Geografie obyvatelstva PDF

Geografie obyvatelstva Jako disciplína - Humánní geografie: součástí o geografie obyvatelstva +x geografie sídel - objektem: obyvatelstvo, další/příbuzné vědní disciplíny - Předmětem: základní znaky a zákonitosti o vývoje: význam věkové struktury (-100 let+)...

Geografie obyvatelstva Jako disciplína - Humánní geografie: součástí o geografie obyvatelstva +x geografie sídel - objektem: obyvatelstvo, další/příbuzné vědní disciplíny - Předmětem: základní znaky a zákonitosti o vývoje: význam věkové struktury (-100 let+) o velikosti a rozmístění: kvantita, územní diferenciace o složení (struktury): znaky biologické, ekonomické, kulturní o dynamiky prostorových struktur obyvatelstva: pohyb přirozený, mechanický, sociální - Časoprostorový princip, kauzalita/podmíněnost - Přístupy: analýza průřezová (statistická), dynamická - Samostatná disciplína – po 2. světové válce - Antropogeografie – konec 19. stol., RATZEL, biologický determinismus (předurčenost), Die geographische Verbereitung des Menschen - Francouzská antropogeografie – začátek 20. stol., de la BLACHE, GEORGE, BEAUJEU-GARNIER, geografický posibilismus (aktivita člověka) - problémy: o exploze počtu obyvatel, o rozsáhlé migrační pohyby obyvatelstva, o problémy výživy a hladu obyvatelstva světa, o utvoření národních a světových organizací (OSN – zejména její Populační komise (PAVLÍK), UNESCO, …), o postupné zdokonalování statistických informací o obyvatelstvu aj. - Různorodost teoretických východisek a přístupů – příklady: o centrální postavení geografie obyvatelstva v rámci celé geografie TREWARTH, ZELINSKY, CLARK, BUNGE, DEMKO, HAGGET aj.), o uplatnění biosociálních aspektů a sociologického přístupu o s nástupem kvantitativní revoluce lze hovořit o tzv. prostorové demografii = důraz na studium prostorového rozložení demografických prvků a prostorovou mobilitu (švédská/lundská škola HÄGERSTRAND) apod.; o v zemích východní Evropy se v GO vycházelo z materialistických pozic, které zdůrazňují význam lidské práce a výrobního procesu; - oddálení od hlavních témat (např. problematika genderu, humanismu, postmodernismu, …), která byla rozvíjena v 80. a 90. letech v rámci konceptu tzv. humánní geografie → hledání a uplatňování teoretických přístupů - V české a československé geografické literatuře frekventované téma / autoři: KORČÁK, VEREŠÍK, MACKA, BAŠOVSKÝ, HAMPL, KÜHNL, MUSIL, MLÁDEK, … - DEMOGRAFIE: lidské populace, demografická / populační reprodukce X - demografický / populační vývoj – vč. prostorovou mobilitu obyvatelstva (úroveň lokální X globální) - Obyvatelstvo X (lidská) populace - Obyvatelstvo jednoho státu se může skládat z několika relativně izolovaných populací, a naopak politické hranice mohou rozdělit jednu populaci. 1  o klíčovou roli území = zejména v moderní době existuje ve vyspělých zemích tendence ke splynutí různých populací v jednu, může však dojít i k procesu opačnému o vymezení populace je svou podstatou biologické, a má tedy primární a trvalejší povahu než vymezení obyvatelstva ▪ kulturní (etnické) a ekonomické znaky (viz např. postavení židovské populace ve střední Evropě ve středověku, postavení černošské populace v JAR v době apartheidu apod.). - Demografie podstatně starší než geografie obyvatelstva: praktické důvody – např. o snaha zjistit celkový počet obyvatel chápaný jako zdroj vojenské, hospodářské a politické síly a moci státu X o obavy z možného přelidnění světa a nedostatku obživy pro lidstvo apod. - Problematika úmrtností – zakladatelem GRAUNT (Natural and political Observations, made upon the Bills of Mortality, 1662) o dodnes platné pravidelnosti a vztahy v populačním dění o - merkantilistický populacionismus – konec 18. a celé 19. stol. Zájem o ekonomické, sociální a politické problémy, MONTESQUIEU, de MIRABEAU), vzrůst obyvatelstva za základní předpoklad moci a blaha státu; - malthusianismus – země je přelidněna a není schopna uživit další obyvatele, MALTHUS (1766–1834), růst obyvatelstva neustále směřuje k převýšení hranice dané prostředky obživy → polemika, dodnes neomalthusianismus – např. propagace antikoncepčních prostředků 2  - sociální darwinismus – biologická koncepce populačního vývoje; - 19. století a přelom 19. a 20. století: o hledání „průměrného člověka“ prostřednictvím demografických dat (QUETELET), o demografická síť (LEXIS), o klasifikace věkových struktur (SUNDBÄRG)… - 20. století – složitý a různorodý rozvoj demografie podobně jako v případě geografie obyvatelstva o demografická metodologie, analýza, matematizace, o teorie – např. demografický přechod, druhý demografický přechod, …). Data – ukazatele území a čas Získávání dat - deskripce (popis) → analýza → syntéza → prognóza - data jsou získávána sčítáním a pozorováním (pozorování → evidence) – matrika - událost – narození, úmrtí, sňatek, rozvod, adopce, potrat, přistěhování, odstěhování, - události zaznamenáváme a za nějaké období (rok) je sečteme a získáme soubor narozených, pracujeme se souborem (nejmenší časová jednotka – měsíc) – vztahuje se k času a místu Zdroje dat / 1 - sčítání lidu (cenzus) o již ve starověku, charakter spíše soupisů (evidovány převážně určité skupiny – hlavně muži). V 16. století se zdokonalení těchto soupisů, ale první kompletní sčítání proběhlo koncem 18. století ve Švédsku, Finsku a Prusku, u nás 1754 za Marie Terezie - běžná evidence přirozené měny a migrace o průběžně, události - populační registr o sledování a průběžné doplňování základních údajů o obyvatelných daného státu, každý občan je v něm identifikován rodným číslem - zvláštní výběrová šetření - Zdroje dat / 2 - zvláštní výběrová šetření o nejznámější je mikrocenzus – zaměření na určitou oblast – např. zjišťování životní úrovně; využití v populační politice (pro x proti) - vlastní dotazování o vzorek (soubor) dotazovaných – reprezentativní – měl by odpovídat populaci, vliv může mít i velikost obce o kvótní výběr podle struktury populace o náhodný – z telefonního seznamu, z volebních seznamů (např. 250 z 50 000) o IVVM – Institut pro výzkum veřejného mínění (pod ČSÚ) o CVVM – Centrum pro výzkum (SOÚ AV ČR) 3 4 5 6 Demografická analýza - Na základě dat můžeme procesy kvantifikovat a analyzovat, uvažovat o struktuře a dynamice obyvatelstva. - Základem DEMOGRAFICKÉ ANALÝZY: o věcné, o prostorové, o časové - porovnávání údajů (prostřednictvím ukazatelů), objasňování jejich rozdílů, respektive trendů a podobně. Ukazatelé/1 Dělení ukazatele podle různých kritérií: - z hlediska jejich věcného obsahu o stejnorodé o různorodé - z hlediska času o okamžikové o intervalové - z hlediska prostoru o celosvětové o celostátní o týkající se určitého menšího území (kraj, okres, obec) 7  - z hlediska trvání: o transverzální o longitudinální Ukazatele / 2 - z hlediska ucelenosti či specifičnosti zkoumaného souboru: o celkové (obecné), za celou populaci o specifické (diferenční), za část populace: ▪ specifické: např. míry úmrtnosti podle věku) ▪ diferenční: např. míra úmrtnosti romské populace) - z hlediska statistické připravenosti: o definitivní o předběžné: na neúplných / nedostatečně zkontrolovaných údajích o revidované - z hlediska přesnosti: o hrubé, které jsou vypočteny podle nejjednodušších metod o srovnávací, vyloučen vliv některé rušivé podmínky, jež s vlastním sledovaným procesem přímo nesouvisí (např. vliv rozdílné věkové struktury) Analytická data / 1 - porovnání stejnorodých údajů ve stejném časovém okamžiku a shodném územním vymezení – relativní číslo vlastně určuje strukturu daného celku → poměrná čísla extenzitní (struktury), relativní četnosti: o podíl mužů v populaci = ukazatel maskulinity - jednotky vyjádřené ve jmenovateli jsou nositeli událostí nebo jevů uvedených v čitateli, ukazatele různorodé → poměrná čísla intenzitní: o počet zemřelých na 1000 obyvatel Analytická data / 2 - míry, kde nositelem událostí je výhradně populace, která může podstoupit studovanou událost: o např. míra sňatečnosti svobodných (poměr počtu sňatků svobodných v daném věku k průměrnému počtu svobodných v tomto věku) - redukované míry (též míry druhé kategorie, o redukované míry sňatečnosti – poměr počtu sňatků svobodných v daném věku k průměrnému počtu žijících v tomto věku bez rozdílu rodinného stavu - kvocienty / koeficienty: o jednotky ve jmenovateli jsou vymezeny přímo jako exponovaný soubor jednotek, u nichž jevy sledované mohou nastat - indexy (čísla srovnávací) o poměr dvou absolutních čísel, ale vymezených různě časově (ukazatele vývojových trendů) nebo prostorově. Administrativní / statistické jednotky - domácnost (nejnižší) - část obce (nejmenší co se zveřejňuje) - obec – město, statutární města, členěná na městské obvody 8  - okresy (OkÚ do 31. 12. 2002) - správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP, mikroregiony) – např. Nymburk, Varnsdorf - kraje – 14 krajů - NUTS II (sdružené kraje) – 8 jednotek - Česko/ČR Hierarchické úrovně - Lokální (komunální) - Regionální (mikro-, mezo-, makro-) - Zemská, národní, státní - Nadnárodní, kontinentální (CEFTA,V4, EU, …) Antropogeneze - „kdo byli a jak se vyvinuli naši předkové?