Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita PDF

Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita ======================================================= Domácí produkt, blahobyt a bohatství ------------------------------------ - Produkt je přírůstek bohatství - Produkt je tok, bohatství je stav - Domácí produkt zahrnuje jen výrob...

Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita ======================================================= Domácí produkt, blahobyt a bohatství ------------------------------------ - Produkt je přírůstek bohatství - Produkt je tok, bohatství je stav - Domácí produkt zahrnuje jen výrobky vyrobené v daném roce, ale nikoli výrobky z jiných let - Bohatství to ale zahrnuje - Blahobyt není měřitelná veličina (obsahuje užitek). Spotřebitelův přebytek zvyšuje blahobyt, ale ne produkt, neboť ten je měřen v tržních cenách a ne v subjektivních hodnotách. Blahobyt = produkt + přírůstek volného času + zlepšení životního prostředí - \- Ekonomický blahobyt - NEW(čistý ekonomický blahobyt) - Skutečný domácí produkt = Staticky naměřený domácí produkt + Netržní činnosti (práce doma, naturální protislužby) + Tržní činnosti statisticky neevidované (práce načerno...) ### Hrubý a čistý domácí produkt - Hrubý domácí produkt - Čistý domácí produkt - Čistý domácí produkt = hrubý domácí produkt -- opotřebení kapitálu - Obvykle ekonomové pracují s hrubým domácím produktem ### Nominální a reálný domácí produkt - Nominální je měřen v běžných cenách (cenách běžného období) - Nominální produkt 2004 je měřen v cenách 2004 \ [\$\$Y\_{n} = \\ \\sum\_{i = 1}\^{m}p\_{t}\^{i}q\_{t}\^{i}\$\$]{.math.display}\ - Kde Yn je nominální produkt v roce t složený z m výrobků a služeb - Qt je množství výrobků a služeb t - Pt jsou jejich ceny - Reálný je měřen ve stálých cenách - Reálný produkt 2004 je měřen v cenách 1995 \ [\$\$Y = \\ \\sum\_{i = 1}\^{m}p\_{z}\^{i}q\_{t}\^{i}\$\$]{.math.display}\ - Y je reálný domácí produkt v roce t - Qt je množství výrobků a služeb v roce t - Pz jsou ceny v roce z, z je zvolen jako základní období - **Zatímco změny nominálního produktu odrážejí jak změny v množství produkce, tak i změny cen, reálný DP odráží pouze změny produkce.** - Pro vyjádření hospodářského růstu se používá reálný domácí produkt ### Index cen \ [\$\$P = \\frac{\\sum\_{}\^{}{p\_{t}q\_{t}}}{\\sum\_{}\^{}{p\_{z}q\_{t}}} = \\ \\frac{Y\_{n}}{Y}\$\$]{.math.display}\ - P je index cen mezi obdobími - Deflátor domácího produktu -- [\$\\text{P\\ } = \\ \\frac{Y\_{n}}{Y}\$]{.math.inline} - **Deflátor je cenovým indexem, který nejkomplexněji zachycuje změny cenové hladiny** - Reálný domácí produkt [\$\\text{Y\\ } = \\ \\frac{Y\_{n}}{P}\$]{.math.inline} ### Domácí a národní produkt - Domácí produkt vznikl na jednom území - Národní produkt je produkt vytvořený národními výrobními faktory (Češi v zahraničí) - [Národní produkt =] DP + produkt českých občanů v cizině -- produkt cizinců v tuzemsku Metody měření domácího produktu ------------------------------- ### 1. Metoda přidané hodnoty (výrobková) - Suma přidaných hodnot všech firem = domácí produkt - Sečteme hodnotu všech výrobků, které byly v rámci ekonomiky vytvořeny, problém ovšem je, že některé výrobky tvoří vstupy při tvorbě dalších výrobků a tím pádem by byly započítány vícekrát, a proto na každém stupni výroby započítáme pouze přidanou hodnotu - Přidaná hodnota = hodnota výstupu(tržby) **-- nákupy meziproduktů** - Hodnota finálního produktu má podobu: spotřební statky, investiční statky a statky na export - Hrubý produkt, čistý produkt = hrubý -- depreciace (opotřebení) kapitálu - Respektujeme pravidla - započítávají se jen výrobky vyrobené v daném roce - každý výrobek se do domácího produktu započte pouze jednou - **Součet přidaných hodnot = domácí produkt** ### 2. výdajová metoda - Peněžní výdaj na zboží je roven hodnotě toho zboží - **Domácí produkt = agregátní výdaje** - Započítáváme jen finální produkty - máme 4 druhy výdajů: výdaj na spotřebu, na investice, veřejné výdaje a čistý vývoz - investice = investování do aktiv - pro účely výpočtu se investice = výdaje vyrobené na investiční zboží v daném roce - Investice do - fixního kapitálu (budovy, stroje) - investice firem do zásob - zvýšení zásob zvyšuje domácí produkt, neboť zásoby jsou investicí firem - rozprodání starých zásob neovlivňuje domácí produkt - investice domácností do bytové výstavby ### 3. Důchodová metoda - Každý výdaj je něčím důchodem - Bez uvažování daní - Agregátní výdaje = agregátní důchody - Důchody jsou - Mzdy - Nájemné - Úroky - Zisky -- část zisků firmy rozdělí na důchody podílníků (dividendy/ podíly na zisku) - Část ukládají do amortizačního fondu jako odpisy - Zbytek jsou nerozdělené zisky, které se dále investují Veřejné rozpočty a domácí produkt --------------------------------- - Domácí produkt (1000) = Nepřímé daně (150) + Agregátní důchody (850) ### Národní důchod - Do agregátů zahrneme daně a tranfsery - Národní důchod je součet všech důchodů - Domácí produkt = nepřímé daně + národní důchod - Domácí produkt = nepřímé daně + přímé daně + důchody po zdanění ### Transfery - Výdaje na veřejné zboží a služby představují samostatnou položku agregátních výdajů - Výdaje, které nejdou na nákupy zboží a služeb (např. starobní důchody, podpory v nezaměstnanosti, subvence atd) nazýváme transfery - **Disponibilní důchod** = národní důchod -- přímé daně + transfery - Domácí produkt = nepřímě daně + přímé daně -- transfery + disponibilní důchod - **Y = (Tx - Tr) + Y~d~** - Kde Tx = daně (přímé i nepřímé) - Tr = transfery - Yd = disponibilní důchod zahraniční obchod a agregátní výdaje ------------------------------------ - **Vývoz zvyšuje agregátní výdaje a dovoz je snižuje** - **C + I + G + X = Y** - C = spotřeba (výdaje domácích soukromých osob na spotřební zboží domácí i z dovozu) - I = investice (výdaje domácích osob na investiční zboží domácí i z dovozu) - G = veřejné výdaje na zboží i služby - X = čistý vývoz zboží i služeb (rozdíl mezi vývozem a dovozem) Národní úspory a národní investice ---------------------------------- - Národohospodářská identita: agregátní výdaje = domácí produkt - C + I + G + X = T + Yd - T = čisté daně = rozdíl daní od transferů (Tx -- Tr) - Yd = disponibilní důchod - Domácnosti část důchodu spoří a část utrácí - Disponibilní důchod se dělí na spotřebu a úspory - Yd = C + S, Yd vyjádříme v rovnici nahoře - C + I + G + X =T + C + S \ [**I** **+** **X** **=** **S** **+** **(T** **−** **G)**]{.math.display}\ - S = soukromé úspory - T = čisté daně - G = vládní výdaje - (T-G) = veřejné úspory - S + (T-G) = národní úspory - V rovnováze se X = čistý vývoz kapitálu do zahraničí neboli zahraničním investicím If - I + X = S + (T - G) - LS: národní investice - PS: národní úspory - **Národní investice = národní úspory** **\ ** Statický model dlouhého období ============================== - Předpoklady - 1\. ceny a mzdy jsou pružné - Lze odhlédnout od cenových a mzdových strnulostí (od zafixování cen a mezd ve smlouvách v krátkém období) - 2\. Ekonomické subjekty nepodléhají peněžním iluzím - Jsou informované - 3\. Nepředpokládá se ekonomický růst Spotřeba a úspory ----------------- - Spotřební funkce - C = C(Yd, r), (+,-) - Nepřímá úměra s úrokovou sazbou - **Spotřeba C je rostoucí funkcí disponibilního důchodu a klesající funkcí reálné úrokové míry** Krátkodobá keynesiánská spotřební funkce ---------------------------------------- - J.M. Keynes -- obecná teorie zaměstnanosti úroku a peněz - C = Ca + c x Ydx - Ca = autonomní složka spotřeby, nezávisí na důchodu - C x Yd je indukovaná složka spotřeby, mění se s důchodem - Mezní sklon ke spotřebě \ [\$\$MPC\\ = \\ c = \\ \\frac{\\mathrm{\\Delta}C}{\\mathrm{\\Delta}Yd}\$\$]{.math.display}\ - Průměrný sklon ke spotřebě \ [\$\$APC\\ = \\ a = \\ \\frac{C}{\\text{Yd}}\$\$]{.math.display}\ - APC je poměr spotřeby na disponibilní důchod - 0 \< c \< 1 - Mezní sklon k úsporám \ [\$\$MPS\\ = \\ s = \\ \\frac{\\mathrm{\\Delta}S}{\\mathrm{\\Delta}Yd},\\ c + s = \\ 1\$\$]{.math.display}\ - MPC určuje sklon spotřební funkce - APC určuje sklon paprsku (s růstem důchodu klesá) - Keynes říkal, že v dlouhém období se bude víc spořit - No description available. Dlouhé období ------------- - Kuznetz vyvrátil Keynesovu teorii v dlouhém období - Mezní sklon ke spotřebě se v dlouhém období nezměnil - Keynes tudíž patří jenom ke krátkému období - Dnes jsou 3 modely spotřební funkce v dlouhém období 1. Model mezičasové volby ------------------------- - Podle Fishera \ [\$\$I\_{\\text{a\\ }} + \\frac{I\_{\\text{b\\ }}}{1 + r};\\ I\_{\\text{b\\ }} + I\_{a} + (1 + r)\$\$]{.math.display}\ - Max přítomný a max budoucí důchod, bod vybavení důchody - Substituční a důchodový efekt - Substituční efekt-- změna úrokové míry -\> změna ceny spotřeby = SE - V makroekonomii je vždy někdo věřitel a někdo dlužník - Na agregátní úrovni růst úrokové míry zvyšuje důchody věřitelům a snižuje důchody dlužníkům - Důchodový efekt se ruší, bereme v potaz jen substituční efekt - Vztah mezi agregátní spotřebou a úrokovou mírou je nepřímo úměrný - Růst úrokové míry snižuje agregátní spotřebu - **Spotřeba závisí i na očekávaném budoucím důchodu a úrokové míře** -  ### Zvýšení důchodu - No description available. ### Zvýšení úrokové míry -  2. Hypotéza životního cyklu --------------------------- - Podle Modigliani - Člověk chce mít během života rovnoměrnou spotřebu - Na začátku člověk odhadne svůj celoživotní důchod - Člověk chce **rovnoměrnou spotřebu** - Nejprve si vypůjčuje, pak spoří. Splácí dluhy z mládí a spoří na stáří - Tato hypotéza nereaguje na předvídatelné změny (protože jsou obsaženy v rovnoměrné spotřebě) - Reaguje naopak na nepředvídatelné změny (v expanzi rostou důchody a zvyšuje se spotřeba, recese) - Agregátní spotřeba závisí na věkové struktuře obyvatel - **Spotřeba závisí na celoživotním důchodu** - No description available. 