Škody a újmy na lese - PDF

ŠKODY A ÚJMY NA LESE Tereza Červená 1  Úvod k oceňování škod na lese Oceňování škod na lese je poměrně náročná disciplína v oboru oceňování lesa. Konkrétní příčiny vzniku škod mohou být velice rozmanité (např. výstavba elektrovodů, vodníc...

ŠKODY A ÚJMY NA LESE Tereza Červená 1  Úvod k oceňování škod na lese Oceňování škod na lese je poměrně náročná disciplína v oboru oceňování lesa. Konkrétní příčiny vzniku škod mohou být velice rozmanité (např. výstavba elektrovodů, vodních nádrží, škody požárem, krádeží, atd). Náhrada škod vychází již ze zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (novela zákonem č. 89/2012 Sb. s účinností od 1.1. 2014) V lesnictví upravuje náhradu škod: – Zákon č. 449/2006 Sb., o myslivosti, – zákon č. 289/1996 Sb., o lesích, – zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2  Základní pojmy z oblasti škod Škoda x újma Každý je povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí Majetková újma (škoda) – Skutečná škoda (zmenšení majetku poškozeného) – Ušlí zisk (to co by poškozený nabyl za normálního chodu věci nebýt škodné události) Újma podle § 58 zákona č. 114/1992 Sb. je újmou majetkovou, a proto má stejnou věcnou podstatu jako škoda. Náhrada újmy proto musí proto podléhat stejným pravidlům jako náhrada škody. – ponechání porostů přirozenému vývoji má za následek vznik skutečné škody i ušlého zisku 3  LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (ústavní zákon č. 23/1991 Sb.) (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecními zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné: ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. 4  zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů § 58 Náhrada za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření (1) Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona. Institut náhrady za ztížení hospodaření je upraven v § 58 zákona č. 114/1992 Sb. (dále jen zákon). Bližší specifikace podmínek, další podrobnosti uplatnění nároku a zejména způsoby výpočtu výše náhrady jsou definovány v navazujících prováděcích právních předpisech. Konkrétně se jedná o společné vyhlášky MŽP a MZe: vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření 5 Právní úprava: 1) Vyhláška MZe č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích (škodní vyhláška) ve znění vyhlášky č. 296/2018 Sb. 2) Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku 6  Aktualizace vyhlášky č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Vyhláška č. 296/2018 Sb. (účinnost novely od 1.1.2019) - násobné navýšení renty na reálnější hodnotu - úprava cen lesních porostů (nové polynomy) 7 7  Zmocnění Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) § 21 (4) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. 8  Vyhláška 55/1999 Sb. Prováděcí vyhláška k § 21 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb. Vyhláška nemá žádnou vazbu na platný oceňovací předpis Les je jí chápán jako celek tvořený lesním pozemkem a lesním porostem Způsob náhrady škody je věcí dohody mezi poškozeným a poškozovatelem Předmětem vyhlášky jsou pouze škody na dřevoprodukční funkci lesa 9  §1 Předmět úpravy 1) Tato vyhláška stanoví způsob výpočtu výše újmy nebo škody (dále jen „škoda“), které vznikají a) na lesním pozemku b) na lesním porostu c) z mimořádných a nákladově náročnějších opatření při hospodaření v lesích. 10  §1 Předmět úpravy a) na lesním pozemku v důsledku 1. trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění dřevoprodukční funkce lesa (dále jen „produkční funkce“), 2. dočasného odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce, 3. trvalého poškození plnění produkční funkce, – např. trvalé zamokření, znehodnocení skrývkou, atd 4. dočasného poškození plnění produkční funkce – Tento výpočet se využije při dočasné změně „k horšímu“. Tato roční škoda se uplaňuje až do uvedení do původního stavu. 11  A) škody na lesním pozemku: trvalé odnětí nebo trvalé omezení plnění dřevoprodukční fce lesa: r. (1 – k) r – celková upravená potenciální roční lesní renta S1 = ———— k – koeficient rozsahu omezení – podíl omezeného ku plnému plnění fce 0,02 0,02 – lesní úrokování 2% · jednorázové vyplacení dočasné odnětí nebo dočasné omezení plnění produkční fce lesa: S2 = r. (1 – k) => roční škoda – kalkuluje se po každý rok, po který škoda trvá trvalé poškození plnění produkční fce: rSLT1 – rSLT2 rSLT1 – renta pro SLT původní (bez škody) S3 = ————— rSLT2 – renta pro SLT, na který byl původní SLT změněn škodnou změnou 0,02 · jednorázové vyplacení dočasné poškození plnění produkční fce: S4 = rSLT1 – rSLT2 · placeno každý rok po dobu trvání škody 12  b) na lesním porostu v důsledku 1. zničení lesního porostu, škoda ze zničení lesního porostu: platí se 1x S6 = Hlpa – Aa Aa – hodnota mýtní 2. předčasného smýcení lesního porostu, Př: ekonomická újma pro vlastníka, jestliže je nucen smýtit porost před dobou obmýtí (při rekonstrukci, při záměrně nebo omylem provedené těžbě v předmýtních porostech, apod. platí se 1x Hlpa. Mn S5 = ———— 100 Hlpa – hodnota lesního porostu v roce předčasného zmýcení · upravuje se zakmeněním, přirážkami a srážkami Mn – % mýtní nezralosti 3. snížení přírůstu lesního porostu, Př: okusem zvěří nebo zvířaty, změna stanoviště může snížit (zhoršit) přírůst a) do věku 5ti let – roční škoda – počítá se každoročně S7.1.1 = Z. (1 – K1) K1 – koeficient poměru přírůstu poškozeného ku nepoškozenému porostu Z – hodnota ročního přírůstu (průměrný roční přírůst ceny porostu) => PMP = Au/u · změna stanoviště může snížit (zhoršit) přírůst 13  b) na lesním porostu v důsledku 4. snížení produkce lesního porostu, Př: porosty poškozené imisemi – 4 imisní oblasti (pro SM) – A, B, C, D: A – SM přežívá do 20ti let Hlpu1 Hlpu2 Hlpu1/u1 – hodnota PMP s cílovou skladbou dřevin S8 = ——— – ——— Hlpu2/u2 – hodnota PMP se současnou (náhradní) skladbou u1 u2 dřevin 5. snížení kvality lesního porostu, Př: a) způsobená mechanickým poškozením borky – loupání, ohryz, přibližování, b) způsobená poškozením požárem, provozem střelnic, imisemi,... S9.2 = Hlpa. (1 – Ks) Ks – koeficient poškození – určí se jako podíl realizovaného a obvyklého zpeněžení v daném čase a místě 6. krádež dřevní hmoty na pni/dříví na pni, Př: škoda dřeva na stojato S10 = Aa Aa – hodnota mýtní výtěže 14 c) z mimořádných a nákladově náročnějších opatření při hospodaření v lesích. a) škoda z mimořádných opatření: – např. hlídání spáleniště, zjišťování škod (odhadce), vápnění,... – S11.1 = Km Km – ekonomicky oprávněné vlastní náklady b) škoda z nákladově náročnějších opatření: – S11.2 = Kz – K0 Kz – ekonomicky oprávněné náklady na náročnější opatření – K0 – obvyklé náklady na opatření 15  * na co se vyhláška nevztahuje: 1. na škody na objektech a zařízeních sloužících LH – škoda se vypočítá podle občanského zákoníku podle cen obvyklých (počítají se současné náklady, ne kolik to stálo před lety) např. škody na krmelci, posedu, cestách, hájenkách, mostcích, propustcích,... náklady na uvedení věci do původního stavu + mimořádné náklady na zjištění stavu (vlastní režijní náklady) 2. na plantáže vánočních stromků – výše škody se zjistí podle zvláštního předpisu – cena obvyklá neprodejné (příliš mladé) – náklady na pěstování + míra zisku 3. na sadební materiál, osivo,... – výše škody se zjistí podle zvláštního předpisu – cena obvyklá náklady na pěstování + míra zisku 4. na semenné plantáže – výše škody se zjistí podle zvláštního předpisu – cena obvyklá škoda skutečná (náklady na uvedení do původního stavu – kdy začne plodit) + ušlý zisk za dobu, kdy plantáž ještě neplodí 5. na vytěžené dříví (u cesty, na OM) 16  §2 (1) Celková škoda se vypočítá jako součet jednotlivých škod. (2) Výše jednotlivých škod se pro účely této vyhlášky zjistí/určí pomocí dále uvedených vzorců a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. 