Obsah - Past Paper

**Obsah** [1.](#_heading=h.gjdgxs) Průmyslová revoluce 4 [2.](#_heading=h.30j0zll) Krize Rzeczpospolité a trojí dělení Polska 5 [3.](#_heading=h.1fob9te) Osvícenství -- reformy PRU, RA, POL 6 [4.](#_heading=h.3znysh7) Střední Evropa v 19. stol. jako makro-region 8 [5.](#_heading=h.2et92p0) VFR a Napoleon a dopady na stř-E 8 [6.](#_heading=h.tyjcwt) Vídeňský kongres + důsledky 10 [7. Modely národního hnutí ve stř-E: koncepce, malý národ, národ a říše, jazyk 11](#_heading=h.3dy6vkm) [8.](#_heading=h.1t3h5sf) Polská povstání 1793 , 1830, 1864 14 [9.](#_heading=h.4d34og8) Polská revoluce 1846 a 1848, další vývoj 15 [10.](#_heading=h.2s8eyo1) Rakouská a německá revoluce 1848-49 -- srovnání 17 [11.](#_heading=h.17dp8vu) Revoluce 1848 v Čechách 21 [12.](#_heading=h.3rdcrjn) Situace ve stř-E po roce 1848 22 [13.](#_heading=h.26in1rg) Neoabsolutismus v Rakousku a Prusku 23 [14.](#_heading=h.lnxbz9) Dualismus a subdualismus 23 [15.](#_heading=h.35nkun2) Sjednocení Německa (a jeho dopad na SE) 24 [16.](#_heading=h.1ksv4uv) Taafeho vláda a česká pozitivní politika 25 [17.](#_heading=h.44sinio) Hospodářské cykly 1850-1914, druhá průmyslová revoluce a nerovnoměrnost vývoje ve stř-E 26 [18.](#_heading=h.2jxsxqh) Vládní systémy Předlitavska a Zalitavska od 60. let 19. století do WW1 27 [19.](#_heading=h.1mrcu09) Habsburská politika na Balkáně od Berlínského kongresu do WW1 (zájmy Ruska a Německa) 30 [20.](#_heading=h.46r0co2) Vztah Ruska k stř-E v době před WWI (přesněji: stř-E a RU - vzájemná politická a kulturní reflexe v 19. stol.) 30 [21.](#_heading=h.2lwamvv) Židovská emancipace ve stř-E v 19. století (ústavy v R-U, konkrétní akty) 31 [22.](#_heading=h.111kx3o) Antisemitismus a sionismus ve stř-E v 19. století 32 [23.](#_heading=h.3l18frh) Velmoci a stř-E v letech 1848 -- 1914 32 [24.](#_heading=h.206ipza) Sociální otázka a vývoj sociální demokracie v Habsburské monarchii 33 [25.](#_heading=h.4k668n3) Pokusy o národnostní vyrovnání v českých zemích mezi lety 1792-1914 34 [26.](#_heading=h.2zbgiuw) Integrální nacionalismy na přelomu 19. a 20. století 37 [27.](#_heading=h.1egqt2p) Vliv kultury na formování národního hnutí 37 [28.](#_heading=h.3ygebqi) Německé menšiny 38 [29.](#_heading=h.2dlolyb) Revoluce roku 1905 v Rusku a její vliv na volební právo v R-U 39 [30.](#_heading=h.sqyw64) Etnické konflikty a stát 39 [31.](#_heading=h.3cqmetx) Agrární reforma, poddanství x nevolnictví (právní a ekonomické rozdíly) 39 [32.](#_heading=h.1rvwp1q) Diferenciace politických hnutí stř-E na přelomu 19. a 20. stol. 40 [33.](#_heading=h.4bvk7pj) Mezinárodní politika před WW1 41 [34. Formování Dohody a její vztahy ke střední Evropě za WW1 (klíčová léta 1917 + 1918) 42](#_heading=h.2r0uhxc) [35. Rakousko-Uhersko v WW1 + příčiny rozpadu (kvůli Mitteleuropě) 43](#_heading=h.1664s55) [36. Německý koncept Mitteleuropy ve WW1 (militantní koncept vs. Neumann) 45](#_heading=h.3q5sasy) [37. Bolševická revoluce a stř-E 46](#_heading=h.25b2l0r) [38. Doktríny národního sebeurčení, politické reprezentace během války a nástupnické státy po WW1 46](#_heading=h.kgcv8k) [39. Menšinový režim versailleských mírových smluv (Společnost národů a práva menšin) 47](#_heading=h.34g0dwd) [40. Masarykova zahraniční akce 47](#_heading=h.1jlao46) [41. Autoritativní režimy ve střední Evropě po WW1 (resp. v meziválečné době) 48](#_heading=h.43ky6rz) [42. Horthyho režim - vznik, charakterizace, zánik 50](#_heading=h.2iq8gzs) [43. Locarno a jeho důsledky pro SE 51](#_heading=h.xvir7l) [44. Etnické konflikty v meziválečné době 52](#_heading=h.3hv69ve) [45. Židé v meziválečné střední Evropě 52](#_heading=h.1x0gk37) [46. Civilizační a kulturní proměny meziválečného období 53](#_heading=h.4h042r0) [47. RA -- přechod od demokracie k totalitarismu (Dollfuss, klerofašismus, stavy) 55](#_heading=h.2w5ecyt) [48. Komunistické strany v meziválečné stř-E 56](#_heading=h.1baon6m) [Vsuvka -- meziválečný výFvoj ČSR 56](#_heading=h.3vac5uf) [49. Mnichov a appeasement 57](#_heading=h.2afmg28) [50. Německo-sovětské spojenectví a jeho dopad na stř-E 59](#_heading=h.pkwqa1) [51. Polská otázka za WW2 59](#_heading=h.39kk8xu) [52. Tzv. podivná válka a formování protihitlerovské koalice 59](#_heading=h.1opuj5n) [53. Protihitlerovská koalice a stř-E na konferencích (hlavni cile, schůzky, problémy členů) 60](#_heading=h.48pi1tg) [54. Srovnání nacistických okupační ch režimů v Z-, stř- a V-E 61](#_heading=h.2nusc19) [55. Nacistické zřízení za WW2 ve stř-E 61](#_heading=h.1302m92) [56. Jaltská a postupimská konference 63](#_heading=h.2250f4o) [57. Etnické konflikty a nucená migrace za WW2 63](#_heading=h.haapch) [58. Protinacistická rezistence 64](#_heading=h.319y80a) [59. Satelity hitlerovského Německa 67](#_heading=h.1gf8i83) [60. Poválečné retribuce a vyrovnání se s nacistickou minulostí v SE 68](#_heading=h.40ew0vw) [60. Vznik Studené války a stř-E 69](#_heading=h.2fk6b3p) [61. Lidové demokracie po WW2 a „výjimka" Rakouska 69](#_heading=h.upglbi) [62. Kulturní vývoj ve stř-E po roce 1945 73](#_heading=h.3ep43zb) [63. Hospodářské a sociokulturní změny lidově demokratických republik 73](#_heading=h.1tuee74) [64. Politická emigrace po roce 1948 74](#_heading=h.4du1wux) [65. RVHP, Varšavská smlouva a povstání středoevropských zemí (o jedno níž) 74](#_heading=h.2szc72q) [66. Srovnání pacifikačních postupů režimu při jednotlivých povstáních v komunistickém bloku 77](#_heading=h.184mhaj) [67. Střední Evropa a západ v letech 1949-1989 78](#_heading=h.3s49zyc) [68. Srovnání výsledků reformem 60. let ve stř-E 78](#_heading=h.279ka65) [69. Pražské jaro 79](#_heading=h.meukdy) [70. Srovnání disentu v Československu, Maďarsku a Polsku, rezistence, samizdat 81](#_heading=h.36ei31r) [71. Stř-E v 70. a na počátku 80. let za Brežněva 83](#_heading=h.1ljsd9k) [72. Diskuse o stř-E v 80. a 90. letech - Kundera, Dienstbier a jiní 87](#_heading=h.45jfvxd) [73. Vztah stř-E a Z v období Détente 87](#_heading=h.2koq656) [74. Hospodářské důsledky ropné krize, role vědy a techniky 88](#_heading=h.zu0gcz) [75. Solidarita a Jaruzelského puč 88](#_heading=h.3jtnz0s) [76. Gorbačovy reformy a stř-E komunistické strany 89](#_heading=h.1yyy98l) [77. Komunistické režimy a církve ve stř-E 90](#_heading=h.2y3w247) [78. Revoluce v komunistických státech v roce 1989 90](#_heading=h.1d96cc0) [79. Transformace postkomunistických režimů -- srovnání zemí od 1989 po první svobodné demokratické volby 95](#_heading=h.3x8tuzt) [80. Komunismus jako modernizační strategie 96](#_heading=h.1nia2ey) [81. KBSE a lidská práva ve stř-E 96](#_heading=h.47hxl2r) [83. Rakouský model neutrality 97](#_heading=h.2mn7vak) [84. Rozdělení ČSR 97](#_heading=h.11si5id) [85. Sjednocení Německa a dopady na stř-E 97](#_heading=h.3ls5o66) 1. []{#_heading=h.gjdgxs.anchor}**Průmyslová revoluce** - 19\. stol -- začala ve GB, šíří se na V (BEL 20.l, FR 30.l, G 40.l) -- v Evropě dokončena do 80.let 19.stol = revoluce páry -- parní stroj (1712 Sawyer a Newcomen, 1769 Watt -- rotační pohyb) Předpoklady 1. Agrární revoluce - **Transatlantický obchod** = nové nenáročné plodiny (kukuřice, brambory, tabák) - zmizela hrozba hladomorů (plíseň brambor v Irsku ve 40. letech -- exodus, neuchytili se v RU -- spojeno s epidemií tyfu) - **Mechanizace** -- ruchadlo - Zvýšení produktivity zemědělství - Prodlužování **délky života** -- stejnou práci zvládne méně lidí -- vznik pracovní síly pro továrny 2. Finanční revoluce - Vznik **bank** v GB -- kapitál pro podnikatele - Nové formy obchodních společností -- **akciovky** (V-Indická společnost), podíl na lodi, není likvidační - Přelom 17. / 18. století, postupně do celé E 3. Obchodní revoluce - Rozvoj na **globálním trhu** Příčiny - Není jasné proč, stále debaty x rostla poptávka v GB, protože tam rostla populace -- bohatli, dražší zboží bylo dostupnější, zvyšuje se obchod (US, AF, AS) - Tlak na masově vyráběné levné zboží -- vede k mechanizaci: - A\) více producentů x cechy, zkušenosti, schopnosti - B\) zvyšuje se produkce x zvedla se cena -- šili méně, ale stačilo jim to Charakteristika rozvoje v GB A. Geografická **poloha** -- napojení na moře, obchod s E, US B. Přírodní **zdroje** -- dostatek pro 2. fázi (uhlí, železná ruda -- kdo neměl, prošel revolucí mnohem později) C. Největší **volný trh** na světě -- 0 celní vnitřní bariéry (personální unie se Skotskem -- největší volný trh) D. **Sociálně mobilní** - postup na žebříčku x velmi diverzifikovaná E. **Vzdělaná** a stabilní **společnost** -- pozitivní k pokroku v technice, přírodních vědách F. Neexistují instituce bránící změně ekonomiky -- cechy, atd. Průběh průmyslové revoluce - Začíná **v textilním průmyslu** (bavlna z US) -- přádací stroje x zdroj energie! - Přesun těžiště PR (zvíře -- vodní kolo x potřeba polohy u vody) - Přesune těžiště z textilního **na těžký průmysl** (2. fáze), vodní doprava - V 19. století se ekonomická vyspělost měří dle výroby železa (na parní stroje) - **Železnice** již od 17. století v dolech (lidé, zvířata) + konec 18. století koněspřežka (cestující) - První 1815, rychlý rozvoj -- zlevnila se doprava, přeprava nového zboří = pokles cen, vyrovnání lokálních nedostatků, mobilita pracovní síly - Rozvoj měst na tratích x ekonomický úpadek center mimo (Kutná Hora) - CZ nejhustší síť -- projekty státu výstavby lokálních sítí do nerozvinutých oblastí, aby je pozvedla (90. léta -- 1914), po WW1 se už nic nepostavilo (drahé a pomalé) - Nejhustší síť GB, BEL -- podobné podmínky, G + JAP předpoklady jako GB -- AS imperiální velmoc - V RU pomalá PR (až Alexander III. V 70. letech) x hustá železnice -- vývoz levných potravin - Od 30. let 19. století zahájena industrializace G a CZ zemí, po občanské válce v US (1865), konec století JAP, zbytek E -- RU, SP, Balkán Dopady: - Krátkodobě zhoršení životních podmínek x dlouhodobě profit všem vrstvám - Monotónnost -- existenciální krize, nenahraditelnost strojů x nahraditelnost lidí - 1\. období spojeno s vykořisťováním dělnické práce -- 0 vzdělání, zpochybňovány zásady free trade - nejtvrdší forma - manchesterský kapitalismus - Těžké dopady - už neexistovaly cechy x ještě neexistovalo sociální zákonodárství - práce žen a dětí -- práce dětí omezena ve 40. let 19. století (děti do 12 let nesměly pracovat vůbec; ostatní děti nesměly pracovat v noci) - zaměstnavatel se měl o děti postarat, zajistit jim školu, ošacení a lékaře - vznikají sociální hnutí a sociální demokracie (R-U 1874); Marx a Engels 