Témata ke zkoušce PDF

Úvod Mentální retardace ➔ Souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit ➔ Neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy),přestože postižen...

Úvod Mentální retardace ➔ Souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit ➔ Neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy),přestože postižený jedinec byl přijatelným způsobem výchovně stimulován (Vágnerová, 2004) ➔ Hlavní znaky - nedostatečný rozvoj myšlení a řeči, omezená schopnost učení a z toho vyplývající obtížnější adaptace na běžné životní podmínky ➔ V populaci - 3% MP lidí, lehký stupeň MR je nejčastější - cca 70% lidí ➔ Chlapci i dívky stejně, když už, tak chlapci více Paradigma postižení – medicínský, sociální, bio-psycho-sociální model resp. ekologický model, předsudky a stereotypy vztahující se k MP. Postižení/disabilita - co to je? Tím se zabývá Disability studies - klade si otázky: co je to postižení? Jaké jsou jeho příčiny? Jak s takovým jedincem pracovat? Paradigma postižení - paradigma = Soubor obecných názorů, výzkumných přístupů a metod, které jsou sdíleny těmi, kdo realizují určitou vědu (=nazírání na určitý fenomén) - Medicínský model => postižení jako individuální patologie - Příčina postižení je nějaký deficit (smyslu, mobility…), pracujeme s člověkem, budeme ho diagnostikovat => příčina problému je na jeho straně - Lékař stanovuje diagnózu “problému”, předepisuje léčbu a výsledkem by měl být vyléčený pacient - Sociální model => postižení je výsledkem interakce člověka, který je jiný, s prostředím a společností, ve kterém žije => je nepřizpůsobená k jinakosti člověka (definice 1983, Oliver Mike, sociolog) - Vystupuje z pozice holismu, vyzdvihuje celostnost před mechanicismem a redukcionalismem - Ekologicky orientovaný model mentální retardace (dle AAMR) => založen na klíčových prvcích chápání hloubky mentální retardace a fungování jedince: prostředí, jedinec s MR a podpora - každý z multidimenzionálních faktorů (adaptivní chování, participace, interakce, zdraví, prostředí) působí na fungování jedince, je filtrováno skrz podporu, jež je jedinci poskytovaná => potřebná podpora mění fungování jedince s MR - Biopsychosociální model - = způsob chápání nemoci jako dynamického procesního produktu interakce biologických, psychologických a sociokulturních faktorů, „biopsychosociální přístup zdůrazňuje interakci biologických, psychologických a sociálních vlivů na chování a psychické fungování.“ - Biopsychosociální + ekologický => holistický přístup Inteligence, definice mentálního postižení (MP) v historické perspektivě a v současnosti, vymezení MP podle AAIDD, MKN, Klasifikace MP, trendy v klasifikaci; měnící se pojmosloví. ➔ definice podle American Association on Mental Deficiency (AAMD) 1961: (teď AAIDD American Association on Intellectual and Developmental Disabilities) ◆ “podprůměrná úroveň obecných intelektových funkcí, která se objevuje během vývojového období a je spojena s narušením adaptivního chování” (AAMD, 1961) ➔ rok 1973 ◆ “výrazně podprůměrná úroveň intelektu doprovázená nedostatky v adaptivním chování, která se projevuje ve vývojovém období” (AAMD, 1973) ◆ hranice průměru z hlediska IQ je 100, hranicí bylo tradičně považováno 70 bodů IQ, pod 69 včetně bylo považováno za MP => hranice 70 se už nepoužívá, pracuje se s hodnocením potřeb, které člověk má, aby mohl fungovat ◆ tyto dvě definice ovlivnily jak je postižení v dnešní době chápáno ➔ příklad deficitní definice ◆ “neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70% normy), přestože byl takový jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován” (Vágnerová, 2004), zanedbávání není považováno za MP ➔ dvě hlediska definicí v popisech diagnóz a definicí => hlediska deficitní (něco chybí, jde o poruchu, snížení, deficit) a hledisko multidimenzionální (rozumový deficit je pouze jednou z proměnných, ovlivňující se vzájemně s ostatními v dynamickém systému) ➔ klasifikace MP podle WHO - MKN 10 - šest kategorií mentálního postižení ◆ lehké MP (IQ 69-55) 85% mild ◆ střední MP (IQ 54-40) 10% moderate ◆ těžké MP (IQ 39 a méně) 3-4% severe ◆ hluboké MP (IQ pod 20) 1-2% profound ◆ jiné MP ◆ neurčené MP ➔ „Stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje‚ který je charakterizován zvláště porušením dovedností‚ projevujícím se během vývojového období‚ postihujícím všechny složky inteligence‚ to je poznávací‚ řečové‚ motorické a sociální schopnosti. Postižení se může vyskytnout bez‚ nebo současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami“ (WHO, MKN-10). ➔ definice MP dle MKN 11 platnost od 2022, zahrnuje i směrodatnou odchylku, MKN = mezinárodní klasifikace nemocí. desátá revize hovoří o rozumových schopnostech, jedenáctá hovoří o směrodatných odchylkách, o rozumovém výkonu a také o adaptivním chování ➔ definice MP podle AAIDD: “intellectual disability is a condition characterized by significant limitations in both intellectual functioning and adaptive behavior that originates before the age of 22.” ➔ AAIDD stanovuje pět předpokladů pro aplikaci definice:  ◆ 1. intelektové postižení musí být posuzováno v kontextu prostředí, komunity typické pro daný věk a kulturu jedince ◆ 2. bere v úvahu kulturní a jazykovou rozmanitost a také individuální rozdíly v komunikaci, ve vnímání, v pohybových možnostech a v chování ◆ 3. u každého jedince se vedle postižení zohledňují i silné stránky jedince ◆ 4. současně se zjišťováním limitů jedince má být vypracován systém cílené podpory daného jedince ◆ 5. s vhodnou individuální podporou dojde k celkovému zlepšení kvality života osoby s mentálním postižením ➔ Co je to adaptivní chování (adaptive behavior)? standardizované testování měří následující dovednosti: ◆ Konceptuální dovednosti/komunikaci: receptivní a expresivní jazyk, čtení a psaní, peněžní pojmy, sebeřízení (sebeurčení, rozhodování sama za sebe) ◆ sociální dovednosti: zodpovědnost, sebeúcta, dodržování pravidel, zákonů, nedůvěřivost (nenechání se zneužívat), vyhýbání se viktimizace ◆ Praktické dovednosti: osobní činnosti každodenního života - jídlo, oblékání, mobilita, toaleta, instrumentální činnosti každodenního života, příprava jídel, užívání léku, mobilu, dopravy, hospodaření s penězi, úklidové činnosti, profesní dovednosti, udržování bezpečného prostředí ➔ rozlišování pěti stupňů potřebné podpory (stupně závislosti, odvozují se od míry potřebné podpory) ◆ 1. žádná podpora ◆ 2. dohled (monitoring) ◆ 3. pobízení slovy a gesty (verbal/gestural prompting) ◆ 4. částečná asistence (partial physical assistance) ◆ 5. úplná asistence (full physical assistence) ➔ zjistí se podle zhodnocení oblastí života, jaký stupeň závislosti člověk má, pak mu stát vyplácí příspěvek ➔ 1933: American Association on Mental Deficiency (AAMD) ➔ 1987: American Association on Mental Retardation (AAMR) ➔ 2007: American Association on Intellectual and Developmental Disabilities (AAIDD) Terminologie ➔ dříve - debilita (lehká MR), imbecilita (středně těžká MR), idiocie (těžká MR), idioimbecilita (hluboká MR), mentální defekt… pejorativní význam, dnes se nepoužívá ➔ současně - člověk s MP, people first language ➔ označení osoby s MP se může lišit ve vzdělávání (žák se speciálními vzdělávacími potřebami, žák s MP, žák s potřebou podpůrných opatření, osoba se speciálními vzdělávacími potřebami), v agendě sociálních věcí a zaměstnanosti (klient, uživatel, osoba závislá na péči jiné fyzické osoby osoba se ZP), ve veřejné dopravě (osoba se sníženou schopností mobility a orientace)  ➔ people with learning disabilities => v UK se používá pro osoby s lehkým či středně těžkým MP Inteligence ➔ Obtížně definovatelný termín ➔ Inteligence je schopnost myslet, učit se a na základě těchto procesů se adaptovat na požadavky prostředí. Vztahuje se ke schopnostem jedince řešit problémy, absence této schopnosti je měřitelná a klasifikovatelná (Gates) ➔ Inteligence X intelekt ◆ Inteligence = schopnost vhodně používat nashromážděné poznatky a vědomosti… k rozhodování a zaujímání vhodných postojů a řešení ◆ Intelekt = jev, kterým se spíše označuje množství nashromážděných vědomostí ➔ V roce 1895 - francouzský psycholog Binet vydává první standardizovaný test měření lidské inteligence ➔ Profesor Terman přichází s myšlenkou IQ, tzn. s podílem mentálního věku s biologickým věkem => navrhl používat testování inteligence za účelem rozřazování žáků podle výsledků IQ testů do odpovídajících úrovní vzdělávacího systému, na které by navazovala odpovídající destinace v socioekonomickém systému v dospělosti, tj. např. v oblasti zaměstnání, veřejné správy apod. ➔ Binet měl cíle v oblasti pedagogiky => navrhoval pomocí testů vyhledávat žáky, kteří vyžadovali zvlaštní pedagogickou pomoc a aby se zabraňovalo k inteligentním dětem přistupovat jako k hloupým ➔ Eugenické hnutí to pak využilo => lidi s nižším IQ byli vnímáni jako hrozba ➔ Měření inteligence - od začátku mnoho odpůrců => absence všeobecně akceptované deskripce fenoménu inteligence, testy měří pouze analytické aspekty inteligence ◆ Pro život dospělého člověka s mentální retardací jsou důležité aspekty tvůrčí a praktické či tzv. emocionální inteligence (Valenta 2003). Při sestavování plánu podpory (např. zaměstnávání, bydlení) člověka s mentální retardací v praktickém životě mají klíčový a určující význam schopnosti