17  §2 (3) Tabulkové hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen ,,Thlpa“) pro účely této vyhlášky se pro zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin, bonit a věku porostu zjistí podle přílohy č. 1. Hodnoty lesního porostu ve věku a (dále jen ,,Hlpa“) v jednotlivých vzorcích se vypočtou vynásobením Thlpa hodnotou aktuálního zakmenění lesního porostu, případně se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 2 se zdůvodněním a vynásobí se plochou skupiny dřevin v m2, na které k poškození došlo. Atd. …. 18  Opakování: 1. Podléhá náhrada újmy stejným pravidlům jako náhrada škody? 2. Jaké složky tvoří majetkovou škodu? 3. Co je vyvlastnění a za jakých okolností lze provést? 4. Jaká vyhláška upravuje škody na lesích, a jaké škody dle této vyhlášky vznikají na lesích? (škodní vyhláška) 5. Jaké škody upravuje vyhláška na lesních porostech podle platného právního předpisu? 6. Jaké škody upravuje vyhláška na lesních pozemcích podle právního předpisu? 7. Na co se daná vyhláška nevztahuje? 8. Jak se určuje celková škoda v souvislosti s uvedenými právními předpisy? 19  Vyhláška č. 335/2006 Sb. Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství ze dne 16. června 2006, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku 20  Vyhláška č. 335/2006 Sb. stanoví a) podmínky poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření ve smyslu § 58 odst. 2 zákona (dále jen „náhrada“), vzor uplatnění nároku, náležitosti uplatnění nároku a b) způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem1) za omezení lesního hospodaření, které vzniklo v důsledku 21  §1 Předmět úpravy ponechání lesa nebo jeho části samovolnému vývoji, – podmínkou uplatnění neprovádění žádných těžeb s výjimkou těžeb dle zvláštních právních předpisů (nelze provádět ani těžby jednotlivých souší a vývratů) změny skladby dřevin lesního porostu, prodloužení obmýtí stanoveného v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově převzaté protokolem o převzetí, udržení nebo zavedení tvaru lesa nízkého, snížení zakmenění lesního porostu, 22  §1 Předmět úpravy dočasného omezení mýtních těžeb na dobu do konce platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy převzaté protokolem o převzetí, trvá-li omezení déle než jeden rok, v případě, že vlastník nebo nájemce nemůže v rámci povolené maximální celkové výše těžeb přesunout mýtní těžbu ve srovnatelných sortimentech surového dříví do jiných porostů, ponechání jednotlivých stromů do jejich fyzického rozpadu v případě, že ponechané stromy tvoří část porostní skupiny o zakmenění maximálně 0,2, ponechání ležícího dříví po těžbě v porostu, mimořádného nebo nákladově náročnějšího opatření, nebo omezení výše povolených těžeb při tvorbě lesního hospodářského plánu. 23  1. Postup identifikace typu omezení a odpovídajícího druhu náhrady újmy Sled postupných kroků, které musí vlastník lesa splnit pro uplatnění nároku na náhradu újmy ve stanoveném termínu, tj. do 31.3. roku následujícího po roce, za nějž je náhrada újmy uplatňována, lze shrnout následovně hospodařit v lese dle požadavků OOP, identifikovat typy omezení z důvodu ochrany přírody (porovnáním požadavků legislativy ochrany přírody, popř. rozhodnutí OOP, s hospodařením dle lesnické legislativy), identifikovat druhy náhrady újmy dle vyhlášky č. 335/2006 Sb. (dle typu omezení a jemu odpovídajícího druhu náhrady újmy volba příslušného vzorce dle vyhlášky nebo jiného /kalkulačního/ výpočtu), kvantifikovat náhradu újmy v Kč, v závislosti na výši náhrady újmy a dalších okolnostech rozhodnout o uplatnění náhrady újmy, aktivně se účastnit příslušného řízení o náhradě újmy (nejedná se o správní řízení), dle výsledku posouzení uplatněného nároku na náhradu újmy příslušným OOP případně vymáhat náhradu újmy v soudním řízení. 24 Náhrady škod způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy 25  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy Způsob výpočtu výše náhrady škody je stanoven ve vyhlášce MŽP Vyhláška č. 126/2021 Sb. Má za cíl mírnit konflikt mezi zájmy ochrany přírody a vlastníky domestikovaných zvířat, rybníků, zemědělských či lesnických pozemků apod. 26  Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů – § 3 Vybraní živočichové (jsou): a) bobr evropský (Castor fiber L.), b) vydra říční (Lutra lutra L.), c) kormorán velký (Phalocrocorax carbo L.), d) los evropský (Alces alces L.), e) medvěd hnědý (Ursus arctos L.), f) rys ostrovid (Lynx lynx L.), g) vlk (Canis lupus L.). Náhrada škody se na tyto živočichy nevztahuje, pokud jsou jedinci, kteří škodu způsobili, chováni v zajetí člověka nebo z tohoto zajetí uprchli. 27 28  Za splnění podmínek stanovených zákonem 115 lze hradit škodu prokazatelně způsobenou na území ČR vybraným živočichem na: životě a zdraví fyzické osoby vymezených domestikovaných zvířatech – skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, králíci a kožešinová zvířata psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat rybách – škoda se hradí na rybách, pokud byla způsobena kormoránem velkým a nebo vydrou říční včelstvech a včelařském zařízení nesklizených polních plodinách – náhrada se neposkytne, pokud nebyly sklizeny v agrotechnických lhůtách obvyklých pro dané území (pokud ale polní plodiny nebyly sklizeny v agrotechnické lhůtě z důvodů hodných zřetele, např. z důvodu ochrany přírody, náhrada škody se poskytne) trvalých porostech uzavřených objektech a movitých věcech v uzavřených objektech – lze poskytnout i v případě, že škodu způsobila vymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení výše uvedeným zvláště chráněným živočichem. 