vypracovane-otazky-k-ustni-zkousce-z-obecne-ekonomie-info.docx

**Poptávka a její determinanty (obecná charakteristika,funkce)** {#poptávka-a-její-determinanty-obecná-charakteristikafunkce.MujStyl} ================================================================ - Vyjadřuje vztah mezi cenou statku a množstvím, které je spotřebitel ochoten při dané ceně na...

**Poptávka a její determinanty (obecná charakteristika,funkce)** {#poptávka-a-její-determinanty-obecná-charakteristikafunkce.MujStyl} ================================================================ - Vyjadřuje vztah mezi cenou statku a množstvím, které je spotřebitel ochoten při dané ceně na daném místě a čase pořizovat - Dělí se: - Individuální p.= vztah jednoho kupujícího (předmět MIKROekonomie) - Tržní p. = vztah všech kupujících na daném trhu (předmět MIKROekonomie) - Agregátní p. = vztah všech ekonomických subjektů v ekonomice (předmětem MAKROekonomie) - Na trhu statků a služeb poptávají spotřebitelé (domácnosti) - Naopak na trhu výrobních faktorů poptávají firmy - Má zpravidla klesající průběh (spojen s zákonem klesající poptávky) - Značí se D = Demand - Mění-li se cena statku, nedochází k posunu celé křivky. - Pouze posun po křivce - Vzorec: P= a -- bQ - A je maximální cena, kterou je ochoten spotřebitel zaplatit - B je sklon poptávové křivky - -- souvísí právě se zákonem klesající popt. - Determinanty (faktory ovlivňující růst/pokles): - Počet spotřebitelů (čím více, tím roste popt.) - Výše důchodu spotřebitele (čím větší důchod, tím větší p.) - Změna ceny komplementárního statku (Zlevní se komplement, roste poptávka) - Změna ceny substitučního statku (zdraží se substitut, roste poptávka) - Očekávání spotřebitelů (očekávají zdražení, zvýší se poptávky dokud je levno) - Móda a preference spotřebitelů (statek je módní, roste poptávka) **[\ ]** **Nabídka a její determinanty (obecná charakteristika,funkce)** {#nabídka-a-její-determinanty-obecná-charakteristikafunkce.MujStyl} =============================================================== - Vyjadřuje pozitivní vztah mezi cenou statku a množstvím, které je výrobce ochoten při dané ceně a na daném místě a času nabídnout - Dělí se: - Individuální n.= vztah jednoho výrobce (předmět MIKROekonomie) - Tržní n. = vztah všech nabízejících na daném trhu (předmět MIKROekonomie) - Agregátní n. = vztah všech ekonomických subjektů v ekonomice (předmětem MAKROekonomie) - Na trhu statků a služeb nabízejí firmy - Naopak na trhu výrobních faktorů nabízejí domácnosti (Práci L) - Má zpravidla rostoucí průběh - Značí se S = Supply - Mění-li se cena statku, nedochází k posunu celé křivky. - Pouze posun po křivce - Vzorec: P= m + nQ - M je minimální cena, od které je výrobce ochoten nabízet - N je sklon nabídkové křivky - \+ souvísí s rostoucím průběhem - Determinanty (faktory ovlivňující růst/pokles): - Počet výrobců (čím více, tím roste nabídka) - Cena vstupů a jejich dostupnost (čím vyšší cena, tím nizší nabídka) - Na témeř všechny nabídky má vliv cena pohonných hmot - Pokud je výrobní faktor hůře dostupný, nabídka klesá - Sezónnost (v určitém období nabídka vždy roste/klesá) - Přírodní podmínky (u zemědelství) - Úrověn technologie (čím efektivnější, tím větší nabídka) - Očekávání spotřebitelů **[\ ]** **[Utváření tržní rovnováhy, renta spotřebitelů, renta výrobců, pavučinový teorém.]** - Na trhu interaguje poptávka s nabídkou s určitým zpožděním - Nejdříve reaguje poptávka - Trh k rovnováze obvykle směřuje a do rovnováhy se dostává, ovšem ne natrvalo - Je-li nabídka v souladu s poptávkou - Nabízené množství odpovídá poptávánému = označujeme rovnovážné množství (Qs=QdQe) - Nabízená cena odpovídá ceně poptávené = rovnovážná cena (Ps=Pd Pe) - Průsečík nabídky a poptávky je rovnovážný bod E - Nevzniká nedostatek a přebytek statku - Pokud je cena vyšší než rovnovážná (P1\>Pe) -- vzniká přebytek statku - Naopak pokud je cena nižší než rovnovážná (Pe\>P2) -- vzniká nedostatek statku - Renta spotřebitele = rozdíl mezi cenou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit a cenou na trhu - Spočítá se jako polovina součinu rozdílu parametru A a ceny rovnovážné a rovnovážného množství - Rd= [\$\\frac{\\left( a - Pe \\right)\*Qe}{2}\$]{.math.inline} - Renta výrobce = rozdíl mezi cenou na trhu a cenou, při které je výrobce ochoten nabízet - Spočítá se jako polovina součinu rozdílu rovnovážné ceny a parametru M a rovnovážného množství - Rs= [\$\\frac{\\left( Pe - m \\right)\*Qe}{2}\$]{.math.inline} - Tržní oscilace (též známa jako pavučinový teorém) -- vysvětluje utvážení tržní rovnováhy dle charakteru poptávky a nabídky - Tlumená (konvergující) oscilace - b \< n nabídka vykazuje větší sklon než poptávka - trh směřuje k rovnováze - Explozivní (divergující) oscilace - b \> n poptávka má větší sklon než nabídka - trh prohlubuje nerovnováhu - Rovnoměrná oscilace - b = n mají stejný sklon - Nerovnováha se neodstraňuje ani neprohlubuje **Tlumená** **Explozivní** **Rovnoměrná** **[Elasticita poptávky cenová, důchodová a křížová (podstata, interpretace, hodnoty podle typ statku).]