a zájmy jedince spíše než jeho deficity. ◆ Navzdory kritice extenzivního používání testů inteligence při jejich vhodném využití poskytují relativně objektivní měřítko pro hodnocení rozumových schopností jedince (Gates 2003). (Důležité je ovšem umět tyto metody používat a hlavně jejich výsledky interpretovat.) ➔ Profesor pedagogických věd na Harvardu Howard Gardner - dělení inteligence na: ◆ Jazykovou ◆ Hudební ◆ Logicko-matematickou ◆ Prostorovou ◆ Tělesně-pohybovou ◆ Inter-, intrapersonální ➔ ​Pro život člověka s mentálním postižením je však důležité i hledisko tvůrčí a praktické, či takzvaná emocionální inteligence (Valenta, 2003 In Šiška, 2005). Ta zahrnuje uvědomění si sebe samého, sebemotivaci, vytrvalost, regulaci nálad, kontrolu impulzů, empatii (vcítění se do druhých) a naději nebo optimismus (Ruisel, 2000 In Švarcová). Hodnota IQ by tedy v diagnostice jedinců s mentálním postižením měla představovat orientační, nikoliv stěžejní parametr. Incidence a rozložení MP v populaci, etiologie mentálního postižení. Četnost výskytu MP ➔ četnost výskytu MP stoupá v celosvětovém měřítku, důvodem je zdokonalení pediatrické péče o novorozence, která umožňuje zachránit i děti, které by bez intenzivní péče dříve nepřežily ➔ lepší evidence osob s MP ◆ dříve nálepka mohla způsobit spíše segregaci, ospravedlnění špatného jednání vůči jedinci s MP ➔ přesný počet MP v populaci není znám ➔ kvalifikované odhady uvádějí, že v současnosti je MP asi 3% jedinců, nejvíce (asi 85%) jsou jedinci s lehkým MP ➔ gaussova křivka ➔ MP není v populaci rozloženo rovnoměrně ➔ jedinci s lehčím MP jsou systémem zachycováni během předškolního vzdělávání - v té době teda statisticky vypadá, že nejvíce přibývají děti s MP ➔ geografické hledisko - MP není rovnoměrně rozloženo na světě, důvodem je pediatrická péče a její dostupnost/nedostupnost a rozvinutost ➔ pohlaví - rozložení je nerovnoměrné, větší procento je mužů s MP Etiologie ➔ Více než 50% má více, než 1 příčinu ➔ U 60-70% je příčina známá => závažnější stupeň MP, čím je MP lehčí, tím menší pravděpodobnost je k odhalení příčiny ➔ Příčiny MP z hlediska: ➔ a) faktorů ◆ Dědičné: např. DS, vzniká na základě poruch ve struktuře a funkci genetického aparátu Porucha počtu pohl. Chromozomů Poruchy metabolismu - fenylketonurie - porucha lipidů Fyziologická - polygenní dědičnost (rodiče s MP) ◆ Prostředí Fyzikální => úrazy, RTG v těhotenství, poškození mozku při porodu Chemické => životní prostředí, nikotin, alkohol, léky Biologické => virové a bakteriální choroby (zarděnky, tuberkulóza, toxoplazmóza) (choroby = hormonální, imunologické, placentární poruchy) ➔ b) doby působení ◆ Prenatálně (působící před porodem) ◆ Perinatálně (působící během porodu + krátký čas po něm) ◆ Postnatálně (působící během života) ➔ Podle APA se musí MP objevit do věku 20-22 let života ➔ Odhalení v průběhu těhotenství - je možné pomocí ultrazvuku, amniocentézy (odběr plodové vody) => neinvazivní vs. Invazivní ➔ Příčiny MP - endogenní X exogenní, MP vrozené X získané, vlivy prenatální (působící před porodem), perinatální (působící během porodu + krátký čas po něm), postnatální (působící během života) ➔ Neznáme příčinu MP přibližně u ⅓ osob s MP ➔ Prenatální příčiny ◆ Poruchy vývoje zárodku, které vznikají působením teratogenních faktorů v embryonálním období = Embrypatie - patří k nim vrozené vady mozku a lebky Mikrocefalie - malá lebka, mozek se nevyvíjí - obvod menší jak 33 cm, častá epilepsie Hydrocefalie - nahromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách => dojde ke stlačení mozkové tkáně, hromadění lze zabránit chirurgicky, větší lebka, obličejová část je nápadně malá ◆ Vlivy dědičné = hereditární => po předcích zděděné nemoci (hlavně metabolické poruchy), dědění po rodičích nedostatek vloh k určité činnosti - faktory reprezentující spodní část Gaussovy křivky inteligence v populaci (intelektové předpoklady dítěte nejsou matematickým průměrem rodičů, působí tendence tzv. Regrese ke středu (tj. K průměru populace) => inteligence dítěte vysoce inteligentních rodičů je statisticky nižší a naopak ◆ Kvantitativně převažujícím faktorem pro vznik MP jsou specifické genetické příčiny - vlivem mutagenních faktorů (některé známe, např. záření, dlouhodobé hladovění, chemické vlny, jiné neznáme) dochází k mutaci genů (na úrovni aminokyselin), k aberaci (aberace = odchylka) chromozomů či změnám v jejich počtu (genomové mutace) ◆ Chromozomální aberace = Downův syndrom, Turnerův Syndrom, syndrom fragilního chromozomu X ◆ Genová mutace => spadá sem velká skupina (21% etiologií MP) recesivně podmíněných poruch zahrnujících většinu dědičných metabolických onemocnění typu fenylketonurie (umíme včas diagnostikovat, speciální dietou se eliminuje vznik MP), galaktosemie, homocystinurie atd. ◆ Metabolické a výživové poruchy = fenylketonurie, nemoc Tay-Sachsova, galaktosemie, Prader-Williho syndrom ◆ Největší skupina příčin MP - syndromy způsobené změnou počtu chromozomů, zvláště trizomie - např. Down syndrome (trizomie chromozomu 21) ◆ Enviromentální faktory a onemocnění matky v průběhu těhotenství => platí, že čím dříve k patologii dojde, tím horší jsou následky ◆ Infekce matky = zarděnky, syfilis, HIV, cytomegalovirus, Rh inkompatibilita, toxoplasmóza ◆ Podmínky prostředí = fetální alkoholový syndrom, užívání drog ◆ Na vznik MP může mít vznik i nedostatek plodové vody - oligohydromnion, vrozené vady lebky a mozku (mikrocefalie, hydrocefalie) ◆ Anencefalie, mikro-, makrocefalus ➔ Perinatální příčiny  ◆ Ohrožení plodu během porodu, poškození způsobená nešetrným/patologickým porodem ◆ Perinatální encenfalopatie (organické poškození mozku) - udávána jako příčina potíží označované jako lehké mozkové dysfunkce, ve dvacetině až desetině případů způsobují i mentální postižení ◆ Mechanické postižení mozku při porodu ◆ hypoxie/asfyxie (nedostatek kyslíku) - může pokračovat od doby prenatální (pupečník okolo krku) ◆ Předčasný porod, nízká porodní váha ◆ nefyziologická těžká novorozenecká žloutenka - hyperbilirubinemie (bilirubin neodchází z těla a toxicky působí na nervovou soustavu) ◆ Protrahovaný, dlouhodobý porod (valenta říká, že ne) ◆ Porodní trauma => velké mechanické síly na hlavičku plodu a její stlačování (porodní kleště) ◆ Infikování plodu za porodu ➔ Postnatální příčiny ◆ Zánět mozku způsobený mikroorganismy (klíšťová encefalitida, meningitida, meningocefalitida), mechanické vlivy jako traumata, mozkové léze při nádorovém onemocnění, krvácení do mozku ◆ Otravy olovem ◆ V pozdější době - onemocnění vedoucí k deterioracím inteligence typu Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby, alkoholové demence, schizofrenie, epileptické demence ◆ Snížení intelektových schopností může dojít i při senzorické, citové a sociokulturní deprivaci, když děti vyůstají v nepřátelském, odcizeném, nepodnětném rodinném prostředí - může jít až o pokles dvaceti bodů IQ, nicméně se potřeby mohou nasytit a může se to navrátit ◆ Pseudooligofrenie = sociální poškození vývoje rozumových schopností, příčinou je nedostatek přiměřených podnětů (už se nepoužívá) ➔ Rizikové těhotenství ◆ = hrozí spontánní potrat, vznik vrozené vady, předčasný porod ◆ Gen. zátěž v rodině ◆ Věk matky (míň jak 17, více než 35 let) ◆ Tělesné výška - méně než 155 cm ◆ Chronická onemocnění matky (cukrovka) ◆ Neschopnost otěhotnět ◆ Léky ◆ Větší počet interrupcí ◆ Nepoměr porodních cest Downův syndrom, etiologie, psychosomatické zvláštnosti a z nich vyplývající doporučení pro praxi. Co je DS? ➔ MP, které je zjistitelné i v těhotenství (přibližně polovina případů), takže se o něm ví před narozením => to není moc běžné, většina lehkých MP se rozpozná až při nástupu do předškolního vzdělávání ➔ DS je genetická anomálie s důsledky na celý život ➔ Každá buňka má o jeden chromozom navíc, tzn. místo 46 chromozomů (=23 párů) je 22 párů a jedna trojice => 47 chromozomů ➔ Trizomie 21. chromozomu ➔ Dispozice jsou uložené na jednom z ramen 21. chromozomu, tam vzniká ta trojice ➔ vznik není známý ➔ hloubka MP u DS je různá ➔ socializace dětí s DS není tak náročná, jako u jiných MP, např. PAS Výskyt DS v populaci ➔ v posledních letech je patrný pokles incidence živě narozených dětí narozených s DS => na základě dat se však dá předpokládat, že celkový výskyt DS se v populaci zvyšuje, pokud sečteme živě narozené + interrupce ➔ u živě narozených je tedy klesající tendence, celkově diagnóza DS má narůstající tendence, ne moc výrazně, ale je to tak ➔ přibližně 92% těhotenství s diagnózou DS v Evropě ukončeno, v USA se to pohybuje okolo 75% (omezení interrupcí v některých státech USA, cena lékařské péče, náboženství, hodnoty ve společnosti) ➔ jedinci s DS tvoří cca 10% všech případů MP, celosvětově se rodí zhruba 100 000 novorozenců s DS - na každých 700 narozených připadá jedno dítě s DS ➔ v ČR se v posledních letech rodilo ročně přibližně 70 dětí s DS = 1 dítě s DS na 1500 dětí ➔ během těhotenství je odhalena pouze necelá polovina případů této chromozomální aberace Pohled do dějin ➔ V polovině devatenáctého století ➔ Velký a nejdelší zájem od vědců a lékařů ➔ 1838 - lékař Jean Esquirol popsal vzhled dítěte, jehož znaky odpovídají dnešnímu fenotypu DS, podobný poznatek popisuje v 1846 lékař Edouard Seguin (zakladatel institucionální péče pro osoby v USA, významná osobnost pro modely