter provádí s jejím synem - Déméter ho vkládala do ohně, chtěla ho udělat nesmrtelným - Metainera ji přerušila – smrt dítěte - S ženami v řecké mytologii je také spojen klam a šalba, Pandora – krása (postava, šat), ale skrývala neštěstí => žena klame muže, a oni si na ni proto musí dát pozor Penelopa - manželka Odyssea (syn Telemachos) - věrná, čekala trpělivě na Odyssea 20 let (válka v Tróji + putování) - odmítala nápadníky, když se všichni z války vrátili jen Odysseus ne, nátlak na ni, aby se znovu provdala - nápadníci se usídlili v domě Odyssea – spotřebovávají majetek Odyssea (dobytek) > Penelopa svou věrností způsobuje, že se Odysseův majetek ztenčuje - objevují se náznaky, že by Penelopa nemusela být Odysseovi zcela věrná (13. zpěv) – Athéna nabádá Odyssea, aby se ženě neukazoval, dokud si nebude jist její věrností - napětí a pochybnosti, zda je toho žena schopna (téma manželské věrnosti X něvěrná Klytaimestra) 6  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - charakteristika Penelopy – věrná, chytrá a lstivá, pilná => řekla, že musí utkat nejprve pohřební roucho pro tchána, tkala přes den a v noci párala, aby si udržela ženichy od těla - před válkou ale Penelopa uškodila Odysseovi svou lstivostí - Odysseus nechtěl do války, předstíral šílenství, oral za městem, kde se objevila Penelopa s Telemachem > Odysseus musel zvednout Telemacha z brázdy, nebo přejet - neobětoval syna, ukázalo se, že není šílený a musel do války - Penelopa se příliš nedružila s ostatními ženami, seděla doma a netrávila čas s přítelkyněmi (kontakt pouze se služebnými) => je dávána ostatním ženám v Řecku za příklad svou věrností, pracovitostí a udržováním rodinného krbu Alkéstis - žena, která se obětovala pro svého muže Adméta - Alkétin manžel měl zemřít, bůh mu slíbil, že když se najde někdo, kdo se pro něj obětuje, jeho smrt oddálí - Alkétis souhlasila – věrná a vzorná manželka, příkladná žena (vzor pro ostatní ženy) - Euripidova tragédie Alkéstis, má happyend - Antigona, Ífigenie – kladné postavy, ale ještě dívky Ženské slavnosti - čistě ženské, muži se jich nesměli zúčastnit - nedostatek info, protože historici muži, jen se domnívali - důležité jsou archeologické zdroje - rozdíly mezi jednotlivými městskými státy – různé slavnosti + ženy a muži v Řecku oslavovali jiná božstva (čistě mužská božstva a čistě ženská) - měli jiné role a rituály + jazykové projevy (ženy – při Démétře, muži – při Diovi) - Démétér – jako bohyně zemědělství a plodnosti, nejvíce slavností k ní (po celém Řecku) - Héra – ne všude, na Peloponésu – města Argos, Olympia a Sparta + ostrov Samos - Athéna – především v Aténách - Afrodita – všude, ale ne tak hodně rituálů k její poctě - Artemis – panenská bohyně, kterou uctívaly mladé dívky, které měly vstoupit do manželství - Jakou roli zastupují ženy při slavnostech? => účastní se náboženských průvodů k chrámu (k svatyni, k pramenu, většinou za městem), různé obřady, nesou předměty k obětování, které nosí v košíkách (zabíjení zvířat – činnost mužů, žena nezabíjela – tvor, který dává život, nemůže ho brát) - nosily i sochy božstev, které byly zahaleny v roucha, jež předtím ženy utkaly - tyto sochy také ženy omývaly, ženy zpívaly a tancovaly => rozdíly v Aténách a ve Spartě - Atény – ženy mají funkci statickou – nejsou doloženy zpěvy ani tance - Sparta (bojovné město, nespojíme si je s múzickým uměním) doloženy jsou – sborové zpěvy (Parthénia) – zpívaly je sbory mladých dívek při rituálech - Každá slavnost měla své představené – vůdčí osoby (2 ženy většinou), většinou bylo zakázáno dělat cokoli jiného - Jídlo a pití – ženy na slavnostech mohly jíst koláčky s ovocem a medem + maso a pít víno, což jindy nemohly - Účast na náboženských slavnostech byla jediná možnost žen, jak se zúčastnit veřejného života => především v Athénách se totiž ženy nemohly zúčastnit veřejného života - pokud žena byla nevěrná, trestem ji bylo, že se nemohla zúčastnit - Většina slavností byla pro muže i ženy (jiné role a rituály) => Panathénaje (velké athénské svátky na počest bohyně Athény), ženy měly specifický úkol, musely utkat roucho pro sochu bohyně, každoročně vybrány 4 dívky, které pod vedením starších tkaly 7  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Čistě ženské svátky: Plynterie - obřadní omývání sochy božstva a přípravy oděvu (v různých městech různá božstva, v Athénách Athéna Polias nebo Athéna Aglauros) - průvod do Faleru (přístav) - úloha žen: tkaní peplu, samotné omývání sochy (tzv. loutrides) - konec května, najdeme i v dalších městech (Argos, Olympie – na počest bohyně Héry – stejný rituál) Skira / Skiroforie (slavnosti plodnosti) - průvod z Akropole do Skiru - oslava Démétér a Koré - květen, 2 týdny po Plynteriích - ženy žvýkají česnek (synonymu pro věrnost) na znamení pohlavní abstinence + pekly koláčky ve tvaru pohlavních orgánů (ženy i muže) Stenie + Thesmoforie (největší slavnosti, 3 dny) - svátky plodnosti k oslavě Démétry Thesmoforos (+ Koré) - mýtus o Démétře rámuje celou slavnost únos její dcery Koré Hádem Koré trhá na louce květiny a propadne se do podsvětí, spolu se stádem prasat (prase = symbol plodnosti, protože má spoustu selat) Déméter ji hledá, dostane se až do Eleusiny (důležité místo při cestě z Athén do Korintu => Eleusinská mystéria = V řeckém světě nejznámější svatyně mysterií byla zasvěcena bohyni Déméter a její dceři Koré (Persefoné) - Tajné kultovní obřady (Eleusínia) zde konané a prováděné muži i ženami, se týkaly plodnosti, vznikání a zanikání života a vykazovaly silné sexuální rysy, neboť se věřilo, že početí na poli zaručí i plodnost země - byla hostem místního krále, služka Jambé/Baubó, která Déméter rozesmála tím, že ukázala své přirození – její sošky se nachází v Déméteryných svatyních – kvůli Démétřině žalu přestalo růst obilí – její uctívání sloužilo k zajištění úrody - ženy při slavnostech Thesmoforie házely do jam jídlo (prasata), v době Stenií (před Thesmoforií) jídlo v rozkladu smícháno s půdou – hnojivo, vráceno do půdy - program Thesmoforie: 1. si ženy připomínaly únos Koré 2. život Koré a Háda v podsvětí => držení půstu a pohlavní abstinence 3. nalezení Koré = jedlo se, pilo, hodovalo - (pzn. athénské dívky se vdávaly brzy (14 let) = odtržení dcery/dívky od matky (Déméter a Koré), obvykle si dívky braly své strýce (o generace starší muže)) - pouze pro dospělé ženy (v Athénách pouze pro manželky athénských občanů), ženy vycházely z domu, strávily čas spolu (o domácnost se starali muži) - v Athénách a na 20-30 místech Řecka (především Attiky) - 5 dní na přelomu léta a podzimu, sexuální podtext (pohlavní abstinence), ale jedly potraviny, které podporovaly plodnost – sezamové koláčky opět ve tvaru žen. a muž. přirození + jedly granátová jablka => vše, co má hodně semínek - Součástí i obscénní žertování – sprosté vtipy, nadávky, pobídky k nevěře (připomíná Jambó a její žert) - anodos (cesta