3. hypotéza permanentního důchodu --------------------------------- - Friedman - Důchod má dvě složky -- permanentní a přechodnou (tranzitorní) - Člověk přizpůsobuje svoji spotřebu svému „permanentnímu důchodu" - Y = Y^P^ + Y^T^ - Spotřeba se mění jen v reakci na trvalé změny důchodu - C = c\*Y^P^ - Na změny důchodu přechodného charakteru spotřeba nereaguje, člověk spoří jako rezervu -  - No description available. - **Spotřeba záleží na stálém důchodu** - Spotřeba reaguje na změny v důchodu v SR slabě, v LR silněji, sklon ke spotřebě v SR klesá, v LR je stálý - (lidé jsou opatrní a z počátku nepovažují zvýšení důchodu za permanentní, i když může být) - **Funkce úspor** - [*S* = *Yd* − *C*; *S* = *S*(*Yd*,*r*) (+, + )]{.math.inline} - trh zboží a SLUŽEB -- INVESTICE a čistý vývoz ============================================= - Investice firem do fixního kapitálu a do zásob, investice domácností do bytové výstavby, do lidského kapitálu - Budeme uvažovat **investice firem do fyzického kapitálu** - Investice plánované a neplánované -- **uvažujeme pouze plánované investice** - Firma porovnává očekávaný výnos z investice s nákladem na investice (úrok z ceny investice, úrok na půjčku) - R~e~ ≥ r\*P, pokud Re vydělíme cenou investice, získáme očekávanou míru výnosu - re = Re/P, re \> r - investor využívá **nejdříve ty nejlepší investiční příležitosti**, s dalším investováním se míra výnosu postupně snižuje, až se mezní míra výnosu vyrovná reálné úrokové míře -- re = r - investice závisí na očekávané míře výnosu a na reálné úrokové míře - I = I (r ), (-) nepřímo úměrně - Nové technologie, lepší podmínky k podnikání posouvají celou fci ### Změna investiční funkce -  ### Změna úrokové míry - No description available. - Rozhodování o investování ve velkých firmách -------------------------------------------- - Cíl: maximalizace tržní hodnoty kapitálu firmy - Tržní hodnota kapitálu se odvíjí od **očekávaných budoucích** výnosů - p = R~e~/(1+r) + R~e~/(1+r)^2^ + \... + R~e~/(1+r)^n^ ### Tobinovo q - q = tržní hodnota kapitálu / reprodukční náklady na kapitál - Reprodukční náklady = cena, za kterou bych kapitál pořídila teď (např. budovu, stroje...) - q \> 1 firmy budou nadále investovat, zvyšovat zásobu kapitálu, protože přírůstek tržní hodnoty kapitálu je vyšší než reprodukční hodnota - q = 1 budou udržovat zásobu kapitálu ve stejné výši - q \< 1 dezinvestice, zmenšování zásoby kapitálu - tržní hodnota kapitálu se mění se změnou úrokové míry, pokles zvyšuje tržní hodnotu kapitálu a to motivuje k dalším investicím Trh zápůjčitelných fondů ------------------------ - Investice představují poptávku po zápůjčitelných fondech - D: funkce investic, jsou klesající funkcí úrokové míry - S: funkce úspor, jsou rostoucí funkcí úrokové míry - Rovnováha I = S; vliv veřejného sektoru -  - - Mluvíme o REÁLNÉ úrokové míře - Úspory soukromé + veřejné = úspory národní - **Přebytek veřejných rozpočtů zvyšuje nabídku zápůjčních fondů** **S + (T -- G)** o velikost přebytku rozpočtu a zvyšuje velikost investic o méně, neboť pokles úrokové míry zároveň snižuje soukromé úspory - No description available. - **Schodek veřejných rozpočtů snižuje nabídku S -- (G -- T)** o velikost schodku rozpočtu a snižuje velikost investic o méně, neboť růst úrokové míry zároveň zvyšuje soukromé úspory -  Zahraniční investice -------------------- - Uvažujeme malou otevřenou ekonomiku, kde neexistují překážky pro mezinárodní pohyb kapitálu a mezinárodní obchod, domácí a zahraniční aktiva jsou dokonalým substitutem, neliší se rizikem - Domácí úroková míra se přizpůsobí světové - r = rw - vyrovnávacím mechanismem je úroková arbitráž, úrokový diferenciál vytváří ziskové příležitosti pro investory) - při vyšší domácí r poroste jejich cena a bude klesat úroková míra, dokud se úrokové míry nevyrovnají - resp. Domácí úroková míra klesne na světovou Dovoz kapitálu -------------- - Pokud je domácí úroková míra vyšší než světová: - r \> rw, čistý dovoz kapitálu, apreciace koruny, snížení vývozu a růst dovozu zboží, a to tak dlouho, dokud - čistý dovoz kapitálu (investice ze zahraničí) = čistému dovozu zboží a služeb - země co mají málo naspořeno, ale relativně vysoké investiční příležitosti - nízké úspory vytvářejí vysokou úrokovou míru a ta láká investory - ČR, Slovensko, Francie, Španělsko, VB - Rozdíl mezi investicemi a úsporami bude vyplněn čistými investicemi ze zahraničí neboli čistým dovozem kapitálu - Platí: I -- S- (T -- G) = -If - Země, jejíž úroková míra by byla vyšší než světová, se stává čistým dovozcem kapitálu - Čistý dovoz kapitálu vyvolává stejně velký čistý dovoz zboží a služeb - Platí: -If = -X - No description available. Vývoz kapitálu -------------- - Pokud je domácí úroková míra nižší než světová: - r \< rw čistý vývoz kapitálu ze země, depreciace domácí měny, růst vývozu, pokles dovozu zboží, dokud - čistý vývoz kapitálu = čistý vývoz zboží a služeb - If = X, S + (T -- G) -- I = If (investice do zahraničí) - Země mají schodek na finančním účtu a přebytek na běžném účtu platební bilance - Vývoz kapitálu: země s relativně vysokými úsporami vzhledem k domácím investičním příležitostem, a relativně nízkou úrokovou míru, která vyhání kapitál: - Japonsko, Švýcarsko, Rakousko - Rozpočtové schodky: snižují národní úspory, čistý dovoz roste -  ### Závěrem - I + X = S + (T -- G) - Rovnice vyjadřuje identitu -- ta je splněna vždy. I -- představují veškeré investice - Plánované i neplánované (neplánované zajišťují identitu) - Rovnice vyjadřuje rovnováhu -- pokud nepůsobí síly ke změně daného stavu - Jenom plánované -- může a nemusí platit - Rozdíl mezi identitou a rovnováhou je v plánovaných a neplánovaných investicích - Podmínka rovnováhy zahrnuje pouze plánované I, neplánované změny zásob narušují rovnováhu a vedou ke změně produkce Podmínky rovnováhy na trhu zboží a služeb ----------------------------------------- - S = S(r, Yd) - I = I(r ) - r = rw - I + X = S + (T -- G) - Národní investice (domácí plus zahraniční) = národním úsporám (soukromým plus veřejným) - No description available. Platební bilance ================ - Soustava účtů, které zachycují finanční toky dané země se zahraničím za dané časové období - Zachycuje ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty - Transakce reálné (pohyb zboží a služeb) - Transakce finanční (pohyb finančních aktiv) ### Běžný účet - Vývoz a dovoz **zboží** -- obchodní bilance - **Služeb** -- balance služeb - Výnosy a důchody z VF plynoucích z/do zahraničí (mzdy, dividendy, úroky) - Jednostranné převody -- dary, dědictví ### Finanční účet - Zachycuje vývoz a dovoz **kapitálu** - Přímé zahraniční investice, portfoliové investice a ostatní -- bankovní vklady a úvěry - Vývoz kapitálu: přímé investice do zahraničí (postavíme továrnu) - Portfoliové investice: nákupy zahraničních aktiv domácími subjekty (koupím akcie) - Bankovní vklady a úvěry: domácí subjekty ukládají svoje aktiva na účty u zahraničních bank Změna devizových rezerv ----------------------- - Platební bilance je vždy vyrovnána (účetně) - Vnější ekonomická rovnováha -- rovnováha platební bilance - Když je saldo BÚ vyrovnáno přesně opačným saldem FÚ ### Rovnováha platební bilance -- příklad - FÚ je v přebytku 15 mld. (dovoz kapitálu\> vývoz kapitálu), tlak na apreciaci koruny - BÚ je v deficitu -10 mdl. (dovoz zboží\> vývoz zboží), tlak na depreciaci koruny - Přebytek FÚ převyšuje schodek BÚ o 5 mld, koruna bude ve výsledku apreciovat - Apreciace koruny omezí vývozy a zvýší dovozy zboží, a to bude trvat tak dlouho, dokud se dovoz zboží nevyrovná dovozu kapitálu, tj. dokud se deficit BÚ nezvýší z -10 na -15 - Apreciace koruny -\> horší vývoz -\> vývoz klesá - Dovoz zboží a služeb musí klesnout na -15 - Rovnováha = přebytek na finančním účtu se rovná deficitu na běžném účtu (15 = -15) - **-If = -X, čistý dovoz kapitálu (investice ze zahraničí) se rovná čistému dovozu zboží a služeb** - Pokud je země vývozcem kapitálu, pak **If = X, čistý vývoz kapitálu se rovná čistému vývozu zboží a služeb** - Vývoz kapitálu (roste poptávka po zahraničních měnách) povede k depreciaci koruny a růstu vývozu zboží - Nástrojem, který obnovuje vnější ekonomickou rovnováhu, je měnový kurz Na čem závisí měnový kurz? -------------------------- ### 1. na nominálním měnovém kurzu - 30 kč/euro; cena pšenice doma 3000 kč/t, cena pšenice v eurozóně 100 euro - Nakoupím doma za 3000 prodám za 100 euro -- pšenice je stejně drahá v eurozóně - **Depreciace kurzu**: 40 kč/euro; doma nakoupím za 3000, prodám v eurozóně za 1000 euro -- získám 4000 kč a vydělám na tom - **Depreciace domácí měny zvyšuje čistý vývoz**, činí naše zboží konkurenceschopnějším - **Apreciace kurzu:** 20 kč/euro -- za tunu pšenice bych získala jen 2000 kč a prodělala bych - **Apreciace čistý vývoz snižuje** ### 2. na cenových hladinách - Měnový kurz 30 kč/euro a cena pšenice doma klesne na 2000 kč - Když ji doma nakoupím a prodám v eurozóně za 1000 euro získám 3000 kč a vydělám - Pokud by cena pšenice na domácím trhu vzrostla na 4000, ztratí konkurenční schopnosti, naopak když ji nakoupí v eurozóně za 1000 euro a prodám doma za 4000 vydělám, proto poroste dovoz z eurozóny do Česka - Pokles ceny zlevní domácí zboží, to je konkurenční výhoda a vývoz poroste - Růst ceny doma naopak vývoz omezuje a naopak zvyšuje dovozy - Nyní propojíme nominální kurz a poměr cenových hladin = reálný měnový kurz \ [\$\$E\_{R} = \\ E\\ x\\ \\frac{P\_{f}}{P}\$\$]{.math.display}\ - Kde Er je reálný kurz - Pf je zahraniční cenová hladina (vyjádřena v zahraniční měně) - P je domácí cenová hladina (vyjádřená v domácí měně) \ [\$\$E\_{R} = \\ \\frac{\\text{E\\ x\\ }P\_{f}}{P}\$\$]{.math.display}\ - Tj. čitatel = zahraniční cenová hladina přepočítaná na koruny - **Reálný měnový kurz Er udává poměr zahraniční a domácí cenové hladiny (obě vyjádřené ve stejné měně), a tím měří relativní konkurenceschopnost zahraničního a domácího zboží** - **Čistý vývoz závisí na reálném měnovém kurzu** - **Reálná depreciace domácí měny zvyšuje čistý vývoz zboží a služeb; reálná apreciace domácí měny snižuje čistý vývoz (popř zvyšuje čistý dovoz) zboží a služeb** - Obrázek 61 - Závislost čistého vývozu na reálném měnovém kurzu vyjadřuje funkce čistého vývozu - X = X(Er), (-) - Čistý vývoz je nepřímo úměrný reálnému kurzu - = reálná apreciace snižuje čistý vývoz - S = S(r,Y~d~) (+,+) - úspory jsou funkcí IR a disponibilního důchodu, přímá úměra - I = I(r) (-) - investice jsou v nepřímém vztahu k IR, jen plánované I - r = r~w~ - úroková míra malé ekonomiky se přizpůsobuje světové ekonomice 2 podmínky rovnováhy trhu zboží a služeb - I + X = S + (T-G) - národní investice se rovnají národním úsporám; také podmínka vnější rovnováhy - X = X(E~R~) (-) - nepřímá závislost; fce