Umění bez revolucí PDF

Umění bez revolucí George Kubler – The Shape of Time, 1962 Polemika s konceptem stylu „A Prime Object is an original – wheter that be an actual object o ran idea. Replications are the reproductions of the Prime Object.“ Prvoobjekty – díla s novým řešením určitého problému Repliky – řeš...

Umění bez revolucí George Kubler – The Shape of Time, 1962 Polemika s konceptem stylu „A Prime Object is an original – wheter that be an actual object o ran idea. Replications are the reproductions of the Prime Object.“ Prvoobjekty – díla s novým řešením určitého problému Repliky – řeší proměňující se podobu problému Zdeněk Pinc – Svět jako tvorba (sborník Filosofické aspekty výtvarné výchovy, INSEA, Ústí nad Labem, 1992) „Tvořit znamená hledat to, co je původní, tedy to, co je nenové, co nějakým způsobem trvá ve změně, a ukazovat to v pluralitě nejrůznějších kontextů.“ „Umění je to, co jako umění funguje.“ – Jiří Kroupa Funkce umění: 1. Zdobná funkce 2. Komunikativní funkce (citová – estetická a věcná funkce) 3. Funkce národního kulturního dědictví 4. Umění jako předmět odborného zájmu 5. Umění jako předmět uměleckého trhu Revoluce v umění? 1401 – „První umělecká soutěž“ – o výzdobu dveří Florentského baptisteria – revoluční krok ve vývoji umění – Lorenzo Ghiberti – perspektivní zkratka Impresionisté – ateliér, bez zakázky, galeristé, časopisy o výtvarném umění, Pařížský salón – výstavy Kubismus – B. Kubišta, E. Filla František Kupka – hledá cestu k abstraktní malbě 50. léta – Vladimír Boudník – zapojení diváků do umění (vytlačován s výstavních síní) Muzea a galerie – provoz umění - U nás tak označována většina institucí prezentující umění/ v zahraničí spíše jen soukromé objekty Typy galerií: 1) Drobné iniciativy (nástěnky, výlohy): Umakart 2) Soukromé galerie (různé velikosti, komerční/nekomerční) - Musí se samy financovat, prodávají kdysi levně koupené obrazy za draho, ale ne vždy se to daří - Off/Format, Fait Gallery, Galerie Polansky, Strom Art Gallery, Galerie Hunt Kastner Artworks, Galerie Jiří Švestka, Galerie Svit, Galerie Mladých Brno, Galerie Aspekt - Zahraniční - Galerie Schleicher/Lange Berlín (Krištof Kintera) - Andrew Kreps Gallery, New York (Ján Mančuška) - Galerie Charim, Vídeň (J. Merta, D. Pitín, J. Černický) - Galerie Johnen, Berlín (Roman Ondák) - Lisson Gallery, NC+Londýn (Anish Kapoor, Ai Wei Wei, Dan Graham) - White Cube, Londýn (Damien Hirst, Doris Salcedo, Tracey Emin) - Galerie Thaddeus Ropac, Salzburg,Paříž (Tony Cragg, Georg Baselitz) 3) Městské galerie a muzea: galerie TIC, Muzeum města Brna, Dům umění Města Brna 4) Velké státní instituce: Moravská galerie 5) Sochařské parky: Kröller Müller 6) Umělecké festivaly: Sochy v ulicích 7) Kunsthalle – pořádá výstavy, nemá vlastní sbírku X muzea umění – shromažďují díla i si je zapůjčují Prezentace umění ve veřejném prostoru: - sochy před budovami, na náměstí… - Galerie v čajovně - 4 km umění – 4 km stěn s výstavami v Brně  Světová muzea umění - Kunsthistorischces Museum Wien - Albertina Wien - Tate Gallery London – návrh od Kaplického, ale nevyhrál - National Gallery London - Galerie degli Uffizi Firenze - Museum National du Louvre Paris Autoři + budova: 1. Hamburger Hauptbahnhof – Josef P. Kleihues (1996) 2. Museum moderního umění, Frankfurt – Hans Holein 3. Guggenheim Museum, New York – Frank Lloyd Wright (1959) 4. Guggenheim Museum, Bilbaoo – Frank O. Gehry (1997) 5. Louvre – pyramidy, Paříž – Ieoh Ming Pei 6. Centre Georges Pompidou, Paříž -Renzo Piano, Richard Rogers - Mánes + československý pavilon v Benátkách – Otakar Novotný - Mudam Luxemurg – Ieoh Ming Pei - Pinakothek, Mnichov – Staphan Braunfels - Kunsthaus Graz (friendly alien) – Peter Cook, Colin Fournier - LENTOS Linz – Weber+Hofer - MUMOK, Vídeň – bratři Ortnerovi - Muzeum moderního umění, Salzburg – Friedrich H. Zwing 1 3 4 2... 5 6.. Sochy v Brně – sochaři Masarykovy univerzity 1. Sochy pro Brno – osobnosti spjaté s Brnem v sochařském ztvárnění - Iniciátor projektu Richard Svoboda (v roce 2004) - Od roku 2005 - 2006 – Mozart – Kurt Gebauer (bronz) - 2011 – Edison – Tomáš Medek – Pocta Edisonovi (žárovky – ocel) - 2016 – Skácel – Jiří Sobotka (ocel) Kurt Gebauer - Mozart Tomáš Medek – Pocta Edisonovi Jiří Sobotka – Jan Skácel 2. Brno Art Open – Sochy v ulicích - Organizátor Dům umění města Brna s pověřením města - První ročník 2008, bienále – každé 2 roky (2009,2011…) - Sochařská díla na léto umístěná ve městě 3. Sochy na Masarykově univerzitě (od 1990) - Získávání soch. děl do exteriéru a interiéru MU - Iniciátoři Eduard Schmidt a Jiří Vorlíček 1. 1. 11. 2. Aleš Veselý – Doteky a distance, 3. Krištof Kintera: Red is coming, 2009 – 2011, bronz, 2007, polyuretan, Univerzitní kampus Bohunice Univerzitní kampus Bohunice 2. 12. 4. Vratislav Karel Novák: Michal Gabriel: Hadicové Nakloněné kruhy, 2009-2011, postavy ocel 2009, bronz, Univerzitní kampus Bohunice Univerzitní kampus Bohunice 3. 13. Tomáš Medek: Michal Gabriel: Kmen, TANGLE/UNTANGLE, 2002, bronz, 2004-2016, překližka, nádvoří filozofické fakulty Univerzitní kampus Bohunice 4. 14. Jozef Jankovič – Rovnováha, 5. Marius Kotrba: Dvojice, 2009, bronz, 2002, bronz, botanická zahrada Univerzitní kampus Bohunice přírodovědecké fakulty 5. 6. 15. Vladimír Preclík: 7. Karel Nepraš: bez názvu Rozkvět vzdělanosti, 1999, fakulta informatiky 2008, bronz, Univerzitní kampus Bohunice 6. 9. 16. 