Regionální Geografie - Geologická Stavba a Vývoj (PDF)

Regionální Geografie Geologická stavba a vývoj - Český masiv – Čechy plus západ Moravy, liší se od Karpat - Karpaty – vněkarpatské sníženiny, Beskydy, Hostýnky (na mapě zelený pruh na Moravě) - => 2 základní jednotky - Olomouc složitá si...

Regionální Geografie Geologická stavba a vývoj - Český masiv – Čechy plus západ Moravy, liší se od Karpat - Karpaty – vněkarpatské sníženiny, Beskydy, Hostýnky (na mapě zelený pruh na Moravě) - => 2 základní jednotky - Olomouc složitá situace – hranice ČM a K Geologická pozice v rámci Evropy - 2 odlišné typy zemské kůry o Z – stará, konsolidovaná kůra západoevropské platformy (fundament + platformní pokryv) => ČESKÝ MASIV o V – mladá kůra alpsko-himalájského systému => ZÁPADNÍ KARPATY  Pořád prochází orogenezními procesy - Mocnost zemské kůry: o V centrální části moldanubické oblasti (30-40 km), max 42 km (Sedlčansko) – ČM o Jih lugické oblasti: 30-35 km o V Karpatských sníženinách – svrchní kůra málo mocná (28–25 km) Český masiv - Zbytek rozsáhlého variského (hercynského) horstva => hlavní vrásnění proběhlo v 1H (od středního devonu do svrchního karbonu, tj. před 380-300 mil. let) => dnes fáze destrukce - Vznik horského systému: kolize Gondwany a Laurasie - Geologickou minulost ČM lze sledovat do mladšího prekambria – proterozoika („starohory“), tj. před 700-900 mil. let - Svým rozsahem přesahuje Český masiv území ČR - Denudace => zhlazeni Vývoj Českého masivu Starohory (proterozoikum) - Proterozoické horniny – v původním, téměř nepřeměněném stavu zachovaly jen ve středních Čechách (Barrandienu – nejstarší horniny), kde dokládají mořské, snad až oceánské prostředí v chladném klimatickém pásu - Konec proterozoika + počátek 1H: kadomské vrásnění což vedlo k: o Ústupu moře o Deformacím vrstev o Tepelné a tlakové přeměně hornin o Intruzím hlubinných hornin (hlavně granitoidů) 1  Regionální Geografie Prvohory (paleozoikum) - Kambrium – kadomské horstvo zarovnáváno o Ve středním kambriu VELKÁ MOŘSKÁ TRANSGRESE (moře zaplavilo již málo členité území) o Doklad: sedimenty s množstvím zkamenělin (zejména trilobitů) – střední Čechy (Barrandien) o Koncem středního kambria moře ustoupilo => období vulkanické činnosti - Ordovik, silur, devon o Jednotky, které dnes tvoří ČM, byly okrajovou, převážně mořem zaplavenou částí Gondwany o Pohybem kontinentálních desek se dostávaly do teplejších klimatických pásů jižní polokoule => v devonu (vápence – promítá se to do zdrojů vody) a karbonu dosáhly tropického (rovníkového) pásma o Mořská sedimentace + vulkanický činnost - Karbon o Časový úsek: 354–298 mil let o Kolize litosférických desek: Gondwany x Laurasie => VARISKÉ (hercynské) VRÁSNĚNÍ o Procesy vrásnění vedly ke změnám na povrchu i uvnitř ZK o Vrásové deformace (při stlačování prostoru) + tvorba zlomů (s převahou vertikálních pohybů) Variská horstva v Evropě - Variská horstva = variscidy = hercynidy - Původně souvislá pásma - Již při vzniku porušována zlomy v ZK + denudována => dnes vystupují na povrch jen izolovaná torza - Jižní Anglie => Pyrenejský poloostrov => Francie => střední Evropa - Největším povrchovým zbytkem variscid ve střední Evropě – ČESKÝ MASIV 2  Regionální Geografie Variská horstva v Evropě (zbytky) Prvohory - Variské horstvo o Již během vzniku bylo porušováno zlomy o Intenzivní denudace => relativně brzy (spodní karbon) byly obnaženy komplexy hlubinných hornin  Materiál byl ukládán ve sladkovodních (limnických) pánvích – vznikaly poklesy podél zlomů  Vlhké tropické klima  Bujná tropická vegetace + překrytí sedimenty  Vznik ložisek černého uhlí o V době variských procesů se Český masiv přesouval přes rovník, tj. z jižní na severní polokouli Plutony - Jsou tvořena granitickými horninami. utuhnutí žhavého magmatu; kde je štít – země nemá problém s rudou - Vždy jsme patřili k těžařům rud - V Karbonu vrásnění => vznik plutonu 3  Regionální Geografie Plutonické komplexy (plutony) Středočeský pluton - Mezi Říčany, Táborem a Klatovy (P = 3000 km2) - Intruze k povrchu podél diskontinuity středočeského švu (kra Barrandienu x kra moldanubika) - Horniny intrudovaly do hloubky (pod povrchem): 10 km (jz. část), 5-7 km (střed) a 2,5 km (sv. část) - Se středočeským plutonem souvisí vznik řady historicky významných rudních ložisek o Křemenné žíly s Au (jílovský revír, revír Psí hory – Mokrsko) o Polymetalické zrudnění Pb-Zn-Cu (Příbram) Moldanubický pluton - Největší plocha (6000 km2) - Povrchové výskyty tvoří 2 větve o Česká – vyplňuje jádro antiklinální struktury na Českomoravské vrchovině o Bavorská – na území ČR zasahuje jen výběžky na Šumavě - Odhad hloubky intruze: 15 km (j. část), 10 km (střed) a jen 2 km (s. část) – tvar sloupcového pně - Křemenné žíly s Au (bavorská větev, Šumava) - Zrudnění Pb-Zn dobývané pro Ag (Jihlava, Havlíčkův Brod, …) - Samostatné postavění: Kutná Hora (žíly S-J proráží horniny KK); polymetalické zrudnění, ve středověku hlavní zdroj Ag 4  Regionální Geografie Třebíčský pluton - Plocha trojúhelníkového tvaru (500 km2): Polná – Velká Bíteš – Moravské Budějovice - Převládají granity až syenity - Odhad hloubky intruze: 15 km - Pluton je porušen zlomy; s tzv. sázavským zlomem souvisí uranové zrudnění u Velkého meziříčí Železnohorský pluton (nasavrcký masiv) - Plocha (200 km2); Seč – Skuteč – Hlinsko – pod Českou křídovou tabulí Karlovarský pluton - Je rozdělen oherským riftem na s. část v Krušných horách a j. část ve Slavkovském lese - Odhad hloubky intruze 5-7 km Smrčinský pluton - Zasahuje okrajově u Františkovských Lázní - Četná hydrotermální ložiska – klasický revír jáchymovský (objeven 1516); rudní žíly pronikají pláštěm krušnohorského granitu o V 16. století se Jáchymov stal jedním ze světově nejbohatších Ag dolů o 1902 objeveno radium o Po 2. sv. válce těžba uranu, získáván z uraninitu (smolince) – do roku 1964 Krkonošsko-jizerský pluton - Plocha (1100 km2) - Odhad hloubky intruze: 5-7 km - V kontaktním pásmu plutonu: žilná polymetalická ložiska; v minulosti těženáv Obřím dole, údolí svatého Petra Žulovský pluton - Plocha (80 km2 v ČR), stáří: svrchní karbon Šumperský masiv - V jižní části keprnické klenby; granitový až granodioritový Mezozoikum (2H) - Po variském vrásnění se Český masiv stal souší s kontinentálním klimatem - Stal se součástí superkontinentu Pangea – okraje jen epizodicky zaplavovány mělkými moři Širší souvislosti - Trias a jura – začal rozpad pevniny Pangey - Na jihu se zakládal mobilní prostor oceánu Tethys - Český masiv již patřil ke konsolidované (variským vrásněním zpevnění) části Evropy, která v době 2H nebyla vrásněna + tvořil hráz vůči neklidné a silně mobilní oceánské části Tethydy - Odlišný vývoj v alpsko-karpatské soustavě 5  Regionální Geografie 2H - Trias - Český masiv se stal ostrovem – součástí vindelického hřbetu - Český masiv – převážně oblastí snosu - vznikající kontinentální uloženiny podlehly erozi zbytky se dochovaly pouze: o ve východní části Podkrkonošské pánve (trutnovsko – náchodská deprese) o v centrální části Vnitrosudetské pánve (Broumovská vrchovina) 2H – jura v ČM - Lokality výskytu jurských hornin o Severní Čechy – lužická porucha – kry jurských hornin byly vyvlečeny z podloží křídové pánve + v překocené poloze přesunuty přes svrchnokřídový sled (např. v okolí Krásné Lípy ve Šluknovské pahorskatině) o Moravský kras a okolí Brna  V blanském příkopu (okolí Olomučan, Rudic, Babic, Habrůvky) – mocnost až 50 m  V Brně – vrch Hády, Stránská skála, Slatina – Švédské šance Vápenný vrch (548 m n. m.) – Lužické hory - Horniny 5 různých geologických jednotek – nejvýznamnější: jurské vápence - Přes Vápenný vrch probíhá významná geologická linie – lužická porucha = rozhraní: mezi lužickým žulovým plutonem (na SV) a pískovci české křídové pánve (na JZ) - Ve starších 3H – kra lužického plutonu podél této poruchy tektonicky vyzdvižena => nad povrch české křídové pánve + spolu s ní z podloží křídy k povrchu vyvlečeny i malé kry hornin permského a jurského stáří - Největší kra jurských sedimentů: na Vápenném vrchu (500 m x 200 m), vápence a dolomity ve vápencích: otisky mořských amonitů, ježovek a mlžů Vápenný vrch (475 m n. m.) u Raspenavy (Frýdlantská pahorkatina) 2H – křída - Rozsáhlá cenomanská transgrese (svrchní křída) o Globální vzestup hladiny o Zaplavení níže položených částí pevnin - Uloženiny křídového útvaru v ČR – značné rozšíření o Česká křídová pánev – patří k soustavě evropských epikontinentálních pánví (v cenomanu propojených) o Opolská pánev – zasahující u nás na Osoblažsko o Křída v jihočeských pánvích – příklad výplně vnitřních depresí se sladkovodním, popř. brakickým režimem o Křída na J Moravě – zakrytá 6  Regionální Geografie Paleogeografická rekonstrukce pozic hlavních kontinentů ve svrchní křídě. (Scotes, 1997) Sedimentační prostory (křída) Základní schéma výplně ČKP 7  Regionální Geografie Česká křídová pánev - Největší dochovaná sedimentační pánev u nás - Pokrývá značnou část severní poloviny Českého masivu - Plocha: 14600 km2 - Délka: 290 km (od Drážďan na SZ Moravu) - Původní rozsah pánve – větší - Doba transgrese: 10 mil. let - Maximální mocnost: osní část v linií Děčín – Hradec Králové (na SZ až 1100 metrů) - Výplň: klastické uloženiny, v mořských i sedimentace karbonátová - Nejvýznamnější