29  Činnost bobra Oceňování škod způsobených bobrem 30  Rozsah náhrady škody § 7 (2) Způsob výpočtu výše škody ve smyslu tohoto zákona na vymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybách, včelstvech a včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (vyhláška č. 55/1999 Sb., č. 126/2021 Sb. a č. 441/2013 Sb.) Škody na trvalých porostech: – na lesních porostech (porost musí být v katastru nemovitostí veden jako porost, který je určen k plnění funkcí lesa) – zde se uplatňuje vyhláška č. 55/1999 Sb., v platném znění, – na nelesních porostech – (tj. i na břehových porostech), zde se uplatňuje oceňovací vyhláška platná pro daný rok (oceňovací vyhláška č. 441/2013 Sb.) (i ovocné stromy, nebo okrasné stromy rostoucí v zahradách) 31  55/1999 Sb. – o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích § 7 - škoda z předčasného smýcení lesního porostu § 8 - škoda ze zničení lesního porostu § 14 - škoda z mimořádných opatření nebo nákladově náročnějších opatření (např. místo pokácených stromů vysázet nové stromky, tedy částka, kterou bude nová výsadba stát) 32  1) Škody na lesních pozemcích V důsledku poškození pozemků je vyloučeno nebo výrazně omezeno lesnické hospodaření na dotčeném lesním pozemku včetně přístupu na tyto pozemky: A) Znepřístupnění lesních pozemků terénními zásahy Hloubení nor s následným propadáním terénu Hrabání kanálů pro transport biomasy B) Trvalé nebo dočasné zátopy lesních pozemků Nadržování vody na drobných vodních tocích pomocí hrází za účelem udržení hladiny vzniklé vodní plochy nad vchodem do úkrytu Nadržování vody pomocí hrází za účelem zajištění zásobáren potravy na zimní období pod hladinou vzniklé vodní plochy Nadržování vody za účelem zajištění vodních ploch jako bezpečného transportního koridoru bobra za potravou Zátopy pozemků s sebou vedle nepřístupnosti a omezení produkční funkce pozemků nesou riziko vodní eroze a degradace půd dlouhodobým zamokřením a nánosy splavenin (změna lesního typu pozemku) 33  2) Škody na lesních porostech a) Škoda ze zničení lesního porostu Pokácení dřevin za účelem zajištění potravy, popř. materiálu na stavbu hradů a hrází Boční ohryz kůry a dřeva s následkem odumření dřevin Odumření lesních dřevin (kultur) v důsledku trvalé zátopy pozemku nebo vodní eroze b) Škoda ze snížení kvality lesního porostu Ohryz dřevin 34  3) Škody z mimořádných a nákladově náročnějších opatření Technická opatření za účelem prevence proti předpokládaným škodám způsobeným bobrem spočívající především v ochraně dřevin - náklady na individuální ochranu stromů (drátěné oplocení, plastové tubusy) Náklady na odstranění cca 30 cm vysokých zahrocenných pařezů (pařízků) z porostu, jejichž ponechání v porostu s travním pokryvem svými hroty jednoznačně vážně ohrožuje návštěvníky lesa Transakční náklady/režijní náklady spojené s ohlášením vzniklé škody orgánu státní správy a doprovod (včetně nákladů na provoz auta) zástupců tohoto orgánu k lokalizaci a potvrzení evidovaných škod bobrem Další náklady spojené s řešením náhrady vzniklé škody (v případě většího plošného poškození splňující zákonnou povinnost nového zalesnění pak i náklady na toto nové zalesnění) 35  Postup při uplatňování náhrady škody způsobené bobrem evropským Zákon č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, umožňuje poskytovat škody způsobené mimo jiné i bobrem evropským. 36  Uplatnění nároku na náhradu škody §8 (1) Poškozený ohlásí vzniklou škodu podle tohoto zákona do 48 hodin od jejího zjištění místně příslušnému orgánu ochrany přírody, a to podle místa, kde ke škodě došlo. (2) O poskytnutí náhrady škody podle tohoto zákona poškozený požádá krajský úřad příslušný podle místa, kde ke škodě došlo, nebo Magistrát hlavního města Prahy, došlo-li ke škodě na území hlavního města Prahy, (dále jen "příslušný orgán"). (3) Žádost o poskytnutí náhrady škody poškozený předloží příslušnému orgánu, jde-li o škodu na: d) nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech, do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škodě došlo. 37  Postup při uplatňování náhrady škody způsobené bobrem evropským (1) Poškozený žádá o poskytnutí náhrady škody příslušný orgán písemnou žádostí doloženou doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku na náhradu škody. Obsahové náležitosti žádosti, jakož i doklady a podklady, které poškozený k žádosti připojuje, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. 38  Žádost o poskytnutí náhrady škody obsahuje tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba, c) popis příčin vzniku škody a uvedení rozsahu škody, d) označení vybraného živočicha, který škodu podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil, e) popis opatření žadatele (poškozeného), které učinil k zabránění vzniku škody, f) způsob poskytnutí náhrady škody (např. převedením finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu, zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného). 39  K žádosti o náhradu škody žadatel (poškozený) připojuje: f) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škodě došlo, jde-li o škodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektech, g) popřípadě odborný posudek nebo znalecký posudek o vzniku škody a o její výši, kromě škody na rybách, kdy jde o povinné předložení tohoto posudku [písmeno d)]. 40  Závěr Částečná obsahová duplicita vyhlášek č. 335/2006 Sb x č. 55/1999 Sb. : - snížení zakmenění, - zvýšené náklady při změně dřevinné skladbě, - náhrada při ponechání lesa samovolnému vývoji (zničení) - mimořádné a nákladově náročnější opatření V současnosti existence dvou právních předpisů pro výpočet náhrady se stejným důsledkem pro vlastníka lesa je nevhodná. Do budoucna je nutné vytvořit jednotný-komplexní právní předpis k náhradám škod a újem na lese. Ideální z pohledu vlastníka lesa je minimalizovat požadavky OOP již při obnově LHP !!! 41 Děkuji za pozornost…. 42 Metody oceňování lesa 1  Obsah Souhrn Základní pojmy Zpráva o stavu ekosystémů Přístupy k oceňování ekosystémových služeb 2 Souhrn: Diferencované oceňování sociálně-ekonomické významnosti Tržní služby: ekosystémových služeb lesa v České republice ▪ Dřevoprodukční: na bázi objemu výnosů procházejících trhem. ▪ Chov zvěře – myslivost: - na bázi objemu výnosů, procházejících trhem; - v jiných zemích jako zájmové, rekreační služby. ❖ Zprostředkovaně tržní služby: ▪ Nedřevoprodukční: na bázi objemu tzv. „stínových“ výnosů. ▪ Hydrické – vodohospodářské: na bázi nákladů prevence - zabránění. ▪ Půdoochranné: na bázi nákladů kompenzace - odstranění. ▪ Vzduchoochranné: na bázi výnosů z obchodovatelných objemů CO2. ❖ Netržní služby: ▪ Zdravotně-hygienické (relaxační, rekreační) : podle expertně odvozeného poměru významnosti k tržní dřevoprodukční službě v rámci ČR s vnitřní diferenciací podle návštěvnosti. ▪ Kulturně naučné (přírodoochranné): podle expertně odvozeného poměru významnosti k tržní dřevoprodukční službě v rámci ČR s vnitřní diferenciací podle jednotlivých charakteristik daných služeb a stupně přirozenosti. 3  Ekosystémové služby vs. Ekosystémové funkce Ekosystémové služby – Jedná se o funkce a procesy, které přinášejí lidem prospěch, vědomě či nevědomě Ekosystémové funkce – Jedná se o funkce a procesy, které existují bez ohledu na to, zda z toho mají lidé prospěch či neprospěch 4  Externalita vs. internalita Externalita (Externí prospěch nebo náklad): Externa je dopad ekonomické aktivity na strany, které nejsou přímo zapojeny do této aktivity. Může být buď pozitivní (prospěch) nebo negativní (náklad). Tyto vnější dopady často nejsou zohledněny v tržních cenách a mohou vést k selhání trhu. Internalita (Interní prospěch nebo náklad): Interní odkazuje na přímé výhody nebo náklady ekonomické aktivity, které jsou neseny stranami, které jsou přímo zapojeny do této aktivity. Tyto interní dopady se odrážejí v tržních cenách. 5  Cena vs. hodnota Již dlouho zažité spojení „oceňování dřevin“ nevyjadřuje výpočet hodnoty dřeviny, ale její ekologickou újmu, která vznikne na místě pokácením nebo poškozením dřeviny. Cílem tedy není stanovit cenu, ale zjistit hodnotu dřeviny. Tu lze chápat jako cenu, za kterou si daný objekt můžeme zakoupit (Kolařík a kol., 2013). U jediného stromu můžeme rozlišit hodnotu ekonomickou, estetickou, morální aj. Cenou se pak rozumí zpravidla peněžní ekvivalent té jednotlivé hodnoty. 