8. Zdeněk Palcr – Bez názvu, 10. Vladimír Preclík: Zákoník, 60. léta 20: stol., bronz, 1970-1994, dřevo, Univerzitní kampus Bohunice dvorana právnické fakulty 11. 7. 13. 17. 12. Olbram Zoubek – Eva a Marie, 14. Dalibor Chatrný: Hnízdo, 2001, bronz, 2009, ocel, Univerzitní kampus Bohunice Univerzitní kampus Bohunice 15. 8. 17. 18. 16. Otto Herbert Hajek: 18. Dalibor Chatrný: bez názvu Reliefplastik, 1977/1986, litina, 1999, zrcadlo, plexisklo, dřevo, Univerzitní kampus Bohunice Univerzitní kampus Bohunice 19. 9. 21. 19. 20. Lukáš Rittstein – Osvícení, 22. Matěj Smetana: Paměti, Silná barva, 2010, 2016, ocel, plexisklo, sklo, Univerzitní kampus Bohunice hodinové strojky, pedagogická fakulta, Poříčí 23. 10. 25. 24. Lukáš Rittstein: Vlna, 2000, bronz, nerezová ocel, nádvoří bývalé lékařské fakulty  1. David Černý: Metalmorphosis, 2006, Arco Corporate Drive, Charlotte, Severní Karolina, USA 2. Jiří Sobotka: Ohryzkovník, 1998, dřevo, Brněnská přehrada 3. Miroslav Vochta: Zápalka pro Igora Zhoře, 1983, dřevo, Brněnská přehrada 4. Jonathan Borofsky: Molekulární muž, 1997, Berlín 5. Anish Kapoor: Cloude Gate, 2006, Millenium Park, Chicago 4 1 2 3... 5 Další Sochařská díla v Brně - Příležitostně tematické sochy, osazené převážně jako výsledek výtvarné soutěže 1. Petr Kameník, Oldřich Rujbr – Stroj času 2. Marius Kotrba – Spravedlnost 3. Jaroslav Róna – Odvaha 4. Michal Gabriel – Památník tří odbojů 5. Olbram Zoubek - Ptáci 4. 1 2 3 5.... Umělecký trh – umění má cenu Josef Šíma – Vejce František Kupka – Zhroucený vertikál - obraz vydražený za 36 miliónů korun - vydražený za 16 miliónů korun Dalibor Chatrný – krychle (iluzivní Dražba obrazu Zdeňka Sýkory – Linie č. 140 vymezení krychle v horním rohu - Finálně vydražen za 6,51 miliónu kč místnosti)  František Kupka Nejdražší obraz v ČR – vydražen za 62 milionů korun Gerhard Richter – Ema (akt na schodech) - René Block nabídl prodej W. Haftmannovi ředitel Deutsche Nationalgalerie (1967) - prodán za 7000 DM Jiří Černický – Jehelníčky Jakson Pollock – obraz č. 5 - Rekordní prodej roku 2006 – za 140 milionů dolarů (3 mld kč) (v novinách a časopisech mylně uvedený Veletrhy umění obrazem) Veletrhy umění 1) Veletrh v Kolíně nad Rýnem – Art Cologne – účasti galerií Rok 2004: ▪ Jiří Černický – Jehelníčky, pod galerií Charim ▪ Zdeněk Sýkora – obrazy a grafika v Galerii Art Affairs Pavel Hayek – ukázka tvorby ▪ Pavel Hayek v Galerii Hoffmann - Probíhá od začátku 50. let 20. stol. - Moderna a současné umění - Výjimečně účast českých galerií (např. Galerie Jiří Švestka) 2) Artforum Berlín (1997-2007 – nejaktuálnější umění, v r. 2000 galerie J. Švestka) 3) Abc art contemporary Berlin (2008-2016) ▪ Lukáš Karbus (2015) ▪ Vladimír Houdek (2013 a 2014) v Galerii Polansky 4) Positions Berlin (od 2014) 5) Art Berlin (od 20017 – nově ve spolupráci s Art Cologne) 6) Viennafair (od 2003 – aktuální umění, zájem o galerie Střední a Východní Evropy) 7) Art Basel, Frieze Art Fair London (také Štrasburk, Moskva, Boston, Chicago, Milano) 8) Art Prague od roku 2002 – výběr českých a několika zahraničních soukromých galerií se zaměřením na současné umění, od 2008 – samostatný veletrh současné fotografie - Václav Boštík – Art Prague 2004 – obraz prodán za 420 000kč 9) Brno Art Fair (2009 – 37 vystavovatelů, 3480 návštěvníků, 2012) Aukční společnosti: 1. Art Consulting, Sýpka, Dorotheum, Sotheby’s, Christie’s … Soukromí galeristé: Jiří Švestka, Josef Chaloupek (Galerie Ars)… Příběh galeristy Daniela-Henryho Kahnweilera - 1907 - založil galerii (Picasso – Avignonské slečny) - Navázal na A. Volarda (prodával impresionisty) a propagoval kubisty - Pomáhá rozvoji nových tendencí a autorům - Odmítá gestickou abstrakci Umělecké ceny: - Cena Ministerstva kultury 2018 – Jana a Jiří Ševčíkovi Umělec má cenu - Osobitá forma ocenění umělců ve věku nad 35 let (ocenění od mladých umělců pro starší kolegy) - Podle zvyklosti nese cena název vždy po minulém vítězovi - 2010 – spolupráce s Galerii mladých v Brně - Výběr laureáta je dvoukolový – v první fázi je osloveno 500 mladých umělců (kurátorů, teoretiků), aby nominovali dvě osobnosti, jejichž tvorbu považují za určující. 5 nejčastěji nominovaných umělců se stává finalisty. Komise navštíví vybrané autory, seznámí se s jejich tvorbou a vyberou vítěze. Přehled dosavadních držitelů: 2006 – Jiří Kovanda 2010 – Václav Stratil 2014 – Vladimír Havlík 2007 – Vladimír Skrepl 2011 – Dalibor Chatrný 2015 – Jiří Surůvka 2008 – Adriena Šimotová 2012 – Vladimír Kokolia 2016 – Anna Daučíková 2009 – Lukáš Jasanská – Martin Polák 2013 – Martin Zet 2017 – Zbyněk Baladrán Cena Jindřicha Chalupeckého - Založena 1990 – Václav Havel, Jiří Kolář, Theodor Pištěk - Ocenění nejvýraznější osobnosti výtv. umění v daném roce ve věku do 35 let - Umělci se mohou do soutěže sami přihlásit, nebo je může navrhnout teoretik či grémium teoretiků - Finalisty hodnotí porota tvořená umělci a teoretiky, která je stanovena na 2 roky a od r. 2002 také mezinárodní porota, která je stanovena na tři roky - Tajemník: Dr. Mahulena Nešlehová (později ředitelka společnosti J.Ch.), od roku 1999 Dan Merta, pak Lenka Lindaurová, od 2015 Karina Kottová - Odměna: do r. 1999 – samostatná výstava v galerii V. Špály v Praze (v květnu následujícího roku), stipendijní pobyt v Headlands Center for Arts v San Franciscu, od r. 2002 – 6 týdnů v New Yorku Držitelé ceny: 1990 – Vladimír Kokolia (1956) – téma městské masové dopravy, využívá