Věda a její metody (PDF)
Document Details

Uploaded by VigilantWashington3703
Česká zemědělská univerzita v Praze
Tags
Summary
Tento dokument shrnuje filosofické a vědecké přístupy k poznávání světa. Diskutuje o vědeckých metodách a limitách, dále o pojmech jako dogmatismus, fideismus, paradigma a teorie. Dokument také pojednává o historii filozofie, zejména v Jižním Řecku a o myšlenkách Sokrata, Platona a Aristotela.
Full Transcript
**Věda**= metoda- cesta, která nás má dovést k nějakému cíli, jak něco dělat **cílem vědy: -** bude nám dávat odpovědi na otázky - tam kde je nejistota, tápání, tak z toho učinit jistotu - věda ztrácí smysl, když už víme vše (přestali bychom mít otázky) - věda má limity (kam až může a kam...
**Věda**= metoda- cesta, která nás má dovést k nějakému cíli, jak něco dělat **cílem vědy: -** bude nám dávat odpovědi na otázky - tam kde je nejistota, tápání, tak z toho učinit jistotu - věda ztrácí smysl, když už víme vše (přestali bychom mít otázky) - věda má limity (kam až může a kam ne) - vědecké metody jsou založeny na ověřování, je možnost to opakovat (např.společenské vědy -- měkké vědy, těžko ověřitelné) **Dogmatismus**- něco předem dané, nezpochybňuje se to (život na zemi vznikl vývojem) **Fideismus-** věřit, už dál neprověřovat (prostě věří, že to tak je a nemusí to prověřovat) **Paradigma-** náhled na svět (např. země je placatá a najednou pak objev, že je kulatá) **Teorie-** něco, co ještě není ověřeno a. kreativistická- život byl stvořen b. život sem byl přinesen odněkud c. biogenze (samosplození) (z něživé hmoty, hmota živá) -ještě můžeme ověřovat jinak než smysly -- rozumem (základní pře- „nic není v rozumu co nebylo dříve smyslech") -věda by měla být v protikladu v dogmatismu a fideismu -limity vědy: nemůže dávat odpovědi na to, co nelze ověřit vědecky (např. nelze vědecky zkoumat náboženství) **antropologie= antropos** (člověk) **+ logos** (slovo) **autogeneze-** vývoj člověka jako jedince **fylogeneze-** vývoj člověka jako druhu **Jižní Řecko, počátky (380 př.n.l.)** **SOCRATES**- „vím, že nic nevím" -byl popraven, otrávili ho -učil tak, že kladl otázky (obviněn z bezbožnosti) -Platón o něm napsal dílo: Obrana Sokratova (Sokrates se brání proti odsouzení, ale Platón tam vypráví taky hlavně svůj filozofický postoj) -vážil si tolik zákonů, že by kvůli nim i zemřel **PLATON** -žil ve svém světě idejí, chtěl, aby se všichni zamilovali do idejí -materialista --pracuje jen s hmotným -platonická láska -- láska k dokonalostem, k idejím -když nebudeme kriticky hodnotit budeme jako lidé v jeskyni (vidí jen stíny, jen to co se odehrává za nimi, nemohou se otočit) - Platon zpochybňuje to co je -přišel s teorií nového (ideálního) státu -- to Aristoteles kritizoval -jeho škola se jmenovala Akademie (nad vchodem byl nápis: „Bez znalostí geometrie nevstupuj") - chce, aby byli přesní -evropská kultura kořeny v antice, Římě a křesťanství (antika -- filozofie, Řím- dobří v pojmovosti -- dodnes se učí římská práva) -**eugenika** -- snaha to nejlepší z lidí (předpona eu- něco dobrého) -chtěl, aby se nerozmnožovali mezi sebou ty vrchní se spodinou **ARISTOTELES**- polyhistorik- ten kdo ví vše- vševědění -velmi významný svou pojmovostí, podmínka, že musí být dobrá definice -žák Platona -vše se liší na základě odlišnosti a podobnosti -každá věc má 2 součásti (morfé-tvar a hilé- látka) -4 příčiny jsoucna: látka (stříbro) forma (miska) příčina (řemeslník) účel (k obětním účelům) -kritizoval Platóna za jeho koncept ideálního státu -kdo může vládnout -- tyran nebo nějaký panovník \- skupina- aristokracie, oligarchie \- všichni -kritizoval demokracii, protože si každý myslí, že si může dělat co chce **Fyzická antropologie -- biologická antropologie** -zabývá se a) vývojem člověka z hlediska fylogeneze a autogeneze b\) lidskou variabilitou populace c\) lidskou variabilitou lidského těla -variabilita může být způsobena: [genotyp]- to co získáme od rodičů (geny) [fenotyp]- vnější projev genotypu -antropologie jako věda o člověku (jako ontogeneze)- od doby co je lidstvo lidstvem (lékařství) -**antropologie** - konec 17.století \- poprvé pojem od **Blumenbacha** (lékař) \- Aristoteles zařadil člověka mezi živočichy (podobenství) a zároveň ho oddělil\ díky rozumu \- velká souvislost s anatomií (nauka o stavbě lidského těla),\ antropologická anatomie- zabývá se znaky plemen (barva pleti,vlasy,oči) chirurgická anatomie embryologie histologie (tkáně) citologie (buněčná anatomie) -anatomické struktury- tělo stojí ve vzpřímené poloze s rukama svěšenýma dolů a dlaně vpřed -antropometrie- body na těle člověka vertex- nejvyšší bod temene hlavy nasion- mezi očima gration- na bradě -rasa- to co se stále zkoumá, skupina lidí na základě fyz. a soc. vlastností -institut- něco vrozeného, ustálená spol struktura vys -variabilita- rozrůzněnost -lidské rasy- charakteristika sociální konstrukce, velký problém je snižování důstojnosti **Objevy- přírodovědné metody** -metody nás posouvají dál -kladli důraz na pozorování -zdokonalování metod -spojení genetických informací -vajíčko je nejvyvinutější buňka, spermie nejmenší -preformisté- říkali, že organismus je v buňce -epigenetici- říkali, že živý organismus v závislosti na tom, kde je -přírodovědecké objevy- mikroskop (změnil paradigma (náhled na svět biologie) Leeuwenhod Antony- otec mikrobiologie. všechny organismy musí mít to co má člověk, ale zjistil, že to není pravda Spallanzani- významný v tom, že všechno živé má rodiče -dokázal, že i mikroby mají rodiče) Paster- zjistil, že mikroby mohou škodit a vyhubí se vysokou teplotou (19.st.) Karl Line- vytvořil taxony živých organismů (živočichy, rostliny) Darwin- stejný původ jako opice **Biologie**-základy genetiky -genetika= věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů, dělá pokusy a matemat.vyhodnocení přenáší to v DNA (dříve si mysleli, že krev) -1.otec genetiky Mendel- dělal pokusy, kdy zjišťoval přenos zanků (není to náhodné, lze to matematicky vyjádřit) **Seznámení se s genetikou** **-**věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů používá především pokusné metody (např. křížení) k vyhodnocování používá statistické metody, zkoumá variabilitu -znalost genetických zásad byla známa odedávna **MENDEL**-Jan Řehoř -současník Darwina -jako 1.formuluje a uveřejňuje zákonitosti přenosu znaků z rodičů na potomstvo (pokusy s hrachem) -přenos dědičnosti- hmotný základ -50.léta 20.st.- odpůrci Mendla i genetiky (Lysenko) -červené krvinky nemají jádro, množí se z buněk, které jádro mají (kostní dřeň) -Lysenko- nevěřil Mendlovi, protože to byl farář, nevěřil, že genetika existuje -lysenkovské metody- genetika se nesměla přednášet, byla to pavěda **Genetické pojmy** [fenotyp-] vnější projev genotypu (mají stejné oči) [genotyp-] souhrn všech genů (uvnitř mají jiné geny, ale barva očí je stále např. hnědá) [gen-]základní jednotka genetických informací, úsek na chromozómu umožňující vznik znaku nebo vlastnosti, kterou kóduje [alela-] forma genu (menší jednotka- geny se skládají z alel) [chromozóm-] pentlicovitý útvar v jádře buňky obsahující DNA (člověk má 46chromozómů) [kariotyp-] soubor všech chromozómů [homozygot-] jedinec, jehož genotyp je ve sledovaném znaku tvořen jediným typem alel\ (AA-dominantní, aa-recesivní, RR/rr, BB/bb) [heterozygot-] jedinec, který má pro sledovaný znak gen s rozdílnými alelami (Aa,Bb,Rr) -dominantní znak- pro jeho fenotypový projev postačuje přítomnost pouze jedné dominantní alely -recesivní znak- pro jeho fenotypový projev je nutná přítomnost obou recesivních alel AA x aa --- ---- ---- a a A Aa Aa A Aa Aa --- ---- ---- Aa x Aa --- ---- ---- A a A AA Aa a Aa aa --- ---- ---- heterozygot homozygot A-hnědé oči a-modré oči (dva hnědoocí mohou mít modrooké dítě) **Dominantní a recesivní znaky** **-**př. tvar semen u hrachu -kulatá semena jsou dominantní (R) -hranatá semena jsou recesivní (r) RR x rr --- ---- ---- R R r Rr Rr r Rr Rr --- ---- ---- heterozygot **Mendelovy zákony** a. zákon o uniformitě F1 generace (1.mendelův zákon) b. zákon o čistotě a segregaci vloh c. zákon o volné kombinovatelnosti vloh **Zákon o uniformitě F1 generace** **-**křížíme-li dominantního homozygota s recesivním homozygotem, jsou jejich potomci F1 generace v sledovaném znaku všichni stejný. Reciproká