oblast akumulace podpovrchových vod – těch nejkvalitnějších NPP Kaňk (u Kutné Hory) - Zbytek příbojového útesu křídlového moře (svrchní cenoman a spodní turon) – hojné zkameněliny - Podloží lokality: horniny kutnohorského krystalinika (ruly až migmatity) - Hrubozrnné příbojové slepence - Velikosti: do 30 cm (i valouny větší než jeden metr); valouny jsou tmeleny spodnoturonskými organodetrickými až slínitými vápenci Mezoikum - Přelom 2H a 3H - Po ústupu moře – zarovnaný povrch souší - Ovlivňovaný saxonskou tektonikou - Odraz horotvorných pohybů v alpsko-karpatské části Evropy, kde od křídy probíhaly procesy alpinského vrásnění o Vznik zlomů o Oživení vulkanické činnosti - Systémy zlomů: 8  Regionální Geografie - Poklesy vedly k obnovení sedimentace v Jižních Čechách - Zlomová tektonika (saxonská) – oživení vulkanické aktivity - V předpolí vyvrásněného pásma Vnějších flyšových Karpat vznikala KARPATSKÁ PŘEDHLUBEŇ - V tektonicky pokleslé části mezi Alpami a Karpaty: VÍDEŇSKÁ PÁNEV - Miocén: pokleslé prostory vyplňovány mocnými sedimenty (převážně mořské) Paleogén – sopečná činnost - Začala koncem křídy (2H) - Maximum: oligocén a spodní miocén - Omezeně trvala až do kvartéru - Podél hlubinných zlomů – výstup magma k ZP - Vulkanická centra: o V oherském riftu: Doupovské hory (největší sopka, 1200 km2, vojenský újezd hradiště), České středohoří, žitavské centrum (německo-polské území) o Menší centra a rozptýlené vulkanity v České křídové pánvi o Nízký Jeseník (hlavní centrum – Bruntálsko – uhlířský vrch…) 9  Regionální Geografie Geologický profil sv. částí Mostecké pánve Paleocén – miocén - Vlivem posunů litosférických desek: posun našeho území ze severního subtropického => do mírného pásma - Charakteristické klimatické výkyvy – celkový trend: ochlazování - Oherský rift – sladkovodní pánve – občasná jezera (uhlotvorné močály, bujná okolní lesní vegetace) - Rozdílný systém odvodňování o Střední Čechy => do pánvi v oherském riftu (do miocénu) o Jihočeské pánve => do alpského předpolí - Výjimečné události – pád tektitů (vltavínů) v miocénu Pleistocén - Základní znak: střídání glaciálů a interglaciálů (doby ledové a doby meziledové?) - => i přes krátké trvání – období velmi dynamické průměrné roční teploty (střední Evropa): o Glaciály … 0 °C a nižší o Interglaciály … 10-15 °C (současná 8-9 °C) - Důsledky teplotních výkyvů: o Posun klimatických pásů o Kolísání hladiny světového oceánu o Migrace rostlinných i živočišných společenstev o Modelace reliéfu: destrukce x akumulace Kvartérní sedimenty - Ledovcové (glacigenní) - Uloženiny nezaledněných (extraglaciálních) oblastí o Území ČR leželo v areálu mezi kontinentálním zaledněním a velehorským alpským zaledněním o Pozice v periglaciální zóně o V ČR 2x okraj pevninského ledovce v pleistocénu  Saalské zalednění  Elsterské zalednění (starší) 10  Regionální Geografie Hlavní oblasti Českého masivu - Horninové celky vzniklé před variským vrásněním nebo v době jeho působení (podle usnesení České stratigrafické komise, 1992, 1994) 1. Moldanunikum (moldanubická oblast) 2. Oblast kutnoborsko-svratecká 3. Oblast středočeská (bohemikum, tepelsko- barrandienská) 4. Oblast sasko-durynská 5. Oblast západosudetská (lužická) 6. Oblast moravskoslezská - Platformní jednotky Tektonická mapa Geologická stavba a vývoj Karpat 11  Regionální Geografie Západní Karpaty - Složitá příkrovová stavba flyšového pásma (střídání jednotlivých souvrství, tvořeno nestabilními sedimenty) = PROBLÉM - Tlačí se na český masív => ČM se rozdělí na kry a stočí se do oblouku => vznik karpatského oblouku (viz schéma) - Celkově: MOHUTNÝ STŘÍZNÝ PŘÍKROV – přesunutý k SZ přes konsolidovaný okraj evropské pevniny (délka přesunutí: J. Morava … 20 km, S. Morava … 30 km) – pohyby příkrovů ukončeny ve středním miocénu - Začátek – svrchní jura – na okrajích evropské pevniny se ukládaly převážně vápnité sedimenty teplého moře s korálovými útesy (např. štramberské vápence) - Mladší křída – starší 3H (paleogén) – charakteristické mořské uloženiny flyšového rázu – velmi mocné sledy střídajících se písčitých a jílovitých sedimentů, které se ukládaly působením gravitačních proudů v hlubších sedimentačních prostorech (když se písčitá vrstva nasytí vodou a když to překoná mez a gravitace to neudrží, tak se sesune do údolí) 12  Regionální Geografie Orogenní procesy - Laramijská orogeneze (konec svrchní křídy) – jv. okraj variské pevniny vyzdvižen a hluboce erodován hlavními projevy ALPINSKÉHO VRÁSNĚNÍ, tj.: mořské regrese, vyvrásnění sedimentární výplně, tvorba příkrovů; období: eocén – miocén - Pyrenejská orogeneze (eocén) - Sávská orogeneze (hranice paleogén/neogén): vznikla karpatská předhlubeň Schéma vývoje Západních Karpat v terciéru Regionalizace karpatské části ČR - Karpatská oblast - Flyšové pásmo - Karpatská předhlubeň - Vídeňská pánev Flyšové pásmo – příkrovy - Magurská skupina o Jednotka:  Račanská (spodní křída – spodní oligocén)  Bystrická (paleocén – eocén)  Bělokarpatská (svrchní křída – eocén) - Vnější skupina příkrovů o Jednotka:  Předmagurská (útržky před čelem magurského příkrovu)  Slezská (jura-oligocén v MS Beskydech a Podbeskyd. pah.)  Zdounecká (útržky v čele magurs. příkrovu v Chřibech)  Podslezská (křída – eocén přesunutá před karp. předhlubeň)  Ždánická (křída – sp. Miocén + jura v Pavlovských vrších)  Pouzdřanská (nejdále k SZ vysunutá struktura, před čelem ždánického příkrovu) 13  Regionální Geografie Panonská pánev; Dolnomoravský úval Pálava - Flyšový příkrov (silně zvrásněné jílovce, pískovce a slepence) – ždánická a pouzdřanská jednotka (starší třetihory) - Do měkkých flyšových hornin – při horotvorných pohybech zavlečeny bloky pevných JURSKÝCH AŽ SPODNOKŘÍDOVÝCH VÁPENCŮ (tzv. ernstbrunnských) + tmavých jílovců (klentnické souvrství) - Bloky mnohem starších hornin než okolní flyš – odtrženy z druhohorního podkladu – leží na žulách Českého masivu (podle průzkumných vrtů – v hloubkách přes 2 km) Vápencové bradlo - Tektonické rozlámání – poslední opakované - Tektonické pohyby – ještě v pleistocénu – rozlámání - Bradla podél starých zlomů – ovlivnění vzniku a vývoje krasových jevů a pohyb podzemních vod - Další podobná lokalita => Štramberk 14  Regionální Geografie Otázky na zkoušku: 1) Co jsou to plutony a kdy vznikly a uveďte příklady 2) Česká křídová tabule – co to je, kdy vznikla a základní charakteristiky 3) Charakterizujete vývoj ČM v 1H 4) Karpaty – charakterizujte vývoj a reliéf Nerostné suroviny a jejich těžba v ČR Potenciál - geologická stavba + technické možnosti - horní zákon č. 44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství (neexistuje nový zákon protože 1) zákon byl dobře postaven na tu dobu – vždy jsme byli špička v hornické legislativě, 2) vždy tu byla a je silná těžařská loby, která tomu brání) o nynější situace: těžbu tu ovládají nadnárodní společnosti (např německá firma Heidelberg…) - nerosty (za nerosty se nepovažují např. mineralizované vody, rašelina nebo štěrky v korytech) - nerosty vyhrazené (jsou v bilanci zásob, přehodnocuje se, kolik jich máme, jak dlouho ložisko vystačí a zabývá se tím surovinová politika státu) a nevyhrazené (např štěrkopísky na zahradě) => (zákon tyto nerosty určuje) - nerostné bohatství = ložiska vyhrazených nerostů (tzv. „výhradní ložiska“) - ložisko nevyhrazeného nerostu je součástí pozemku 15  Regionální Geografie Surovinová politika - Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017) - navazuje na dosud platnou státní surovinovou politiku (1999) i na již přijatou Politiku druhotných surovin (2014) - předkládaná strategie je vytvořena na období cca 15 let - „stanovovat strategii na delší časové období v situaci, kdy se světový trh s nerostnými surovinami velmi dynamicky mění, není racionální.“ - Základní vize: „Efektivní a udržitelné zajištění a využívání rudních, nerudních, energetických, stavebních i netradičních a high-tech zdrojů ku prospěchu obyvatel i konkurenceschopného národního hospodářství ČR“ - Novela Horního zákona č. 541/1991 Sb. stanovila klasifikaci zásob (výhradního ložiska) podle: o prozkoumanosti: vyhledané x prozkoumané zásob o podmínek využitelnosti: bilanční x nebilanční zásoby - Bilanční – zásoby vyhovující stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití výhradního ložiska - Nebilanční – v současnosti nevyužitelné zásoby, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale podle předpokladu jsou využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj Současná pozice těžebního průmyslu: - podíl na HDP: do 1 % (0,7 % v roce 2018; 0,6 % v roce 2019, 0,4 % v roce 2020, 0,5 % v roce 2022) odvětví zaměstnává necelých 15 tisíc pracovníků → méně než 1/10 stavu v roce 1990 (142 tis.) - Těžba rud– závěrečná fáze útlumu – již se netěží, těžba uranové rudy skončila v březnu 2017 - Těžba uhlí o černé – závěrečná fáze útlumu (činné pouze doly v ostravsko-karvinském revíru, ostatní rekultivace, sanace, k 31. 3. 2017 skočila těžba v dole Paskov, 28. 11. 