Sebepojetí a sebehodnocení (2024) - Past Paper

Sebepojetí a sebehodnocení: jak se o nich dozvědět PSYb1070 Sociální psychologie I Ondřej Bouša Kdo jsem? Zkusme si 3x odpovědět na tuto (zdánlivě) jednoduchou otázku a odpovědi napsat (budeme s nimi dále pracovat). Já, jáství, sebesystém, self Já jsem já. – logická tautologii? W. James (1890):...

Sebepojetí a sebehodnocení: jak se o nich dozvědět PSYb1070 Sociální psychologie I Ondřej Bouša Kdo jsem? Zkusme si 3x odpovědět na tuto (zdánlivě) jednoduchou otázku a odpovědi napsat (budeme s nimi dále pracovat). Já, jáství, sebesystém, self Já jsem já. – logická tautologii? W. James (1890): Psycholgy as Science of Selves Základem jáské zkušenosti (zážitek sebe sama) je obvykle nějaký pocit, který člověk identifikuje jako nedílnou součást sebe. Tato zkušenost je neopakovatelná, nepřenositelná, nesdělitelná a vzniká na základě sebereflexe (Macek, 1997). „Je mnohem snadnější cítit vlastní já (self) než definovat, co je vlastní já“ (Allport, 1961). Dvojakost jáství – dualita sebereflexe Já jako objekt Podmětné já - subjekt „Ten, kdo poznávání“ „Předmět si uvědomuje“ Činitel, poznávající Předmět či objekt Knower Knowen I, IchSelf, Selbst Me, Já jako subjekt Definice podmětného já vylučuje možnost jeho přímého zkoumání: jakýkoli poznatek o já (self, self-system) je součástí já jako předmětu poznání (me, knowen). pokud se začneme zabývat naším podnětným já (I, činné já…) stává se z něj ihned předmět našeho zabývání se, tedy „Me“ (předmětné já). „I“ nelze oddělit od kontextu a obsahu (Oosterwegel, 1992). Já jako subjekt – základní charakteristiky činitel a nositel vůle (agency) spojitost (continuity) unikátnost (distinctness) nutně spojeno s přítomností, vědomím a kognitivními procesy, na jedné straně jsou nutné pro jeho existenci a na straně druhé je činné já svou přítomností ve vědomí ovlivňuje Já jako objekt Schopnost sebereflexe jako vědomé sebepoznávání, sebevymezování a sebehodnocení. na tomto základě se formuluje vztah k sobě a je považována za centrální psychickou charakteristiku člověka. Souhrnným označením všech aspektů obsahu já je sebesystém (self-system). Sebesystém a jeho složky kognitivní emocionální konativní složku Kognitivní složka sebepojetí, sebepojem, self-concept kognitivní obsah a často i strukturu souhrn poznatků o vlastním já informace, které se vztahují k já – vybírány selektivně Emocionální složka Sebehodnocení převážně emocionální aspekt vztahu k sobě (od kognitivního nelze oddělit) můžeme o ní uvažovat v tradičních dimenzích stabilita – nestabilita libost – nelibost intenzita Emocionální složka srovnává s nějakými standardy, nejčastěji s vlastním ideálem důležité je také to, co si o nás myslí lidé, jejichž mínění je pro nás důležité sebehodnocení se může týkat jak dílčích obsahů, tak obecnějších charakteristik týkajících se sebe sama Já (tzv. možná já) + - + - + - + - + -  Vztah k sobě Já jako objekt Já jako subjekt (vlastní reflexe) „I“ Sebesystém, self činitel, nositel vůle, spojitost unikátnost Kognitivní Emocionální Konativní složka selektivní složka složka vědomí, pozornost a paměť Kompliment Self-efficacy – Pocit vlastní účinnosti („sebeúčinnost“) Sebeúčinnost se vztahuje k přesvědčení jedince o jeho schopnosti realizovat chování nezbytné k dosažení určitého výkonu (Bandura, 1977, 1986, 1997). Sebeúčinnost odráží důvěru ve schopnost vykonávat kontrolu nad vlastní motivací, chováním a sociálním prostředím. Tato kognitivní sebehodnocení ovlivňují všechny způsoby lidského prožívání, včetně cílů, o které lidé usilují, množství energie vynaložené na dosažení cíle a pravděpodobnosti dosažení určité úrovně výkonnosti chování. Přesvědčení o vlastní účinnosti se liší v závislosti na oblasti jednání a okolnostech provázejících výskyt chování. Self-Efficacy Theory Teorie sebeúčinnosti (SET) má značný vliv na výzkum, vzdělávání a klinickou praxi. Např.: psychologie zdraví: sebeřízení chronických onemocnění odvykání kouření užívání alkoholu stravování zvládání bolesti Ale také z jiné oblasti – např. protektivní faktor v rodičovském konfliktu: Zvýšený pocit vlastní účinnosti a kontroly pociťovaný dětmi, které jsou schopné účinně se účastnit rozhodovacích procesů týkajících se jejich rodiny, je silně spojen s psychickým a fyzickým stavem dětí (Kelly, 2001). Schwarzer, R., & Jerusalem, M. (1995). Generalized Self-Efficacy Scale (GSES) ̶Jsem schopný zvládat nesnadné problémy vždy, když se o to usilovně snažím. ̶Jsem schopný nalézt způsob, jak dosáhnout toho, co chci, i když se někdo postaví proti mně. ̶Je pro mě poměrně snadné držet se svých předsevzetí a dosáhnout cílů, které si postavím. ̶Díky svým zkušenostem a možnostem vím, jak zvládat nečekané situace. ̶Plně důvěřuji svým schopnostem efektivně zvládat neočekávané situace. ̶Pokud vynaložím potřebné úsilí, jsem schopný nalézt řešení každého problému. ̶I když se dostanu do potíží, zůstanu klidný, protože se mohu plně spolehnout na svou schopnost zvládat těžkosti. ̶Když stojím před určitým problémem, napadá mě hned několik způsobů, jak se s tím vypořádat. ̶Když se dostanu do tísnivé situace, obvykle se mi podaří vymyslet, co by se dalo dělat. ̶Bez ohledu na to, co se děje, jsem obvykle schopný se s tím vypořádat. Self - worth ̶hodnota sama sebe ̶komplexní charakteristika, která je provázána s morálními hodnotami a smyslem života, jako taková přesahuje rámec psychologie. ̶https://www.youtube.com/watch?v=XOefJFb0_T8&list=PLIgQnJ2 61-tnQ1qQb1w4DE6HKk9Nv7CbA&index=4 Potíže při zkoumání sebepojetí Nejasný koncept – různá chápání Přímé doptání se – co se dozvíme? Neustálý vývoj Vliv aktuální nálady Vliv způsobu dotazování (dotazník, rozhovor, tazatel) U adolescentů větší neustálenost Nomotetické a idiografické pojetí  Nomotetické a idiografické pojetí Idiografický přístup Nomotetický přístup kvalitativní statistický bezprostřední kvantitativní přirozený faktografický holistický analytický hlubinný poměrně nezávislý na zkušenostech závislý na poznávacích, tvůrčích a či osobnostních vlastnostech empatických vlastnostech psychologa badatele JOHARI Window Joseph Luft a Harrington Ingham (1955) metoda sebepoznání s účelem většího sebeuvědomění skupiny Veřejná oblast Slepá oblast Skrytá oblast Neznámá oblast Erb „Johny 007“ - odstraněn Erb „Vlasta“- odstraněn Co je zde jinak? Triko – „prázdné“ odstraněno Metody k tématu ̶Rosenberg Self-Esteem Scale (RSE) ̶Self-Description Questionnaire (SDQ) ̶Coopersmith Self-Esteem Inventory (SEI) ̶Self-Perception Profile (SPP) ̶Self-Descriptive Questionnaire (SDQ) ̶Generalized Self-Efficacy Scale (GSES) ̶Role Construct Repertory Test (Rep Test) Další zdroje ̶Blascovich, J., & Tomaka, J. (1991). Measures of self-esteem. In J. P. Robinson, P. R. Shaver, & L. S. Wrightsman (Eds.), Measures of personality and social psychological attitudes (pp. 115-160). San Diego, CA: Academic Press. ̶Byrne, B. M. (1996). Measuring self-concept across the lifespan. Washington, DC: American Psychological Association. ̶Donnellan, M. B., Trzesniewski, K. H., & Robins, R. W. (2015). Measures of self-esteem. In G. J. Boyle, D. H. Saklofske, & G. Matthews (Eds.), Measures of personality and social psychological constructs (p. 131–157). Elsevier Academic Press. https://doi.org/10.1016/B978-0-12-386915-9.00006-1 ̶Harter, S. (1999). The construction of the self. New York: Guilford Press. ̶James, W. (1890). The principles of psychology. Cambridge, MA: Harvard University Press. ̶Schwarzer, Ralf & Jerusalem, Matthias & Weinman, J. & Wright, S. & Johnston, Marie. (1995). Generalized Self-Efficacy Scale. Measures in Health Psychology: A User's Portfolio. Causal and control beliefs Windsor.