křížení u jakýchkoliv jedinců F1 generace dávají shodné výsledky -to znamená, že při křížení červenokvětých se žlutokvětými rostlinami můžeme dostat všechny červené, všechny žluté, výjimečně i oranžové, ale nikdy ne část žlutých a červených (Pokud jsou obě rostliny homozygotní). -je jedno, zda-li dopravím pyl hrachu s červeným květem na hrách kvetoucí žlutě a naopak př. AA-červený, aa-bílá, RR-kulaté, rr-hranaté (Aarr-červený hranatý) **Zákon o čistotě a segregaci vloh** -vlohy přecházejí do pohlavních buněk čisté a nemísí se s vlohami opačnými -jednotlivé znaky se dědí nezávisle na sobě, tzn. červená rostlina může být velká i malá podle nakřížení (později se ukázalo, že některé geny jsou na jiných závislé) **Zákon o volné kombinovatelnosti vloh** **-**jednotlivé vlohy se mohou volně kombinovat, neboť do pohlavních buněk přechází z daného páru pouze jedna **Přenos znaků na potomstvo** -hmotné částice --přes 90% genetické informace v jádře buňky -mimojaderná dědičnost (mitochondrie, plastidy) **DNA (deoxyribonukleová kyselina)** skládá se z: - pětiuhlíkatého cukru (pentózy) deosgribózy - kyseliny fosforečné - čtyř druhů dusíkatých bází (adenin, thymin, cytozin, guanin), které se párují A-T, C-G -molekula DNA má až 2m -pořadí dusíkatých bází na kodogenním vláknu určuje aminokyselinu, která se má použít k syntéze bílkoviny -4 báze, 1trojice -aminokyselin pro stavbu bílkoviny je pouze 20 -začátek a konec syntézy bílkovinné molekuly také určuje trojice bází **Zdroje variability** -při vzniku pohlavních buněk -překřížením chromozómů (crossing over) -poliploidie- mitotické jedy, např z ocúnu -mutace (náhlá dědičná změna) MUTACE dělíme na a) [spontánní]- vzniklé chybou v replikačním a reparačním mechanismu DNA b\) [indukované]- uměle vyvolané mutogeny. V širším pojetí se pod pojmem indukované myslí mutace vyvolané cíleným vystavením organismu působení mutagenu, zatím co spontánní jsou ty ostatní **Dědičnost pohlaví** -[znaky vázané na pohlaví] -- pokud jsou na X chromozómu (hemofilie), ženy ji prakticky neonemocní a bývají pouze přenašečky- heterozygoti (musely by získat vadné alaly od obou rodičů, což je nepravděpodobné jak pro nízký výskyt vadné alely, tak pro to, že je nepravděpodobné, že by se nemocný muž dožil příležitosti předat svou vadnou alelu dál), nemoc je vyhražena pro syny přenašeček, kteří mají tu smůlu, že dostanou od matky špatnou alelu. *dědičná krvácivost vyskytující se u mužů, přenášená ženskými příslušníky rodin postižených **hemofilií*** \- je-li gen na Y chromozómu, znamená to, že znak je vyhrazen pouze mužům a dědí se z otce na syna -[znaky pohlavím ovládané-] jsou u samců i samic, ale mohou se projevit např. jen u samic- dojivost, skořápka vajec..) -[znaky pohlavím ovlivněné-] pohlaví určuje jak se znak projeví **Dědičnost barvy očí** -hnědá barva očí- dominantní AA (hnědooký homozygot), Aa (hnědooký heterozygot) -modrá barva očí- recesivní aa (modrooký homozygot) Aa x Aa --- ---- ---- A a A AA Aa a Aa aa --- ---- ---- -dva hnědoocí heterozygoti mají děti hnědooké a modrooké v poměru 3:1 AA x aa --- ---- ---- a a A Aa Aa A Aa Aa --- ---- ---- -pokud je jeden z rodičů hnědooký homozygot, jsou všechny děti hnědooké **Dědičnost krevních skupin** ----------------- ------- ------------- ------------- ---------- **Matka\\Otec** **0** **A** **B** **AB** **0** 0 0, A 0, B A, B **A** 0, A 0, A 0, A, B, AB A, B, AB **B** 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB **AB** A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB ----------------- ------- ------------- ------------- ---------- ------ --- --- AB/0 0 0 A A A B B B ------ --- --- ----------- --- --- 0(0)/A(0) A 0 0 A 0 0 A 0 ----------- --- --- **Rh faktor** -druhý významný krevní typ rozlišující krev podle tzv. Rhesus faktrou ----------------------- -------- -------- populace Rh(D)− Rh(D)+ evropský původ 16 % 84 % africký původ 0,9 % 99,1 % neevropský, neafrický 0,1 % 99,9 % ----------------------- -------- -------- \- pro lidi s krví Rh- je riskantní cestovat např.do vých.Asie **Evolucionismus (2.pol.19.st)** -vývoj je třeba chápat jako proces postupného zdokonalování