“ o antropologie, archeologie, historie a dalších vědních disciplín X - Geografie obyvatelstva: o prostorové a časové procesy kolonizace a využívání Země, o procesy formování některých struktur obyvatelstva. - vývojový proces (od poloopice k opici a k člověku) součástí vývoje života na Zemi o od třetihor, zhruba na 70 milionů let o vrcholem humánní fáze evoluce člověka (ca 1 mil. let, rod Homo, tj. období od vzniku druhu homo erectus) o velmi krátkým a nepatrným časovým obdobím z hlediska délky vývoje planety (asi 5–6 mld. let) i vývoje živé přírody (asi před 3 - 3,5 mld. let) - Počátky řádu primátů – druhohory (křída), nálezy – kosterní pozůstatky: o parapithecus: Fajjúne (Egypt), eocén (40 mil. let), nejstarší nález opice Starého světa; o propliothecus: jedna z nejstarších hominoidních forem (předek lidoopů); o proconsul: početnější nálezy, oblast Viktoriina jezera ve východní Africe; - Vlastní HOMINIZAČNÍ PROCES o ve středním miocénu (asi před 12 až 15 mil. lety, část terciéru) o velké klimatické změny a změn životního prostředí o hominidi (čeleď Hominidae) adaptace na změnu podmínek – stepi (zatímco opice – vlhký tropický prales) - Vlastní antropogeneze tak dále probíhala v kontaktní zóně lesů a stepí, případně na monzunových pobřežích. Z geografického hlediska lze tento prostor vymezit jako oblast mezi severní Indií a východní Afrikou. Změny v průběhu hominizace: - vzpřímení postavy o kráčivá, vzpřímená chůze výhradně po dolních končetinách - vývoj lidské ruky o schopnost dokonalé opozice palce proti všem ostatním prstům a z toho plynoucí uchopovací schopnost - růst objemu mozku o zvětšení hmotnosti a větší členitosti mozkové kůry - přestavba lebky 9  o zmenšení obličejové části, čelistí, zvětšení mozkové části… - Ramapithecus – první přímý předka člověka o před 10–14 miliony roky (miocén/pliocén – terciér). o z pohoří Sivalik v Indii (předhůří Himálaje), z jihozápadní Keni, z Číny a Řecka - Australopithecini (Australopithekové) o před 1–5 miliony lety (pleistocénu – pliocénu / terciéru – kvartér) o početnější nálezy koster → ▪ Vzpřímený pohyb, mozek – objem 500 cm3, život ve stepích a lesostepích, obživou sběr a lov, používání primitivních nástrojů - na hranici prosté zvířecí inteligence a lidského intelektu → přechodná forma mezi lidoopy a člověkem o Členění: 4 druhy X 2 formy (gracilní a robustní) : o Australopithecus africanus, obustus (Paranthropus), boisei, Paranthropus palaeojavanicus Australopithecus, Homo habilis, Homo erectus - rod HOMO = druh Homo habilis o před 1,8 - 1,6 mil., východní Afrika (Olduvajská rokle, Tanzanie) 10  o používání jednoduše opracovaných nástrojů – mezník – vlastní práce zahájila proces vedoucí k vyčlenění člověka z říše zvířat - Homo erectus (Pithecantropus) o před 1 mil. - 400 tis. lety (střední pleistocén, kvartér) o bezprostředního předchůdce člověka dnešního typu (příslušník téhož rodu jako dnešní člověk): ▪ dokonale vzpřímená postava při chůzi a běhu, ▪ robustnější lebka – větší mozek (objem 800-1000 cm3), ▪ nástroje (jednoduše opracované kameny), ▪ prvé využití ohně (teplo, světlo, ochrana před zvířaty), ▪ existence primitivních dorozumívacích prostředků. - Množství nálezů druhu Homo erectus se člení do dvou skupin: o primitivnější formy staré přibližně 1 mil. let: ▪ Homo erectus modjokertensis (Jáva), ▪ Homo erectus lantianensis (Čína), ▪ Homo erectus heidelbergensis (SRN – Heidelberg), ▪ Homo erectus leakeyi (východní Afrika); o mladší, vyvinutější formy před 700–400 tis. lety: ▪ Homo erectus erectus (Jáva), ▪ Homo erectus pekinensis (Čína) ▪ Homo erectus mauretanicus (severní Afrika), ▪ Homo erectus palaeohungaricus (Maďarsko). - SAPIENTACE o poslední stádium vývoje, několik vývojových forem o veškeré starší fosilie pouze v Evropě, přestože vývoj nepochybně probíhal i jinde o množství cenných informací spjatých s jednotlivými nálezy je nenávratně ztraceno. - Homo sapiens steinheimensis o primitivní raná forma, lebka objem 1200-1300 cm3 o před 400–250 tis. Lety o Německo (Steinheim), Anglie (Swanscombe) - Homo sapiens neanderthalensis o mozek objem 1400-1500 cm3 o 2 vývojové linie: Homo sapiens heidelbergensis, homo sapiens neanderthalensis - raní neandrtálci (preneandrtálci): o před 150 tis. Lety o Německo (Weimar), Itálie (Řím), Slovensko (Gánovce) o společný předek dvou následujících větví: ▪ klasického neandrtálce ▪ druhu Homo sapiens sapiens - klasičtí (západoevropští) neandrtálci o před 80–40 tis. o v celé západní, jižní a střední Evropě, v severní a jižní Africe (Maroko) a v Asii (Izrael, bývalý SSSR, Irák) / moravská naleziště (jeskyně Kůlna, Šipka a Švédův stůl) 11  o mozek měl větší hmotnost než mozek současného člověka, velmi zdatní lovci, byli si vědomi života a smrti (první skupinové magické a kultovní obřady) - Homo sapiens sapiens o poslední doba ledová (würm), tj. před 30–40 tis. lety o od současného člověka se již neliší žádnými podstatnými znaky ve stavbě těla a lebky, odlišnosti v kulturní oblasti a ve způsobu života: ▪ zdokonalení lovu zvířat, výroba jednoduchých nástrojů ▪ oheň, přístřešky ▪ domestikace zvířat, pěstování plodin (neolitická revoluce, 7–8 tisíc let př. n. l. v oblasti Středního východu, vznik moderní společnosti) ▪ kulturní hodnoty (malby, sošky), pohřební obřady atd. o Homo sapiens fossilis před 40–10 tis. lety) ▪ Francie (Cro-Magnon – kromaňonci, Combe Capelle), Německo (Oberkassel) / Morava (Předmostí, Mladeč, Dolní Věstonice) - ZJEDNODUŠENÁ EVOLUCE ČLOVĚKA o řada záležitostí a procesů není dosud zcela spolehlivě objasněna – problém antropologie či biologie a nikoliv geografie. - KRITIKA ANTROPOGENEZE (další možné přístupy) o Církev – koncept stvoření světa! - MONOFYLOGENEZE x POLYFYLOGENEZE, MONOCENTRISMUS x POLYCENTRISMUS o princip monofylogenetického vývoje lidského rodu ze společného kořene ▪ Existuje jen jeden rod člověka a všichni jeho jedinci mají možnost plodného křížení, shodná biologická i duševní podstata, z více větví je jediná k Homo sapiens. o princip polycentrismu při posuzování otázek prostorového vývoje ▪ k formování člověka mohlo dojít současně v několika geografických oblastech, i když to bylo ze stejného předchůdce → biologická variabilita (např. existence ras) - ROZŠÍŘENÍ ČLOVĚKA NA ZEMI, otázky týkající se o původních center a regionů vývoje člověka, o podmínek, za nichž vývoj probíhal, o rychlosti a postupu osidlování (kolonizace) nových oblastí světa. - Zásadní vliv: proměnlivost geografických (přírodních) podmínek o nedostatek důkazových materiálů ze starších period vývoje 12  o podnebí (klima) o adaptace/adaptibilita – přizpůsobit se nejrůznějším přírodním podmínkám (výhody X nevýhody) - Kočovní lovci a sběrači – život jen v krajinách s mírným podnebím o Za původní prostor formování primátů se nejčastěji považuje starý svět severní polokoule, nálezy předků lidoopů – např. oblast výskytu a vývoje dryopiteků (před 30–10 mil. let) - od východní Afriky do střední Evropy až po Čínu o v tomto prostoru se také objevili představitelé prvních hominidů - rozdělení původně jednotného vývojového prostoru o koncem terciéru se v důsledku vzniku bariér (klimatické změny, tektonické pohyby): - nálezy australopiteků na území východní a jižní Afriky X do dalších regionů v příznivých obdobích (rozsah pouští, ústup hladin apod.) o přemístění australopiteků do jižní a jihovýchodní Asie (Australopithecus – Paranthropus palaeojavanicus) - Homo erectus o z původního centra v jižní Asii (Přední Indie) rozšíření do Eurasie a severní Afriky: ▪ mj. střední a západní Evropy, východ do Číny, jv. ostrovní Asie - Proces sapientace – v několika oblastech různou rychlostí o významná funkce prostoru v jv. Asii (pakistánsko turanské brány) o Při osidlování ostatních oblastí Evropy, Afriky a Asie byly využívány už dříve známé cesty, jako např. přechody: ▪ přes Přední Asii a přes středoasijskou stepní oblast → osídlení Evropy, ▪ přes severní Afriku a dále přechody východní Afrikou → osídlení Afriky, ▪ překonání horské bariéry v Asii umožnilo osídlení Číny a klimaticky méně příznivého území východní Sibiře. o osídlení Ameriky – ze sv. Asie přes Beringovu úžinu ( A. Hrdlička), až do konce würmu, v několika vlnách ▪ později do střední a jižní Ameriky také mořskou cestou (přes Velikonoční ostrov) o Austrálie – před 20–30 tisíci roky, cesta přes suchý Sundský šelf o Melanésie i Mikronésie – rovněž z Asie o Polynésie – otázka původních obyvatel z Asie zůstává otázkou. - KONCEM POSLEDNÍ DOBY LEDOVÉ (WÜRMU) SE PŘEDPOKLÁDÁ OSÍDLENÍ CELÉ EKUMENY, tj. prakticky celého obyvatelného prostoru planety Země. 13 Vývoj počtu obyvatel Rekonstrukce počtu obyvatel - od nejstarších dob velmi složitá – nedostatek spolehlivých informací: o o početnosti a rozmístění populací, o o podmínkách a způsobech jejich života - V dosavadním vývoji lidstva na Zemi podle různých odhadů 60–100 mld. lidí, tzn. o Současné obyvatelstvo (cca 6 mld.) tak tvoří pouze 6–10 % o Rozložení obyvatelstva v jednotlivých obdobích vývoje však bylo krajně asymetrické. - Nerovnoměrnost vývoje ovlivňovaly: 14  o soustavně se opakující katastrofické události, které brzdily kvantitativní růst populací; o stále rostoucí vliv člověka na svůj vlastní vývoj. Odhady počtu obyvatel země - Nejstarší pro období poslední doby ledové (würm, konec ca 10 000 let př.n.l.) o ve druhé polovině žilo několik desítek tisíc obyvatel o před 20 tisíci lety se počet obyvatel odhaduje na několik set tisíc o Přístup: ▪ maximálního počtu obyvatel – maximální zalidnění prostoru ▪ minimálního počtu obyvatel –biologicko-genetické požadavky ▪ na základě způsobu hospodaření a z něj vyplývající hustoty obyvatel: o Lov, primitivní formy zemědělství → 0,5–1 obyv./km2 ▪ z celkové rozlohy souše pro život populací vhodných 1-5 % (Pavlík 1964) až 0,6 až 6,8 mil. obyvatel Vztah úživností a hustoty zalidnění - závislost na stupni a povaze hospodářského vývoje (KORČÁK (1973, LEVASSEUR 1883) - 5 stupňů: o lovecké hospodářství – 0,02 až 0,03 obyv./km2, o pastevní hospodářství (bez zemědělství) – 0,5 až 2,7 obyv./km2, o zemědělské hospodářství – 3 až 40 obyv./km2, o průmyslové hospodářství – až 160 obyv./km2, o obchodní oblasti – „značně více“. ▪ nedostatkem: (potenciální) závislost obživy na jiných zemích o v průmyslových státech (vývoz jejich průmyslových výrobků do neprůmyslových zemí nemůže být často zaplacen jiným zbožím než potravinovými surovinami) Vliv neolitické revoluce - rozvoj zemědělství: obdělávání půdy (rostlinná výroba) a chov zvířat o 7000–3000 let př.n.l. o v důsledku usedlého způsobu života (nové výrobní podmínky a vyšší produktivita práce) výrazný početní růst obyvatelstva (první městská sídla) ▪ v období 7000–4500 let př.n.l. se počet obyvatel zdvojnásobil z 10 na 20 mil. o nejdříve proběhla v následujících oblastech: ▪ údolí Indu, Mezopotámie (meziříčí Eufrat a Tigris), Turanská nížina, údolí Nilu, o v Evropě: ▪ povodí řek Don, Dněpr, Morava, Rýn a přímořské oblasti Francie a jižní Anglie - odhady (STAMP 1952): o 7500 let př.n.l. 5-20 milionů obyvatel, o 5000 let př.n.l. přibližně 20 milionů obyvatel, o 1000 př.n.l. asi 80 milionů. 15 Začátkem letopočtu - existence Římské říše: o Relativně spolehlivější informace díky sčítání lidu - (Pavlík 1964) 256 mil. - Jiní autoři (Hambloch 1982, Weber, Benthien 1976), Zimpel (1980) – s nižším počtem 160 mil. Růst obyvatelstva - poměrně pomalý o V některých oblastech se dokonce předpokládá i pokles počtu obyvatel v důsledku válek, epidemií, hladu a dalších vlivů o roku 500 Evropa kolem přibližně 20 mil. o roku 1000 populace světa cca 300 mil. o 1650 - 0,5 miliardy (chyba 20-50 %) ▪ těžiště ekonomické aktivity v nepříliš produktivním zemědělství - Soustavnější, dlouhodobější růst obyvatelstva světa o od počátku 16. století ▪ rozvoj biologie a lékařských oborů → zvládnutí řady epidemických onemocnění o postupné snížení vysoké úmrtnosti ▪ růst výroby zemědělských produktů (např. brambory, obilí aj.), zabezpečení obyvatelstva potravinami, odstranění hrozby masového hladomoru; - Formování nových poměrů (kapitalismus): o v 16. století, Británie, Francie, Německo o rozvoj průmyslu a zemědělství, vědy a výzkumu o zlepšení sanitárních a hygienických podmínek života obyvatel - tzv. demografický přechod – pokles mortality a se zpožděním pokles natality → velký početní růst populace) o z původních 40 ‰ až na hodnoty 10-20 ‰ o zkracování časových intervalů: ▪ zvýšení počtu obyvatel o mld. ▪ zdvojnásobení počtu obyvatel světa 16 17 Prognózy vývoje počtu obyvatel - jeden z klíčových problémů vědy: o v regionálním měřítku (úroveň státu) - plánování (např. výchova a kvalifikace obyvatelstva – vzdělávání, sociální politika, pracovní síly, bytové otázky); o v celosvětovém měřítku – nerostné a biologické zdroje, zabezpečení výživy lidstva, zachování ekologické rovnováhy apod. - Předpoklad stabilizace, tzn. prostá reprodukce obyvatelstva: o čas (tj. kdy?) o úroveň (počet obyvatel – kolik?) o horní hranice (nasycení) počtu obyvatel velmi rozdílné. - Stabilní (stacionární) obyvatelstvo – nepatrný (respektive nulový) růst jeho početnosti o rozvoj obyvatelstva z aspektu kvalitativních charakteristik (všeobecné vzdělání, profesní příprava, zdraví obyvatelstva, bydlení, kulturní úroveň apod.) VYCHÁZEJÍCÍ Z POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ ZEMĚ - sumárním ukazatel množství zemědělské půdy o minimální plochy potřebné na zabezpečení životních potřeb 1 obyvatele / velikosti potravinových požadavků o v rozpětí 40 až 50 mld., extrém až 150 mld. o rezervy ZALOŽENÉ NA MATEMATICKO-STATISTICKÝCH METODÁCH - extrapolaci na základě údajů z minulosti a současnosti – využití různých typů křivek: o extrémních růstových hodnot podle exponenciální křivky s konstantním přirozeným přírůstkem 18  - (STASZEWSKI 1963) roční přírůstek pouze 50 mil. obyvatel / v roce 3000 asi 15 tis. bil.! o realističtější s využitím logistické funkce (S-křivkou): - 1. pol. 19. stol. VERHULST (Verhulstova křivka) - inflexní bod křivky o bod, v němž končí růst relativního přírůstku obyvatelstva a nastupuje zpomalený růst; bod, v němž nastává zvrat - Odlišnost prognóz počtu obyvatel – příčiny: o Empirické hodnoty dost citlivé na změny v populačních procesech, jež samy o sobě jsou výsledkem působení složitého souboru jevů a procesů; ekonomickými, kulturními, sociálními a jinými faktory o Vývoj počtu obyvatel celé Země je výsledkem různých úrovní reprodukčních procesů v jednotlivých regionech světa - Nelze zohlednit vlivy všech těchto faktorů, a navíc v perspektivě - Významný nástroj, jež prognózy počtu obyvatel různých regionálních útvarů vůbec umožňuje. Římský klub - člověk – Země - Zrod tzv. ŘÍMSKÉHO KLUBU, sdružujícího významné představitele, týkající se aktuálních problémů současného a budoucího světa. o „Hranice růstu“, MEADOWS D. et al., 1972 ▪ růstem obyvatelstva a výroby X ▪ omezenost přírodních zdrojů ekologickými problémy o Zpráva simulovala vývoj stavu světa do roku 2100: ▪ průmyslová výroba a výroba potravin na jednoho obyvatele, počet obyvatel, zásoby surovin, znečištění životního prostředí. - „standardní vývoj/model“ o exponenciální růstu výroby a počtu obyvatel, zmenšení zásoby surovin, zvětšení znečištění prostředí. o hrozba celosvětové katastrofy - Druhá zpráva (MESAROVIČ, M., PESTEL, E., 1974) o koncepce tzv. „organického růstu“: diferenciace světa podle geografických, sociálních, ekonomických a kulturních znaků do 10 (resp. 12) regionů - ČINNOST ORGÁNŮ OSN o vícevariantním řešení (minimální, střední a maximální varianta), případně v postupném zpřesňování hodnot. - předvídání určitých procesů přirozené reprodukce: o snížení porodnosti / plodnosti na úroveň prosté reprodukce, o snížení úmrtnosti, o zvýšení střední délky života. - Trend poklesu početního růstu světové populace zahájený zhruba v 80. letech 20. století bude podle projekcí OSN (výchozí rok 1998) i nadále pokračovat: - kolem roku 2050 – 8,9 mld., většina nárůstu proběhne v první čtvrtině 21. století, o střední varianta - 8,9 mld., 8 mld. v roce 2028. o minimální varianta – jen 7,3 mld. o maximální varianta - 10,7 mld. 19 Země v rozložení obyvatelstva - růst počtu obyvatel koncentrován do méně rozvinutých regionů (Less Developed Regions – LDRs): o (1950-2000) 89 % celkového přírůstku „nových“ lidí (3,4 mld. osob), o (2000-2050) celý přírůstek světové populace X o více rozvinuté regiony (MDRs – More Developed Regions) celkový pokles - V rámci LDRs skupina 48 nejméně rozvinutých zemí, absolutně největší nárůst populace (2050 žít 16,8 %) - Důsledkem podstatná změna rozložení populace – MDRs: o 1950 třetina, 1998 pětina, 2050 osmina! - rozložení mezi hlavními regiony světa: o „předstižení“ Evropy Afrikou v polovině 90. let 20. století (2050 Evropa 7 %, zatímco Afrika 19,8 %), o Asie hlavním přispěvatelem v absolutním vyjádření, přes zřetelné omezení tempa růstu. - Na úrovni jednotlivých zemí – trvá dominance Čína a Indie o dohromady více než jednu třetinu světové populace. o 2050 změna pořadí, obě kolem 1,5 mld. - Nárůst počtu populačně velkých zemí (50+ mil.): o 1950 / 9, 1998 / 23, 2050 / 37 - rychlý růst obyvatelstva v zemích s významnou přítomností muslimů o od Pákistánu západním směrem až k africkému atlantickému pobřeží o trend, který pravděpodobně v dalším období ještě zesílí. o OSN: 40 zemí (50+ %): 20  - 1950 302 mil. (12 % populace světa), 1998 952 mil. (16 % populace světa), 2050 1,869 mld. (21 %). Rozmístění obyvatelstva Přístupy / základní rysy - informace o velikosti a rozmístění obyvatelstva v jednotlivých prostorových útvarech (kontinenty, státy a další regiony) o v absolutních údajích podle určitého systému teritoriálních jednotek - rozmístění obyvatelstva ve vztahu k jiným geografickým prvkům prostoru o podle nadmořské výšky, podle klimatických pásů, dopravních systémů atd. - mimořádná nerovnoměrnost: o přibližně polovina všeho obyvatelstva se koncentruje na ploše, která představuje pouze 5 % plochy souše (MLÁDEK, 1992), o tři čtvrtiny obyvatelstva světa žijí na 7% plochy kontinentů (podle Neuer illustrierter Atlas der Welt, s. 19), o druhé straně na Zemi dosud existují rozsáhlé neosídlené prostory. - rozdílná intenzita ekonomického využívání prostoru o socioekonomické aktivity na celém povrchu Země o ekumena a anekumena Ekumena (sídelní prostor člověka) - ekumena v užším slova smyslu o trvalá sídla obývaná po dobu několika generací, území je zpravidla hospodářsky využívané, zpočátku příznivé klimatické a půdní poměry o Vymezení / hranice – procesy: ▪ kolonizace (kolonizace západních oblastí USA, osídlování Sibiře aj.), ▪ intenzifikace využití už osídlených území ▪ Přírodní +x socioekonomické faktory, technický rozvoj ▪ Horizontální, vertikální omezení - subekumena (semiekumena) o krátkodobě obývaná sídla, kočovný – nomádský způsob života, méně intenzivní ekonomické využití - anekumena o dosud neosídlené oblasti - EKUMENA: celá plocha souše zmenšená o plochu Antarktidy a Grónska (celkem 134 mil. km2) o plocha 64,2 mil. km2, tj. asi 43 % plochy souše, z toho: o 10 % orná půda a sady, 20 % louky a pastviny, 12 % hospodářsky využívané lesy, o pouze 1 % tvoří skutečná plocha sídel!!!; - SUBEKUMENA: 55,2 mil. km2, tj. asi 37 % plochy souše: o řídce osídlená území (do 1 obyv./km2) o ojediněle, respektive nepravidelně využívané oblasti tundry, vysokohorských lesů, tropických pralesů, suchých stepí; - ANEKUMENA: 30,1 mil. km2, tj. asi 20 % souše, o z toho: 17,5 mil. km2 (tj. 58,1 %) polární pustiny, 6,7 mil. km2 vertikální areály, 5,9 mil. km2 centrální areály. 