2019 - ukončení dolu Lazy v Orlové) o hnědé– územní limity těžby, přehodnocení ve vazbě na energetickou krizi a rostoucí ceny energií - Těžba stavebních surovin– po výrazném poklesu těžby v 90. letech 20. století, od roku 2004 rostoucí trend (2008/2009/2010 – pokles, od 2010/2011 růst) o písek, cihlářské suroviny, stavební kámen… Legislativní rámec - Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství č. 44/1988 (tzv. horní zákon) – novelizované podoby - Útlumové programy (Usnesení Vlády ČR) – po roce 1990 o Prioritně otázka těžby rud a energetických surovin o Fáze útlumu: 1. omezení státních subvencí (dotací) 2. snížení těžby, pokles zaměstnanosti 3. ukončení těžby 4. zahlazování následků - Privatizace státních podniků – uplatněny všechny privatizační metody: o malá privatizace (přímé prodeje, dražby) o velká privatizace – u velkých těžebních společností o restituce Ekonomicko-geografické aspekty těžby surovin - ve srovnání s ostatními státy: o ČR přistupovala k těžbě nerostných surovin v poválečné historii (po roce 1945) podobně jako ostatní středo a východoevropské země → i přes ekonomické ztráty maximálně využívala tuzemské surovinové zdroje => významně preferovala hornické profese (průměrná měsíční mzda havíře na konci 80. let 20. století byla 2,5násobek tehdejší průměrné mzdy o zpoždění v útlumu rudného a uhelného hornictví za západní Evropou: přibližně na úrovni 30 let - předtransformační stav: předimenzovaná a často i ekonomicky nerentabilní těžba + přezaměstnanost odvětví Změny ve vlastnické struktuře - snižování podílu státních podílů v těžebních společnostech - ztráta majority státu v těžbě strategických surovin - růst podílů nadnárodních společností na těžbě ekonomicky perspektivních surovin (stavební, bentonity, kaolin, cihlářské suroviny) → etapa globalizace 16  Regionální Geografie - obvyklý model 1. vlna privatizace (1992) - přímý prodej akcií: zahraničnímu investorovi (PPZ), tuzemskému investorovi (PPT) - použití akcií pro účely případných restitucí (RES) - dočasné nebo trvalé ponechání akcií ve Fondu národního majetku nebo Privatizačního fondu (DOČ nebo TRV) - bezúplatný převod akcií na obce (OBC) - prodej akcií prostřednictvím akciového zprostředkovatele (např. banky, ZPR) - 2. vlna privatizace (1993) 17  Regionální Geografie Ložiska a potenciální zdroje Podíl rozlohy DP na rozloze okresu Státní báňská správa - nejstarší historicky doložený státní orgán působící na území České republiky - 1871: zákonem č.77 říšského zákoníku byla vytvořena nová moderní organizace báňských úřadů – navazovala na soustavu báňských institutů, které vznikaly v 16. století - Historicky: v roce 1534 uzavřel Ferdinand I. se stavy smlouvu většinou citovanou jako "narovnání o hory a kovy“ – mezi stěžejní zásady patřilo i rozdělení horních orgánů na orgány ústřední (mincmistr a mincovní úředníci) podřízené králi, orgány společné pro krále i vrchnost (desátník a přepalovač) a ostatní orgány (rychtář a přísežní), které byly podřízeny pouze vrchnosti. Králi však příslušel výkon dozoru nad všemi doly, a to prostřednictvím nejvyššího mincmistra. 18  Regionální Geografie Informační zdroje: - Státní báňská správa je tvořena Českým báňským úřadem a obvodními báňskými úřady. Český báňský úřad (ČBÚ) je ústředním orgánem státní správy se sídlem v Praze. - Českému báňskému úřadu je podřízeno 7 obvodních báňských úřadů (OBÚ) o OBÚ pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského (sídlo: Praha) o OBÚ pro území krajů Plzeňského a Jihočeského (sídlo: Plzeň) o OBÚ pro území kraje Karlovarského (sídlo: Sokolov) o OBÚ pro území kraje Ústeckého (sídlo: Most) o OBÚ pro území krajů Královéhradeckého, Pardubického, Libereckého a Vysočina (sídlo: Hradec Králové) o OBÚ pro území krajů Jihomoravského a Zlínského (sídlo: Brno) o OBÚ pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (sídlo: Ostrava) Chráněné ložiskové území - zavedeno „horním“ zákonem (1988) - dobývací prostory existující v den nabytí účinnosti tohoto zákona jsou považovány též za CHLÚ - zrušením dobývacího prostoru se neruší CHLÚ - CHLÚ – v zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska - Povolení těžby: Státní báňská správa – Český báňský úřad Dobývací prostory v ČR - plocha: 1.025 km2 (k 31.7.2023) → 1,4 % rozlohy ČR - 956 dobývacích prostorů (v roce 2008: 977 DP, 2007: 990 DP, 2011: 968) - nově stanovené: o 2023–4 DP (ropa, zemní plyn, štěrkopísky, kaolin) o 2022–11 DP (vltavíny, ropa, zemní plyn, pyroponosné štěrky, stavební kámen) o 2021–3 DP (ropa, zemní plyn, stavební kámen) o 2020–4 DP (kaolin, ropa, zemní plyn, štěrkopísky, bentonit) o ….. o 2015–5 DP: hlavně ropa + ZP (Břeclavsko, Vyškovsko), štěrkopísky o 2014–7 DP (ropa + ZP, kaolin, štěrkopísky) o 2013–12 DP (ropa, ZP, vysokoprocentní vápence – Hvozděčko) o 2012–5 DP (ropa, zemní plyn, cihlářská surovina) o 2010–14 DP: ropa, zemní plyn (Břeclav, Tvrdonice) ŠP (Březce) - celkem 35 (plocha 10 km2) - největší: DP Trojanovice (63,2 km2, 1989) DP Trojanovice - Od roku 1945 byla beskydská oblast ověřena 51 vrty - Zjištěno: dobyvatelné uhelné sloje o průměrné mocnosti 3,6 -5 m se nacházejí až v hloubce 900–1300 m - na základě průzkumů byl vymezen DP o rozloze 63 km2 , který byl rozdělen do pěti závodů - před rokem 1989 - pozemky se vyvlastnily nebo odkoupily za minimální částky - výstavba dolu Frenštát začala v roce 1981–2 průzkumné jámy o hloubce cca 1 000 m - 1989- rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a učinilo tak prakticky nejvýznamnější právní krok k těžbě - podle odhadů: více než 1,5 miliardy tun černého uhlí - Báňský úřad vydal rozhodnutí o povolení likvidace dolu v srpnu roku 2021 - říjen 2023 – zahájena likvidace dolu Frenštát pod Radhoštěm - zásyp 200 tis. tun hlušiny + silná betonová vrstva – likvidace (150 mil. Kč) - potrvá do roku 2027 19  Regionální Geografie Suroviny - Palivoenergetické suroviny o černé uhlí o hnědé uhlí o ropa o zemní plyn o uran (byli jsme světoví těžaři) - Neenergetické suroviny o Rudy kovů o Průmyslové nerosty (nerudy)  Kaolin (2022 10% světové těžby, 2024 7%) – obklady, sanitární technika, výroba porcelánu a keramiky; bentonity a jíly  písky sklářské a slévárenské  živcové suroviny  vápence, cementářské a korekční suroviny o Stavební suroviny  dekorační kámen  štěrkopísky  stavební kámen  cihlářské suroviny Rudy - těžba má velmi starou tradici - nejstarší archeologické nálezy: doklady o rýžování Au (9. stol. př. n.l.) - středověk: Čechy střediskem evropské těžby Au + Ag - poslední velký rozmach – po roce 1948 - po roce 1989 - výrazný útlum - ! 1994- konec - Fe ruda, Pb ruda, Mn ruda, Cu ruda => většinou polymetalické 20  Regionální Geografie Historická horní města Kutná Hora - původně hornická osada –rozvoj: od druhé poloviny 13. století - král Václav II. - přesunul do Vlašského dvora mincovny z ostatních českých měst a určil tuto budovu jako centrální královskou mincovnu - roku 1300 - vydává Václav II. horní zákoník (Ius Regale Montanorum) = právní dokument mimořádné hodnoty, stanovil: organizační podmínky, nutné pro pravidelný chod dolů; tzv. pražský groš (ražený v Kutné Hoře) - sjednotil tehdejší měnu a byl používán jako platidlo téměř v celé střední Evropě - 1727 - po 425 letech mincovna zrušena Jáchymov - původně malá osada – nálezy stříbra – proměna ve 30. letech 16. století v jedno z nejlidnatějších měst království - 1520–povýšení na horní město - ve městě raženy tolary – nová mince s obsahem stříbra 28,5 g dostala název tolar (dodnes pojmenování přetrvává v názvu dolar) - Jáchymovský horní řád chránil právo těžařů – vzor pro další horní města - 1533 - 18 000 obyvatel = 2. největší v Čechách po Praze - jáchymovské souvrství (1 – 1,2 km mocné) -hlavní Ag-Co-Ni-U žíly - v 1. první polovině 16.století – v jáchymovském rudním revíru otevřeno a provozováno 1344 důlních pracovišť a v dolech v této oblasti bylo zaměstnáno kolem 10 000 lidí - 1966 – konec hornické činnosti Příbram - od počátku 16. století – rozvoj těžby stříbra - založena osada na Březové hoře - r.1525 zavedeno pro zdejší horníky jáchymovské právo a čekalo se, že tu brzy vznikne významné horní město - 1579 – povýšení na královské horní město, svěřené péči královského úředníka – mincmistra - Svatá Hora – nejslavnější poutní místo v Čechách - Příbram = světově proslulá jako místo nejvýnosnější těžby stříbra v celé habsburské monarchii - sídlo centrálních báňských institucí - polovina 19. století – sídlo báňské akademie - vrcholná prosperita zdejšího báňského podniku trvala sto let - od 80. let 19. století těžba stagnovala a začala klesat - 1897 - Březové Hory povýšeny na královské horní město - 1 specifikum: množství škol všech stupňů, až po Vysokou školu báňskou, Vysoká škola báňská byla z Příbrami do Ostravy přestěhována v roce 1945 - po 2. světové válce: těžba uranu Těžba rud v ČR po roce 1989 - do roku 1989 -těžba s výraznými ekonomickými ztrátami s cílem zajistit nezávislost na dovozu surovin - 1994 -ukončení dobývání polymetalického ložiska (+ Au) Zlaté Hory = konec těžby rud na území ČR (vyjma uranu) - Důsledky: o nutné investice na útlumové programy, technické likvidace, sanace, rekultiva o za období od roku 1990  rudy: více než 15,0 mld. Kč  uranová ruda: 57,0 mld. Kč 21  Regionální Geografie Těžba uranu 1) Rožná (1957 -2017) 2) Dyleň 3) Zadní Chodov 4) Vítkov II 5) Břevniště 6) Stráž 7) Hamr 8) Příbram 9) Okrouhlá Radouň 10) Brzkov - státní podnik DIAMO - výrazný útlum - koncentrace do jediné lokality (Rožná –kraj Vysočina) Energetické suroviny – URAN - DIAMO s. p. Stráž pod Ralskem - 7 bilancovaných ložisek, z toho 2 využívaná: o Stráž pod Ralskem - likvidační a sanační práce o Rožná - Dolní Rožínka – od 1. dubna 2017 likvidační a sanační práce - Usnesení vlády ze dne 8.11.2000 - ukončení k 1.1.2004 - Usnesení vlády ze dne 26.6.2002 - prodloužena těžba do 31.12.2005 (prodlouženo zaměstnání pro 650 horníků) - Usnesení vlády č. 1316/2005 z 12. 