nahoru), nésteia (půst), kalligeneia (šťastné zrození) - Aristofánes – divadelní hra z klasické doby o ženách slavících Thesmoforie 8  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Haloe - jen v Eleusíně - listopad - Démétér, Kóré (ženy), Dionýsos (muži) - obscénní charakter: falické průvody, koláčky ve tvaru genitálií Adonie - semitský původ (na východě bohyně Ištar) - v Řecku bohyně Afrodita zamilovaná do Adonida - začátek léta - pouze ženy (soukromý charakter, slavení doma), určené pro ženy jakéhokoli soc. postavení - nářek nad mrtvým Adonidem - v noci ženy chodily městem, seděly na střechách, kde sázely do květináčů rostliny tzv. Adonidovy zahrádky, a naříkaly - Menandros – autorem komedie, při níž dojde při Adoniích ke znásilnění dívky Další ženské slavnosti: - v Alexandrii k oslavě Démétry (helénistické období) - Tauropolie k oslavě Artemidy Heraie - Svátky k bohyni Héře, konané v Olympii - Ženy při nich závodily v běhu, účastnit se mohly ženy z celého Řecka - 2/3 stadionu, kategorie podle věku, lehké oblečení - Ve Spartě podobné svátky na oslavu boha Dionýsa nebo Heleny, kdy dívky závodily také v běhu Přechodové rituály: - spojené s přechodovými fázemi života člověka (dětství – mládí – dospělost – stáří) - liší se pro dívky i chlapce i podle toho, jako budou zastávat roli v životě/společnosti - v Athénách nedoloženy, ale dochovány ve Spartě – pro dívky kult bohyně Artemis – svatyně za městem, dívky se vrací jako jiný člověk => zpívání písní – opěvují Artemis i sebe navzájem (homoerotické prvky – typické pro tento přechod) - na Krétě (dorské rituály) – Oschophorie – pro chlapce – oblékají se za dívky, roucha ze sebe strhávají – zbavení jinošství - pzn. Artemis byla panenská bohyně, pronásledovala ty, kteří si nechtěli udržet panenství/ panictví - dívky ji uctívaly, nebylo možné, aby dívka zůstala neprovdaná, protože hlavním cílem bylo plodit děti - snaha usmířit si bohyni, aby byly plodné - Artemis pomáhá ženám při porodu - Artemis byla důležitá v přechodových rituálech (její matka byla Létó – děti dvojčata Apollón a Artemis (pomohla bratrovi na svět) Brauronie / Arkteie (v Braurónu) - svátky slaveny nedaleko Athén, měly přechodový charakter, slavily je mladé dívky, 1 x za čtyři roky - dívky se převlékaly za medvědy a tančily (žluté šaty = srst), „oblečené medvědice“ - k poctě Artemidy, i dívky z Athén je slavily, ale cestování nebylo pro každého 9  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Ženy v mykénské a homérské době – cca 1400-800 př. n. l. Otázky a teoretická východiska - biologické předpoklady: rozdíly v reprodukčních strategiích - životní prostředí, způsob obživy, historické souvislosti (mír, válka) - sociální nástavba: role mužů a žen ve společnosti – jak společnost muže a ženy zařazuje? žena musela mít manžela – úkolem ženy bylo provdat se a porodit děti (nejlépe syna – nástupce) důvody a forma partnerského soužití množství partnerů (monogamie, sériová monogamie, polygynie, polyandrie) regulace výběru manželského partnera: preferenční a prohibované typy (endogamie, exogamie) pravidla postmaritální rezidence (matrilokální, patrilokální, neolokální) přesuny majetku a práv spojené s uzavřením manželství (věno, kompenzace za nevěstu) dědictví (matrilinearita, patrilinearita) rozvod - Řecké kmeny přišly do oblasti Egejského moře ze severu na přelomu 2/3 tisíciletí př. n. l. - Předtím bylo Řecko osídleno neindoevropským obyvatelstvem => Řekové je porazili a osídlili Peloponés - Mínojská kultura na Krétě tvořili ji obyvatelé neindoevropského původu časté vyobrazení žen i mužů palác v Knósu myslelo se, že šlo o matriarchální společnost – žena, velká bohyně -> dnes už si to nemyslí - Řekové z Peloponésu se dostávají na Krétu = Mykéňané - kolem r. 1450 př. n. l. syntéza mínojské a mykenské kultury (ovlivňování se navzájem) Kréta - v 15. století nestabilní – přicházejí Mykéňané - Mykénská kultura (málo dokladů pro soukromý život) kyklopské zdivo, archeologické doklady Lineární písmo B = slabičné písmo používané pro řečtinu - 1. záznamy řečtiny, ještě nepsány alfabetou Lineární písmo A = psalo se jím na Krétě (Mínojská kultura), na rozdíl od písma B nebylo ještě rozluštěno - tabulky – ekonomické a účetní záznamy (administrativa), hliněné destičky, vypáleny při požáru - Mykénské Řecko – ne jedno centrum, ale palácová centra (v čele král) - Knósos (Kréta) X Pilos (Pelopones) - Pilos – kněžky, otrokyně na destičkách, na chod paláce, palácové centrum výroba tkanin, nošení vody, staraly se zdobičky – výzdoba, blaho, dvorní dámy otrokyně z Mílétu (Malá Asie) – skupiny žen, bez muže, ženy a děti do otroctví – válečná kořist kněžky – mohly spravovat půdu – lepší postavení diferencovaná společnost – ženy mají nižší postavení, kněžky mají postavení vyšší - jídlo – obiloviny (pšenice) a fíky – pro otrokyně - společenská hierarchie – nerovnost vůči ženám, muži jiný svět - práce odděleně od žen, muži šijí boty, z kůže => dělba práce 10  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Knossos - ženy jen předou, textilie - krétského původu - nejedná se o otrokyně, najmuty palácem - kněžky na Krétě je mohly vlastnit, menší výměru půdy, vlastnit textilie, keramiku X muži zlato, zbraně => genderově oddělená společnost Mykénská civilizace - jednotlivé paláce, ne jednotná kultura - úpadek v 13. st. př. n. l. – důvody: během 1 stol. ve všech palácových centrech přerušena kultura => hladomor? změna klimatu -> vzpoura otroků, vnitřní nepokoje, zemětřesení - nastává doba temna – žádné písemné doklady převzetí fénického písma – 8./9- st. př. n. l. 3 století bez písemných památek Homérské eposy - líčí společnost mykénskou a pomykénskou, pravděpodobně není autorem žádný Homér - vznik cca 9/8 st. př. n. l. - orální tradice tzv. rhapsódů - 6. st. př. m. l. Peisistratovská edice - ionština s arkadskými prvky - Trója: řeka Skamandros na pahorku Hisarlık (dnešní Turecko) byly H. Schliemannem v 70. letech 19. stol. odkryty zdi z cca r. 1200 př. n. l. - Ílias: 24 zpěvů, cca 15 tis. veršů poslední dny trójské války (ne chronologicky, začátek poslední rok války): Achilleův hněv, Patroklova smrt, Achilleova pomsta: Hektorova smrt, Patroklův a Hektorův pohřeb - Odyssea: 24 zpěvů, 12 tis. veršů, epos 3 části: 1. Télemachos  začíná na Itace  částí, kde Odysseus není  Telemachos je dospělý muž, chce vzít osud do svých rukou  Je navštíven bohyní Athénou, která mu říká, aby šel hledat svého otce => výlet po Peloponésu, nikdo nic neví 2. Odysseův návrat (10 let války + 10 let putování): od nymfy Kalypsó k Faiákům a na Ithaku 3. pomsta nad ženichy Trója Manželské dvojice z Homérových eposů: - Meneláos a Helena (Sparta) - Odysseus a Penelopé (Ithaka) 11  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Penelopa = vzor ideální manželky, pečlivá, věrná, věnuje se domácím pracím, poslušná, je doma, ne na veřejnosti, ale také manželka krále, který je 20 let