čistého vývozu Změny nominálního měnového kurzu -------------------------------- - **Změna nominální peněžní zásoby** - Růst peněžní zásoby zvyšuje cenovou hladinu, čistý vývoz klesá, dovoz roste, roste poptávka po zahraničních měnách, domácí měna nominálně depreciuje (když nominální peněžní zásoba klesne, cenová hladina klesne, vývoz roste, měna nominálně apreciuje) - Neovlivňuje však reálný kurz (ten ovlivňují reálné faktory - investice, úspory) - **Změny domácí cenové hladiny musí být doprovázeny změnami nominálního kurzu E** - Peníze jsou v dlouhém období neutrální, ovlivňují nominální nikoli reálný kurz - **Změny nominálního měnového kurzu jsou vyvolány změnami nominální peněžní zásoby** - Peníze jsou v dlouhém období neutrální - Změna peněžní zásoby může v krátkém období změnit reálný kurz a vychýlit ekonomiku z vnější rovnováhy, v dlouhém to není možné - Změny peněžní zásoby nemají v dlouhém období vliv na reálný měnový kurz, nýbrž ovlivňují pouze nominální měnový kurz Změny reálného měnového kurzu ----------------------------- - 1\. **Změna domácích investic** -- růst investic vyvolá růst úrokové míry, ten přiláká kapitál ze zahraničí a reálnou apreciaci měny, růst čistého dovozu - \- 2. **Schodek veřejných rozpočtů** -- zvýšení schodku snižuje národní úspory, úroková míra roste nad světovou, čistý dovoz kapitálu vyvolá reálnou apreciaci čistý dovoz roste - **Růst domácích investic ceteris paribus vyvolává reálnou apreciaci domácí měny** - **Růst rozpočtového schodku ceteris paribus vyvolává reálnou apreciaci domácí měny** Obchodní ochranářství a měnový kurz ----------------------------------- - **Ochranářská obchodní politika neovlivní čistý dovoz (resp. Čistý vývoz) zboží a služeb, pouze vyvolá apreciaci domácí měny. Dalším důsledkem je zmenšení vývozu a dovozu.** - **Naopak liberalizace zahraničního obchodu vyvolá depreciaci domácí měny a zvětšení zahraničního obchodu** Teorie parity kupní síly ------------------------ - **= zboží má stejnou cenu v každé zemi** - Zákon jediné ceny od Ricarda - **Arbitráže obchodníků vyrovnávají cenu téhož zboží na územně vzdálených trzích** - V čr je zboží levnější než v Německu, existuje-li volný obchod mezi Českem a Německem (žádná cla), tak obchodníci z N budou kupovat v Č a převážet do N - Tím se zvýší poptávka po zboží v Č, a tím se zvýší jeho cena - Jakmile bude cena v Č stejná, vývoz č zboží se ustáli - Absolutní verze parity kupní síly - [\$E = \\ \\frac{P}{P\_{f}}\$]{.math.inline} - Kde E je nominální měnový kurz - P je domácí cenová hladiny (v domácí měně) - Pf je zahraniční cenová hladina (v zahraniční měně) - **Měna má v každé zemi stejnou kupní sílu (koupíte za ní stejné množství zboží)** - Reálný kurz udává poměr cenových hladin dvou zemí vyjádřených ve stejné měně - **Pokud se nominální měnový kurz rovná poměru cenových hladin, reálný kurz je roven 1** - **Jinak řečeno, cenové hladiny obou zemí (vyjádřené v měně jedné) jsou stejné** ### protiargumenty - náklady arbitráže - arbitráž nemůže volně probíhat kvůli nákladům, ceny se tedy mohou odlišovat - neobchodovatelné statky - jak lze provádět arbitráž např. služby kadeřníka? ### Kdy můžeme říci že TPKS funguje absolutně? - Náklady arbitráže nulové, pouze obchodovatelné zboží - **křivka X(ER) by byla tedy horizontální -- absolutní citlivost na změny kurzu** - graf absolutní verze parity kupní síly - změna měnového kurzu je dána rozdílem mezi změnami cenových hladin doma a v zahraničí - [*e*= *π*− *π*~*f*~]{.math.inline} - Kde e je změna nominálního měnového kurzu v % - Pi je domácí míra inflace - Pi f je zahraniční míra inflace Stabilní režim měnového kurzu ----------------------------- ### Kurz pohyblivý (float) a pevný(fix) - Volně pohyblivý -- čistý floating - cena měny se vytváří na trhu na základě poptávky po měně a nabídky měny bez zásahu státu - dirty floating - příležitostné intervence centrální banky - Pevný kurz - stanoven k centrální paritě a drží se v kurzovém pásmu - tlak na depreciaci - centrální banka musí nakupovat domácí měnu - tlak na apreciaci - centrální banka musí prodávat domácí měnu - držením kurzu v měnovém pásmu banka ovládá pouze nominální kurz - změny centrální parity - při tlaku na depreciaci - devalvace - při tlaku na apreciaci - revalvace - prospívá zahraničnímu obchodu - eliminace kurzových rizik - limituje inflaci - **režim stabilního kurzu vyžaduje, aby centrální banka vykupovala domácí měnu, když vzniká tlak na její depreciaci, a aby prodávala domácí měnu, když vzniká tlak na její apreciaci** - **Dostane-li se platební bilance do přebytku, tlak na apreciaci nutí centrální banku, aby prodávala domácí měnu, čímž zvyšuje peněžní zásobu. Následně pak dochází k růstu cenové hladiny, tedy k reálné apreciaci.** - **Dostává-li se naopak platební bilance do schodku, tlak na depreciaci nutí banku, aby kupovala domácí měnu, čímž snižuje peněžní zásobu. Následně pak dojde k poklesu cenové hladiny, tedy k reálné depreciaci** ### Bard příklady - Zjednodušeně řečeno, pokud se ceny zboží v jedné zemi zvýší, znamená to, že se kupní síla měny této země snížila. Naopak, pokud se ceny zboží v jedné zemi sníží, znamená to, že se kupní síla měny této země zvýšila. - Představme si, že v České republice stojí rohlík 10 korun. Pokud se ceny zboží zvýší o 10 %, rohlík bude stát 11 korun. To znamená, že za 100 korun českých si zahraniční kupec může koupit 9 rohlíčků. - Pokud však zahraniční kupec má například 100 amerických dolarů, před zvýšením cen si mohl koupit 250 korun českých. Po zvýšení cen si však za 100 dolarů může koupit 275 korun českých. To znamená, že si může koupit 10 rohlíčků. - Z toho vyplývá, že za 100 dolarů si zahraniční kupec může koupit o 10 % více zboží než před zvýšením cen. To je proto, že se zvýšila kupní síla zahraniční měny, tedy amerického dolaru. - Proč se kupní síla zahraniční měny zvýšila? Protože se snížila kupní síla české koruny. Pokud se ceny zboží v jedné zemi zvýší, znamená to, že se kupní síla měny této země snížila. Naopak, pokud se ceny zboží v jedné zemi sníží, znamená to, že se kupní síla měny této země zvýšila. - V tomto případě se ceny zboží v České republice zvýšily, takže se kupní síla české koruny snížila. To znamená, že zahraniční měna se vůči české koruně stala silnější. To znamená, že za stejnou částku zahraniční měny lze koupit více českých korun. Optimální měnová oblast ----------------------- - R. Mundell - Jednotná měna snižuje náklady na směnu, eliminuje kurzová rizika, nevýhodou jsou méně pružné reakce na hospodářské změny - Optimální měnová oblast -- **je to oblast, v níž jsou VF dostatečně mobilní** - Země, které mají vlastní měny - Zvýší-li se poptávka v jedné zemi po statku X, bude se zvyšovat jeho výroba, i vývoz, a to povede k apreciaci měny. Apreciace vývozy zase sníží. Pokles poptávky v druhé zemi po statku Y povede k poklesu produkce i vývozu, dojde k depreciaci její měny, což vývozy zase zvýší - Země se vyrovnávají se změnami poptávek (nebo nákladů) změnami nominálního měnového kurzu; jde o poměrně rychlé přizpůsobení - Jednotná měnová oblast - Kurz společné měny v obou zemích se asi nezmění - zvýšení čistého vývozu v jedné zemi bude vykompenzováno jeho poklesem v druhé zemi - změnám poptávky se každá země přizpůsobí prostřednictvím domácích cen - to je pomalejší proces - V zemi, kde poptávka klesala, dojde k poklesu produkce a poroste nezaměstnanost (pracovníci by mohli migrovat do země, kde poptávka roste) a to tak dlouho, dokud nedojde k poklesu domácích cen a mezd - **Je to oblast, v jejímž rámci jsou výrobní faktory dostatečně mobilní** - Např. země A vyváží auta, země B vyváží boty -\> zvyšuje se poptávka po autech, A zvyšuje výrobu, zaměstnanost -\> měna A apreciuje, v zemi B se snižuje poptávka po botách -\> omezení výroby -\> depreciace měny B - \- pokud budou mít země vlastní měnu, dojde k vyrovnání konkurenceschopnosti přes měnový kurz, pokud mají jednu společnou měnu, tak dojde k vyrovnání prostřednictvím změny cen daných statků -\> pokles ceny bot(deflace), růst cen aut (inflace) -\> dlouhodobější změny - \- podmínkou pro vyrovnání je volný pohyb výrobních faktorů Marshall-Lernerova podmínka --------------------------- - **Změny měnového kurzu působí na objem** dovozů a vývozů, depreciace zvyšuje objem NX, apreciace snižuje objem NX - **Jaký bude dopad na hodnotu vývozu a dovozu, záleží na cenových elasticitách poptávky po vývozech, resp. Po dovozech** - **Marshall-lernerova podmínka: depreciace domácí měny povede ke zvýšení hodnoty čistého vývozu jen tehdy, když je součet cenových elasticit vývozu a dovozu větší než 1** **\ ** Měnový kurz v krátkém období ============================ - Nominální kurz v LR tenduje **k paritě kupní síly** - V SR musí rovnovážný kurz splňovat podmínku úrokové parity (parity úrokových měr), kdy jsou očekávané míry výnosu z domácích a zahraničních aktiv stejné - [*r*~USD~= *r*~CZK~]{.math.inline} - Když investoři nemají žádná depreciační/ apreciační očekávání, pak se výnosová míra = úrokové míře ### Příklad - Při kurzu 25 kč/dolar bude výnosová míra z českých aktiv 4% a z dolarových 2%; investoři budou volit aktiva korunová - Dojde k apreciaci koruny, s přílivem aktiv do Česka bude úroková míra klesat tak dlouho, dokud se výnosové míry nerovnají - Dokud výnosová míra z českých aktiv neklesne, to nastane při apreciaci např. na 20 kč/dolar Depreciační očekávání --------------------- - Vysoká míra inflace, politická nestabilita, obchodní schodky, vysoký zahraniční dluh - Očekávaná míra výnosu = úroková míra -- očekávaná depreciace - r~e~ = r - e~e~ - je-li úroková míra z korunových aktiv 8% a investoři očekávají 4% depreciaci koruny, bude očekávaná míra výnosu z korunových aktiv 4% - pokud by investoři očekávali apreciaci domácí měny, bude očekávaná míra výnosu vyšší než úroková míra o očekávanou apreciaci - r~e~ = r + e~e~ ### depreciační očekávání ovlivňují úrokovou míru - investoři budou převádět svůj kapitál z korunových do zahraničních aktiv, to povede ke skutečné depreciaci koruny a růstu úrokové míry z korunových aktiv - **Podmínka úrokové parity při očekávané depreciaci** - r~USD~ = r~CZK~ - e~CZK~ - LS = očekávaná míra výnosu z dolarových aktiv - PS = očekávaná míra výnosu z korunových aktiv - **Úrokový diferenciál** - Rovná se očekávané depreciaci domácí měny: - [*r*~CZK~ − *r*~USD~= *e*~CZK~]{.math.inline} - Očekávání investorů jsou proměnlivá, nepředvídatelná, změny měnových kurzů: náhodná procházka - Investoři získávají informace (vývoj HDP, inflace, vývoj platební bilance) - Pokud ztratí jistotu, začnou očekávat depreciaci, a zbavovat se měny. Ta opravdu depreciuje. Zdražuje dovozy, tím snižuje reálné mzdy doma, zvyšuje konkurenční schopnost domácího zboží a zlepšuje obchodní bilanci - Vztah mezi úrokovou paritou a paritou kupní síly - propojení LR a SR=\> I. Fisher - [*e*~*e*~]{.math.inline} je očekávaná depreciace domácí měny - [*e*~*e*~]{.math.inline} = πe - πef (inflační diferenciál) - v dlouhém období - Očekávaná depreciace se rovná inflačnímu diferenciálu - [*e*~*e*~]{.math.inline} = rN - rNf (úrokový diferenciál) - v krátkém období - Očekávaná depreciace se rovná úrokovému diferenciálu - Fisherova rovnice - rN = r + πe Trh peněz ========= - Peníze -- jsou prostředkem směny a uchovatelem hodnoty, likvidní aktivum par excelence - Likvidní aktivum lze přímo použít jako prostředek směny nebo jej alespoň lze snadno (rychle a bez velkých nákladů) v prostředek směny přeměnit. - Likvidita ceněná vlastnost -- lidé si cení peněžní zůstatky, protože s nimi mohou okamžitě disponovat - (stupnice likvidity -\> oběživo, vklady na běžném účtu, cenné papíry, nemovitosti, lidský kapitál) - **Čím vyšší stupeň likvidity, tím nižší výnos** - **Čím nižší stupeň likvidity, tím vyšší výnos** (aby je byly subjekty ochotny držet) Poptávka po penězích -------------------- - Snaha držet peněžní zůstatky, je to rozhodování o struktuře aktiv v portfoliu (peněžní zůstatky, ostatní finanční aktiva, nemovitosti, pozemky...) ### Proč lidé chtějí držet peněžní zůstatky? - **Transakční zůstatky** -- pro zabezpečení běžných transakcí -- kvůli časovému nesouladu mezi příjmy a výdaji - Člověk porovnává výnos z méně likvidních aktiv s TR náklady na jejich přeměnu v peníze - Čím je aktivum likvidnější, tím nižší transakční náklady, tím nižší také výnos - Čím je aktivum méně likvidní, tím vyšší jsou transakční náklady na přeměnu v paníze, tím vyšší také výnos - *člověk porovnává likviditu a výnos z aktiv; likvidita je dána TN -- inovacemi se snižují TN a tedy i transakční zůstatky; při rozhodování držby: porovnání TN na přeměnu s úrokem, který za ně dostane -- úrok je N držby peněžních zůstatků -- **výše transakčních N je nepřímo úměrná i a je přímo úměrná výši důchodu*** ### Průměrné transakční zůstatky - **výnos z méně likvidních aktiv je úrok** - úrok je odměnou za držbu méně likvidních aktiv a je nákladem obětované příležitosti držby peněžních zůstatků - TR zůstatky závisí na **důchodu přímo úměrně** - [\$TR = \\ \\frac{Y}{2N}\$]{.math.inline} -  - No description available. -  - **Opatrnostní zůstatky** -- člověk porovnává riziko a výnos z aktiv - Chce je držet, protože **jsou méně riziková než ostatní aktiva** - Nepřímo úměrná závislost na i, přímá úměra na bohatství Teorie poptávky po penězích --------------------------- - **Transakční teorie** -- lidé rozhodují mezi likviditou a výnosem (vysvětlují transakční zůstatky) - **Portfoliové teorie** -- rozhodování mezi rizikem a výnosem (vysvětlují opatrnostní zůstatky) - Peněžní agregáty - M1 -- úzce definované peníze: oběživo a vklady na BÚ - Poptávku po penězích vysvětluje transakční teorie - M2 -- široce definované peníze: M1 + vklady na TÚ - Portfoliové teorie - Nákladem držby peněz je **nominální úroková míra** - **Nominální peněžní zůstatky závisí na nominálním důchodu, avšak reálné peněžní zůstatky závidí na reálném důchodu** - [poptávka po penězích --] **rozhodování mezi pen. zůstatky a úrok vynášejícími aktivy je ovlivněno nom. i, protože nom. i je nákladem držby peněz.** - Poptávka po penězích: Md = Md (t, Y, W, rN), (+, +, +, -) - t... TR náklady na přeměnu aktiv v peníze (konstantní), W -- bohatství, pohybuje se jako produkt - nominální poptávka: Md = Md (Yn, rN), (+, -) - reálná poptávka: Md/P = Md/P (Y, rN), (+, -) Tvorba peněz ------------ - CB a soustava KB - CB má monopol na emisi peněz, uvádí je na trh (stahuje z trhu) prostřednictvím operací na volném trhu - KB - tvoří peníze, jsou to banky s částečnými rezervami, omezeny pouze povinnými minimálními rezervami - **Peněžní báze** - oběživo a bankovní rezervy - **M~B~ = C~r~ + R** - **Peněžní zásoba** - oběživo a bankovní vklady - **M = C~r~ + D** - Peněžní multiplikátor - Udává, kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze \ [\$\$\\frac{\\mathbf{M}}{\\mathbf{M}\_{\\mathbf{B}}}\\mathbf{\\ =}\\frac{\\mathbf{C}\_{\\mathbf{r}}\\mathbf{+ D}}{\\mathbf{C}\_{\\mathbf{r}}\\mathbf{\\ + \\ R}}\$\$]{.math.display}\ - Podíl oběživa na depozitech \ [\$\$\\frac{\\text{Cr}}{D} = cr\$\$]{.math.display}\ - Podíl bankovních rezerv na depozitech \ [\$\$\\frac{R}{D} = rr\$\$]{.math.display}\ - [\$M\\ = \\ \\frac{cr + 1}{cr + rr}\\ \\ \*MB\$]{.math.inline} - Peněžní zásoba -- peněžní multiplikátor x peněžní báze - **Peněžní multiplikátor** udává, jak velký přírůstek peněžní zásoby bude vyvolán určitým přírůstkem peněžní báze - **Pen. mult. je tím větší, čím menší je míra bankovních rezerv a čím menší podíl peněz drží lidé jako oběživo.** - [\$\\frac{\\mathbf{cr + 1}}{\\mathbf{cr + rr}}\$]{.math.inline} **- rozvinutý peněžní multiplikátor, říká kolikrát je větší M než M~B~** - No description available. Rovnováha trhu peněz a transmisní mechanismus --------------------------------------------- - Lidé drží tolik peněžních zůstatků, kolik držet chtějí. - Peněžní zásoba = suma poptávaných peněžních zůstatků - Rovnováha na trhu peněz - **Ms = Md (Yn,rn)** - **Ms/P = Md/P (Y,rn)** - Reálná poptávka po penězích odpovídá vždy určitému reálnému produktu D(Y1), vyššímu reálnému produktu Y2 odpovídá i vyšší poptávka po penězích D(Y2) -  Transmisní mechanismus ---------------------- - **Fáze transmisního mechanismu**: - **1. zvýšení peněžní zásoby**, nerovnováha na trhu peněz - lidé drží více peněžních zůstatků, než chtějí -- rostoucí poptávky po nepeněžních aktivech vyvolává nerovnováhu na trzích nepen. aktiv. - Chtějí se nadbytečných zůstatků zbavit - **2. Nerovnováha se přelévá na trh dluhopisů** - Lidé nakupují ostatní finanční aktiva, roste jejich cena a snižuje se výnosová míra, pokles výnosové míry způsobí **pokles úrokové míry z bankovních vkladů**, nastává všeobecný pokles úrokových měr - No description available. - **3. pokles úrokové míry vede k vývozu kapitálu** a to vede k depreciaci domácí měny, ta zvyšuje čistý vývoz zboží a služeb, **zvyšuje se reálný domácí produkt** - Ve velké ekonomice rostou investice a spotřeba, roste produkt - Růst produktu **zvyšuje důchody**, lidé chtějí držet více peněžních zůstatků, **zvýší se poptávka po penězích**, lidé budou prodávat dluhopisy, **roste úroková míra** - 4. Jeli ekonomika původně na úrovni Y\* (potenciální produkt), zvýšení peněžní zásoby a agregátních výdajů **způsobí růst cen a mezd** - Růst důchodů a cen mezd znamená, že se reálné důchody nezměnily. Lidé potřebují držet více peněžních zůstatků, protože se zvýšily ceny - S růstem cenové hladiny se reálná peněžní zásoba vrací na původní úroveň - No description available. ### Na závěr - Úroková míra klesne a produkt vzroste jen krátkodobě - Protože vzroste cenová hladina, reálná peněžní zásoba se vrací na původní úroveň - CB kontroluje jen nominální peněžní zásobu - Produkt se vrací jen na původní úroveň, vzrostla pouze cenová hladina - **Neutralita peněz** Kvantitativní teorie peněz -------------------------- - D Hume: růst oběživa v ekonomice zvyšuje cenovou hladinu; změny v množství peněz neovlivňují reálné ekonomické veličiny, působí pouze na cenovou hladinu - **I. Fisher: transakční verze** - V ekonomice se uskuteční během roku určitý objem peněžních transakcí a ty se uskutečňují prostřednictvím peněžní zásoby, která se několikrát obrátí - Fisher to vyjádřil **rovnicí směny: Ms x V = Yn** - LS: agregátní výdaje na zboží a služby - PS: nominální produkt, peněžní hodnota zboží a služeb - **Ms x V = P x Y** - V rychlosti na obratu peněz je stabilní veličina (změna závisí na technologických a institucionálních faktorech) - Y je na úrovni potenciálu - **Změny peněžní zásoby Ms mají za následek proporcionální změny cenové hladiny P** - Nevýhoda -- agregátní podoba Camberidgeská verze ------------------- - Přístup hotovostních zůstatků - Východisko: rovnováha a trhu peněz: Ms = Md - Proč chtějí lidé držet peněžní zůstatky? - Chtějí zabezpečovat svoje transakce - Jejich transakční zůstatky závisí na jejich důchodech - **Ms = k x Yn,** Ms = k P Y - **Koeficient k = 1/V** - **Cambridgeský koeficient k** - Jak velkou část důchodu si člověk přeje (si přejí lidé v průměru) držet ve formě peněžních zůstatků -- interpretace na úrovni jednotlivce i v agregátní podobě - Poptávku po penězích ovlivňuje úroková míra, na ni závisí rozhodování o výši peněžních zůstatků - Protože se úroková míra často mění, může být i V proměnlivou veličinou - M. Keynes - **Změna úrokové míry mění i rychlost obratu peněz, ta je proměnlivá a nestabilní, pak zvýšení M snižuje r a V, část změny M je absorbována změnou V** - Změna peněžní zásoby působí na úrokovou míru, tím se mění i množství peněz, které lidé chtějí držet, a tudíž se mění rychlost obratu peněz, ta může být proměnlivá - Zvýšení peněžní zásoby snižuje *r*, což zvyšuje poptávku po penězích, roste *k* v Cambridgeské verzi a tudíž se snižuje rychlost obratu peněz V - Protože část změny peněžní zásoby absorbuje *V*, není vliv na *P* tak silný - M. Friedman - Nová kvantitativní teorie peněz, poptávka po penězích nezávisí jen na důchodu a úrokové míře - Lidé drží celé portfolio aktiv (oběživo, vklady, dluhopisy, akcie, nemovitosti, LK), - Optimalizují jeho strukturu, zvažují výnosy, likviditu, rizika - Proto změna úrokové míry má na poptávku po penězích mnohem menší vliv ### Nová kvantitativní teorie peněz - 1\. existuje těsný vztah mezi M a Yn -- *těsnější v LR* - 2\. Peníze nejsou v krátkém období neutrální -- *změna Ms vyvolá změny jiných veličin* - 3\. Peníze jsou v dlouhém období neutrální -- *změna Ms nevyvolá změnu jiných veličin, pouze P* - 4\. Inflace je výlučně peněžní jev -- *mění se pouze růstem Ms* Inflace ======= - Peněžní jev vyvolaný nadměrnou emisí peněz - Peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích - Tempo růstu nominální peněžní zásoby = míra inflace + tempo růstu reálné poptávky po penězích - **m~s~ = π +µ** - **Míra růstu inflace je dána rozdílem mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích - π = m~s~ - µ** - Růst reálné poptávky po penězích kopíruje růst reálného produktu, míra inflace v LR odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu (1-2 leté zpoždění inflace za růstem peněžní zásoby) Skutečná a očekávaná inflace ---------------------------- - Očekávaná inflace působí na skutečnou - Když se očekávaná inflace zvýší nad skutečnou, lidé budou očekávat vyšší inflaci, promítnou ji do svých cen a mezd, vzroste úroková míra (cena peněz), to zdražuje držbu peněžních zůstatků - Tedy s růstem úrokové míry budou lidé poptávat méně peněžních zůstatků (sníží reálnou poptávku po penězích), a to bude mít za následek skutečné zvýšení inflace (= rozdíl mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích) - Inflační očekávání se do skutečné inflace promítají přes nominální úrokovou míru (vzroste) a poptávku po penězích (klesne) Trh práce ========= - Abstrakce, existují jenom profesní trhy - Heterogenní, liší se kvalifikací, rizikem, nemzdovými charakteristikami - Mzdy zahrnují výnos lidského kapitálu, některé kompenzační složku - Mzdová sazba se určuje primárně mimotržně -- vyjednávání... - Nedokonalý, diferencovaný produkt, tržní síla, nedokonalé informaci, intervence do trhů, diskriminace - U = U/L + U - [*σ*]{.math.inline} míra ztráty práce, [σ. L ]{.math.inline}lidé, kteří ztratili práci - [*φ*]{.math.inline} míra nalézání práce, [φ. L]{.math.inline} lidé, kteří našli práci - [σ. L\>]{.math.inline} [φ. L]{.math.inline}, nezaměstnanost roste - [σ. L\ **stálý stav**, v němž je kapitál na pracovníka a produkt na pracovníka neměnný, stálý stav = **dlouhodobá rovnováha** - Y\* a Y\*/L ve stálém stavu neroste - Pokud jsou čisté inv = 0, kapitál se nemění -- stálý stav = dlouhodobá rovnováha - **Ekonomika směřuje do stálého stavu, a jakmile jej dosáhne, setrvává v něm, protože investice právě a pouze nahrazují opotřebení kapitálu. Stálý stav představuje dlouhodobou rovnováhu.** - No description available. -  - No description available. - I/L = d K\*/L, za I/L = s. Y/L - s. Y\*/L = d K\*/L - Pro stálý stav kapitálu na pracovníka platí: K\*/L = (s/d) \* (Y\*/L) - Y\* a Y\*/L ve stálém stavu neroste Míra úspor ---------- - Stálý stav závisí na míře úspor - Zvýšení míry úspor vede k vyššímu stálému stavu, vyššímu kapitálu na pracovníka i produktu na pracovníka -  Efekt dohánění -------------- - Efekt dohánění -- teorie konvergence - Pokud se země neliší v míře úspor ani v míře opotřebení kapitálu, obě porostou do stálého stavu, v němž bude nakonec kapitál i produkt na pracovníka stejný, bude-li jedna země vyspělá a druhá zaostalá, ta zaostalejší poroste rychleji (protože dostane dobrou technologii) - Efekt dohánění působí jenom tam, kde mají země podobné technologie, podobné produkční funkce a přibližně stejnou míru úspor - Determinanty růstu produktu -- růst populace a růst úspor Růst populace ------------- - n -- tempo růstu populace - Růst populace snižuje kapitál na pracovníka i produkt na pracovníka ve stálém stavu - Investice musí nejen vybavit opotřebení kapitálu, ale i vybavit nové pracovníky - Snižuje kapitál (i produkt) na pracovníka - Podmínka pro stálý stav: - I/L - (dK\*/L) - (nK\*/L) = 0 - **I/L = (d+n) \* (K\*/L**), za I/L = s \* Y/L - \(s) \* (Y\*/L) = (d+n) \* (K\*/L) - **K\*/L = s/(d+n) \* (Y\*/L)** - **Stálý stav kapitálu je tím větší, čím vyšší je míra úspor, čím nižší je míra opotřebení kapitálu a čím nižší je populační růst. Země s vyšším populačním růstem bude mít nižší kapitál i produkt na pracovníka ve stálém stavu než země, kde je populační růst nízký.** - Zvýšení růstu populace sníží kapitál na pracovníka i produkt na pracovníka ve stálém stavu - Stálý stav s růstem populace znamená, že kapitál i domácí produkt rostou a to takovým tempem jakým roste populace -- tempem n - Produkt ve stálém stavu Y\* roste tempem n, produkt na pracovníka ve stálém stavu Y\*/L se nemění (neroste) - No description available. -  ### Teorie endogenního růstu -- nevím jestli máme umět \- Kapitál = fyzický + znalostní \- Příčinou technologického pokroku jsou investice do znalostí, znalosti zvyšují produkt na pracovníka, aniž by se projevovaly klesající výnosy z nových znalostí \- Produkční funkce s konstantními výnosy z kapitálu - Y = a\*K, (a = efektivnost kapitálu) \- Investiční funkce - I = s\*Y \- Neexistuje stálý stav, kapitál i produkt rostou do nekonečna (funkce jsou lineární) Modely krátkého období ====================== - trhy se nevyčišťují - ekonomické veličiny fluktuují - lidé podléhají **peněžní iluzi** - ceny a mzdy jsou **nepružné** - veličiny fluktují kolem dlouhodobých trendů - dl\. směřováno ekonomiky závisí na trzích, ale kr. fluktuace se dají ovlivnit =\> ekonomiku lze ovlivňovat určitou hospodářskou politikou (monetární/fiskální) - základní model AS = AD - AD založena na modelu IS-LM pro uzavřenou ekonomiku - Na Mundell-Flemingově modelu pro otevřenou ekonomiku - AS je založena na modelech trhu práce Model IS-LM Hicks ----------------- - Předpoklad je fixní cenová hladina, jde o model pro uzavřenou ekonomiku - Rovnováha na trhu zboží a služeb: C + Ip = Y - Plánované agregátní výdaje se rovnají domácímu produktu (tj. když se skutečné I rovnají plánovaným a nedochází k neplánovaným změnám zásob) - předpoklad: nejsou veřejné rozpočty a agregátní výdaje: C + I = Y - **C = Ca + c\*Yd, (+) -- spotřební funkce** - (autonomní a indukovaná spotřeba závislá na důchodu přes mezní sklon ke spotřebě) - (spotřeba je závislá také na úr. míře, která je obsažena v Ca) - (v rovnováze se úspory rovnají plánovaným investicím) - **Ip = I(r) (-), I = Ip + In,** - (plánované investice jsou funkcí úrokové míry, celkové investice jsou ale Ip a In) - Plánované investice jsou investice do fixního kapitálu a plánované změny zásob. Neplánované investice jsou neplánované změny zásob. A k těm nedochází při rovnováze na trhu zb. - **C + Ip = Y** - (spotřeba a plánované investice se tedy rovnají produktu = trh zboží a služeb je v rovnováze) - Určení rovnovážného produktu -- keynesiánský kříž - No description available. - Ekonomika s veřejnými výdaji: - C = Ca + c (Y -- T), T = Tx -- TR - Ip = I(r ) - **C + Ip + G = Y** -  ### Odvození křivky IS - Rovnováha na trhu zboží a služeb - Východisko: funkce investic - **Křivka IS znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a domácího produktu, při nichž je trh zboží a služeb v rovnováze.** - **IS je klesající: klesne-li úroková míra, zvýší se investice a spotřeba a vzroste domácí produkt** - No description available. ### Odvození křivky LM - **Rovnováha na trhu peněz a křivka LM** - **Ms = Md (r,Y)** - **Jestliže lidé pociťují přebytek peněžních zůstatků, budou za ně nakupovat jiná aktiva. Rostoucí poptávka po aktivech bude zvyšovat tržní cenu aktiv a tudíž snižovat úrokovou míru.** - **Odvození LM - všechny kombinace úrokové míry a domácího produktu, při nichž je trh v rovnováze** - při vyšším produktu potřebují lidé držet více peněžních zůstatků -\> zvýšení poptávky po penězích - prodej jiných aktiv -- snižují ceny aktiv a zvyšují r -- nová rovnováha -  - No description available. - zvýší-li se produkt, zvýší se poptávka po penězích, zvýší se úroková míra - Křivka LM je konstruována pro danou peněžní zásobu Rovnováha v IS - LM ------------------- - C = Ca + c\*(Y-T) - Ip = I(r) - C + Ip + G = Y - Ms = M(r,Y) - trh peněz -  Rozpočtová stimulace poptávky ----------------------------- - Vládní výdaje mají **multiplikační efekt** - **ΔY = ΔG\*(1/(1-c)), kde m = 1/(1-c)** - \- multiplikační efekt: přírůstek vládních výdajů vyvolává několikanásobně větší přírůstek domácího produktu - **Multiplikační efekt daní a transferů je slabší** - **ΔY = ΔTR\*c/(1-c), ΔY = ΔTx\*-c/(1-c)** - Proti působí vytěsňovací efekt: multiplikační efekt vyvolá zvýšení důchodu, zvyšuje se poptávka po penězích, roste úroková míra, snižují se investice a spotřeba - Vládní výdaje tak ,,vytěsňují" investice a spotřebu. - Efekt vytěsnění snižuje zvýšení produktu - Vytěsnění částečné nebo úplné - No description available. Měnová stimulace poptávky ------------------------- - Provádí CB zvýšením peněžní zásoby, přes transmisní mechanismus se promítá do růstu AD - Zvýšení peněžní zásoby, snižuje úrokovou míru, rostou investice a domácí produkt - **Zvýšení peněžní zásoby zvyšuje domácí produkt** -  Změny cenové hladiny -- efekt reálných peněžních zůstatků --------------------------------------------------------- - Předpoklad: cenová hladina není fixní - **Efekt reálných peněžních zůstatků**: když se sníží cenová hladina, vzroste reálná hodnota peněžních zůstatků, lidé se cítí bohatší a zvýší spotřební výdaje, to je **efekt bohatství -- Pigoův efekt** - Lidé ale také mohou za nadbytečné zůstatky nakupovat ostatní aktiva, zvyšují poptávku, jejich cenu a snižuje se výnosová míra a to sníží úrokovou míru, to je - **Efekt likvidity**, na nižší úrokovou míru zareagují investice, vzrostou a vzroste produkt - Tedy **pokles cenové hladiny zvyšuje vládní výdaje na spotřebu a roste reálný produkt** - No description available. -  Mundell-Flemingův model ======================= - Zobecnění a modifikace modelu IS-LM pro **otevřenou ekonomiku** (označujeme hvězdičkami\*\*) - Počítá s mezinárodním pohybem kapitálu (dokonalá kapitálová mobilita) a ukazuje, že dopady fiskální a monetární politiky závisí na tom, zda ekonomika má režim fixního nebo volně pohyblivého měnového kurzu - Předpokladem je fixní **cenová hladina** (model použitelný jen pro krátké období) - Keynesovská ekonomie - C = Ca + c\*(Y-T) - Yp = I(r) - - plánované I jsou dané , proto nepracuje s fcí investic, ale s fcí čistého vývozu - X = X (E) - - funkce čistého exportu závisející na reálném měnovém kurzu - \- u fixních cenových hladin nerozlišujeme mezi nominálním a reálným E - C + Ip + G + X = Y - r = rw odvození křivky IS\* -------------------- - domácí r na úrovni světové, plánované I dané - odvození dochází z funkce NX - IS\*: dojde-li k depreciaci kurzu -- čistý vývoz roste, vývozcům se zvyšují důchody, multiplikační efekt, **domácí produkt roste** - **Křivka IS\*** představuje všechny kombinace měnového kurzu (při fixní cenové hladině se nominální = reálnému) a