lidstva -k vývoji dochází v čase -velmi populární Darwin se svou teorií biologické evoluce, organismy se mohou selektovat (vybírat si samce a samice k reprodukci)- přírodní výběr -vliv mutací vede k velké variabilitě (různorodosti) -pro evolucionisty důležitá **srovnávací metoda-**co je odlišné, to je zajímavé **studium přežitku-** něco co se pořád vyskytuje, ale už to ztratilo původní význam (únos nevěst) -výzkum úlohy přežitku -člověk vždy a všude disponuje stejnými mentálními vlastnostmi, které jsou nezávislé na rase, prostředí nebo době -domnívali se, že všechny lidské společnosti procházejí stejnými stadii vývoje od nejjednodušších forem k nejsložitějším (nezáleží na geografických oblastech)-vývojový paralelismus -využívali komparativní metodu-srovnávali velké množství materiálu sebraného z nejrůznějších zemí světa a násilně to pak vkládali do předem stanovených vývojových schémat (špatně) [Jean Baptista Lamarque] -předchůdce Darwina -žirafa- krk se jí natahoval čím dál víc, postupně se žirafím dětem krk natahoval až se to zafixovalo, že je krk dlouhý -dnes víme, že získané znaky se nedědí -kultura je ovšem „Lamarquistická"- kultura, když něco získá nebo přijme, předává to dál **Základní příbuzenské termíny** **příbuzenství**- vztah na biologickém základě, přesto se jedná zejména o sociokulturní jev (důležitější je status, než biologická podstata), fce: předávání majetku, vytváření skupin (pomoc, oslavy) [linie]- skupina příbuzných majících jednoho předka [klan]- jednalo se keltský rodový svaz s patriarchální strukturou a částečně společným pozemkovým majetkem [rod]- skupina pokrevních příbuzných v jedné linii. Příbuzenské vztahy jsou mezi členy přesně známé [frátrie]- skupina pokrevních příbuzných. Odvozují svůj původ od společného předka a to v jedné a téže linii. Znalost příbuzenských vztahů je minimální (rody se sdružují např. při oslavách, pohřbech) [moiétie]- synonymum frátrie **Příbuzenství** lineární- předkové a potomci v přímé linii kolaterální- příbuzní v bočních liniích afinní- příbuzenství získané sňatkem [Paralelní bratranci (sestřenice)] \- potomci sourozenců stejného pohlaví (otec má bratra, matka má sestru) [Křížový bratranci (sestřenice)] \- potomci sourozenců různého pohlaví (otec má sestru, matka bratra) -současný příbuzenský systém v Čechách nerozlišuje některé afinní a pokrevní příbuzné. Ani zda se jedná o příbuzné z otcovy či matčiny strany (teta-označení pro sestru otce i sestru matky, či manželka otcova bratra i manželka matčina bratra) -ve staročeských zvyklostech -- otcův bratr-strýc otcova sestra- teta matky bratr- ujec -další systémy (havajský systém, súdánský systém-nejtěžší, eskymácký systém) **[Lewis Henry Morgan]** (1818-1881) -evolucionismus se týká pouze lidské společnosti (nečerpal z biologického paradigmatu) -tři stupně vývoje společnosti: divošství -- barbarství -- civilizace -studium příbuzenství u Irokézů: podle příbuzenské terminologie (syn oslovuje sestry své matky „matko")- podobné i u obživenu- předpokládá jednotný příbuzenský systém indiánů a vytváří příbuzenské stupně (evolucionistický vývoj rodiny) -rodina je podle Morgana historický jev, který se mění společně s vývojem společnosti -podle Morgana neodpovídají současné příbuzenské termíny současným příbuzenským vztahům, ale odráží příbuzenské vztahy, které byly v minulosti -Morgan při svých výzkumech používal terénní výzkum dotazníkovou metodou (rozesílání dotazníků do mnoha zemí světa, aby získal materiály pro terminologii příbuzenství) *5 vývojových stupňů rodiny:* 1\. Promiskuita -- muži žijí v mnohoženství, ženy v mnohomužství. Dítě nezná svého otce, má nejistý vztah i k sourozencům 2\. Skupinové manželství bratrů a sester -- skupina příbuzných si bere jinou skupinu příbuzných. Tento typ vymizel, podobá se mu systém v Polynésii (havajský systém) 3\. Skupina mužů si bere skupinu žen- ve skupině už nejsou příbuzní 4\. Manželství párů (bez výlučnosti) 5\. Monogamie (soužití jednoho muže a jedné ženy, soužití v páru) -díla Morgana: Společenské zařízení amerických indiánů (velice oslovil Marxe a Engelse popisem původní beztřídní společnosti) Systémy