nepřítomen královská vláda není dědičná na Ithace, královská rodina nemá pevnou pozici: Penelopa je žena, Télemachos je mladý a Leartes (otec Odyssea) je starý důležitá je rodina, ženichové mají také své rodiny, válka by nebyla s jedním mužem, ale se 100 rodin Penelopa si musí nakonec někoho vzít (všichni jí to říkají), ale ona sama má poslední slovo Penelopa se sama musí rozhodnout a vzít svůj osud do vlastních rukou (kontrast v klasických Athénách, za ženu vždy rozhoduje muž) Penelopa se rozhodne provdat (je chytrá = lest) vezme si ji ten, kdo je nejsilnější (luk, jen Odysseus jej dokáže napnout) v tuto dobu již Odysseus na Ithace díky Athéně, převlečen za žebráka, zkusí to a luk napne Odysseus s pomocí Athény pobije všechny ženichy To, že Penelopa uspořádá soutěž není obvyklé, většinou otec nevěsty (typické pro sňatky v archaickém Řecku i v mytologii (Pelops a Hippodamie) nikdo nemohl Penelopě přikázat, aby se provdala (buď se provdat nebo se vrátit k otci – typické pro klasické Řecko) Odysseus = jeho putování v celé Odyssey Odysseus retrospektivně vypráví, co prožil Fajákové (bájný národ), Odysseus zde ztroskotal, vyvržen na břeh, nahý pokrytý mořskou pěnou a na hostině jim vypráví svůj příběh, na ostrově Korfu, kde Fajákové žijí Odysseus se nejprve setkává s královskou dcerou Nausikou (6. zpěv), která prala na břehu se služebnými (ženská práce) házení míčem – hodí ho špatně k Odysseovi, dívky utečou kromě Nausiky, které Athéna vnukne odvahu => povídají si, odmítnout cizince nešlo Nausika se ho ujme a zavede do paláce, instruuje ho, kam má jít, protože není vhodné, aby dívka přišla s cizincem Odysseus se má obrátit na královnu (společnost u Fajáků byla nastavena na rovnější postavení mezi pohlavím, ženy významné postavení, při hostině jedí král a královna spolu v jedné místnosti) - (nebylo možné v klasickém Řecku) Odysseovi je nabídnuto vzít si za ženu Nausiku, Nausika je tomu přítomna a projevuje souhlas (Nausika jako partner vyjednávání => ženy v homérské společnosti mají právo zasahovat do toho, koho si vezmou) Odysseus nabízí dary (a i ženichové přináší dary Penelopě, netypické=> v klasickém Řecku žena přináší věno) nevěstě, ne otci - Agamemnón a Klytaimnéstra (Mykény) - Priamos a Hekabé (Trója) - Hektor a Andromaché (Trója) - další ženy: Nausika a její matka Árété (Fajákové na ostr. Scheria – dnešní Korfu) Bríseovna Ženy a muži v homérské společnosti - způsob obživy – společnost není intenzivně závislá na zemědělství - mají zvířata (kozy, ovce) => pastevecká společnost (obyvatelstvo se hýbe) - muži mohou mít více manželek – polygamie = 1 žena hlavní + další konkubíny (král Priamus v Tróji) - hranice mezi nimi jsou velmi jemné, legitimní i nelegitimní děti mají stejná práva 12  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - Odysseus měl 2 partnerky – nymfa Kirké a Calypso (Odysseus to nepovažuje za špatně, řekne to Penelopě) - žena měla 1 muže + věrnost - výše postavené ženy mohly mluvit do toho, koho si vezmou (Helena si sama zvolila Meneláa) - způsob, kde budou manželé bydlet nebyl ustálen – postmaritalní residence (matrilokalita – v domě nevěsty / patrilokality – v domě ženicha) - v klasické době nevěsta přechází do domu ženicha, patriarchální dědění – syn zůstane v domě otce, který zdědí - mužské dovednosti – obdělávání pole - ženské dovednosti – snadněji přenositelné + ženy se lépe adaptují na nové prostředí - v klasické době se také muži ženili později (30-35 let), otec už byl starý - v Řecku většinou u manžela, ale i výjimky (Meneláos se přestěhoval k Heleně do Sparty) - ve chvíli, kdy se dívky provdá, moc nad ní přechází z otce na muže (musí se o ni postarat) - věno – přesun majetku, není to ustálené, v homérské společnosti je budoucí muž ten, kdo nabízí dary a je ochoten zaplatit za nevěstu (v klasickém Řecku bylo potřeba, aby nevěsta měla věno), peníze nebyly, majetek ano - dědictví – v homérských eposech nejsou doklady, ale předpokládá se, že se dědilo po otci - žádný rozvod, manželství končí smrtí - sociální skupiny – vyšší vrstva (žádné doklady o partnerství s nižšími vrstvami společnosti) – homérská společnost je aristokratická společnost, a i když je tak trochu bájná, má reálný základ Ženy v archaickém Řecku - 8.-6. stol. př. n. l. Historické pozadí - Vyvrácení mykénských palácových center 13. – 12. století př. n. l. = nastává temné období žádná literatura, doklady a velmi málo archeologických nálezů předpokládá se, že došlo k úbytku obyvatel, mnohá palácová centra byla definitivně opuštěna pohyb obyvatel Řecka je velmi ovlivněn přírodními podmínkami (hornatá půda, kde je zemědělství obtížné), snaha najít vhodná místa pro život - V 10. století př. n. l. Dorská invaze ze severu do řeckého prostoru = nestabilní období (společensky, politicky i ekonomicky) - Od 9. a 8. století se situace ustaluje, Řekové se usazují => nastává populační boom v Egejské oblasti - Řekové se naučili psát od Féničanů (upravili fénickou abecedu – Alfabeta = hláskové písmo) - od 8. století máme tedy i písemné doklady a literární výtvory - Způsob obživy: máme stále pastevectví, ale zintenzivňuje se zemědělství, obdělává se půda = obilí (obiloviny, ječmen) nedostatek půdy – nedostatek jídla – hodně lidí hlad => kolonizace Velká řecká kolonizace, kdy Řekové hledají nová pole, aby je uživila, muži kolonizují (maloasijské, černomořské pobřeží a pobřeží severní Afriky, Sicílie (sýpka) a jižní Itálie zůstanou starci, ženy a děti - 1 muž více žen, polygamie vhodná, ale musí ženy uživit - výrazné a rychlé změny ve většině oblastí života - vznik prvních řeckých polis (městských států) – růst počtu obyvatel – kolonizace – nerovnováha mezi počtem mužů a žen – v čele polis je vládnoucí třída - změny v urbanismu a architektuře soukromých domů – z kruhového půdorysu na obdélníkový - proměna pohledu na ženu: ambivalentní postoj (s ní je to špatné, bez ní ještě horší) 13  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Hésiodos - narodil se ve městě Askra pod horou Helikón - napsal O původu bohů - Zrození světa: kosmologie básníka Hesioda – zrození 1. ženy Pandory, misogynní podtóny, Pandora lidem za trest přináší na zem tvrdou práci - Práce a dni (báseň) didaktická poezie – ponaučení, jak se má hospodařit, aby přežili – velmi pesimistická Manželství - vždy cca 10 let věkového rozdílu - ženy se vdávají v 18-19 letech – muž po 30 - poslušnost – manžel ženu vychovává - často zákaz brát si cizince – v rámci komunity, nejužšího okolí, v rámci rodiny (sestřenice, strýc si bere neteř) - nejlepší je mít jen jednoho syna - žádné polygynní uspořádání, aby nemusel živit 2 ženy - organizace manželství od sousedů – aby věděli, do čeho jde - v aristokratických kruzích sňatková politika (nejlepší ženich je vybrán v soutěži), endogamní tendence (vytvoření vládnoucích rodin a klanů) - preferovaný partner: ze stejné obce (jen některé obce povolují sňatky s cizinci) - aténští vyšší úředníci jsou vybíráni z ženatých mužů s mužským potomkem - v 6. stol př. n. l. první kodifikace zákona – Solón – vrchních aténských úředníků (archontů) – zákony ohledně žen - Solónovy zákony v Aténách: omezení pohybu žen na veřejnosti omezením truchlení, zákony proti luxusu, zřízení veřejných domů „V pravou chvíli si do svého domu přiveď i ženu, až ti do třicítky už mnoho nebude chybět nebo ji překročíš málo; to nadešla ženitby chvíle. Žena ať po čtyři roky je dospělá, v pátém se provdá. Vezmi si pannu, abys ji řádným naučil mravům. Takovou nejraději, co bydlí nablízku tebe, všecko obhlédnuv dřív, ať se neženíš sousedům pro smích. Na ničem nevydělá muž tolik co na ženě dobré, na ničem neprodělá muž tolik, co na ženě špatné, břichopasce; ta muže, ať sebevětší je silák, spaluje bez smolnice a předčasně učiní starcem.