6  Oceňování z důvodu výpočtu kompenzace ekologické újmy za kácené dřeviny § 10 Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. = měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje, tj. chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště, povrchové nebo podzemní vody a půdu. 7  Zpráva o stavu ekosystémů (Millennium Ecosystem Assessment) Jedním z nejvýznamnějších dokumentů, zabývající se touto tématikou, je zpráva o stavu ekosystémů, dle kterých byly základní ekosystémové služby rozděleny do čtyř kategorií: – Zásobovací (produkce potravin, dřeva, palivo, potraviny, okrasné materiály atd.) – Regulační (zadržování vody v krajině, omezení eroze půdy, snížení výskytu škůdců) – Podpůrné (poskytují úkryt pro živočichy, fotosyntéza, cyklus živin atd.) – Kulturní (estetická hodnota, inspirace, genius loci atd.) 8 Vztah mezi ekosystémovými službami a lidským blahobytem 9  Ekosystémové služby lesa Přehled produkčních a mimoprodukčních funkcí v konceptu ekosystémových služeb Ekosystémové služby dřevin rostoucích mimo les Zásobovací služby - Dřeviny rostoucí mimo les poskytují tržní zboží Produkční funkce Doplňování podzemní vody, poskytování pitné vody Zdroj palivového dříví Zdroj dřeva a vlákniny pro dřevozpracující průmysl Zdroj léčiv ve formě bylin, bylinných doplňků Vliv na zvýšení hospodářského výnosu (zvýšení produkce pastvin, plodin, hospodářská zvířata) Regulační služby - Působí na jiné procesy (např. ochranné účinky, regulační aj.) Schopnost čistit povrchovou vodu Schopnost snižovat povrchový odtok Ekologické funkce Redukce eroze půdy Snižování rizika povodní či zvýšení odolnosti krajiny proti suchu Snížení výskytu škůdců a chorob plodin i dobytka Zadržování vody v krajině Schopnost poskytovat pachovou zástěnu, zachycení prachu, ochrana proti hluku, Podpůrné služby - jsou nezbytné pro růst a produkce Poskytování prostoru pro úkryt různých druhů živočichů Udržování genetické rozmanitosti krajiny Kulturní služby - nemateriální výstupy přispívajícíc k duševní pohodě člověka Sociální funkce Tvorba krajinného rázu, poskytuje scenérie a malebné krajiny Představují tradiční rysy historické krajiny (pověsti, pohádky, tradice, zvyky) Způsob trávení volného času (sportovní aktivity, lov, turistika atd.) 10  Opakování Funkce lesa Ekosystémové služby Diferencované oceňování lesa Cena x hodnota; Internalita x internalita Čtyři kategorie ES Vztah mezi ekosystémovými službami a lidským blahobytem 11 Přístupy k oceňování ekosystémových služeb 12 Metody přístupu spotřebitelského přebytku (Consumer surplus), ochoty platit (Willingness to pay), pro ocenění netržních služeb: v zahraničí!!! Princip ocenění vychází ze vztahu nabídky a poptávky po užitných hodnotách. Rozdíl mezi hodnotou tržní ceny dané služby lesa a hodnotou poptávkové funkce – služby v části, která převyšuje tržní cenu, se uvádí jako „spotřebitelský přebytek“. Vztah nabídky a poptávky cena p nabídka Spotřebitel- r ský přebytek c Mimořádný zisk poptávka n 0 q t množství 13  Preferenční metody Přístup spotřebitelského přebytku, ochoty platit, pro ocenění netržních služeb: Teoretický princip vychází ze vztahu nabídky a poptávky po užitných hodnotách. A) Kontingentní valuační metoda (CVM – Contingent Valuation Method); „Podmínečná oceňovací metoda“ (Metoda přímá, metoda vyjádřených preferencí) Nejčastěji pro ocenění rekreační služby, přírodoochranné služby. V podstatě jde o metodu dotazování, dvě varianty: 1) Varianta ekvivalentní: Dotazovaní jsou žádáni, uvést maximální částku, kterou by byli ochotni potenciálně zaplatit za návštěvu dané lokality, aniž by se museli návštěvy vzdát. 2) Varianta kompenzační: Dotazovaní jsou žádáni uvést minimální částku, kterou by byli ochotni potenciálně přijmout a za niž by od rekreace na dané lokalitě upustili. 14  Metody založené na zjišťování preferencí lidí B) Metoda cestovních nákladů (TCM – Travel Cost Method) (Metoda nepřímá, metoda odhalených preferencí) Ochota platit dle výše cestovních nákladů na návštěvu dané lokality. (Předpoklad: rekreanti jsou ochotni potenciálně platit stejnou částku jako tzv. mezní rekreant, který platí nejvyšší cestovní náklady.) Rekreační hodnota lokality je vyjádřena jako suma rozdílů mezi nejvyšším – mezním skutečným cestovním nákladem a individuálními skutečnými cestovními náklady jednotlivých rekreantů. C) Implicitní – hedonická oceňovací metoda (Metoda nepřímá, metoda odhalených preferencí) Odhaduje cenu příslušné funkce – služby lesa podle vlivu, který má daná funkce na cenu jiných soukromých statků, zejména nemovitostí (cen bydlení) ve vztahu např. k rekreační službě. Využívá přístupů matematické statististiky, vícenásobné regrese a korelace, k odhalení uvedeného vlivu příslušné funkce lesa na cenu nemovitostí. 15 Širší cena sociálních funkcí lesa „Neužitné (neužitkové) hodnoty“ Kromě oceňování tzv. „užitných hodnot“, které užívají konkrétní uživatelé funkcí, se v zahraničí oceňují i tzv. „neužitné hodnoty“ („neužitkové hodnoty“). Vychází se z představy, že funkce lesa, užitky, nemají význam jen pro uživatele, kteří je konkrétně využívají, ale pro širší okruh lidí, kteří konkrétně nemusí v daném místě a čase příslušné funkce užívat, ale přesto by byli ochotni za jejich udržení platit. a) Hodnota volby (Bequest Value), chtějí-li lidé udržet lokalitu a její funkce do budoucna, a jsou-li ochotni za ni platit, aby měli „možnost volby“ navštívit ji. b) Hodnota odkazu (Optional Value), chtějí-li lidé udržet lokalitu pro své potomky, a jsou-li ochotni za ni platit. c) Hodnota existenční (Existence Value), či také „hodnota ochrany přírody“, která je vyjádřena ochotou lidí platit za udržení příslušných lokalit v daném stavu, protože na nich existující společenstva mají právo na existenci, může se týkat ale i „neživé přírody“. 16  Metody přenosu hodnot (Benefit Transfer) – Metoda přenosu hodnot umožňuje ocenit externality na základě znalosti místních podmínek (např. průměrné srážky, teplota, rozloha, vzdálenost od vodního toku atd.). – Tato metoda je například používána pro převod rekreačních ekosystémových služeb, kde je provádění primárních průzkumů spojeno s vysokými náklady. – V případě přenosu sekundárních dat ze zahraničí a převodu hodnot do českého prostředí je nutné zohlednit místní podmínky Přenášení hodnot z různých vegetačních zón bez zohlednění místních aspektů lze označit za zcela nevhodné. V tomto případě je sice dosaženo největší časové úspory při hodnocení, ale výsledkem jsou zkreslená data s nulovou vypovídací hodnotou Stínová cena (Shadow Prices) – Stínová cena (bez ohledu na typ statku, se kterým je spojena) je taková cena statku, které by bylo dosaženo na dokonale konkurenčním trhu Metoda tržní ceny – Odhaduje ekonomickou hodnotu produktů a služeb ekosystémů obchodovaných na komerčních trzích. – Metoda tržní ceny využívá standardní ekonomické metody k odhadu ekonomické hodnoty prodaného zboží, která závisí na množství nákupů spotřebitelů a nabídce za různé ceny. 17  Expertní metody Cílem tzv. expertních metod je snaha o objektivní, na tržních preferencích nezávislé hodnocení kvality daných ekosystémů. Zejména se jedná služby životadárné/podpůrné a regulační. Expertních oceňovacích metod je značné množství a v podstatě každý typ ekosystému můžeme posuzovat jinou metodou. Ekosystémové metody jsou založeny na paradigmatu primární úlohy hodnoty ekosystémů a také z chápání populace lidského druhu a jeho ekonomických činností jako podmnožiny ekosystémů, jako jejich organické součásti. 