21  o Vč. tropických pralesů a bažin až na 60-70 mil. km2, tj. asi 40-47 % rozlohy pevniny Faktory ovlivňující rozmístění obyvatelstva - nerovnoměrnost rozmístění obyvatelstva se projevuje jak na globální, tak i na regionální úrovni o multikauzálně podmíněná, územně diferencovaná 4 základní skupiny (WEBER, BENTHIEN, 1976): - stupeň ekonomického vývoje o politické organizace, vlivu náboženství apod.; - fyzickogeografické faktory o klima, vegetace, morfologie, půdy, nerostné bohatství, geografická poloha aj.; - zvláštnosti historického vývoje o např. dávnější osídlení a nově osídlená území, války, konflikty; - populační faktory o zejména regionální diferencovanost přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva, výživa, nemoci atd. Vzdálenost od mořského pobřeží - většina hlavních prostorů koncentrace obyvatelstva se rozkládá na okraji kontinentů o v pobřežním pásmu širokém 50 km (12 % rozlohy kontinentů) = 28 % obyvatel o polovina světové populace (celkem 50,3 %) do 200 km od pobřeží o hustota zalidnění s růstem vzdálenosti od moře také výrazně klesá - Vnitrokontinentální prostory (vzdálené více než 1000 km od moře) jsou naopak řídce osídlené o 20 % plochy souše (26,7 mil. km2) jen 8,5 % obyvatel - Určité odlišnosti podle světadílů (rozdíly v horizontální členitosti, která je největší u Evropy a severní Ameriky: o v Evropě připadá největší část obyvatel na pásmo ve vzdálenosti 200–500 km, což souvisí s vývojem rozmístění ekonomických aktivit; o téměř 80 % populace Austrálie do 50 km od pobřeží. - vliv klimatických podmínek, dopravního faktoru, hospodářských a politických poměrů: o osídlení Nového světa od pobřeží o ve Starém světě se proces industrializace naopak vázal na intrakontinentální zdroje surovin 22 Nadmořská výška území - více než polovina obyvatelstva světa (téměř 60 %!!!) ve výšce do 200 m n.m.na 27,8 % plochy souše, více než dvojnásobek průměrné hustoty. 23  o přírodní faktory (klima, půdní poměry), vzdálenost od moře, dopravní podmínky aj.), o pro život člověka a osídlení nejpříznivější. o výjimku pouze kontinenty s převahou tropického klimatu (Afrika, Jižní Amerika), méně než 50 % obyvatelstva. - (0-200 a 200-500 m) – do výšky 500 m 80% obyvatel světa, plocha jen 57 % rozlohy souše. Rozdíly mezi jednotlivými kontinenty: o nejvyšší podíl má Evropa – 92 %, Austrálie – 91 %, o nejméně v Africe a Jižní Americe – 57 %; poměrně vysoký podíl obyvatelstva i ve výškách 500 až 1000 m (Jižní Amerika – 23 %) a nad 1500 m (Afrika – 9 %, Jižní Amerika – 15 %). o ve vysoké nadmořské výšce se nacházejí i velká města: ▪ La Paz – přes 3500 m (Bolívie, 1,1 mil. obyv., sídlo vlády), ▪ Quito – 2800 m (Ekvádor, 1,1 mil. obyv., hlavní město), ▪ Addis Abeba - 2370 m ▪ Lhasa - 3600 m Klimatické podmínky Využití typologie klimatických oblastí podle KÖPENA: - více než polovina obyvatel světa žije v oblastech mírně teplého podnebí (dohromady), rozloha 17 % plochy souše, nejvyšší hustota - oblasti stepního, pouštního a tundrového podnebí 38 % rozlohy, ale pouze 8,4 % obyvatel světa. - rozdíly v osídlení pasátových a monzunových pobřeží: o na západních pobřežích sahají nehostinné pouštní prostory až k mořskému pobřeží a zpravidla jsou jen velmi řídce obydlené; o východní monzunová pobřeží naopak vykazují velkou hustotu osídlení ▪ Bílý mys (Afrika) x východní pobřeží Číny (oblast Kantonu), ▪ Kalifornský poloostrov x oblast New Orleansu a Havany, ▪ pobřeží severního Chile x oblasti Rio de Janeira a Santos, ▪ jihozápadní Afrika x Natal. ▪ při kolonizaci území vliv na zemědělskou produkci, dodnes patrné 24 Socioekonomické faktory – typy koncentrace - přírodní faktory / zemědělství: o podél toku Nilu, Gangy, Pádu aj., o severoamerické prérie, Východoevropská nížina. - vyspělé průmyslové oblasti světa: o Porýní, Horní Slezsko, jižní a střední Anglie, Ural, o Apalače, region Ósaky atd. - pobřežní regiony, dopravní funkce (přístavy, překladiště, sklady) + průmysl: o oblast Hamburku, o Singapur, Hongkong, Rio de Janeiro, Vancouver a další. - S rozvojem cestovního ruchu: o Florida, středomořské pobřeží Španělska, Francie, Itálie atd. - Metropolitní regiony – průmysl, administrativní význam, služby aj.: o okolí Paříže, Londýna, o megalopole Bos-Wash (Boston – New York – Philadelphia – Baltimore – Washington), o okolí Tokia atd. - vliv dopravních sítí a zařízení na rozmístění socioekonomických aktivit: o v počátečních fázích společenského vývoje je vztah mezi dopravou a obyvatelstvem (sídly) oboustranný, o později se při lokalizaci průmyslu a nevýrobních aktivit, a tím potažmo i při formování nového rozložení obyvatelstva, výrazněji projevuje dopravní faktor. 25 NOVODOBÉ TENDENCE (INGRAM 1998) - populační růst velkých měst nevede ke zvýšení hustoty zalidnění jádrových oblastí, nýbrž podporuje „zhušťování“ méně rozvinutých oblastí a vede k expanzi příměstských oblastí; - obyvatelstvo metropolí se více decentralizuje v důsledku nárůstu příjmů a zlepšení dopravních příležitostí; - průmysl je „přitahován“ dálnicemi a speciálními zařízeními jako jsou letiště, avšak nepřitahují ho centrální místa; - také zaměstnanost ve službách vykazuje významnou tendenci k decentralizaci; - rozvoj směrem k periferii je ovlivňován nižšími cenami pozemků a nižšími náklady na rozvoj, to vše ve spojitosti se snazší dostupností motorizovanou dopravou. - Nástup telekomunikačních technologií: o radikálnější změny ve vývoji městských forem: od centralizovaného a decentralizovaného města ke zcela „rozptýlenému“ a dokonce i „virtuálnímu“ typu o nahrazení fyzické dopravy telekomunikačními technologiemi (teleworking, teleshopping) - znaky vývoje v opačném směru o komunikace „z očí do očí“ jako nenahraditelná (ASCHER, 1995) - „paradox telekomunikací“, ve finančních a obchodních službách, v sektorech kultury, volného času a médií (HALL, 1996). Ukazatele: hustota zalidnění - ukazatel statický X dynamický o změny rozložení v čase – př. městské centrum v pracovní době a v noci o zabývá se time-space geography (Lundská škola) o aplikace v územním plánování - ukazatel absolutní (H=PO/km2) o X součin počtu obyvatel a rozlohy - relativní (specifické) o PO/zastavěná plocha, PO/orná půda, EA /orná půda… - průměrná hustota za celé území – záleží na vnitřním rozčlenění o srovnávat územní jednotky stejného řádu!!! – př. USA x Singapur) o Koncentrace obyvatelstva – velké oblasti světa (8) o Extrémy: městská sídla, malé ostrovy 26 Geografický střed a medián - medián – rozděluje plochu určitého území tak, aby v obou vymezených částech byl stejný počet obyvatel o vážený průměr u rovnoběžky nebo poledníku, kde vahami je počet obyvatel dané územní jednotky - střed – o vážený aritmetický průměr rovnoběžky a poledníku, kde vahami je počet obyvatel (analogie těžiště tělesa z fyziky) 27 Geografický populační potenciál - dosažitelnost určitého místa i obyvateli všech ostatních míst sledovaného území (STEWART 1947) o hodnota závislá na vlastním potenciálu sídla Pi a přidaném potenciálu jiného místa Pj o konstrukce izočar a mapy geografického potenciálu Areály maximálního zalidnění - vymezování sídelních aglomerací o stanovení kritéria hustoty zalidnění (obvykle x-násobek průměrné hustoty v daném státě, ▪ na 20x, 10x nebo 5x průměrné hustoty o pro města nad cca 50 tis. obyvatel 28 Index heterogenity - H – jednoduchá charakteristika míry koncentrace obyvatelstva o nabývá hodnot 50 – 99,99 o % podíl plochy, na níž je 50 % méně koncentrované části obyvatel o změny v čase Giniho koeficient koncentrace / Lorenzova křivka - míra rozdělení, která není založena na průměrech, ale na středních diferencích o nabývá hodnot 0–1 o grafickým vyjádřením je Lorenzův oblouk (1/2 hodnoty Giniho koeficientu) 29 Kartografické metody - Kartogram - Kartodiagram: o Značková metoda o Bodová metoda o Kombinace Porodnost/natalita – porodnost/fertilita Dynamika / pohyb obyvatelstva tři kategorie pohybu: - přirozený (vnitřní změny) o výsledkem přirozeného rozmnožování a umírání obyvatelstva o přírůstek / úbytek obyvatelstva. o DEMOGRAFIE - mechanický (mobilita) (prostorové přesuny) o emigrace X imigrace obyvatel o tzv. migrační saldo o GEOGRAFIE OBYVATELSTVA - sociálně-ekonomický (sociální) (mezi jednotlivými sociálními skupinami) o změna rodinného stavu, povolání a zaměstnání, úrovně vzdělání, sociální příslušnosti apod. o změna struktuře obyvatelstva podle určitých znaků o SOCIOLOGIE Přirozený pohyb, měna, reprodukce populační procesy: - rozmnožování – porodnost (natalita) - umírání – úmrtnost (mortalita) - bilance pohybu obyvatelstva, vliv faktorů a procesů: o biologické povahy, o historické povahy, o socioekonomické povahy. - dalšími populačními procesy: o sňatečnost, o rozvodovost, o potratovost. Porodnost - základní populační proces, který zajišťuje reprodukci obyvatelstva. o množství statistických ukazatelů - počet narozených, ovlivněn: o rozsahem sledované populace, o velikostí časové jednotky (intervalu), zpravidla jeden rok o fází populačního vývoje dané populace - Absolutní ukazatele / hodnoty 30  - Relativní ukazatele o Vazba na střední stav obyvatelstva ▪ průměrný počet osob žijících během daného časového intervalu (nejčastěji roku) ▪ chronologický průměr okamžikových stavů uvnitř období, ▪ prostý aritmetický průměr dvou okamžikových údajů z počátku a konce daného období ▪ okamžikový stav ve středu studovaného období (např. k 31. 