10.2005 – prodloužení do 31.12.2008 - Usnesení Vlády ČR ze dne 23. 5. 2007 č. 565 k prodloužení těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka – prodloužení: po dobu ekonomické výhodnosti těžby, pravděpodobně minimálně do roku 2012– skončila 2017 - Těžba probíhala z hloubky větší než 1 km Přehled exploatace ložisek uranu v ČR 22  Regionální Geografie Schéma zpracování uranové rudy v chemické úpravně Těžba uranu-Stráž pod Ralskem - hornická těžba: ložisko Hamr (Důl Hamr I), ložisko Břevniště (Důl Křižany) - Důl Hamr1 o 1965: otvírka ložiska Hamr zahloubením první jámy o 1974- 1993: těžba dobývací metodou komora– pilíř o vyčerpané důlní vody byly částečně vypouštěny přes centrální dekontaminační stanici do řeky Ploučnice a částečně byly využity k provozu hydrobariéry - Důl Křižany o 1973: hloubení jam o 1982 – 1990: těžba uranové rudy Chemická těžba - 1966: první pokusy s chemickým loužením pomocí vrtů z povrchu - 1969: zahájena chemická těžba na ložisku Stráž s využitím 198 vrtů - 1971: rozhodnutím vlády zahájena průmyslová exploatace ložiska - 8. 10. 2011: Vláda rozhodovala o uhrazení škod po těžbě uranu v Podještědí. Likvidace následků chemického loužení uranu, které v okolí Stráže pod Ralskem zanechalo množství zamořených vod o velikosti 1,5násobku Slapské přehrady, si z veřejných zdrojů vyžádají až 32 miliard korun. Sanace krajiny bude trvat více než třicet let. Další desítky miliard pak bude nutné investovat do vyčištění ostatních lokalit Technologie chemického loužení uranu - je založena na vtláčení roztoku kyseliny sírové do rudonosného cenomanského horizontu - tento horizont se nalézá v cenomanské zvodni na ložisku Hamr v hloubce asi 170 m a na ložisku Stráž 200 m - vtlačený roztok prochází horninou a postupně rozpouští uran - roztok obohacený o uran je pak čerpán na povrch, kde je v chemických stanicích uran separován a přepracován do odbytovatelné formy – tzv. uranového koncentrátu (diuranát amonný (NH4)2U2O7 tzv. "žlutý koláč") - roztok zbavený uranu je po doplnění obsahu kyseliny sírové a dusičné vtlačen zpět do podzemí - Na ložisku bylo odvrtáno: o 2 210 průzkumných o 7 684 těžebních vrtů o založeno bylo 35 vyluhovacích polí (700 ha) o plocha DP = 24,1 km2 o do roku 1996: vytěženo celkem 15,6 tis. t uranu - K ukládání vyloužené rudniny z chemické úpravny sloužilo odkaliště - technicky rozdělené na I. a II. etapu - ktomuto účelu bylo provozováno v letech 1979- 1992 (I. etapa), resp. 1992- 1994 (II. etapa) - Těžba uranu kovu uvádí do roku 2017: součet množství uranu získaného těžbou rudy i čištěním podzemních vod vyčerpaných ve strážském bloku - rok 2018: jen z čištění vod 23  Regionální Geografie Černé uhlí - ložiska energetického i koksovatelného uhlí - hlavní ložiska koksovatelného: Hornoslezská pánev - (15 % zásob v ČR, 85 % zásob v Polsku) tektonickou poruchou (orlovská) je česká část pánve rozdělena na: Z (ostravskou) část a V (karvinskou) čás - 2009 – 2010: modernizace důlní technologie, cíl: prodloužit životnost těžby z 11 (2020) na 20 let - ověřené zásoby: okolí Frenštátu pod Radhoštěm o uhlonosný karbon pod miocénem a beskydskými příkrovy o uhlí by se dobývalo z hloubek 800-1300 m Kladensko-rakovnická pánev: - ložisko u Slaného (objeveno v 50. a 60. letech), hloubky 1-1,3 km + složitá hydrogeologie - otvírka zastavena - Mšenská (mělnická) pánev - střety zájmů - Kladensko o Důl Tuchlovice _ukončena těžba 28. 2. 2002 o ! 30.6.2002 na Dole Schoeller – vytěžen poslední vůz uhlí  po 227 letech ukončena v kladenském revíru těžba černého uhlí Žacléřsko-svatoňovický revír: - těžba ukončena 1994, důl Kateřina, Radvanice - nejstarší černouhelný revír v ČR – první nálezy uhlí na Žacléřsku jsou datovány roce 1570 - na Svatoňovicku u Markoušovic – první uhelná sloj odkryta v roce 1590 - Důl Stachanov v Radvanicích v Čechách (v letech 1951 až 1957), převeden do správy Jáchymovských dolů pro exploataci radioaktivních surovin Rosicko – oslavanský revír: - těžba ukončena 1992, důl Jindřich II – lokalita Zbýšov (1 550 m, nejhlubší černouhelný důl v ČR) Plzeňská pánev: - těžba od roku 1946, poslední činné: Důl Krimich a Důl Dobré štěstí u Dobřan (ukončena 1991) 24  Regionální Geografie Těžba černého uhlí - 2023: celkově 1,37 mil. t, - z toho: 0,85 mil. t uhlí určené k energetickým účelům, - z toho: 0,518 mil. t koksovatelného uhlí - V ČR – v současné době zůstává v provozu poslední činný důl ČSM na Karvinsku - měl původně fungovat už jen do poloviny roku 2023, podle aktuálních plánů by těžba pokračovat přibližně do poloviny roku 2026. - 31. březen 2017 - ukončena těžba v dole Paskov (Závod Útlum-Jih) - pracovalo asi 1300 pracovníků - 28. listopadu 2019 - ukončení dolu Lazy v Orlové - Karel Havlíček (MPO za ANO) v září 2020 uvedl, že náklady na utlumení těžby v dolech OKD do roku 2035 dosáhnou zhruba 15,6 miliardy korun 25  Regionální Geografie Těžba v Ostravsko-karvinském revíru - První doložená písemná zmínka o nalezištích uhlí v okolí Moravské Ostravy pochází z roku 1753 - Pravidelná těžba byla zahájena v roce 1782 - 18. a 19. století: doly v rukou panských rodů, dolování se provádělo převážně ručně a těžba: 2–3 tis. tun/rok - po roce 1948: 32 dolů, 9 koksoven, 10 báňských elektráren, železárny v Třinci a Vítkovicích a několik dalších průmyslových podniků bylo začleněno do: národní podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava (později státní podnik OKD) - k 31. 12. 1990: státní podnik OKD bez likvidace zrušen → právní nástupce: k 1. 1. 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD) - od roku 1990: restrukturalizace podniku → rychlý útlum ostravských dolů → snižování stavu pracovníků + postupná privatizace - 2. vlna privatizace (1993): DOČ 52, KP 40, OBC 4, OST 4 - 1990–2001: skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru (na území 180,0 km2) - 1997: nově založená společnost Karbon invest - 1998: změna ve vlastnické struktury OKD o →stát ztratil své většinové podílnictví o →majoritním vlastníkem se stala společnost KARBON INVEST, a.s. o →v roce 2004: odkoupila státní podíl a stala se hlavním akcionářem OKD (95,89 % akcií). - manažeři OKD Petr Otava a Viktor Koláček – majitelé mimo jiné podílů či společností K.O.P. (vlastnící podíly v Českomoravských dolech, Metalimexu a Sokolovské uhelné) - OKD si půjčila 2,5 miliardy Kč od IPB - 14. října 1998 - OKD od manažerů kupuje K.O.P. za 3,9 mld. → K.O.P. posílá 2,4 mld. Karbon investu → Karbon invest posílá Stanislavu Prosovi 2,4 mld. Kč = získává majoritní podíl v OKD → K.O.P. posílá zbylé 1,5 mld. na účet neznámé kyperské společnosti Lagur, za které pro manažery kupuje společnost Karbon invest - manažeři získali majoritní podíl v OKD (a tedy i majetek své K.O.P.) - 2004: většinový podíl v koncernu KARBON INVEST, a. s. získala společnost RPG Industries Ltd. (sídlo: Kypr) vlastněná skupinou mezinárodních institucionálních a soukromých investorů v čele s českým finančníkem Zdeňkem Bakalou - 2005: do OKD fúzovala těžební společnost ČMD - XII. 2005 představenstvo OKD schválilo záměr rozdělení společnosti - 2006: zánik předcházející společnosti OKD a vznik několika samostatných subjektů – právních nástupců - 2018: vstup státu: jediný akcionář OKD: PRISKO a.s. (jediný akcionář: Ministerstvo financí) – stát koupil OKD za 80 mil. Kč - Závazek: vytvořit rezervu pro budoucí útlum dolů ve výši 4,9 mld. Kč Důsledky útlumu - nutnost řešit náhradní energetické přírodní zdroje – náhradu, zejména hutní společnosti, ale jedná se o soukromé subjekty - velké náklady na rekultivace, útlumové programy– nároky na finance ze státního rozpočtu - výpadky příjmů pro obce – příklad: za úhradové období 2018 bylo při těžbě 4,1 milionu tun uhlí obcím přerozděleno 30,5 mil. Kč - 22. 9. 