cviční taiči při tvorbě obrazů, různé styly malby, grafika, kresba, krajiny i figurativní, abstrakce 1991 – František Skála (1956) – objektové umění – obyčejný předmět = umění 1992 – Michal Nesázal 1993 – Martin Mainer 1994 – Michal Gabriel 1995 – Petr Nikl 1996 – Kateřina Vincourová (1968) – místnost + pryž/guma, nová akustická situace, čichový vjem, „Pavouk Malibu“ 1997 – Jiří Příhoda 1998 – Jiří Černický (1966)– Medúza, Damienova bunda – ze syrových hovězích žaludků (dršťky) 1999 – Lukáš Rittstein 2000 – David Černý (1967) – Svatý Václav (na mrtvém koni), Čůrající fontána, Shark (plovoucí saddám), Maso („červená pověšená auta“) 2001 – Tomáš Vaněk 2002 – Markéta Othová 2003 – Michal Pěchounek 2004 – Ján Mančuška 2005 – Kateřina Šedá (1977) – Je to jedno – dialog s babičkou + jeji kresby, akt komunikace = umělecké dílo, Projekty: Bedřichovice nad Temží, Každej pes, jiná ves, Nic tam není, Furt dokonala 2006 – Barbora Klímová 2007 – Eva Koťátková 2008 – Radim Labuda 2009 – Jiří Skála 2010 – Vasil Artmanov, Alexej Klyuykov 2011 – Mark Ther 2012 – Vladimír Houdek – zastoupen Polansky galerie 2013 – Dominik Lang 2014 – Roman Štetina 2015 – Barbora Kleinamplová 2016 – Matyáš Chochola 2017 – Martin Kohout Bienále v Benátkách -1895 – bienále moderního umění (každé dva roky) - každá země připravuje vlastní prezentaci A. národní pavilony – účast koncipují jednotlivé státy (Giardini della Biennale) B. Tematická výstava v It. Pavilonu – kurátorský výběr (1980 – Aperto v Arsenale, Achile Bonito Oliva a Harald Szeemann) C. doprovodné výstavy (Palazzo Grassi, Museo Correr, …) - československý pavilon – 1926 – Otakar Novotný Česká účast na bienále: 1990 – Jiří Kolář/ Milan Paštéka 2005 – Ján Mančuška, Stano Filko, Boris Ondreička, Marek Pokorný 1993 – František Skála/ Daniel Fisher 2007 – Irena Jůzová 1995 – Karel Malich/ Josef Jankovič 2009 – Roman Ondák 1997 – Ivan Kafka/ Andrej Rudavský 2011 – Dominik Lang 1999 – Veronika Bromová/ Tatoo (P. Hanáková, A. Kusá) 2013 – Petra Firiancová/ Zbyněk Baladrán 2001 – Ilona Néméth – Jiří Surůvka 2015 – Jiří David 2003 – Kamera Skura – Kunst Fu 2017 - Jana Želibská Documenta Kassel (každých 5 let) - Museum Fredericianum - 1955 – zakladatel Arnold Bode - Výběrová světová přehlídka sestavována hlavním kurátorem - První ročník – vývoj moderny 1. pol. 20. st., další ročníky shrnutí 5 let - 1992 – Jan Hoet – poprvé výrazné zastoupení z Afriky, Asie a menších zemí Česká účast: - 1992 – Vladimír Kokolia - 2007 – Kateřina Šedá, Běla Kolářová, Jiří Kovanda Další přehlídky: - Bienále Sao Paolo, Whitney Biennale, Bienále Grafiky Krakov, Bienále Tai Pei (grafika) - Bienále Brno (pův. bienále užité grafiky), Prague Biennale, Sculptura Grande, Trienále současné kresby Plzeň, Pražské Quadrienále,... Umění akce Zlomové kroky k vývojovým okamžikům umění 20. stol.: 1) Marcel Duchamp – 1914 Sušák na láhve, 1917 Fontána 2) Jakson Pollock – 1947 Dripping 3) Vladimír Boudník – 1949 – 1. manifest explosionalismu 4) Yves Klein – 1959 Antropometrie 5) Milan Knižák – 1964 Demonstrace jednoho 4 5 1 1 2.... Předchůdci: Dadaismus – kabaret Voltaire v Curychu (po r. 1916) - Marcel Duchamp, Tristan Tzara, Man Ray, Meret Oppenheim Surrealismus – André Breton – manifest Surrealismu (1924) „Myšlení za absence jakékoli kontroly vykonávané rozumem a bez jakýchkoli morálních či estetických zřetelů“ (výraz surrealismus použil roku 1917 G. Appolinaire, Breton ho převzal) Lautrémont – „Tak krásné, jako náhodné setkání šicího stroje a deštníku na operačním stole“ - Joan Miró, Max Ernst, Salvador Dálí, Man Ray Land Art (Počátek 70. let 20. stol.) = zemní, krajinné umění Znaky: 1) Forma konceptuálního umění  2) Přetváření krajiny – přemísťováním, hloubením, vršením (trvale/dočasně) 3) Vyjadřovací prostředek – země, písek, kamenní, sláma, větve, sníh, led + počasí 4) „Odchod z ateliéru do přírody“, v galeriích vystavují záznamy 5) Protest světu velkoměsta (plastové estetice, perfektnosti, užitkovosti…) Představitelé: Christo (1935) a Jeanne-Claude – balení předmětů, krajiny do látky (empaketáže) nákladné projekty a náročná příprava, 1 2 dodržují ekologická pravidla (recyklují použité.. materiály) 3 Díla:. 1) Údolní opona (1972) 2) Zabalený Bundestag (1995) 3) Ostrovy na Floridě (1983) 4 5.. 4) Slunečníky – Aljaška/Japonsko 5) Zeď – Gasometer Oberhausen 6) Golden Gate (NY 2004) 7) The Floating Piers – Lago di Iseo (2006) 6 7.. Robert Smithson (1938) Richard Long (1945) – struktury s kamenů a – vytváří umění zeminy, působení krajiny a procházkami v různých změn v ní na člověka, jeho krajinách (Anglie, Afrika, díla podléhala erozi, Mexiko…), dokumentace dílo: Spirálové molo cest (fotografie+zápisy), dočasné práce, cestičky, motiv kruhu, Díla: Kruhy, 10 mílová stezka Michael Heizer (1969) Zora Ságlová (1942) – popírá tradiční hodnoty, – Házení míčů do staví se proti uměleckým průhonického institucím, inspirován rybníka (1969) pravěkými kulturami, dílo: dvojitý negativ Walter de Maria (1935) Ivan Kafka (1952) – teorie umění, experiment – objekty se sněhu, listí, v umění, znaky hlíny, minimalismu, Díla: Lesní koberec pro díla: Pole Blesků, Mílová náhodného houbaře, kresba v poušti pyramida na jezeře Jeveskyla Finsko, Sýpka – O blízkém a vzdáleném, Špejle Jan Steklík (1938) Happening (1958 – tvůrce Allan Kaprow) / performance - Z ang. Akce/událost/příhoda = akční umění - Vnikl v prostředí NY pop artu - Je prováděn na