“ Hésiodos: Práce a dni 694-704 Solón z Atén (638-558 př. n. l.) - r. 594 archontem s pověřením pro vypracování zákonů - „Povolil sňatky dětí téhož otce, avšak dětí téže matky zakázal.“ (Philo Judeus, O zvláštních zákonech 3.22) - „..., pokud by [muž] pro šílenství, stáří, jed či nemoc nebo přemluven ženou nebyl z některé z těchto příčin nepříčetný...“ Dem. 46.14 - bezdětní muži mají možnost odkázání majetku závětí - tzv. „dědičky“: přikázaný pohlavní styk alespoň 3x za měsíc, pokud toho manželé nejsou schopni, mohou souložit s blízkými příbuznými manžela - synové musí živit své otce - zákaz naříkání na pohřbech cizích lidí - kúros a koré = sochy u paláců – kúros (muž, nahý), koré (žena, oblečená, účesy) - Knidská Afrodíté od Praxitela z Atén, hojně napodobována (tzv. Venus Pudica) – první nahá ženská socha 14  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - nárůst pohřebišť, hrobů - hřbitovy za městem, vesnicí - klesá počet předmětů do hrobu => přemisťují se do chrámů bohů – narůstá počet chrámů - Velká řecká kolonizace – muži kolonizují, žena byla prestiž - žen je dostatek – není potřeba o ni bojovat => klesá prestiž - změna společnosti z pastevecké – použití pluhu – klesá význam žen (nepodílí se na práci na poli) – její role je znevažována, misogynní – „parazitují“ - další změnou je politické uspořádání – polis Literatura (primární) - Hésiodos: Práce a dni (IN: Železný věk, přel. J. Nováková), Odeon 1976. - Sémonidés: Jamby (IN: Nejstarší řecká lyrika, přel. F. Stiebitz), Svoboda 1981. - Aischylos: Sedm proti Thébám (přel. Fr. Loukotka), Pha 1900. Ženy v archaické a klasické době mimo Atény Jižní Itálie, Sparta, Kréta Jižní Itálie - do jižní Itálie (i na Sicílii) se Řekové dostávají v 8. století - válka Řecka -> kolonizace -> kontakt s domorodým obyvatelstvem setkání s Etrusky – uvolněné mravy (volná láska, keramika s erotickými obrázky) - ženy a muži byli u Etrusků pohřbíváni společně: Sarkofág manželů - muži jedí dohromady s ženami – fresky, soška kojící ženy - kolonizátoři jsou svobodní muži -> sháněli ženy z řad původního obyvatelstva => míšení obyvatelstva Pythagoras ze Samu (570-510 př. n. l.) - filosof, matematik, aristokratický původ - pocházel z ostrova Samu (Egejské moře) - cestoval (Egypt, Babylonie) - usadil se v jižní Itálii: Krotón, Metaponto (zemřel) - rovný přístup k mužům i k ženám - doporučení Phythagora: důraz na životosprávu: pohyb, jednoduchá strava (bez luštěnin a masa, ne mořské plody), uměřenost, bez luxusu, šperků (odevzdat bohyni do chrámu), kosmetiky, skromný život, prosté oděvy sexuální život: věrnost pro oba partnery (i pro muže!), zákaz mimomanželských styků, zákaz nereprodukčních sexuálních aktivit, pohlavní styk spíše v zimě než v létě, souložit pouze v dobré kondici - jeho životopis sepsali Diogenés Laertský, Porfyros z Tyru, Iamblichos z Chalkidy - Pythagorova nauka je životním stylem - manželské páry se hlásily k jeho učení - Héra Lacinie– univerzální řecké božstvo v jižní Itálii – Pythagoras přednášel u jejího chrámu (3 km od centra Krotónu) - Lidé museli chodit do chrámu, tedy museli být v dobré kondici - Posluchači spíše z vyšších vrstev (měli čas, např. zemědělci museli celý den pracovat a čas neměli) - Pythagoras nedělal rozdíly mezi muži a ženami (ani ve věku) 15  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - jak se k sobě mají chovat muž a žena? žena má ctít muže a být mu věrná to stejné požaduje po muži se sexuálním životem by se mělo počkat do 20 let - jeho učení je příznivé k ženám => považováno za divnou nauku - člověk má být střídmý ve všech oblastech života - uměření lidé – měli by souložit jen pokud je záměr zplodit potomka Pythagoras -> stoikové -> křesťanství (do 2. pol. 60. let 20. stol.) - Phythágorejci (následovníci Phythágora) vyhnání z jižní Itálie - Dostali se do Řecka, na Peleponés (ovlivnili Platona, Aristofana) „Soudili také [Pytagorejci], že kdo chce zplodit dítě, musí na budoucí potomstvo myslet už napřed. První a největší starostí toho, kdo přistupuje k plození dětí, by mělo být, aby žil střídmě a zdravě, aby se nevhodně nepřejídal, aby nepožíval taková jídla, která poškozují zdraví, a aby se neopíjel – to nejméně ze všeho. Věřili totiž, že z nesladěného a zmateného smíšení vznikají špatná spermata.... Nejzávažnější a nejzřejmější příčinou špatnosti a nedbalosti lidí je, že k plození dětí dochází většinou jako u dobytka a bez plánu.“ (Iamblichos: Život Pýthagorův (in: Pýthagorás ze Samu, Trigon 1999, přel. V. Bahník) „Pokud jde o rozmnožování, kdo a jakým způsobem, myslím, že je to dobré, když se děje řádně za spolupráce rozumu a zbožnosti. Nejprve je potřeba připustit, že souložíme nikoli kvůli rozkoši, ale kvůli plození dětí. Síla, orgány a chuť na sex nebyly dány lidem od boha kvůli rozkoši, ale aby lidský rod byl na věky zachován. Protože smrtelný tvor není schopný mít účast na božském životě, bůh učinil rozmnožování nepřerušitelné a trvalé. A toto jedno je třeba vzít v úvahu, že sex není kvůli potěšení.“ (Okellos: De universi natura 4.1) - Pythagorejky – 1. literární památky – Sapfo – básnířka (7. – 6. st. př. n. l., archaické Řecko) - Pythagoras kladl důraz na vzdělání – ženy byly gramotné - próza: soubor spisů pod ženským jménem (2. – 4. st. př. n. l.) - texty formou dopisů -> adresovány od jedné ženy jiné ženě, na téma „jaká má být žena, aby byla správnou ženou“: věrná, trpělivá, střídmá - dopisy týkající se nevěry manžela – radí, jak to překonat (téma nevěr často ve spisech) žena má snášet nevěru trpělivě (nemůže se rozvést, nemůže se ozvat -> ztráta harmonie) má být pokorná a poslušná za všech okolností psali o tom i muži: Plutarch – Rady manželské: žena má pokorně čekat, protože muž dělá chybu a musí si to uvědomit Manželská věrnost (autoři) - pythagorejci („sekta“): Okellos (5. st. př. n. l.), Aristoxenos (4. st. př. n. l.) - Platón: Ústava (459d-460a), Zákony (784b, 835c, 836a, 838e, 841a) - stoikové v Římě: muže a ženu spojuje přátelství, Seneca ml. (1. st. n. l.) - Musonius Rufus (1. st. n. l.) - Boží slovo / nařízení: Kleméns Alexandrijský (Strómata, Vychovatel) (3. st. n. l.) Sparta Stručná historie - málo dokladů, nevěrohodné zdroje - Plutarchos autor životopisu Lykurgos (uspořádal Spartu, dal jí zákony) 16  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Plutarchos si i vymýšlí, přibarvuje - Sparta založena v 16./15. stol. př. n. l. - 8.