1848 Manifest komunismu - sociální zákonodárství: R-U Taafe (80., 90. léta), v G v 80. letech Bismarck (snaha vzít program socialistům) - Migrace -- 1781 zrušeno nevolnictví v CZ, 1784 v Uhrách - do Porúří a jiných oblastí se surovinami a ekonomickým potenciálem - stará centra rostou a nová centra vznikají u zdrojů uhlí (Manchester nebo Ostrava) - centra, která nemají nerostný ani ekonomický potenciál, upadají (Kouřim, Kutná Hora - stříbro) - Změna vzhledu měst - vysidlování center, přestavba Paříže a Prahy, buduje se MHD - Středověká města -- povrchová kanalizace, Londýn město smogu do poloviny 20. Století - Nový standart bydlení -- bourání středověkých center - Urbanizace - stěhování do měst, protože na vesnici není dost práce; agrární revoluce dokáže uživit společnost - **Demografická revoluce**, městský pauperismus - 1\. fáze -- vysoká porodnost a úmrtnost (lineární přírůstek od neolitu, hodně děti -- málo dožije) - 2\. fáze -- pokles úmrtnosti (pokrok medicíny -- 0 epidemie, jsou známí původci; změna pohledu na doktora, 1864 Červený kříž) x kulturní konsenzus (hodně dětí) zůstává = exponenciální růst (19. století) - 3\. fáze -- klesá porodnost (změna kulturního vzorce), prodlužuje se věk, počet obyvatel stagnuje - 4\. fáze -- porodnost a úmrtnost sníženy na minimum, stárnutí populace (dnes vyspělé země) - Snaha o **monopolizaci** + nabalení na politiku a ovlivňování - Stát intervenuje do volné soutěže -- snaha o obnovu volné soutěže, určování max. cen, atd. - Uplatňování volného trhu - Obilné zákony v GB po napoleonských válkách x Campdanova kampaň, zrušeny - Díky tomu od 60. let neotřesitelná pozice **free trade** ve světě - Konec 19. století -- zavádí se celní tarify, otázka nezávislosti (státy nemohou zničit nějaké odvětví průmyslu jen kvůli volnému obchodu) 2. []{#_heading=h.30j0zll.anchor}**Krize Rzeczpospolité a trojí dělení Polska** - POL další překážkou RUS na Z, neprosadil se absolutismus -- stavovské uspořádání, slabý panovník - Stavovská anarchie -- vláda několika malých klanů - Velká část POL nábožensky ortodoxní (území UKR a BEL) - RUS jako ochránce víry - **Stanislav Poniatowski** zvolen za POL krále (1764-95) -- dosazen Kateřinou II. Velikou po smrti Augusta III. - Reformní náběh x zastaven velmocemi -- nepřály si upevnění Rzeczpospolity (ochrana stavovských pořádků), reformisté orientace na RU -- opozice proti RU - Milenec Kateřiny II. - požadovala zlepšení postavení pravoslavných a protestantů (pronásledováni) - Král tím proti sobě poštval konzervativní šlechtu x podpora carevny - **=\> *Barská konfederace*** *1768S-72* -- boj proti reformám (od kráľa) i proti RUS intervencím - =\> zmatek v zemi, krize, 3letá válka proti králi a RUS silám - 1771 zasahuje Suvorov a konfederace je potlačena - rozklad státu shora (vlivem mocností) i zdola kvůli šlechtické rezistenci x RU vojskům, rolnickému povstání - Kateřina II. zvětšovala území na úkor POL - nelibost TUR - **rusko-turecká válka** 1770-74 - RU mnoho úspěchů v POL i TUR - RA -- obavy, aby se RU nepustili i do jejich balkánských držav (potencionální protivník) - PRU -- obavy se týkaly Slezska -- možnost ztráty - PRU navrhuje řešení -- PRU, RU a RA si rozdělí POL území 1. **dělení Polska 1772** - *Podpis Petrohradské smlouvy*: PRU: Z-POL (velkopolské Pomoří -- spojení mezi brandenburskými a pruskými državami), RAK: Z-Halič (Malopolsko) a další, RUS: Livonsko (největší podíl, UKR, BEL, LIT obyvatelstvo) - nejméně zájmu na dělení -- RAK - cesta tzv. *defenzivní* *expanzi* -- aby si to všichni ostatní nerozdělili, tak se také zapojilo. - Ospravedlnění -- chrání Evropu před šířením anarchie z POL - Král podepsal první dělení (v zemi cizí vojáci) - Kontrola *královsko-velvyslaneckého* systému -- musí vše projednávat s velvyslanci PRU, RU a RA **Osvícenství v POL = politizace** - Silná radikální reakce v POL společnosti -- druhá vlna reforem v oblasti vzdělání (**výchova osvícené elity**) - Politické reformy spíš slabé a vůbec nezasáhly venkov (udržel se feudalismus) - Rozvinul se černomořský obchod (vykompenzovalo se zamezení přístupu k Baltu), rozvoj měst (Varšava předstihla Prahu, vyrovnala se Vídni) - **1775 vytvořena vláda** (Stálá rada) -- zlepšila administrativu x zároveň kanálem zahraničních vlivů - zájem mocností o POL dočasně upadlo kvůli VFR + novým TUR-RU válkám (1787-92) - 1788-1792 zasedal tzv. **Velký sněm** (též Čtyřletý) → nekonzervativní šlechta prosadila **Ústavu 3. máje** (1791) - Původní záminkou svolání sněmu bylo jednání o vojenské pomoci RU ve válce s TUR - ⇒ časově **první stř-E ústava**, 11 článků x narychlo (ne tak systematická jako US či FR) - katolictví bylo stanoveno státním náboženstvím x povoleny i další konfese - zrušena značná část šlechtických privilegií, osobní svoboda rolníků, postátněno soudnictví, reorganizována armáda, **odstraněno liberum veto** (právo každého šlechtice vetovat rozhodnutí sněmu), reformována exekutiva, panovník dostal pouze representativní funkci -- vedení do rukou **regulérní vlády** - konzervativní část šlechty zaměřená proti ústavě vytvořila **targowickou konfederaci** → podpora Kateřiny Veliké, kterou požádali o pomoc, zahájila okupaci, 1793 reformisté prohrávají ⇒ 2. Dělení - mocnosti v reformistech viděly jakobíny, v občanské válce využily konzervativce 2. **dělení Polska 1793** - POL ztratilo polovinu území, které zbylo z prvního dělení (zásadní význam pro konečný konec Polska) - Zbytek státu nebyl životaschopný -- závislý na RUS - Nakonec dostalo i část RAK -- Krakov (původně se nepodílelo -- válka s FR) 3. **dělení Polska 1795** - jaro 1794 - povstání *Tadeusze Kościuszka* -- všechny znaky národní a politické revoluce, vedení -- radikální šlechta - x pozdě mu došlo, že musí získat sedláky - **polanický univerzál** -- osobní svoboda, zmenšení poddanských povinností, ochrana před šlechtou - 10\. 10. 1794 povstání poraženo Suvorovem, Stanislav August Poniatowski abdikoval, nastalo třetí dělení - „Finis poloniae" = konec POL, rozděleno mezi RUS, PRU a RAK - POL definitivně přestalo existovat, zmizelo z mapy -- objevil se nový (POL) problém = obnova POL státu - Vymazán poslední „národní" stát stř-E - **1797** potvrzení dělení **záborovým traktátem** -- nebude se usilovat o obnovení, státní útvar zcela vymazán Hlavní příčiny - v domácím vývoji: monarchie vydána na pospas zvůli magnátů, špatná správa, slabá armáda - i mezinárodním vývoji: tradiční spojenec POL (FR) v tu dobu vážně oslabena Skutečným vítězem bylo RU - zisky na úkor TUR a POL (3/5 původní rozlohy, ½ obyvatel) = dominantní říše východní E 3. []{#_heading=h.1fob9te.anchor}**Osvícenství -- reformy PRU, RA, POL** - duchovní svět dosud ovládán náboženstvím = **nová duchovní revoluce**, zase se proměnilo E myšlení =\> **osvícenství** -- proti náboženské kultuře, „temnému" středověku - založeno na **rozumu, vědě** (vzestup přírodních věd -- nutná specializace vědců), víře v **pokrok** - *[Locke]* - nové státní uspořádání - teorie společenské smlouvy (proti vládě z boží milosti) - *[Hobbes] - Leviathan* -- varování před všemocí státu - *[Voltaire]* -- kritika církevních autorit - *[Montesquieu]* -- dělba moci (3 nezávislé) - *[Rousseau]* -- postulát rovnosti (kritika poddanství, nevolnictví, otrokářství) - *O původu nerovnosti*; **rovnosti lidí** = nová myšlenka, všeobecná vůle lidu je vždy pravdivá, správná - Menšina může mít také pravdu -- inspirace pro jakobíny, bolševiky - *[Smith]* -- *O příčinách bohatství národů* -- o blahodárnosti laissez faire (volný trh, nezasahování států) =\> **nové vidění světa** -- ne jako ve středověku, že zlatá doba už byla, nýbrž že teprve nastane - svět je poznatelný, protože je tvořen lidmi (vznikají učené společnosti -- spolupráce, sdělování poznatků) - idea pokroku - monarchie -- už ne z Boží milosti, ale První služebník státu (měl být motorem země) - ve stř-E se ujímá ve stejnou dobu jako na Z x liší se nositelé - Anglie -- buržoazie; Fr -- notáblové (generální stavy); stř-E -- jednotlivci (šlechta nebo konzervativci) - osvícenství závislé na panovníkovy = **reformy shora** - aristokratický proud osvícenství: - *osvícenské státoprávní teorie* -- vláda osvícenského panovníka (osvícenský absolutismus): „vše pro lid, nic skrze něj" (společnost byla objektem radikálních aktů, které vycházely od panovníka; zlepšit společnost i proti její vůli). - Osvícenská nauka o státu Policey Stř- Evropa a osvícenství - do stř-E nepřicházelo osvícenství moc opožděně x jiné podmínky, mělo jiné dopady a účinky. - **[Prusko]** = Braniborsko + Pomořansko; hlavní město Berlín - **Fridrich II.** (1740-1786) - uvítal jezuity v Prusku (učení lidí) -- ačkoliv byl jejich řád ve světě zrušen 1772 - podporoval manufakturu a domácí zemědělství -- ovlivněn merkantilismem (důraz na vývoz) - silná a dobře vycvičená armáda - „kaprál na trůně" - zavedl úplnou **náboženskou toleranci** - vedl spolu s Karlem Albrechtem slezské války proti Marii Terezii - **[Rakousko]** - Marie Terezie (1740-80), Josef II. 1780-90; od 1765 spoluvládl v Uhrách - josefinismus -- vrchol osvícenského absolutismu - absolutistický způsob vlády - založen na racionalismu - církev podřízena státnímu dohledu 🡪 **zásah do fungování církve** - každý ve státě má být prospěšný (pochyboval např. o prospěšnosti církve) - ***Josefínské reformy**:* vydal kolem 6000 reformních předpisů, podílel se na jejich tvorbě (nakonec se ale udrželo jen málo jeho reforem -- hl. toleranční patent a nevolnictví) - 1774 -- **povinná školní docházka**; 1781 -- **zrušení nevolnictví**, **toleranční patent** (katolicismus, helvetská církev, lutheránsví, pravoslaví) - Josef II. se snažil o germanizace -- aby byla zjednodušena státní správa -\> počátek nacionalismus v neněmeckém prostředí - RA se muselo potýkat s válkami o rakouské dědictví = živná půda pro projekty inspirované osvícenstvím (**reformy, aby byl stát silnější ve válce**) - vhodným nástrojem nezbytné renovace byl nový režim osvíceného absolutismu -\> reformy (v reformách a jednání Marie Terezie hrála velkou roli zbožnost, čímž se lišila od svých ostatních současníků) - RA k nim přistoupilo až jako poslední a docela dohnala a možná i předstihla PRU a RU (hlavní díky zapálení Josefa II. /1780-90/) Reformy - zasáhly hlavně širokou [sféru venkova] (potřeba změn ve vztazích poddaných a vrchností) - osobní osvobození rolníků (zrušení nevolnictví v CZ a RAK 1781, v Uhrách 1784); 90% ob. byli rolníci - [státní správa] -- nejdál