pokrevenství (konsagvinity) a sešvagření (afinity) -- cesta k používání příbuzenského názvosloví **[Johann Jacob Bachofen]** (1815-1887) -kromě díla o rodině se zabýval i právem (bývá zmiňován jako zakladatel srovnávacího práva- byl švýcarským právníkem) -vytváří evoluční model rodiny a mateřského práva (z původního stavu promiskuity se vyvíjí matrilineární odvozování původu. Jako první vyslovuje hypotézu o prvotnosti matriarchátu) 1\. Promiskuita (odvozuje z přežitku, kterým měla být chrámová prostituce) 2\. Nadvláda žen (v rodině i ve společnosti --čerpá zároveň z mýtů, antické literatury, studia primitivních společností, údaje často neodděluje) 3\. Patriarchát 4\. Historické období (rod je nahrazen monogamní rodinou) **[John Ferguson McLennan]** (1827-1881) -skotský právník a etnolog (antropolog) -publikoval Primitive marriage (Prvotní manželství)- dokazuje na výskytu symbolických forem násilného získávání nevěst při svatebních obřadech teorii o růstu významu příbuzenských vztahů v souvislosti s prvotními právními systémy 1\. Válčící skupiny (exogamie a polyandrie- ze studia únosů nevěst, jako přežitek dodnes), -exogamie a polyandrie vznikly jako důsledek praktiky zabíjení dětí ženského pohlaví 2\. Zemědělská společnost (dostatek potravy, upouští se od zabíjení děvčátek, dost žen pro všechny-podmínky pro vznik monogamie a patrilinearity, naopak zánik polyandrie a matrilineality) -později byl za své postupy kritizován -studia rodiny, exogamie, endogamie zůstaly významnou oblastí antropologických výzkumů -při studiu evoluce rodiny je možné se také setkat i s mnohými nesmysly [exogamie]=pravidlo, podle něhož příslušníci určité skupiny (rodu, kmene, frátrie, vesnice) musí uzavírat sňatek pouze se členy jiných skupin [endogamie]=pravidlo, podle něhož příslušníci určité skupiny (vesnice, kmene) musí uzavírat sňatky pouze se členy své skupiny [polyandrie]-mnohomužství **Náboženství a magie z pohledu evolucionistů** **[John Lubbock]** (1834-1913) -skotský antropolog a archeolog, dílo Původ civilizace -zabýval se entomologií (sociální hmyz), přichází s hypotézou o neexistenci náboženství v primitivních společnostech (prvotní ateismus) -prvotní ateismus je následován etapou fetišismu, totemismu, šamanismu, pohanství [fetišismus-] uctívání neživých přírodních nebo umělých předmětů-fetišů, jimž se připisují magické vlastnosti [totemismus-] nadpřirozeno je v totemu, uctívání totemu [šamanismus-]je tam prostředník (nadpřirozená bytost). Např.musí to vyjít prostřednictvím někoho, něčeho nadpřirozeného, když to nevyjde, stala se chyba a znova se to opakuje [pohanství-] není možné Bohy ovlivňovat **[James George Frazer]** (1854-1941) -nepodporoval terénní výzkum -největší slávu mu přinesla práce Zlatá ratolest -zabýval se problémy náboženství, magie, tabu, totemismu a vývojem politických institucí -věda má blíže k magii, než k náboženství- lidé věří, že mohou ovládat přírodu) -sympatická magie-[Homeopatická magie] (zákon podobnosti-např.že zničíme nepřítele tak,že zničíme jeho obraz) a [kontagiózní magie] (např.snaha zmocnit se nějké části těla nepřítele a jejich prostřednictvím pak negativně ovlivnit jeho život) -trojí teorie mýtu: euhmerismus, kognicionismus, ritualismus -Frazerův model evoluce lidského poznání od magie přes náboženství k vědě [kontaktní magie]- věci, které byli v nějakém kontaktu spolu souvisí i po oddělení [euhemerismus]-mýtus má nějaký reálný historický základ, vzniklo na základě skutečné události [kognicionismus]-setkáváme se s věcí, která je nepochopitelná, mýtus vzniká jako dodatečná racionalizace (Proč je moře slané? mlýnek tam mele sůl) [ritualismus]- obřad (člověk potřebuje z podstaty mýty, líbí se mu obřady) „Věda má blíže k magii", ptže člověk má pocit, že může všechno ovládat. „Poručíme větru, dešti" 50. léta **Mýty** -jsou v určitém protikladu k pojmovosti -nedají se ověřovat, pouze se předávají, nejsou schopny sebereflekce, nezpochybňují se ideologie-mýtus sloužící k prospěchu určité skupině -je nutné zasvěcení do mýtu, aby se to pochopilo **Shrnutí evolucionisté** -diachronní metody - důležité dějinné hledisko (souvisí s