základě plánu, bez zkoušek, posluchačů a repríz Znaky: - Sled událostí vyjadřující jednu myšlenku - Setření hranice mezi uměním a životem a mezi autorem a divákem - zapojení diváků do děje - Využívá obyčejných věcí, zvuku.. Hnutí FLUXUS – základna happeningové organizace, 1961 NY a Kolín nad Rýnem Členové – Yoko Ono, Joseph Beuys, Nam June Paik, Wolf Vostell… Představitelé: Allan Kaprow (1927) – fotografická dokumentace akcí, na 200 happeningů, např. Domácnost (1964) (Ženy jdoucí k autu a lízající marmeládu) Wolf Vostell (1932) – také videoart, díla ovlivněná televizí, dílo: Video – happening pro stádo ovcí, psy a techniku John Cage – preparovaný klavír – vkládání předmětů mezi struny Nam June Paik Joseph Beuys (1921)– performance, happening, akce: Židle vyplněná hranolem tuku, Jak vysvětlíme obrazy mrtvému zající, Kojot – Mám rád Ameriku a Amerika má ráda mě Herman Nitsch – porážky zvířat – oběti, rituály, krev používána k malbě, dílo: „divadlo orgii a mystérií“ Vladimír Boudník – předchůce happeningu – pouliční akce, Manifest Explosionalismu Milan Knižák – fluxus za česko, instalace a akce v ulicích, založil skupinu Aktual – akustickovizualistické akce/happeningy, smyslem akcí – vyburcovat lidi z lhostejnosti moderní civilizace Akce: Demonstrace jednoho (prosím kolemjdoucí, aby zakokrhali) Demonstrace pro všechny smysly Eugen Brikcius Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu – Jan Steklík, Karel Nepraš Body Art (1970) = tělové umění - Využití vlastního těla – poznání sebe sama, vztahů i prostředí za účasti publika i bez něj – hledání hranic možností lidského těla - Tělo vystaveno extrémním podmínkám, předmětům i okolnostem, prožitek času, prostoru a různé situace (bolest, strach, stres) - Videozáznamy a fotodokumentace Představitelé: Stelarc – robotické umění, rozšíření lidského těla pomocí technologie, Dílo: Uch v ruce, Třetí ruka, Zavěšení Gilbert a George – proti konvencím tradičního umění, humor, „živé sochy“ Bruce Nauman Bruce Nauman Chris Burden – Shoot (1971), ukřižování na autě Piero Manzoni – podepsal modelku a vystavil ji, - koncept – konzerva, ve které je jeho exkrement Chris Burden - Shoot Chris Burden - Ukřižování (podobně jako Mark Quinn – socha svojí hlavy vyrobená ze zmrzlé krve, kterou si nechal odebírat) Piero Manzoni – podepsaná modelka Piero Manzoni – artist’s Shit Petr Štembera – zkoušel limity vlastního těla, extrémní pokusy – ohrožení na zdraví Dílo: Štěpování (1975) Spaní na stromě (1979- 3 dny a noci nepsal a pak se uvelebil na stromě) Štěpování Jan Mlčoch – odkazoval na problémy životních omezení pravidly, zákony a hranicemi Dílo: Nůž na tyči (tyč s hrotem dotýkající se jeho hrudníku, na kterou si přicházející divák může sednout), Zavěšení Richard Fajnor – visící na zdi v galerii Orlan – drastické plastické operace, proměna těla, obličeje Valie Export – Dotykové kino (opona, diváci jí mohli šahat na ňadra) Expresivní Vídeňská škola Body Artu – kopíruje architektonické prvky svým tělem, reakce diváků Eva a Adele, Berlín – na uměleckých akcích v zvláštních oděvech sítotisky Karel Miler – Buď a nebo Tomáš Ruller (1987) – Nic než trocha čaje Exhib – zprostředkování umění – nosil na sobě obraz Lenka Klodová – věnuje se problému nahoty v umění - Festival nahých forem - Těhotná dívka v kabátě, vyskakuje z keře a ukazuje těhotenské bříško Marina Abramovic (1946) (+Ulay) – umělec je přítomen Život s handicapem Zůstávající energie Vladimír Havlík - pálil pásky papíru na stromě a pak na svém těle Tomáš Vaněk – particip č. 198 – zaznamenání šíře vidění osoby stojící v rohu místnosti Dita Pepe – fotografie – s ženami, s mužem – napodobení profesí lidí, převlékaní se Hana Svobodová – použila své tělo jako prvek navazující na přírodu Marian Palla Objektové umění - Nové vyjadřovací způsoby sochařských děl Představitelé: César komprese automobilů, zvětšený palec – bronz, Paříž Daniel Spoerri Arman obraz – past - náhodně přilepené Akumulace – nahromaděné předměty předměty na desce, v plexisklové schránce – odkaz na kult zboží zachycuje reálný život Nam Jun Paik – Improvizovaný klavír Krištof Kintera – Holínka, Bike to heaven (pomník Janu Bouchalovi) Joseph Beuys -the pack (1969) Karel Nepraš Křížovnická škola čistého humoru bez vtipu Asambláže, sochy s kovu, kamene, látek… - Velký dialog - Větší domlouvá menšímu Eva Kmentová – obtisky v sádře, papírové sochy Niki de Saint Phale – laminátové sochy, obrovské polystyrenové barevné figury ▪ zvané Nany Jean Tinguely – bizardní kinetické stroje, samovýbušné sochy, během akce se samy zničily (Hold New Yorku) Kamera Scura – PC s ořezaných brambor (erteple Computer),1998 galerie Sýpka – brambory nehnily, pouze usychaly a voněly škrobem. Pár let po tom, zopakovali tuto akci + vyrobili tiskárnu a notebook Dalibor Chatrný – abstraktní instalace na sídlišti Bohunicích Magdaléna Jetelová – Židle, Domestikace Pyramidy, Dýchající dům (koncept. Umění) Kurt Gebauer – sochy z netradičních materiálů – textil + pryskyřice (následně odlity z bronzu), pletivo, fólie, environmentální tendence (nová figurace) Dobře krmená rybka, Plavkyně Další umělci: Christo a Jeanny-Claude – empaketáže (viz. Land Art), Ladislav Novák Pop Art (1950) – kritika konzumního stylu života (USA) – Andy Warhol Konceptuální umění (60. léta. 20. stol.) - 1965 vznik hnutí - Důležitá je idea-myšlenka - Jde o metodu, která nahrazuje dílo myšlenkou, slovní formulací, skicou… - Odpor ke komercializaci umění, estetizaci, hranice mezi uměním a životem - Dematerializace umění - Aktivní účast diváka – dokončuje ideu ve své mysli Předchůdci: Marcel Duchamp – Ready made -Sušák na láhve (1914) René Magritte – Zrada obrazu – Toto není dýmka (1929) Představitelé: Sol Le Witt – text Paragrafy konceptového umění (1967) – „Myšlenka, i když nebyla převedena do podoby obrazu, je sama uměleckým dílem. Myšlenkový proces bývá často zajímavější než výsledná realizace.