došlo PRU - **Unifikace úřadů** (-\> z nich později ministerstva) + **jednotný jazyk** (praktické důvody) - nově panovníkem zřízené stálé vlády =\> **kabinetní politika** - **centralizace** státní správy, založena na **profesionální byrokracii** (omezování privilegií stavů) - oddělena exekutiva od soudnictví; soudnictví bylo humanizováno (zrušeno mučení), v kompetenci státu; všeobecné zákoníky (v Z části monarchie 1787; v PRU 1794) -\> stejné právo pro všechny stavy - [vojenství] -- vybudování **rekrutovaného vojska** (velmi dobré v Prusku) - [sekularizace] -- **rušení řádů a klášterů**, které nevykonávaly obecně prospěšnou činnost; církev omezena, její úřady zapojeny do státní správy a pod státním dohledem; zavedení náboženské tolerance (1781 v Rakousku povolena v druhořadém postavení vybraná nekatolická náboženství -- **toleranční patent**) - [školství] -- podpora základních škol (trivium) + zavedením **povinné školní docházky** (1774, v Uhrách 1777), počátky odborné přípravy učitelů -\> gramotnost - [familierský patent] -- rodiny Židů omezeny (-\> mnoho nemanželských dětí) - [průmysl] - stř-E státy 18. století podporovaly **průmyslové podnikání** - 2\. pol. 18. stol = **rozvoj manufaktur** (nejdřív šlechtických, později měšťanských) - vpředu Slezsko a Sasko, V-RA, a „Nizozemí" v pohraničí CZ; opožděné Bavorsko a RA alpské země, Uhry a POL nepříznivá situace - stát vytvářel makrostruktury (silnice, kanály), kolonizace (v Banátu), zrušení nevolnictví =\> stimulační efekt (stoupl uherský vývoz do RA a CZ) - [zemědělství] - produkce také rostla (nové plodiny a výrobní postupy) - důkazem zlepšení poměrů je **příznivý populační vývoj** Překonání tradiční feudální rozdrobenosti - starý personální stát -\> nový teritoriální stát centralistického, vrchnostenského a intervenčního typu - rušení cel, cechovních omezení, atd. -\> **jednotné hospodářské prostory** (trhy) + politická a právní homogenizace = **sjednocení** a zevšeobecnění **práva** (první kroky k občanské společnosti) - zatlačováni tradičního stavovského zřízení a nahrazování centralizovanou byrokracií - centralizace: nejprve na Z -- 1749 zrušena Česká dvorská kancelář a spojena se správou rakouskou =\> vzniká nový stát -- **rakousko-česká unie** (ale není to jednotná stát) - Josef II. směřoval i k připojení Uher x zemřel - snaha o jednotný **národní jazyk** jako medium, které ponese tu unifikaci - zachovávání **domácích jazyků** -- ne kvůli vlastenectví ale z praktických účelů -- porozumění **ve vojsku** mezi důstojnictvem a branci... =\> josefínská germanizace neuspěla - pohled Čechů na unifikaci monarchie - \+ přístup ke vzdělanosti, NJ dokonce nositelka prvních témat CZ národního hnutí - Uplatnění živého jazyka místo latiny vytvořilo cestu i CJ - oslabení CZ státnosti, která už tak byla slabá -- zřízení společné česko-rakouské kanceláře 1749; statut českosti klesal; společenské vzestup spojen s poněmčením - **odpor k osvícenským reformám** - patriotická nebo konzervativní motivace, některé reformy přijímány těžko nebo vůbec Přínos osvícenství -- shrnutí - laicizace, sekularizace (spojeno s rozvojem vzdělanosti), rovnost před zákonem - oddělení soudnictví od státní správy (= krok k dělbě moci) -- počátek právního státu a občanské společnosti - hospodářská politika státu - vznik centralizovaných států s profesionální byrokracií a armádou - jeden jazyk -- latina už ne (ta nevyhovovala -- proti ní se prosazovaly živé jazyky) - stř-E -- NJ (nutnost naučit se druhý jazyk; v armádě plukovní jazyky -- třeba ČJ) - „částečná germanizace zabránila germanizaci úplné" - tam kde probíhala germanizace nejvíc, budilo se i národní vědomí - v 80. a 90. letech 19. století se běh reforem začal zastavovat (nastupuje Leopold II. a Fridrich Vilém II.) 4. []{#_heading=h.3znysh7.anchor}**Střední Evropa v 19. stol. jako makro-region** - Stř-E pojem poprvé použit na Vídeňském kongresu 1815 (tehdy označoval Německo, Švýcarsko, Rakousko) - postupně se obsah pojmu mění (hl. po r. 1848) - po WW1 zde vzniká řada nových států, hlavním hegemonem se stává Německo - *Ostforschung* a myšlenka *Mitteleuropy* - po WW2 pojem stř-E mizí, je nahrazen V-E a objevuje se až v 80. letech v diskusích intelektuálů - dnes je těžké znovu zavádět pojem stř-E, protože se víc uchytil pojem V-E - **nevýhody stř-E**: leží mimo moře, na J má Alpy = pokud chce obchodovat, musí toto překonat Mitteleuropa - 1915 **Naumann**: ve stř-E by měla vzniknout federace/ nadnárodní hospodářské a zájmové společenství pod G - tento projekt přinést osvětu a modernu, protože G jsou rozvinutější a mohou stř-E pomoci - základním bodem bylo **splynutí G s R-U** - nacisté přetvořili po svém a přidali rasovou teorii a mýtus o nadřazenosti Němců až si vytvořili ***Lebensraum*** Braudel, Wallerstein (*Annales*): **teorie centrum-periferie** - stř-E byla v určitých obdobích periferií, jindy semi-periferií - důležité je rozlišit, jestli stř-E *Zwischeneuropa* nebo *Mitteleuropa* - jestli je jen ***mezi*** nějakými dvěma jinými státy **nebo** jestli je sama **svébytná** - když se např. centrum světového obchodu přesunulo z IT k pobřeží Atlantiku, tak se stř- Evropě centrum vzdálilo a stala se zase periferií; pak se zase stala semiperiferií, když bylo centrum RA ve Vídni nebo v Praze - **výhodou - nerostné bohatství** (to ji posouvá k centru) - její pozice se zlepšila příchodem **železnice** -- ta **kompenzovala** jednu k *z komparativních nevýhod* stř-E - stř-E **není u moře** - nemá přístup ke světovému obchodu, méně se podílí na světové dělbě práce - o komparativních nevýhodách hovoří Gerschenkron - tvrdí, že to není tak, že periferie slepě kopíruje centrum x naopak centrum zaostalost periferie imituje -- např. druhé nevolnictví) O.Halecki - (*Limits of Europe;* 1950) - dělení Z x V je příliš hrubé -\> stř-E = **trojí Evropa** - **středozápadní** -- spíš průmyslová, zmizela - **středovýchodní** (Ostmitteleuropa) -- agrárně-průmyslová; existuje dodnes - =\> asymetrie, zůstává jen stř --V--E (stř-Z-E jen pro metodologii) - Stř-E = zóna přechodu mezi V a Z West - Ost Gefälle - Stř-E **opožděná**, většinou sem vše přichází později - **spád ze Z na V** --umělecké směry (renesance atp.), průmyslová revoluce, modernizace, pokřesťanštění - existují **i Ost-West Gefälle** (V -- Z) - husité, slovanská kolonizace, komunismus, mise Cyrila a Metoděje a šíření východních učení 5. []{#_heading=h.2et92p0.anchor}**VFR a Napoleon a dopady na stř-E** - Stř-E (hlavně PRU a RA) součástí jádra proti-FR koalic - bály se FR rozpínavosti, její kulturní i politické hegemonie, ztráty území, šíření revolučních myšlenek - RA se navíc zapojilo proti Napoleonovi a VFR - popravená Marie Antoinetta dcera Marie-Terezie - sympatie vůči Napoleonovi v POL (2 POL legie bojují na FR straně), částečně i v Uhrách - 1793 -- hnutí uherských jakobínu -- Martinovics a Haynoci - kde Napoleon vyhrál, přišel se změnami - rozsah změn byl úměrný míře porážky dané země Prusko - po porážce let 1808 + 1809 na dně - osekané území, nárazníkovým státem mezi Napoleonem a carem Alexandrem; přestalo být velmocí - po porážce PRU vzniká z částečně jejich záboru POL **Velkovévodství varšavské** - pád nutí **modernizaci** - musí platit reparace FR -\> reformy, aby na to mělo (odborná byrokracie, modernizace armády, zvyšování vzdělanosti -- Humboldt zakládá univerzitu) - -\> nové G symboly jako vymezení se proti FR: černo-červeno-zlatá **trikolora** (odvozena od černé uniformy, červených výložek a zlatých knoflíků Lützowovy armády); neoficiální **hymna** *Wacht am Rhein* Rakousko - 4 porážky, územní ztráty (v IT, Dalmácii a ve Flandrech) x nemuselo tolik reformovat - jako velmoc se ale na rozdíl od PRU udrželo -- s FR spojenectví z rozumu, za manželku habsburskou princeznu Změny na dobytých územích - Zaváděný **Code civil** -- jednotný právní řád a prazáklad budoucího právního státu a moderního E práva - **reorganizace státní správy** - regulérní vláda, magistráty - po FR vzoru byly „**občanské armády**" - **sociální reformy** -- zrušení poddanství (za výkup), zavedení svobodného obchodu s půdou (mohli i Židé) - ve FR **konfiskace majetku** vytvořily drobné vlastnictví x v G udržela výkupní náhrada velkostatek - ve městech se **rušily cechy** a zaváděla se **svoboda živností a řemesel** =\> **rozvoj kapitalistického podnikání**, vznik manufaktur a později továren - **školství** -- **profesionalizace** (místo vysloužilých vojáků profesionální učitelé), podpora rozvoje škol - Humboldtova univerzitní reforma - berlínská univerzita (ne středověké teologické učení, ani zemská univerzita pro výchovu státního aparátu x „místo čisté vědy") - **negativní stránkou** - zaváděny v duchu osvícenství **shora** - spojení s napoleonskou expanzivní politikou = zdroj konzervativního, patriotického odporu vůči změnám FR revoluční války - **1. koalice** - začínají 1794 -- 97 (země postupně odcházejí z koalice) - Vítězství revolučních armád, sesterské republiky, násilné prosazení FR ústavy - **2. koalice** 1799 -- Napoleonovo tažení do E, chce sjednotit FR - 1801 mír s RA., 1802 s GB x znovu propuknutí -- již napoleonské války - **3. koalice** -- 1805, GB, RA, RU, SVE - reakce na korunovaci císaře, snaha zničit GB (1805 bitva u Trafalgaru) - RA oslabeni kapitulací u Ulmu - 1805 Slavkov -- Bratislavská mírová smlouva =\>Rakousko ztratilo území, oslabeno, vyřazeno z válek - 1806 zánik SŘŘNN --na základě obrovských ztrát území; František už „jen" titul RA císaře (korunovat 1804) - Napoleon zakládá **Rýnský spolek** -- 26 německých států pod Napoleonovým protektorátem (byly za to potrestány na Vídeňském kongresu); rozpad po bitvě u Lipska - **4. koalice** -- 1806-7, PRU, RU, GB - Porážka PRU u Jeny, FR postupuje do POL, odráží RU - PRU poraženo 1806 u Friedlantu a Jílového -\> 1807 Tylžský mír (podepsán i s RU) - v obsazeném Berlině vyhlášena1806 kontinentální blokáda -- státy stř-E jsou do ní také zapojeny - PRU ztratilo POL zábor, na kterém Napoleon nechal vytvořit Varšavské knížectví (1807-13) - v čele Napoleonův synovec Fridrich August, platil zde Code Civil - Napoleon a obecně FR byla spojencem POL a jeho dělení přišlo právě v době VFR -\> FR nemohla přijít na pomoc -\> hned jak mohl, obnovil Napoleon POL stát - 1809 byl přičleněn i RA zábor (RA poraženo u Aspern a Wagramu, Schönbrunnská mírová smlouva) - RU válka se Švédskem → **1809 připojení Finska** - RU válkami ekonomicky znničené → reformy, neoblíbené - oddech do roku 1812, spojencem FR - Vestfálské království na území PRU -- bratr Nap., zbytek PRU vazalem FR -- přistoupit ke kontinentální blokádě - **1808 FR intervence ve ŠP** -- obsazení Madridu, místo Bourbonů bratr Josef x silná lidová povstání - \+ vylodění VB jednotek v POR na podporu SP odboje - Neúspěšná snaha FR o mobilizaci v CZ a RA zemích -- spíše projev patriotické rezistence proti FR - 1805 -- 09 selská povstání proti FR bavorským spojencům - **5. koalice** **1809** -- VB, RA, ŠP - porážka RA (bitva u Wagramu), přestože v bitvě u Aspern Nap. poprvé ztrácí (nej. jednotky ve SP) - **Schönbrunská mírová smlouva** 1809 -- RA druhořadou mocnost, Halič ve prospěch Varšavy - připojení ke kont. blokádě, spojenecká smlouva s FR, vnitrozemský stát, ale nezávislý na FR - změna zahr. politiky -- Metternich, ne soupeření s FR x spolupráce → dynastický svazek (za manželku Marii Luisu -- měli syna Orlíka = vévoda Zákupský) - počátek Nap. pádu počátek 1811 -- kont. blokáda neúspěšná + oslabuje FR, růst hosp. krize (pašování zboží) - RU odstupuje od kontinentální blokády → přesvědčení, že RU již nemůže být dál spojencem, jediný svobodný stát, ve kterém nemá ještě vliv → vypořádat se s ním - **1812 tažení do RU** -- velkou část armády však tvoří RA a PRU vojáci, kteří do konfliktu ani nezasáhli - RU armáda je slabší a uplatňuje proti FR taktiku ustupování dále na V x odpor RU společnosti (rychle se vypořádat), výměna generálů -- Kutuzov - **1812** bitva u **Borodina** -- krvavá, obě strany si myslí, že vyhráli x Kutuzov ustupuje, evakuace Moskvy -- očekávání žádost cara o mír x odmítá s Napoleonem jednat → poprvé otázka, co dělat, nasazení úplné války poprvé, všichni se doteď vzdali - RU ji začnou považovat za vlasteneckou válku -- vedou ji do úplného zničení protivníka - požáry v Moskvě se vymknou kontrole → padne popelem → přezimovat na UKR (obilnice RU) x **bitva u Jaroslavce** → nucen ustupovat na Z po Smolenské silnici (stejná, kterou přišel → již zničená - prosinec 1812 překračování Němenu pouze s 30 000 vojáky (ostatní v zajetí, desertovali, umrzli...) - Napoleonova porážka 1812-13 vytvořila mýtus o RU neporazitelnosti po více jak jedno století - až v WW1 mýtus prolomen - pro elity válka skončena, vyjednat mír x RU považuje za nutnost ve jménu E civilizace zničit Napoleona kompletně (antikrist -- nemůže s ním sepsat smlouvu) - Napoleon odjíždí do FR zformovat novou armádu → **6. koalice 1813**→ VB, Rusko, Prusko, Švédsko; RA odmítá x později vstup do koalice - slábnutí vojenské síly Nap. → změna strategie -- bitvy tam, kde není Napoleon přítomen - **říjen 1813 bitva u Lipska** (bitva národů) -- počátek ztráty FR pozic, válka se přibližuje k FR hranicích - březen 1814 Napoleon poražen -- spojenci do Paříže (ještě předtím uzavření smlouvy proti-FR aliance, vedení války až do úplného konce, neuzavřít separátní mír - předešlá slabina všech) - **květen 1814 Pařížská mírová smlouva** - koalice se vzdává válečné náhrady, hranice z roku 1792 - Napoleonovi ponechán císařský titul → na Elbu - restaurace Bourbonů - stodenní císařství -- návrat z Elby x **bitva u Waterloo** → do zajetí na sv. Helenu - **2. pařížská mírová smlouva** -- hranice z roku 1789, splacení náhrad?, okupace V pevností - Napoleonské války zůstávají největším konfliktem od 30tileté války i po celé 19. století 6. []{#_heading=h.tyjcwt.anchor}**Vídeňský kongres + důsledky** - září 1814 - červen 1815 - mezinárodní kongres, který jednal o uspořádání E po napoleonských válkách - sice se mono věcí vrátilo do předchozího stavu, ale po revolucích a změnách x řada nevratných změn - účastnily se hlavy států a jejich ministři - RA delegace - Franišek I. a kancléř Metternich - PRU delegace - Friedrich Vilém III. a kancléř Karl Hardenberg - *kancléř Metternich*: - hlavní postava kongresu - zastánce konzervativních přístupů, žádné reformy - odpůrce FR revoluce - *Ch. M. Talleyrand -* vyjednavač FR - jednání kongresu přerušena návratem Napoleona z Elby Německý spolek - Bund, ustaven místo SŘŘ, existoval do 1866 - spíš obranná aliance - 35 států a 4 svobodná města (Frankfurt, Hamburk, Brémy, Lübeck) - hlavní roli ve spolku mělo RA - mělo to daleko ke sjednocení Německa -- pravomoci spolkové rady byly omezené - [Prusko] - znovupřipojení Poznaňska ([Poznaňské velkoknížectví] - autonomie) - \+ Porýní a č. Saska; drží „Wacht am Rhein" - [Rusko] -- získalo velkou část Varšavského knížectví (= rozšířilo svůj původní zábor) -- Alexandr I. - [Polské království = Kongresovka] - konstituční monarchie, největší autonomii; car POL králem - Blokace kongresu na otázce, kde obnoveno - vyřešeno kompromisem kvůli návratu Napoleona -- jen na části území PRU, jako kompenzaci jen část zemí Saska - Zisk Finska - [Rakousko] - největší územní zisky - [Svobodné město Krakov] -- součást RA x protektorát všech 3 mocností - ztratilo J. Nizozemí (Belgie) -- spojeno s LUC a NIZ do Spojeného království Nizozemska - dostalo zpět část Haliče (ztráta 1809), vráceny Illyrské provincie - vzniká Lombardsko-Beátské království (S-IT), také připadlo Rakousku =\> přetížení Rakouska - habsburská říše nadále anachronická a nesourodá skupina, kde bylo zatlačováno stavovství a nedůsledný centralismus - Alexandr I. přišel s myšlenkou bezpečnostní organizace, vytvoření mezinárodní E armády, hlavní část - RU Důsledky: - stabilizována Evropa na skoro 40let (= Metternichův systém; Metternich = *Kníže rovnováhy*) - ignorování nacionalistických tužeb (vytváření administrativních útvarů bez ohledu na lidi) =\> výbuch 1848 - **vzepjetí nacionalismu** v jednotlivých státech -- spontánní národní povstání (Španělsko, Rusko) - Svatá aliance -- Ra + Ru + Pru, 26.9.1815 - deklarace připravená Alexandrem I. + František I, Fridrich Vilém III. - kromě GB, S států, papeže a sultána se k ní nakonec připojili všichni E panovníci - řídit se v domácí i zahraniční politice pravidly víry a jednat na základě práva, křesť. lásky a míru - v podstatě neměl žádný význam, pouze nezavazující deklarace Kongresový systém 1815-1822 - období evropské diplomacie - řešení bezpečnostních a politických otázek svolávány kongresy velmocí - původně se měly scházet 4 velmoci -- RA (František I) + RU (Alexandr I) + PRU (Fridrich Vilém III) v doprovodu ministrů + VB (ministr R. Castlereagh; pozděni G. Canning) - *1. kongres - 1818 Cáchy* - přijata i Francie - 1820 Opavský, 1821 Lublaňský, 1822 Veronský kongres - účastnili se i další panovníci - nakonec se ukáže jako neudržitelný, protože jednotlivé státy mají jiné zájmy Koncert 5 velmocí - koncepce evropské spolupráce a řešení sporných otázek na základě kompromisní dohody velmocí -\> vnucení řešení ostatním států jako „jednomyslná vůle Evropy" - poprvé na Vídeňském kongresu x rozpadl se během Balkánských válek - při řešení východní otázka, nedal se využít k řešení sporů mezi jednotlivými velmocemi - Dohodli se, že si budou navzájem pomáhat a pokusí se udržet pořádek v E - *politické principy* 1. 2. 3. 4. 5. - []{#_heading=h.3dy6vkm.anchor}**7. Modely národního hnutí ve stř-E: koncepce, malý národ, národ a říše, jazyk** - ve stř-E národnostní otázka od konce 18.stol (germanizační snahy Josefa II.), přibývá k „stát" a „region" - **FR pojetí národa:** Rousseau -- národ = společenství občanů, kteří mají stejnou vládu, stejné zákony, stejné společenské zájmy. Povinností každého člena je pracovat ve prospěch národa. Dnes v podstatě definice státu. - **G pojetí národa:** Herder -- národ je určen společným jazykem, dějinami, kulturou. - národ (dnešní smysl) = *ethnic community*; - národ (středověk) = *ethnic cathegory;* natio, gens, lingua *= národnost* - středověký národy byl **sociálně exkluzivní** (zahrnují jen vyšší, oprávně. né vrstvy); poddanské rolnictvo a městská chudina se k nim nepočítaly a byla „zanedbatelnou veličinou" - etnické znaky (jazyk, území, společné dějiny a vědomí o nich) nebyly plně stabilizované až do novověku = nemohly ve středověku plnit tu svou funkci - ne všechny starověké národní výlevy např. ve stavovských povstáních (protonacionalismus) měly souvislost s moderním národním vývojem - ne každá „stará národnost" se vyvinula v moderní národ (Provensálci, Bretaňáci, Frízové, Kašubové...) - žádný nový národ se neobešel bez starých (mytických nebo skutečných) předchůdců Znaky národa - **objektivní** znak -- jazyk - konstituuje se spisovný jazyk (printed language) - **subjektivní** znak -- vědomí - vědomí společného původu, který je vytvářeno dějepisci (otázka, jestli je to mýtus nebo realita) - propagace, indoktrinace, falzifikace - =\>\* novodobý národ (společný jazyk, kultura, dějiny, zájmy -- kadžý národ si vybere to co má a to pak užívá jako argumentaci pro svou existenci) - na **Z** se dá obecně říct, že národy jsou **politické** (národ = stát) a **na V etnické** (multietnické velké říše) Charakteristika národních hnutí - obrací se do budoucnosti, ale ospravedlnění nachází v minulosti - první buditelé byli z řad inteligence a svou činností přispívali k již tak započaté přeměně států - analogie k **poptávce** - potřeba společnosti po nové identitě - a **nabídce** - činnost intelektuálů - rozsáhlost tohoto jevu vylučuje představu, že národy jsou **umělým vynálezem** - nešlo pouze o ideologickou indoktrinaci, která však v tomto procesu hrála svou roli- spolu s přejímáním kultur a vynálezem teorií - Herder Příčiny proměny v 17. -- 18.století - **Osvícenství**: rozklad tradičních feudálních pořádků, náboženství, existenciální krize-\> nacionalismus nahrazuje - spojeno s romantismem -- obrat k historii - **Průmyslová revoluce**, modernizace (knihtisk, školství, noviny), industrializace, správní a právní vztahy -\> uvědomění příslušnosti, vzniká pocit sounáležitosti - **VFR**, díky **napoleonským válkám** dochází k rozšíření obzorů a taky k uvědomění své příslušnosti - Do nové občanské společnosti se zapojily se všechny stavy - Teritoriální vymezenost monarchií dává pocit sounáležitosti - „druhé národy" - téma, které se v tisku objevilo ve 40. letech - Češi byli mezi nimi v první řadě - někdy to bylo vysloveně nepřátelské (slovanské národy jsou agenty carského pansalvismu), jindy vstřícnější, ale vždy nadřazené - Hroch -- 3 fáze vývoje etnik - 1\) vědecký a kulturní zájem (osvícenství -- Dobrovský), 2) sociální -- období národní agitace skupiny aktivistů k získání více soupenců (romantická -- Jungman, Palacký), 3) politická -- masový úspěch a politizace hnutí (politicko-liberální -- Rieger) - Národní hnutí vs. nacionalismus - Ernest Gellner považuje nacionalismus za tvůrce moderních národů - někde: národní hnutí = nacionalismus, jinde národní hnutí je předstupněnm nacionalismu Non-dominant x dominant ethnic group (má stát, plnou společenskou strukturu a historii) - ve stř-E kromě POL všechny národy spíš znaky non-dominant (x POL ztratili svůj národní stát) Němci - druhý nejpočetnější národ (po RU), úzký styk s Habsburky - **rysy nevládnoucího etnika** - spíše jednotlivé státy ne jako celek Němci = dezintegrace - ne národ - nejčlenitější a nejsložitější národ ve stř-E - stř-E vyjímečný případ vícejaz. národ je **CH** (vzhledem k silné politické angažovanosti všech etnických skupin) - **neurčité hranice** jejich osídlení, na V ani teritoriální kontinuita, diaspora - **němčina:** dominantní státní, kulturní a společenský jazyk v říši od 18. Stol - alespoň jazykové atributy vládnoucího národa - **nár. hnutí, nacionalismus:** - iniciační fáze národovců (Fichte) - vymezování se skrze konfrontaci s FR (G duch x FR útlak) - kulturní (Sturm und Drang), později i mocensko-politické vymezení - pruské a rýnské reformy na století ale přejímaly FR vzory - proti nenávisti FR v napoleonských válkách a dobrovolné sbory Lützovy a Schillovy\--\> silný národotvorný efekt, i když vojensky slabé- vytváření studetských spolků s černo-červ-zlatou trikolorou - **1817 poslední fáze hnutí- studentské shromáždění na Wartburgu:** manifest za sjednocení G a protest proti jeho roztříštění x neexistoval jednotný koncept sjednocení - alespoň se však vytvořila jazyková celoněmecká kultura- **Kulturunion**- celoněm. národní povědomí - Vídeňský kongres zřídil **Německý spolek**, federace států - zmařeny šance na národní federativní stát - nár. hnutí na čas utlumeno absolutismem x posilováno spol. a kulturní modernizací- industrializací - 30- léta 19. stol nastupuje **Mladé Německo**, filosofie- Hegel, liberální proudy- 1. konstituční monarchie s participací měšťanstva- 40. léta na prahu vrcholu Rakušané - v čele říše i Německého spolku, NJ dodávala pocit prominenta -- měli svou pozici, o co by bojovali? - německé rakušanství nebo rakouské němectví bylo jiné- vymezovalo se jak proti FR tak Turkům a chtělo spojení i s neněmeckými národy -- nestmelili se - komplikovanější národní náležitost než v G - vnitřní **dilema austroněmectví** - svázáno jak s G tak jinými národy v říši: vedle dilematu němectví - rakušanství ještě **dilema regionální** - rozdíly mezi liberálním východem a Horními a Dolními Rakousy a konzervativním západem a alpskou částí a Vídní - na přelomu století neprobíhala nár. hnutí jako v G - spíše monarchická nebo selská povstání, tuhý absolutismus - **nebylo příliš konfrontováno se silným západem ale se slabými národy své monarchie** - malý podíl šlechty 2%- byrokratická a důstojnická, silný stř. článek měšťanstva a inteligence + **loajalita k habsburské dynastii** - malé rakouské národní cítění- neobjevuje se žádný národotvorec, nic v dílech literátu Adabelta Stiftlera a Franze Grillparzera- pouze patrotismus, regionalismus s důrazem na něm. způsob života -- lze říci snaha o vytvoření národa habsburského nikoliv rakouského Čeští Němci - 1/3 našeho obyvatelstva(6,6mil) - 1851- souvislé osídlení s přesahem do vnitrozemí - komplikovaná identita -- byli jednak menšina v českých zemích a ještě navíc byli součástí toho komplikovaného rakouského němectví prioritou ale byla **zemská a rakouská příslušnost** -- národnostními aktivitami nevynikali - **ein Böhme** (ani Němec ani Čech) - jazykové prominentní postavení- **úřední jazyk-** **české země byly dlouho považovány za země německé**- kvůli německé šlechtě, průmyslu a inteligenci + těžiště industrializace = německé kraje - Češi byly považováni za zbytek národa a za minoritu v rámci německých zemí - neměli pro budoucnost šanci - teutomani- dávali najevo nadřazenost a povýšenost- J.L. Knoll profesor v Praze - považovali Čechy za živel prosazující carský panslavismus - většina Němců i Goethe však tyto „kmeny" brala za příjemné obohacení G kultury, ale také je považovali za mrtvé a východisko viděli v dobrovolné germanizaci - názor změnili po roce 1848 **(Franz Schuselka)** Poláci - dominant eth. Group - historický národ, národní stát, jazyk x stavovské zřízení - velký podíl šlechty (každý desátý Polák byl šlechtic), mnoho obyvatel, etnicky rozmanité - rozděleno-\> stát zaniká-\> zanikají i jako politický národ, udržovat se jinak=\> etnický národ (spojuje náboženství) Maďaři - stavovské zřízení: každý osmý Maďar byl šlechtic x šlechta nebyla sociálně homogenní vrstvou - špičku magnátská aristokracie x chudá, často jen titulární šlechta bez pozemkového vlastnictví - mezi nimi *tzv. krajina* - šlechtická inteligence (s menším majetkem či s intelektuálním zaměstnáním). - Nahrazovala slabé měšťanstv, jádro vznikající politické společnosti. - **1844** odhlasoval uherský sněm namísto tradiční a neutrální latiny maďarštinu jako úřední a soudní jazyk - snaha o budování *natio hungarica* způsobovala sílící národnostní uvědomění druhých národů v Uhrách - sociálně exkluzivní ráz počínajícího národního hnutí - slabá zakotvenost v rolnictvu - Většinu společnosti - mimořádně chudá, zpola nevolná masa rolnictva, nebyla vtažena trhu - značná část rolnictva v obou zemích zůstávala dlouho národně netečná a mimo národní hnutí - v obou zemích slabý střední článek, měšťanstvo, jehož funkci nahrazovala šlechtická inteligence - Problém - pestré etnickým složením, nebyly ostatně etnicky stejnorodé ani jako celky - výhodu měli, že od 1867 byly vedlejší vládnoucí národ; jejich Češi - měli jazyk, printed language, měli určitou (i když slabou) historii státnosti x druhý národy, skoro folklorní skupina - vnímáni tak, že nemají nárok na svůj stát (české země vnímány jako německé) - Nízký podíl šlechty - spíše **vysoká aristokracie s velkými pozemkovými majetky** - Loajalita k RA x výrazný **stavovský patriotismus** - Rolnictvo - především sociální zájmy, národnostně byli pasivní či letargické - x používali češtinu, jistou povědomost o české státní a národní příslušnosti udržovala také církev - problém NH bylo i to, že dlouho neoslovovali Moravu - té se nelíbila případná česká hegemonie a orientovala se hodně na Vídeň - První iniciační skupiny národovců - převážně katoličtí kněží, drobní úředníci a učitelé (podobně na SK) - 1\. fáze - osvícenecký zájem, začali s jazykovým a historickým studiem - 1771 královská česká společnost nauk - Dobrovský (*Dějiny českého jazyka a literatury* (1792)), Pelcl *(Nová kronika česká)* - 2\. fáze -- fáze národní agitace, romantismus (Jungmann), napoleonská doba - *Německo-český slovník* =\> kodifikace nové češtiny (uplatnění ČJ ne proti, ale vedle NJ) - J. G. Herder - vidina nástupu nového, mladého slovanského živlu do evropského dění (nabuzení) - Rukopisy, Palacký -- *Dějiny*; Kollár -- *Slávy dcera;* *Máj*, Tyl -- *Fidlovačka* (Škroup -- *Kde domov můj*) - Společenství se zemským patriotismem + idea slovanské vzájemnosti - Morava -- zemský patriotismus, náběh na „národnost" x začíná se přiklánět k Čechám - **předělem revoluce 1830**- oživila liberální ideje a skoncovala s apolitickou „nevinností" - Postoj k polskému povstání se stal podnětem k prvnímu generačně politickému sporu - Starší, slovansky smýšlející generace = jako porušení slovanské harmonie - v generaci mladé vzbudilo činné sympatie - v 2. polovině 30. let začínají rýsovat kontury nové proměny - podnětem programový článek Palackého z roku 1837 - požadavek, aby národovci „od pouhého jazykového brusu k věcem samým hlavní zřetel svůj obraceli." - Z Lipska (Saska) živé **nakladatelství** a publicistické středisko -- šíření liberálních ideí do RA - Sem redakce listu **Grenzboten -** významný německo-rakouský liberál, pražský rodák Ignatz Kuranda - Emigrace ovlivňuje český politický život - aktivizovala i v Čechách **stavovská opozice --** opozice vládním návrhům v zemském sněmu - oživení zapadlé státoprávní doktríny - **požadavek uznání svébytnosti Českého království** Slováci - Nejtěžší pozice -- neexistovala tradice státnosti, hranice Slovenska, jazyk neustálený - šlechta početná x národnímu hnutí velmi vzdálená, spíše pomaďaršťovala - Jazyk: evangelíci -- bibličtina (kralická bible - vliv Čj) x katolíci (Štůr, Hodža, Hurban) -- snaha o vytvoření slovenského jazyka, vycházel ze Z-SK nářecí -\> berlákovština (kněz Bernolák) - státoprávně po staletí vázáni na Uhry (CZ kratší dobu) + agresivnější hegemonistické maďarství - nová generace „Mladého Slovenska" po POL povstání, osobnost Ludovít Štúr = **štúrovská družina** - nový pokus o -- tentokrát evangelickou- kodifikaci spisovné slovenštiny na základě středoslovenského nářečí - Odluka od češtiny -- politické motivy, nesouhlas kollárovské generace = dvě oddělená hnutí (CZ a SK) - 1\. fáze - rozdělení na katolíky a evangelíky, slovakizace - 2\. fáze - ***Prestolný prosbopis*** (1842) -- první slovenský národně-politický dokument, adresovaný císaři - pokus o *kodifikaci spisovné slovenštiny* na základě středoslovenského nářečí (1846) -\> sblížení dvou křídel slovenského národního hnutí, katolického a evangelického + školské požadavky - odmítnuto, kritika ze strany maďarského nacionálně-liberálního tábora - 1844 Janko Matuška budoucí slovenskou hymnu *Nad Tatrou sa blýská* Židé - teorie non-dominant - Židé v E komunitou nejvyhraněnější - **Obě židovské větve, španělští Sefardé a němečtí Aškenazové**, tisíciletou tradici, vlastní jazyky, náboženství a též zvláštní správní a ekonomický status - specifická **mentalita, formovaná ghettem**, **permanentní diskriminací** a představou „**vyvoleného národa**" - x **chyběl územní atribut** --všude menšinou s působností a vlivem v překračující jejich počet - stř- E jen aškenazovská větev (po vyhnání z iberského poloostrova do Polska - až 1 milion - povoleno jen pohrdané **peněžnictví**, obchod a v omezené míře i řemesla - zvláštní městská sídliště (ghetta), speciální daně, náboženské obce vykonávaly funkci jak správní, tak soudní - Šťastné „dlouhé" 16. století x zhouba třicetileté války a kozáckého povstání z roku **1648** - za oběť na 100 tisíc Židů - Obrat v RA -- „státní" či „úřední" antisemitismus: série diskriminací, postihů a vyhnání (až do 20. let 18. Století) - **1726** byl vydán tzv. **translokační dekret** - rozšířil stará segregační opatření, zavedl numerus clausus omezující počet Židů v zemích a