-5. st. messénské války - začátkem 5. st. řecko-perské války (480 Thermopyly, 479 Plataje) - r. 464 př. n. l. ničivé zemětřesení - 431-404 př. n. l. peloponéské války – přišli o peníze -> rozdíly v bohatství mezi lidmi => sociální rozdíly – závody v čtyřspřeží (spartští muži, prestižní sport) - 371 př. n. l. bitva u Leukter: Sparta poražena Thébami - vojenská sparťanská výchova (vojenský stát) – kvůli geografickému prostředí: přírodní bariéra (hornatá pohoří, řeka, těžce přístupné cesty k moři) - boje s Heilóty – původní obyvatelé spartské oblasti - Sparťané si zotročili většinové obyvatelstvo Heilótů– museli pro Sparťany pracovat a odvádět peníze z půdy - museli je udržet v klidu, proto museli dbát o vojenskou výchovu, být bdělí, aby se nevzbouřili - messénské války - Sparťané nepřipouštěli jiné svazky než se Sparťany (ne s původním obyvatelstvem) Manželství ve Spartě - málo informací - pro muže povinné manželství, zvýhodnění vícenásobných otců (počítali se ale pouze synové) - muž se ženil kolem 30. roku (po vojenské službě), během krize stanoveno, že se bude ženit dříve (=> zplodí více dětí) - ženy se vdávají později, kolem 18 let – sňatek domlouval otec, popř. poručník - rituální únos - nejistá postmaritální rezidence: až do narození dítěte žijí manželé odděleně - muži se účastní válek a žijí s ostatními muži (v kasárnách, do 30 let) – řídký pohlavní styk mezi manželi (potají a v noci) - monogamie s možností polyandrie ve fraterální formě – žena může mít více zákonných manželů (neobvyklé), ale museli to být bratři = dva bratři mohou mít společnou manželku - vdaná žena může mít styk s jiným Sparťanem - ve Spartě více žen než mužů (umírají ve válkách) Společnost - středobodem je muž – zdatný + voják - organizace života ve Spartě: narodil se chlapec -> představen radě -> test, jestli je životaschopný/zdatný -> odkládali novorozené chlapce - nedostatek žen - muži žijí odděleně od žen, muži žijí spolu po skupinách do 30 let, ženy zůstávají doma - ženy ve Spartě mají volnější postavení – v nepřítomnosti muže musí převzít správu majetku - muži často bojují a nejsou doma (řecko-perské války: bitva u Thermopyl, Peloponéská válka) – ženy mají na starost domácnost, do 7 let se starají o chlapce - dívky měly také spartský režim – tělesná cvičení - nejkrásnější Sparťanka – Helena - Aristofanes: Lysistrates (Spartské ženy) – komedie, popis představy Řeka zobrazení muže: opálený x ženy: bílé – nedostanou se tolik ven - spartské ženy jsou symbolem zdatnosti i fyzické krásy - ženy žijí pospolu 17  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - (v archaických Athénách – Solonovy zákony: omezil pohyb žen na veřejnosti, aby si nemohly vyměňovat rozumy; styk se ženami omezen – radil jim, aby se s ostatními ženami nestýkaly) - domácí povinnosti – spartské ženy netkaly (dělaly to otrokyně), byly vzdělané – uměly číst, psát – mohly spolu komunikovat - ženy také znaly antikoncepční prostředky a potratové metody (spartské skoky) => mohly ovlivňovat reprodukci - (v Athénách měla žena méně jídla než muž) – ve Spartě více - mnoho žen umíralo při prvním porodu - žena nemá občanská práva - žena ve Spartě může vlastnit půdu – může s ním nakládat, může dědit majetek -> dědí ho její děti (dcery i synové) => dopad: fragmentace půdy (rozdělení na malé části) – výměry se zmenšují, často také mění majitele - Sparťané tak chtěli co nejméně dětí, aby se pozemky nemusely dělit – obzvláště u bohatých rodin - v 5. stol. př. n. l. demografická krize - pokud muž nebyl ženatý, ale chtěl mít dítě, mohl požádat nějakého jiného ženatého muže, aby mu půjčil manželku - pokud byl mezi manželi velký věkový rozdíl, muž s ní nechtěl spát a mohl ji nabídnout někomu jinému, kdo měl zájem - ve Spartě nemáme zprávy o nevěře, cizoložství - doložena i polygamie – jeden muž + dvě ženy – pouze jeden případ: spartský král měl ženu, se kterou nemohl mít dítě (problém s početím je vždy ze strany ženy, ne muže – řešením je rozvod a sňatek s jinou ženou), odmítl rozvod, zůstal se svou ženou, ale vzal si ještě další (píše o tom Herodotos) - rozvody byly ve Spartě běžné – stačilo, aby muž vrátil ženě věno Příčiny demografické krize (tzv. oliganthropia) - dívky se vdávají později (ve Spartě až v 18 letech – v Athénách ve 14) => méně dětí - více žen: některé v produktivním věku zůstávají neprovdány - ojedinělý sexuální styk (život odděleně) - antikoncepce, ženy nejsou ochotny rodit - neochota mít více dětí z důvodů dělení majetku (bohatí nechtějí – fragmentace majetku, chudí nemohou – neuživí děti) - přírodní katastrofy – 464 př. n. l.: zemětřesení, o život přišlo mnoho žen a dětí – společnost se z toho nevzpamatovala => úbytek obyvatel - války Řešení demografické krize - zvýhodnění otců s více dětmi a snížení věku u mužů pro vstup do manželství nepomohlo - nechtěli mít děti s otroky - během 150 let klesl počet mužů na 1000 - vyhráli peloponéskou válku, ale 371 př. n. l. bitva u Leukter – Sparta poražena Thébami - Sparťané jsou potomky Dórů – dórsky mluvící oblasti => Sparta Kréta - město Gortýna (Kréta) – zachoval se tam jediný soudobý starořecký zákoník (přelom 6./5. st. př. n. l.) - Gortynský zákoník: objeven v 50. letech 19. stol. (Solonovy zákony pro Atény) – části se zachovaly v jiných státech, obsahuje i pasáž týkající se žen žena disponuje majetkem, může dědit (podobně ve Spartě) 18  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 vdova se může rozhodnout, zda se znovu provdá otrok si může vzít svobodnou ženu – to nemohli ani ve Spartě, ani v Aténách (Sparťané si brali své blízké (ne Heilóty – podrobené obyvatelstvo)) – spartská kolonie, kde žili potomci spartských žen s otroky = Tarent? žádné zmínky o věnu homosexualita legální nízké tresty za znásilnění Athénské ženy – ženy v klasických Athénách (5.