2020: vláda rozhodla definitivně o útlumu těžby v dolech OKD - krok zesílený koronavirové krizí - celkem potřebný a logický - MPO -konkrétní plán postupného ukončení těžby v dolech - postupně se OKD i část jejich zaměstnanců převede pod státní podnik DIAMO - specializuje na zahlazování následků hornické činnosti po těžbě, postupný převod pod DIAMO, s. p. - započne v prosinci 2020 - 3 fáze ukončení těžby v jednotlivých dolech: o K 1. lednu 2021 – lokality Útlum-Jih (Staříč), Útlum-Sever o K 1. březnu 2021 – Darkov (Karviná) a ČSA (Karviná-Doly) o Poté se přidají i další oblasti ČSM-Sever (Stonava), ČSM-jih atd 26  Regionální Geografie Hnědé uhlí - největší hnědouhelné pánve: v tektonickém prolomu - celková rozloha uhlonosné sedimentace: 1900 km2 - sloje – střední miocén - pánve: o Severočeská: část chomutovská, mostecká (hloubka povrchového dobývání 150 m), teplická (těžba skončila 1997) o Sokolovská (Z od Karlových Varů) o Chebská (1 mld tun zásob, těžba vyloučena-Františkovy Lázně, Karlovy vary => ohrožení minerálních vod) o Žitavská pánev - začala již koncem 18. století (v místech výchozů uhelných slojí a v mělkých lomech) - od druhé poloviny 19. století docházelo k intenzivnější těžbě a severočeský uhelný revír se stal nejvýznamnějším uhelným revírem ve střední Evropě - od počátku 20. století se začíná zvyšovat podíl povrchové těžby koncem 30. let 20. století – povrchová těžba 25% celkové v 50. letech 20. století – nadpoloviční většinu - 1833 - první omezení těžby - největší objem těžby: Severočeská hnědouhelná pánev (SHP) - do současnosti vytěženo 4,0 mld. tun uhlí, z toho 2,6 mld. tun (65 %) lomovým způsobem o při lomové těžbě bylo vytěženo a přemístěno na výsypky přibližně 8,0 mld. m3 odklizu 27  Regionální Geografie Příběh dolu Chabařovice - 1974 - vláda schválila otvírku dolu Chabařovice - 1976 – zahájeny práce, těžbě musely ustoupit obce Tuchomyšl, Lochočice, Vyklice, Otovice, Hrbovice a Český Újezd o provoz dolu Chabařovice způsobil další výrazné zhoršení životních podmínek v území (zejména v Ústí nad Labem) + vyvolal potřebu přeložit silnice i železniční trať v úseku Trmice – Tuchomyšl – Chabařovice + gigantický záměr předpokládal likvidaci města Chabařovice o 1990 - poslední demoliční práce – likvidace Hrbovic a východní části Chabařovic proběhly ještě po pádu komunistického režimu v roce 1990 - 19. ledna 1990 - na ekologickém mítinku občanského fóra – důrazné požadavky občanů na zastavení činnosti dolu Chabařovice a zachování města Chabařovice vedení dolu striktně odmítalo jakékoliv úvahy o zastavení těžby - od konce roku 1990 se do čela občanských iniciativ na zachování Chabařovic a ukončení činnosti dolu postavil ústecký primátor Ing. Lukáš Mašín a chabařovický starosta Zbyněk Hrom – aktivita pomohla změnit mínění členů české vlády - Výsledek: usnesení vlády č. 331 z 11. září 1991, kterým byla zastavena těžba na hranici 625 m od Chabařovic. Územní limity těžby - 1991: Iniciativa stanovení územních limitů – vládě předložena ministrem ŽP ČR I. Dejmalem - 1991: první schválené vládní usnesení (č. 331/1991): stanovilo závazné linie pro lom Chabařovice (okres Ústí nad Labem) tak, že bude zachováno město Chabařovice včetně nezbytného hygienického odstupu a funkčního hospodářského zázemí - součástí vládního usnesení byly graficky vyjádřené linie maximální možné těžby a rozšíření výsypek v katastrálních územích obcí - na Sokolovsku byla otázka územních limitů řešena Usnesením Vlády ČR č. 490/1991– zabývalo se otázkou ozdravění životního prostředí v okrese Sokolov - Stanoveny Usnesením Vlády ČR (Pithart) ze dne 30. 10. 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi Prolomení územních limitů - 2015 – usnesení vlády ČR ze dne 19. října 2015 – korekce limitů v Severočeských dolech, a.s., Doly Bílina Výhled těžby hnědého uhlí [mil.t] Státní podniky – dnes - většina těžebních společností: soukromé společnosti - výjimka: 2/3 státní podniky: - DIAMO – těžilo strategickou uranovou rudu + zodpovědný za rekultivace a odstraňování následků dřívější těžby; - Palivový kombinát Ústí – zodpovědný za zahlazování následků hornické činnosti v regionu Mostecka, Kladenska, Trutnovska a jižní Moravy - +/- Společnost Severočeské doly a.s. - vlastněna společností ČEZ a.s., jejímž většinovým vlastníkem je stát - OKD 28  Regionální Geografie Palivový kombinát Ústí - Těžba ukončena: 1997 - významné rozsáhlé hydrické rekultivace – vytváření jezer ze zbytkových jam lomu Chabařovice a lomu Most – Ležáky - Termíny ukončení činností: o Lokalita Chabařovice – po roce 2015 o Lokalita Kladenské doly – po roce 2015 o Lokalita Kohinoor – po roce 2015 o Lokalita Východočeské uhelné doly – po roce 2015 o Lokalita Doly a úpravny Komořany – po roce 2015 o Lokalita Doly Nástup Tušimice – rok 2012 o Lokalita Hodonín – po roce 2015 Ropa - Vídeňsko-moravská ropoplynonosná oblast o hloubky do 2,8 km o nejproduktivnější: pískovce badenu o ložisko Hrušky – většina vytěžena (zásobník plynu), průzkum v oblasti stále pokračuje – nová ložiska ropy s byla objevena a jsou těžena v oblastech Poštorná, Poddvorov a Prušánky - moravská část karpatské čelní předhlubně – ložisko Uhřice a Kloboučky (Ždánice) - roční těžba (2022): 75 kt (31 těžených ložisek) - rok 2003 – rekordní těžba ropy za dobu existence MND + v rámci historických těžeb kapalných uhlovodíků v ČR 315 tis. tun (358 703 m3) ropy + 82,573 mil m3 zemního plynu - Domácí produkce ropy pokrývá v posledním desetiletí: 2 až 4 % domácí spotřeby. => spíš vyvážíme třeba do Německa (farmacie) - MPO: V oblasti domácí těžby ropy je žádoucí využívat s maximální hospodárností známé zásoby suroviny a pokračovat ve vyhledávání zásob nových - Domácí produkce zemního plynu: pokrývá v posledním desetiletí 1 až 3 % domácí spotřeby. - Většina potřebného zemního plynu se tedy do ČR dováží ze zahraničí. Srovnání ČR x SR - Odlišný trend v těžbě ropy zemního plynu ČR x SR - Největší těžaři: MND, a.s. Hodonín a Nafta, a.s. Gbely 29  Regionální Geografie Historie těžby ropy - tradice na území Československa– od poloviny 19. století (SZ Slovensko) - 1899 – cukrovarník Julius May – v Bohuslavicích nad Vlárou (+ další lokality na Uherskobrodsku) – 3 roky prováděl průzkumné vrty (do hloubky až 450 m) - 1913 – výbuch volně unikajícího zemního plynu (Gbely) => průzkumný vrt o v hloubce 145 m – navrtáno ložisko plynu o v hloubce 160 m – ložisko tzv. lehké ropy (10. 1. 1914)  1. objev ropy na území Vídeňské pánve  denně 1,5 tun ropy + 12 tisíc m3 plynů - na J. Moravě řada průzkumných vrtů o 1915 – u Lanžhota (1268 m), Bzence ,… o 1919 – zachyceno 1. ložisko na J. Moravě – v Ratíškovicích o 1920 – vláda zákonem prohlásila těžbu nafty za státní monopol + hledal se zahraniční investor o 1924 – stát se těžebního monopolu vzdal o 30. léta – na Nesytských polích v provozu více než 30 těžebních věží o 1945 – rozkaz zničit veškerá těžní zařízení i veškerou dokumentaci  Benešovými dekrety naftařské společnosti zestátněny  vznikl jediný podnik: Československé naftové doly (ředitelství v Hodoníně) o 1963–v Hruškách otevřeno největší ložisko plynu  po vytěžení v roce 1972–1. podzemní zásobník na území Československa o 1968 – vznik federace – rozdělení na:  Moravské naftové doly Hodonín n.p.  Slovenské naftové závody Gbely n.p. - Podíl na mezinárodních průzkumech (Irák, Švédsko) - počátek 90. let 20. století: 80 % těžby – Ždánice, Dambořice ložisko Dambořice – unikátní výtěžnost ložiska (od roku 1993. udržována ložisková energie vtláčením plynu) – 50% Těžební společnosti – ropa - 81,4 % Moravské naftové doly Hodonín (* 1992, transformace na a. s.) - držitel 68 těžebních a 2 průzkumných licencí na Moravě, Ruské federaci (od r. 2007–2009) + podíl na těžbě zemního plynu z ložiska Sawan v Pákistánu a drží další průzkumné licence na území Maroka, Jemenu a Pákistánu - 16,9 % MND Produktion (projektová společnost, hlavní činnost: realizace průzkumných projektů, vyhledávání a průzkum ložisek ropy a zemního plynu) - průzkumné území „Svahy Českého masivu“ - 1,4 % LAMA GAS OIL (dříve ČNS) - 0,3 % UNIGEO Perspektivy těžby ropy v ČR: - nové průzkumné vrty (cena 1 vrtu: 100 mil. Kč) - MND: průměrně 10–14 vrtů/rok (průzkumných) + do průzkumu chtějí investovat za 5 let - (3,5 – 4 mld Kč) + aktivity v Gruzii, Pákistánu, Ukrajině, Rumunsku, Polsku, Německu Zemní plyn - souvisí s ložisky ropy  moravská část Vídeňské pánve – ložiska: Dolní Dunajovice, Kostela - S Morava (mezi Příborem a Českým Těšínem) o zvětralý a tektonicky porušený karbon o ložiska: Žukov, Bruzovice, Příbor - Hornoslezská pánev o degazace uhelných slojí o plyny z dolů Dukla, Lazy a Doubrava využití v hutích 30  Regionální Geografie Nerudní suroviny - po energetických - 2. nejvýznamnější skupina - významné: vápence, kaolín, jíly, přírodní písky - vývozní komodity - časté střety zájmů (MŽP x těžařské společnosti) - velké objemy => velké ATR - náklady na přepravu => těžba v blízkosti místa spotřeby - netěžená ložiska – např: o fluorit (Krušné hory, Harrachov) o baryt (Železné hory, Harrachov) Grafit - patří mezi nekovové minerály - starší název pro grafit je tuha - těžitelná ložiska: v oblasti jižních Čech a moravského - grafitového pruhu - zahájení těžby v obou oblastech spadá do 18. století - koncem 19. a začátkem 20. století patřilo území dnešní ČR k největším výrobcům a vývozcům grafitu - regionální metamorfóza jílovotopísčitých sedimentů s vyšším obsahem biogenního materiálu - Český Krumlov - Velké Vrbno - rok 2001: těžba 17 tis. Tun - září 2003 – konec těžby v - Českém Krumlově - rok 2006: 5,2 tis. Tun - rok 2010: 0 Drahé kameny - Ložiska českého granátu-pyropu - vltavíny (tektity) - těžba – malý rozsah - malý ekonomický význam - těžená ložiska: o Vestřev (Podkrkonoší) o Podsedlice (České středohoří) o Ločenice (Novohradské podhůří) Vltavíny (tektity) - tektity jsou částice skla pozemského původu, které byly vyvrženy daleko od centra impaktu a vytvářejí pádová pole (např. u nás vltavíny, zdroj: kráter Ries v Bavorsku, stáří impaktu cca 15 mil. roků) 31  Regionální Geografie Kaolin - kaolinickým zvětráváním živcových hornin - těžba povrchově: 4,1 mil.t/rok (2010), 4,3 mil. t/rok (2011), 3,7 mil.t/rok (2013), 4,2 mil. t/rok (2015), 4,3 mil. t/rok (2018), 3,1 mil. t/rok (2022) - +/- zaměstnává 2 tisíce pracovníků - 7–10 % světové těžby! - ložiska: o Karlovarsko – kvalitní kaolin pro výrobu porcelánu o Kadaňsko o Podbořansko o Plzeňsko o Znojemsko o Chebská pánev o Třeboňská pánev Největší ložiska kaolinu v ČR - v okolí Horní Břízy a