péče) => nazval tento stav strupovitou idiocií, popsal fenotyp DS  ➔ 1866 - anglický lékař 1866 John Langdon Down publikuje první vědeckou studii o skupině pacientů, kteří se svojí podobou a chováním odlišují od ostatních pacientů ◆ výčtem vnějších znaků vyčleňuje kategorii od jiných “duševně zaostalých pacientů” ◆ používal termín “mongolismus”, později - pejorativní, nepřesné a zavádějící, už se nepoužívá ◆ Down věřil, že stav, který označujeme DS, představuje zpětnou přeměnu v primitivnější rasový typ => tento způsob byl ovlivněn Darwinovou evoluční teorií (a eugenikou, která pramenila od Darwinova bratrance) Zdravotní specifika a společné znaky (fenotyp) DS ➔ Fenotyp = soubor vnějších znaků, odraz genotypu organismu ➔ nebyla nalezena souvislost mezi počtem vnějších znaků a stupněm mentálního postižení ➔ společné vnější znaky: zešikmení očí, plochý obličej, kratší obličejová část, typické znaky v ústní dutině => obtížnější artikulace, nižší postava, krátký a široký krk, zvětšený a rozbrázděný jazyk, porucha skusu, hypotonie orofaciálního svalstva, zkrácený obličej - zhoršené dýchání nosem => infekty dýchacích cest => špatný sluch, chrup - anomálie tvaru, velikosti, počtu, vyšší kazivost zubů, gotické patro - patro ve tvaru gotického okna => znesnadňuje artikulaci ➔ zdravotní specifika: náchylnost k nemocím - infekty dýchacích cest - příčina úmrtí, příčiny mohou být multifokální - ochablé svalstvo a hromadění sekretu v dýchacích cestách - porucha sluchu, přímo porucha imunity, změněná funkce štítné žlázy, srdeční vady - cca 40% případů, častěji postižená střední část srdce, možné objevení otvorů v přepážce srdeční komory, poruchy zraku a sluchu, palmární rýha - “opičí rýha” - rýha na dlani přecházející z jedné strany ruky na druhou, poruchy růstu, rychlý nárůst váhy od druhého a třetího roku => sklon k obezitě, MP různého stupně, hypotonie => oslabení svalstva ➔ průměrná délka dožití u lidí s DS se zvyšuje, Příčiny DS a ukazatele zvýšeného rizika DS ➔ Současné poznatky potvrzují, že k chybnému okopírování genetického materiálu dochází náhodně ➔ pokrok v metodách vizualizace chromozomů v polovině padesátých let našeho století umožnil podrobnější a přesnější studie lidských chromozomů ➔ objev francouzský lékař Jerome Lejeuna v roce 1959, identifikoval Downův syndrom jako chromozomální anomálii ➔ ukazatele zvýšeného rizika: ◆ Matka ve věku 35 let nebo starší ◆ Otec ve věku 45 až 50 let nebo starší ◆ sourozenec s DS nebo jinou chromozomální aberací ◆ rodiče s chromozomální poruchou Prevence a etika jfhv Vývoj dětí s DS ➔ Psychomotorický vývoj ◆ Duševní vývoj - průběh vcelku normální, je však pomalejší => výchova a učení vyžaduje specifický přístup ◆ základní diagnózou je emocionální a sociální stránka ovlivněná méně, motorický vývoj a vývoj řeči jsou poznamenány mnohem více (nelze nicméně moc zobecňovat) Narození dítěte s DS a rodina ➔ Přijetí dítěte s DS má tři roviny: Psychickou = vyrovnávání se se zátěží a skutečností tohoto narození, sociální = předsudky a stigmatizace, ekonomickou = dítě s DS bude celý život potřebovat podporu, od jiných lidí, institucí… ➔ rodiče při narození dítěte prožívají psychicky náročné období ➔ proces zklamání, přijetí a pochopení neměnné skutečnosti je pro rodiče značně odvislý od profesionality lékařského sdělení ➔ sdělení pravdivých informací, matce i otci zároveň, jasně a srozumitelně, ohleduplně a citlivě, nejlépe s nějakým pozitivním aspektem a naladěním ➔ měla by být vysvětlena podstata postižení a nastíněn předpokládaný vývoj dítěte s ohledem na nové, perspektivní trendy ➔ při rozhovoru by měl být novorozenec v matčině náruči, podle řady zkušeností je prokázáno, že napomáhá k přijetí skutečnosti ➔ vyrovnávání rodiče se skutečností a přijetí dítěte záleží na: dřívějších zkušenostech z vlastního života (profesní i osobní život), reakci okolí zejména rodiny a nejbližších přátel, na vizuálním efektu (čím a jak je postižení patrné vizuálně) Vybraná doporučení podpory rozvoje žáků a studentů s DS ➔ Pracovat ◆ na klidném, nerušeném a k tomu určeném místě ◆ pravidelně ◆ určit jasný řád ◆ minimalizovat rušivé elementy (sourozenci, tv) ◆ jakákoliv změna rituálů - složitá pro akceptování dítětem ➔ obměna činností podle aktuální koncentrace dítěte, nedaří-li se nějaká činnost - přejít na jinou ➔ nedělat za učícího se činnosti, které zvládne sám ➔ vymezit na práci dostatek času, nikam nepospíchat, dítěti se v dané době soustředěně věnovat, dát dítěti dostatek času na rozmyšlenou ➔ komunikovat co nejjednodušším způsobem, nejjasněji, nejvýstižněji ➔ u dětí s DS je zaseknutí, zablokování častější - nechtějí dále pracovat - rodič i učitel si musí nalézt a osvojit vlastní způsob jak to vyřešit ➔ předstírání nemoci => může být častější, za účelem se vyhnout povinnosti nebo činnosti, o kterou dítě nemá zájem - pro vychovatele je obtížným úkolem tohle řešit a zároveň dítě nezanedbat UN CRPD, strategické dokumenty ČR týkající se postižení a orientace v hlavních tématech – vzdělávání, deinstitucionalizace aj., postavení člověka s postižením, resp. s mentálním postižením v právním řádu ČR: lidsko-právní východiska, vzdělávání, zaměstnanost, sociální sféra - sociální služby ➔ Základem všech moderních listin lidských práv: ◆ Deklarace nezávislosti USA z roku 1776 ◆ Francouzská Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 ◆ => vycházejí z teze, že lidé jsou ve své přirozenosti nositeli práv nezávislých od státní moci a existujících nad státem ➔ Všeobecná deklarace lidských práv ◆ Základ mezinárodnímu systému ochrany lidských práv ◆ Přijata 10. Prosince 1948 Valným shromážděním OSN ◆ Vymezuje ve 30 článcích občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva všech lidí ◆ Představuje vizi lidské důstojnosti, která překonává politické překážky a autority a zavazuje státy k dodržování základních práv každé osoby ➔ Lidská práva ◆ = základní práva a svobody společná všem lidem bez ohledu na státní příslušnost, pohlaví, národnost nebo etnický původ, rasu, vyznání, sexuální orientaci nebo další okolnosti. ◆ Zahrnují občanská a politická práva, právo na život, právo na svobodu a svobodu projevu, a sociální, kulturní a hospodářská práva, včetně práva na účast na kulturním životě, práva na výživu či práva na práci a vzdělání. ◆ Jádrem konceptu lidských práv je přesvědčení: lidé jsou si rovní a že jsou od narození nadáni stejnými základními právy, jejichž existence není závislá na státní moci. LP náleží každé lidské bytosti. Jsou univerzální. Na rozdíl od jiných práv bývají lidská práva nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná. ◆ Vymezení ČR LP definuje v čl. 1 větě druhé Listina základních práv a svobod (1993) - součást ústavního pořádku ČR. = práva trvalá. Trvalost lidských práv spočívá: v nemožnosti veřejné moci tato práva zrušit či odebrat, neboť tato práva jsou veřejnou mocí pouze uznávána, deklarována. Zároveň se člověk nemůže těchto práv vzdát a nemůže je zcizit (např. smluvně postoupit jiné osobě); nepodléhají ani promlčení, člověk je nositelem od narození až do smrti) ◆ Chráněna a prosazována mezinárodním a vnitrostátním právem a smlouvami. ◆ Funkce základních práv a z nich plynoucí povinnost pro stát: Funkce: obranná, ochranná, plnící Povinnost: respektovat, chránit, naplňovat ➔ Deklarace a úmluvy  ◆ Deklarace: nejširší význam termínu => veřejné politické prohlášení nebo projev obsahující závažný obsah velkého dosahu, jako východisko a vodítko tvorby strategických, koncepčních dokumentů ◆ Úmluva: mezinárodní smlouva - závazná pro státy, které úmluvu ratifikovaly ➔ Relevantní úmluvy zejména pro lidi s postižením: ◆ Úmluva proti mučení a jinému krutému zacházení V roce 1984 byla Valným shromážděním OSN přijata úmluva proti nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání („Convention against Torture, UNCAT“), pro ČSSR vstoupila v platnost v roce 1988 (byla publikována pod č. 143/1988 Sb.) UNCAT se věnuje speciálně ochraně před mučením a špatným zacházením. Dalším specifikem dokumentu je stejně jako absolutní platnost zákaz umučení, kdy žádné výjimečné okolnosti nemohou sloužit k ospravedlnění mučení. Povinnosti států spočívají v nutnosti mučení řádně trestat a umožnit orgánům činným v trestním řízení odhalit potrestat pachatele. Státy jsou zároveň povinny zajistit, aby každá osoba, která tvrdí, že byla vystavena mučení na území státu, měla právo podat stížnost, která bude neprodleně a nestranně projednána. Upraveno je též právo obětí mučení na odškodnění či zákaz použití prohlášení učiněného v důsledku mučení jako důkazu v soudním řízení. ◆ Úmluva o právech dítěte jedna ze základních lidskoprávních úmluv OSN. Přijata Valný shromážděním OSN dne 20. 11. 1989 v New Yorku a vstoupila v platnost dne 2. 9. 