18  Expertní metody Hesenská metoda – ekosystémové služby jsou nenahraditelné a ztrácí smysl je oceňovat penězi. Je však reálné oceňovat jejich nositele služeb – biotopy, tedy prostředí pro existenci živočichů – Metodu lze využít pro kvantifikace ekologické újmy a ve spojení s mapovými podklady i pro makroekonomické odhady spotřeby přírodního kapitálu. Může sloužit jako základ pro přijetí ekonomických nástrojů ochrany přírody a krajiny Hodnocení rizik – Index environmentálního přínosu Environmental benefit index (EBI) vychází z hodnocení rizik – Rizika jsou počítána jako násobek vnitřních environmentální hodnot a jejich ohrožení. – V environmentální hodnotě je zahrnut geomorfologický typ, stav vegetace nebo narušení hydrologie. Ohrožení je představováno břehovou nestabilitou, existencí přehrad, odvodnění, výskyt invazivních druhů atd. Koncept ekosystémového účetnictví 19  Využití dálkového průzkumu země pro hodnocené ES V současné době se dálkový průzkum země využívá v mnoha odvětvích národního hospodářství (hodnocení životního prostředí, hodnocení stavu lesa, rekonstrukce železnic a silnic atd. Jedná o jednu z moderních a přesných metod pro získávání informací o zemském povrchu v co nejkratším čase. schopen doplnit terénní hodnocení a hodnocení velikosti a struktury porostů možnost inventarizace tohoto segmentu na národní úrovni zjištění potřebných atribut pro schémata plateb za ekosystémové služby (PES) 20 Shrnutí ▪ V oceňování netržních služeb lesa je zřejmě velký podíl subjektivního faktoru. ▪ Záležitost nejen odborná, ale rovněž politická. ▪ Hodnoty diferencovány dle různého sociálně-ekonomického obsahu služeb lesa (tržní, zprostředkovaně tržní a netržní), účelu hodnocení a dostupnosti dat (hlavní světový proud). ▪ Ve všech případech lze kalkulovat hodnoty jak trvalé, tak dočasné (pojetí lesa jako obnovitelného přírodního zdroje, tzn. hodnoty dočasné – roční, i kapitalizované – celkové). ▪ V odůvodněných případech mohou být hodnoty rovněž diferencovány podle toho, čím je lesní ekosystém nahrazen. 21  SHRNUTÍ: Zadavatelé posudků nemají často takové znalosti, aby dokázali přesně určit, jaký druh hodnoty po znalci vlastně požadují. A pokud toto neumí rozlišit znalec a se zadavatelem posudku si příslušné druhy hodnot vyjasnit, tak vzniknou SPORY ohledně ROZDÍLNÝCH VÝSLEDKŮ OCENĚNÍ a jejich správnosti. V oceňování majetku existuje celá řada různých druhů hodnot a cen, kterými může být stejný objekt oceněn, které se určují odlišnými postupy a dávají tedy i jiné výsledky ocenění, jež je zapotřebí správně interpretovat. Je totiž zásadní ROZDÍL, jestliže se počítá majetková škoda nebo ekologická škoda. - snížení hodnoty majetku v podobě škody skutečné (ocenění podle oceňovací vyhlášky MF) nebo se - škoda (pozn.: v tomto případě újma) počítá ze zjištěné ekologické hodnoty dřeviny (ocenění podle metodiky AOPK). 22 Z dosavadní judikatury vyplývá, že se hradí pouze hmotná škoda (majetková újma, újma na majetku) a nikoliv ekologická či společenská újma, která se vyjadřuje metodickým postupem podle AOPK. 23 Správnost výsledku lze posoudit pouze v návaznosti na zadání, ze kterého by vyplynulo, co mělo být účelem ocenění a zdali byl zvolený postup s ohledem na zadání vybrán správně (např. zjištění počtu poškozených stromů živého plotu nebo jen celkové délky živého plotu, resp. odlišný způsob určení nákladů jako hodnoty dřeviny apod.). Spor o to, jestli za správné ocenění dřeviny lze označit postup podle zákona o oceňování majetku nebo podle metodiky AOPK, by měl být vyřešen opětovným posouzením toho, pro JAKÝ ÚČEL se ocenění provádělo a jaký druh ceny (hodnoty) dřeviny se tedy měl použít. 24 Diferencované ocenění lesa Ing. Tereza Červená, Ph.D. Ing. Zdeněk Odvárka, Ph.D.  Opakování: Co je oceňování majetku? Jaký je primární účel oceňování lesa cenou zjištěnou? Jaké metody oceňování lesa umožňuje zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku? Jaká legislativa upravuje oceňování lesa? Jaký je rozdíl mezi úředním a neúředním oceněním? Co tvoří výslednou cenu lesa? Jaká je účel znaleckých posudků?  Oceňování společenského významu ekosystémových služeb lesa Problematika hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti ekosystémových služeb přírodních zdrojů (lesa) je komplikovaná, protože: Působení lesa je v rámci společnosti mnohostranné. Les a soustava jeho užitných hodnot se vyvíjejí v souvislosti se změnami společenských potřeb, které se liší podle typu společnosti, času a místa. Společenské potřeby a míra jejich uspokojování jsou podmínkou existence (vzniku) společenských ekosystémových služeb lesa. Potřeby společnosti Uspokojování potřeb Společenské služby Hodnocení ekosystémových služeb lesa: Hodnotí se komplexní konečný dopad ekosystémových služeb ve společnosti. Dopad má různý sociálně-ekonomický obsah (tržní, zprostředkovaně tržní, netržní). Podobně jsou do určité míry diferencovány a hodnoceny funkce a služby lesa ve všech mediteránních zemích (Merlo-Croitoru, 2005). DIFERENCOVANÉ OCEŇ. SOC.-EKON. VÝZNAMNOSTI EKOSYSTÉM. SLUŽEB LESA ČR Tržní služby: Dřevoprodukční: na bázi objemu výnosů procházejících trhem. Chov zvěře – myslivost: na bázi objemu výnosů procházejících trhem; v jiných zemích jako zájmové, rekreační služby. Zprostředkovaně tržní služby: Nedřevoprodukční: na bázi objemu tzv. „stínových“ cen, výnosů na tržištích. Hydrické – vodohospodářské: na bázi nákladů prevence = zabránění škodám. Půdoochranné: na bázi nákladů kompenzace = odstranění, kompenzace škod. Vzduchoochranné: na bázi výnosů z obchodovatelných objemů CO2. Netržní služby: Zdravotně-hygienické (relaxační, rekreační): podle expertně odvozeného poměru významnosti k tržní dřevoprodukční službě v rámci ČR s vnitřní diferenciací podle návštěvnosti. Kulturně naučné (přírodoochranné): podle expertně odvozeného poměru významnosti k tržní dřevoprodukční službě v rámci ČR s vnitřní diferenciací podle jednotlivých charakteristik daných služeb a stupně přirozenosti.  SPOLEČENSKÁ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ VÝZNAMNOST SLUŽEB LESA - DŘEVOPRODUKČNÍ SLUŽBA LESA Tržní, produkční, výrobní služba, internalita Společenská sociálně-ekonomická významnost lesa: Oceňuje se na základě veškerého objemu tržeb za prodej dříví: vlastníci lesa (renty, čisté důchody); zaměstnanci (mzdy a platy); dodavatelé spotřebních předmětů a služeb (objem tržeb); infrastruktura v regionu (údržba a opravy cestní sítě); dodavatelé výrobních prostředků (objem dodávek); odběratelé a zpracovatelé dřeva jako prvotní suroviny; veřejné rozpočty (objem daní a plateb do veřejných zdrojů). Významný sociálně-ekonomický stabilizační faktor venkova! Obvykle kladný hospodářský výsledek v rámci ekonomiky státu. Význam Pfeifer Holz s.r.o. ENVIRONMENTÁLNÍ DŘEVOPRODUKČNÍ SLUŽBA LESA (sociálně-ekonomické dopady na společnost) Dřevo (biomasa) je environmentálně příznivější oproti většině ostatních surovin z neobnovitelných zdrojů při: výrobě, zpracování, užívání, likvidaci. Dřevo je surovina trvale obnovitelná! Vázání uhlíku je přímo spojeno s lesním hospodářstvím: s produkcí dřeva a jeho využitím ve společnosti jako biomasy, což je výhodnější než využívání pralesů; ocenění na základě obchodování s CO₂ (emisní povolenky).  