Kaznějova - největší ložiska kaolinu v Česku - surovina se zde těží od roku 1882 - Lokalita v Kaznějově – největší ve střední Evropě - ročně vyprodukuje 320 tis. tun kaolinu (18 % vytěženého materiálu, zbytek jsou dál využitelné písky a kamenivo, ročně se v Kaznějově vytěží 1,8 mil. – 2 mil. t materiálu) - až 75 % suroviny – na export - hlavní odběratele: Německo, Benelux, Itálie, Slovensko Vápence - podle použitelnosti se člení: o vysokoprocentní = minimálně 96 % karbonátové složky o ostatní– obsah karbonátů min. 80 % - k výrobě cementu, vápna, odsiřování o jílovité = obsah CaCo3 okolo 70 % + vyšší obsahy SiO2 a Al2O3 o karbonáty pro zemědělské účely - Celková těžba: o 2015: 9,5 mil. t o 2018: 12,1 mil. t o 2022: 10,3 mil. t 32  Regionální Geografie Ložiska - devon Barrandienu – nejvyšší kvalita vápence koněpruské => Český kras - paleozoikum Železných hor – vápence podolské => Prachovice, Vápenný Podol - krkonošsko-jizerské krystalinikum - moravský devon => Moravský kras, Olomoucko - silesikum (skupina Branné) => Vitošov, Pomezí - Česká křídová pánev => dolní Poohří (jílovité vápence) - Vnější bradlové pásmo ZK => štramberské + Pálava (95-98 % CaCO3) Štěrkopísky - na celém území ČR - 2 způsoby těžby: suchá a mokrá - většinou těžba pleistocenních sedimentů (fluviálních, glaciálních, fluvioglaciálních, eolických) - vazba na místa spotřeby (stavby dálnic, koridory) - Rozdělení: o štěrkopísky a písky – těžba 2022: 10,1, 2 mil. m3 o sklářské a slévárenské písky – těžba 2022: 1,3 mil. m3 - Od roku 2004 nárůst těžby (2004: 13,6 + 1,7 mil. m3) - do roku 2009, následně pokles 33  Regionální Geografie Cihlářské suroviny - Ložiska cihlářských surovin o základní složka: kvartérní hlíny různé geneze - v ČR ekonomicky významná o kvartérní suroviny (spraše a sprašové hlíny, hlíny, písky a písčito-jílovitá rezidua hornin) - jsou rozšířena po celém území republiky o nejvýznamnější: vázána na eolické a deluvio-eolické, případně glaciální sedimenty Environmentální důsledky těžby surovin: - velké změny reliéfu – antropogenní transformace, nové tvary – s tím související rizika (např. haldy) - odstranění skrývky - změny v systému vodních toků – např. řeka Bílina - přeložky komunikací + zvýšené nároky na dopravu - likvidace sídel - znečištění ovzduší… Řeka Bílina - délka toku 83 km - plocha povodí 1083 km2 - protéká Mosteckou pánví - mezi lomy ČSA a Jan Šverma svedena do trubních přeložek součástí mohutného náspu tzv. Ervěnického koridoru - od roku 2009 snaha o revitalizaci Ervěnický koridor - délka je přibližně 11 km - v letech 1964 – 1985 na koridor přemístěno 520 mil. m3 skrývky - Zemní těleso tvořené důlní výsypkou – po něm: o železniční trať (Ústí n. L. – Chomutov) o silnice o řeka Bílina - svedená do 4 x 1,2 m - Předpoklad: násep bude klesat až o 0,5 m/rok – proto 4 koleje Historické centrum města Most - Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie: postaven v první polovině 16. století - kostel musel v roce 1975 ustoupit těžbě uhlí, bylo rozhodnuto o jeho přestěhování - kostel byl převezen na 51 hydraulických podvozcích - 30. září 1975 se dal kostel vysoký 60 metrů a těžký 12 tisíc tun do pohybu - průměrnou rychlostí 2,8 centimetrů za minutu se posunoval po zvláštních kolejích až do vzdálenosti 841,1 metrů - celý přesun trval 500 hodin a jednu minutu, skončil 27. října 1975 Omezení těžební činnosti - Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb.; č.218/2004 - CHOPAV - NATURA 2000 - ochranná pásma vodních zdrojů - Zákon č. 100/2001 Sb., „O posuzování vlivů na životní prostředí“ (ve znění zákona č. 93/2004 Sb.) NP - ze zákona těžební činnost vyloučena - zonace - v minulosti: těžba rud (Šumava, Krkonoše) - v současnosti: povolena v ochranném pásmu KRNAPu 34  Regionální Geografie Zatížení území CHKO těžbou (t/km2) - Český kras 24,4 tis. t/km2 - Blanský les 4,6 tis. t/km2 - Poodří 2,3 tis. t/km2 - Třeboňsko 1,9 tis. t/km2 - České středohoří 0,3 tis. t/km2 Podíl těžby vybraných surovin v CHKO na celkové těžbě v ČR - vápence ……. 34 % v CHKO o největší těžaři: Českomoravský cement a.s., Velkolom Čertovy schody a.s., Lomy Mořina a.s. - živcová surovina …. 68,9 % v CHKO Ekonomický efekt těžby - Do českého horního práva byly poplatky z těžby zavedeny novelou horního zákona č. 541/1991 Sb. - úhrada je přesně vymezena § 32a Horního zákona (s platností od 20. 12. 1991) - k zavedení plateb došlo v období zvýšené kritiky vlivu těžby nerostných surovin na krajinu, občany a životní prostředí - na rozdíl od celosvětových zvyklostí nebyly úhrady směřovány na stát, ale úhrady z plochy DP – směrovány na obec - úhrady z vytěžených nerostů – rozděleny mezi obce a stát rovným dílem (do r. 2000) Úhrady za těžbu surovin - za DP - za vydobyté nerosty - 2005 – novelizován horní zákon – zásadní změna výpočtu úhrady z dobývacích prostorů - Od r. 2006: za každý i započatý hektar plochy DP 100 1.000 Kč - výše má být dána nařízením vlády – nebylo vydáno - 14 mil Kč (rok 2010) – vše obcím - 2016 – změna: V letech 1992 až 2005 byla roční úhrada z DP většího než 2 ha stanovena ve výši 10 tisíc Kč a násobila se s každým započatým km2, u DP menších jak 2 ha činila roční úhrada paušálně 2 tisíce Kč. Úhrada za vydobyté nerosty - 1991 – 1999: příjmy z úhrad z vydobytých nerostů na výhradních ložiscích 50 : 50% (obce – stát) - od roku 2000- příjmy 75 : 25 % (obce – stát) - pro obce, na jejichž území probíhá těžba, se tak výrazně zvýšily příjmy z vydobytých nerostů - v ročním objemu dosáhl meziroční nárůst téměř 75 mil. Kč - Sazby – vyhláška 617/1992 Sb. - od roku 2005 – úhrada ne z tržeb za nerosty, ale za výrobky z nerostů, nákladů na dobývání a celkových nákladů za zhotovení výrobků - 2016 – změny za DP (nařízení vlády č. 98/2016 Sb.) - 2020–předložena novela horního zákona - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) - program 58. schůze Poslanecké sněmovny (15. září 2020) - Novela horního zákona – ve sněmovně prošla prvním čtením, následně se jí zabývalo několik výborů v čele s Hospodářským výborem. - pozměňovací návrhy: posunutí termínu pro převod prostředků těžařů na vázané účty na rok 2030 a návrh na změnu mechanismu, podle kterého se budou vypočítávat úhrady za vydobytý nerost - prozatím neschváleno - Výše je volena z pozice zájmu státu podpořit či nepodpořit dobývání: Podle typu nerostů: např. pro rudy je stanovena výše úhrady na úrovni 10 % a na druhé straně pro uhlí 0,5 a 1,5 % zohledněn vliv dobývací metody, kdy je u některých nerostů preferováno hlubinné dobývání proti povrchovému. Příkladem je těžba uhlí, kdy hlubinná těžba je zpoplatněna 0,5 %, zatímco povrchová 1,5 % - Ekonomickou podporu nákladově náročné těžby představuje stanovení pouze 0,5 % úhrady z vydobyté ropy - U surovin s proměnlivou kvalitou se stanovuje pro různé kvality odlišné procento úhrady podle pravidla, čím kvalitnější surovina, tím vyšší procento (např. kaolin pro výrobu porcelánu 8 %, papírenský kaolin 6 %, ostatní kaolíny 2 %) 35  Regionální Geografie Horní Jiřetín - 2010 o příjem – rozpočet: 38,7 mil. Kč, o z toho úhrada za těžbu: 27,3 mil. Kč (70,5 %) Orgány státní správy v hornictví - Působnost státní správy je rozdělena mezi: o Ministerstvo životního prostředí o Ministerstvo průmyslu a obchodu o Státní báňská správa (dříve Český báňský úřad) a jemu o podřízené báňské úřady a krajské úřady - Pravomoci jsou stanoveny v horním zákoně, v zákoně o hornické činnosti a v zákoně o geologických pracích Nové trendy v zahraničí - využití pro cestovní ruch – montánní turistika - vzdělávací centra - naučné stezky - geoparky - Projekt Eden – Původně povrchový kaolinový lom v britském Cornwallu se přeměnil na komplex simulující podmínky ekosystému tropického a středozemního klimatu - lyžařský areál ve městě Bottrop na západě Německa v Severním Vestfálsku, kde v místech opuštěných uhelných lomů vznikl lyžařský areál (Alpincenter) s v Evropě nejdelším krytým lyžařským svahem (délka 640 metrů a šířka 30 metrů) - Švédsko – opuštěný vápencový lom – divadlo (Dalhalla) - otevřeno v roce 1995 a má kapacitu 4 tisíce míst Zajímavé projekty v ČR - Hornická zlatá stezka ve Zlatých Horách (Jesenicko) nebo Kašperských Horách (Šumava) - Arboretum a botanická zahrada ve Štramberku - důl Michal (Petr Cinger) v Ostravě Michálkovicích - Hornické muzeum Landek (Ostrava) - Hornické muzeum v Příbrami, Harrachově - Geoparky: Česko-bavorský geopark ve Slavkovském lese v lokalitě Litrbachy – Čistá Velké dobývací prostory v Podkrušnohoří - plán rekultivací realizovaný těžební společností - příklad: lokality s ukončenou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří – lokalita lomu Vrbenský - těžba v letech 1811–1976 - zahájení rekultivací: rok 1976 - vznik příměstské rekreační oblasti - komplex rekultivačních staveb pro krátkodobou rekreaci a sportovní vyžití - ojedinělý projekt: závodní okruh na území vnitřní výsypky bývalého lomu (na ploše 53 ha, L=4,1 km) - vodní plocha (39 ha) – napuštěna 1992 – rekreace HIPODROM MOST - Ojedinělý způsobem rekultivace: Velebudická výsypka – od roku 1955 výsypka - Za 40 let uloženo: 237 mil m3 skrývkových hmot - Zasaženo 790 ha - Rok 1995: ukončení ukládání - Rekultivace dokončena: 1999 GEOPARKY - Česko-bavorský geopark – Geologický střed Evropy nezávislá řídící centra: o Národní geopark Egeria - iniciativa Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les, a poté odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Karlovarského kraje v úzké spolupráci s Českou geologickou službou a dalšími organizacemi - v září 2006 byla zřízena pozice manažera geoparku o geopark GeoLoci (v Plzeňském kraji) - aktivity geoparku řídí obecně prospěšná společnost GeoLoci o Národní geopark Bayern-Böhmen – iniciativa obecně prospěšné společnosti 36  Regionální Geografie Arboretum a botanická zahrada Příklad: lokalita Štramberk - vlastní lom byl průmyslově využíván od roku 1825 do poloviny 80. let 19. století - do 20. let 20. století lokální těžba – pro místní potřebu - opuštěný lom se pak stal skládkou, kam byl odvážen odpad z Tatry Kopřivnice - plocha dna lomu byla upravena jako fotbalové hřiště se škvárovým povrchem - ok 1990: návrh celkové rekultivace lomu s následným vybudováním Botanické zahrady - rok 1998: první cílená výsadba rostlin - Současnost: areál Botanické zahrady a arboreta má rozlohu 10 ha, z toho botanická zahrada: 2,76 ha, arboretum: 4,79 ha a zbytek připadá na přilehlé louky a lesní porosty - projektant Botanické zahrady a arboreta ve Štramberku: prof. Ing. Ivan Otruba, CSc. - vytvořena byla naučná stezka - Statut Botanické zahrady a arboreta získala lokalita v roce 1998 rozhodnutím Ministerstva životního prostředí Environmentální aspekty transformace odvětví těžby nerostných surovin - ekonomicky nákladné sanace a rekultivace (financované ze státního rozpočtu) - stanovení územních limitů těžby - zákonné posuzování vlivu těžby na životní prostředí - omezení těžby ve zvláště chráněných územích - aktivizaci nevládních organizací, občanských sdružení či růst veřejného zájmu a povědomí - vše diferencovaně – rozdílnost v přístupech - řešení otázky využití opuštěných dobývacích prostorů Ztrátové rudy - Ve snaze zabezpečit dostatek surovin byla v 50. letech 20. století obnovena těžba chudých železných rud v Ejpovicích, Mníšku, Vlastějovicích, Měděnci a řadě dalších lokalit Příklad: - těžba na ložisku Chvaletice - poté, co byly zastaveny dodávky pyritu, tradičně dováženého ze západoevropských zemí, se náhradním zdrojem stal pyrit z dolu Chvaletice, ve kterém se do té doby těžila v malém množství manganová a železná ruda - nově vzniklý národní podnik Manganorudné a kyzové závody Chvaletice měl za úkol těžit na Chvaleticku pyritové břidlice a zpracovávat je na pyritový koncentrát - ke snížení ztrátovosti byly v podniku zavedeny různé doplňkové výroby (např. výroba štěrků a drtí z nedalekého ložiska žuly, výroba radiátorů či ocelových konstrukcí) - povrchovým způsobem se na lokalitě těžilo až do roku 1975 - Součástí areálu – odkaliště, které svou rozlohou 35 ha patřilo k největším v republice - je na něm uloženo cca 26 mil. t flotačního odpadu, který vykazuje v průměru 8 % obsah Mn Vysoce čisté manganové produkty z odkaliště Chvaletice–Trnávka - odpadem vznikly postupně 3 chvaletické haldy tvořící ložisko (odkaliště). - 1980 - zaevidováno ložisko Chvaletice, odkaliště 1 a 2 - 1993 - zaevidováno CHLÚ Řečany, odkaliště 3 - po ukončení těžby – povrchový lom se začal využívat jako úložiště popílku z elektrárny Chvaletice - 80. léta 20. století – společnost Bateria Slaný, rozsáhlé studie hlušiny k určení proveditelnosti výroby oxidu manganičitého pro využití v suchých bateriových článcích – studie potvrdily velký ekonomický potenciál v obsaženém uhličitanu - manganatém, ale další práce byly po roce 1989 zastaveny - ložisko nebylo využíváno do září 2014, kdy byla těžební práva udělena české skupině firem. - 2017 – firma MANGAN Chvaletice, s.r.o. (dceřiná společnost kanadské společnosti Euro Manganese Inc.) - rozsáhlé sonické vrtací práce k vyhodnocení kvantitativních a kvalitativních charakteristik ložisek hlušiny Obnova krajiny narušené těžbou a její další využití - zrušený x nezrušený DP - plán rekultivací - realizace dalšího využití těžební společností - Zdroje financí pro obnovu 37  Regionální Geografie Možnosti začlenění těžebních tvarů v krajině: Opuštěné lomy – začlenění a funkce v krajině: - významné krajinné prvky – významná biocentra, a zvláště chráněná území - renaturace těžbou narušených lokalit - krajinné prvky zvyšující koeficient ekologické stability (KES) - opuštěné lomy – význam vědecko-pedagogický - atraktory cestovního ruchu (turisticky atraktivní lokality) - specifické formy využití: arboreta, botanické zahrady, horolezecké stěny - Lomy – zvláště chráněná území o Zákon č. 114/1992 (č. 218/2004) o §2: ochrana vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů o §14: zvláště chráněná území: zejména geologické či geomorfologické útvary jsou vyhlašovány za NPP a PP - 37 ZCHÚ má v názvu „lom“ – většina vyhlášena po roce 1989- desítky dalších v místech opuštěného lomu, hald NPP Růžičkův lom a NPP Státní lom - nejvýznamnější paleontologické lokality na Moravě - vápence čelechovického devonu jsou odkryty v několika zarostlých a opuštěných lomech - hornina obsahuje velké množství zkamenělin prvohorních mořských živočichů - lom je součástí významné botanické lokality PP Žermanický lom - vznikl v souvislosti s výstavbou Žermanické vodní nádrže - chráněný od roku 1992 - významný je druhotně vzniklý mokřadní ekosystém na dně lomu s rozsáhlou vodní plochou, s několika druhy rostlin zařazenými do červeného seznamu jako kriticky ohrožené nebo blízké vyhynutí. - specifické prostředí lomu vytvořilo podmínky pro dvě zcela odlišná stanoviště: vodní plochy s mokřadní flórou, stěny lomu s jižní expozicí – xerotermní vegetace Chráněné podzemní prostory – vzniklé těžbou PP Štola pod Jelení cestou - v katastrálním území Malá Morávka v CHKO Jeseníky - předmět ochrany: komplex podzemních prostor bývalého rudného dolu Šimon (Samson) a Juda - celý systém chodeb a šachet měří kolem 600 metrů a těžba rud zde skončila okolo roku 1870 - opuštěné štoly jsou jedním z největších míst zimování netopýrů v ČR včetně kriticky ohroženého vrápence malého Lokality v Krkonošském národním parku: - např. podzemí Obřího dolu - Lom –součást NPR o opuštěná plocha po těžbě křídových pískovců o součást NPR Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko o v současné době: po obvodu nová turistická trasa, jeden z návštěvních okruhů ve skalním městě s návštěvností 250 tis./rok 38  Regionální Geografie Vodní plochy vzniklé těžbou - pro českou krajinu bylo v minulosti typické množství geneticky různorodých vodních ploch, jak přirozených, tak umělých - v důsledku intenzifikace zemědělství: postupná devastace říčního systému v krajině o snížení hustoty říční sítě, zánik mnoha rybníků o postupné snižování ekologické stability krajiny + urychlení odtoku vody z území - zmizela řada významných krajinných prvků, které zvyšovaly krajinnou diverzitu - obnova vodních ploch a revitalizace říčních systémů až po roce 1990 - těžba štěrkopísků z údolní nivy (Pomoraví, Poodří, Třeboňsko, Hradecko, Pardubicko, Litoměřicko, …) - jámové lomy: těžba vápenců, granitu (Žulovsko), oprám (lignit, Uhelná), břidlice (Nízký Jeseník) - potenciál pro rekreační využití - biocentra v CHKO Litovelské Pomoraví - PP Bázlerova pískovna (0,28 ha, 1993) sloužící jako významné refugium obojživelníků uprostřed zemědělsky využívané krajiny - PR Moravičanské jezero (92,2 ha, 1994) chrání jednu ze tří velkých vodních ploch vzniklých těžbou štěrkopísků v Mohelnické brázdě - PR Chomoutovské jezero (106,2 ha, 1993) mělké jezero s několika ostrůvky významné pro hnízdění a tah vodních ptáků o přírodní rezervaci tvoří 2 vodní plochy oddělené hrází (Malé a Velké jezero) o těžba štěrkopísků zde probíhala lokálně pro místní potřebu již v meziválečném období o systematická těžba – zahájena v roce 1964 o vodní plocha v letech 1976–1987 využívána k vodohospodářským účelům o postupnou přirozenou sukcesí se lokalita stala cennou pro hnízdící ptáky a je místem výskytu řady ohrožených druhů rostlin a živočichů o 1993 - vyhlášena přírodní rezervací + zařazena v rámci Ramsarské konvence mezi mokřady mezinárodního významu Reliéf ČR – základní typy regionalizace Základní typy reliéfu - Podle absolutní výškové členitosti o Nížiny o Vysočiny - Podle relativní výškové členitosti o Roviny o Pahorkatiny o Vrchoviny o Hornatiny Členitost reliéfu – absolutní - Nejvyšší části: o Česká vysočina: Sněžka (1 602 m n.m.) o Karpaty: Lysá hora (1 323 m n.m.) o České republice je v 16 pohořích celkem 392 hlavních (HLV) + 170 vedlejších (VV) tisícimetrových vrcholů  z 20 nejvyšších v ČR je 15 v Krkonoších - Nejnižší místa o Labe – Hřensko (115 m n.m.) o soutok Moravy – Dyje (149 m n. m.) o antropogenní činnost:  Velkolom ČSA (u Mostu) dno: 160–200 metrů pod okolním terénem (230 m n.m.)  dno lomu 30 m n.m.  