1990. V návaznosti na její přijetí se dne 20. listopadu každý rok slaví Světový den dětí. Jedná se o nejratifikovanější mezinárodní lidskoprávní smlouvu v historii. Dosud byla ratifikována 196 státy, tj. skoro všemi členskými státy OSN. Jediným zbývajícím státem jsou USA, které ji jen podepsaly. Úmluva je založena na čtyřech základních zásadách, které jsou vyjádřeny samostatnými články, avšak obecně platí pro všechna ostatní ustanovení, která musí být v jejich světle vykládána. Jsou to: ○ 1. Rovnost a zákaz diskriminace (čl. 2) ○ 2. Nejlepší zájem dítěte (čl. 3) ○ 3. Právo na život a rozvoj dítěte (čl. 6) ○ 4. Participace dětí a zohlednění jejich názoru (čl. 12) Dle prvního článku se pro účely Úmluvy dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Děti jsou hlavními nositeli práv z Úmluvy. Některá práva však náleží i rodičům, jako třeba právo na výchovu, poskytování rad a vedení svého dítěte a právo na pomoc od státu při výchově dětí. Ostatní články mohou být rozděleny do pěti kategorií: ○ 1. Občanská práva a svobody  ○ 2. Rodinné prostředí a náhradní péče ○ 3. Zdraví a sociální zabezpečení ○ 4. Vzdělání, volný čas a kultura ○ 5. Zvláštní ochranná opatření v krizových situacích (soudnictví, vykořisťování dětí, ochrana menšin) ○ => Jednotlivá práva pak nepůsobí samostatně a všechna jsou vzájemně propojená a nedělitelná. ◆ Úmluva o právech osob se zdravotním postižením OSN - UN CRPD přijatá OSN 13. 12. 2006. podepsaná Evropským společenstvím 30. 3. 2007. v České republice byla ratifikována prezidentem republiky 28. září 2009. 12.2.2010 byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 10/2010 Sb.m.s. Je součástí českého právního řádu, má přednost před vnitrostátními zákony. Opční protokol ○ Součást úmluvy, ratifikuje se ale zvlášť ○ Umožňuje jednotlivcům podávat stížnosti k Výboru pro práva osob se zdravotním postižením. ○ Výbor je orgánem, který chrání lidi před neoprávněnými zásahy případně nečinností státu. ○ Občané ČR s postižením mají možnost účinně bránit svá práva na mezinárodní úrovni. Důvody vzniku úmluvy ○ Jde o široký rozsah ochrany vztahující se na 650 milionů lidí s postižením na celém světě (10% světové populace). ○ Vzniká jako reakce na skutečnost, že ačkoli stávající lidskoprávní úmluvy nabízejí značný potenciál pro podporu a ochranu práv osob se zdravotním postižením, tento potenciál se nevyužívá. Osobám se zdravotním postižením jsou i nadále odpírána jejich lidská práva a jsou drženi na okraji společnosti. ○ Úmluva chrání zdravotně postižené osoby před všemi druhy diskriminace. ○ Pokrývá občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva Význam ○ Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením představuje nejvyšší standard ochrany práv lidí s postižením, co znamená, že všechna starší ujednání a výkladová pravidla, která jsou s ní v rozporu, je nutné odmítnout. ○ Je mimo jiné výsledkem velikého úsilí organizací zabývajících se zdravotním postižením a určitě nemalou zásluhu na prosazení Úmluvy má mezinárodní uvědomění si potřebnosti větší ochrany pro zdravotně postižené.  ○ Zvláštností Úmluvy je skutečnost, že se na jejím zpracování aktivně podíleli samotní zdravotně postižení a organizace je zastupující. Poslání úmluvy ○ Úmluva nezakládá žádná nová práva, ale ukládá důsledné naplňování existujících lidských práv a svobod z hlediska osob se zdravotním postižením. Lidé se zdravotním postižením mají stejná práva jako „normální“ lidé. ○ Smluvní strany se zavazují nejen k přijetí zákonů a nařízení dodržujících tento princip, ale také k zajištění, aby v skutečném životě docházelo k lepší integraci zdravotně postižených do společnosti. Změna paradigmatu - osoba se ZP ○ Úmluva přináší změnu paradigmatu v přístupu k lidem se zdravotním postižením. Na osoby se zdravotním postižením se již nenahlíží jen z medicínského hlediska - jako na osoby s určitou diagnózou, zohledňuje se jejich znevýhodněné postavení v sociální sféře. ○ Dle čl. 1 Úmluvy jsou osobami se zdravotním postižením osoby, které mají dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. ○ Příklad změny paradigmatu ment. postižení - rozhodování ◆ S příchodem nové Úmluvy došlo ke změně paradigmatu v rozhodování osob se zdravotním postižením, a sice jde o přechod od koncepce tzv. náhradního rozhodování, pro které je charakteristické, že ustanovená osoba – opatrovník – rozhoduje za dotčenou osobu (čehož důsledkem je, že dotčená osoba je z rozhodování a v důsledku toho často i z života ve společnosti vyloučena) ke koncepci tzv. podpůrného či asistovaného rozhodování, které vychází ze skutečnosti, že každá osoba je schopna se rozhodovat, může však potřebovat větší či menší míru podpory. Účel umluvy (článek 1) ○ „Účelem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti.“ Struktura úmluvy ○ Preambule, 1 Účel, 2 Definice, 3 Obecné zásady, 4 Obecné závazky, 5 Rovnost a nediskriminace, 6 Ženy se zdravotním postižením, 7 Děti se zdravotním postižením, 8 Zvyšování  povědomí, 9 Přístupnost, 10 Právo na život, 11 Rizikové situace a humanitární krize, 12 Rovnost před zákonem, 13 Přístup ke spravedlnosti, 14 Svoboda a osobní bezpečnost, 15 Ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, 16 Ochrana před vykořisťováním, násilím a zneužíváním, 17 Ochrana osobní integrity, 18 Svoboda pohybu a státní příslušnost, 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti, 20 Osobní mobilita, 21 Svoboda projevu a přesvědčení a přístup k informacím, 22 Respektování soukromí, 23 Respektování obydlí a rodiny, 24 Vzdělávání, 25 Zdraví, 26 Habilitace a rehabilitace, 27 Práce a zaměstnání, 28 Přiměřená životní úroveň a sociální ochrana, 29 Účast na politickém a veřejném životě, 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport, 31 Statistika a získávání dat, 32 Mezinárodní spolupráce, 33 Provádění na vnitrostátní úrovni a monitorování, 34 – 40 Mezinárodní kontrolní mechanismus, 41 – 50 Závěrečná ujednání, Opční protokol Obecné zásady - článek 3 ○ respektování přirozené důstojnosti a osobní nezávislosti ○ zákaz diskriminace ○ plné a účinné začlenění do společnosti ○ respektování odlišností ○ rovnost příležitostí ○ přístupnost ○ rovnost mezi muži a ženami ○ respektování rozvíjejících se schopností dětí a zachování jejich vlastní identity Práva zakotvená v úmluvě ○ Rovnost před zákonem bez diskriminace (čl. 5) ○ Právo na život, svobodu a osobní bezpečnost (čl. 10 a 14) ○ Rovnost před zákonem a způsobilost k právním úkonům (čl. 12) ○ Ochrana proti mučení (čl. 15) ○ Ochrana před vykořisťováním, násilím a zneužíváním (čl. 16) ○ Právo na respektování fyzické a psychické integrity (čl. 17) ○ Svoboda pohybu a státní příslušnosti (čl. 18) ○ Právo na život v komunitě (čl. 19) ○ Svoboda projevu a názoru (čl. 21) ○ Svoboda projevu a názoru (čl. 21) ○ Respektování soukromí (čl. 22) ○ Respektování obydlí a rodiny (čl. 23) ○ Právo na inkluzivní vzdělávání (čl. 24) ○ Právo na zdraví (čl. 25) ○ Právo na zaměstnání (čl. 27)  ○ Právo na přiměřenou životní úroveň (čl. 28) ○ Právo účastnit se na politickém a veřejném životě (čl. 29) ○ Právo účastnit se na kulturním životě (čl. 30) Rovnost před zákonem a způsobilost k právním úkonům (čl. 12) ○ Osoby se zdravotním postižením mají ve všech oblastech života způsobilost k právním úkonům na stejném základě s ostatními. ○ Umožnění přístupu k asistenci, která může být potřebná při uplatňování způsobilosti osob se ZP k právním úkonům. ○ Poskytnutí přiměřených a účinných záruk opatření týkajících se uplatňování způsobilosti k právním úkonům. ○ Rovnost v majetkových právech osob se ZP. Právo na život v komunitě (čl. 19) ○ Stejné právo pro všechny osoby se ZP žít v společenství se stejnými možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními. ○ Možnost volby místa pobytu, i toho, kde a s kým budou žít. Upuštění od nutnosti žít v specifickém prostředí (deinstitucionalizace, transformace sociálních služeb). ○ Široké spektrum podpůrných služeb, včetně osobní asistence, které umožňují nezávislý život v společnosti a začlenění se do ní, za současné eliminace izolace a segregace. Respektování obydlí a rodiny (čl. 23) ○ Právo uzavřít manželství a založit si rodinu na základě svobodného a plného souhlasu budoucích manželů. ○ Právo svobodně rozhodovat o počtu a věkovém odstupu svých dětí, přístup k informacím přiměřeným jejich věku, k sexuální výchově a výchově k plánovanému rodičovství. ○ Zachování fertility (plodnosti) osob se zdravotním postižením, a to včetně dětí. ○ Práva a povinnosti spojená s opatrovnictvím, poručnictvím, svěřenectvím, adopcí nebo obdobnými instituty. ○ Stejná práva pro děti se zdravotním postižením na život v rodinném prostředí ○ Dítě nesmí být odděleno od svých rodičů v důsledku jeho zdravotního postižení nebo zdravotního postižení rodičů. ○ Zabezpečení náhradní péče v rámci širší rodiny, pokud nejbližší rodina není péče o dítě se zdravotním postižením schopna. ○ Právo na inkluzivní vzdělávání (čl. 24) ○ Inkluzivní vzdělávací systém na všech úrovních a celoživotní vzdělávání. ○ Rozvoj lidského potenciálu, osobnosti, talentu, tvořivosti, duševních a tělesných schopností, zapojení do života svobodné společnosti.  ○ Nevylučovat osoby se zdravotním postižením z obecného systému vzdělávání, zajistit jim na rovném základe s ostatními přístup k inkluzivnímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu a středoškolskému vzdělání. ○ Možnost absolvovat obecné terciární vzdělávání, odbornou přípravu na výkon povolání, vzdělávání dospělých a celoživotní vzdělávání bez diskriminace a na stejném základě s ostatními. ○ Umožnění získat zručnosti v oblastech běžného života a sociální zručnosti s cílem ulehčit plné a rovnoprávné zapojení do systému vzdělávání a do života společnosti. Právo na zaměstnávání (čl. 27) ○ Právo na možnost živit se svobodně zvolenou prací nebo prací přijatou na trhu práce a právo na pracovní prostředí, kt. je otevřené, inkluzivní a přístupné pro osoby se zdravotním postižením. ○ Zákaz diskriminace v zaměstnávání, právo na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, včetně rovného odměňování za práci stejné hodnoty, bezpečnost a zdraví při práci, včetně ochrany před obtěžováním a práva na nápravu újmy. ○ Podpora tvorby pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením a jejich kariérní postup na trhu práce. ○ Podpora příležitostí pro samostatnou výdělečnou činnost, podnikání, rozvoj družstev… ○ Přiměřená úprava pracovišť potřebám osob se zdravotním postižením. ○ Podpora nabývání nových zkušeností, pracovní a profesní rehabilitace, programy zaměřené na udržení si prac. místa a na ulehčení návratu do práce. Právo účastnit se na politickém a veřejném životě (čl. 29) ○ Záruka politických práv. ○ Osoby se zdravotním postižením se mohou účinně a plně podílet na politickém a veřejném životě, včetně práva volit a být zvolen. ○ Zabezpečení vhodných volebních postupů, zařízení a materiálů, které budou přístupné, lehko použitelné a srozumitelné. ○ Právo osob se zdravotním postižením hlasovat v tajném hlasování bez zastrašování. ○ Zaručení svobodného vyjádření vůle osob se ZP jakožto voličů. ○ Účast v mimovládních organizacích a sdruženích účastnících se na veřejném a politickém životě krajiny. ○ Při všech krocích zajišťujících osobám se zdravotním postižením jejich volební právo je jim poskytována asistence, pokud je to potřeba. Monitorovací orgán v ČR - Veřejný ochránce práv Závěrem  ○ Úmluva je průlomový lidskoprávní dokument na poli práv osob se zdravotním postižením. ○ Zavazuje signatářské státy například ke zvyšování povědomí, přístupnosti (odstraňování bariér a překážek), k rovnosti před zákonem, přístupu ke spravedlnosti, svobodě a osobní bezpečnosti… ○ Cílem stínové zprávy by mělo být poukázání na problémy, které známe z praxe, upozornění na nedostatky plnění jednotlivých ustanovení Úmluvy, které mohou být opomíjeny. V neposlední řadě by v ní měly být zahrnuty návrhy na zefektivnění prosazování práv osob se zdravotním postižením. ➔ Strategické dokumenty ◆ Strategy for the rights of persons with disabilities 2021-2030 ◆ The objective of this Strategy is to progress towards ensuring that all persons with disabilities in Europe, regardless of their sex, racial or ethnic origin, religion or belief, age or sexual orientation enjoy their human rights have equal opportunities, equal access to participate in society and economy are able to decide where, how and with whom they live move freely in the EU regardless of their support needs and no longer experience discrimination ➔ Listina základních práv EU ◆ Je zákonem o lidských právech v EU. ◆ Obsahuje 50 článků, které popisují základní práva a zásady, po nichž následují 4 články s obecnými ustanoveními. ◆ Členské státy mají povinnost respektovat práva dodržovat zásady Listiny vždy, když jednají v rámci závazného práva EU ➔ Rekapitulace ◆ 1. Proč a jak vznikla UN CRPD? ◆ 2. Jaká témata Úmluvy považujete za zvláště významná z pohledu života osob s MP? ◆ 3. Jaké je postavení Úmluvy v právním řádu? ◆ 4. Na co je zaměřená Strategie EU a ČR Psychosociální, edukační specifika mentálního postižení, aplikace do praxe. MKN-10 Mentální retardace ➔ Mezinárodní klasifikace nemocí ➔ základní definice = stav zastaveného nebo neúplného duševního vývoje, postihující všechny složky inteligence, často se vyskytuje současně s jinými somatickými nebo duševními poruchami ➔ je to strukturální změna, pozměňuje mozek jako celek - pozměňuje to, jak člověk funguje ➔ MR spadá pod F70 - F79 ➔ v zahraničí se mentální retardace už vůbec nepoužívá ➔ MKN-11, na které se pracuje - poruchy vývoje intelektu (disorders of intellectual development) ◆ pozměněná definice - podprůměrně intelektuální fungování a adaptivní chpvání ◆ poruchy vývoje intelektu (PVI) ➔ Lehké mentální postižení ◆ IQ 69-50 ◆ narušená schopnost abstrakce a logického usuzování ◆ zhruba 80% lidí s MP v této kategorii ◆ mechanická paměť, stereotypní myšlení ◆ obtíže při osvojování a porozuměná řečovým konceptům ◆ podle WHO 2018 tito lidé mohou dosáhnout nezávislosti v běžném životě ➔ Středně těžké mentální postižení ◆ IQ 49-35 ◆ opožděný vývoj myšlení, omezené řečové schopnosti ◆ snížená funkce sebeobsluhy a motoriky ◆ vzdělávání ➔ Těžké mentální postižení ◆ IQ 34-20 ◆ omezená forma řeči, motorické postižení ◆ poruchy chování, agrese, sebepoškozování ◆ intenzivní trénink základních funkcí člověka, aby se dokázal základně postarat o sebe ◆ https://youtu.be/dWO4FECm3fo?si=bggfK_DNQkjw1Lq2 ➔ Hluboké mentální postižení ◆ IQ do 19 ◆ souběžné motorické a smyslové poruchy ◆ omezené komunikační schopnosti ◆ schopnost učení omezena na základní konkrétní dovednosti (např. jak být krmen) ◆ celoživotní odkázání na každodenní pomoc, dohled, péče druhých osob ◆ může být upoutání na lůžko ➔ Jiná MR ◆ stupeň MP je těžké určit za pomoci obvyklých metod ➔ Nespecifikovaná MR ◆ MP je prokázáno, není dostatek informací ➔ teoretická distribuce IQ - Gaussova křivka ➔ Osobnost žáka s MP ◆ smyslová percepce snížné zrakové vnímání inaktivita vnímání - problém se znovuobjevením toho, co jim bylo už představeno nedostatečn prostorové vnímání snížená citlivost hmatových vjemů narušená sluchová diferenciace ◆ Myšlení nepřesnost v analýze a syntéze, problémy s vyšší abstrakcí a generalizací omezená schopnost předvídat důsledky upřednostňování podnětového stereotypu ◆ Paměť mechanická paměť rychlé zapomínání, nepřesné vybavování osvojení učiva - pomalejší ◆ Řeč vývoj narušen v kvalitativní i kvantitativní rovině agramatismy přidružené řečové vady ◆ emocionalita dynamické a intenzivní prožitky absence citových odstínů ◆ volní vlastnosti občas chybí, nebo úplně narušené důležitá motivace ➔ Legislativní rámec vzdělávání ◆ Listina základních práv a svobod 1992: článek 33 (1) na vzdělávání má právo každý. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Vzdělávání musí být bezplatné v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách ◆ Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (2006), u nás přijato 2009, 2021 přijat rámec, že si můžu stěžovat Článek 24 Vzdělávání: 1. Státy uznávají právo osob se zdravotním postižením na vzdělání, s cílem realizovat toto právo bez diskriminace a na základě rovných příležitostí začleňují vzdělávací systém… 2. Při uskutečňování tohoto práva zajistí, aby: ○ Osoby se zp nebyly z důvodu postižení vyloučeni ze vzdělávacího systému  Měly přístup k inkluzivnímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu vzdělávání a střednímu vzdělávání, v místě, kde žijí ◆ Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání článek 2 - zaručuje (kromě jiného) rovný přístup ke vzdělávání bez diskriminace i z důvodu zdravotního stavu při současném zohledňování vzdělávacích potřeb jedince Článek 16 Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP - „Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.“ „Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo student..“ „Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením“ Článek 16 odst. 9 - „Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny.“ „Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání.“ „Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta.“ ◆ Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Žáci s MP mají právo: ○ Na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem ○ Na vytvoření nezbytných podmínek pro vzdělávání a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského pracoviště ◆ Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních Vytváření vhodných podmínek pro zdravý vývoj žáků a pro rozvoj jejich osobnosti Prevence a řešení edukačních, výchovných, sociálně patologických obtíží  Činnost ŠPZ a ŠPP ➔ Poradenské služby ◆ ŠPP Školní poradenské pracoviště a ŠPZ Školní poradenské zařízení ◆ ŠPP - školní poradenské pracoviště poradenské služby škole (ZŠ, SŠ, VOŠ) pracovníci - výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, školní logoped aj. zajišťují podpůrná opatření pro žáky se SVP (speciálními vzdělávacími potřebami) spolupráce s orgány veřejné moci za účelem ochrany práv žáků (OSPOD) součinnost se ŠPZ ◆ ŠPZ - školní poradenské zařízení pedagoicko-psychologická poradna (PPP), speciálně-pedagogická centra (SPC)) PPP - pedagogicko psychologická poradna ○ Od 3 let do ukončení středního, resp. Vyššího odborného vzdělání (26 let) ○ Formou individuální skupinové práce ○ Ambulantní + terénní služby ○ Činnosti: vyšetření školní zralosti, posouzení vhodnosti integrace nebo zařazení dítěte do školy, třídy nebo skupiny pro žáky se ZP, diagnostika a reedukace SPU, řešení komplexní problematiky školního neúspěchu ○ Poradenské služby při výchově a vzdělávání dětí a žáku, kteří jsou z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami, mají speciálně vzdělávací potřeby v důsledku specifických poruch učení a poruch chování, děti mimořádně nadané a nadané ○ Poskytování kariérového a dalšího poradenství ○ Zjišťování zralosti žáků na povinnou školní docházku SPC - speciálně pedagogická centra ○ Od 3 let max. do 26 let, individuální i skupinová práce, ambulantní i terénní služby ○ Pro děti se ZP/znevýhodněním a jejich rodiny ○ Činnosti - diagnostika (speciálně pedagogická a psychologická), doporučení vhodných PO (podpůrných opatření), vyhodnocení jejich poskytování doporučení zařazení žáka do školy/třídy podle článku 16, odstavec 9, nebo zařazení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka ○ Poradenské služby při výchově a vzdělávání dětí a žáků s/se: mentálním, zrakovým, sluchovým a tělesným postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami, PAS rozdíl - SPC se rozdělují podle typů postižení, na které se zaměřují  Výstupy z vyšetření ○ zpráva - ZZ nebo zletilý žák (OSPOD, Policie ČR aj.) ○ doporučení - odesláno škole, nezbytná podmínka pro stanovení PO a vzdělávání žáka ve třídě, oddělení, studijní skupině - zasláno přímo škole, na které se žák vzdělává ➔ Podpůrná opatření ◆ definován a školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb. ◆ podpora pro práci pedagoga s žákem s potřebou úpravy průběhu vzdělávání ◆ Vyrovnávají podmínky ke vzdělávání žáka ◆ Podle rozsahu a obsahu se člení do I.