Základní pojmy fonologie, fonologický systém spisovné češtiny PDF

**[ZÁKLADNÍ POJMY FONOLOGIE, FONOLOGICKÝ SYSTÉM SPISOVNÉ ČEŠTINY]** \- zvukovou stránkou jazyka se zabývají dvě jazykovědné disciplíny: fonetika a fonologie \- rozdíl: - hláskami se zabývá fonetika, fonémy fonologie **1) fonetika:** \- popisuje všechny zvuky, které se v jazyce užívají, je to nau...

**[ZÁKLADNÍ POJMY FONOLOGIE, FONOLOGICKÝ SYSTÉM SPISOVNÉ ČEŠTINY]** \- zvukovou stránkou jazyka se zabývají dvě jazykovědné disciplíny: fonetika a fonologie \- rozdíl: - hláskami se zabývá fonetika, fonémy fonologie **1) fonetika:** \- popisuje všechny zvuky, které se v jazyce užívají, je to nauka o tvorbě hlásek ve zvukovém ústrojí, jejich šíření a vnímání **2) fonologie:** \- zabývá se prostředky, které mají distinktivní rysy, je to nauka o funkci hlásek, nauka o způsobech využívání zvukového materiálu v jazyce \- existuje systém fonémů (určité vlastnosti musí být společné, ale aspoň 1 vlastností se musí lišit, př. párové konsonanty t-d liší se vlastností, jsou to 2 fonémy -- mění se význam slova ten x den) \- základem fonologického zkoumání je zkoumání prvků rozlišujících morfémy, vychází z konkrétního jazykového materiálu **[Obecná fonologie]** -- řeší obecné otázky identifikace fonémů a vztahů mezi nimi **[Srovnávací fonologie]** -- porovnává fonologické systémy různých jazyků, příbuzných i nepříbuzných (např. porovnání Aj , Čj) **[Historická fonologie]** -- součást historické mluvnice (15. stol. -- sjednocení y, i a tvrdého a měkkého l), nutné pro pochopení současného systému jazyka a odhadnout přibližný vývoj konkrétních fonémů, záleží i na jejich pořadí (vosa x sova), mění pak význam, důležitý i způsob členění (kde začíná první slovo a končí druhé -- má teta, máte ta) \- modulace -- melodie ovlivňuje význam (čínština), melodická -- kadence, antikadence -- nemá v čj vypovídající hodnotu v rámci slova **[FONÉM]** -- je základní jednotkou fonologie \- ***foném*** = zvukový prostředek sloužící k odlišení morfémů, slov a tvarů slov téhož jazyka s různým významem (lexikálním, gramatickým) \- od ostatních fonémů téhož jazyka se liší nejméně jednou fonologickou distinktivní vlastností \- např. u samohlásek -- délka, u párových konsonantů -- znělost \- i takové dva zvuky, které se liší vlastností, nemusí být nutně dva fonémy -- změníme-li znělé ř za neznělé ř, nedojde k rozlišení významu → nerozlišujeme dva fonémy \- **fonologická korelace**: když se fonémy odlišují jen jedním rysem -- znělostí ***- segmentální prostředky (analýza segmentálních fonémů)***: označují významové celky uvnitř promluvy (pauza, přízvuk, intonace...) \- realizovány předělem: *terminální předěl* -- ohraničuje výpověď (její začátek a konec) -- zvukově charakterizován pauzou (\#) *vnější předěl* -- označuje hranice fonologického slova(+) *vnitřní předěl* -- vyděluje část menší než fonologické slovo, např. předložku (=) např. \#Karel+už+pře=četl\#většinu+povinné+četby\#ale+nic+z=toho +ne=ví\# \- někdy funkci signálu plní ráz \- zvláštním typem segmentálního fonému je hraniční signál vyznačující hranice smysluplných celků ve sdělení \- realizací hraničního signálu je často pauza, průběh melodie řeči, slovní přízvuk, ojediněle i zvláštní hláska ( např. v češtině ráz -- užívající se pouze před vokály na počátku slova, resp. slovního základu s=oka (s oka) -- soka (soka)) **- Foném musí v jazyce splňovat určité vlastnosti:** \- jednotlivé fonémy musí mít společné vlastnosti, ale alespoň jednou se musí lišit \- foném je takové spojení vlastností, které je součástí jen jedné slabiky \- foném musí být tvořen jedním artikulačním pohybem \- skupinu zvuků lze považovat za realizaci jednoho fonému, ale délka trvání musí být přibližně stejná -- délka trvání není v praxi příliš důležitá **Alofony:** \- různé zvukové realizace jednoho fonému (= varianty jednoho fonému -- m, n a jejich varianty) *základní* -- minimálně závislý na hláskovém okolí (nezáleží, zda je na konci nebo na začátku) *poziční* -- výslovnost je ovlivněna hláskovým okolím (zadopatrové n, retozubné m) *fakultativní* -- mohou se týkat mluvčího -- stylu (vysoký, nízký) *oblastní* -- souvisí s původem mluvčího -- nářečí *individuální, generační, rodinné* -- týkají se člověka \- jsou jazyky, kde základní jednotkou slabiky