SLUŽBA CHOVU ZVĚŘE A MYSLIVOSTI Dvojí společenská sociálně-ekonomická významnost: Ekosystémová služba tržní, produkční, výrobní, internalita Produkční stránka se oceňuje obdobně jako u dřevoprodukční služby – na základě objemu tržeb. Ekosystémová služba netržní – relaxace, rekreace Mimoprodukční stránka se oceňuje obdobně jako u zdravotně-hygienické funkce – expertně, ochota platit. Cena produkční stránky služby chovu zvěře a myslivosti: Volné honitby: Roční: 170 Kč/ha lesní půdy Celková: 8 500 Kč/ha lesní půdy (Obory: individuálně podle výše produkce) NEDŘEVOPRODUKČNÍ EKOSYSTÉMOVÁ SLUŽBA LESA – ZPROSTŘEDKOVANĚ TRŽNÍ DOPAD Produkce a sběr lesních plodin: Bobuloviny, houby, léčivé rostliny, rostliny pro dekorativní účely, nespjaté těsně s dřevem na pni. V ČR zvláštní dvojí postavení a charakter materiální a nemateriální povahy: hmotná komodita + nehmotná rekreace, relaxace. V zahraničí různé situace, různá omezení a pojetí možností sběru. 2/3 obyvatel, 4/5 domácností. Možnost sběru bez ohledu na vlastnictví lesa – lesní zákon. Úroveň sběru hlavních bobulovin a hub – 40 tis. t, 4 mld. Kč. Pozn.: škody způsobené sběrači lesních plodin. Oceňuje se na základě objemu sběru a stínových cen. Vodohospodářské – hydrické služby lesa – tržní dopad Patří mezi ochranné environmentální ekosystémové služby lesa, materiální povahy. Svou existencí šetří finanční prostředky společnosti, přičemž lesní porost a lesní půda ovlivňují: maximální průtoky ve vodotečích, minimální průtoky ve vodotečích, kvalitu vody. Oceňování na bázi nákladů: Prevence – zabránění škodám prostřednictvím nákladů na biotechnická opatření, která nahrazují působení lesních služeb (běžné v ČR). Kompenzace – náklady na odstranění a kompenzaci škod způsobených omezením či poškozením lesních služeb. PŮDOOCHRANNÉ SLUŽBY LESA – zprostředkovaně tržní dopad Patří mezi ochranné environmentální služby lesa, materiální povahy. Svou existencí šetří finanční prostředky společnosti díky působení lesního porostu a lesní půdy, což ovlivňuje: erozi půdy na stanovišti (vodní, větrná, sesuvy, laviny), včetně povrchové a introskeletové eroze, zanášení vodních nádrží a toků (depozice erodovaných částí půdy). Oceňování na bázi nákladů: Prevence – náklady na opatření zabraňující erozi půdy, často ve formě biotechnických opatření, které přebírají půdoochranné funkce lesa. Kompenzace – náklady na odstranění a kompenzaci škod způsobených zhoršením půdoochranných služeb, jako jsou zanesení vodních nádrží a toků. VZDUCHOOCHRANNÉ SLUŽBY LESA - tržní dopad Patří mezi ochranné environmentální služby lesa, materiální povahy. Těsně spojené s tržní produkcí dřeva, která je využívána ve společnosti. Svou existencí šetří finanční prostředky společnosti díky vázání CO₂ a brzdění klimatických změn. Mladé porosty mají větší význam než starší – nejstarší porosty mohou dokonce uvolňovat více CO₂, než vážou. Oceňování na bázi cen: Obchodování s uhlíkem prostřednictvím emisních povolenek. Souhrn: Diferencované oceňování sociálně-ekonomické významnosti ekosystémových služeb lesa v České republice Tržní služby: Dřevoprodukční: Na bázi objemu výnosů procházejících trhem. Chov zvěře – myslivost: Na bázi objemu výnosů procházejících trhem. V jiných zemích také jako zájmové, rekreační služby. Zprostředkovaně tržní služby: Nedřevoprodukční: Na bázi objemu tzv. „stínových“ výnosů. Hydrické – vodohospodářské: Na bázi nákladů prevence (zabránění škodám). Půdoochranné: Na bázi nákladů kompenzace (odstranění škod). Vzduchoochranné: Na bázi výnosů z obchodovatelných objemů CO₂. Netržní služby: Zdravotně-hygienické (relaxační, rekreační): Podle expertně odvozeného poměru významnosti k tržní dřevoprodukční službě v rámci ČR, s vnitřní diferenciací podle návštěvnosti. Kulturně naučné (přírodoochranné): Podle expertně odvozeného poměru významnosti k tržní dřevoprodukční službě v rámci ČR, s vnitřní diferenciací podle jednotlivých charakteristik služeb a stupně přirozenosti. Právní rámec oceňování lesa Ing. Tereza Červená, Ph.D. Ing. Zdeněk Odvárka Ph.D. Opakování Ekosystémové funkce vs. Ekosystémové služby Externality vs. internality Ekonomické pojmy: Kapitál, diskontování, NPV, Lesní úroková míra Vlastnictví, nemovitost, pacht  Oceňování dle zákona Co je oceňování majetku? Oceňování majetku je proces určení hodnoty věcí, práv a jiných majetkových hodnot pro účely stanovené zvláštními právními předpisy. Základní legislativa: Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku Stanovuje pravidla pro oceňování majetku, včetně lesních pozemků a porostů. Vymezuje metody oceňování: výnosová, nákladová, porovnávací. §40 Lesním porost na lesním pozemku (1)Lesním porostem jsou stromy nebo stromy a keře lesních dřevin, které jsou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.  Přehled legislativy týkající se oceňování lesa ▪ Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku: Zákon, který stanoví základní pravidla oceňování majetku, včetně lesů​​. ▪ Zákon č. 289/1995 Sb. (Lesní zákon): Právní rámec pro správu a ochranu lesů, jehož některé části upravují oceňování lesa​​. ▪ Vyhlášky Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství: Např. vyhláška č. 55/1999 Sb., která upravuje výpočet výše škody na lesních pozemcích a porostech​ a vyhláška č. 335/2006, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření  Účel oceňování lesa cenou zjištěnou 1. vyžadují-li to zvláštní předpisy: a) základ pro vyměření daní: 1. daně darovací a dědické = daně z přechodu nemovitosti 2. daně z prodeje a koupě = daně z převodu nemovitostí 3. daně pozemkové – platí se každoročně; vyměřuje se paušálně – základ 3,80Kč/m2 přecenění při nižší bonitě pozemku dědictví se oceňuje ke dni úmrtí zůstavitele darování a prodeje – ocenění k datu zápisu do katastru nemovitostí (KN) ocenění ke dni právní účinnosti – ke dni úmrtí, ke dni zápisu (vložení) do KN platný prodej – datum vložení do KN b) základ pro vyměření poplatků – notářských, soudních, registrace smluv,... c) náhrada za vyvlastnění pozemků ve veřejném zájmu d) základ majetkové podstaty pro konkurzní řízení – vyvolávací cena při dražbě e) základ ceny majetku při prodeji nebo koupi, kdy jedním z účastníků je stát je cenou minimální, stát nemůže prodat pod touto cenou je maximální při koupi majetku státem 2. vyžaduje-li to státní orgán nebo další státní úřady – např. soudy, katastrální úřady pojišťovny a banky mohou požadovat ocenění – tyto ústavy ale nejsou státní orgány pro pojištění vhodná úřední cena zástava lesa – dělá se z tržní ceny Metody oceňování, které připouští Zákon o oceňování majetku (úřední cena) č. 151/1997 Sb. v souvislosti s lesní majetkem Cena obvyklá – určitý průměr ze souboru tržních cen z koupě-prodeje obdobného majetku na daném místě, v daném čase, s vyloučením cen extrémních. Cena výnosová – vychází z čistého výnosu (důchodu, renty), který poskytuje daný les a z jeho kapitalizace. Kapitalizace je: proces převodu hodnoty čistých důchodů, které poskytuje daný majetek na hodnotu (cenu) majetku při dané úrokové míře – v podstatě sumarizace hodnot důchodů v čase. Cena porovnávací – vychází z porovnání předmětu ocenění s dosaženou tržní cenou (cenou sjednanou) obdobného předmětu při prodeji-koupi. Cena nákladová – vychází z nákladů nutných k pořízení předmětu ocenění v daném místě a čase.  