časem) -k vývoji dochází v čase -shromáždění velkého množství materiálu zápory: -metody neadekvátní, nebyly dobře podloženy, vytvořena hypotéza „je to tak" a do toho to chtěli napasovat -„co je odlišné je pro ně zajímavé" **Difuzionismus** -empirické studium mechanismů šíření kulturních prvků a migrace etnických systémů v prostoru -studium člověka, kultury a prostředí jako celku -navazuje na evolucionismus, ale nedochází tam k vývoji -je tam kulturní kontakt -difuze=šíření -kultura se vyvíjí v čase (evolucionismus) a prostoru (difuzionismus) [3 směry:] **1. EXTREMISTÉ**- britská heliolitická školy (hyperdifusionisté) -postavila se proti evolucionismu -extremisté proto, že Smith tvrdil, že centrum difuze je Egypt, že se odtamtud šířily postupně pyramidy, mumifikace do celého světa, vše pochází z Egypta, velmi extrémní hypotéza -o pravdivosti této hypotézy svědčí podle jeho názoru tyto fakta: a)náhlé zrození vyspělých indiánských kultur v Mexiku a Peru b)podobnost pyramid v Americe, Kambodži, Jávě a Egyptě c)podobnost náboženských systémů, zvyků a řemesel **2. NĚMECKÁ ŠKOLA-** škola kulturních okruhů=kulturní prvek byl vynalezen vždy jen na jednom místě, z něhož se kulturním kontaktem a migrací obyvatel rozšířil do jiných oblastí **-**vztah člověka-společnosti-kultury a prostředí (jednotná charakteristika geografického regionu [Friedrich Ratzel]-geografický determinismus (kultura je dána tím v jakém prostředí žije (v jakém pásu, hory/nížiny)- myšlenky zdůrazňující rozhodující význam přírodních podmínek v životě společnosti [Leo Frobenius]- „kultura je živý organismus, která se vyvíjí nezávisle na člověku" -srovnává Indonésii a Afriku **-**metodologicky: „geografická statistika" (vezmeme výskyt nějakého jevu, mapa, a špendlíky, kde se to vyskytuje nejvíce-ohnisko a nejméně-periferie) [Wilhelm Schmidt]-vystupuje proti evolucionismu -teorie kulturních okruhů -monoteismu-degradací polyteismu **3. AMERICKÝ DIFUSIONISMUS** \- snaha postihnout všechny oblasti kulturyk -výzkumy u Eskymáků- kultura není determinována jen prostředím, různé skupiny Eskymáků kontrolují a využívají podobné přírodní odlišným způsobem -antropometrické výzkumy přistěhovalců (výzkumy body na těle)-proti rasistickým teoriím („větší vliv má prostředí, než ňáká biologická předurčenost") -rozvoj lingvistické antropologie („to jak myslíme, souvisí s tím v jakém jazyce myslíme"-jinak myslíme my češi v Čj a jinak angličan v Aj), „myšlení závisí na vyjadřovacích schopnostech" =[Sapir-Whorfova hypotéza] -nomotetický (zjistit a vyhlásit nějakou zákonitost, zevšeobecnit) a idiografický (jde do podstaty) způsob studia přírodních a kulturních jevů -antropologie by se nikdy neměla stát exaktní vedou , neměl by převládat nomotetický způsob -historický partikularismus (partikulární-preferování dílčích zájmů před zájmy celku). Úkolem antropologie je podle Boase rekonstrukce kulturní historie [Frank Boas]-zajímala ho historie jednotlivých kulturních prvků (jak se objevily a jak šířily dál) -úkolem antropologie je rekonstrukce kulturní historie [Margareta Meadová]-Boasova žákyně -výzkumy na Samoe- Polynésie -snaha o potvrzení hypotézy, že v procesu socializace nehraje rozhodující roli dědičnost, ale výchova a kultura (biologický x kulturní determinismus) -sex a temperament ve třech primitivních společnostech -vše se má dětem dovolit, nic zakazovat ani nakazovat 3kmeny: -neuvědomují si maskulinitu a femininitu, jsou vychováváni podle „ženských" kulturních vzorců (mírnost) -neuvědomují si maskulinitu a femininitu, jsou vychováváni podle „mužských" kulturních vzorců (lov lebek a kanibalismus) -rozlišování mužské a ženské role, které jsou ale z pohledu Evropanů opačné **Funkcionalismus** -používají jinou metodologii než ty před tím -odklon od diachronních metod k synchronním diachronní-důležité dějinné hledisko (souvisí s časem)-evolucionismu,difuzion. synchronní-historické hledisko nezohledňují (zajímá je ten daný okamžik) -funkcionalismus je ovlivněn filosofií (empiriokriticismus, novokantovství), psychologií, sociologií -vychází z pozitivismu- zajímá je jen to, na co si můžeme šáhnout, zkoumá jen přísně