6.) Ukazatel porodnosti - hrubá míra celkové porodnosti (natalita): o N – počet všech narozených ve sledovaném období o S – střední stav obyvatelstva - hrubá míra živorodnosti (efektivní natalita): o Nv – počet živě narozených ve sledovaném období o Rozdíl hodnot pouze 0,1 až 0,3 promile - hrubá míra mrtvorodnosti: o Nm – počet mrtvě narozených ve sledovaném období - vitalita narozených / mrtvorozenost (mortinatalita) o Na 1000 narozených dětí celkem Narození dítěte definice pojmů (podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11 ze dne 22.1.1988): - narození živého dítěte o úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života ▪ Dech, akce srdeční, pulsace pupečníku, aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena. o a má porodní hmotnosti ▪ 500 g a vyšší nebo ▪ nižší než 500 g a přežije-li 24 hodin po porodu. ▪ narození mrtvého dítěte o úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší. - (má-li nižší hmotnost a neprojevuje známky života, jde o potrat) 31  - nezohlednění vnitřní diference souboru, v němž se reprodukce uskutečňuje (struktura podle věku a pohlaví, vliv migrací apod.). o počty událostí (narození) jsou vztaženy k celému obyvatelstvu bez ohledu na to, zda všichni jeho příslušníci mohou mít děti o významně ovlivněny věkovou strukturou dané populace, případně různými přijatými populačními opatřeními. - Užití: o pro mezinárodní srovnání (v mnoha státech jediné dostupné ukazatele), o nenahraditelnými charakteristikami také v analýzách velkých měřítek, o v úrovni menších území je její vypovídací schopnost menší (vliv migrací) Faktory ovlivňující vývoj porodností - Vliv / podmíněnost socioekonomickým vývojem společnosti: o v jednotlivých populacích v různých obdobích s různou rychlostí, - stupeň urbanizace (urbanizační teorie) o Venkov: výchovu dětí, pracovní síla (pomocné práce) X o Město: bydlení, životní styl - vliv ekonomických podmínek (teorie životní úrovně) o méně rozvinuté X ekonomicky rozvinuté země např. o emancipační teorii apod.); - vliv tradic a náboženství; - populační politika o aplikace pronatalitních × antinatalitních opatření - antikoncepční prostředky X moc státu, o sociální stratifikace; - vliv válek a válečných událostí – hospodářské krize o demografický zákon války (E. Rosset): destrukční fáze kompenzační fáze - Statistika porodnosti je založena na Hlášení o narození, o údaje o narozeném dítěti, rodičích a údaje vztahující se k porodu o na matrice sbírány na základě podkladů zdravotnických zařízení o dále hlášení Českému statistickému úřadu pro další zpracování. - Narozené děti se rozlišují podle několika faktorů: o dle rodinného stavu matky v době porodu – manželské a nemanželské o dle projevu, resp. neexistence známek života – živě a mrtvě narozené o dle věku matky při porodu o dle pořadí - tzn. kolikáté dítě matky, biologické a v manželství 32 Plodnost / fertilita - porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku, tj. ve věku 15 až 49 let - hrubá míra plodnosti (fertility) - počet narozených na 1000 žen v reprodukčním věku o F15-49 – počet žen v reprodukčním věku - čistá míra plodnosti (fertility) - počet živě narozených na 1000 žen v reprodukčním věku o ženy v reprodukčním věku tvoří pětinu až třetinu celkového počtu obyvatel, ukazatel plodnosti je 3 až 5krát vyšší než hrubá míra porodnosti. - specifické plodnosti, tj. míry plodnosti pro jednotlivé věkové kategorie žen (obvykle pětileté): o fx – míra specifické plodnosti pro ženy věkové kategorie x o NFx – počet dětí, jež se narodily ženám ve věku x o Fx – střední stav žen ve věku x - úhrnná plodnost o sečteme plochu pod křivkou – úhrn specifických fertilit (součet měr plodnosti), vydělíme 1000 - kolik by průměrně měla žena dětí za celé reprodukční období (za předpokladu zachování současné úrovně plodnosti). - hrubá míra reprodukce (hmr) o součet měr plodnosti vynásobený podílem děvčat při narození (u nás se používá koeficient 0,485) 33  o průměrný počet živě narozených dívek jedné ženě za předpokladu, že by po celou dobu zůstala zachována úroveň plodnosti žen a za předpokladu neexistence úmrtnosti v reprodukčním období. - čistá míra reprodukce (čmr) o kolik děvčat, jež se narodí jedné ženě v reprodukčním období, se dožije věku matky v době porodu (jinými slovy říká, kolik matek bude v příští generaci). o Hodnoty ▪ 1 prostá reprodukce populace, ▪ > 1 rozšířená reprodukce, ▪ < 1 zúžená reprodukce. 34 35 36 37 38 39 Sňatečnost, rozvodovost, potratovost Sňatečnost (nuptuality) - svazek s partnerem o monogamie, polyandrie, polygamie - hms = S/P o spíše ale specifické míry – pohlaví, věk o Obecná míra sňatečnosti (oms) - počet sňatků osob ve věku 16–49 let vztažený k počtu sňatkuschopných osob - podle věku, rodinného stavu, sezónnosti: o s. svobodných = protogamní o s. rozvedených a ovdovělých = polygamní (roste podíl v čase) o míra homogamie = míra shodnosti partnerů podle sociálních charakteristik snoubenců - Minimální sňatkový věk - 18 let o Nezletilý, v souladu se společenským účelem manželství (např. těhotenství partnerky), 16 let - Rodinný stav – sezdaní již nemohou vstoupit do manželství o monogamie, polyandrie, polygamie - Určitý stupeň pokrevnosti – o v přímé linii, tj. rodiče s dětmi a sourozenci nemohou uzavřít sňatek, bratranec se sestřenicí se již vzít mohou. - Pohlaví novomanželů – osoby odlišného pohlaví. - Zákon o registrovaném partnerství (zákon č. 115/2006 Sb.) o není rovnocenné s uzavřením manželství a není tedy ani centrálně statisticky evidováno. 40 41 42 43 44 Rozvodovost - Hrubá míra rozvodovosti - Rozvodový index - podle počtu nezletilých dětí - Důvody o neuvážený sňatek, alkoholismus, nevěra, nezájem o rodinu, zlé nakládání nebo trestný čin, rozdílnost povah a názorů, zdravotní důvody, sexuální neshody a ostatní příčiny. - Faktory o pořadí sňatku, počet předchozích rozvodů, věk při sňatku, věkový rozdíl manželů, počet dětí v manželství, socioprofesní postavení, dosažené vzdělání, státní občanství manželů, nebo velikost obce. - Míra rozvodovosti manželství (mrm) o počet rozvodů dělíme počtem existujících manželství (v praxi počtem vdaných žen). - Míra rozvodovosti manželství podle věku o počet rozvodů ve věku x vztažený ke střednímu stavu osob žijících v manželství v příslušném věku (vdaných žen, resp. ženatých mužů). - podíl rozvedených osob o ze všech žijících v jednotlivých věkových skupinách. - Úhrnná rozvodovost o nejčastěji využívaným ukazatelem pro mezinárodní srovnání o úroveň rozvodovosti manželství neboli jaký podíl původně uzavřených manželství se rozvede o jako součet tzv. redukovaných měr rozvodovosti podle doby uplynulé od sňatku, které vztahují rozvody v určitém roce tříděné podle délky trvání manželství k výchozím sňatkovým kohortám o 0,48 (2003) 45 46 47 Potratovost - ukončení těhotenství do 28. týdne o samovolný X indukovaný potrat - legalizace až ve 20. století o první SSSR 1920, ČSR 1950 trestný čin - legislativa (škála od úplného zákaz až po liberální postoj) o mezinárodní srovnání legislativy interrupce - hrubá míra a specifické míry potratovosti - index potratovosti - úhrnná potratovost 48 - Faktory : o legislativní ustanovení , antikoncepce (dostupnost, rozšíření, metody), společenské klima, individuální vlivy (náboženské přesvědčení, úroveň vzdělání, ekonomická situace), reprodukční zdraví populace - samovolný: o spontánní vypuzení plodu z dělohy před ukončením 28. týdne těhotenství. - miniinterrupce: o umělé ukončení těhotenství prováděné vakuovou aspirací, v raném stádiu těhotenství, tj. do sedmého týdne u prvorodičky a do osmého týdne u druhorodičky. - jiné legální umělé přerušení těhotenství (UPT): o legální ukončení těhotenství jinou metodou než miniinterrupcí do 12. týdne, u zdravotních důvodů do 24. týdne těhotenství - ostatní potraty: - provedený či iniciovaný samotnou ženou či nedovoleně jinou osobou (tzv. kriminální potraty) - umělé ukončení mimoděložního těhotenství: o léčba je chirurgická - Hrubá míra potratovosti (hmpo) o počet potratů připadajících na 1 000 obyvatel středního stavu o vliv nestejné věkové struktury srovnávaných populací / standardizace. o 4,15 ‰ - Obecná míra potratovosti (ompo) o počet potratů na 1000 žen fertilního věku - Míra potratovosti dle věku (pox) o počet potratů ve věku x (resp. v dané pěti či desetileté věkové skupině) ke střednímu stavu žen v daném věku (věkové skupině) - úhrnná potratovost (úpo) o součet – průměrný počet potratů na jednu ženu v jejím reprodukčním období - konečná potratovost o Kumulace jednotlivých