-V. stupně (možné kombinovat) ◆ PO I. stupeň => Škola Úpravy v rámci pedagogických postupů, větší individualizace vzdělávání PLPP: stručný popis problémů, změny v postupech práce, metody výuky a hodnocení žáka, cíle, vyhodnocení po 3 měsících ◆ PO II. - V. stupeň => školské poradenské zařízení PO stanovena na základě vyšetření v PPP nebo SPC Doporučení pro školu ke vzdělávání žáka se SVP: závěry z vyšetření žáka a doporučovaná PO ◆ Postup při odesílání žádosti o vyšetření žáka 1.Poskytování podpůrných opatření I. stupně po dobu maximálně 3 měsíců. 2. Vyhodnocení poskytované podpory -> poskytování podpůrných opatření I. stupně nepostačuje. 3. Rozhovor se zákonnými zástupci nebo zletilým žákem. 4. Vyplnění a odeslání žádosti o vyšetření žáka ve ŠPZ. 5. Vyšetření žáka ve ŠPZ. 6. Vystavení zprávy se závěry vyšetření pro zákonné zástupce a doporučení pro vzdělávání žáka (školu). 7. ŠPZ konzultuje závěry vyšetření se zákonnými zástupci. 8. Doručení doporučení do školy. 9. Škola začíná poskytovat doporučená podpůrná opatření ihned po obdržení dokumentů a konzultuje jejich nastavení se zákonnými zástupci žáka. ◆ Podpůrná opatření 1) Organizace výuky (režim, zasedací pořádek, počet žáků ve třídě,…) 2) Modifikace vyučovacích metod a forem (individuální přístup, kooperativní učení, podpora motivace,...) 3) Intervence (rozvoj jazykových kompetencí, sociálního chování, orientace v čase, …) 4) Pomůcky (didaktické, reedukační, kompenzační, …) 5) Úpravy obsahu vzdělávání (rozložení učiva, obohacování,…) 6) Hodnocení (individualizacion, forma hodnocení, …) 7) Příprava na výuku 9) Práce s třídním kolektivem (klima třídy)  10) Úprava prostředí (vč. bezbariérovost i) ➔ Raná péče (raná/včasné intervence) ◆ Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách ◆ služba sociální prevence ◆ Zaměřeno na děti a rodiny dětí ◆ Zdravotní postižení nebo ohrožení vývoje v důsledku nepříznivého dlouhodobého zdravotního stavu ◆ od narození do sedmi let ◆ pro děti s MP a jejich rodiny ➔ Předškolní vzdělávání dětí s MP ◆ Možnosti: MŠ hlavního vzdělávacího proudu třída, oddělení nebo studijní skupina zřízená podle paragrafu 16 odst. 9 školského zákona MŠ zřízená podle paragrafu 16 odst. 9 školského zákona - speciální školy ◆ Předškolní vzdělávání plní funkci: formativní, informativní, diagnostickou - zařazení dítěte do dalšího vzdělávání, reedukační - rozvoj narušených funkcí, rehabilitační, léčebně výchovnou, respitní ◆ Přípravná třída běžné ZŠ - primárně pro děti s odkladem, na základě rozhodnutí ředitele školy, na žádost zákonných zástupců a doporučení ŠPZ, do 15 dětí, IVP a PO ◆ Přípravný stupeň ZŠ speciální - pro žáky s těžkým stupněm MP, KP, PAS, jsou zde zejména výchovy, uzpůsobené vybavení prostor, individuální práce, pro žáky od 5 let na max 3 roky, neplní povinnou ŠD, 4-5 dětí ve třídě ➔ Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV 2021) ◆ Vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku ◆ Pro MŠ, speciální MŠ, lesní MŠ a přípravné třídy ZŠ ◆ Stanovuje elementární vzdělanostní základ ◆ Rámcové cíle 1. Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. Osvojení hodnot 3. Získání osobnostních postojů ◆ Naplnění cílů vede k získání klíčových kompetencí: 1. Kompetence k učení 2. Kompetence k řešení problémů 3. Kompetence komunikativní 4. Kompetence sociální a personální 5. Kompetence činnostní a občanské ◆ Vzdělávací oblasti Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost  Dítě a svět ➔ Základní vzdělávání žáků s MP ◆ Možnosti základního vzdělávání dětí s MP ZŠ hlavního vzdělávacího proudu Třída, oddělení nebo studijní skupina zřízená podle článku 16 odst. 9 při ZŠ hlavního vzdělávacího proudu ZŠ zřízená podle článku 16 odst. 9 školského zákona = ZŠ speciální ◆ výstup - ZŠ - odchází se základním vzděláním ◆ ZŠS - odchází se základy vzdělání ➔ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV 2023) - v současné době probíhá revize ◆ klíčové kompetence - k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní ◆ 1. st ZŠ - děleno na 2 období, 1. období = 1.-3. ročník, 2. období = 4.-5. ročník ◆ 2. st ZŠ - 6.-9. ročník ◆ Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk) Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace) Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství) Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis /Geografie/) Umění a kultura (Hudební výchova , Výtvarná výchova ) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova ) Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) Doplňující vzdělávací oblasti (Dramatická vých ova , Etická vých ova , Filmová/Audiovizuální výchova, Taneční a pohybová výchova) ◆ Průřezová témata: okruhy aktuálních problémů současného světa pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot ○ Osobnostní a sociální výchova ○ Výchova demokratického občana ○ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ○ Multikulturní výchova ○ Environmentální výchova ○ Mediální výchova ◆ očekávané výstupy - závazná úroveň na konci 5. a 9. tříd - pro žáky s MP snížené ➔ IVP ◆ zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření ◆ na základě doporučení ŠPZ a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce a rozhodnutí ředitele školy  ◆ Vychází ze školního vzdělávacího programu ◆ cíle, s kým je potřeba spolupracovat aj. ◆ Obsahuje druhy a stupeň PO ◆ Naplňování vyhodnocuje ŠPZ ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně ➔ Základní škola speciální ◆ Žáci se středně těžkou a těžkou MR, souběžným postižením více vadami, PAS ◆ Žádost ZZ a ŠPZ ◆ 1. stupeň - 1.-6. ročník, 2. stupeň - 7.-10. ročník ◆ upravený obsah, snížená úroveň ◆ více pracovníků s odborným vzděláním v rámci SPPG ◆ klidné, nestresující prostředí ◆ pomoc poradenských zařízení (SPC, psychologové aj.) ◆ prolínání předmětů, osnov ◆ méně žáků ◆ RVP ZŠS podle stupně mentálního postižení: ◆ Vzdělávání žáků se středně těžkým MP = DÍL I vzdělávací oblasti (9) a vzd ělávací ob ory: ○ Jazyková komunikace (Čten í, Psa ní, Řečová výchova ) ○ Mat ema tika a její aplikace (Matematika) ○ Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie) ○ Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět) ○ Člověk a společnost (Člověk a společnost) ○ Člověk a příroda (Člověk a příroda) ○ Umění a kultura (Hudební výchova , Výtvarná výchova) ○ Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova, Zdravotní tělesná výchova) ○ Člověk a svět práce (Člověk a svět práce) ◆ Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami - DÍL II vzdělávací oblasti (5) a vzdělávací obory: ○ Člověk a komunikace (Razumová výchova, Řečová výchova) ○ Člověk a jeho svět (Smyslová výchova) ○ Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova) ○ Člověk a zdraví (Pohybová výchova, Zdravotní tělesná výchova, Rehabilitační výchova) ○ Člověk a svět práce (Pracovní výchova) ➔ Vzdělávání žáků s MP v rámci profesní přípravy ◆ profesní příprava – příprava na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život podle schopností, možností a zájmů žáků s MP ◆ přispívá k podpoře k sociální inkluzi a ke zkvalitnění života ◆ možnosti profesní přípravy jedinců s mentálním postižením:  střední odborná škola (SOŠ) a střední odborné učiliště (SOU) – pokud žák vyhoví požadavkům přijímacího řízení a jeho zdravotní způsobilost to dovoluje, může navštěvovat jakoukoliv střední školu odborné učiliště (OU ) praktická škola s jednoletou přípravou praktická škola s dvouletou přípravou ◆ Odborné učiliště (OU) pro absolventy základní školy či základní školy speciální navazuje na vzdělávací program základní školy, jehož učivo prohlubuje a doplňuje dvouleté nebo tříleté studium obory: např. truhlářské, zednické, opravářské, čalounické, knihařské, malířské, krejčovské, cukrářské, zahradnické, kuchařské, pekařské práce. Ukončení: závěrečná zkouška + vysvědčení (2 roky), závěrečná zkouška + výuční list (3 roky) ◆ praktická škola s jednoletou přípravou vhodná pro: absolventy základní školy speciální (žáky se STMP, TMP ) žáky s těžkým zdravotním postižením, zejména s těžkým mentálním postižením, s více vadam i autismem cílem je: příprava na práci v chráněných pracovištích, na pomocné a úklidové práce v sociálních či zdravotnických zařízeních, popř. v MŠ či školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona odborné předměty: rodinná výchova, ruční práce a praktická cvičení důraz se klade na praktická cvičení (12 hodin týdně) ukon