-4. st. př. n. l.) - oblast, která se nachází kolem Atén = Attika - v archaickém období velmi silné misogynní prvky – nenávist k ženě - ženy v klasických Athénách jsou především manželky – nemohly zůstat samy - žena je tvor bez politických práv (nemůže dědit, volit, vlastnit majetek), bez účasti na veřejném životě - žena, která zůstala sama, skončila jako prostitutka – nemožnost se uživit - Platón a Aristoteles – nepopisují společnost, jaká je, ale jaká by měla být, aby byla dokonalá, ideální Zdroje a prameny - Literatura: a) objektivní (vědecká): historická díla (Xenofón, Thúkydidés)  filozofická (společenskovědná) díla (Xenofón; Platón, Aristotelés: teorie společnosti)  řečnické spisy: autentické žaloby i obhajoby (Démosthenés, Lýsiás) – týkají se rozvodů, adopcí, dědictví majetku b) subjektivní (s mytologickou tématikou)  divadlo: komedie (Aristofanés, Menandros), tragédie (Eurípidés)  subjektivní lyrika (milostné epigramy) - hmotné prameny: architektura: urbanismus, náhrobní nápisy výtvarné umění: vázové malířství Historické pozadí - řecko-perské války (1. pol. 5. st. př. n. l.) - peloponéská válka (431-404 př. n. l.) - tzv. vláda třiceti tyranů r. 404 př. n. l. - makedonská nadvláda od r. 338 př. n. l. (Filip II. Makedonský -> helénistické období) - politické uspořádání v Athénách: přímá demokracie (vláda, soud, občané – kdokoli může rozhodovat) určuje uspořádání vztahů ve společnosti úředníci Archonti, vojenští Stratégové formování vztahu mezi muži a ženami – žena nemá politická práva Rada občanů – v radě může být pouze muž (občan) - povinnosti muže: má zájem o politiku, účastní se sněmů (Aristoteles – Zoon politicon = tvor politický) zabezpečení a uživení rodiny – jídlo + živobytí (příbytek) práce (zemědělství, řemeslo) nebo je ve válce - otrokářská společnost otrok stojí peníze => není pro každého – čím zámožnější rodina, tím více otroků 19  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 když nemají otroka, žena musí zastat práci na poli – s otrokem má žena více volnosti, svobody muž není doma velmi často (ve válce nebo je pole daleko) – muž je od města vzdálen např. 3 dny (má statek), ženy jsou doma samy Základní rysy athénské společnosti - protiklady: mužský x ženský veřejný x soukromý čest x hanba - od muže se očekává veřejný (politický) život, vojenská služba, materiální zajištění rodiny - od ženy se očekává péče o dům (zpracování a uchování zemědělských plodin a vlny), o děti a otroky, o nemocné a zemřelé, zachovat čest domu: vyhnout se pomluvám, věrnost muži - veřejný prostor: centrum Akropole – nákladnost, velkorysost, monumentálnost Dionýsovo divadlo – Agora - na nákup chodili muži nebo otroci – ne svobodné Athéňanky - domy starých Řeků: v archaickém Řecku (9. stol.): jedna místnost – kruhový, oválný půdorys v klasickém Řecku: více členité domy – čtvercový půdorys, nalepené jeden vedle druhého => malé, úzké uličky - soukromý prostor: menší, stísněný, skromný prostor – domy menší, rozdělené na ženské a mužské a ženské, nespali společně - ženy si vypomáhaly - důležitá čest – vypadat jako čestný občan - falokracie, misogynie - ženy je nutno ovládat a kontrolovat důvody: strach ze silných žen (mytologie), z jiného prožívání sexuality (žena se nedokáže ovládat), z narušení mužské dominance zajistit legitimní potomky zachovat čest domu jak? manželstvím žena = manželka a matka - Hermovky: sochy Herma + vztyčené mužské přirození, přítomny všude na veřejnosti – zohavení Hermovek při peloponéských válek = zlé znamení - caveat: ideál x skutečnost - ženy mohly pracovat „venku“ jako: porodní báby, prodavačky, ošetřovatelky, kojné, na poli, nosily vodu (ovlivněno věkem a sociálním postavením) – mladší ženy si muži drží doma kvůli legitimním dětem, starší mají více svobody - žena je především manželka, ideálně i matka – až mateřstvím se žena stává ženou – pro Řeckou společnost je nepředstavitelné, aby žena zůstala neprovdána - u zámožnějších rodin chodily pro vodu otrokyně, aby se manželky u studny neshromažďovaly a neklevetili - manželé spali odděleně (archeologické nálezy jednolůžkových postelí) Ženy v tragédiích (5. st. př. n. l.) - ideální manželka: podřizuje se muži a trpí mu jeho nevěry; umírá za něj Eurípidés: Trójanky, mluví Andromaché (překlad IN: Trójanky a jiné tragédie, AK 39) Andromaché, rozhovor Andromachy s Hermionou (překlad IN: Héraklés a jiné tragédie, AK 57) Alkéstis (překlad IN: Trójanky a jiné tragédie, AK 39) 20  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - ženský pohled: obtížný úděl ženy Eurípidés: Médeia (překlad IN: Trójanky a jiné tragédie, AK 39) Sofoklés: Téreus, mluví Prokné (překlad IN: Tragédie, AK 29), Trachíňanky, mluví Déaneira: strach o manžela a děti - mužský pohled: žena je zlo, má sedět doma a být zticha Aischylos: Sedm proti Thébám, mluví Eteoklés (překlad F. Loukotky Pha 1900) Eurípidés: Hippolytos (překlad IN: Hippolytos a jiné tragédie, AK 54), Médeia, mluví Iásón Úkol společnosti - najít rovnováhu mezi zájmy a strategiemi: jedince x společnosti krátkodobými x dlouhodobými muže x ženy:  muž má mít co nejvíce dětí – nesmí být vybíravý  žena je omezena počtem dětí, které může mít - potřeba mít děti co nejzdatnější a nejzdravější – žena potřebuje zdravého muže, který je schopen zajistit dítě i ji, aby je neopustil – musí být vybíravá - žena investuje do dítěte více času (9 měsíců + 5 let, kdy je dítě odkázáno na matku) – muž pouze pár minut - je důležité, aby se děti dožily dospělosti a obce se množily: biologická (reprodukční) zdatnost (fitness) ≠ počet potomků - polygynní uspořádání (1 muž + více žen) může být pro ženu prospěšné za podmínky, že bude muž ekonomicky zajištěn - většina soudních řečí se týká dědictví Manželství v klasických Athénách Prameny - Hérodotos (5. st.): Dějiny - Xenofón (5./4. st.): O hospodaření, Vzpomínky na Sókrata - Platón (5./4. st.): Zákony, Ústava - Aristotelés (4. st.): Athénská ústava, Politika - soukromé soudní řeči: Démosthenés (4. stol.): Contra Spudiam (41.) (dědictví, adopce), Contra Macartatum (43.) (dědictví), In Stephanum (45.) (závěť), Ísaios (4. stol.): De Philoctemone (6.) (dědictví, adopce), De Cirone (8.) (legitimita dětí) Lýsiás (5./4. stol.): De caede Eratosthenis (1.) (zabití milence manželky), In Diogitonem (32.) (podvody při dědictví) - Plútarchos (1./2. st. n. l.): Životopisy, Rady manželské - srovnávací etnografie (mediteránní prostor), antropologie, sociální historie, evoluční psychologie - řečtina nemá termín pro manželství nebo rodinu: „ἀνώνυμον γὰρ ἡ γυναικὸς καὶ ἀνδρὸς σύζευξις“ Arist.Pol. 1253b9 (anónymon gar hé gynaikos kai andros syzeuxis: spojení muže a ženy nemá jméno) - žena není samostatná, rozhoduje za ni „kyrios“ - minimální regulace soukromého života zákony - muži se žení ve 30 letech, ženy ve 14 - manželství: soužití muže a ženy, které bylo stvrzeno zásnubami a věnem - důvody, které klasičtí Řekové považovaly za ty, proč žít v manželství: reprodukční – rozmnožení lidstva, potomstvo 21  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 ekonomické – výběr partnera (běžné sňatky v rodině – neteř a strýc); dědění majetku – manželství regulováno zákony (žena nemohla vlastnit majetek) náboženské – dědí se i uctívání božstev; zachovat rodinný krb – posvátné místo, musí mít někoho, kdo předává tradice => muž musel mít dědice kontrola žen – ovládnutí ženské sexuality, mohla být kontrolována až byla matkou (nesnadný úkol pro Řeky), možná jen v manželství - potřeba mít někoho, kdo se o člověka postará ve stáří - zákon: povinnost syna starat se o otce – toho se mohl zbavit, např. když ho otec nutil k prostituci v dětství - emoční důvody (láska) chybí – nebyly to prvotní