** - Též známá jako pružnost poptávky - Vyjadřuje, o kolik procent se změní poptávené množství, změní-li se jeho cena,důchod či cena jiného statku o procento - Lze určit jako poměr procentuální změny poptávaného množství a procentuální změny ceny/důchodu/ceny jiného statku - Čím elastičtější, tím plošší křivka - [Typy poptávek dle hodnot elasticity:] - E=0 dokonale neelastická poptávka změna ceny nedělá změnu množství - E\∞ dokonale elastická p. 1% změna ceny dělá obrovskou změnu množství - [Cenová elasticita poptávky] - O kolik procent se změní poptávané množství, změní-li se cena statku o procento - Vypovídá o citlivosti spotřebitele na změnu ceny statku - Podíl procentuální změny množství a procentuální změny ceny statku - U poptávky vychází záporná, pro interpretaci do ABS hodnoty - Můžeme počítat intervalovou a bodovou - Epd= [\$\\frac{Q1 - Q0}{P1 - P0}\*\\frac{P1 + P0}{Q1 + Q0}\$]{.math.inline} intervalová - Epd= [\$\\frac{\\partial Q}{\\partial P}\*\\frac{P}{Q}\$]{.math.inline} bodová - Podle typu statku je cenová elasticita: - Statky normální -- elasticita vyšší než 0 - Statky nezbytné -- neelastické - Statky luxusní -- vysoká elasticita - [Důchodová elasticita poptávky] - O kolik procent se změní poptávané množství, změní-li se důchod spotřebitele o procento - Podíl procentuální změny poptávaného množství a procentuální změny výše důchodu - Eyd= [\$\\frac{Q1 - Q0}{Y1 - Y0}\*\\frac{Y1 + Y0}{Q1 + Q0}\$]{.math.inline} - Normální statky - kladné hodnoty - Méněcenné statky -- záporné hodnoty - [Křížová elasticita poptávky] - O kolik procent se změní poptávané množství statku 1, změní-li se cena statku 2 o procento - Podíl procentuální změny poptavaného množství statku 1 a procentuální změny ceny statku 2 - Ecd= [\$\\frac{Qa1 - Qa0}{Pb1 - Pb0}\*\\frac{Pb1 + Pb0}{Qa1 + Qa0}\$]{.math.inline} - Vychází kladně v případě substitutů, u komplementů záporná, u statků indiferentních nulová - Elasticitu poptávky ovlivňuje: - Nezbytné statky -- neelastické (jsou důležité při spotřebě) - Existence substitutu -- pokud můžeme statek nahradit -- vyšší c. elasticita - Užší vymezení statku -- vyšší cenová elasticita (sýr plísňový má větší než normal sýr) - Podíl na důchodu -- čím větší podíl tím vyšší elasticita - Délka časového období -- více času, větší elasticita - Preference a potřeby spotřebitele **[Elasticita nabídky (podstata, interpretace, faktory ovlivňující elasticitu nabídky).]** - Též známá jako pružnost nabídky - Vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství, změní-li se jeho cena o procento - Lze určit jako poměr procentuální změny nabízeného množství a procentuální změny ceny statku - Čím elastičtější, tím plošší křivka - [Cenová elasticita nabídky ] - O kolik procent se změní nabízené množství, změní-li se cena statku o procento - Vypovídá o citlivosti výrobce na změnu ceny - Podíl procentuální změny množství statku a procentuální změny ceny statku - Můžeme počítat intervalovou a bodovou - Eps= [\$\\frac{Q1 - Q0}{P1 - P0}\*\\frac{P1 + P0}{Q1 + Q0}\$]{.math.inline} intervalová - Eps= [\$\\frac{\\partial Q}{\\partial P}\*\\frac{P}{Q}\$]{.math.inline} bodová - Nabývá kladných hodnot - Elasticitu nabídky ovlivňuje: - Náklady na skladování a možnost skladování výrobku - Nízká doba trvanlivosti -- nízká elasticita (skladování náročnejší a složitejší) - Jednoduché podmínky na skladování -- vyšší elasticita - Možnost vytvářet zásoby -- vyšší elasticita - Je možnost vyrobit substitut -- vyšší elasticita (přeorientace výroby) - Délka výrobního procesu -- kratší délka vyšší elasticita - Délka časového období -- delší období vyšší elasticita **[Kardinalistická teorie užitku spotřebitele (podstata, mezní užitek, celkový užitek, maximalizace užitku spotřebitele, vztah mezi cenou a mezním užitkem, paradox hodnoty).]** - Každý jedinec má potřeby, za účelem jejich uspokojování pořizuje a spotřebovává statky, tím si přináší určitý užitek. - Užitek = subjektivní pocit uskopojení spojený se spotřebou statku - Chová- li se racionálně, snaží se realizovat takovou spotřebu, která přináší max užitek - Zvažuje nejen užitek, ale i výdaje a důchod - Kardinalistická teorie -- měřitelnost užitku v peněžních jednotkách nebo utilech - Celkový užitek (TU) -- užitek ze spotřeby všech jednotek množství spotřebovávaného staku - Závislý na spotřebovaném množství - Spotřebou se zvyšuje, ale zvyšování se zpomaluje - Neroste do maxima ale do tzv. bodu nasycení - zde spotřebovává takové množství statku, kdy je celkový užitek maximální - MU je rovno 0 - součet mezních užitků - Mezní užitek (MU) -- užitek ze spotřeby poslední, dodatečne spotřebované jednotky statku - Vyjadřuje, jak se změní celkový užitek spotřebou dodatečné jednotky statku - MU= [\$\\frac{\\partial TU}{\\partial Q}\$]{.math.inline} první derivace TU - Dále lze spočítat jako podíl změny celkovéhu užitku a změny množství statku - S každou další spotřebou klesá (souvisí to s postupným nasycováním) - zákon klesajícího mezní užitku - Funkce MU je zárověň funkcí individuální poptávky - cenu statku nemůže spotřebitel ovlivnit, je formulována na trhu - Optimální množství spotřebovává, když se cena P = MU - Paradox hodnoty -- Voda, která je velmi užitečná má nízkou cenu, naopak diamanty nejsou tak užitečné, ale mají vysokou cenu **[Ordinalistická teorie užitku spotřebitele (podstata, mezní užitek, celkový užitek, optimum spotřebitele, mezní míra substituce, indiferenční křivka, rozpočtová přímka).]