věkově specifických měr potratovosti u žen určité generace 49 50 51 52 Úmrtnost / mortalita Faktory ovlivňující úmrtnost - a) genetické o např. vyšší úmrtnost mužů (ženy mají nižší úmrtnost a žijí déle, proto studujeme úmrtnost vždy odděleně za jednotlivá pohlaví) - b) ekologické faktory o např. klimatické podmínky, životní prostředí - c) socioekonomické o individuální: životní úroveň, úroveň vzdělání, postoj ke zdraví, péče o vlastní zdraví a využívání preventivních opatření, stravovací návyky, výživa, fyzická aktivita o vlivy prostředí: úroveň zdravotnictví, dostupnost a kvalita lékařské péče, rozvoj medicíny a lékařské techniky, systém zdravotní politiky, systém sociálního zabezpečení, ekonomická situace Úmrtí a evidence - List o prohlídce mrtvého o Lékař o řada charakteristik (vedle identifikačních údajů také rodinný stav, vzdělání apod.), lékařské osvědčení o příčinách smrti. - Matrika o formulář Hlášení o úmrtí, - Českému statistickému úřadu o čtvrtletně publikuje absolutní i relativní údaje o zemřelých o v mezinárodním pohledu Světová zdravotnická organizace. Základní charakteristiky: hrubá míra úmrtností - HMÚ = Z/P ‰) - Specifické míry: o podle věku, vzdělání, povolání… - vývoj: o velké výkyvy zvl. v období před demografickou revolucí – důsledek socioekonomického vývoje o do 19. století vhodný ukazatel – stabilně kolem 30 ‰, pokles od 2. pol. 18. stol. ve Skandinávii, kolem r. 1800 ve Francii, v 80. letech 19. stol. v ČR o v současnosti rozdíly cca 5–30 %o 53  o nízké hodnoty ztrácejí vypovídací schopnost (vliv věkové struktury) o není v současnosti vhodná charakteristika (vliv věkové struktury) → - nutná standardizace o v každém věku je jiná intenzita úmrtnosti, počet rizik se mění s věkem 54 Specifické míry úmrtností m,ž - túx = tDxm,ž / tPxm,ž - mužská nadúmrtnost o nutnost sledovat zvlášť ukazatele pro muže a ženy - tabulkový počet zemřelých podle věku - typická u-křivka o nejnižší intenzita ve věku 5-10 let 55 Vybrané ukazatelé úmrtností ve světe za rok 2014 Pravděpodobnost úmrtí podle věku 56 Kojenecká úmrtnost - Kojenecká úmrtnost ú0 = kú = D0 /N *100 o v prvním roce života, tzn. v průběhu prvních 365 dní života dítěte o mezinárodní srovnání, vyspělost státu - Kvocient kojenecké úmrtnosti (kú) o počet zemřelých do 1 roku života na 1 000 živě narozených v daném roce. o novorozenecká, tj. v průběhu prvních 0–27 dní o časná 0–6 dní o pozdní 7–27 dní o ponovorozenecká 28–364 dní - Perinatální úmrtnost – o počet mrtvě narozených a zemřelých v průběhu prvních šesti dnů života na 1 000 všech narozených (živě i mrtvě) 57 Úmrtnostní tabulky - řád vymírání určité populace - základem ukazatele pravděpodobnost úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích o počet zemřelých / počáteční počet osob vystavených riziku úmrtí - od reálné populace k fiktivní tabulkové populaci, která vychází ze zaokrouhleného počtu narozených (např. 100 000) - aplikací reálných pravděpodobností úmrtí na tabulkovou populaci o prostřednictvím specifických výpočtů tabulkové počty žijících, zemřelých a zároveň získáváme hlavní výstup úmrtnostní tabulky, a to - střední délku života (naději dožití) Střední délka života x normální délka života - střední délka života (naděje dožití) o průměrný počet let, které zbývá osobě ve věku x ještě prožít. Nejčastěji se tento ukazatel uvádí ve věku 0 let a je označován jako střední délka života při narození - e0 neříká nic o skutečné délce života - normální délka života = modus ê o dx nejvyšší (umírá nejvíce lidí) o vývoj v čase není tak dramatický jako u e0 - pravděpodobná délka života o mediánová hodnota l(x) = ½ l (0) 58 59 60 61 62 Maximální délka života - maximální délka života o předpoklad dosažení nejvyššího možného věku při nejpříznivějších podmínkách o u člověka je 115–120 let o Lidský věk se v zásadě neprodlužuje, i dříve se lidé dožívali věku nad sto let – doklady o tom máme už z antiky. - faktory: o příslušnost k sociální vrstvě, stav veřejného zdravotnictví , konflikty / války, HIV A TBC, hladomory, kvalita života, prostředí, strava, fyzická kondice, abusus (kouření, závislost na alkoholu, lécích, kofeinu apod.) úrazovost o V předindustriálním období, když někdo přežil pubertu, měl vysokou pravděpodobnost dožít se stejného věku jako my dnes, ale v návaznosti na smrtnost mladých byla průměrná délka života nižší (20–30 let) Příčiny úmrtí a nemocnost - příčina úmrtí o taková nemoc, která stála na počátku událostí, jejichž výsledkem je smrt - klasifikace: o poprvé ve Francii (1893, J. Bertillon), rozdělení do skupin o WHO – nyní platí X. revize - úmrtnost podle příčin o druh specifické úmrtnosti – letalita (smrtnost): ▪ mt = Mt/St - příčiny úmrtí a jejich změny v čase: o v současnosti IV. fáze epidemiologického přechodu (pokles ischemických chorob, nárůst jiných – zvl. rakoviny) - otázka tzv. konkurujících si rizik o rozdíly u různých nemocí (otravy X chřipka) - nemocnost o míra incidence = míra onemocnění (mi = B/S %) - míra prevalence 63 Nemocnost - zdraví o stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody - statistika nemocnosti o Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) v rámci (NZIS) o data / údaje epidemiologické, vztahující se k rozšíření onemocnění v populaci. - Národní zdravotnický informační systém o Programu statistických zjišťování MZ ČR (údaje povinně poskytované zdravotnickými zařízeními formou výkazů), o Národní zdravotní registry (onkologický, vrozených vad, rodiček, novorozenců, hospitalizovaných apod.), o další resortní informační systémy (potraty, údaje z informačního systému hygienické služby – registr tuberkulózy (TBC), pohlavních a infekčních nemoci) o údaje z mimoresortních informačních systémů (informace MPSV, ČSÚ a Zdravotních pojišťoven) o prostřednictvím výběrových šetření o zdravotním stavu ▪ Health Interview Survey, 1993+ / 2500 respondentů 64 Úroveň plodností a její trendy ve světě 65 Mobilita / mechanický / územní pohyb / migrace Prostorová mobilita obyvatelstva - předmět studia více disciplín o geografie, demografie, sociologie - mobilita: o prostorová, sociální - nejdůležitější znaky: o 1) periodicita a délka trvání: 66  ▪ a) trvalé ▪ b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní) o 2) směr pohybu: ▪ koncentrační, dekoncentrační, neutrální o 3) organizace pohybu: ▪ živelný, plánovaný, řetězová migrace - příčiny a motivace: o ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentální…), push-pull faktory - početnost skupin: o individuální, skupinové, masové - prostorový průběh: o přímé, po etapách, hierarchický charakter - Typy o migrace o dojížďka: denní, ne- o nepravidelné pohyby (sezónní,) - relativně nevratný pohyb, změna trvalého bydliště (místa obvyklého pobytu) - v 2. pol. 20. stol. růst velkého množství přechodných forem - IMIGRACE, EMIGRACE, REEMIGRACE o pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci - REPATRIACE, UPRCHLICTVÍ - zákonitosti: o RAVENSTEIN (1883) Law of Migration - Dobrovolná migrace o vlastní iniciativy migranta ▪ individuální, kolektivní případně masová - Exodus (hromadná migrace) o vyvolán přírodní katastrofou nebo válkou - Nedobrovolná migrace o vyhoštění, evakuaci (vyklizení za účelem ochrany) o sociologie a kulturní a sociální antropologie se zaměřují na motivy a dopady migrace, její vliv na životní styl, sociální strukturu, příbuzenské svazky atd. - změna trvalého pobytu o Vnitřní ▪ za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce ▪ Hlášení o stěhování, 1950+ / Pohyb obyvatelstva o Mezinárodní ▪ Změna obvyklého pobytu za hranice státu (OSN 1 rok) ▪ z hlediska statistiky značně problematické. ▪ politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na emigrační, tak i na tranzitní a zejména imigrační země ▪ migrační trendy / proudy: Jih-Sever a Východ-Západ - Push-pull faktory: o Ekonomická nestabilita změna životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní střety, zhoršování kvality životního prostředí 67  o politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace - „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace“ (Martin, 1994) - díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni 68 Základní charakteristiky - počet přistěhovalých (I, i, hmi) - počet vystěhovalých (E) - migrační saldo: MS=I-E/S o čistá míra migrace - migrační objem MO=I+E/S - efektivnost migrace: ME=MS/MO 69  - Pro většinu migrantů je hlavním cílem získání občanství v zemi svého současného pobytu o "ius soli" dle místa narození o "ius sanguinis" dle původu rodičů, nejčastěji dle občanství otce v době narození dítěte, u nelegitimních dětí dle občanství matky v době narození dítěte. - Pracovní migrace o vstup do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí o dle trvání ▪ dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. ▪ "brain drain" (odliv mozků), střední a východní Evropu typický. - Ilegální migrace o Problematickou oblastí i po našem vstupu do EU / zapojením ČR do Schengenského systém ▪ zachycení nelegální migranti vrací do první "bezpečné" země, nejčastěji na Slovensko. Mezinárodní migrace - PŘÍČINY MIGRACÍ o se mění v čase, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin - BEHAVIORÁLNÍ GEOGRAFIE: o sociální, psychologické a ekonomické příčiny migrací - DŮSLEDKY MIGRACÍ: o mění se celosvětové rozmístění