prokazatelná fakta [empiriokriticismus] (Ernst Mach)-usiluje o vytvoření přirozeného konceptu světa na základě čisté zkušenosti, bez metafyziky (poznatků přesahujících hranice smyslů, zkušenosti a názornosti). Zajímá nás jen to, co je jisté, určité a spolehlivé [novokantovství]- návrat ke Kantovi, ke zmodernizovanému transedentálního idealismu [3zásady]: -funkční jednota společnosti (každý prvek systému, zejména instituce, slouží k zachování celku) -univerzálnost funkcionalismu (každý prvek plní nějakou pozitivní funkci pro celek) -funkční nepostradatelnost (každá významná fce je v sociálním systému nezastupitelná a neoddělitelná)- když už to tam je, musí to mít funkční hodnoty pozitivní, prvek systému (např.manželství, rodina) **[Bronislav Kasper Malinowski]** (1884-1942) -původně matematik a fyzik, na základě zlaté ratolesti zájem o antropologii -ke změně kultury dochází při změně instituce -stal se jedním z nejvýznamnějších antropologů 20.st. \*preference terenního výzkumu \*studium výměnných aktivit \*detailní výzkumy v Melanésii -zkoumal celek kultury -výzkumy na Trobriandských ostrovech (Publikace: Argonauti západního pacifiku-1922) **Kula**-obřadný obchod (výměnný systém) -podle Malinowského jde o složitý ceremoniální systém podle daných pravidel. Tento systém přispívá k udržení solidarity společnosti v dané oblasti. Obřad není možné pochopit při izolovaném zkoumání, bez vztahu k ostatním částem kultury -Malinowsky vytváří teorii \>institucí a v každé monografii se zabývá jednou institucí (kula, rodina /příbuzenství, zemědělství, magie), prostřednictvím kterých se snaží zachytit obraz kultury jako funkčně spjatého celku -monografie-publikace, která se zajímá jednotlivostí **Kultura** -podle Malinowskeho se jedná o lidský prostředek adaptace -jedná se o integrovaný celek (holistické vidění kultury) -ke změně kultury dochází tehdy, pokud se mění instituce (vliv „silnější" kultury). Výzkumy akulturačních projevů v Africe (průsečík tří světů: původních kultru a institucí, západního světa a syntéza předchozího). **Teorie potřeb** -biologická (základní) -instrumentální (odvozené) -integrační (nadstavba) -symbolické (nadstavba) **Uspokojování potřeb** -děje se pomocí organizovaných systémů (instituce). -hypotéza, že všechny instituce mají stejnou strukturu -charta-personál-hmotné zařízení-aktivity-funkce -každá instituce uspokojuje určitou oblast potřeb, všechny dohromady tvoří kulturu, pokud se změní, změní se i kultura **[Alfred Radcliffe-Brown]** (1881-1955) -strukturální funkcionalismus (považoval se za odpůrce Malinowského a za antifunkcionalistu) -antropologie by se měla stát exaktní disciplínou (používá biologické pojmy, pojmy z fyziky) **kultura:** -způsob nebo proces společenské integrace -sociální struktura- systém vztahů mezi jednotlivci, kultura je povahou těchto vztahů (příklad se strukturou atomu)-společnosti se od sebe navzájem liší (musíme to sledovat v celku, k jakým vztahům mezi jednotlivci dochází dílo: The Andaman Islanders (1922) -původně chtěl provést historickou (hypoteticky ukázat jak se tam kultura rozvíjí) rekonstrukci, ale zvolil jiný přístup-kultura jako adaptační a integrační mechanismus **Odpůrci funkcionalismu** Evans-Pritchard: -zajímat se spíše o účel, než o proces -hledat vzory, ne vědecké zákony -používat raději interpretaci, než explanaci (jak bychom měli dělat antropo výzkum- jít do terénu mezi lidi a přeložit si to do našich termínů a myšlenek, abychom to chápali. Nehledat zákon, ale spíše vzor a zjistit proč tomu tak si je. Antropologický výzkum: -sběr dat přímo v terénu (překlad do „našich" kategorií) -strukturální analýza (uspořádání společnosti) -srovnání a stanovení příčin odchylek **Strukturalismus** -předmětem strukturalistických výzkumů je kultura jako soubor znakových systémů -struktura-souhrn stálých znaků objektu zabezpečujících jeho celostnost -velice výrazný přechod od popisné úrovně k teoretické úrovni bádání -snahou strukturalismu je objevit kostru objektu -metodologicky je blízký pozitivismu, pozornost k aktuálnímu stavu objektu (synchronní metoda), k vnitřním vztahům a vlastnostem -úsilí odhalit