důvody, důležité byly důvody praktické - klasické období (5. st. př. n. l.) Aristofanovy komedie – manželství jako boj Xenofontův spis O hospodaření  hlavní hrdina Sokratés, chce se naučit hospodařit – přítel mu říká, jak hospodařit (Ischomatos) – popisuje i vztah k ženě  Ischomatos byl urozený, bohatý Athéňan – to, že prosperuje, je zásluhou jeho ženy: umí pracovat v domácnosti, ví, co kam patří, rozděluje práci otrokům, bez odmlouvání poslouchá, rychle se učí => ideální manželka  naučil ji to manžel (vzal si ji jako 14letou)  ukazuje, jaký vztah má muž k ženě – otcovská náklonnost muže k ženě  láska zde není, nemá ji pro sex – na ten má prostitutky (hetéry) - zákon nestanovoval počet manželek, ale víme: v době peloponéské války (kolem r. 420) nutno rozmnožení obyvatel => zákon, že muž může mít dvě ženy, od obou mohl mít zákonné dědice Sokratés: dvě manželky Euripidés: podle toho, jak byl schopen manželky uživit – nemyslitelné, aby muž dodržoval věrnost – nevěra je zcela běžná (prostitutka) - muži využívali prostitutky, hetéry (lepší prostitutky, společnice), milenky, konkubíny – děti nezískávaly aténské občanství, nemohly dědit, neměly politická práva - legitimní děti jsou ze zákonného manželství - formy: polygynie (sériová) monogamie + konkubinát (legitimní x nelegitimní potomci): skrytá polygamie - bez čeho nemůže být manželství uzavřeno: uzavřené muselo být kvůli dětem (zisk občanských práv, možnost dědit) sňatek, ze kterého měli vzejít legitimní potomci (tj. občané s plnými právy) 1. „zásnuby“ (engyé, závazek) + příslib věna = svatba (gamos)  pokud se později ukázalo, že zásnuby neproběhly, děti ztrácí občanská a politická práva  otec dívky se domluvil s ženichem – ústní dohoda => těžko prokazatelná, nebylo zákonem stanoveno, jak musí zásnuby vypadat – pouze doporučení, aby se zásnub zúčastnili svědci  nebylo zaznamenáno písemně => mnoho tahanic  nestanoveno, jak dlouho před svatbou zásnuby musí být  Demosthenes – největší z řečníků 4. st. – sestra zasnoubena v 5 letech 2. svatební obřad  podle ekonomické situace rodin  vydání nevěsty, průvod do ženichova domu (lékythos), obřadní koupele, oběti (bohům), hostina (potřeba vypůjčit nádobí + profesionální kuchaři) 22  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018  pokrmy s hodně semínky = symbol plodnosti (granátové jablko, sezamové koláčky)  papyry z Egypta – pozvánka na svatbu a hostinu  neplánováno dlouho dopředu  vaky – doklady – svatební lebes  lebes gamikos – svatební mísa s připojeným podstavcem, dvěma uchy a pokličkou (byl stavěn před dveře nevěstina domu a používán k purifikačnímu (očišťovacímu) obřadu)  ženichovi výběr nevěsty (incest – rodiči s dětmi, vztahy mezi sourozenci – jinak věc dovolená) – často preferováno v rámci rodiny (strýc a neteř)  ne otrokyně => nelegitimní děti  Periklův zákon z roku 450 př. n. l. – příliš mnoho občanů => nutno omezit: athénský občan je ten, kdo má rodiče, kteří jsou athénskými občany (manželství s cizinkou by bylo komplikací -> muž by neměl legitimní potomstvo)  Athéňan si musel vzít ženu z Athén  do matrik zapsáni pouze muži – ne ženy => soudní spory, zda je žena z Athén a kdo jsou její rodiče – podplácení svědků, aby doložili její původ - exogamní limita NE: sňatek mezi přímými příbuznými, polorodí sourozenci se stejnou matkou, svobodný muž + otrokyně, aténský občan + cizinka (ve 4. stol.) ANO: polorodí sourozenci se stejným otcem, strýc + neteř 3. věno  nutné pro legitimní sňatek, „půjčka“ manželovi od otce nebo poručníka (= kyrios, jakýkoli muž příbuzný z otcovy strany) (žena nemůže rozhodnout sama za sebe)  aby zůstalo v rodině  forma: peníze, majetek (movitý – tkaniny, textilie; nemovitý – pozemky)  věno nepatřilo ženichovi zcela – pokud došlo na rozvod (vyhodit ženu z domu), manžel musel věno vrátit  věno je i pojistka pro manželky – když manžel věno zužitkuje, je schopný ho vrátit zpět?  věno mezi starou a novou rodinou  nebyl úřední záznam = soudní pře – svědci 4. sexuální život  dvojí standard: žena musí být věrná, manžel nikoli – Pythagoras: „i muž by mohl být své ženě věrný“  muži mohli mít poměr s kýmkoli, ale měli povinnost (nebyl to ale zákon) stýkat se i s manželkou (zákonní dědici)  Euripides: tragédie Andromaché – konkubína má děti s mužem, jehož manželka (Hermiona) si stěžuje, že s ní muž nespí - otec si uchovává moc nad dcerou - novomanželé bydleli v domě ženicha (syn tedy bydlel s matkou i se sourozenci) Ukončení manželství - smrtí jednoho z manželů, nebo rozvodem (běžné) – stačilo pouze vyhnat ženu z domu, vypudit ji k rodině, ale musel vrátit věno - když se chce rozvést žena? – pouze dva doklady soudní spisy – otec žádá rozvod dcery jeden případ: iniciativa přímo ženy (nevěra muže) – manželka Alkibiada – šla za úředníkem, ale nemohla se sama dostavit na úřad a zažádat o rozvod 23  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - žena se mohla znovu vdát (věno), děti zůstávaly s otcem => několik partnerů (věkový rozdíl) za život (i muž) => pohyblivost manželství - syn zůstal s otcem, dcery se neřeší Děti - preference chlapců (infanticida holčiček – odložení dítěte nebylo považováno za zabití) - syn musí být přijat rodinou i rodem: 5. den po narození slavnost amfidromia, 10. den slavnost dekaté (udílení jména) - syn se musí postarat o rodiče - když měl být syn uznán občanem, celá rodina ho chtěla „vyšachovat“, aby tak byla možnost dědictví pro jiné mužské příbuzné Adopce - adoptují se chlapci (muži), pouze Atéňané - adoptují se dospělí, ne nemluvňata - adoptovaný muž se zříkal své původní rodiny a mohl dědit pouze od adoptivního otce Rozvody - běžné, dohodou, obě strany mohly manželství ukončit - manžel musel vrátit věno, žena se mohla znovu provdat - děti zůstávaly s otcem Ovdovění - vdovec i vdova mohli uzavřít další manželství - děti zůstávaly v rodině otce - dědictví po mužské linii (patrilineární), dědili všichni synové stejným dílem dědičky (epikléroi): dcery bez bratrů, jejichž prostřednictvím se přenášel majetek na vnuky – dcera sama majetek nevlastní (má ho jakoby půjčený) - buď přejde na jejího syna nebo manžela bylo pravidlo, aby se s dědičkou oženil velmi blízký příbuzný z otcovy strany (pokud byl ženatý, rozvedl se a vzal si dědičku) Solónův zákon: pokud si někdo vzal dědičku, musel s ní souložit 3x měsíčně (říkal Plutarchos) muž, který neměl syna, nechce, aby dědili příbuzní nebo stát – odkazuje majetek dceři, která může mít syna dědice nebo adoptuje 24  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 Jak by měla vypadat společnost? Platón - jak by mělo vypadat manželství a péče o děti - nejdůležitější je jednota obce – jednotní lidé => rozkvět - žena se od muže neliší – pouze v rození dětí a je slabší - mohou vykonávat stejné činnosti – „téměř rovnost“ X Aristoteles - není důležitá jednota, ale soběstačnost obce - důležitá je rodina – nejmenší jednotka, musí být soběstačná - žena