obyvatel, jeho struktura o rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický) - organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, IOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz Historie migrace - pravěké a středověké migrace o pouze nepřímé důkazy o jejich průběhu a příčinách (pro Evropu důležité „stěhování národů“ v 5. stol., důsledky změny klimatu) - novověké migrace: o význam volného pohybu pracovních sil, demografické revoluce v Evropě a kapitalistického vývoje - Evropa: o vysoká dynamika populace a její význam pro migraci 19. a 20. stol. - Asie: o vysoká stabilita populací – nucené migrace Číňanů a Indů do JV Asie, Korejců do Japonska a židé do Izraele - Afrika: o nucené migrace do USA a Karibiku (pokles podílu Afriky na světovém obyvatelstvu: 1750 13,5 % a 1950 7,3 %) - především osídlování Ameriky – o 16./17. st. Španělé a Portugalci o fáze přistěhovaleckých vln do USA (1820-1960 cca 45 mil.) o počátek 20. stol. také z Rakouska-Uherska, později ČSR – zvl. Slovensko 70 o Po 2. světové válce Asie a Hispánci 71 - Austrálie a Nový Zéland o dominantní období 1830-1930 - po 2. světové válce: o při vzniku samostatných států rozsáhlé migrace – Izrael, Indie x Pákistán o odchod Němců ze Stř. a V Evropy (13 mil.), Poláci (6,5 mil.), Češi (2,1 mil.) - od 60. let se západní Evropa stává imigrační oblastí o dominuje pracovní migrace o růst ilegální migrace - Německo: 1960-2 mil. gastarbeiterů, 1973–8 mil., poté omezení, nyní cca 12-13 mil. - Populace některých států tvořena z velké části migranty o Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %), USA (přes 10 %) 72 Současné trendy - počátkem 21. století o mimo svoji mateřskou zemi na světě 120-185 mil. lidí - velmi nerovnoměrně rozmístěni o 1/2 ve vyspělých a 1/2 v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1/3!), v zemích západní Evropy cca 20 milionů - ročně přibývá 2–4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyvatelstvu asi 2 % o většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ţenevské konvence) ▪ z Afghánistánu (4,5 mil.) a Palestiny (4,1 mil.) - Azyl – azylová politika o důkladné zkoumání důvodů e/imigrace a úspěšnost žádostí o azyl se tak pohybuje v jednotkách procent, především z politických důvodů. o zvláštní zařízení, přičemž úroveň zde poskytovaných služeb je v řadě vyspělých států včetně USA velice nízká. - Pokles populace vyspělých států – o otázka řízené migrace zejména vzdělanějších vrstev obyvatelstva není řešením hrozícího stárnutí obyvatelstva o rozdíly kulturní a náboženské, xenofobie ze strany majoritní populace (obavy se ztráty zaměstnání a nárůstu kriminality) - Uprchlík (také běženec) o Ekonomický X politický X válečný - Podle oficiálních kritérií je utečenec cizinec, kterému bylo přiznáno postavení utečence z důvodu opodstatněné obavy z pronásledování pro rasovou, národnostní nebo náboženskou příslušnost, pro příslušnost k určité sociální skupině nebo proto, že 73  zastává určité politické názory, pro které se nechce nebo nemůže vrátit do státu, ve kterém má své státní občanství, nebo do státu svého posledního trvalého pobytu. Uprchlictví Velké vlny uprchlíků v historii v minulém století - 1919 – Ze západního pobřeží Turecka byli vysídleni Řekové. - 1948 – Palestinský exodus z nově vzniklého Izraele. - 1959–Z Tibetu po násilném obsazení země čínskou armádou utíkají lidé do Indie. - 1968–Z důvodů intervence sovětských vojsk v ČSSR uteklo ze strachu mnoho obyvatel země. - 1979–Z Afghánistánu utíkají lidé do Pákistánu před sovětskou invazí. - 1992–Z Bosny a Hercegoviny utekli místní obyvatelé do Rakouska, Německa a Turecka. - 2003–Z Dárfúru utíkají tisíce lidí před útoky arabských milicí. - 2005 11 500 000 – nejvíce nových uprchlíků je v Dárfúru (Súdán) – ti míří do Čadu, uprchlíci z Iráku směřují do Sýrie. 4,3 milionu uprchlíků je v Africe. - Uprchlíků na území vlastního státu („vnitřně vysídlené osoby“) je dvojnásobně více (tedy přibližně asi 23 milionů). Jejich počet se zvyšuje rychleji než „mezistátních“ uprchlíků. Přístupy k integraci cizinců - multikulturní – o Švédsko, Austrálie, Kanada o „všem stejná práva ve všech sférách“ – cizinci zůstávají i po několik generací neasimilováni - diskriminační („differetial exclusion“) o Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. o začlenění imigrantů do určité společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě - asimilační model o Francie o příliš se neosvědčil – proces jednostranné adaptace Enviromentální migrace - Definice o osoby, které byly donuceny dočasně, dlouhodobě nebo trvale opustit své původní bydliště v důsledku v důsledku významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže zajistit bezpečné živobytí, nebo/a v důsledku zásadní změny environmentálních procesů, které ohrožuje jejich existenci anebo vážně ovlivňuje kvalitu jejich života (např. náhlé přírodní katastrofy) - příčiny migrace: o Záplavy, zemětřesení, výbuchy sopek, hurikány o Dlouhodobé přírodní změny významně ovlivněné člověkem (např. degradace půdy – dezertifikace, změny srážkového režimu) o Nehody a havárie (např. průmyslové, dopravní či jaderné) o Rozvojové projekty (např. výstavba přehrad nebo zavlažovacích zařízení, urbanizační procesy, výstavba dopravní infrastruktury, těžba přírodních zdrojů) 74  o Ozbrojené konflikty a války spojené se zhoršováním stavu životního prostředí (např. konflikty o vodní zdroje, pastviny, ropu) Kategorie: - Environmentálně motivovaní migranti o opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentální hrozbě (př. znečištění životního prostředí), strategie zvládání kritické situace / způsob adaptace na nové či měnící se environmentální podmínky - Environmentální přesídlenci o jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení svých životů, živobytí a prosperity, které se ocitly ve vážném nebezpečí z důvodu negativního působení environmentálních procesů nebo přírodních katastrof, případně i lidské činnosti (Černobyl, Fukušima): ▪ Rozvážní (pozvolní = slow-onset) environmentální přesídlenci mají „výhodu“ relativně delšího časového období a lepší možnost výběru cílové destinace pro nalezené nového domova a živobytí – delší zkušenost / periodicky se opakujícími přírodními katastrofami ▪ Rychlí (okamžití) environmentální přesídlenci jsou nuceni se přesídlit z místa jejich stálého pobytu téměř okamžitě před předpovězenou přírodní katastrofou nebo ihned po ní. - Rozvojoví (development) přesídlenci o nuceně opouští své bydliště v důsledku plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost – jasná zodpovědnost za jejich vystěhování a tím i určité kompenzace (Tři soutěsky) - 10-25 mil. osob o v důsledku možné změny klimatu až na 150-200 mil. v roce 2050. Česko/slovenské emigrace - Emigrační vlny v průběhu 20. století: o Předválečná emigrace ▪ Nacistická okupace / 1939, lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé o poúnorová emigrace ▪ Odchod vyvolaný nástupem komunistické strany 1948, exil za dočasný X 1952 tzv. železná opona, 40 tis. o Posrpnová emigrace ▪ invaze vojsk Varšavské smlouvy 1968, do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, více než 80 tis. lidí ▪ (maďarská emigrace z roku 1956–300 tis. obyvatel téměř přes noc) ▪ 1969-1989 dalších 140-150 tisíc lidí (24 % dětí a 41 % osob ve věku 16-30 let), UNHCR uvádí až 250 tisíc lidí - Legalizace emigrace - Uloženka o osoba poslaná do zahraničí prostřednictvím Státní bezpečnosti, převážně v emigračních vlnách z let 1968/1969 a v roce 1986 ▪ úkolem bylo usadit se v cílové zemi, co nejdříve získat nové státní občanství a profesní postavení a být připravený na pozdější využití. ▪ několik tisíc, Ivan Sviták, pracovník MZV ČSSR 75 - Krajané o název pro příslušníka druhé a následovné generace imigrantů do cílové země, narozený v tranzitní nebo cílové zemi emigrace, který má český nebo slovenský původ (jazyk, původ, vztah, tradice, dění v krajanských spolcích) ▪ v severní Americe jsou Tábor v Jižní Dakotě, Praha v Texasu, New Prague a Veseli v Minnesotě nebo Cicero v Illinois, v Kanadě, ▪ v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku / v rumunském Banátu, v srbském Selu či v moldavské vesnici Holubinka. - Exulant o Exulant (z latiny exul, vypovězený) odešel nedobrovolně, často s tím, že se jednou vrátí o Moravští bratři (Jan Ámos Komenský), Tomáš Garrigue Masaryk (Wien) 76 77 78 79 80 81 Situace v Evropě - Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním chováním: - země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska - západní Evropa - země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí - ostatní postsocialistické země včetně bývalých republik SSSR - Rusko Schengenský systém - 14. června 1985 mezi 5 členskými zeměmi ES: FR, BEL, NED, LUX a DE o Cílem této dohody bylo dosáhnout odbourání hraničních kontrol – tří cílů: ▪ Zjednodušení mezistátního pohybu občanů zrušením kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy. ▪ Zajištění minimalizace rizik spojených se zrušením kontrol na vnitřních hranicích. ▪ Vyhnout se strukturálnímu konfliktu v rámci ES. o 1987 Jednotný evropský akt – vytvoření jednotného vnitřního trhu 82 - území bez vnitřních hranic při dodržení čtyř svobod pohybu v rámci Evropského společenství (svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu). - 19. června 1990 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě – pravidla pro fungování systému: o zrušení kontrol na vnitřních hranicích; o otázky vízové, azylové a pohybové politiky; o policejní spolupráce mezi schengenskými státy; o slaďování regulace povolení zbraní a harmonizace trestního zákonodárství; o ustavení Schengenského informačního systému; o zjednodušení mezistátní přepravy zboží. 