domácí produktu, při nichž je trh zboží a služeb v rovnováze - No description available. Odvození křivky LM\* -------------------- - Trh peněz - Domácí úroková míra je zafixována na úrovni světové a nemění se , - M~s~ = M~d~ (r, Y) - r = r~w~ - \- Křivka LM\* je vertikální, je odvozena pro danou peněžní zásobu - tlak na pokles r -\> odliv kapitálu -\> depreciace kurzu, ale (!) při dané úrovni Y a úrovni r může existovat pouze 1 křivka LM a proto má vertikální podobu LM\* - při peněžní zásobě Ms a dané r = rw existuje jen jeden domácí produkt, při kterém je na trhu peněz rovnováha, a to je produkt Y3 - Křivka LM\* je vertikální procházející produktem Y3 - Křivka LM\* je konstruována pro danou peněžní zásobu - Bod A: nerovnováha na trhu peněz, produkt je příliš nízký, poptávka po penězích bude nižší než peněžní zásoba, tlak na pokles úrokové míry, čistý vývoz kapitálu, depreciace koruny, roste čistý vývoz i produkt - C = Ca + c\*(Y-T) - Ip = I(r) - X = X(E) - C + Ip + G + X = Y - r = rw volně pohyblivý měnový kurz --------------------------- ### Rozpočtová stimulace poptávky: - Mezinárodní vytěsňovací efekt - vláda zvýší výdaje (multiplikační efekt) -- tlak na růst domácího produktu - a poptávka po penězích roste, lidé prodávají jiná aktiva, klesá jejich cena, tlak na růst úrokové míry, čistý dovoz kapitálu, apreciace domácí měny, snižuje čistý vývoz, klesá domácí produkt - vytěsňovací efekt -- vládní výdaje vytěsňují čistý export - **mezinárodní vytěsňovací efekt**, vytěsnění je úplné, stimulace je neúčinná, nedokáže zvýšit domácí produkt, jediným účinkem je apreciace domácí měny - **je neúčinná** - **V malé otevřené ekonomice s volně pohyblivým kurzem je přírůstek vládních výdajů vyvážen stejně velkým poklesem čistého vývozu. Rozpočtová stimulace poptávky je proto zcela neúčinná. Nedokáže zvýšit domácí produkt, jediným jejím účinkem je apreciace domácí měny**. -  ### Měnová stimulace poptávky - Zvýšení peněžní zásoby, lidé drží více peněz, než by chtěli, a nakupují jiná aktiva, snižuje se úroková míra, to vyvolá čistý vývoz kapitálu, depreciaci domácí měny, zvyšuje se čistý vývoz zboží a produkt roste - Zvýšení peněžní zásoby vede ke zvýšení produktu, měnová stimulace **je plně účinná** Model AD-AS =========== - Agregátní nabídka vyjadřuje závislost nabízeného reálného domácího produktu na cenové hladině. Ukazuje, jak velký domácí produkt budou chtít výrobci vyrábět při té které cenové hladině. - Dlouhé období - ceny a mzdy jsou dokonale pružné a lidé mají úplné informace o cenách a mzdách - klasická AS je vertikální na úrovni potenciálního produktu, změna cenové hladiny nevede ke změně produktu ani zaměstnanosti - Potenciální produkt -- je takový domácí produkt, který je vytvářen při přirozené míře nezaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti je slučitelná s rovnováhou na trhu práce. - Kdyby byly ceny a mzdy dokonale pružné a kdyby lidé měli úplné informace o všech cenách a mzdách (vztahující se k jejich ekonomickým činnostem), trh práce by se okamžitě vyčišťoval na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a ekonomika by pořád vytvářela svůj potenciální produkt. - CB zvýší peněžní zásobu, zvýší se AD, ceny rostou, klesá reálná mzda, firmám klesají náklady na práci, roste poptávka po práci, rostou nominální mzdy, i reálné - na dřívější úroveň - Zaměstnanost a produkt na původní úrovni - Ld -- je odvozena z produkční funkce jako odvození křivky mezního produktu práce - graf odvození AS pro otevřenou ekonomiku - klasická AS - A diagram of a function Description automatically generated - Sklon tečny k produkční funkce \* cena produkce = peněžní mezní produkt -\> od něj je odvozena poptávka po práci - **Klasická agregátní nabídka je taková situace, kdy nabízený reálný domácí produkt není ovlivněn změnami cenové hladiny.** - **Klasická agregátní nabídka je na úrovni potencionálního produktu.** - **Vertikální křivka AS existuje jen v dlouhém období -- v krátkém období může mít rostoucí průběh (protože domácí produkt se vždy nerovná potencionálnímu)** - Krátkodobá AS je rostoucí (v LR je vertikální na Y\*) ### 1. Mzdové strnulosti - Nominální mzdy jsou krátkodobě nepružné -- kolektivní mzdové dohody, implicitní smlouvy (nepsaná pravidla vztahů mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci, založená na tom, že nositelem rizika ve firmě je podnikatel. Podnikatele to vede k tomu, aby změny cen pokud možno nepřenášel do mezd) a averze pracovníků k riziku - Pokles peněžní zásoby, pokles AD, pokles P, firma nemůže snížit mzdy, ty jsou zafixovány, sníží tedy zaměstnanost a výrobu - Pokles zvyšuje reálné mzdy, firmy snižují zaměstnanost a klesá produkt -  - rostoucí průběh je vysvětlen strnulostmi nominálních mezd. Ty jsou příčinou, že se trh práce vyčišťuje nedokonale a pomalu. Když je ekonomika mimo potencionální Y, je trh práce nevyčištěn. - problém: model nedokáže vysvětlit, proč se Y někdy pohybuje nad Y\* a pohybuje se proticyklicky (to není empiricky dokázáno) ### 2. Mylné vnímání cenové hladiny zaměstnanci (peněžní iluze) - firmy mají lepší informace o změnách cen než zaměstnanci (ceny a mzdy jsou pružné) - Zaměstnanci podléhají peněžní iluzi (mylné vnímání cenové hladiny) - růst nominálních mezd chápou jako růst reálných mezd a zvyšují nabídku práce, roste zaměstnanost a produkt - Ld = Ld(w/P) -, pro firmy je očekávaná Pe = P - Ls = Ls(w/Pe) + , pro zaměstnance se Pe nerovná P - P/Pe je stupeň mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci - Ls = (W/P \* P/Pe) - A diagram of a graph Description automatically generated - pracovníci podléhají peněžní iluzi a nabízejí více práce -- LS se zvyšuje na Ls´ (zelená) - firmy nikoliv (červená) - **Model mzdových strnulostí je založen na krátkodobém nevyčišťování trhu práce, v modelu mylného vnímání P se trh vyčišťuje i v krátkém období. Ale zde také proticyklické chování mezd.** ### 3. Neúplné informace o cenách - 1\. Ceny a mzdy jsou pružné i v krátkém období, trhy se vyčišťují - 2\. Lidé tvoří racionální očekávání - 3\. jen neočekávané změny cenové hladiny si lidé uvědomují se zpožděním, informace se dostávají k lidem postupně - když neočekávaně vzroste cenová hladina, lidé zvyšují své nabídky a roste produkt -- 3. vysvětluje rostoucí průběh AS - model nerozlišuje zaměstnance a zaměstnavatele - p/P -- relativní cena služby člověka, p -- cena služby, kterou poskytuje; P- cena ostatních statků, které nakupuje; (u zaměstnance je jeho relativní cena W/P) -- Pokud roste relativní cena jeho služby, bude člověk nabízet více své služby. - situace: - P = Pe potom Y = Y\* - P \> Pe potom Y \> Y\* - P \< Pe potom Y \< Y\* - **Y - Y\* = b\*(P-Pe)** - **1/b = (P-Pe)/(Y-Y\*)** - 1/B - sklon křivky AS -  **Model** **Průběh křivky** **Vyčišťují se trhy práce?** **Cyklické?** ----------------------------------- ------------------- ------------------------------ -------------------------------- Strnulých mezd Rostoucí Nevyčišťují Proticyklické Mylného vnímání P zaměstnanci Rostoucí Vyčišťují i SR Proticyklické Lucasův model neúplných informací rostoucí Vyčišťují i v SR Nutně nemusí být proticyklické Změny AS a AD ============= - **Křivka AD** představuje takové kombinace P a reálného Y, při nichž jsou v rovnováze trh zboží a služeb, trh peněz a měnový trh. - **Křivka AS** představuje takové kombinace P a Y, při kterých je v rovnováze trh práce. - **Změny AD - poptávkové šoky** - změna nominální peněžní zásoby - Klasická AS -- ekonomika na potenciálním produktu, s růstem peněžní zásoby roste pouze cenová hladina, peníze jsou neutrální; reálný k urz nakonec beze změny - graf změny klasické AS - zvýšení peněžní zásoby LM (zvýšení P) - A diagram of a graph Description automatically generated - **AS rostoucí** - roste AD, růst cenové hladiny, růst nominálních mezd, zvýšení nákladů firem, pokles AS, navrácení na původní úroveň produktu při vyšší cenové hladině; přesné vysvětlení záleží na tom, jaký model použijeme k vysvětlení AS - graf změny rostoucí AS - zvýšení peněžní zásoby (**v této verzi nejsou peníze v SR neutrální**) -  - **Změny AS** - nepříznivé nabídkové (nákladové) šoky - rostou náklady, sníží se výroba - produkt klesá pod potenciál a nezaměstnanost roste nad přirozenou -- v LR pokles reálných mezd -- vede ke snížení nákladů firem -- Y se opět dostává na Y\* - Nákladový šok je pro ekonomiku nepříznivý i když jen krátkodobě -- CB ho může akomodovat -- zvýší peněžní zásobu - A diagram of a graph Description automatically generated - CB šok neakomoduje - v dl. období se cenová hladina vrací na původní úroveň -  Phillipsova křivka ================== - A Phillips -- vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu nominálních mezd (produktivity práce) objasňuje inflaci v SR - graf Phillipsova křivka -- původní verze - g = (Δw)/w - A graph with a line and a line Description automatically generated with medium confidence - P. Samuelson, R. Solow - vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace - nepřímo úměrný, existuje trade off mezi oběma veličinami - g = Δw/w -tempo růstu nominálních mezd - π = ΔP/P - cenová inflace - η = růst PP - růst produktivity práce - **π = g - η** - graf Phillipsova křivka - Samuelson/Solow verze -  - V 70. letech rostla jak nezaměstnanost, tak inflace - **stagflace,** v 90. letech k poklesu obou - **Inflace v sobě zahrnuje tři komponenty: poptávkovou inflaci, setrvačnou inflaci a nákladovou inflaci.** - Teorie o posunech PC ### Poptávková inflace - Vyvolána zvýšením agregátní poptávky - CB zvýší peněžní zásobu, roste AD, protože je v SR agregátní nabídka rostoucí, roste produkt nad potenciál, nezaměstnanost nižší než přirozená, rostou nominální mzdy a rostou ceny -- mzdová inflace - Mzdová inflace vyvolá cenovou inflaci - **Okunův zákon** - **(u\* - u) = β(Y-Y\*)** -- zachycuje vztah mezi změnou Y a u - β -- koef. vyjadřující reakci (citlivost) změny nezaměstnanosti na změnu reálného Y - snížení u táhne nom. mzdy nahoru- tempo růstu nominálních mezd **g = ε(u\*-u)** - ε -- koef. vyjadřující citlivost nom. mezd na odchylky nezaměstnanosti od přirozené míry - Snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru táhne nominální mzdy nahoru -.g = ε(u\*-u), kde g je růst nominálních mezd ### Rovnice Phil. křivky **π = ε(u\*-u) -- η** - Kde η je produktivita práce - skutečná nezaměstnanost je pod u\* - A black and white image of a square and a square with letters Description automatically generated - Obrázek a -- zvýšení AD posunulo křivku AD doprava, tím se zvýšil reálný domácí produkt nad potenciál do Y1, cenová hladina roste - Obrázek b zobrazuje totéž, když nezaměstnanost klesne pod přirozenou míru, vznik poptávkové inflace je pohub po křivce nahoru. Z toho je vidět, že poptávková křivka vychází z křivky agregátní nabídky - **Poptávková inflace je způsobena růstem agregátní poptávky, který sníží nezaměstnanost pod přirozenou mír. To vyvolává růst nominálních mezd a následně také růst cen.