Úřední ocenění lesa lesní pozemek (ne)lesní porost § 7 Lesní pozemek a nelesní § 40 Lesní porost na lesním pozemku pozemek s lesním porostem § 44 Nelesní porost § 45 Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem LES Výslednou cenu lesa představuje součet ceny lesního pozemku a lesního porostu. Lesní porost se oceňuje metodou nákladově výnosovou: Na základě tzv. „Školy čistého výnosu z půdy“ (Glaser-Blumeho přístup a vzorec). Ha = [(Au – c) x fa + c] x Ba Au: cena mýtní výtěže ve věku obmýtí; c: náklad na zajištěnou kulturu; fa: věkový hodnotový faktor 0 – 1 ve věku „a“; Ba: zakmenění ve věku a; Lesní pozemek se oceňuje metodou výnosově porovnávací: Výnosovým způsobem na základě průměrné roční lesní potenciální renty se zjistí kvalita – pořadí jednotlivých SLT z hlediska ekologicko-ekonomického. Porovnáním se odvodí cena lesních pozemků podle SLT na úrovni 50% ceny odpovídajících zemědělských pozemků podle BPEJ (nejnižší cena 1Kč/m2). Pozn.: Zemědělský pozemek se oceňuje metodou výnosovou: Na základě kapitalizace průměrné roční renty podle BPEJ (bonitovaných půdně- ekologických podmínek). Úloha význam znaleckých posudků Znalecký posudek Klíčový dokument při úředním oceňování, zejména pro účely soudní a administrativní​​. Povinnosti znalce: Znalecký posudek musí obsahovat odborný odhad hodnoty majetku, podle právních předpisů. Použití specifických metod podle zákona č. 151/1997 Sb. (např. výnosový či nákladový způsob)​.  ZNALECKÝ POSUDEK - účely koupě a prodej majetku oceňování pro leasingové společnosti, zpětný leasing ocenění pro potřeby bankovních domů oceňování při exekuci oceňování pro dražby oceňování pro insolvenční správce nepeněžité vklady do obchodních společností vypořádání podílu společníků při likvidaci či dělení firmy změny vlastnictví (dědictví, darování, rozvod manželů, převod majetku, atd.) zástavy movitého majetku ZNALECKÝ POSUDEK – při jednání s finančními úřady soudy všech stupňů obecními úřady a úřady krajské samosprávy advokáty a advokátními kancelářemi notáři exekutory insolvenčními správci a likvidátory obchodníky s cennými papíry dražebníky ZNALECKÝ POSUDEK podává osoba mající status znalce znalec není podjatý znalec nepřekročí své odborné kompetence – neřeší právní otázky, neřeší jiné otázky, není mimo svoji specializaci dodržuje právní předpisy a předepsaná pravidla má potřebné obsahové a formální náležitosti ZNALECKÝ POSUDEK – struktura věcná Nález – veškerá zjištění z podkladů i místního šetření. Popis zkoumaného materiálu, souhrn skutečností, ke kterým je přihlíženo. Posudek - Hodnocení zjištěných fakt, vyvození závěrů. Výčet otázek a odpovědí.  ZNALECKÝ POSUDEK – struktura formální datum, ke kterému se posudek vyhotovuje datum vyhotovení posudku účel posudku vazba/sešití očíslování šňůra, kterou je posudek sešit, musí být připevněna k poslední straně a přetištěna kulatou znaleckou pečetí na poslední straně – znalecká doložka vlastnoruční podpis znalce + otisk znalecké pečeti Závěr Faustmanův vzorec pro oceňování lesní půdy a Glaser-Blumeho vzorec pro oceňování lesních porostů​​. Rozdíl mezi úředním a neúředním oceněním Jak oceňujeme les? Vybrané ekonomické a právní pojmy v oceňování lesa Ing. Tereza Červená, Ph.D. Ing. Zdeněk Odvárka Ph.D. Opakování Jaký je rozdíl mezi produkčními a mimoprodukčními (ekosystémovými) funkcemi lesa? Uveďte příklady​. Vysvětlete pojem „tržní statek“ a „veřejný statek“ v kontextu lesů​. Co jsou externality v kontextu oceňování lesa a jak ovlivňují rozhodovací procesy?​​ Jaké jsou rozdíly mezi úředním a neúředním oceňováním lesa? Uveďte příklady použití​​. Jaký je význam propojení ekonomických a ekologických přínosů lesa? Jaké jsou příklady pozitivních externalit?​ Proč je důležité najít rovnováhu mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi lesa?​ Ekosystémové služby vs. Ekosystémové funkce Ekosystémové služby Jedná se o funkce a procesy, které přinášejí lidem prospěch, vědomě či nevědomě Ekosystémové funkce Jedná se o funkce a procesy, které existují bez ohledu na to, zda z toho mají lidé prospěch či neprospěch  Veřejné statky a služby lesa Co jsou veřejné statky? Statky, které nelze vyloučit z užívání veřejností. Jsou neziskové a nemají tržní hodnotu, ale přinášejí společenský přínos. př: čistý vzduch, klimatická stabilita, ochrana biodiverzity. Veřejné služby lesa Ekosystémové služby, které přinášejí prospěch všem bez přímého ekonomického zisku. Klimatická regulace: lesy zadržují uhlík a pomáhají snižovat globální oteplování. Ochrana půdy a vody: lesy zamezují erozi a zadržují vodu. Rekreační a kulturní hodnota: lesy poskytují prostor pro odpočinek, turistiku a kulturní aktivity. Ocenění (oceňování) Definice: Ocenění je proces stanovení hodnoty lesa (nebo jiného majetku) za určitým účelem, například prodej, nákup, dědictví, pojištění nebo finanční plány. Aplikace při oceňování lesa: Ocenění lesa může zahrnovat tržní hodnotu (což je cena, za kterou by mohl být les prodán), ale i úřední hodnotu, pokud se jedná o úřední odhad například pro daňové účely. Dále může být zohledněna hodnota ekologických služeb lesa, která však není vždy součástí tržní ceny, ale může být důležitá pro veřejné zájmy​​.  Pojem hodnota a druhy hodnot Hodnota: Význam nebo užitek, který něco poskytuje. o Ekonomická hodnota: Vzniká z výnosu (např. prodej dřeva). o Ekologická hodnota: Zajištění ekosystémových služeb (např. ochrana biodiverzity). o Sociální hodnota: Funkce lesa pro rekreaci a kulturu​​. Rozdíl mezi cenou a hodnotou Cena: Peněžní částka, za kterou se zboží prodává na trhu. Hodnota: Zahrnuje širší pojem, včetně ekologických a sociálních přínosů lesa, které tržní cena nezohledňuje. DRUHY CEN Cena obvyklá – určitý průměr ze souboru tržních cen z koupě-prodeje obdobného majetku na daném místě, v daném čase, s vyloučením cen extrémních. Cena výnosová – vychází z čistého výnosu (důchodu, renty), který poskytuje daný les a z jeho kapitalizace. Kapitalizace je: proces převodu hodnoty čistých důchodů, které poskytuje daný majetek na hodnotu (cenu) majetku při dané úrokové míře – v podstatě sumarizace hodnot důchodů v čase. Cena porovnávací – vychází z porovnání předmětu ocenění s dosaženou tržní cenou (cenou sjednanou) obdobného předmětu při prodeji-koupi. Cena nákladová – vychází z nákladů nutných k pořízení předmětu ocenění v daném místě a čase Cena mimořádná  Externality a internality Externality: Nezahrnuté efekty, které les vytváří mimo tržní transakce (např. čištění vzduchu). Může být buď pozitivní (prospěch) nebo negativní (náklad). Tyto vnější dopady často nejsou zohledněny v tržních cenách a mohou vést k selhání trhu Pozitivní externality: Zadržování uhlíku, rekreační hodnoty lesa. Negativní externality: Škody způsobené těžbou. Internality: Vnitřní efekty ekonomických aktivit, které jsou součástí tržní transakce​​. Základní právní pojmy: Vlastnictví (vlastnictví lesa) Základním věcným právem je: Vlastnické právo Věcná práva k věci cizí, jimiž jsou o právo zástavní, resp. podzástavní (slouží k zajištění pohledávky), o právo zadržovací, o právo odpovídající věcným břemenům. Vlastnictví v právním slova smyslu označujeme také jako vlastnické právo. Právní smysl vlastnického práva Vlastnictví v právním slova smyslu označujeme také jako vlastnické právo. Obsah vlastnického práva (občanské právo hmotné, věcná práva) představuje: oprávnění věc držet (držba vs vlast. právo) oprávnění věc užívat (realizace zájmů a potřeb, smlouvy nájemní, neužívání věci) – obhospodařování majetku oprávnění věc požívat (brát z věci plody a jiné užitky, přírůstky, rozmnožovat svůj majetek) – právo na výnos (důchod) z majetku oprávnění s věcí nakládat (svobodně realizovat hospodářské hodnoty věci jiným využíváním než pro vlastní spotřebu) formou právních úkonů, popř. ji i zničit pokud tomu nebrání zákon – disponování s majetkem (zástava) a prodej majetku Právní pojmy: Vlastnictví, nemovitost, pacht Vlastnictví: Právo disponovat majetkem (např. lesním pozemkem)​. Nemovitost: Pozemek nebo stavba s trvalým charakterem. Pacht: Smlouva, kde vlastník umožňuje užívání lesa jiné osobě výměnou za pravidelnou platbu​​. Ekonomické pojmy: Kapitál, diskontování, NPV, Lesní úroková míra Kapitál: Investice do lesa (např. výsadba, péče). Diskontování: Přepočet budoucích hodnot na současné hodnoty (Faustmannův vzorec​​). Čistá současná hodnota (NPV): Rozdíl mezi současnou hodnotou budoucích výnosů a nákladů​​. Lesní úroková míra: Speciální nízká úroková míra používaná v lesnictví (2 %). Reflektuje dlouhý investiční horizont lesa.  Závěr a shrnutí Ekosystémové funkce vs. Ekosystémové služby Ekosystémové funkce: procesy v lese nezávislé na lidském užitku. Ekosystémové služby: výhody, které lesy poskytují lidem (např. produkce dřeva, zadržování vody). Cena vs. Hodnota: Cena: tržní cena lesa. Hodnota: širší pojem zahrnující ekologické a sociální přínosy. Externality Pozitivní externality: např. rekreační hodnoty lesa. Negativní externality: např. poškození lesů těžbou. Význam správného oceňování Správné oceňování je klíčem k vyvážené ochraně a udržitelné správě lesů. „Lesy jsou zrcadlem naší udržitelnosti. Jak se o ně staráme dnes, určí kvalitu života zítřka.“ Úvod do oceňování lesa Ing. Tereza Červená, Ph.D. Ing. Zdeněk Odvárka Ph.D. Úvod Organizace výuky: Přednášky – učebna ČZU v Praze; Zápočet: vypracování a úspěšné odevzdání úkolů zadaných v průběhu semestru + docházka na cvičení alespoň 80 % Zakončení výuky – písemná zkouška (70%); Cíl výuky: Seznámení s problematikou oceňování lesa jako přírodního zdroje. - Součást profese. - Výukové materiály budou umístěny na Moodle.  Podstata lesa jako přírodního zdroje Les: Environmentální, ekonomický a sociální jev Složitá biogeocenóza Lesní půda, porosty, vzduch, vodoteče a vodní plochy Živé složky: fytocenóza (dominantní dřeviny), zoocenóza Stálá interakce živých a neživých složek vytváří specifické prostředí Les jako přírodní zdroj Výrobní i nevýrobní faktor v hospodářství Sociální a ekonomický význam pro společnost Les jako tržní i veřejný statek Tržní statek: Produkční funkce (dřevo, zvěř) Veřejný statek: Mimoprodukční funkce (klimatická regulace, ochrana půdy) Oceňování lesa/ekosystémových služeb lesa Je v podstatě: Vyjadřování sociálně-ekonomické významnosti „služeb“ a „funkcí“ přírodního zdroje lesa v peněžní formě. Les plní důležité role jak v ekonomickém, tak ekologickém a společenském kontextu Přístupy k oceňování lesa lze členit podle: 1. Vztahu ekosystémových služeb lesa k trhu: Tržní služby (výrobní, internality) – např. produkce dřeva. Netržní služby (nevýrobní, externality) – např. ochrana klimatu nebo zadržování vody. 2. Účelu ocenění: Úřední cena – stanovena zákonem. Neúřední cena – sjednaná dohodou (např. tržní hodnoty při prodeji). 3. Trvalosti přírodního zdroje: Obnovitelné zdroje Neobnovitelné zdroje – ložiska surovin (např. nerosty). 4. Společenského hlediska významnosti: Významnost společenská – lesy jako součást veřejného majetku a ekologických funkcí/služeb. Významnost soukromovlastnická – hospodářské využití lesa pro zisk. Důvody, účely a hodnocení společenské významnosti ekosystémových služeb lesa: Význam lesů v národním bohatství: Lesy jsou klíčovým přírodním zdrojem a součástí národního majetku, který přispívá jak ekonomicky, tak ekologicky. Společenská efektivita využívání: Udržitelné využívání lesních zdrojů zajišťuje rovnováhu mezi produkcí a ochranou ekosystémů. Měnící se požadavky společnosti: Oceňování sleduje, jak se mění požadavky společnosti na ekosystémové služby, které lesy poskytují. Rozhodování o náhradě přírodních zdrojů: Oceňování pomáhá při informovaných rozhodnutích o přerozdělování půdy a náhradě environmentálních zdrojů. Financování aktivit v lesním prostředí a zlepšení plánování a správy lesů: Pomáhá při efektivním plánování investic a financování ochranných a udržitelných aktivit v lesích. Stanovení společenských ztrát: Určuje ekonomické i sociální ztráty způsobené poškozením nebo zničením lesů. Stimulace udržitelného využívání zdrojů: Ocenění lesů motivuje k racionálnímu a udržitelnému využívání jejich ekosystémových služeb. Dvojí podstata společenských dopadů služeb přírodních zdrojů lesa Internality (vnitřní dopady) Ekonomické přínosy přímo zahrnuté v tržních transakcích. Příklady: produkce dřeva, zaměstnanost, příjmy z těžby. Externality (vnější dopady) Sociální a environmentální přínosy, které nejsou zahrnuté v tržních cenách, ale mají významný vliv na společnost. Příklady: ochrana klimatu, biodiverzita, rekreace. Propojení ekonomických a ekologických externalit Ekologické dopady přinášejí i ekonomický prospěch. Příklad: Ochrana lesů před erozí snižuje náklady na obnovu a zlepšuje kvalitu půdy.  Problém v procesu výroby Tržní služby (produkční, internality): Produkce dřeva, zaměstnanost, ekonomické přínosy. Netržní služby (mimoprodukční, externality): Ochrana klimatu, biodiverzita, rekreace, kvalita vzduchu a vody. Jednota a střet těchto služeb: Oba typy služeb jsou nezbytné pro existenci společnosti. Produkční vztahy zajišťují přeměnu látek a energií (tržní služby). Ekologické vztahy udržují rovnováhu mezi člověkem a přírodou (netržní služby). Proč je to důležité? Mimoprodukční služby jsou životadárné pro ekosystém a společnost. Produkce dřeva je také životně důležitá – má význam nejen ekonomický, ale i ekologický a sociální.  Výroba (lesní hospodářství) Rovnováha mezi produkcí a ochranou: Udržitelné využívání lesů vyžaduje vyvážení tržních služeb Výroba (lesní hospodářství) (produkce dřeva) a netržních funkcí (ekosystémové služby). Produkce Životní prostředí Oceňování mimoprodukčních služeb: Neekonomické přínosy lesa, jako je ochrana klimatu, kvalita vzduchu a vody či biodiverzita, musí být správně oceněny a zahrnuty do rozhodování. Dopad ekonomický Společenská odpovědnost: Každý z nás má roli v ochraně lesů – od jednotlivců přes vlády po Dopad podniky. sociální „Lesy jsou zrcadlem naší udržitelnosti. Jak se o ně staráme dnes, určí kvalitu života zítřka.“