Velkolom Bílina (40 m n.m.) 39  Regionální Geografie Tisícimetrová pohoří ČR – nejvyšší pohoří ČR Geomorfologická regionalizace - 1971 - bývalý Geografický ústav ČSAV v Brně vydal mapu Regionální členění reliéfu ČSR (1:500 000) - členění navazovalo na studii prof. Dr. J. Hromádky z roku 1956 - editor mapy: T. Czudek - Regionálně-geomorfologické členění vycházelo: o z kritéria vzhledu povrchu terénu (včetně morfometrie) o z morfostruktury o z vývoje (geneze) georeliéfu Geomorfologické jednotky ČR 2005 - v souvislosti s přípravou 2. vydání Zeměpisného lexikonu ČR a přípravou vydání Atlasu krajiny ČR - 2005 rozhodnuto – v AOPAK ČR (pracoviště Brno) zpracovat novou mapu geomorfologického členění státního území - editorem nové mapy je P. Mackovčin - spoluautory B. Balatka, P. Cibulková, J. Demek, M. Havlíček, M. Hrádek, K. Kirchner a P. Slavík SYSTÉM SUBSYSTÉM PROVINCIE - Systém = nejvyšší GJ, odpovídá základní strukturně-tektonické jednotce o Hercynský systém o Alpsko-himálajský systém - Subsystém = odpovídá orografickému komplexu základní strukturně tektonické jednotky o Hercynská pohoří o Karpaty o Panonská pánev - Provincie = odpovídá strukturně tektonické jednotce nižšího řádu o Hercynská pohoří (SS) - Česká vysočina a Středoevropská nížina o Karpaty (SS) - Západní Karpaty o Panonská pánev (SS) - Západopanonská pánev Vývoj reliéfu + typy reliéfu - Analogicky jako geologický vývoj a stavba - 2 odlišné typy: Česká Vysočina a Karpaty Hierarchie a struktura geomorfologického členění 2005 - 10 geomorfologických soustav - 27 geomorfologických podsoustav - 93 geomorfologických celků - 268 geomorfologických podcelků - 935 geomorfologických okrsků 40  Regionální Geografie Geomorfologická regionalizace - Poloha v rámci geomorfologického členění reliéfu ČR – okrsek, podcelek, celek - Charakteristika až do úrovně okrsků (nebo podcelků) - Demek, J., Mackovčin, P. eds.: (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Praha, Brno: AOPAK ČR, 2. vydání, 582 s. - Demek, J., Mackovčin, P. eds.: (2014): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Vydání 3. přepracované. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. 2 svazky (607 stran). - Národní geoportál INSPIRE Znalost ke zkoušce – písemná - úroveň – celek - nejvyšší vrchol – u vyvýšenin - zařazení v rámci geomorfologického členění – soustava – provincie - významné geomorfologické celky - celé soustavy – (K-J rozdělena na Krkonošskou a jesenickou část) - komplexně FG podmínky – stejně jako u SZZ, jen ve větší podrobnosti - základní genetické typy reliéfu – viz další (komplexní charakteristika FG podmínek) Genetické typy reliéfu - Základní typologie o Endogenní reliéf – tektonika, sopečná činnost, vrásnění o Exogenní reliéf – kryogenní, fluviální, eolický, … - Typický reliéf pro území ČR o Endogenní reliéf: sopečný reliéf (Doupovské hory, České středohoří) o Strukturní reliéf:  kerný reliéf (Krušné hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník)  vrásno-zlomový + příkrovy (Bílé Karpaty, Moravskoslezské Beskydy)  reliéf skalních měst (např. Jičínská pahorkatina (Český ráj), Broumovská vrchoviny, Děčínská vrchovina (České Švýcarsko, Labské pískovce)  krasový reliéf (Drahanská vrchovina (Moravský kras), Hořovická pahorkatina (Český kras), Zábřežská vrchovina (Javoříčské jeskyně) o Exogenní reliéf:  kryogenní reliéf – pozůstatky na celém území ČR – mrazové sruby, balvanová moře, tory (Žďárské vrchy, Krkonoše, Šumava, Hrubý Jeseník, …)  glaciální reliéf – důsledek zalednění (horské: Krkonoše, Šumava, Hrubý Jeseník; pevninské: Opavská pahorkatina, Šluknovská pahorkatina, Ostravská pánev)  fluviální reliéf – pozůstatky na celém území ČR – sníženiny: údolní nivy, říční terasy, horské celky: strže, údolí, …  eolický reliéf – pouze okrajově (Dolnomoravský úval, Třeboňská pánev, Polabí)  antropogenní reliéf (Podkrušnohoří, Ostravská pánev, vodohospodářská krajina Třeboňska) 41  Regionální Geografie Endogenní reliéf - podmíněný endogenními procesy: tektonika, sopečná činnost, zemětřesení - historicky významné: přelom 2H/3H o aktivní sopečná činnost → sopečný reliéf o tektonika – rozlámání ker, pohyby podél zlomů → kerný reliéf o seismická aktivita - vše: dozvuky do současnosti - Nejničivější zemětřesení na území bývalého Československa: o 28. června 1763 v Komárně  zahynulo při něm 63 lidí, dalších 102 bylo zraněno  vážně poničeno 7 kostelů a 273 dalších budov, zřítilo se několik věží, např. věž radnice.  Odhad: makroseismická intenzita 8–9 (z 12) o 8. červenec 1911: zemětřesení o síle 5,6 stupně Richterovy stupnice zasáhlo Maďarsko  poničeny stovky domů ve městě Kecskemét (80 km jižně od Budapešti)  zřícený dům pohřbil 9 dětí Seismická aktivita v ČR Ohrožení v ČR: - omezena pouze na obvodové části Českého masivu - Předpoklad: zemětřesení zde vznikají hlavně vlivem tlaku alpského systému na tento stabilizovaný blok - kromě autochtonních zemětřesení ovlivňuje území ČR indukovaná seismicita = tj. seismické jevy vyvolávané lidskou činností: zejména důlní otřesy (Ostravsko, Kladensko, Podkrušnohorská pánev) Nejvyšší aktivita v regionech - Západní Čechy – Karlovarsko - Hronovsko-poříčská porucha (Náchodsko, Trutnovsko) - Ostravsko – antropogenně podmíněná Rizikový region 1: západní Čechy – Karlovarsko - SZ část Českého masivu – oblast styku 2 významných geologických jednotek: moldanubikum a saxothuringikum - kříží se zde 2 systémy zlomů – ohárecký (VSV–ZJZ) a mariánsko-lázeňský (SZ–JV) - do této oblasti se soustřeďují také významné geologické a geofyzikální fenomény – terciérní a kvartérní vulkanismus, minerální a termální prameny, vývěry plynů (mofety) + četný výskyt zemětřesení Seismická aktivita – západní Čechy - doposud nejintenzivnější instrumentálně zaznamenané západočeské zemětřesné roje se vyskytly v roce 1908: nejsilnější otřes: magnitudo 5.0 (stupeň 5 Richterovy škály) - na přelomu let 1985/86 (nejsilnější otřes: magnitudo 4,6) - aktivita v posledních 15 letech: o 2008 - zemětřesný roj (M 3.8, 12. 10. 2008), v oblasti Nového Kostela v hloubkách 6 až 11 km o 2011 – zemětřesný roj (M 3.7) - roj trval celkem čtyři měsíce o 2014 - květnu a srpnu 2014 v oblasti Nového Kostela vyskytla 3 silná zemětřesení (ML4.3; ML3.5, ML3.6) o 2018 – 14. - 28.5. 2018 (ML 3,8, 21. 5. 2018, ML 3,3, 14. 5. 2018, ) – hloubka 7- 9 km o 2020 – 20.12. 2020 (ML 2,7) – hloubka 10,1 km o 2021–10.4. 2021 (ML 3,1) – hloubka 9,1 km Rizikový region 2: Hronovsko-poříčská porucha - 2005: Zemětřesení ve východních Čechách - zemětřesení s magnitudem 3,1 bylo zaregistrováno dne 25.10. 2005 - epicentrum otřesu: bylo lokalizováno světovou seismologickou službou EMSC 42  Regionální Geografie Rizikový region 3: Ostravsko - Ostravsko – důlní otřesy o indukovaná seismická aktivita o následek dlouhodobé hlubinné těžby černého uhlí o v oblasti Ostravska příčina řady silnějších otřesů o od roku 1989 je registrace otřesů zajišťována řadou seismických stanic situovaných přímo v oblasti dolů o podle statistických zpracování: ročně 20 až 50 tisíc registrovaných jevů o nově: od začátku dubna 2021 doteď – série slabých zemětřesení s ohniskem u vodní nádrže Orlík – nejsilnější otřes z 29.4.2021 pocítěn lidmi ve Voltýřově (M 1,1) - Největší: důl Doubrava: příčina důlního neštěstí na dole Doubrava, byl zaregistrován dne 13. 6. 2002 o byl lokalizován řadou národních i mezinárodních seismologických center Severní Morava a Slezsko - oblast severní Moravy a Slezska – monitorována déle než 20 let - 2017 (10. prosince 2017): mimořádný otřes – hloubky 10–12 KM, Šilheřovice - 2012: Jesenicko + podzemní zásobníky - např. - u zásobníku Hrušky (Břeclavsko) probíhají opakovaná geodetická měření od roku 1978 a dokumentují periodické oscilace odpovídající tlakovým cyklům, naměřené hodnoty dokládají nárůst náklonu 0,4 až 0,5 mm za rok a náklony celého území s poklesem do centra poklesové sníženiny - Ostravská pánev: poklesy v letech 1981–1990 až 1,5 m – budou doznívat ještě 20–30 let o celkový pokles je odhadován až na 20 m - Frýdecko-místecká oblast: poklesy v letech 1981–1990 do 1 m - Karvinská oblast: velká mocnost těžených slojí – poklesy až 6,5 m – dochází k zatopení a zamokřování o okolí kostela sv. Petra z Alkantary – poklesy až 23 m, o pod kostelem pokles o 37 metrů + kostel se vlivem poklesů naklonil a vychýlil o 6,8 stupňů na jih Sopečný reliéf Hlavní vulkanická centra - Oherský rift – v SZ Čechách: Doupovské hory, České středohoří - labská linie (SZ-JV) - skryta pod sedimenty české křídové pánve – Ralská pahorkatina, Jičínská pahorkatina - roztroušená centra po celé severní části Českého masivu – Lužické hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, Jizerské hory (1), Frýdlantská pahorkatina Hlavní stadia - preriftové (campan-spodní eocén) o žilné průniky ultrabazických magmat o soustřeďují se při vnějších zlomech sv. části oherského riftu + při lužickém zlomu (př. v Podještědí) o povrchové produkty nejsou – podlehly erozi - riftové – hlavní fáze: svrchní eocén – spodní miocén: produkt: povrchová, žilná i intruzivní tělesa - mladší období: svrchní miocén: soustřeďuje se do blízkosti mladších poruch (např. krušnohorského a lužického zlomu (kozákovské centrum)) - závěrečná fáze: pliocén až pleistocén o aktivita vulkanického centra v Nízkém Jeseníku o nejmladší vulkány při chebském zlomu (Železná hůrka a Komorní hůrka) 43  Regionální Geografie Doupovské hory - největší sopka v ČR - plocha: 1 200 km2 - vznik v místě protnutí oherského riftu s příčným jáchymovským zlomovým pásmem - troska velké lávové (efuzivní) sopky (stratovulkánu) - z větší části na pravém břehu Ohře - mezi Sokolovskou a Mosteckou pánví - aktivita – hlavní vulkanická fáze v rámci riftogenního stádia (svrchní eocén – spodní miocén) o počátek: měl explozivní ráz (až 50 metrů mocné akumulace vulkanoklastik) o vyšší části komplexu: až 500 m mocné