** - Každý jedinec má potřeby, za účelem jejich uspokojování pořizuje a spotřebovává statky, tím si přináší určitý užitek. - Užitek = subjektivní pocit uskopojení spojený se spotřebou statku - Chová- li se racionálně, snaží se realizovat takovou spotřebu, která přináší max užitek - Zvažuje nejen užitek, ale i výdaje a důchod - Ordinalistická teorie -- užitek nelze přímo meřit - spotřebitel je pouze schopen určit, která kombinace množství spotřebovávaných statků je z hlediska užitku přínosnější - Kombinace množství dvou statků, které přínáší stejnou úrověn užitku = indiferenční křivka - nekříží se, jsou tedy rovnoběžné - je jich nekonečně mnoho - vzdálenější od počátku přináši větší užitek - Axiom tranzitivity = pokud kombinace 1 \> kombinace2 a zárověn k2 \> k3, pak i k1\>k3 - Sklon indiferenční křivky = mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC) - vyjadřuje, kolika jednotek statku jednoho je spotřebitel ochoten se vzdát pro získání další jednotky statku druhého - lze určit jako podíl mezních užitků ze spotřeby jednoho statku a druhého nebo poměru množství změn - MRSC= [\$\\frac{MU1}{MU2}\$]{.math.inline} - Rozpočtová přímka (BL nebo přímka rozpočtového omezení) - Spotřebitel činí rozhodnutí i na základě výše svého důchodu vyhrazeného na nákup statků - důchod představuje rozpočtové omezení - maximalizuje-li užitek, spotřebovává celý vymezený důchod Y - Y = p1\*q1 + p2\*q2 - max množství statku q1 odpovídá podílu důchodu a ceny statku 1 - utrací celý důchod na statek 1 - všechny body na ni ležící představují kombinace statku 1 a 2, kdy jsou na jejich pořízení vynaloženy výdaje odpovídající důchodu  - V případě růstu ceny statku 1, klesá max množství q1 (je strmější) - Naopak při poklesu ceny statku 1, stoupá max množství q1 (je plošší) - Vzroste-li důchod, posouvá se rovnověžně doprava, klesne doleva - Optimum spotřebitele -- spotřebitel maximalizuje užitek, pokud pořizuje taková množství statků, kdy poměr mezních užitků ze spotřeby jednoho a druhého statku odpovídá poměru cen těchto statků - [\$\\frac{MU1}{MU2} = \\frac{P1}{P2}\$]{.math.inline} mezní míra substituce ve spotřebě se rovná mezní míra substituce ve směně MRSC = MRSE - jakýkoliv jiný stav je horší než tento - jedná se o bod dotyku indiferenční křivky a rozpočté přímky **[Účetní a ekonomický zisk firmy. Cíle firmy. Příjmy. Bod uzavření firmy. Maximalizace zisku. Maximalizace tržeb.]** - firmy vystupují na trhu statků a služeb jako nabízející - naopak na trhu výrobních faktorů jako poptávající - Cíle firmy: - obecný cíl = maximalizace zisku - Alternativní cíle: - maximalizace tržeb - zaujmout určitý podíl na trhu - expanzi a růst firmy - dosáhnout dobrého jména udržet si ho - získat pověst dobrého zaměstnavatele - pověst firmy ohleduplné k životnímu prostředí - Zisk = rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady - π = TR -- TC - celkové příjmy = příjmy firmy za celou produkci Q - TR = P \* Q - celkové náklady = náklady firmy na celou produkci Q - Náklady explicitní -- ty firma skutečně hradí (náklady na suroviny, mzdové náklady) - Náklady implicitní -- ty firma skutečně nevynakládá, jedná se o náklady obětované příležitosti, ušlý příjem (Firma přichází o určitý výnos, který by získala při využití jiných zdrojů/jiným způsobem) - Učetní zisk = Celkové příjmy -- explicitní náklady - Ekonomický zisk = Celkové příjmy -- (explicitní + implicitní náklady) - Optimální množství produkce (kdy firma maximalizuje zisk) - Zlaté pravidlo maximalizace zisku MR = MC - mezní příjmy se rovnají mezním nákladům - Pokud MR \> MC firma by měla navýšat objem produkce, dokud se to nerovná - Pokud MR \< MC firma by měla snížit objem produkce - Maximalizace tržeb MR = O - Bod uzavření firmy pokud příjmy z prodeje pokryjí minimálně variabilní náklady je vhodné vyrábět, jinak uzavřít - TR \>= VC - pokud nic nevyrábí platí v krátkém období pouze fixní náklady **[Výnosy z variabilního vstupu. Progresivně-degresivní produkční funkce. Mezní produkt. Průměrný produkt. Výnosy z rozsahu.]** - v krátkém období je kapitál (i půda) fixní, variabilní je pouze práce - Výnosy z variabilního vstupu rostoucí: - objem produkce roste rychleji než objem vstupu - mezní produkt je vyšší než průměrný produkt (MP \> AP) - produkce tedy roste o stále větší přírůstky - Výnosy z variabilního vsupu klesající: - objem produkce roste pomaleji než objem vstupu - mezní produkt je nižší než průměrný produkt (MP \< AP) - produkce roste, ale o stále menší přírůstky - Výnosy z variabilní vstupu konstantní: - objem produkce roste stejně rychle jako objem vstupu - mezní produkt se rovná průměrnému produktu (MP=AP) - Progresivně-degresivní produkční funkce: - Nejdříve rostoucí výnosy z var. vstupu, pak klesající - inflexní bod = tam kde se mění rostoucí v klesající - inflexní bod Mezní produkt maximální - MP' = 0  - Mezní produkt MP vyjadřuje, jak se změní celkový produkt, jestliže se změní množství výrobního faktoru o jednotku - MP~F~= [\$\\frac{\\partial TP}{\\partial F}\$]{.math.inline} - mezní produkt práce MP~L~= [\$\\frac{\\partial TP}{\\partial L}\$]{.math.inline} mezní produkt kapitálu MP~K~= [\$\\frac{\\partial TP}{\\partial K}\$]{.math.inline} - maximálního množstí produkce je dosaženo, když MP=0 - Průměrný produkt AP vyjadřuje množství produkce připadající na jednu jednotku výrobního faktoru F - AP~F~= [\$\\frac{\\text{TP}}{F}\$]{.math.inline} AP~L~= [\$\\frac{\\text{TP}}{L}\$]{.math.inline} AP~K~= [\$\\frac{\\text{TP}}{K}\$]{.math.inline} - je nastejno s MP v maximu AP (MP = APmax) - v dlouhém období lze měnit výrobní faktor práci, půdu i kapitál - Výnosy z rozsahu rostoucí: - objem produkce roste rychleji než objem výrobních faktorů (Q=L^2^K) - izokvanty (spojnice bodů, vyjadřující kombinace množství jednotek výrobních faktorů, přinášející určitou úrověň produkce) - směrem od počátku se k sobě přibližují - běžné u průmyslových odvětví - Výnosy z rozahu klesající: - objem produkce roste pomaleji než objem výrobních faktoru (Q=L^0,2^K^0,4^) - izokvanty se od počátku od sebe vzdalují - běžné u zemedělství - Výnosy z rozsahu konstatní: - objem produkce roste stejně jako objem výrobních faktorů (Q=L^2^/K) - běžné u průmyslových odvětví **[Izokvanta. Mezní míra technické substituce.Mezní míra ekonomické substituce. Optimum výrobce.]