tzv. familiantský zákon, který povoloval sňatek jen nejstaršímu synovi - **1744-1745** nařídila Marie Terezie vyhnání Židů z Čech a Prahy x ustoupila na hospodářské námitky zemských úřadů x nechala si zato štědře zaplatit - **1762** byla pro Židy zavedena povinnost nosit zvláštní **žlutá označení** (podobná nacistickým) - V této době došlo k rozsáhlému stěhování židovského obyvatelstva do Uher, především z POL - Josefinské zákonodárství - největší změny od středověku - zrušení ponižujících žlutých označení, uvolnění zákonů pro vykonávání živností a řemesel, otevřelo se školství, umožněn vstup do vojska, povoleno zemědělství - **1782** byla zrušena povinnost žít v ghettech, určena nová (G) jména a matriky či obchodní knihy musely být napříště vedeny v němčině x v platnosti numerus clausus, familiantský zákon aj. - Zásadní změnou - ***Velká francouzská revoluce*, která vyhlásila pro Židy plnou občanskou rovnoprávnost** - x ortodoxní část odmítala integraci x vzdělaní a majetní ji vítali (zapojení se do kapitalistického podnikání - v západní Evropě + G, RA, CZ - integrace a asimilace x „východní" Židé z Haliče, RU záboru odmítali - rozdělení POL - 300 tisíc z nich do PRU a RA záboru - vydáni germanizaci - RU záboru -- za času Alexandrových liberálních experimentů podporována židovská řemesla, rolnictví i školství - x obrat, židovské osídlení vymezeno jen na vyhrazené území Kongresovky, tuhá diskriminace - složitější asimilace u slabších, nevládnoucích etnik (na přelomu 18.a 19. století CZ, SK či SLO - Sociální skladba Čechů silně tradicionální, i tradicionální klerikální antisemitismus - \+ Židé přechylující se k G národnosti = ztělesnění němectví a kapitalismu zároveň - V polovině 40. let se objevili první příznivci (Nebeský) x negativně Kl H. Borovský - Židé nebyli Čechy, ale národem cizím (zastával názor většiny české národovecké elity) - Pokroky osvícenských reform profitovali jen menšinu majetných Židů (inklinovala k G liberalismu) - Skutečné postavení velké většiny Židů se ale příliš nezměnilo - a stálá diskriminace pobuřovala mladou svobodomyslnou generaci (příklon k radikálním a revolučním proudům v očekávání skutečné rovnoprávnosti - projeví se v roce **1848**, kdy budou patřit k předním iniciátorům revolučního hnutí, což ovšem antisemitům dodalo další argument -- Židé jako strůjci revoluce Cikáni - kočovná diaspora - přes Balkán do Uher, Čech a POL, střídavě tolerované x častěji diskriminované - podezírány jako osmanští špehové a odmítány kvůli parazitnímu způsobu života některých z nich. - V POL-LIT unii OK x za Karla VI. bezohledné pronásledování a vyvražďování v RA - útěk do POL x pronásledováni i tam, protože díky ochuzení nuceni živit se kriminalitou - 1\. pokusy o usazení a asimilaci za Marie Terezie a Josefa II. X obklopeni nepřízní a předsudky - někteří v 19. století usazovat, většinou v chudých osadách na okraji obcí či na periferii měst. - Menší část integrovat ve 20. století do většinové společnosti x většina, zvláště olaští Romové se stále přidržovali kočovného života a žili mimo společnost ve svém vlastním světě 8. []{#_heading=h.1t3h5sf.anchor}**Polská povstání 1793, 1830, 1864** Povstání 1793 - po 2.dělení POL pod vedením Tadeusze Kosciuszka (veterán US války za nezávislost) velké národní povstání - všechny znaky tvrdé národní a politické revoluce - vedení v rukou radikální šlechty -\> vyvinulo se to do plebejsko-lidového hnutí, účastnili se rolníci, měšťané, řemeslníci i Židé -- všichni vtaženi do národoveckého hnutí - rebelové dlouho kladli odpor intervenčním vojskům (bitva u Raclawic); obrat nastal po vítězství ruské Suvorovovy armády nad Kosciuszkem 10.10.1974 (bitva u Maczejowic) -\> dobyta Varšava - po porážce král Stanislav August abdikoval - mocnosti vyřeší situaci - POL definitivně rozdělí (RU si bere zbytek na V, PRU si bere okolí Varšavy a RA Lublin a Krakov)=\> POL zmizí z mapy Evropy do r. 1918 - 1797 potvrzení dělení záborovým traktátem -- nebude se usilovat o obnovení, státní útvar zcela vymazán - od roku **1797** mělo svou armádu v Itálii, jako Napoleonův pomocný sbor -- cílem obnovení POL - vzniklo **varšavské vévodství**, složené z nejprve PRU(**1807**) a od roku **1809** i ze záboru RA - jen Napoleonovým satelitem, národní svébytnosti POL přiznána i na vídeňském kongresu - problém POL národa -- byl chápán jako politický -\> se zánikem státu zanikl i on =\> polský národ se začal charakterizovat na základě etnicko-jazykovém - PRU a RA získaly každé 1/5 původního území; Rusko získalo 3/5 území s asi polovinou obyvatel - =\> vymazán poslední „národní" stát SE - Nejpříznivější situace v RU záboru -- integrace, pro Alexandra polem „liberálních" experimentů - PRU, RA inkorporaci striktně a důsledněji - zavádět vlastní právo a správu, omezovaly privilegia šlechty nebo upravovaly vztahy mezi vrchností a poddanými x pro rolníky výhodnější než ve starém POL - PRU -- germanizační ráz, POL šlechta politicky zatlačována - RA -- v Haliči vláda stavěla Rusíny proti POL, rolníky proti národovecké šlechtě, aristokracii k dvoru - Polská šlechta si udržela privilegované postavení a značná část se záborovými mocnostmi úspěšně aranžovala x škody utrpěla nemajetná drobná šlechta - proti cizí byrokracii neměla moc šancí Povstání 1830-31 - povstání v RU záboru = v kongresovce = POL království - car zároveň POL král, rozsáhlá polská autonomie - POL úředním jazykem - car zde nevládl absolutně (zemská ústava a šlechtický sněm) - Inspirace FR a BEL - **listopadové povstání** = polské protiruské povstání - car Mikuláš I. se 1830 pokusil zverbovat v POL vojsko pro intervenci do revoluční FR - = podnět k obnovení polské samostatnosti - noc 29/30.11.1830 ovládli povstalci Varšavu - Povstali kadeti (budoucí důstojníci) ve Varšavě ve škole Kadetka - vytvořena prozatímní vláda; pravomoci „diktátora" svěřeny do rukou generála J. **Chlopického** - svolán Sejm -- 25.1.1831 Mikuláš I. prohlášen za sesazeného - odmítli i umírněnou rolnickou reformu -- nezískali rolníky + i tendence na kompromis s carem - =\> boje, POL vojsko dosáhlo mnoha úspěchů x nebylo národně i sociálně zdaleka tak pronikavé - rozhodující bitva 26.5.1831 u Ostroleky -- POL vojsko poraženo po 9 měsících - 1832 vydal car Mikuláš I. tzv. organický statut - - - - - upevnilo identifikaci katolictví a polskosti - - - novota: emigrace z Polska -\> Švýcarsko -\> Mladá Evropa (hl. Paříž), přinesli POL otázku do zahraničí - od této chvíle znaky nacionalismu sekundárního (non-dominant ethnic group) - duchovní obrat -- osvícenství nahrazeno romantismem, forma národního mesianismu (Mickiewicz) - POL = mučeník a mesiáš E Povstání 1846 viz dále Povstání 1863 -- **lednové** (januárové) - RU poraženo v Krymské válce (1856) -\> naděje POL na obnovení státnosti x nebylo v mírových podmínkách - Alexandr II. (nástup 1855) přistoupil ke vstřícným krokům -- zrušen výjimečný stav z r. 1830 - amnestie =\> rozvoj národních aktivit v uvolněné atmosféře, impulzem IT - 10/1861 ve Varšavě \* **Ústřední národní výbor** -- příprava protiRU povstání (červení) x bílí -- loajální carovi - 22.1.1863 -- **manifest výboru** -- prohlásil se prozatímní národní vládou a vyzval POL, LIT a RU k povstání - GB, FR, RA za POL - žádali respektování výsledků Vídeňského kongresu (x neintervenovali) x Prusko, Rusko - vojensky nedostatečně připraveno -- spoléhali na pomoc zahraničí (nepřišla), propouklo prozrazením - důl. osoba -- **Mieroslawski** - povstání se sice rozšířilo x nezískali podporu - partyzánský boj po 15 měsíců, neuspěli - 11.4.1864 carské jednotky zatkly posledního představitele ÚV + 1864 zlomen odpor povstalců - =\> zrušeny poslední zbytky autonomie + rusifikace x zmírněno úplatky, tresty, zrušeno nevolnictví 1864 (= trest pro šlechtu za podporu povstání), integrováno do RU - Hospodářská reforma -- napojení na RU trh, podněcování průmyslu, cukrovarnictví x jen ostrůvky - G -- po sjednocení Poznaňský zábor, útisk POL x RA stála o prizeň POL, situace se nezhoršila - POL končí s revoltou a dávají se cestou pozitivní práce -- budování a posilování národa, školství... (něco jako Masaryk v práci *Česká otázka*) -- inspirace pro celou stř-E - Od romantismu k realismu -- střední třída snaha o vnitřní suverenitu, vzestup zdola (podnikatelé) - Do budoucna proces sjednocení těžší -- UKR, LIT, BEL rozvíjí vlastní národotvorný proces x počítali s nimi 9. []{#_heading=h.4d34og8.anchor}**Polská revoluce 1846 a 1848, další vývoj** Povstání 1846 -- Rakouský zábor - POL si prodělá vlastní malou revoluci 1846 - revolta emigrace proti RA =\> potlačení vojenskou silou + využití nespokojenosti sedláků -\> propuknou [selské bouře] (haličské řeže) - =\> svobodné město Krakov zrušeno, stává se součástí RA správy - ukázala se slabina: národně smýšlející x sociálně lhostejná šlechta x masa národně lhostejného rolnictva Revoluce 1848 - ruský zábor - po potlačení děkabristů 1825 panoval útlum (jako v celé carské říši) + 1848 navíc hospodářská krize; - kromě lokálních nepokojů zde k žádnému většímu pohybu nedošlo Revoluce 1848 - rakouský zábor (Halič) - nezdařený pokus o povstání 1846 (v rakouském zbárou byl tehdy režim nejtvrdší) -\> krvavá rolnická bouře -\> tvrdým zásahem RA armády se obnovil pořádek a RA vláda - březnové dění aktivní spíš ve Lvově -- občanské shromáždění přijalo petici požadující liberální ústavní svobody, rovnoprávnost stavů, konfesí, národní gardu, popolštění správy a svolání haličského sněmu - v pozadí tanula obnova *Rzeczpospolity* - Vídeň neustoupila =\> POL delegace se dožadovala podobné státnosti, jakou dostaly Uhry - rozpor s místními Ukrajicni-Rusíny: polská Národní rada ve Lvově se (6.4.) vyslovila pro jejich jazykovou rovnoprávnost x spory zůstávaly - UKR navrhovali rozdělení země x POL odmítali -\> UKR se uchylovali k součinnosti s Vídní - Halič nakonec dostala (jako ostatní habsburské země) konstituční svobody; iniciativa místodržitele Stadiona pohnula s řešením rolnické otázky - státoprávní cíle ale nebyly naplněny a byly Vídní (podobně jako české) odkládány Revoluce 1848 -- pruský zábor (Poznaňsko) - úspěšné hnutí - první kroky k G jednotě byly doprovázeny souhlasem s obnovou POL - frankfurtský parlament POL právo uznal - králův příslib „národní reorganizace" a následující přebírání moci POL (20.3.) - POL to pochopili jako souhlas s řízením Poznaňska POL správou -- energické přejímání moci POL - reagovala opozice G obyvatelstva v Poznaňsku -\> v Berlíně si to pak s obnovou