Geologie a reliéf ČR

Typ reliéfu, který vzniká vlivem vnitřních sil Země (tektonika, vulkanismus).

Typ reliéfu, který je formován vnějšími silami Země (voda, vítr, led).

Typ reliéfu, který vzniká vlivem sopečné činnosti.

Typ reliéfu, který vzniká erozí a denudací tvrdých hornin, které tvoří jádro horského masivu.

Typ reliéfu, který vzniká skládáním a zlomováním horninových vrstev.

Ervěnický koridor je 11 km dlouhý násep vytvořený z důlní výsypky. Na něm se nachází železniční trať, silnice a řeka Bílina, která byla svedena do tunelu.

V roce 1975 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě přestěhován o 841,1 m kvůli těžbě uhlí. Přestěhování trvalo 500 hodin a kostel se pohyboval rychlostí 2,8 cm za minutu.

Těžební činnost v České republice je omezená různými zákony a ochrannými zónami, jako jsou CHOPAV, NATURA 2000 a ochranná pásma vodních zdrojů.

Národní parky jsou z definice vyloučeny z těžebních činností. Například v ochranném pásmu KRNAPu je těžba povolena.

Český kras je nejvíce zatíženou CHKO v České republice s 24,4 tis. t/km2 těžby. Naopak České středohoří je méně zatížené s 0,3 tis. t/km2 těžby.

Těžba vápence v CHKO tvoří 34 % celkové těžby v České republice. Největší těžaři vápence jsou Českomoravský cement a.s., Velkolom Čertovy schody a.s. a Lomy Mořina a.s.

Těžební činnost v České republice podléhá zákonům a z ní se vybírají poplatky do českého horního práva.

V mořských sedimentech na Vápenném vrchu se nacházejí zkameněliny mořských živočichů, jako jsou amoniti, ježovky a mlži.

Lužická porucha je významná geologická linie, která odděluje žulový masiv od pískovců křídové pánve.

Cenomanská transgrese v období svrchní křídy zaplavila nízko položené oblasti pevnin, čímž se vytvořila rozsáhlá mořská pánev.

Česká křídová pánev je největší dochovanou sedimentační pánví v České republice a nachází se v severní polovině Českého masivu.

Evropské epikontinentální pánve jsou mořské pánve, které se nacházejí na okraji kontinentů.

Opolská pánev zasahuje do České republiky na Osoblažsko a je součástí větší křídové pánve.

Křídové vrstvy v jihočeských pánvích představují příklady výplní hlubokých prohlubní s převážně sladkovodní vodou.

Na jižní Moravě jsou křídové sedimenty zakryty a tudíž nejsou viditelné.

Geologická oblast v severní části Českého masivu, nachází se ve Slavkovském lese. Odhaduje se, že se intruze (vniknutí magmatu) nacházela v hloubce 5-7 km.

Granitové těleso, zasahující okrajově do oblasti Františkových Lázní. Obsahuje četná hydrotermální ložiska, včetně známého revíru Jáchymovského, kde se těžily stříbro, radium a uran.

Nejrozsáhlejší granitové těleso v Českém masivu, pokrývající plochu 1100 km2. Odhaduje se, že intruze se nacházela v hloubce 5-7 km. V kontaktním pásmu se vyskytují polymetalická ložiska.

Granitové těleso na území severní Moravy. Jeho plocha v Česku je 80 km2. Jeho stáří se datuje do svrchního karbonu.

Masiv v jižní části keprnické klenby, tvořený granitickými až granodioritovými horninami.

Geologická éra, která následovala po variském vrásnění. Český masiv se tehdy stal souší s kontinentálním klimatem a byl součástí superkontinentu Pangea. Epizodicky byl zaplavován mělkými moři.

První období mezozoika. Charakterizoval ho rozpad superkontinentu Pangea, s Českým masivem jako ostrovní částí Vindelického hřbetu.

Druhé období mezozoika. V České republice se vyskytují jurské horniny v severních Čechách, kde byly vyvlečeny z podloží křídové pánve.

Důl Trojanovice byl největším dobývacím prostorem v České republice s plochou 63,2 km2. Jeho historie sahá do roku 1989, kdy bylo rozhodnuto o stanovení dobývacího prostoru a těžba se stala reálnou.

Těžba uranu v Česku měla v minulosti velký význam a Československo bylo jedním z hlavních světových těžařů.

Kaolin je důležitá průmyslová surovina, která se těží i v České republice. Česká republika je jedním z největších světových producentů kaolinu.

Kromě kaolinu se v České republice těží i další průmyslové nerosty, jako jsou: bentonity, jíly, písky sklářské a slévárenské, živcové suroviny, vápence a cementářské suroviny.

Stavební suroviny jsou důležité pro budování infrastruktury a stavebnictví. Mezi stavební suroviny v České republice patří: dekorační kámen, štěrkopísky, stavební kameny a cihlářské suroviny.

Těžba rud v Česku má dlouhou historii, sahající až do 9. století před naším letopočtem. Archeologické nálezy dokládají rýžování zlata v této době.

Dobývací prostor Trojanovice byl v roce 2021 určen k likvidaci a v říjnu 2023 se s likvidací začalo. Likvidace spočívá v zasypování dolu hlušinou a betonu a bude trvat do roku 2027.

Dobývací prostory (DP) se liší podle těžebních surovin a jejich výskytu. V období let 2010-2015 se v České republice těžil široký sortiment surovin.

Opouštěné lomy mohou být významnými krajiními prvky, které slouží jako biocentra a potenciálová chráněná území.

Renaturace má za cíl obnovit narušené prostředí zpět do původního stavu a podporovat biodiverzitu.

Opuštěné lomy mohou sloužit jako vědecké a výukové lokalities, které poskytují důležitý materiál pro výzkum a vzdělávání.

Opuštěné lomy mohou být lákavé turistické destinace, které lákají návštěvníky svou unikátní geologií a přírodní krásou.

Opuštěné lomy se mohou stát jedinečnými místy pro arboreta, botanické zahrady a horolezecké stěny.

Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje kategorie zvláště chráněných území, které zahrnují lomy, haldy a další geologicky významné útvary.

NPP Růžičkův lom a NPP Stati lom jsou významné paleontologické lokality, které ukrývají zkameněliny prvohorních mořských živočichů v devonských vápencích.

Žermanický lom je významné chráněné území s mokřadním ekosystémem, v němž prosperují kriticky ohrožené a chráněné rostlinné druhy.

Obnova krajiny po těžbě zahrnuje rekultivaci a začlenění těžebních oblastí do krajiny a jejich další využití.

Významné krajinné prvky zvyšují ekologickou stabilitu a biodiverzitu v krajině.