** - Izokvanta = spojnice bodů, která představuje kombinace množství jednotek výrobních faktorů, které přináší určitou úroveň produkce (Q) - jsou většinou konvexní k počátku - nekříží se - vzdálenejší izokvanta od počátku vyšší úroveň produkce - Mezní míra technické substituce (MRTS) -- sklon izokvanty - poměr mezních produků z výrobních faktorů práce a kapitálu - MRTS= [\$\\frac{\\text{MPL}}{\\text{MPK}}\$]{.math.inline} - vyjadřuje, v jakém poměru lze zaměňova množství jednoho výrobního fakturu za druhý, aniž by se změnšila produkce - Mezní míra ekonomické substituce (MRES) -- sklon izokosty - poměr cen výrobních faktorů práce a kapitálu - MRES= [\$\\frac{\\text{PL}}{\\text{PK}}\$]{.math.inline} - Optimum výroby = kombinace množství výrobních faktorů, kterou výrobce dosáhne maximální produkce při dané technologii a nákladech - Jedná se bod dotyku izokvanty a izokosty - MRTS = MRES - [\$\\frac{\\text{MPL}}{\\text{MPK}}\$]{.math.inline} = [\$\\frac{\\text{PL}}{\\text{PK}}\$]{.math.inline} **[Náklady v krátkém a dlouhém období. Náklady celkové, fixní, variabilní, mezní a průměrné. Izokosta.]** - v krátkém období celkové náklady TC složeny z fixních nákladů FC a variabilních VC - TC = FC + VC - Celkové náklady TC náklady na celý objem produkce, který je závislý na množství použitých výrobních faktorů - Fixní náklady FC náklady na kapitál, nemění se (v podobě konstanty) - Variabilní náklady VC náklady na práci, v dlouhém období na všechny výrobní faktory - mění se s objemem produkce (rostou společně) - Mezní náklady MC: - vyjadřují, jak se změní celkové náklady, jestliže se změní množství produkce o jednotku - náklady na poslední, dodatečnou jednotku produktu - závisí pouze na variabilních nákladech - první derivace celkových nákladů MC= [\$\\frac{\\partial TC}{\\partial Q}\$]{.math.inline} - Průměrné náklady AC: - vyjadřují náklady, připadající na jednu jednotku produkce - podíl celkových nákladů a množství produkce AC= [\$\\frac{\\text{TC}}{Q}\$]{.math.inline} - AC = AVC + AFC - MC = AC když ACmin (MC=AVC když AVCmin) - Izokosta v dlouhém období představuje kombinace množství výrobních faktorů práce a kapitálu, kdy je dosaženo stejné úrovně celkových nákladů - Progresivně-degresivní produkční fuknci odpovídá degresivně-progresivní nákladová fce - v případě rostoucích výnosu z var. vstupu (objem produkce roste rychleji než objem vstupu) - rostou náklady pomaleji než objem produkce (opak) - AC \> MC - klesající výnosu z var. vstupu (objem produkce roste pomaleji než objem vstupu) - rostou náklady rychleji než objem produkce (opak) - AC \< MC 1 **[Dokonalá konkurence (charakteristika, ekonomický zisk, poptávka po produkci firmy, nabídka firmy v krátkém a dlouhém období, alokační a výrobní efektivnost).]** - konkurence = soutěžení na trhu - žádoucí jev - čistě dokonalá konkurence neexistuje (blíží se jí komoditní trh a zemědělství) - Dokonalá konkurence: - Homogenní (identický produkt) - Neexistují bariéry vstupu nových firem na trh a opuštění - Velké množství malých firem - Cena je dána trhem (utvořena na základě poptávky a nabídky) - firmy tedy nemohou ovlivnit cenu - cena tedy odpovídá mezním příjmům P=MR - Dokonalá informovanost - Maximalizace zisku MR=MC - P=MC - poptávka po produkci je tedy horizontální - neexsituje riziko z odbytu - V krátkém období může dosahovat ekonomického zisku: - kladného, když P \> AC - záporného když P \< AC - nulového když P = AC - V dlouhém období pouze nulového zisku - Nabídka firmy: - v dlouhém období pouze jeden bod (P=MC, ACmin) - V krátkém období rostoucí část z mezních nákladů od minima průměrných nákladů - Firma vyrabí s minimálními průměrnými náklady - Je výrobně i alokačně efektivní **[Monopolistická konkurence (charakteristika, ekonomický zisk, poptávka po produkci firmy, nabídka firmy v krátkém a dlouhém období).]** - nejmírnější forma nedokonalé konkurence - diferencovaný produkt, ale jedná se o blízké substituty - možnost firem ovlivnit cenu - cenu firma odvozuje s ohledem na poptávku po produktu - Poptávka je tedy klesající - Existuje riziko z odbytu - Mezní příjmy klesají a jsou nižší než cena produktu (MR \< P) - větší množství malých a středních firem - Existence mírných bariér vstupu nových firem na trh - dobrá informovanost - V krátkém období může dosahovat ekonomického zisku: - kladného, pokud cena za jednotku produkce převyšuje průměrné náklady - P \> AC - Záporného, pokud cena za jednotku je nižší než průměrné náklady - P \< AC - Nulového, pokud cena za jednotku produkce se rovná průměrným nákladům - P = AC - V dlouhém období dosahuje pouze nulového ekonomického zisku - (Je-li odvětví ziskové, přicházejí nové firmy a zisk se snižuje) - Firma nevyrábí s dlouhodobými minimálními náklady - Není výrobně ani alokačne efektivní - Monopolistický konkurence na straně poptávky monopsonistická **[Oligopol. (charakteristika, ekonomický zisk, poptávka po produkci firmy, nabídka firmy v krátkém a dlouhém období). Zdroje tržní síly. Oligopol s dominantní firmou. Ochrana hospodářské soutěže.]