“ - Práce s krychlí, vytváří struktury Joseph Kosuth(1945) - Jistá návaznost na Réné Magritta – obraz není skutečností, ale jen intelektuálním poukázáním na realitu - Jedna a tři židle (fotografie, reálná židle a slovníkový popis židle) (1965) Robert Barry – text/slovo/myšlenka – zdi v galeriích Jenny Holzer – promítání myšlenek (textů) na budovy, do městské krajiny Bruce Neuman – využití svítích trubic, světel, svítící texty Další světové osobnost: John Cage, Skupina Art and Language, George Maciunas, On Kawara, Roman Opalka, George Brecht Jiří Kovanda – koncept, performance, malba Dílo: Sto korun Českých, Vánoční Ozdoby Ján Mančuška – držitel ceny J. CH. (2004) Dalibor Chatrný – názvy barev psané jinou barvou (Ostrava) Kateřina Šedá – instalace – je to jedno (2005) – Cena J.Ch. – rozhovory s babičkou v důchodu + její neprofesionální kresby Jiří Valoch – instalace strojopisů, citace a myšlenky v interiéru galerii - Dvouslovná výstava - Pouze tři slova J. H. Kocman - recyklovaný papír, knížky Marian Palla Poslední tečka Toto dřevo není velbloud Obtisk Pupku Václav Stratil – Bol som slávnej Další ČR a SK osobnost: Milan Knižák, Olaf Hanel, Eugen Brikcius, Jan Wojnar, Karel Adamus, Jan Steklík, Alex Mlynárčik, Rudolf Sikora, Stano Filko Geometrické a konstruktivní tendence Výstava – 2004 – Použíjte modul KK2! – Olomouc, Brno, Gmunden – Dům pánů z Kunštátu (výstava a beseda se zakladatelem Klubu konkretistů (1967) Arsénem Pohribným (Vladimíra Sedláková, Vladimír Havlík, Josef Linschinger, Gerhard Frömel, Tomáš Medek, David Medek – Tiskátka, Pavel Hayek, Jiří Krtička, Pavel Herynek – Modulátor) Počátky: - 1915 – 0.10 – petrohradská výstava – představena díla ruských konstruktivistů Ruský konstruktivismus (vznik 1915) - Zakladatel Vladimír Tatlin (Rohový reliéf) - Racionalita, technický utopismus, umělecká činnost = výroba, umělecké dílo = výrobek - Mizí hranice mezi um. dílem a vynálezem - Podstatou je konstrukce a účelovost, díla tvoří pomocí geometrických, stereometrických a technických prvků - Používá nové materiály – plexisklo, umělé hmoty Suprematismus (1913) Kazimir Malevič – obrazy v podobně základních geometrických konstrukcí, „dovedl moderní umění k nulovému bodu“ - Černý čtverec na bílém pozadí Neoplasticismus (1913-1917) (čistá geometrická abstrakce) - Vytvořil jej Piet Mondrian - De Stijl – časopis a umělecká skupina Gerrit Rietveld – červenomodré křeslo Purismus (1. 20. stol.) - Le Corbusier a Amédée Ozenfant – manifest Po Kubismu - Pavilon L’esprit Nouveau – Le Corbusier Bauhaus – německá avantgardní umělecká škola Funkcionalismus (1927) Znaky architektury: 1. Podpory/piloty vynášejí dům nad zem 2. Rovné střechy 3. Volný půdorys – skeletová konstrukce 4. Pásová okna – zlepšení osvětlení – otevřená fasáda 5. Volné průčelí – je posunuto před nosný skelet – ztrácí nosnou funkci – „nekonečné okno“ Mies Van Der Rohe - Vila Tugendhat - Neue Nationalgalerie Vila Tugendhat Neue Nationalgalerie Op-art (konec 50., začátek 60. let) - Logika v kresbě/malbě, přesnost, množení děl (sítotisk), rytmické řazení geometrických tvarů, využívá poznatků optiky a fyziologie - optický klam - Iluzivní pohyb (dvourozměrný obraz) - Využití barev, překrývání, rastrů, sítě – dojem kmitání Představitelé: Victor Vasarely - Plošné struktury, rytmicky se opakující tvarové i prostorové prvky = dynamicky rytmizované plochy - Žlutý manifest – propagace rozmnožování a šíření uměleckého díla (sítotisk) Dílo: Zebry, Vega 200, Tinko… Zebry Vega 200 Tinko Bridget Riley - Sítě rovnoběžných černobílých linií – efekt pohybu, technika „Moaré“ – dojem vlnící se vodní hladiny Fall Pohyb ve čtvercích Minimalismus (konec 50. let 20. stol.) - Jednoduchá geometrická forma, odstranění všeho nepodstatného, vizuální působení na diváka Představitelé: Donald Judd - Sochy, reliéfy s leštěné mědi, oceli, plexiskla připevněné ke stěně v pravidelných rozestupech - 10 dílů nad sebou zavěšených kvádrů z mědi – působí staticky, hra odlesků Dan Flavin - Světelné plastiky ze zářivek a neonových trubic Dílo: Pomník pro Tatlina , Carl André - Matematický hra s identickými - standardizovanými formami – strojově vyrobené měděné desky Dílo: 10 dílů mědi So Le Witt – krychle(viz. Koncept. Umění) Stanislav Kolíbal - reliéfy/sochy ze základních geometrických tvarů v bílé, černé a šedé Dílo: Šedý reliéf Frank Stella (minimalismus) Francoise Morellet (minimalismus/op-art) Keneth Noland – geometrické malby Další světové osobnosti: Josef Albers, Elsworth Kelly, Dan Graham, Agnes Martin, Robert Ryman, Daniel Buren Zdeněk Sýkora – člen klubu konkretistů (1967) - Využití PC při tvorbě (od 1964), organické linie - Centre Pompidou – obraz Poslední soud – naproti obrazu G. Richtera Jan Šerých – Pop up Windows, 2005 Zdeněk Sýkora – linie Gerhard Richter – – překrývající se okna v šedých tónech č. 24 – Poslední soud 1024 barev Hugo Demartini Stanislav Zippe – skupina Syntéza, 60. léta, laserové projekce - Noční hlídka Daniel Hanzlík – světelné kvádry rozkládající světlo na spektrum Karel Malich – drátěné objekty Další Čr a Sr osobnosti: Pavel Rudolf, Václav Krůček, Jan Kubíček, Dalibor Chatrný Hyperrealismus (60., 70. léta) – přesné zobrazení reality, figura, odlesky výloh… Gerhard Richter – více stylů malby, abstrakce i realismus – dojem rozmazané fotografie – Ema, akt na schodech, Strýček Rudi (památník Lidice 1967, Galerista René Block) Theodor Pištěk Italská transavantgarda, nová malířská vlna – Noví Divocí (Nouveau Fauve) Francis Bacon – Hlava VI. (portrét papeže Inocence X) (1949) Karel Appel – Modifikace (1949) Postmoderna (60. léta 20. stol.) - Citace historických slohů – nově promýšlet totéž – eklekticismus – čerpání z cizích vzorů - Individuální výraz děl, návrat ke kořenům bytí Frank O. gehry + Vlado Milunič – Tančící dům v Praze (dekonstruktivismus architektury) Italská transavantgarda (Neoexpresionisté) - Důležitý výraz díla - Kýče, grafity, deformace, figurální obrazy, expresivní styl malby Enzo Cucchi - Hrdina bez tváře - Un sospiro di un onda - Stylizace, deformace Francesco Clemente - Bez názvu (tvář s tvářemi ve všech otvorech – očích, ústech…) Sandro Chia – Modrá jeskyně Mimmo Paladino – Noční Hlídka Noví Divocí (70., 80. léta) Výstavy: - 1978 – Galerie Paul Maenz, Kolin n. rýnem (teoretik Achile Bonito Oliva) - 1979 – Evropa 79, Stuttgart - 1980 – Kunsthalle Basilej, dále Amsterodam, Essen - 1980 – Biennále Benátky – Aperto – La Transavantguardia Italiana (A. B. Oliva, Herald Szeeman) - 1982 – 10 umělců z Německa, Museum Folkwang, Essen 12 umělců z Německa, Kunsthalle Basilej, Dokumenta Kassel Arnulf Rainer – Jazýček bez vah Reiner Fetting – Van Gogh a zeď Jiří George Dokoupil – Olejové bubliny, Žlutý leopard (akryl a saze na plátně), Lebka se sekerou Keith Harring – newyorská škola jednoduché kresby lidských figur – piktogramy pop shop, graffiti Jean-Michael Basquiat – afroamerický umělec štětcová malba + sprej, aplikovaní textu do malby Dílo: Dvě hlavy Starší generace něm. exprese (70. léta 20. st.) - Anselm Kiefer, Markus Lüpertz Georg Baselitz - spoluzakladatel nové německé umělecké škol - tématizuje fašistickou minulost - vše maluje vzhůru nohama Dílo: Piják u stolu, Rodinný portrét Rodinný portrét A.R. Penck a Lubomír Typlt - Červený muž Piják u stolu Další světové osobnosti: Nicola de Maria, Ontani, Dominco Bianchi, Hans Peter Adamski, Elvira Bach, Salomé (Walter Cilarc), Mike Kelly, Urs Lüthi, David Salle, Walter Dahn, Julian Schnabel Postmoderna v Česku Skupina tvrdohlaví (1987) - Jiří David, Stanislav Diviš, Petr Nikl – cena J. Ch., Jaroslav Róna, Michal Gabriel, František Skála, Čestmír Suška) Jaroslav Róna – Jaro na vsi Čestmír Suška – přetvářel nádrže, vodojemy Dílo: Rezavé květy, Srdce Jiří David – fotomontáže, inscenované fotografie - cyklus moji rukojmí, skryté portréty Michal Gabriel - dřevěné struktury, - Leopardi Jiří Sopko - Groteskní nadsázkou reagoval na stav současné společnosti - Absurdně kráčející seriáově zmnožené figury, deformovaní hlavonožci, hlavy s grimasou, plošné zářivě barevné tóny Dílo: Kouzelník, Počítadlo Michael Rittstein - Expresivnost, morbidita, velké formáty Dílo: Lokální historka Vladimír Kokolia – kresby lidských postav v absurdních pozicích Další: Stanislav Diviš, Jiří Kovanda, Martin Mainer, Laco, Teren, Ivan Csudai, Vladimír Skrepl, Otto Placht, Margita Titlová, Tomáš Rossi, Stanislav Bubán Nová Figurace (česko) Jiří Načeradský – Cyklus bežci, Kudlanka Video Art (Začátek 60. let 20. století) - Využití elektronických medií, pc programů, video kamer… - Počátkem první videonahrávka – Nam Jun Paik (1965) - V Čr první experimenty s proměnami barvy a struktury rastrování televizního záběru – Radek Pilař (70. léta) Představitelé: Nam Jun Paik – 1963 – videoinstalace v Galerii Parnass, hudebně-elektronická televize - 1965 – videonahrávka s první přenosnou kamerou Portapak od firmy Sony - 1966 – výstava s videoprojekcí na multimonitorové sestavě (TV-cross) Díla: 1) TV Podprsenka pro živou sochu 2) TV Buddha 3) Věřím v reinkarnaci – TV pro žábu 4) Improvizovaný klavír 1 2 3 4.... Bill Viola – zvuk a obraz, náměty – základní lidské „zkušenosti“ – narození, smrt, láska, emoce, humanitní spiritualita, aspekty vědomí - Dualismus témat – světlo/tma, narození/smrt - Dílo: Modlit se bez přestání (1992) Peter Weibel – vydáván v Mánesu - Nekonečný sandwich (1969) - Ukřižování (70./80. léta) Pipilotti Rist - Sociální tematika, intimita, ženské tělo, Vandalismus (90. léta) - Dataprojekce Woody and Steina Vasulkovi (od konce 60. let) - The Kitchen (1971) (v Brně díky Tomáši Rullerovi) – zaměření na divadlo a elektr. umění - Fázované snímání mořských vln + zvukové efekty - Woody Vasulka – image procesing – vrstvení obrazů Tony Oursler - promítání na nerovný povrch a prostorové objekty - Ovál – tváře – působí 3D dojmem - Dílo: Ponořený Další světové osobnosti: Bruce Nauman, Garry Hill, Douglas Gordon, Herbert Brandl Radek Pilař – večerníčky (Rumcajs) - Experimenty s proměnami barvy a rastrováním tel. Záběru Tomáš Ruller – promítání letní oblohy na stropě v galerii Mánes A projekce Vltavy v Mánesu (kamera pod budovou) Federico Diaz - Biennale 2011 – kuličky, které se modelují podle toho, jak se lidé pohybují po bílé ploše - Na zvuk reagující sochy – pomocí PC, dataprojekce David Černý – Mrchy ( při přiblížení k obrazovce zhasnou) Další ČR a SR osobnosti: Michal Bielicki, Peter Rónai, Michaela Pavlátová, Dorota Sadovská, Zbyněk Baladrán, Mark Ther, Ján Šicko Současné umění (další umělci) Eva Jiřičná – high-tech, interiéry londýnských a newyorských módních obchodů Dílo: Oranžerie Královské zahrady na Pražském hradě, 1999 Kongresové centrum ve Zlíně Jan Kaplický - experimentoval s organickou architekturou, která se inspiruje přírodními tvary Dílo: Tiskové centrum na kriketovém stadionu v Londýně, Návrh na Tate modern Banksy - satirická díla, politické či kulturní poselství - street art kombinuje s graffiti- využití šablonové techniky Bratři Chapmanovi - šokující tvorba - vyvolávají pochybnost, pracují s černým humorem, cyklus válek, přemalovávají portréty Dílo: Jednoho dne už tě nikdo nebude milovat (Portrét rytíře), Nacisté Jiří David Dílo: Srdce na Pha hradě, cyklus Bez soucitu, Apoteóza (Benátské bienále) Damien Hirst (člen umělecké skupiny Young British Artists) - kontroverzně zobrazuje smrt Dílo: Žralok naložený ve formaldehydu For the Love of God (lebka z 18. století, předělána do platiny a zasazeno do ní 8106 diamantů) Aj Wej-Wej Dílo: Sunflower Seeds (2011) v Tate Modern, Zákon cesty (člun) Jeff Koons - práce s kýčem – zvětšeniny banálních předmětů – zvířecí postavičky z nafukovacích balonků - sériově vyráběné – reprodukované v pestrobarevné leštěné nerezové oceli Mariko Mori - video a fotografie - mění identitu, zájem u UFO David Černý - tvůrce různých kontroverzních a provokativních plastik Dílo: Proudy – Čůrající fontána, Gesto, Entropa, Miminka, Metamorfozis - Kafka Lukáš Rittstein (cena J.Ch.) Dílo: Křídla touhy Umělecké skupiny a spolky 1) Společnost vlasteneckých přátel umění 1796 - založila Akademii výtvarných umění (1799) a Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění 2) Krasoumná jednota (1835) 3) Umělecká beseda (1863) - národnostní sdružení umělců různých oborů - (Josef Mánes, Soběslav Pinkas,.. od r. 1909 Václav Rabas, Vlastimil Rada, Vojtěch Sedláček … od 50. let Stanislav Libenský, Oldřich Hlavsa, Jan Kotík, Zdeněk Sklenář) 4) SVU Mánes (1887) - nejdříve studenti AVU a VŠUP Max Švabinský, Luděk Marold, František Kupka, Antonín Hudeček, Antonín Slavíček, Josef Kotěra 1896 – Volné směry – první odborný umělecký časopis 1898 – dvě výstavy v Topičově salónu 1902 – Auguste Rodin – secesní pavilon pod Kinskou zahradou (J. Kotěra), do r. 1914) 1905 – Edvard Munch 1907 – Impresionisté a jejich vliv 5) Osma (1907) - kuboexpresionismus - Emil Filla, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Miroslav Horb, Bedřich Feigl, Willi Nowak, A. E. Pittermann-Longen, od r. 1908 i Vincenc Beneš a Linka Procházková 6) Skupina výtvarných umělců (1911) - Václav Beneš, Emil Filla, Otakar Kubín, Antonín Procházka, Josef Šíma, Václav Špála, V. H. Brunner, František Kysela, Zdeněk Kratochvíl, Josef Gočár, Vlastislav Hofman, Josef Chochol, Pavel Janák, Antonín Matějček, později, Otto Gutfreund, Josef Čapek, Karel Čapek V. V. Štech 7) Devětsil (1920) - František Muzika, Karel Teige, Jindřich Štýrský, Adolf Hoffmeiser 8) Tvrdošíjní (1921) - Josef Čapek, Vlastislav Hofman, Rudolf Kremlička, Václav Špála, Jan Zrzavý 9) Skupina výtvarných umělců v Brně (1922) - Jaroslav Král, František Foltýn, Josef Kubíček, Emil Králík 10) Skupina 42 (vznik 27. 11. 1942) - první výstava 1943 - František Gross, František Hudeček, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Bohumír Matal, Jan Smetana, Karel Souček, Ladislav Zívr, Miroslav Hák, Ivan Blatný, Jan Hanč, Jiřina Hauková, Josef Kainar, Jiří Kolář, Jindřich Chalupecký, Jiří Kotalík - V Programu D 40 (divadelní časopis) vydal J. Chalupecký stať Svět, ve kterém žijeme „nejen tématem, ale smyslem a záměrem umění není nic než každodenní, úděsné a slavné drama člověka a skutečnosti: drama záhady čelící zázraku.“ Okouzlení městem – „jeho lidé, jeho dláždění, stojany jeho lamp, návěstí jeho krámů, jeho domy, schodiště, byty.“ - Cykly obrazů: Noční chodec (F. Hudeček) - Člověk ve městě, město v člověku (B. Matal – připojil se 1945) 11) Skupina Ra (1944) - navazování na odkaz surrealismu - Václav Zykmund, Bohdan Lacina, Josef Istler, Václav Tikal, Miloslav Koreček, Vilém Reichmann, Ludvík Kundera 12) Trasa (1954) - Vladimír Jarcovják, Čestmír Kafka, Květa Válová, Jitka Válová, Zdena Fibichová, Eva Kmentová, Vladimír Preclík, Olbram Zoubek 13) UB 12 (od r. 1957) - Václav Boštík, František Burant, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jiří John, Stanislav Kolíbal, Alena Kučerová, Jiří Mrázek, Daisy Mrázková, Vlasta Prachatická, Oldřich Smutný, Adriena Šimotová, Alois Vitík, Jiří Šetlík, Jaromír Zemina 14) Tvrdohlaví (3. 6. 1987 – 17. 11. 1991) - Jiří David, Stanislav Diviš, Michal Gabriel, Zdeněk Lhotský, Stefan Milkov, Václav Marhoul, Petr Nikl, Jaroslav Róna, František Skála, Čestmír Suška - 22. 12. 1987 – první výstava v Lidovém domě (první oficiální velká výstava neorganizovaná ČSVU) - září 1989 – Bílá vrána – ocenění časopisu Mladý svět  15) Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece (červen 1987) - groteska, existenciální figurace, koncept (Kafka) - Václav Bláha, Vladimír Novák, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Ivan Kafka, Ivan Ouhel, Jiří Beránek, Kurt Gebauer, Jaroslav Dvořák, Tomáš Švéda, Jiří Načeradský, Jiří Sopko - „První dokumentace prací autorů volného seskupení 12/15,které je reakcí na současné podmínky pro české umění, neumožňující v dostatečné míře spontánní spolupráci ani konfrontaci umělců. Vychází z potřeby změnit tuto situaci v kolektivu názorově rozdílných autorů, kteří se pokusí vzájemně respektovat odlišné výtvarné přístupy. 