Polska rozmysleli - návrh rozdělení provincii podle národnosti na menší POL část (vévodství Hnězdno) a větší G (v ní i Poznaň) - bude v *Bundu* x nepřijatelné pro POL =\> odpor =\> povstání - tvrdě potlačeno PRU armádou - Frankfurt PRU zásah podpořil, PRU a RA o POL autonomii neuvažovali, brali Poznaňsko jakou součást *Bundu* - vlna propolských sympatií opadla - POL hnutí ze všech se záborů nespojilo a nedosáhlo svých státoprávních cílů Další vývoj - Hrabě Goluchovski -- za bachovského režimu místodržící Haliče + aranžér Říjnového diplomu - Příslušník konzervativní šlechty (krakovští konzervativci) -- spojili se s bývalými osmačtyřicátníky (demokraty) proti místním rolnickým poslancům (Rusíni) - Nechtěli jít do sporu s Vídní x dohodou dosáhnout rozšíření autonomie - Císař pomýšlí na revanš za rok 1866 -- obrací se na ne-G národy - Nezdály se mu sympatie RA-G liberálů k úspěšnému PRU - Příslibem stály POL ministr v ústřední vládě, POL ve funkci haličského místodržitele, rozšíření pravomocí haličského sněmu - v Haliči uznána POL za úřední a školský jazyk, polonizace univerzity v Krakoě a lvově - rozdíl oproti útlaku v RU a PRU záboru - Halič duchovním centrem I pro POL z ostatních záborů - x nadvláda POL nad Rusíny, šlechty nad rolníky - na přelomu století klid v RA (možnost kariéry, ke konzervatismu) i v RU záboru (x radikální tendence) - v PRU omezení, germanizace x neúspěšná, zapojení do G hospodářství -- ekonomický růst - Kulturkamp + Bodenkampf -- spíše opoziční ráz - **rusifikace a germanizace národní uvědomění spíše posiluje** - **pozitivní politika** -- politické plány jen na vnitřní rozvoj (ne revoluce -- menší zisky lepší než žádné) - rostou rozdíly mezi zábory x i pocit sounáležitosti - v roce 1910 na rozdílných územích cca 18 mil. POL + x mil. v emigraci - do této doby politická jednota POL reprezentace x diferenciace, zostřuje se poměr k záborovým mocnostem - především v RU -- rusifikace, národní hnutí mnoha národů - 1888 v Ženevě založena **Liga polská** -- obnova Rzeczpospolity x později slábne vliv - POL **dělnické hnutí** -- účast na prvomájových demonstracích 1890 - **PSDS** vzniká na Těšínksu 1892 - G -- přijat zákon 1904 ztěžující POL nákup půdy, útisk - **Národní demokraté = endecja** vznikají **1897** v Haliči, Dmowski - 1904 -- 1909 ve všech záborech, nejsilnější v G§ - Odpor proti záborovým mocnostem, židům, socialismu - Vše-POL, snaha o samostatnost x ostatní menšinové národy poté polonizovat - Racionální -- pozitivní činnost pro vzestup POL národnosti - **PSL -- "Piast"**, rolnické hnutí po vzoru eserů - Především v agrární Haliči, útočištěm aktivistů z RU záboru - Demokratizece, národní program blízký ND, později za všeobecné volební právo - Centerm POL živlu -- **Kongresovka** - **Revoluce 1905**, endecja (ND) spojená s RA konstituční opozicí -- očekávali od ní ústupky - Špičky RU záboru byly loajální, Pilsudski revoluci odmítl - Chtěl ji využít a při oslabení režimu provést samostatnou POL akci - Po revoluce dostali Národní demokraté zastoupení v Dumě - V obecní správě, ve školství -- užívána polština - = uvolnění poměrů x naděje na autonomii byly zklamány 10. []{#_heading=h.2s8eyo1.anchor}**Rakouská a německá revoluce 1848-49 -- srovnání** Cesta k revoluci -- předbřeznové období - Stř-E demografický vzestup x problém se zemědělstvím, i přes technický pokrok nedrží krok + 40. léta neúroda - Pauperismus -- 60% městské populace žije pod úrovní životního minima - Odbytová krize (přechod na průmyslovou výrobu) -- pokles cen + nárůst cen potravin (neúrody) - tíživá bída mezi dělnictvem ⇨ stávky, **rozbíjení strojů** (vzpoury ve Slezsku a Praze 1844, bramborová revolta v Berlíně 1847) ⇨ 40.léta počátkem dělnického hnutí - **rolnické bouře** ⇨ vyostření sociálních problémů staré feudální společnosti - zrušení nevolnictví nebylo důsledné a přežitky zůstávaly ⇨ venkov ovládán vrchnostenskou správou, rolníky zatěžovala poddanská omezení a zadlužení - **kombinace problémů staré feudální společnosti s novými problémy společnosti kapitalistické** - neklid politický -- v Neapoli a rakouských provinciích tuhý absolutismus - v Piemont, církevním státě, Toskánsku a Modeně ústavní reformy v duchu umírněných liberálů - **1847 švýcarská občanská válka** mezi liberálními a konzervativními kantony - porážka konzervativců (Sonderbund) a nezdařený pokus o povstání v Haliči 1846 - - nový model revoluce ve FR -- klidný venkov, pařížská revoluce - projevy nepokojů i v RA - oživla politická angažovanost (noviny, politické brožury), nositelem inteligence, postupně i podnikatelé a část byrokracie - narůstal vliv liberalismu a národních států - stoupenci radikálního demokratismu (národní republikánský stát) - **nástup *Fridricha Viléma IV*. -** politické experimenty -- zrušil cenzuru, ukončil dlouhý spor s katolickou církví, éra smíru v Poznaňsku, nakrátko svolal i generální sněm pruských stavů 1847 - revoluci napomohla FR -- snaha kompenzovat neúspěchy koloniální politiky = posunout hranici na Rýn - odpor G veřejnosti a posílení G cítění ⇨ germanistické sjezdy (požadavky národního státu a touha po politických liberálních změnách) a demonstrace 1847 - - u druhých národů národnostní požadavky - - v G státech byly už ve 30. letech relativně liberální ústavy, PRU bylo díky napoleonským reformám modernější a nemělo tak zpátečnického panovníka jakým byl František I. s Metternichem - převratech v Neapoli a Paříži (únor) následovalo Bádensko a v březnu střed kontinentu i RA a PPU: **revoluce začala spořádanými petičními schůzemi měšťanského publika**, iniciovanými vesměs radikálními demokraty **Průběh revoluce v Rakousku** - - - krize politického vedení -- chyběla silná panovnická osobnost a Státní rada (nahrazovala slabomyslného Ferdinanda I.) trpěla osobními rozpory - změna atmosféry: pouta metternichovského režimu byla už i vyššími vrstvami vnímána jako nesnesitelná; pochyby, jestli to je opravdu ten „nejlepší svět" -- i v dosud loajálních kruzích - konzervativci sice byli ještě silní v alpských zemích x v Rakouscích a Vídni se stávali menšinou - převahu získávalo liberální myšlení - 1847 **vypověděl poslušnost tradičně loajální zemský sněm** v CZ (hrabě Deym) ⇨ požadoval reformy a obnovu jejich historického práva × Palacký doporučoval příklon k národnímu hnutí a k liberálnímu programu přeměny stavovské reprezentace v širší občanské zastoupení - **největší aktivita u stavovské opozice v Uhrách** (ve 30.letech hrabě Ištván Széchenyi) - témata politická, národnostní ⇨ formují se zárodky politických stran, nová **nastupující opozice** (Kossuth, Deák) - prohlášení spolku - národní i liberálně konstituční požadavky: ústava a občanské svobody, rozšíření stavovského zastoupení o předtavitele „třetího stavu) (i zrušení poddanských povinností) - ***Kossuth** -* mluvčím radikální liberálně nacionální opozice -- propagoval ochranářskou politiku - 1847 poslancem uherského sněmu ⇨ slavná řeč ve prospěch konstituce, co odstartovala revoluci - **dubnovými zákony** byla v Uhrách zlikvidován stavovsko-feudální pořádek - zavedení maďarštiny jako státního jazyka × u Custozzy si Vídeň ultimativně žádala zrušení dubnových zákonů a Jelačićovi dobrovolníci zahájili proti Uhrám tažení - 16.září Výbor obrany vlasti a honvédské vojsko × tažení Windischgrätze - vláda do Debrecínka ⇨ Kossuth zemským správcem-prezidentem × národnostní konflikt, po nezdaru revoluce uprchl a do vlasti se už nevrátil - - řemeslničtí tovaryši, dělnici, studenti = opora radikální frakce -- ta dala hnutí dynamiku a vtiskla mu demokratický ráz (silně protihabsburský) - bouřlivé události, rabování, výtržnosti (i s protižidovským zabarvením) - starý režim a jeho představitelé ale kapitulovali téměř hned -- rezignace Metternicha (prchl do Londýna) - pouliční bouře ale neutuchali a císař Ferdinand I. slíbil vydání ústavy a svolání Ústavodárného shromáždění (15.3) -\> 4/48 **Pillersdorfova ústava = dubnová** - první v RA, oktrojovaná x pololiberální se silnou panovnickou mocí - neodpovídala představám revoluce -\> vyvolala **odpor** (nepočítala se všeob. vol. právem) - netýkala se Uher a IT provincií - začalo „ozbrojení lidu" -- měšťanská Národní garda a Studentská legie - vlna protestů -\> císař uprchl do konzervativního Innsbrucku - **v květnu odvolána** - opatrně začaly vycházet vstříc požadavkům zdola ⇨ v RA **vláda Franz von Pillersdor -** v květnu premiér ⇨ **nová ústava se silnou panovnickou mocí, kombinovaným zastoupením stavů a lidu -- v dvoukomorovém systému a s volebním právem (cenzus vylučoval závislé osoby)** - x sociálním problémem RA - sociální osvobození rolnictva - poddanská práce neproduktivní a jejich poměry nebezpečně revoltujícím anachronismem - **v březnu v Lombardii a Benátsku vypuklo povstání** a donutilo Radeckého k ústupu do S-IT pevností - 24.března vyhlásilo RA válku Piemontské království a Lom+Ben se připojili - - **druhým revolučním centrem** **Uhry** - nespokojenost i stavovské kruhy - počátek března -- radikální vystoupení Kossutha - nezbytné přeměny do 12 bodového programu - liberální požadavky i mocensko-politické nároky maďarské elity - jádrem programu **požadavek vlastní uherské vlády** - Vídeň okamžitě vyhověla - 18.3. předsedou hrabě Lájos Batthyány ⇨ během 3 týdnů program do **série zákonů** - Uhry státoprávně spojené se Sedmihradskem prohlášeny za dědičnou konstituční monarchii s dvoukomorovým sněmem - zaručeny osobní svobody, nezávislé soudy, zrušena stavovská práva a šlechtická privilegia daňová a dědická; atributy samostatnosti i v zahraniční politice a vojenské sféře - maďarština státním jazykem × nevyřešen poměr k CRO, ignorovány neHUN národy (SRB, SK, RUM nezpochybňovali příslušnost k HUN x národní autonomii, právo užívat mateřský jazyk) - mluvčími SLO - katoličtí krajané ⇨ usilovali o překonání regionální rozdrobenosti (žili v 6 korunních zemích) - v dubnu požadavek jazykové rovnoprávnost, spojení národa ve společném království Slovenija - - přípravy liberálně-demokratické ústavy - 7.9.1848 **zákon o zrušení roboty** (= poslední relikt feudalismu, navrženo CZ) - stanovena náhrada ve prospěch vrchnosti (25 ročních výnosů poddanských dávek), suma vyplácena postupně (část z pokladny státu, část zemí, část od poddaného -- dostávali úvěry) = typické řešení pro zdejší region - [velkostatek] ve stř-E se udržel, výkup mu poskytl prostředky na rozvoj (přeměna na kapitalistický podnik) x zlomí je pozemkové reformy 20. století - [rolníci] nebyli nuceni k velkému odprodeji půdy - pomohl jim stát x zadluženi -- postupně jeden z největších problémů venkova (pomohly až inflační vlny obou sv. válek); po revoluci bylo rolnictvo saturováno a nemělo potřebu se zapojovat do nějakých dalších konfliktů - příprava ústavy (až do jara) - snaha **posílit neúspěšný Jelačićův útok proti uherské revoluci** -- RA ministr války Latour se pokusil poslat Jelačićovi vojáky a pomoc - uherský odpor a **odpor** vídeňského lidu (6.10.) =\> jedno z největších povstání r. 1848 - uplatnil se ve velení POL revolucionář generál Bem - po 10 dnech boje Windischgrätz utopil povstání v krvi - drancování, brutální odveta, jaká se mu nepodařila v Praze -\> poprava vůdců (i poslanec Blum) - - císař i sněm se přesunuly do Kroměříže - ve Vídní 6.10.1848 revoluce - budou stavebními prvky budoucí federace tradiční korunní země nebo státoprávní národní novotvary - myšlenka národních „podstátů" - kombinace zemského a národního principu + pragmatické kompromisy (Riegre se spojil s G radikální L) - Rieger bránil demokratické ustanovení o občanských právech a ronoprávnosti národů - vypracována ústava x Franc Josef ji nepřijal, sněm rozpustil, vyhlásil **oktrojovanou Stadionovu ústavu** - - - - centralismus (Uhry ztrácí svá privilegia -\> nespokojenost Kosstuha -\> detronizace Habsburků) - vysoký volební cenzus - jednotné celní území, právo na vzdělání a vlastní jazyk, náboženská svoboda, ne poddanství, svoboda bádání, zakázána cenzura... - existovala říšská rada jako poradní sněm panovníka - výkonnou moc měl panovník, ten svolával sněm (horní a dolní komora) - x nebyla moc dodržována - Kroměřížský sněm rozpuštěn 3.3.1849 =\> těžiště revoluce se přeneslo do Uher - v létě 1849 porazila Radeckého armáda piemontskou armádu a s FR expedičním sborem zlikvidovala poslední republiky v Benátkách a Římě - i kapitulace Uher u Világoše ⇨ nastoupil zde rakouský generál Haynau ⇨ nastolil krutovládu - revoluce poražena silou - zrušena Silvestrovskými patenty 1851 -- místo ústavy jen *Zásady pro organické řízení zemí rakouského císařství*; potvrzena rovnost před zákonem, zrušení poddanství =\> nástup neoabsolutismu (Schwarzenberg, Bach) Revoluce v Uhrách - dubnové zákony základem ústavního státu -- rozhodující díl moci měla stavovská šlechta - stát měl být koncipován centralizovaně x **Batthyányho vláda** složena **jen z Maďarů** - nemaďarských národností 63% ⇨ nesouhlasili s nadřazeností Uher -- nejsilnější odpor v království Chorvatska, Slavonie a Dalmácie - Velké národní shromáždění v březnu protestní program s liberálními ústavními svobodami - požadoval rovnoprávnost národního jazyka a připojení tzv.vojenské hranice a uznání autonomie se samostatným sněmem a správou v čele s bánem (Jelačić) - Srbové byli loajální x Dalmácie přednost podřízenosti Vídně - \* CHO vládních orgánů, přerušení styků s HUN vládou, na Slovanském sjezdu pro austroslavismus - do opozice proti Pešti i SK - **11.května shromáždění v Liptovském Mikuláši** - 14ti bodový národně-politický program Žiadosti slovenského národa - přeměnu HUN ve svazek **rovnoprávných národů**, součástí pak SK se sněmem + slovenštinou - × drsná reakce Uher ⇨ stanné právo v SK krajích a zatykač na hl.předáky (Štúr, Hurban, Hodža) - **HUN** - nepanuje separatismus, vláda udržovala styk s Vídní (pomohla) - sesadila Jelačiće, císařská armáda zakročila proti odbojné Vojvodině - HUN vláda zato souhlasila s nasazením hraničářských vojsk proti IT - **mezi Peští a Frankfurtem spojenectví** × netrvalo dlouho -- v září Vídeň přerušila styky a vyhlásila v Uhrách **výjimečný stav** -- povstalecká země a znovu jmenovaný Jelačić začal proti Uhrám ofenzívu - 50 tisíc mužů -- Chorvati i Srbové, na S křídle SK dobrovolnický sbor - 19.září **Slovenská národní rada v Myjavě vyhlásila odtržení SK od Uher** - sbor začal s ofenzívou a obsadil značnou část SK - uherská **revoluce se proměnila v obranou válku** ⇨ místo Batthyányho vlády v čele země **Výbor obrany vlasti** s vedením Artúra Görgeyho (170 tisíc mužů ve zbrani) -- 1/3 pravidelní jednotky a 2/3 honvéd - x u Schwechatu vojsko poraženo a zastaveno -- po potlačení vídeňské revoluce přešli císařští pod velením Windischgrätze do ofenzivy, v prosinci zvítězili v Pešti, v únoru u Kápolny - revoluční vláda se přesunula do Debrecína a **14.dubna 1849 detronizace** Habsburků - vyhlášení nezávislosti -- v čele Kossuth × mezinárodně uznáni nebyli - **vojenská ofenzíva úspěšná** -- dobyta Pešť, Budín, Komárno - RA musela požádat **o pomoc cara** ⇨ RU zásah rozhodl a ze zahraničí (GB) tolerováno - začalo vzájemné vraždění HUN, SRB a RUM ⇨ Kossuth pochopil a 22.července se vláda pokusila získat nemaďarské národy uznáním jejich národních práv a emancipací Židů - x **13.srpna u Világose** složila zbraně do rukou RU **Průběh revoluce v Německu:** - - konzervativec, vyznávající ideály návratu k náboženství atd. - 18.3.1848 -- zprávy o revoluci ve FR a IT -\> rozbuška -\> vypuknutí demonstrací - král poslal proti demonstrantům vojsko s těžkými zbraněmi x po střetu kapituloval -\> donutili k vytvoření Národní gardy, vyhlásil všeobecnou amnestii a jmenoval liberální kabinet - povolána nová vláda z porýnských liberálů (Camphausen, Hansenmann) a liberálních junkerů - nanovo svolaný stavovský sněm PRU zemí =\> přijat liberální zákon pro volbu pruského Národního shromáždění (nižší vrstvy neobvykle silnější zastoupení) - - očekávání, že se PRU postaví do čela sjednocení - kancléř Brandenburg - - povstání v J-G státech - během několika týdnů nastoupily nové vlády - ve společnosti idealistická nálada sbratření („březnový zážitek") - březnová ministerstva -- složena z liberálů a reformních konzervativců - = konec partnerství liberálů s demokraty - další G státy jednaly podle PRU vzoru a dali se **cestou liberálních ústupků** - - Dánsko je chtělo inkorporovat x PRU =\> válka - na souši úspěšnější PRU x na moři Dánové (GB podpora) - **velmoci** si vynutily **ústup PRU** - v G společnosti tento boj vyvolal **nacionální vlnu** - - teritoriálním základem *Bund* = německý spolek - součástí měli být i země *Budnu* = i neněmecké obyvatelstvo =\> problém =\> maloněmecká koncepce - **maloněmecká** - sjednocení kolem PRU; liberální; pravděpodobnější; bez RA zemí a s převahou PRU - pro byli poslanci PRU a S-G (přirozeno-právní koncept) - **velkoněmecká** - radikální, revoluční; zařazení „dědičných" RA zemí (možná i celé monarchie) - pro byli poslanci RA a J-G (historicko-právní koncept) - - - - sídlo spolkových institucí, 31.3. se sešel Vorparlament (600 delegátů zemských sněmů) - měl **připravit volby** do celoněmeckého zastupitelského orgánu (Národní shromáždění) -- na základě přímého všeobecné a rovné volebního právo vyhrazené mužům s nezávislým postavením - pozván i Palacký x odmítl (*Psaní do Frankfurtu*) - volby do Německého národního shromáždění: účast různá -- nejslabší v RA (absence Čechů) - 18.5.1848 se sešlo zvolené Národní shromáždění -- **Parlament** (v kostele sv. Pavla) - hl. cílem parlamentu bylo vytvoření liberální ústavy budoucího Německa - má být země republikou (radikální levice) x konstituční monarhcií (liberálové) - co je vlastně G, jaké mají být hranice - souhlas s obnovou POL, přízeň i na Poznaňsko x ozvalo se zdejší G obyvatelstvo -- návrh na rozdělení (menší POL a větší PRU součásti Bundu) -- povstání, krutě PRU potlačeno - 27.3.1848 vypracovali **Říšskou ústavu** - Prosazena maloněmecká koncepce sjednocení kolem Pruska bez Rakouska -- měla to být spolková monarchie; vláda odpovědna dvoukomorovému parlamentu - císař měl mít právo suspenzívního veta - - 12.října 1848 Národní shromáždění do ústavy přidalo **pasus rušící „božské právo" panovníka** - x **konzervativní síly během 2 měsíců provedly státní převrat -** Wrangel obsadil Berlín, sesadil umírněnou liberální vládu a jmenoval kabinet hraběte Brandenburga - Fridrich Vilém IV. 5.prosince rozehnal Národní shromáždění a **naoktrojoval ústavu** - Duben 1949 PRU král ale odmítl převzít korunu - nebyla od Boha x od revoluce =\> **Parlament se rozpadl** - pokus o vytvoření národního G státu ztroskotal - část poslanců se sešla ještě 6/1849 ve Stuttgartu (**kusý parlament**) -- 16.6.1849 byl ale rozehnán vojskem -\> *bitva U Rastattu* -- poražen zbytek revolučních sil - - v austroněmeckém prostředí se začalo přemýšlet, jestli a do jaké míry vyváží G sjednocení ztráty plynoucí z rozpuštění habsbsburské monarchie - \+ bezmoc frankfurtského parlamentu + konzervativní příchylnost k dynastii + vazby k jednotlivým RA zemím + ochranářské zájmy RA ekonomiky + odpor k PRU-protestantské převaze + obavy z újmy na velikosti a velmocenské roli monarchie + strach ze změny po staletích - možný zárodek budoucí RA identity x rakouští G, či německy mluvící RA? - začal se projevovat „návrat" k RA -- odrazil se i v postoji českých G **Závěr**: - - - - - - iniciativa většinou na straně starých režimů a jejich vojsk - revoluce byla **slabá** x proti **hrubé síle** **starého** **režimu** - **národní hnutí** zahnána do **kontrarevolučního tábora** (Češi, Slováci) - neúčastnilo se nejpočetnější rolnictvo - akmile se národovecké elity přiblížily k moci, dostaly se do fatálních rozporů (byly jim společné jen politické cíle jako ústava a občanská práva x malý alianční potenciál, nedostatek solidarity, moc partikulární, neschopny kompromisu) - **společný rys** neúspěchu revoluce ve všech státech: chtěli založit národní stát, dát mu svobodné demokratické zřízení, vyrovnat sociální napětí = **moc požadavků najednou** - generálové Windischgrätz, Jelačić, Radecký či ministr války Latour sice vládám formálně podléhali x považovali je za slabé a postupovali co nejvíc samostatně - po překonání březnového šoku v armádních vznikají kamarily - chtěly nastolit pořádek na vlastní pěst 11. []{#_heading=h.17dp8vu.anchor}**Revoluce 1848 v Čechách** - 11.3.1848 schůze ve **svatováclavských lázních** (občanské shromáždění) -\> *Soubor požadavků CZ národa* - **státoprávní požadavky** -- Čechy, Morava a Slezsko nerozlučitelný celek, jazykové, základní občanská a lidská práva, zrušení roboty) + **sociální** -- organizace mezd a práce - předán Ferdinandu V. ten přislíbil zemský sněm a vládu (**spolek Repeal**) - až druhý nátlak přiměl Vídeň k určitému ústupku: 8.4.1848 -- císařský kabinetní list dávající souhlas k jazykové rovnopr

Obsah - Past Paper

Document Details

Tags

Related

Summary

Full Transcript

Upgrade to continue