** - malý počet firem - na trhu se objevuje často - existence významných bariér vstupu firem na trh - např. náklady na počáteční kapitál - nesnadné dosažení nízkých výrobních nákladů - patentová omezení - homogenní oligopol stejný produkt (ropa) - diferencovaný oligopol diferencovaný produkt (auta) - smluvní oligopol (kartel) když se firmy domluví na rozdělení trhu nebo na ceně - nelegální - kontroluje to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (sídlí v Brně) - oligopol s dominantní firmou jedna silná firma (dominantní firma), zaujímá větší část trhu a zbytek ponechává menším firmám (konkurenční lem) - dominantní firma nastavuje cenu na trhu a konkurenční lem přebírá - duopol dvě nabízející firmy - oligopson nebo duopson jedna nebo dvě poptávající firmy - Ekonomický zisk: - krátké období -- kladný, záporný, nulový - dlouhé období - nulový - Model se zalomenou křivkou poptávky (Sweezyho model) vysvětluje reakci firmy na změnu ceny produktu konkurenta - na zdražení nereaguji, při zlevnění také zlevní - Rozdíl poptávané množství QT a množství, které prodává DF QDF možství produkce QKL, které dodávají ostatní firmy (konkurenční lem)  **[Monopol (charakteristika, ekonomický zisk, poptávka po produkci firmy, nabídka firmy v krátkém a dlouhém období), typy monopolu, cenová diskriminace. Ochrana hospodářské soutěže.]** - protipol dokonalé konkurence - pouze jedna firma, nabízející produkt bez blízkých substitutů - Administrativní monopol v důsledků administrativních opatření - stát vydává licence - existence patentů a ochrany autorských práv - Přírodní monopol přístup k jedinečnému zdroji výrobnýho faktoru - Přirozený monopol jedna firma je vzhledem k velikosti schopna uspokojit poptávku na trhu s nižšími náklady než v případě více konkurentů - Síťový monopol firma má již vlastní distribuční síť a budování nové pro příchozí firmy by bylo nákladné - Firma je cenovým tvůrcem - existence silných bariér - realizuje zisk v krátkém i dlouhém období - nulový je v dlouhém období neakceptovatelný - není výrobně ani alokačně efektivní - Cenová diskriminace: - První stupně: zjišťování max ceny, kterou je zákazník ochoten platit a za tolik prodávat - firmá získává celý přebytek spotřebitele - pouze teoretická situace - Druhého stupně: stanovení ceny podle objemu odebíraného zboží - větší objem nižší cena - v praxi běžné - Třetího stupně: rozdělení zákazníků do skupin a každé je přiřazena rozdílná cena - v praxi též bývá uplatňována - Monopolní postavení může byt zneužíváno (nevýhodně pro spotřebitele) regulace ze strany státu - kontroluje to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (sídlí v Brně) - 1 poptávající a 1 nabízející bilaterální monopol **[Výrobní faktor práce. Nominální a reálná mzda. Substituční a důchodový efekt v případě individuální nabídky práce. Rovnováha na trhu práce.]** - práce je primární výrobní faktor - Práci lze definovat jako cílevědomou činnost lidí vyvíjenou za účelem uspokojení potřeb a produkce statků a služeb - cenou práce je mzda - Kvalitu práce určuje kvalifikace lidí a struktura této kvalifikace - množství práce, kterou má ekonomika k dispozici je dáno: - počtem osob práceschopných a ochotných pracovat - délkou pracovní doby - intenzitou práce - nominální mzda = určována v běžných cenách (cenách platných v daném roce) - reálná mzda = počítána ve stálých cenách (cenách roku základního) - substituční efekt = když stoupne mzda, práce je dražší a jednotlivec ji preferuje před volným časem (budou více pracovat) - důchodový efekt = když stoupne mzda, může se jednotlivec cítit, že má již dostatek peněz a bude pracovat méně - Rovnováha na trhu vzniká když se nabídka práce = poptávce práce **[Výrobní faktor kapitál. Poptávka po kapitálu. Nabídka kapitálu z hlediska krátkodobého a dlouhodobého. Rovnováha na trhu kapitálu.]** - výrobní faktor sekundární - výsledek předchozí lidské činnosti (výsledek výroby) - cenou je renta - Vlastní kapitál -- vydělaný - Cizí kapitál -- půjčený - Poptávka kapitálu -- firmy poptávají kapitál pro další investice - Nabídka kapitálu -- úspory domácností - krátkodobá -- přesné výše úspor (fixní) - dlouhodobá -- rostoucí, závisí na úrokové sazbě - Rovnováha na trhu vzniká když se nabídka kapitálu = poptávce kapitálu - fixní kapitál -- statky, které se účastní výrobního procesu opakovaně (budovy, stavby, stroje) - oběžný kapitál -- zásoby surovin, materiálů, polotovarů, hotových výrobků - technologie -- zvláštní forma kapitálů, nemá podobu hmotných statků - lidský kapitál -- znalosti a dovednosti pracovníků **[Výrobní faktor půda. Poptávka po půdě. Nabídka půdy. Rovnováha na trhu půdy. Využití půdy jako výrobního faktoru.]** - výrobní faktor primární -- pochází z přírody - vzácný statek, není výsledkem výroby - Cenou je pozemková renta - v ekonomii označení pro zemědelskou půdu, stavební pozemky, přírodní zdroje, suroviny v půdě - kvalita dána úrodnostní, výtěžností a lokalitou - Poptávka po půdě je dána touhou a schopností jednotlivců, firem nebo státu využívat půdu k různým účelům, jako je zemědělství, lesnictví, výstavba a další formy využití. - Nabídka půdy je množstvím půdy, vlastníků, kteří jsou schopni a ochotni ji nabídnout na trh za určitou cenu. **[Základní makroekonomické ukazatele. Magický čtyřúhelník. Hospodářská politika a její cíle. Hrubý a čistý domácí produkt (metody výpočtu, nedostatky, nominální a reálný. Hrubý a čistý národní důchod. Vývoj HDP v ČR. Srovnání se státy EU.]