nevědomé mechanismy lidského chování a zbavit subjekt jeho iluzí -důležitější jsou prvky mezi vztahy -vyžaduje a chce formulovat přesně zákonitosti -[fáze terénního výzkumu] (podle Strausse): a\) etnografická- sběr, shromažďování, popis, kategorizace (artefakty-to, co lidé vytvořili) b\) etnologická- analýza, odpovědi na to, proč to tak je c\) antropologická- struktura zkoumání společnosti, snažíme se najít zákonitosti vztahů mezi prvky -to jak se chováme, zjišťujeme druhotné prvky, prtže někdy se nechováme, tak jak bysme se chovali normálně. Strukturalisté chtějí zjistit to co je za tím, proč se ten člověk stylizuje. -musíme si dávat pozor, abychom nezkoumali to, co skutečností není (skutečnost od slova skutek) -skutečnost- něco dynamického, v pohybu (děj) -realita- něco strnulého (kulisy, herci) **[Claudie Lévi-Strauss]** -to, co je pozorovatelné (vědomé) je jen východiskem ke studiu principu jevu. Je nutné objevit logické principy klasifikace, které podmiňují kulturní skutečnost. Konečným cílem by měla být formulace matematických zákonů -hledání prvků systému (pochopení při stanovení opozice) -ústřední opozice -- kultura x příroda **Kulturní ekologie** **-**v 60.letech v USA, principem je, že chce zkoumat člověka a kulturu na principech ekosystému **-**aby byl výzkum proveden komplexně, musíme provést jak materiální tak duchovní výzkum -zabývá se produkty -archeologie moderní společnosti (výzkumy podle toho co našli u lidí v popelnicích- lidé v bohatých vrstvách např.nejedí zdravě, oproti tomu lidé s nižším příjmem žijí zdravě) -je nutné zdokonalovat metodologii **směry v dnešní antropologii:** postmoderna-to co je teď v dnešní době -všichni mají svým způsobem pravdu (trochu to odebírá vědeckost) -začínají pochybnosti o smyslu disciplíny -musíme znát souvislosti, věda musí hledat smysluplné otázky a odpovědi, jít do hlubky **Studium kultury a společnosti v Čechách** -začátek studia kultury spojen hlavně se zámořskými objevy (exotické kultury, cozokrajné) -v Čechách je počátek spojován s dobou konce 18.století (národní obrození) -sbírky lidových písní, historických balad, přísloví, pohádek a pověstí-shromažďované Dobrovským, Jungmannem, Šafaříkem, Čelakovským, Erbenem. V pohádkách, poezii a mýtech se hledala „duše této kultury, duše národa". **Česká chalupa- 1891** -v Čechách probudila velký zájem o lidovou kulturu (především meteriální) -Zemská jubilejní výstava- na Výstavišti v Praze, roku 1891 -největší úspěch zaznamenala Česká chalupa navržená Antonínem Wiehlem (volná rekonstrukce jizerského domu, která měla posloužit ke vzniku „národní kultury") -výstava způsobila to, že se lidé mnohem více začali zajímat o svou historii -Lubor Niederle s Čeňkem Zíbrtem začali vydávat časopis Český lid (zakladatelé folkloristiky, antropologie, spojováno s českým nacionalisem) **Národopisná výstava českoslovanská -- 1895** -úspěch České chalupy vedl k dalším „národnostně uvědomělým" krokům - k Národopisné výstavě českoslovanské. Bylo předvedeno 17tisíc předmětů dokládajících materiální kulturu Čech, Moravy, Slezska i Slovenska **Vznik etnografie v Čechách** -začátek 19.st. -obor u nás začíná sběrem národních písní, pohádek a pověstí, zvyků, krojů -jednalo se o sběr = podle Straussových fází terénního výzkumu to byla 1.stupeň **[Čeněk Zíbrt]** (1864-1932) -vychází z evolucionistů (pro svůj význam přežitků) -zakladatel „kulturní historie"- dílo Kulturní historie líčí dějiny kultury **[Lubor Niederle]** (1865-1944) -český slavista, antropolog, etnolog a archeolog -nutná podmínka jsou tělesné a jazykové znaky (ne rasistický fantasta, ale Lubor Neiderle) -tvoří národ, protože je to výhodně a chtějí ho tvořit -národnost nám nikdo nemůže vnutit, tu si vybereme sami -národ je „každodenní plebiscit" -- je to nebezpečné, mohli by svou národnost furt měnit -nestačí být příslušníkem národa, musí nás přijmout -ve 2.pol.19.st. proto vznikl a rozšířil se koncept „společenství krve", který měl upevnit a doplnit „společenství volby". Svůj původ a rasu si přece nikdo vybrat nemůže- tak vznikl rasismus (nebyl ale ještě chápán špatně, to až od doby, kdy se z toho stala ideologie)