je muži podřízena, slabší, muž jí vládne - poslušnost – musí umět poslouchat Platónova Ústava - „raný/antický komunismus“ – jednota obce - je nutné, aby stát dohlížel na rozmnožování – manželství, kolik dětí – pravidla má stanovovat a řídit stát (i Aristoteles) - stát je ten, kdo určuje, podle jakých pravidel se bude žít - stát má dohled nad rozmnožováním - Platón ruší instituci manželství: schopnější muž se může více rozmnožovat, aby byly děti co nejlepší => aby měli více dětí méně schopným není umožněna reprodukce, slabé děti se budou odstraňovat - dohled úředníků, kteří budou stanovovat, kdo s kým může souložit a kolik budou mít dětí - kasty: filosofové (jen muži), strážci (muži i ženy – schopnější žena může nahrazovat slabšího muže) - děti se odkládají po narození do jeslí, kde se o ně starají jiné ženy a kojí je => vše je společné – i děti => zrušení soukromého vlastnictví – všechny ženy jsou společné 25  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 - neduživé děti -> odložit - co je společné, o to se budou lidé lépe starat (x Aristoteles: o to, co je jim vlastní) - eugenický program (plození) – počet dětí není omezen, musí zůstat stabilní počet obyvatel - ženy rodí od 20–40 let, muži mají děti od 25–55 let Aristotelova Politika - kritika Platóna - ano, stát má stanovovat pravidla pro organizaci manželství – muž je hlava rodiny, vládne ženám, dětem i otrokům - důležitá je rodina - domácnost – zájmy otce stojí nad zájmy jedince – jedinec si nemůže dělat, co chce - stát by měl dohlížet na rozmnožování - zakazuje jakékoli nereproduktivní vztahy – anální, homosexuální (Platón o tom mlčí) - musí se stanovit/omezit počet obyvatel/občanů, aby nikdo nemusel trpět hladem - pokud jsou všechny ženy společné, stane se to, co je mezi mužem a ženou => philia = náklonnost, přátelství – dobré pro obec - mimo Platóna je stejná myšlenka i v komedii Aristofana: Ženský sněm (Ženy na sněmu) - všechny komedie mají politický podtext (peloponéské války) (x Menandrovy komedie jsou nepolitické) válčení – ženy jsou na vše samy, mají toho dost => v obci budou vládnout ony, uzavřou mír podaří se jim to – přestrojí se za muže a zúčastní se sněmu (ženy se sněmu účastnit nesměly) vláda v obci je tedy svěřena ženám hlavní vůdkyně – zrušíme osobní vlastnictví – zesměšnění Aristotela (lidé jdou svůj majetek schovat) volná láska – ženy i muži jsou společní – pravidlo souložit se starou ženou (mužem), potom s mladší Platónovy Zákony - přepracoval zde svou koncepci o ideální společnosti - jednota obce ano, ale zrušení eugenického programu => člověk musí žít v páru – manželství - volba partnera ve prospěch obce – je potřeba občany vychovávat, aby tohoto rozhodnutí byli schopni - muž a žena v monogamním manželství – snažit se o věrnost, protože nezřízený sex je pro muže vyčerpávající – neuměřenost vede ke slabým potomkům - konec rozmnožovacího období – mohou si oba dělat co chtějí - opět hlídat počet občanů, aby nebyly rozbroje/nouze - klasické Athény – období vrcholné demokracie nároky na muže: správce domácnosti, účast ve veřejném životě (x helénistické období) Ženy v helénistické době (323–30 př. n. l.) - zrušení aténské demokracie -> nadvláda Makedonie Makedonské království - rozkvět za Filipa II. Makedonského - 338 př. n. l. porážka Řeků u Chairone - Alexandr Makedonský vytvořil ohromující říši 26  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018 umírá ale brzy bez nástupce => rozpad na 3 diadochády (Egypt, Přední Východ, Makedonské království) - Řecko (Athény) pod makedonskou nadvládou (za Filipa II. i po smrti Alexandra Makedonského) (poté Římani) mají omezené možnosti k prosazení zahraniční politiky – na sněmu mohou rozhodovat pouze o otázkách vnitřních athénský muž jako občan na přelomu 4./3. století není potřeba – Řekové ztrácí svou samostatnost (nasazení úředníků z Makedonie, kteří rozhodovali) - helénistické období = konec demokratického zřízení - attická komedie – nejvýznamnější autor (na přelomu 4./3. st.): Menandros (vychází z něj Plautus) => žádná politika, zajímá ho soukromý život (x Aristofanes – pořád politická myšlenka) problémem je dítě (narozené, nenarozené, nalezené) mladík se chce oženit s dívkou jiného postavení (happyend) – týká se individuálních záležitostí člověka - doklady písemného charakteru – smlouvy (manželské, kupní), osobní korespondence Egypt (papyrus) => centrum vzdělání a kultury je v Egyptě (Alexandrie), už ne v Athénách uvolnění postavení ženy – omezení vlastnit majetek, půdu, podřízení muži => uvolnění – jak to?  uvolnění politické situace – na muže už nejsou kladeny takové požadavky (dříve se bál o své postavení, musel udržovat ženu v poslušnosti) - z Egypta doloženy smlouvy, ve kterých vystupují ženy samy za sebe => ženy mohou uzavírat smlouvy (nemusí mít zástupce, v helénistickém Egyptě žena může vlastnit majetek a půdu – zprvu prostřednictvím poručníků) - z Menandrovy komedie sňatky uzavřeny z vlastních preferencí láska muže k ženě (už se znají předem), i zde se mladík bojí otce, který musí sňatek schválit - málo pomlouvají ženy (na jejich názor se nikdo neptá, zda se jí mladík líbí) - ženy mohou také rozhodovat o otrocích – jak s nimi bude zacházeno, o jejich propuštění - mají také přístup ke vzdělání – míra vzdělanosti postupně roste => růst literárních žánrů => konzumní literatura řecký román – slouží širokým vrstvám obyvatel k pobavení rozšířena schopnost čtení - velké královny mají oblibu u lidí – z rodu Ptolemaiovců a makedonské královny - ženy věnující se dobročinnosti v helénistické době (nechají postavit sochu) - podmínky, ve kterých jsou ženy viditelné - milostná poezie (milostný epigram) – opěvují lásku k ženě a její krásu (hetéry) a odklon od společenského „my“ k osobnímu „já“ - doložena manželská smlouva (tebtunský archiv) (1. st. př. n. l.) – povinnosti manžela i manželky povinnosti manžela:  nesmí si přivést domů jinou ženu (ale nic o prostitutkách)  nesmí si zřídit jinou domácnost  nesmí počít dítě s jinou ženou  musí zacházet s majetkem tak, aby to bylo pro oba výhodné  vůči manželce má vyživovací povinnost (střechu nad hlavou a jídlo) povinnosti manželky:  věrnost  věno (kolik kdo přinese a co se s ním stane při rozvodu)  majetkové otázky  žena nesmí být vzdálena od domu více než 1 den (bez manželova vědomí) 27  Ženy a soukromý život v antickém Řecku, podzim 2018  nesmí mít společný majetek (i v klasickém období)  nesmí znevažovat svého manžela a snižovat jeho politickou prestiž  pokud bude chtít žena odejít, muž jí musí vrátit věno - v další smlouvě: žena nesmí muži dávat do jídla žádné léky („očarování muže“) – i v klasických Athénách (Solonovy zákony) - ve většině smluv – (běžný) rozvod – málo manželství do konce života - žena pomlouvá muže – vliv ženy (konala) - muž mohl propustit ženu, i ona od něj mohla odejít - z helénistického období doklady o manželství mezi sourozenci (incest) 28