** Setrvačná inflace ----------------- - je vyvolaná inflačními očekáváními - Př. Lidé očekávají, že budou v budoucnu větší ceny, že jejich náklady budou o 10 % vyšší, mzdové i ostatní, tím pádem zvýší svoje ceny o 10 % aby to mohli financovat, zvýší tím i peněžní hladinu - Očekávaná inflace se mění ve skutečnou a skutečná vytváří očekávanou, vzniká setrvačná inflace - **π = π~e~** - **Skutečná nezaměstnanost je na úrovni u\*, i přes to probíhá setrvačná inflace** - Máme 2 druhy inflačního očekávání: adaptivní a racionální. ### Adaptivní očekávání - Friedman -- očekávání, které jsou tvořeny na základě minulé zkušenosti - Pekař ví, že loni byla inflace 5%, tak je to jeho očekávání na letošní rok, ale letos bylo nakonec 6%, tak je jeho očekávání na příští tok 6% - roste AD, produkt, zaměstnanost, klesá nezaměstnanost, po pominutí peněžní iluze je Y = Y\*, u = u\* a roste cenová hladina -  - 1.křivka je popsána rcí **π = ε(u\*-u) -- η,** - 2.křivka **π = π~e~** ### Racionální očekávání - Lucas -- lidé je vytváří nejen na základě minulé zkušenosti, ale také na základě **informací o pravděpodobných budoucích událostech**. (stačí, aby se vyplnily jen v průměru, nejsou vychýlena jen jedním směrem -- v agregátním měřítku jsou racionální očekávání správná) - Ikdyž se racionální očekávání liší od reality, nevychylují se jedním směrem, ale oběma, tudíž jsou v průměru správné - V agregátním vyjádření dávají racionální očekávání správný výsledek - zvýšení AD nezvyšuje produkt ani zaměstnanost, zvyšují se rovnou ceny - PC je vertikální na úrovni u\* - A diagram of a graph Description automatically generated with medium confidence - Rovnice PC rozšířená o inflační očekávání **π = πe + (ε(u\*-u) - η)** - Adaptivní vs. racionální očekávání - adaptivní -- zvýšení AD v SR sníží u a vyvolá poptávkovou inflaci - racionální očekávání -- když lidé tvoří racionální očekávání zvyšují své ceny hned. Ke snížení nezaměstnanosti nedojde, nezaměstnanost i v SR setrvává na přirozené míře. Nákladová inflace ----------------- - **π = v** - inflace ze strany nabídky - Růst nákladů (ceny ropy, neúroda, stávky) zvyšuje ceny, produkt klesá a nezaměstnanost roste - nelze aplikovat model rac. očekávání - **Současný růst nezaměstnanosti a inflace -- stagflace** -  Kdyby CB nákladový šok neakomdovala (nezvýšila by peněžní zásobu), nezaměstnanost by po nějakém čase vedla k poklesu reálných mezd -- nákladová inflace by zmizela. Když CB akomoduje zvýšením peněžní zásoby -- vyvolá tím poptávkovou a následně i setrvačnou inflaci. - **π = π~e~ + (ε(u\*-u) - η) + v** (setrvačná + poptávková + nabídková) - Skutečná inflace **π = m~s~ - µ, ms je růst peněžní zásoby, µ je růst poptávky po penězích** - Je rozdíl mezi růstem nominální peněžní zásoby a růstem reálné poptávky po penězích - skutečná nezaměstnanost je nad u\* Hospodářské cykly ================= - Již od 19. století můžeme pozorovat cykly, souvisí s industrializací Evropy - střídání expanze a recese - Velká hospodářská krize 1929-1933 - změna ekonomického myšlení - první velkou recesí byla Velká hospodářská deprese - velká změna ekonomického myšlení -- trh se sám nedokáže vyrovnat s daným problémem - Roosevelt -- New Deal -- vládou financované programy - J.M. Keynes -- stimulace AD expanzivní měnovou a rozpočtovou politikou - nestabilita ekonomického systému -- pesimismus investorů - Příčiny krize -- vnitřní nestabilita ekonomického systému, neochota soukromých subjektů proinvestovat úspory (Keynes) - M. Friedman -- americká CB včas nezvýšila peněžní zásobu - Kapitalistický systém si nese v sobě latentní příčiny krize - s růstem důchodu klesá mezní sklon ke spotřebě, tím pádem lidé více spoří, soukromé subjekty si však vytvoří pesimistická očekávání a tím pádem nedojde k proinvestování těchto investic =\> krize - **Hospodářský cyklus -- fluktuace reálného produktu kolem potenciálu, fáze expanze a recese, jsou ovlivňovány poptávkovými nebo nabídkovými šoky** - Potenciální produkt -- produkt, který se vyrábí při přirozené míře zaměstnanosti a optimálního využití kapacit -\> nejsou tvořeny zásoby - **Růst potenciálního produktu =\> technologický pokrok, růst kapitálu** - **Produkční mezera -- rozdíl mezi potenciálním produktem a skutečným** - V poslední době klesá volatilita kolem potenciálu, cykly jsou mělčí - příčinou může být snižování kapitálově náročných výrob ve struktuře průmyslu - Podle příčiny hospodářského cyklu rozlišujeme 2 typy: monetární a reálné cykly: Monetární cykly --------------- - **Příčinou jsou změny peněžní zásoby, které vyvolávají změny AD (poptávkové šoky)** - **Mechanismus šíření cyklu -- měnová expanze snižuje přechodně úrokovou míru, růst investic a spotřeby, zvyšuje se poptávka po práci a zaměstnanost, rostou mzdy a spotřeba, produkt roste nad potenciál** - V otevřené ekonomice tlak na pokles úrokové míry vyvolá vývoz kapitálu, depreciace měny, růst vývozu zboží, tlak na růst výroby ve vývozních odvětvích, růst investic, poptávky po práci, mezd, spotřeby - domácí produkt roste nad potenciál, roste cenová hladina - A diagram of a graph Description automatically generated - Expanze přejde v recesi -- růst důchodu a cenové hladiny způsobí růst úrokové míry (při vyšších důchodech se zvyšuje poptávka po penězích) - Růst domácích cen snižuje konkurenceschopnost vývozů - Poté co se zjistí, že úroková míra se snížila jen přechodně -- firmy vědí, že udělali špatné investice -- stejně tak nová pracovní místa, které firmy vytvořily -- investice se budou ršit a místa odbourávat - Růst úrokové míry -- odbourávání špatných investic, rušení pracovních míst, - šíření pesimismu, pokles poptávky, produkt klesá pod potenciál - Měnová expanze, která snižuje úrokovou míru, vyvolá růst cen akcií, investoři nakupují, roste spekulační bublina, pak začnou očekávat pokles, všichni prodávají, ceny padají - Expanze a recese bývají zesilovány chováním finančních trhů -- spekulační bubliny -- prasknutí odstartuje nebo prohlubuje recesi Reálné cykly ------------ - Příčinou jsou změny AS pocházející z technologických změn -- inovační vlny - 1\. Teorie J. Schumpetera - inovační vlny, šíří se investiční optimismus, roste úroková míra, příležitosti se vyčerpají a narážejí na drahý zápůjční kapitál, odbourávání investic, tvořivá destrukce - 2\. Škola reálných hospodářských cyklů (racionálních očekávání - Lucas) - nárazové změny produktivity jsou to změny produkční funkce, které mění samotný potenciální produkt - tyto změny způsobují šoky ze strany nabídky, pokud jsou neočekávané - **Příčinou ekonomických fluktuací jsou nárazové změny produktivity, které uštědřují ekonomice ,,šoky" ze strany nabídky.** - **Reálné cykly nejsou výkyvy reálného produktu kolem potenciálu, jedná se o změny samotného potenciálu, jsou to změny rovnováhy samotné -- hospodářské cykly nejsou vychýlením ekonomiky z rovnováhy, nýbrž jsou to změny samotné rovnováhy.** - **Mechanismem šíření je mezi časová substituce práce -- lidé si myslí, že zvýšení mezd je dočasné, přesouvají budoucí práci do dneška a dnešní volný čas do budoucna** -  - nabídka práce reaguje na změny mezd více v krátkém a méně v dlouhém období - Trh práce je stále vyčištěn, expanze ani recese jej nevychylují z rovnováhy, mění se jeho rovnováha, s tím je slučitelná pouze dobrovolná nezaměstnanost - Mezičasová substituce práce vysvětluje, proč ve fázi expanze pozorujeme pokles nezaměstnanosti a v recesi zase růst nezaměstnanosti Noví klasikové vs. noví keynesiánci ----------------------------------- ### Noví klasikové - racionální očekávání a trhy se vyčišťují, neutralita peněz v SR i LR, rozvíjí teorii reálných cyklů -- měnová politika je neúčinná a nezpůsobuje hospodářské cykly, **hájí teorii reálných cyklů** (neutralita peněz v LR i SR) - klasikové -- protože jsou v souladu s kvantitativní teorií peněz ### Noví keynesiánci - racionální očekávání, ale trhy se nevyčišťují, inklinují k poptávkové teorii cyklu -- měnová politika působí na produkci a na zaměstnanost přinejmenším v SR. mzdy nereagují pružně, tudíž se změna poptávky promítne do změn nikoli cen ale produkce, mají poptávkovou teorii cyklu - mají poptávkovou teorii cyklu, změny poptávky mohou vytvářet fluktuace trhu - strnulost mezd - mzdy jsou zakotveny v kolektivních smlouvách - firmy si konkurují jinak než cenou - reálné mzdy se nevyvíjejí proticyklicky, ale mírně procyklicky, v expanzi rostou (protože roste PP), v recesi klesají -- to je v souladu s teorií reálného růstu - ve fázích expanze PP roste a v recesi klesá, ale místo technologických změn jde spíš o stupeň využití stávajících kapacit, který se v expanzi zvyšuje a v recesi klesá -- to je spíše argument proti teorii reálného cyklu - monetární teorii podporuje fakt, že v expanzi inflace obvykle roste, v recesi klesá Měnová politika =============== - **Konečné cíle** - míra inflace, míra nezaměstnanosti, zahraniční obchodní bilance zboží a služeb - **Zprostředkující cíle -** úroková míra na kapitálovém trhu (dlouhodobá úroková míra - u dluhopisů se splatností delší než 1 rok), peněžní zásoba, měnový kurz - **Operační cíle** - úroková míra na peněžním trhu (krátkodobá úroková míra), součástí je mezibankovní trh, a bankovní rezervy (resp. peněžní báze) - **Nástroje** - operace na volném trhu, úrokové sazby CB (diskontní sazba a repo sazba), povinná míra bankovních rezerv ### Expanzivní měnová politika - nákup vládních dluhopisů -- jejich tržní cena roste - úroková míra klesá, odliv kapitálu, depreciace koruny (velká ekonomika - růst investic), růst NX, AD, produktu, zaměstnanost i(vše pouze v SR) - **konečný efekt v LR- zvýšení inflace** ### Restriktivní měnová politika - prodej CP -- pokles ceny CP - růst úrokové míry, příliv kapitálu, apreciace