** - pro sledování a hodnocení výkonu ekonomiky je vyvinuto několik ukazatelů - Základní makroekonomické ukazatele: - HDP, HNP - Inflace - Nezaměstnanost - Magický čtyřúhelník -- zhodnocuje úspěšnost hospodářské politky - Růst hdp - Plná zaměsnanost -- roční míra zaměstnanosti - průměrná roční inflace - vnější ekonomická rovhováha (stav obchodní bilance) - Hospodářská politika -- ovlivňuje makro i mikroekonomické oblasti národního hospodářství pomocí ekonomických opatření a nástrojů - cíle: vysoká úrověň hdp, vysoká zaměstnanost, stabilita cenové hladiny, vyrovnaný bilance zahraničního obchodu - Hrubý domací produkt (HDP) - základní ukazatel výkonnosti národního hospodářství - vyjadřuje hodnotu všech finálních statků a služeb vyprodukovaných na určitém území za určité období - měřen v tržních cenách (cenách zahrnující daně) - vztahuje se na určité území (např. ČR) - nominální produkt -- měřen v běžných cenách (cenách platných v daném roce) - zahrnuje inflaci - reálný produkt = počítán ve stálých cenách (cenách roku základního) - očištěn od inflace - Pro výpočet existují 3 metody: - výdajová -- součet výdajů všechn ekonomických subjektů na statky a služby - výdaje domácností na spotřebu C + - hrubé soukromé investice I~g~ + - výdaje na vládní nákupy statků a služeb G + - čistý export NX - důchodová -- součet důchodů všech ekonomických subjektů v dané zemi - mzdy a platy + - zisky firem + - amortizace (odpisy) + - čisté úroky + - renty + - nepřímé daně -- subvence - Výrobní (produktová) -- součet všech přidaných hodnot - přidaná hodnota je rozdíl hodnoty finálního produktu a meziproduktu - vhodná pro stanovení výkonnosti jednotlivých odvětví nár. hospodářství - Čistý domácí produkt (ČDP) = HDP -- amortizace (odpisy) - Hrubý národní produkt (HNP) - vyjadřuje hodnotu finální produkce vyprodukované pomocí výrobních faktorů ve vlastnictví rezidentů daného sátu bez ohledu na místo působení - HNP = HDP + důchody rezidentů daného státu získané v cizině -- důchody nerezidentů daného státu získané v tuzemsku - čnp = hnp - amortizace - Vývoj HDP v ČR: - 2009 došlo poprvé k meziročnímu poklesu (souvislost s finanční krizí 2008) - z 4 bilionů na 3,95 bil. - V roce 2011 opět zpět na hranici 4 bil. - Následující roky se již navyšoval - Až v roce 2020 vykázal pokles v souvislosti s pandemií - Srovnání s EU -- nacházíme se uprostřed celkového srovnání **[Fiskální politika (nástroje, cíle, nositel), expanzivní, restriktivní. Veřejný a státní rozpočet, příjmy a výdaje. Mandatorní a nemandatorní výdaje státního rozpočtu. Lafferova křivka. Stav a vývoj příjmů a výdajů SR v ČR. Zadlužení ČR.]** - jedna z forem hospodářské politiky - Cíle: usměrňovat agregátní poptávka a nabídku, podporovat dlouhodobý ekonomický růst a vyvažot jeho výkyvy, přispívat k vysoké zaměstnanosti a nizké stabilní míře inflace - Je realizována prostřednictvím rozpočtu (rozpočtová politika) - Nositel je tedy vláda státu - Soustava veřejných rozpočtů se stává ze státního, územních rozpočtů (krajů a obcí), mimorozpočtových fondů, rozpočtů zdr. pojišťoven a vysokých škol - Státní rozpočet = plán hospodaření na jeden rok - část veřejného rozpočtu - sestavuje ho vláda a schvaluje Poslanecká sněmovna - Saldo státního rozpočtu = rozdíl mezi příjmy státního rozpočtu a výdaji - v ČR 1993-1995 bylo saldo v přebytku - 2016 a 2018 ovšem v přebytku - 2009 deficit vlivem finanční krize - 2020 a 2021 deficit vlivem pandemie - Příjmy státního rozpočtu: - daně příme a nepřímé, odvody na sociální zabezpečení, cla, poplatky - Daňové příjmy tvoří většinu - Příme se odvádí přímo (daň z příjmu, daň dědická, daň darovací, daň z nemovitostí) - Nepřímé jsou zahrnuty v ceně zboží (spotřební daň) - Výdaje státního rozpočtu: - mandatorní je stát povinen hradit ze zákona - není je možné upravovat při plánování rozpočtu (pouze změnou legislativy) - Quasi mandatorní jsou dlouhodobé záruky státu dané zákonem - Nemandatorní stát realizuje na základě aktuální finanční situace a dle potřeby - Funkce: - alokační nashromažďování financí a následné využití za účelem zajištění veřejných statků - redistribuční přerozdělování důchodů mezi subjekty (umírnění rozdílu ve společnosti) - stabilizační usměrňování makroekonomického vývoje země - Nástroje: - Diskrétní opatření - jednorázové - krátkodobě či dlouhodobě - změny ve výdajích na nákup statku a služeb - změny ve zdanění - je třeba přijmout opatření v podobě rozhodnutí či změny zákona - Vestavěné stabilizátory - samočinné - dlouhodobě - nevyžadují žádné další rozhodnutí ze státních orgánů - označovány jako automatické - podpory a pojištění v nezaměstnanosti - princip progresivního zdanění příjmu - Expanzivní fiskální politika - zaměřena na podporu agregátní poptávky - sníží daně, zvýší výdaje na vládní nákupy statků, zvyší výdaje na transferové platby - V dlouhém období růst cenové hladiny - Restriktivní fiskální politika - zaměřena na snížení agregátní poptávky - zvýší daně, sníží výdaje na vládní nákupy statků, sníží výdaje na transferové platby - V dlouhém období pokles cenové hladiny - Lafferova křivka vztah mezi daňovým výnosem a mírou zdanění - Při míře zdanění 0% a i 100% by byl daňový výnos nulový - Deficitní saldo se pokrývá prostředky na dluh - dluh se v ČR postupně navyšoval - do roku 1995 výše státního dluhu nepatrně klesala - Poté se navyšoval - 2014 opět poklesl a následně se střídavě snižoval a zvyšoval - Od roku 2019 se začal opět navyšovat, ovšem velmi výrazně **[Monetární politika (nástroje, cíle, nositel), expanzivní, restriktivní. Česká národní banka. Peníze (historie, formy, funkce). Trh peněz.]