čení: závěrečná zkouška + vysvědčení o závěrečné zkoušce Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání praktická škola jednoletá ◆ Praktická škola s dvouletou přípravou určena pro: absolventy základní školy žáci, kteří ukončili základní školu v nižším než 9. Ročníku absolventy základní školy speciální (žáky se STMP ) zaměřena na přípravu pro výkon jednoduchých činností a činností v oblasti praktického života cílem je: rozšířit všeobecné vzdělání dosažené v průběhu povinné školní docházky; vybavit základy odborného vzdělání a základy manuálních dovedností v oboru dle zaměření Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání Praktická škola dvouletá ➔ Tranzitní program ◆ přechod z jednoho životního období do dalšího ◆ Cíle: zajistit plynulou návaznost,  získat orientaci v novém období, smysluplně zhodnotit období předcházející. poskytován v době před ukončením školy pro studenty se ZP ve věku 15 – 26 let, kteří se vzdělávají na středních školách určených pro žáky se zdravotním postižením, nebo jsou integrováni v systému běžného středního školství cca od 1 do 4 let ➔ Význam práce pro člověka s MP ◆ poskytuje ekonomickou nezávislost a vyšší životní standard, ◆ pozitivně ovlivňuje sebeurčení člověka, ◆ status „být zaměstnán“ u člověka s postižením pozitivně ovlivňuje postoje společnosti k osobám s postižením obecně, ◆ pracovní místo v integrovaném prostředí je prostředkem pro vytváření a rozvíjení sociálních interakcí, ◆ práce je jeden ze způsobů, kterým většina lidí pokračuje v učení a rozvíjení kompetencí, ◆ zaměstnání je jedním z klíčových aspektů dosažení statusu dospělosti ➔ Celoživotní vzdělávání osob s MP ◆ Doplňuje, prohlubuje, obnovuje, rozšiřuje vědomosti, dovednosti a kvalifikaci ◆ večerní školy Zejména ne neziskový sektor pro absolventy základních škol speciálních , pro absolventy praktických škol výuka se neřídí vzdělávacími programy Cíl: prohlubování již osvojených vědomostí a praktických dovedností rozvíjení komunikačních dovedností, opakování učiva, orientace v životě, čtení časopisů a knih, psaní dopisů, práce s PC, rozvoj estetického vnímání, hybnosti, popř. učení se cizím jazykům hlavním smyslem je prohlubování sociálních kontaktů a smysluplné trávení volného času ◆ kurzy k doplnění vzdělání základní škola (základní vzdělání) základní škola speciální (základy vzdělání) určeno pro: ○ osoby, které započaly vzdělání, ale neměly možnost získat adekvátní vzdělání odpovídající jejich možnostem ○ osoby, které byly dříve zbaveny povinnosti vzdělávat se ○ častými účastníky kurzů jsou klienti domovů pro osoby se ZP kurz pro získání základního vzdělání kurz k získání základů vzdělání poskytovaný základní školou speciální ◆ aktivační centra Typ školského zařízení  poskytování vzdělávacích aktivit dospělým osobám s MP s absolvovanou povinnou školní docházkou podpora vynalezení uplatnění na chráněném nebo otevřeném trhu práce ➔ Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání = european agency for special needs and inclusive education ◆ platforma pro spolupráci pro členské země ◆ Cíl: zajištění inkluzivnějších vzdělávacích systémů Duševní zdraví - definice ➔ WHO: Stav pohody, ve kterém plně využíváme své vlastní schopnosti, dokážeme se vyrovnat s běžným každodenním stresem, produktivně pracovat a přispívat své komunitě ➔ existuje více definicí - MZ ČR (zahrnuje emocionální, psychologickou a sociální pohodu, která ovlivňuje, jak lidé myslí, cítí a jednají), klinický model (je absence psychopatologických symptomů a schopnost jedince fungovat v běžném životě), holistický přístup (není jen nepřítomnost psychických onemocnění, ale také stav, kdy se člověk cítí dobře ve vztahu k sobě, ostatním a světu).… ➔ klinický model - zaměřen na pracovníky klinických ústavů, hlavně doktory: absence psychopatologických symptomů a schopnost jedince fungovat v běžném životě ➔ je to více než nepřítomnost duševního onemocnění, nedílná součást zdraví celkového, ovlivňováno řadou faktorů ➔ zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady - WHO ➔ Wellbeing: stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními spokojený a plnohodnotný život ◆ oblasti: fyzická - zdravý životní styl a prostředí, kognitivní - způsob zpracování informací, vytváření úsudku a motivace a vytrvalost k úspěšnému dosahování stanovených cílů, emocionální - kladné vnímání sebe sama, rozpoznávání emocí a seberegulace, sociální - schopnost empatie, pocit sounáležitosti, vztahy a spolupráce s ostatními, duchovní - poznávání a naplňování smyslu naší existence, hodnoty a etické principy ➔ Duševní onemocnění = charakterizováno kombinací abnormálních myšlenek, emocí, vztahů s ostatními a chování (WHO),jsou poruchy, které zasahují do emočního, myšlenkového a behaviorálního fungování jedince a mohou vést k narušení sociálních vztahů, schopnosti pracovat nebo se účastnit běžných aktivit. (MZ ČR), jsou klinicky významné poruchy kognice, emocí a chování, které odrážejí dysfunkci v psychologických, biologických nebo vývojových procesech. (APA) Duševní onemocnění ➔ charakterizováno kombinací abnormálních myšlenek, emocí, vztahů s ostatními a chování (WHO) ➔ Klasifikace duševních onemocnění - v Americe DSM - 5, EU MKN-10 ➔ u osob s MP - časté afektivní poruchy ➔ při stanovení diagnózy se 1. zjišťují specifické symptomy, 2. souhrnem symptomů se dostáváme k syndromu, 3. v rámci kategorií se vybírá konkrétní onemocnění ➔ kontinuum duševního zdraví - každý se nějak na něm pohybuje ➔ dosažení optimální pohody neznamená, že se budeme celý život cítit dobře a šťastně ➔ není pravda, že člověk je buď zdravý, nebo nemocný, duševní zdraví je kontinuum ➔ na kontinuu duševního zdraví se pohybujeme všichni, kategorizace vede k neindividualizaci Duševní zdraví celosvětově ➔ Více než 25% dospělých osob si projde za život duševní nemocí ➔ Celosvětově 1 z 8 lidí žije s duševní poruchou ➔ minimálně 70% problémů se poprvé projeví v dětství nebo dospívání ➔ v roce 2020 vzrostl počet lidí žijících s úzkostnými a depresivními poruchami vzrostlo o více než 25% ➔ většina lidí s duševními poruchami nemá přístup k účinné péči  ➔ mnoho osob zažívá v důsledku duševního onemocnění stigma, diskriminaci a porušování lidských práv Duševní zdraví v ČR ➔ dle OECD nějakou formou duševního onemocnění trpí cca 15% čechů (4. nejlepší výsledek - většina lidí to nepřizná, je to veliké stigma) ➔ nejčastěji diagnostikované duševní onemocnění u nás jsou úzkostné a depresivní poruchy ➔ počet osob trpících nějakou formou psychiatrické nemoci vzrostl mezi lety 2010 a 2021 o 22% ➔ ve věkové skupině 15-29 let je sebevražda příčinou každého čtvrtého úmrtí ➔ u dětí a mladistvých: více jak 50% žáků 9. tříd v ČR projevuje známky zhoršeného WB, 30% jevilo znaky středně těžké až těžké úzkosti, 4 z 10 známky středně těžké až těžké deprese ➔ nárůst počtu sebevražd mladistvých o víc než 110% v letech 2019-2022 ➔ 3/4 dětí a mladých lidí se stydí říct si při duševních potížích o pomoc, 47% z mladistvých ve věku 12-19 let u kamarádů zaznamenalo sebepoškozování či sebevražedné myšlenky ➔ sociální sítě - sociální experiment, nikdo moc neví, jaký to může/bude mít dopad, nikdo neví jak to na děti působí, tvorba obrovského tlaku na děti, obrovská informovanost, se kterou se děti musí potýkat Klíčové faktory v oblasti duševního zdraví ➔ Biopsychosociální model ➔ biologické faktory: genetické predispozice, hormonální nerovnováha, vrozené aberace, prenatální vlivy, nutrition ➔ psychologické faktory: stres a trauma, zvládací mechanismy, kognice, personality ➔ sociální faktory: vztahová podpora, životní prostředí, kulturní faktory, vzdělání a osvěta, náboženství, práce Negativní zkušenosti v dětství ➔ zodpovědné až za 30% všech duševních poruch v populaci ➔ ACE study = studie negativních zkušeností v dětství (1998, Felitti et al.) ➔ ACE = potenciálně traumatické události, které se objevily v životě člověka v období do 18 let ➔ negativní zkušenosti v dětství mají negativní dopady na rizikové chování (nedostatek fyzické aktivity, alkohol, kouření, drogy, časté střídání sexuálních partnerů) a psychické a fyzické zdraví (závažná obezita, cukrovka, klinická deprese, rakovina, pokusy o sebevraždu, srdečné onemocnění, pohlavně přenosné choroby, mrtvice, chronická obstrukční plicní onemocnění, zlomeniny) ➔ negativní zkušenosti z dětství = potenciálně traumatické události, které se odehrály dětem v životě do věku 18 let Trauma  ➔ důsledek události ➔ událost je subjektivně vnímaná jako fyzicky a emocionálně zraňující - pro někoho může být traumatická, pro někoho nikoliv ➔ dlouhodobé nepříznivé dopady na fungování jedince Duševní onemocnění vs. mentální postižení ➔ v čem se liší: ◆ definice - složky které to postihuje (u MP adaptivní chování a intelekt) ◆ příčiny - (DO vzniká vlivem mnoha faktorů, během života, u MP je to vrozená kondice, nedostatek podnětů při vývoji (pseudomentální postižení)) ◆ kognice - u DO je v pohodě, epizodicky může mít vliv na schopnost používání funkcí, ale není to z podstaty ◆ podpora - odlišná ◆ začátek poruchy/znevýhodnění ◆ doba trvání - DO se můžeme vyléčit, MP ne, bude vždy ➔ v čem jsou si podobné ◆ stigma a sociální izolace ◆ překážky v přístupu k péči ◆ potřeba podpory na míru ◆ zvýšená zranitelnost ◆ dopad na rodiny ◆ holistický přístup Prevalence duševních potíží u osob s MP a PAS ➔ 40% dětí s MP má diagnostikovatelnou duševní poruchu (cca dvojnásobe než děti intaktní společnosti) ➔ zvýšené riziko deprese a emočních a úzkostných poruch ➔ větší pravděpodobnost zažívání nepřiměřeného stresu a vzniku PTSD Rizikové faktory u osob s MP a PAS ➔ Biologické faktory: neurologické a genetické změny mohou být spojeny s vyšším rizikem psychiatrických poruch ➔ psychické faktory: kognitivní omezení, málo rozvinuté mechanismy pro zvládání stresu, specifika v oblasti prožívání a vyjadřování emocí, deprivace v důsledku nenaplněných potřeb - problém s rozpoznáním a řeknutím si o naplnění potřeb ➔ sociální faktory: sociální izolace, vyšší míra závislosti, stigma a obtížný přístup k preventivním službám ➔ komunikační bariéry: omezená schopnost vyjadřovat emoce a potřeby Diagnostika ➔ má své výzvy ➔ komunikační bariéra ➔ náročné chování ➔ překrývání diagnóz - symptomy DP se připisují MP ➔ nedostatek specializovaných hodnotících nástrojů ➔ nedostatečná odbornost klinických pracovníků ➔ nedostatečná osvěta - lidi nenapadne že člověk s MP může mít problém s duševním zdravím ➔ environmentální a situační faktory ➔ souběžně se vyskytující zdravotní problémy ➔ omezený relevantní výzkum ➔ Dlouhodobé strategie k překonání bariér ◆ vývoj, ověření a adaptace specializovaných nástrojů pro osoby s MP a PAS ◆ vzdělávání odborníků ◆ zapojení multidisciplinárních týmů ➔ Diagnostické nástroje ◆ DM-ID-2 (Diagnostic manual) => specializovaná verze DSM-5 přizpůsobená pro diagnostiku poruch duševního zdraví u jedinců s IDD ◆ DC-LD => určený pro použití dospělých se středně těžkými až těžkými poruchami ◆ PAS-ADD => metodika k vedení klinického rozhovoru, klient, případně blízká osoba ◆ Mini PAS-ADD - pro neklinické pracovníky ◆ The Reiss Screen for Maladaptive Behaviour => škála, hodnotí pečující osoby, učitelé… závažnost náročného chování, psychiatrická diagnóza a vzácné, ale významné příznaky, jako je sebevražedné chování ◆ ABC (Aberrant Behaviour Checklist) ◆ Glasgow depression scale ➔ Z hlediska diagnostiky je důležité ◆ Volba vhodného nástroje dle úrovně kognitivních funkcí a komunikačních schopností ◆ Kvalifikace odborníka pro použití nástroje ◆ Multidisciplinární přístup - kombinace více nástrojů a zapojení pečujících osob nebo podpůrného personálu ➔ terapie, psychosociální intervence: ◆ ABA, KBT, TIC (Trauma informed care), SEL (social and emotional learning) ➔ Medikace ◆ více než 1/3 dospělých s MP u nás užívá antipsychotické léky, 8 z 10 z nich nemá diagnózu duševního onemocnění ➔ Zapojení rodičů ◆ Parent implemented interventions ◆ Rodiče - role zprostředkovatelů ◆ Terapeut učí rodiče používat u svého dítěte individuální intervenční postupy, které jim pomohou získat/zvýšit dovednosti a/nebo snížit náročné chování spojené s PAS ➔ Léčba a psychosociální podpora ◆ Úprava prostředí (naplňování potřeb, zmírnění stresorů) ◆ Vzdělávání, podpora pečujících osob  ◆ Mezioborová spolupráce a komplexní přístup ◆ Komunitní služby Komunikace, vybrané metody a prostředky ➔ Komunikace = nejvýznamnější prostředkem socializace a enkulturace člověka ➔ Jak získáváme informace? - 55% Body Language, 38% tone of voice, 7% words (zdroj - Mencap) ➔ komunikace = výraz interakce, tj. vzájemného působení mezi dvěma nebo více činiteli - je to proces výměny informací ➔ prvky komunikace: ◆ komunikátor - sdělující, zdroj informace ◆ komunikant - příjemce, reagující ◆ komuniké - obsah sdělení ◆ komunikační kanál - obě strany musí používat stejný kód, aby si rozuměly (osoby s MP - omezení v abstraktním myšlení, pokud člověk komunikuje verbálně, je třeba sdělovat pojmy tak, aby tomu člověk rozuměl) ➔ komunikaci dělíme na verbální a neverbální ➔ komunikace verbální ◆ Sdělování myšlenek ◆ dorozumívání se pomocí slov artikulovaných, tištěných, plastických, cca 7-10% všech sdílených informací ◆ Pojmy = nejobecnější významy slov, nejvlastnější materiál verbální komunikace, utváříme si je pomocí vyšších myšlenkových operací jako je: analýza - rozdělení celku na části, syntéza - spojování částí do celků, kategorizace - dělení myšlenek/věcí/whatever do různých kategorií, generalizace - zobecňování ◆ => pojmotvorný proces a verbální komunikace často méně dostupné u osob s hlubším stupněm MP - jak produkce řeči tak ve smyslu kategorizace a generalizace informací ◆ expresivní složka - produkce řeči, vyjádření myšlenky ◆ receptivní složka - vnímání řeči, její přijímání a dešifrování sdělení, převod do mysli jedince ➔ neverbální komunikace ◆ fylogeneticky i ontogeneticky starší ◆ všechny ostatní prvky neslovní povahy ◆ zvukovou neboli vokální komunikací získáváme asi 40% sdílených informací extralingvistická komunikace: nositelem významu samotný zvuk (např. povzdechnutí) paralingvistická komunikace: nositelem významu jsou prozodické (modulační) faktory řeči - melodie, tempo, pauzy atd. => tyto prostředky jsou přístupny i jedincům s hlubším stupněm MP ◆ řeč těla (body language) => z fylogenetického hlediska starší funkce, než orální komunikace Je kortikální (související s mozkovou kůrou), jako taková zasahuje mozkový kmen a limbický systém, patří do oblasti zoosféry (dána i dalším živočichům) Proxemika - komunikace tělesnou vzdáleností Haptika - doteky Mimika - výrazy v obličeji Gestika - gesta  Kinezika - pohyby těla v sociální interakci a jejich koordinaci, nadřazené gestice a chronemice Posturika - pohyby a postavení těla Chronemika - pohyby rukou Neurovegetativní parametry - pocení, zrudnutí, “štronzo” Věcné parametry - komunikace prostřednictvím manipulace s věcmi - brýle, cigareta, šálek kávy… Fyziognomické parametry - typologie, oblečení a doplňky, tetování, účes V komunikaci s lidmi s MP hraje v oblasti body language zvláštní roli gestika (Makaton, znak do řeči) a haptika - dotyky jsou pro rozvoj postiženého nepostradatelným motivačním, stimulačním i komunikačním prostředkem (např. Snoezelen) Narušení sdělovacího procesu ➔ Každý z komunikantů používá odlišné kódy (dva odlišné jazyky, děti s PAS - odlišně dekódují běžnou řeč) ➔ Došlo k poruše sociálních vztahů (např. elektivní mutismus) ➔ Došlo k poruše v expresivní části sdělovacího procesu (logopedické nálezy: dyslálie + dysartrie => narušení článkování řeči, palatolálie + rhinolálie => narušení zvuku řeči, balbuties + tumultus sermonis => narušení plynulosti řeči, afázie => získaná orgánová nemluvnost, dysfázie => vývojová nemluvnosti, mutismus => získaná psychogenní nemluvnost…) ➔ Porucha nastala v receptivní části procesu (poruchy zraku, sluchové poruchy - surdomutitas corticalis, nejhůře hluchoslepota) ➔ Duševní porucha (vč. porušení inteligence) Symptomatická porucha řeči (je to symptom MP), její charakter závisí na mnoha faktorech, jedním důležitým z nich je etiologie MP ➔ Hereditární forma MP => problém s obsahem řeči, slovní zásobou, intelektualizací, po formální stránce může dosáhnout normy (u dětí s DS se udávají odchylky ve tvorbě hlasu - do tří let života většinou nemluví) ➔ Encefalopatická forma MP => více postižená formální stránka řeči ➔ Psychicky deprivovaní => užší slovní zásoba, chudá exprese - při saturaci potřeb (podnětné prostředí) dochází k progresu v ontogenezi řeči Dále je důležitý stupeň postižení ➔ LMP => zpoždění vývoje řeči o nejméně rok, nejvíce postižen pojmotvorný proces (schopnost abstrakce + generalizace), disharmonie mezi vnější a vnitřní řečí, obsahově chudá, časté agramatismy  ➔ STMP => omezený vývoj řeči (5.-6. rok života), převažuje prvosignální úroveň komunikace (častá produkce významových zvuků), převaha jednoslovných až jednoduchých vět, využívání nonverbálních prostředků, napodobování řeči ➔ TMP => pudová úroveň komunikace, situační reakce na slova, jistá citlivost pro extralingivistickou a paralingvistickou komunikaci ➔ HMP => neartikulované výkřiky, echolálie, napodobovací a projevové zvuky Jazykové roviny - jejich poruchy u jedinců s MP ➔ Lexikálně-sémantická rovina => řeč je chudá (oligolálie), slovní zásoba - opoždění až o 4 roky, málo adjektiv a slov s nejobecnějším významem, rozdíl mezi aktivní a pasivní slovní zásobou je velký ➔ Morfologicko-syntatická rovina => gramatickou stránku jazyka - zvládají jedinci s LMP, i tak se vyskytují dysgramatismy, období jednoslovných vět je prodlouženo o několik let, z morfologického hlediska - převaha podstatných jmen ➔ Foneticko-fonologická rovina => vývoj výslovnosti se opožďuje - důsledek opožděného vývoje fonematického sluchu a koordinace artikulačního ústrojí ➔ Pragmatická rovina => problémy s prezentací komunikačního záměru, s pochopením role komunikanta, reakcemi v komunikační situaci, využitím rozličných komunikačních vzorců Alternativní, augumentativní komunikace, totální komunikace - definice a význam ➔ alternativní komunikace: nahrazuje orální řeč ◆ nejstarší systémy - gestika, mimika - znaková řeč, Braillovo písmo, Lormova abeceda ➔ augumentativní komunikace (podporuje, rozšiřuje): zlepšuje komunikační proces u osob s určitou schopností pro orální řeč ◆ nenahrazuje, ale doplňuje tu zbytkovou (orální) komunikaci ➔ přínosy AAK (alternativní + augumentativní strategie) ◆ zprostředkovává učení - jak bude efektivní vyučování záleží i na dovednosti komunikovat jinými způsoby a metodami než verbálně ◆ umožňuje alternativy komunikace, zprostředkovává volbu => pokud si může žák/člověk zvolit a rozhodnout se, posiluj