koruny, pokles NX, AD, produktu, zaměstnanosti (opět vše pouze v SR) - **konečný efekt v LR- snížení inflace** - **V dlouhém období neutralita peněz: měnová politika může mít jen jeden konečný výsledek: inflace** - Měnová politika může mít jen jeden konečný cíl - řízení inflace (souvisí s neutralitou peněz) - **Když CB nakupuje CP od KB -- zvyšuje bankovní rezervy -- růst peněžní báze a naopak** - Nástroje: - diskontní sazba -- za tu půjčuje KB - repo operace -- KB poskytuje úvěry se zajišťujícím převodem CP - povinná míra bankovních rezerv -- její snížení povede k růstu měnové báze - **Snížením úrokové míry na peněžním trhu povede k depreciaci domácí měny (pokles i na kap. trhu) -- zvýšení bankovních rezerv -- zvyšení pen. zásoby** Nezávislost CB -------------- - Vláda ztrácí zábrany a vládní dluh roste -- expanzivní politika CB -- roste inflace - spojení s vládou -- vláda financuje schodky vydáváním dluhopisů a ty může CB nakupovat - Monetizace státního dluhu - Když CB nakupuje dluhopisy vlády, vláda platí úroky CB a zisk CB je odváděn do státního rozpočtu (úroky se stávají příjmem vlády - Zvyšuje tím zároveň peněžní zásobu a posléze cenovou hladinu - inflaci, a to snižuje reálnou hodnotu státního dluhu - Proto má být CB nezávislá -- vláda má menší sklon k expanzivní politice, mírní své výdaje Aktivistická měnová politika ---------------------------- - dolaďování cyklu (stop-go) expanzivní v recesi, restriktivní v expanzi; měla by ekonomiku přibržďovat - Problém: **Časová zpoždění** -- rozpoznávací (3 měsíce), rozhodovací (1 měsíc), zapůsobení (půl roku, celkově 1-1,5 roku) - Aktivistická politika ekonomiku destabilizuje - Výjimky - hluboké deprese (měnové expanze) a vysoká inflace (měnová restrikce) - CB by měla zasahovat v období hluboké deprese měnovou expanzí nebo vysoké inflace měnovou restrikcí Volnost v rozhodování vs. pravidla ---------------------------------- - **Volnost v rozhodování** -- časová nekonzistence (když něco slíbí a pak to nedodrží), ztráta důvěryhodnosti a netransparentnost - rozhoduje v daném konkrétním případě -- problém je časová nekonzistence - **Stanovení pravidel**, vzdá se volnost v rozhodování -- měnová politika je transparentní, lidé to mohou zahrnout do racionálních očekávání (např. cíl: cílování inflace) - taková banka pak může bojovat zejména se setrvačnou inflací Racionální očekávání a neúčinnost politiky ------------------------------------------ - T. Sargent, N. Wallace - **hypotéza o neúčinnosti měnové politiky**, nemůže ovlivnit produkt nebo zaměstnanost - CB zvýší nabídku peněz, sníží se úroková míra a CB očekává, že to podpoří investice a spotřebu, a také depreciaci, která zvýší vývozy - Podnikatelé ví, že to povede k inflaci, už to znají, proto nebudou zvyšovat výrobu a rozšiřovat firmu, zvýší rovnou své ceny - **Lidé předvídají důsledky známých politik**, zahrnují je do racionálních očekávání, eliminují účinky politik a zvyšují rovnou ceny - **Měnová politika je neúčinná** (**za předpokladu racionálních očekávání**) - Subjekty budou jinak jednat v SR a LR jen tehdy, když **nedovedou účinky politik** **předvídat** - Politika bude účinná jen v případě, že bude pro lidi překvapením - Zareagují pouze na neznámou politiku, ale CB není schopna neustále překvapovat Desinflační politika -------------------- - **koeficient obětování -- vyjadřuje o kolik procent klesne reálný domácí produkt, má-li se snížit inflace o jeden procentní bod.** - Restriktivní měnová politika s cílem snížit setrvačnou inflaci - Snížení peněžní zásoby, růst úrokové míry, příliv kapitálu, apreciace domácí měny, snížení NX, pokles AD, produktu, zaměstnanosti, vzrůst u \> u\* - O kolik % klesne reálný domácí produkt, když se sníží inflace o 1% - **k = (-ΔY)/(-Δπ)** - **graf** - **graf phil křivky** - Razantní - Vše v jednom kroku ### Razantní a gradualistická - Razantní -- v jednom kroku se sníží peněžní zásoba - Výrazně se sníží agregátní poptávka - Velká recese - Pokud lidé tvoří racionální očekávání a trhy se vyčišťují, PC je strmá, pak nemusejí být ztráty velké -- razantní postup - Gradualistický - pokud subjekty CB nevěří - Pokud spíše adaptivní očekávání -- vhodnější je postup gradualistický Měnová politika: stanovení pravidel ----------------------------------- ### Režim stabilního měnového kurzu - banka udržuje kurz měny ve stanoveném kurzovém pásmu, **zasahuje pouze v odezvu na vývoj platební bilance (na apreciační a depreciační tlaky)** - CB neprovádí žádnou měnovou politiku - CB reaguje na stav platební bilance - Kurz využívá jako Protiinflační kotva - **Schodek PB** vyvolá depreciaci, CB musí nakupovat koruny a snižovat peněžní zásobu; - **Přebytek PB** vyvolá apreciaci, CB bude prodávat koruny a zvyšovat peněžní zásobu - ekon. subjekty ví, že CB na jiné podněty nereaguje -- měn. politika prakticky nemůže být - viz neúčinnost měnové politiky ### Pravidlo stálého měnového růstu - **CB chce stabilizovat úrokovou míru - mění peněžní zásobu v odezvu na změnu domácího produktu** - CB chce udržet úrokovou míru navzdory změnám produktu - A diagram of a graph Description automatically generated - **CB chce stabilizovat peněžní zásobu - pak se změnou produktu kolísá úroková míra** - graf - konstantní peněžní zásoba - CB chce udržet peněžní zásobu navzdory kolísání úrokové míry r0 v závislosti na změnách produktu -  - CB volí tempo růstu peněžní zásoby (pravidelné, nepříliš vysoké, mělo by odpovídat tempu růstu Y\*) ### Inflační cílování - CB vytyčí inflační cíl (pásmo), je to srozumitelné pro veřejnost, může si vytvářet inflační očekávání, důležité při snižování inflace - Při ohrožení cíle banka aktivně zasahuje - Splnění inflačního cíle je těžko proveditelné - je obtížné odhadnout dopad měnové restrikce - Hl. při dodržování cíle -- musí neadekvátně reagovat na nákladové šoky (ten snižuje Y a zvyšuje inflaci) -- když CB při úmyslu snížit inflaci provede měnovou restrikci -- prohloubí ještě propad Y a může stáhnout ekonomiku do recese. -- řešením je stanovení cíle inflační pásmo - A diagram of a mathematical equation Description automatically generated Veřejné rozpočty ================ - = státní rozpočet a místní rozpočty ### Rozpočtový schodek a agregátní poptávky -- tradiční teorie - Zvýšení G - multiplikační a vytěsňovací efekt - Krátké období (MundFlem model) - Zvýšení vládních výdajů v režimu volně pohyblivého měnového kurzu vytěsní čistý export - mezinárodní vytěsňovací efekt, produkt se nezvýší, měna apreciuje, vytěsnění je úplné - Zvýšení vládních výdajů v režimu stabilního měnového kurzu - CB brání nominální apreciaci prodejem domácí měny, zvyšuje peněžní zásobu, produkt roste - žádný vytěsňovací efekt v SR - Mundel FLeming předpoklad stabilní P -- lze použít pouze v SR - Dlouhé období - cenová hladina již není fixována, dojde k vytěsnění čistého vývozu vždy - Zvýšení vládních výdajů, schodek snižuje vládní úspory, klesají národní úspory, čistý vývoz -  - \- Snížení NX - apreciace domácí měny - ΔY = ΔG \* 1/(1-(c-i)) - multiplikace vládních výdajů v otevřené ekonomice - ΔY = ΔG \* 1/(1-c\*(1-t)+i) - verze pro existenci zdanění - **V malé otevřené ekonomice v LR vyvolá zvýšení vládních výdajů (nebo snížení daní) stejně velké snížení čistého vývozu zboží a služeb. Platí i pro floating (dojde k nominální apreciaci) i pro fix kurz (dojde k reálné apreciaci prostřednictví růstu dom. cen).** Ricardova - Barrova teorie ( Ricardova ekvivalence) --------------------------------------------------- - zvýšení vládních výdajů sníží spotřebu dnes, lidé budou předpokládat nutnost zvýšení daní a omezení budoucí spotřeby, protože ale chtějí mít stále stejnou úroveň spotřeby, omezí spotřebu hned - Ricardova ekvivalence je v souladu s hypotézou životního cyklu a hypotézou racionálních očekávání - Důsledky -- podle tradiční teorie dojde ke snížení národních úspor, poroste úroková míra, příliv kapitálu, apreciace měny a snížení NX - **Podle R-B ekvivalence ke snížení národních úspor nedojde -- lidé omezí spotřebu a zvýší soukromé úspory (tím lidé nahradí pokles veřejných úspor), rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů se nemění** - Námitky proti R-B teorii - \- námitka krátkozrakosti -- vlády mohou splácení dluhů odkládat velmi dlouho dobu, takže razantní zvýšení daní a snížení potřeby nemusí současnou generaci vůbec postihnout, zda vůbec záleží lidem na tom, co bude po nich - protiargument -- lidé nechávají dědictví, takže na budoucnost myslí - předpoklad racionality -- lidé nemusí reagovat tak naléhavě, zdanění podle nich nemusí tolik zatížit jejich spotřebu - Závěr - fiskální expanze nezvyšuje agregátní poptávku, protože vždycky něco vytěsní, problém je v tom že se vzácné ekonomické zdroje přesouvají ze soukromých projektů do veřejných, které jsou méně efektivní - **Schodky veřejných rozpočtů vytěsňují soukromé výdaje (NX nebo spotřebu), schodek nemá vliv na výši AD, pouze se zdroje přesouvají ze soukromých do veřejných projektů a tím se brání jejich efektivnějšímu využívání** - **Podle tradiční teorie rozpočtové schodky vytěsňují čistý vývoz, kdežto podle Ricarda B. teorie vytěsňují spotřebu.** Daně a hospodářský růst ----------------------- - Daně otupují motivace k ekonomické činnosti, k práci, ke spoření, k investování - Z daní se platí veřejné statky - v moderních státech musí daně růst - (náklady na životní prostředí, ochranu obyvatel) - Souhrnná daňová kvóta - měření daňového zatížení - podíl daní na HDP - Přerozdělování si politikové kupují volební hlasy, tlak na růst přerozdělování - Tlak zájmových skupin (lobby) - Tlak byrokracie, která touží po kompetencích - (W. Niskanen, Byrokracie a reprezentativní vláda, 1971) - Progresivní daň - otupuje motivace k dodatečnému úsilí - Rovná daň - T = t\*Z - odbourává výjimky a tím rozšiřuje daňový základ a to umožňuje snížit daňovou sazbu - Daňová konkurence vs. daňová harmonizace, kdo má nižší daně, přiláká více kapitálu Veřejný dluh ------------ - **Kumulace schodků veřejných rozpočtů** - Neochota zvyšovat daně má politické důvody - Důsledky - **Tradiční teorie -- břemeno dopadne na další generaci (ne dnešní), která bude muset snižovat spotřebu**, **veřejný dluh se z velké části změní v zahraniční** - **R-B teorie -- břemeno dopadne na dnešní generaci, která dobrovolně snižuje spotřebu,** aby další generaci zanechala úspory