** - Realizována centrální bankou - Cíle: udržení nízké stabilní míry inflace, stabilita měnovéhu kurzu - ČNB = na vrcholu 7členná rada - Guvernér (Aleš Michl, dříve Jiří Rusnok) - Dva více guvernéři a 4 členové rady - povinna podávat Poslanecké sněmovně 2x za rok zprávu o měnovém vývoji - každé 3 měsíce informovat veřejnost - Nástroje přímé: nepůsobí plošně, charakter administrativních opatření - Pravidla likvidity = stanovují závaznou strukturu aktiv a pasiv KB a vazby mezi nimi - Úvěrové kontingenty a úvěrové limity = stanovení omezení výše úvěrů a max a min úrokových sazeb - Povinné vklady = vedení běžných účtů státních institucí u CB - Nástroje nepřímé: plošné pusobení, užívány častěji - Povinné minimální rezervy = povinná část vkladů KB odváděna do CB - Operace na volném trhu = nákup či prodej cenných papírů - Diskontní sazba = ukládání peněz KB u CB za úrokovou sazbu - Lombardní sazba =úročená výpůjčka pro KB proti zástavě cenných papírů - Konverze a swapy = nákup a prodej cizí měny mezi KB a CB - Expanzivní monetární politika zvýšení množství peněz, podpora agregátní poptávky - růst cenové hladiny (v dl. období) - Restriktivní monetární politika snížení množství peněz v ekonomice, snížení agregátní poptávky - snížení cenové hladiny (v dl. období) - peníze = všemi akceptovaný prostředek směny či splácení úvěru - Naturální směna zboží za zboží = prvotní podoba peněz - Komoditní peníze = ve formě různých druhů zboží (plátno, kožešiny, mušle, olej, dobytek) - špatná uchovatelnost, dělitelnost, přenosnost - Později jako platidlo drahé kovy (zlato stříbro) - Mince a bankovky = hotovostní peníze (oběživo) - Bezhotovostní peníze = vklady v bankách, depozitní peníze, šeky - Nyní i kryptoměna - Funcke pěnez: prostředek směny, vyjádření hodnoty, ohodnocování, poměřování na úrovni Mikro/Makro, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty - Nabídku peněz ovlivňuje pouze centrální banka (vertikální křivka) - Poptávky po penězích = klesající, negativní vztah mezi úrokovou mírou a poptávaným množství peněz **[Měnový kurz. Valuty, devizy. Fixní a flexibilní měnový kurz. Saldo zahraničního obchodu. Vývoj kurzu koruny vůči euru a americkému dolaru.]** - některé státy členy měnové unie společná měna - některé mají měnu vlastní - měnový kurz = cena jedné měny vyjádřena v měně druhé - Počet jednotek jedné měny potřebný pro pořízení jednotky měny druhé - Přímý zápis počet jednotek domácí měny odpovídající 1 jednotce měny zahraniční (24,4 CZK/EUR) - Nepřímý zápis kolika peněžním jednotkám cizí měny odpovídá 1 koruna (0,041 EUR/CZK) - Zhodnocení domácí měny Na zahraniční měnu je nutné vynaložit méně jednotek měny domácí - Posílení koruny (z 25 CZK/EUR na 23 CZK/EUR) - Znehodnocení na zahraniční měnu je nutné vynaložit více jednotek měny domácí - oslabení koruny ( z 23 CZK/EUR na 25 CZK/EUR) - Devizy = cizí měna bezhotovostní - Valuty = cizí měna hotovostní - Podle toho v jakém režimu operuje centrální banka, rozlišujeme systém flexibilního měnového kurzu a fixního - Fixní (pevný) měnový kurz - Pokud dochází ke změně měnového kurzu, CB reaguje a snaží se tomu zabránit a udržet měnový kurz na stejné úrovni - Zhodnocení = revalvace, znehodnocení = devalvace - Flexibilní (pružný) měnový kurz - Při tlacích na změnu kurzu CB nereaguje, ponechává to trhu a ke změně dochází - Zhodnocení = apreciace, znehodnocení = depreciace - V praxi ještě řízený floating CB na změny v kurzu reaguje pouze, když dojde k vybočení ze stanoveného pásma - Saldo zahraničního obchodu =rozdíl mezi exportem a importem - Kladné Více se vyváží než dováží - Záporné Více se dováží - Vývoj CZK vůču EURu: - Hodnota koruny nejslabší 2004 (31,9 CZK/EUR) - Kvůli vstupu ČŘ do EU (2004) následně každoročně koruna posilovala - Znehodnotila až 2009 vlivem krize a poté opět stoupala - Nejsilnější koruna byla 2001 (24,6 czk/eur) - V posledních letech koruna oslabila - Vývoj CZK vůču USD: - Koruna nejslabší v roce 2000 (41 czk/usd) následně posilovala - Nejsilnější v roce 2008 (pro dolar velmi špatný rok 15 czk/usd) - Následně znehodnocovala a střídavě zhodnocovala - 2022 výrazné oslabení koruny (25 czk/usd) **[Ukazatele nezaměstnanosti. Nezaměstnaná osoba (definice -- Eurostat). Druhy nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti. Dopady nezaměstnanosti. Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti. Okunův zákon. Vývoj nezaměstnanosti v ČR a současná situace na trhu práce.]** - Firmy poptávají výrobní faktor práce a domácnosti nabízejí - Pokud nabídka práce větší než poptávka po práci, vzniká nezaměstnanost - Nabídková strana na trhu práce = ekonomicky aktivní obyvatelstvo - Součet počtu zaměstnaných a nezaměstnaných - Zjišťuje Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí - Nezaměstnané osoby dle EUROSTAT: - starší 15ti let - nejsou zaměstnané ani sebezaměstnané - aktivně hledají práce - schopni nastoupit do 14 dnů - Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = nesplňují podmínky pro eko. aktivní obyvatelstvo: - Osoby do 15let - Osoby závislé na obživě na některém členu domácnosti - Žáci, studenti, učni - Osoby na rodičovské - Nepracující důchodci - Ostatní osoby s vlastním zdrojem obživy - Pokud ekonomika operuje na úrovni potencionálního produktu (jsou naplno využity všechny zdroje) , je míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti (zhruba 3-4%) - Typy nezaměstnanosti: - Frikční = přirozený pohyb lidí (po odchodu ze staré práce hledá novou) - Završení vzdělaní, změna bydliště, konec rodičovské - Součástí přirozené míry nezaměstnanosti - Strukturální = nesoulad nabídky práce jistého druhu s poptávkou po tomto druhu profese - Musí dojít k rekvalifikaci - Součástí přirozené míry nezaměstnanosti - Cyklická = kopíruje hospodářský vývoj ekonomiky (expanze,vrchol,recese,dno,expan) - Při recesi docházi k poslesu agregátní poptávky (firmy poptávají míň) - Sezonní = v důsledku sezonní proměnlivosti - Součást frikční - Okunův zákon = kvantifikuje vztah mezi produktem a nezaměstnaností - Pokud klesne produkt o 2-3% pod úrověň potencionálního produktu, vzroste míra nezaměstnanosti o 1% nad přirozenou míru nezaměstnanosti - Obecná míra nezaměstnanosti = podíl nezaměstnaných U na ekonomicky aktivním obyvatelstvu L násoben stem - [\$Obecná\\ míra\\ nezaměstnanosti = \\ \\frac{U}{L}\*100\$]{.math.inline} - [\$= \\ \\frac{U}{U + E}\*100\$]{.math.inline} (E=zaměstnané) - Pasivní politika zaměstnanosti: placení podpor v nezaměstnanosti (pouze mírní dopady) - Aktivní politika zaměstnanosti: směřuje přímo k nezaměstnaných za účelem pomoct najít práci - Tvroba pracovních míst - Rekvalifikační kurzy - Zlepšení dopravní infrastruktury - Dopady nezaměstnanosti: - Negativní, jak z pohledu jedince tak i společnosti - Jedinec ztrácí příjem, sociální problémy (konec vztahů s kolegy) - Frustrace, může následně ovlivnist vztahy rodinné i přátelské zdravotní problémy - Státní rozpočet pod tlakem platí podporu, úbytek příjmů do rozpočtu - Nezaměstnaní = nevyužitá prácovní síla méně daní do rozpočtů - Vývoj nezaměstnanosti v ČR: - Od vstupu do EU 2004 až do 2008, nezaměstnanost kleasala - nejnižší v 2008 (4,4%) - Následně růst, kvůli hospodářské recesi (2010 7,3 %) - Od 2010 docházelo k poklesu nezaměstnanosi - Ani v roce 2020 a 2021 se nezvyšovala (2,4%) **[Inflace, deflace, dezinflace. Druhy a dopady inflace. Měření inflace. Phillipsova křivka. Vývoj inflace v ČR a současná situace.]** - inflace = růst cenového hladiny v určitém časovém období - Při inflaci musí subjekt vynaložit více peněz na pořízení stejného množství statků - Klesá tedy sílá peněz a klesá realná mzda - Deflace = pokles cenové hladiny - Dezinflace = Inflace, ale menší inflace než v předchozím období (pokles tempa růstu inflace) - Druhy dle tempa růstu cenové hladiny: - Mírná = 1ciferné hodnoty inflace, není výrazně citelná, nezpůsobuje nejistotu - Pádivá = 2-3ciferné hodnoy inflace, projev nejistoty, přeměna pěnez na jinou formu - Hyperinflace = 3+ciferné hodnoty inflace, nutná měnová reforma, zvyšování chudoby - Zažilo poválečné Německo - Venezuela, Zimbabwe v novém tisíciletí - Poptávková inflace = tažená poptávkou, - růst agregátní poptávky zvýšená inflace - Nabídková inflace = tažená nabídkou - pokles agregátní nabídky zvýšená inflace - růst pohonných hmot a energiií (2022) - Anticipovaná X neanticipovaná inflace - Anticip. očekávají - Vyrovnaná inflace X nevyrovnaná - Vyrovnaná = všechny ceny statků rostou stejným tempem (pouze teoretické) - Důsledky: - ovlivňuje hodnotu důchodu a bohatsví - Snižuje se jejich reálná hodnota - Veřitelé jsou inflací poškozováni - Inflace výhodná pro dlužníky - Znehodnocení úsporů - Nejistota, přechod na inferiorní statky - Měří ji ČSÚ, nutné sledovat změnu v určitém období oproti období předchozímu - Indexy pro měření změny cenové hladiny: - Index sportřebitelských cen (CPI) - Deflátor HDP - Index cen výrobců - Index spotřebitelských cen: - Vstupní data jsou ceny statků a služeb v tzv. spotřebním koši - Ten je tvořen reprezentanty statků a služeb, které průměrná domácnost pořizuje - Jsou zde ceny ale i váhy - Potravinářské zboží, nepotravinářské, služby - 12 skupin - Závisí na ceně statku v daném období, v období referenčím a váze statku - Deflátor HDP: využívá všechny statky a služby - podíl HDP nominálního a HDP reálného - Index cen výrobců: s pevnými vahami - Odráží změny cen surovin, polotovarů i hotových výrobků jednotlivých odvětví - Vývoj inflace v ČR: - 2022 se vymykal -- dvouciferná hodnota - Pádivá inflace již v roce 1993 -- 21% a 1994 -10% - 2023 pokles oproti 2022 (z 15,1 na 10,7%) - Philipsova křivka: - původní = vyjadřuje vztah mezi mzdovou inflací a mírou nezaměstnanosti - Cenová = negativní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti **[Fáze hospodářského cyklu, jejich průběh. Druhy hospodářského cyklu.]** - ekonomika prochází neustálým vývojem - nesetrvává v rovnováze, z rovnováhy se vychyluje - Tržní ekonomiky mají cyklický charakter - Potencionálního produktu je dosaženo, pokud jsou využity všechny výrobní zdroje (včetně práce) - Hospodářšký cyklus = ochylky reálného produktu od potencionálního - Produkční mezera = rozdíl mezi skutečným produktem a produktem potencionálním - Fáze: - Expanze -- reálný produkt roste nad úroveň potencionálního - růst agregátní poptávky, růst investic, spotřeby a důchodů - růst agregátní nabídky - Inflace - Vrchol -- nasycení trhu - Recese -- reálný produkt nižší nez potencionální - klesá agregátní poptávky - snížení agregátní nabídky - Inflace - zvyšuje se nezaměstnanost - hluboká a dlouhá recese = deprese - Dno -- nastává pomalé oživení ekonomiky - Cykly dle délky: - Krátkodobý (Kitchinův) - 1-2 roky - Střednědobý (Juglarův) - 8-10 let - Dlouhodobý (Kondratěvův) - 50-80let