16) Sdružení Q (1969, obnoveno 1990) - Bohuslav Fuchs, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Bohumír Matal, Vladimír Preclík, Vilém Reichmann, Jan Rajlich, Miroslav Šimorda, Václav Zykmund 17) TT klub (1990) - Dalibor Chatrný, Jiří Hadlač, Vlasta Baránková, Miroslav Štolfa, Václav Houf, Jiří Valoch, Vladimíra Sedláková, Igor Zhoř, dále Ladislav Novák, J. H. Kocman, Petr Kvíčala, Vladimír Kokolia 18) Pondělí 19) Rafani – 2004/2006 – finalisté ceny J.Ch. - 14ti denní akce – vaření pokrmů před Domem Umění - Cikanské děti malovaly na stěnu - Shodili obraz z mostu – ve vodotěsné schránce 20) Guma guar 21) Kamera Skura 22) Z toho ven – Občan K., Otazník nad hradem, Rudé trenky nad Pražským hradem, Mediální realita (atomový výbuch v pořadu Panorama) 23) Duo 24) Podebal Ženy v českém umění: První dáma českého umění: Adriana Šimotová *1926 č.2: Magdaléna Jetelová: Je světoznámá *1940 Akademie v Mnichově č.3: Kateřina Šedá: nejaktivnější umělkyně v zapojování a oslovení určité komunity lidí *1978 Další dámy: Kmentová (žena olbrama Zoubka), Janoušková (smalt) ŠIMOTOVÁ: její tvorba založena na lidských tvarech, namačkává papír na lidské tělo, sádra, grafika, kresby těla. V 80. Letech se vrací znova zájem o figuraci a je o ni zájem. 2010 v památníku Leoše Janáčka Brno její výstava, výstava v Osíku, Jan Merta: Maloval portrét Šimotové JETELOVÁ: 2007 výstava v Regenburgu, sloupy červené u vstupu, 2009 2. Ročník Brno art open, Dýchající dům – hotelu Avion od Fuchse (funkcionalismus) + šum větráků (nafukování a střídání tvarů), Muzeum v Olomouci nazvětšované politické texty, pozorování bunkrů na západoevropském pobřeží-cyklus promítání na torza bunkrů filozofické texty (několikahodinové expozice), geometrická linka v horizontu krajiny, prostor se šikmými sloupy. V80. Letech opálená plátna + text (nápisy filozofické) ŠEDÁ: slupky od salámu: oblečení pro bezdomovce, Berlínská zeď (plot sousedů z Líšně 2008) - Produkuj nebo zhyň – Favu VUT v Brně - Zuzana Baťková: město – veřejný prostor, 2006, vedoucí práce Margita Titlová - Výstava - 14.09.2016 – 02.04.2017: My Abstract World (Výstava v Me Collectors Room, Stiftung Olbricht, Berlin s účastí Vladimíra Houdka) - Timo, Favu VUT v Brně, Údolní 19, Máš na míň - „Duchamp se taky nepřetrh“ – Výrok z roku 1981 – Vladimír Havlík Kdo pomáhá umělcům na cestě do mezinárodního provozu umění: - Umělci/umělkyně - Tvůrci teorie, kritiky, publicistiky - Kurátoři výstavních institucí - Galeristé - Umělecký trh, aukce - Sběratelé, mecenáši, sponzoři - Galerijní pedagogové, edukátoři v kultuře - Politické osobnosti Vladimír Houdek (1984) 2012 – Cena J. Chalupeckého, Dům pánů z Kunštátu, Brno prezentace na veletrhu umění v Berlíně 2013 – abc art contemporary, Polansky Gallery 2014 – abc art contemporary, Polansky Gallery (s Adamem Holým) 2015 – Artissimo Torino, Schleicher/Lange Gallery Berlin Jan Merta (1952) 2003 Galerie FUTURA Marisa Ravalli Příhodová, Alberto di Stefano (Karlin Studios, zámek Třebešice, aj.) 1. výstava Survay (kurátor Karel Císař), mj. Zbyněk Baladrán, František Kowolowski, Tomáš Lahoda, Jan Merta, Ján Mančuška, Krištof Kintera, Mark Ther, Ondřej Brody aj. (David Černý Brownnosing – stálá instalace ve dvoře) 2003 Galerie ARS 2004 Vision einer Sammlung, Museum der Moderne, Salzburg 2006 Galerie Rüdiger Schöttle, Mnichov 2006 Galerie Martin Janda, Vídeň 2007 Galerie Johnen, Berlín Galerie Charim, Vídeň Koho mj. zastupuje Galerie Johnen? - Rafal Bujnowski, Martin Creed, Dan Graham, Roman Ondák, Wilhelm Sasnal, Jeff Wall aj. Daniel Pitín (1977) 2004 Kulturkontakt exibition, Vídeň 2005 Daniel Pitín und Markus Krottendorfer, Galerie Charim, Vídeň 2006 Galerie Charim, Vídeň 2008 Lost Architect, Charim Ungar Contemporary (CUC), Berlín Kateřina Šedá (1971) 2003 Nic tam není (Ponětovice), Dům umění města Brna 2005 Je to jedno, Městská knihovna, GHMP, Cena J. Chalupeckého 2005 Essl Award, Sammlung Essl, Klosterneuburg 2007 Každej pes, jiná ves, documenta 12, Kassel 2008 Furt dokola, 5. Bienále Berlín 2011 Od nevidím do nevidím (Bedřichovice nad Temží), Tate Modern Miroslav Tichý (1926-2011), Kyjov 2004 Bienal Internacional de Arte Contemporáneo de Sevilla, Monasterio de La Cartuja, Sevilla – vybrán a oceněn Miroslav Tichý (v porotě Harald Szeemann) 2006 Kunsthaus Curych Dům umění města Brna 2008 – červen Centre G. Pompidou Roman Buxbaum Marian Palla (1953) „Jo, asi deset let jsem pil čaj, tak že jsem nalil jeden šálek na kámen a druhý vypil a říkal si, že pijeme vlastně dva…. Ten kámen jsem před měsícem vyhodil a dokumentaci nemám protože jak dokumentovat něco osobního, když je člověk sám s kamenem a čajem a potom se odstěhuje a nechce s sebou nic vláčet, ani těch deset let. Nebudu nic dokazovat, bylo to období kdy jsem pil čaj, lil ho na kámen a nic nezaznamenával a to patří k čaji. Čajové kresby jsou na Sýpce a fotky nemám. Jsem bordelář, ale to patří k mé obraně vůči kunsthistorikům. Měj se hezky Marian Palla“ (úryvek z dopisu se zachovanou původní interpunkcí, v němž M. Palla 1. 7. 1995 reaguje na výzvu R. Horáčka, zda by nezapůjčil pro článek do Bulletinu Moravské galerie nějakou fotodokumentaci ze své minimalistické tvorby zaměřené na tematiku dialogu s přírodou)