83 84 85 86 Další druhy prostorové mobility - Dojížďka – za prací, do škol, za službami o evidence v rámci SLDB od r. 1961 u pracovní dojížďky a dojížďky do škol - dojížďka za službami, za rekreací… o výběrová šetření - nepravidelné pohyby: o hlavně cestovní ruch - komplexní pohled: o přechod od relativně nevratných k přechodným formám Celkový přírůstek / demografická revoluce / přechod Celková dynamika obyvatelstva - celkový pohyb obyvatelstva = výsledek přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva – dvě formy: o globální přírůstek obyvatelstva o globální úbytek obyvatelstva - výpočet: o CP = (N–M + I–E) / P × 1000 [‰] 87 88 Webbův diagram typologie území dle vztahu PP × MS v rámci dynamiky obyvatelstva: - vertikální osa → o bilance přirozeného pohybu - horizontální osa → o bilance migračního pohybu - úhlopříčky → 8 částí / sektorů grafu: o sektory A, B, C, D, E, F, G, H - každý sektor → o typ regionálních jednotek se specifickým vztahem přirozeného přírůstku a migračního salda: o sektory A–D → území s celkovým přírůstkem o sektory E–H → území s celkovým úbytkem 89 90 Prognózy vývoje počtu obyvatel - únosnost (úživnost ) Země je 40-50 mld. obyv. - MEADOWS – Meze růstu (standardní X stabilizovaný vývoj) - Verhulstova (logistická) křivka : o 2 základní komponenty – přirozená měna a migrace - TYPY Prognóz: o A) podle velikosti regionu: lokální, regionální, celostátní, globální o B) podle časového horizontu: krátkodobé – do 5 let, střednědobé – 10 až 20 let, dlouhodobé – nad 20 let o C) podle variant: nízká, střední, vysoká Anamorfóza 1998 91 Anamorfóza 2050 92 Demografická revoluce (cyklus, přechod) - součást globální revoluce moderní doby o poprvé použil PEARL (1938), analogie s cyklem života člověka - přechod od extenzívního k intenzivnímu způsobu reprodukce o 5 fází - tři základní typy: o francouzský, anglický, mexicko-japonský - začala v Británii a probíhala v l. 1750-1880 a formou geografické difúze se šířila po celé Evropě o čím později začne, tím rychlejší má průběh (120-130 let u vyspělých zemí, 50- 80 let u rozvojových zemí) - druhý demografický přechod – protnutí křivky porodnosti a úmrtnosti (van der Kaa, 1988) 93 94 95 96 97 Populační politika - PRONATALITNÍ X ANTINATALITNÍ - přírodní národy o kojení, byliny, utrácení dětí - příklady antinatalitní politiky o hlavně rozvojové země – Čína, Indie, JV Asie, Latinská Amerika (často velmi úspěšná) - příklady pronataliní politiky o totalitní režimy (fašistické Německo, socialistické země, ale i některé západoevropské země) o celkově odklon – opatření mají pouze krátkodobý charakter Populační teorie - původně součást náboženství, později státovědních konceptů a doktrín - makrospolečenské a mikrospolečenské aspekty - Merkantelismus - Malthuziánství - Neomalthuziánství - Teorie populačního optima o E. Cannan, 1888 o t. zaměstnanosti žen, t. blahobytu, t. vzdělanosti, urbanizační t., voluntaristické t. 98 99 Struktura obyvatelstva / věk Charakteristiky / znaky populace - ovlivňují výsledné demografické chování obyvatel - 3 skupiny o Biologické ▪ Pohlaví, věk o Kulturní ▪ Národ, jazyk o Ekonomické ▪ aktivita Věk - Věková struktura každé populace je výslednicí předcházejícího vývoje o úrovně porodnosti, úmrtnosti a migrací zhruba minulých sta let o značně nepravidelná o dlouhodobě nízká úroveň plodnosti a rostoucí naděje dožití při narození ▪ Demografické stárnutí – proměna relativního zastoupení hlavních věkových skupin Hodnocení, charakteristiky, ukazatele - Dokončený věk o Věk 0 zpravidla vyčleňován - Jednotky věku, kohorty, generace o Jednoleté, pětileté skupiny/intervaly – střed - Skupiny o Věk produkční/produktivní 15-64, před X po o Věk reprodukční 15-49, před X po - Střední hodnoty: 100  o průměrný věk – vážený aritmetický průměr o věkový modus – nejčetnější, interval modální o věkový medián – dělí populaci na polovinu ▪ ve srovnání s průměrným věkem je vždy nižší - Indexy: o index stáří (60/65+/0-14 let) o indexy závislosti I. (0-14 / 15-59) a II. (60+ / 15-59) o index ekonomického zatížení (0-14 + 60+ / 15-59 Typy populace / sundbärg - reprodukční složka – zhruba 1/2 populace, zbytek: - Progresivní typ o dětská složka nad postreprodukční – 30 x 20 % o vysoká úroveň plodnosti kompenzována i značnou intenzitou úmrtnosti o Výsledkem početní růst populace o rozvojové země, romská populace, historické a prehistorické populace - Stacionární typ o v rovnováze – 25 X 25 % o při déletrvajícím poklesu hladiny plodnosti pouze nahrazuje obyvatelstvo v reprodukčním věku o početní stav populace zůstává v dlouhodobém pohledu konstantní o Česko v 70. letech - Regresivní typ o dětská složka nedosahuje zastoupení složky postreprodukční – 20 X 30 % 101 o ke snižování početního stavu populace o ve vyspělých zemích 102 103 Struktura obyvatelstva: pohlaví / rodinný stav / vzdělání Pohlaví - poměr mužů a žen v populaci. o Primární při početí, sekundární při narození o zhruba 105 chlapců na 100 dívek ▪ V některých lidských společenstvích může být tento poměr vychýlen, a to jak náhodnými vlivy, tak i potraty závislými na testech pohlaví a infanticidou. - Pojem pohlaví či sex o o základních fyziologických rozdílech mezi muži a ženami, tj. zejména o rozdílech, které se týkají pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic o kategorie především biologická jako základ, ▪ Maskulinita / femininita – index / koeficient - poměr mužů a žen v populaci. o Primární při početí, sekundární při narození o zhruba 105 chlapců na 100 dívek ▪ V některých lidských společenstvích může být tento poměr vychýlen, a to jak náhodnými vlivy, tak i potraty závislými na testech pohlaví a infanticidou. - Pojem pohlaví či sex o o základních fyziologických rozdílech mezi muži a ženami, tj. zejména o rozdílech, které se týkají pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic o kategorie především biologická jako základ, ▪ Maskulinita / femininita – index / koeficient 104 105 Gender - (slovo řeckého původu, znamenající rod, do češtiny přenášeno především z angličtiny; z důvodu významové mnohoznačnosti se nepřekládá) o sociální kategorií, kterou je však třeba odlišit od kategorie pohlaví o maskulinita či femininita - připisované či očekávané sociální role, chování, ale i předsudky, stereotypy, hodnocení a sebehodnocení, představy o tom, co je a co není pro muže nebo ženu vhodné a správné. o nejen mezi odlišnými společnostmi a kulturami, ale i mezi odlišnými sociálními skupinami uvnitř společnosti – ať již v témže čase či v různých historických obdobích. o rozdílný, někdy vysloveně protikladný, přístup k osobám mužského a ženského pohlaví / genderové stereotypy o lidé předávají a vstřebávají během celoživotního procesu zvaného socializace. Instituce zabývající se genderem - Katedra genderových studií FHS UK Praha - Sociologický ústav AV ČR – výzkumný tým Gender v sociologii - Gender Studies, o.p.s. - Gender centrum FSS MU Brno Rodinný stav - jednou ze základních demografických charakteristik každé populace o svobodné, o ženaté a vdané, o rozvedené a ovdovělé o zpravidla zvlášť pro muže a ženy. ▪ Nová pravidla pro vydávání občanských průkazů přinesla změnu k lepšímu pro snoubence nebo rozvádějící se páry. Jejich životní krok už neznamená automatické obíhání úřadů kvůli výměně občanky. Měnit je po svatbě či po rozvodu nemusí ten, kdo si do nového dokladu nenechal zapsat rodinný 106 Registrované partnerství - ČR: zákon z r. 2006 - homosexuálové uzavírat partnerské svazky o alespoň jeden z partnerů musí mít státní občanství ČR o „svéprávná – osoba starší 18 let, která nežije v manželství nebo jiném registrovaném partnerství. o formou prohlášení učiněného osobně před matričním úřadem o kniha registrovaného partnerství, kde se budou zaznamenávat vzniklá partnerství gayů a lesbiček. - výhody registrovaného partnerství? o právo dědit dle zákona v první dědické skupině spolu s dětmi pozůstalého o může se informovat u lékařů na zdravotní stav druhého partnera o zastupovat v různých záležitostech, např. při přebírání dopisů, zrušení rezervací ubytování 107 108 Vzdělanostní složení - podle stupně nejvyššího dosaženého vzdělání obyvatele se vzděláním: o základním, o středoškolským bez maturity, o středoškolským s maturitou a o vysokoškolským vzděláním. - podrobnější členění o např. úplné střední vzdělání všeobecné a úplné střední vzdělání odborné, nebo jsou např. zaměřena i na postgraduální vysokoškolské vzdělání. 109  - pro mezinárodní srovnávání o ISCED klasifikace Sldb 2011 - Bez vzdělání o Neukončené základní vzdělání - Základní vzdělání - Střední vč. vyučení (bez maturity) o Úplné střední všeobecné (s maturitou) o Úplné střední odborné (s maturitou) o Nástavbové studium (vč. pomaturitního studia) o Vyšší odborné vzdělání (absolutorium) - Bakalářské (Bc., BcA.) o Magisterské (Ing., MuDr., JUDr., PhDr., Mgr. aj.) o Doktorské (Ph.D., ThD., DrSc., CSc.)