Cvičení 2024 PDF

2. cvičení Globální problémy ŽP Země - video - David Attenborough: Život na naší planetě 3. cvičení EKOLOGICKÁ STOPA Co je to ekologická stopa? → účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů. Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zaji...

2. cvičení Globální problémy ŽP Země - video - David Attenborough: Život na naší planetě 3. cvičení EKOLOGICKÁ STOPA Co je to ekologická stopa? → účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů. Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. porovná činnost člověka a její dopad na ekosystém planety a trvalou udržitelnost určuje, kolik metrů čtverečních povrchu planety člověk potřebuje pro svůj život a různé činnosti Metoda nám říká jakou stopu (vyjádřenou v globálních hektarech na osobu - gha) zanechává náš životní styl a související spotřeba zdrojů v globálním měřítku. Průměrná ekologická stopa světa je cca 2,7 gha Ekologická stopa tvoří stranu poptávky „zeleného účetnictví“. Stranou nabídky je biokapacita = schopnost ekosystémů doplňovat to, co z nich lidé odčerpávají a pohlcovat odpady, které produkují, v rámci současné úrovně technologií a čerpání zdrojů. Biokapacita se může rok od roku měnit. Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“ v daném roce. https://www.hra-o-zemi.cz/ Česká republika je ve světovém pořadí na 163.místě s ES 5,7gha/obyv. V rámci EU je na 18.místě. Průměrná ekologická stopa jednoho obyvatele Země je 2,7 globálních hektarů – tedy hektarů pomyslné plochy zeměkoule – přičemž dostupná biokapacita nepatrně překračuje 2 globální hektary. OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ: Jak byste mohli snížit osobní ekologickou stopu? Co všechno jste ochotni udělat? Ekologická stopa - bydlení 40 % na ES průměrného Čecha má způsob bydlení (způsob vytápění obydlí, spotřeba energie, ohřev vody, klimatizace, elektronické přístroje, vaření a další). → Změna způsobu vytápění na nízko fosilní či bez fosilní.  preferovat obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, energie prostředí (tepelná čerpadla) či solární energie → Při využívání obnovitelných zdrojů energie na vytápění = snížení ES i o desítky % (Nová zelená úsporám). → Úspory energie zateplení domu či bytu, výměnu oken, používaní šetrných spotřebičů, LED osvětlení a například i zhasínání v místnostech. → Nakupování „zelené elektřiny“. Dnes je naštěstí možnost zvolit si svobodně dodavatele elektřiny - např. Nano Green či EkoElektřina. → Vlastní výroba elektřiny – nainstalovat na střechu fotovoltaické (Nová zelená úsporám). Každá KWh vyrobená ze slunce pak přispěje k poklesu vaší stopy. → Klimatizace – z hlediska ES je problematická. Spotřebuje nemalé množství elektřiny, produkuje odpadní teplo, které zejména ve městech zvyšuje efekt „tepelného ostrova“. Jako chladící médium používá tzv. fluorované uhlovodíky (HFC), které přispívají ke změně klimatu. Zabránit jejich úniku do ovzduší je velmi obtížné. Lepší klimatizací jsou stromy ve městech, zelené střechy a fasády či vnější žaluzie, které pracují „zdarma“ a bez ekologické a uhlíkové stopy. Ekologická stopa - doprava doprava je třetím nejdůležitějším přispěvatelem k osobní ekologické stopě → největší díl ES = osobní auta Na jednoho Čecha připadá každoročně přes 10 000 kilometrů ujetých v osobních automobilech. Létání - emise skleníkových plynů uvolněné v letové výšce 10 000m mají větší ohřívací efekt na atmosféru = nejzávažnější dopad na ekologickou stopu!! Každý Čech v roce 2017 (novější data nejsou k dispozici, ale čísla každoročně rostou) nalétal skoro 1000 km. Pokud nám jde o ekologii, měli bychom omezit létání a dovolené v luxusních hotelech ve vzdálených destinacích, preferovat skromnější a bližší destinace dostupné veřejnou dopravou. Ekologická stopa - potraviny Významným zdrojem emisí skleníkových plynů je zemědělství – zejména živočišná produkce Globálně odpovídá přibližně ¼ ES (větší podíl, než u dopravy). 1) Efektivní způsob = zmenšení podílu živočišných produktů ve stravě. Kromě ekologické stopy tak snížíme i uhlíkovou a vodní stopu (chov dobytka je velmi náročný na spotřebu vody) = stačí, že 2x týdně vynecháme maso (prokazatelně to nemá žádné zdravotní následky, spíše naopak) →sníží roční ES průměrného Čecha o cca o 6 %. 2) Další možností je preference lokálních, sezónních a bio potravin. Jsou často zdravější, a také snižují tzv. „food miles“, tedy cestu potravin z druhého konce zeměkoule a nezanedbatelnou spotřebu paliv na jejich dopravu, úpravu a konzervaci. 3) Další možností je vlastní produkce plodin na zahradě či komunitní zahradě. Ekologická stopa - spotřeba 1) Čím méně toho nakupujeme, tím méně toho je vyrobeno a tím nižší dopad zanecháme. 2) Minimalismus ve spotřebě proto přináší ekologické benefity. 3) Preferovat bychom měli trvanlivé a opravitelné výrobky. Nákupy v bazarech a second- handech jsou levnější a snižují stopu spotřeby. 4) Vyhnout bychom se měli tzv. „rychlé módě“ – fast fashion, které je sice levná, ale znamená enormní nápor na zdroje a produkci znečištění. 5) Tradiční sušení vypraného oblečení na šňůře je ekologičtější než používání sušičky. 6) Odpady - jejich celkový dopad na ekologickou stopu není tak velký, jak bychom se mohli představovat (v případě České republiky kolem 5 %). Přesto platí jednoduché pravidlo, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nevznikne. Další krokem by mělo být maximální třídění těch složek, kde to je možné – tedy plastů, skla, papíru, tetrapaků, kovů, nebezpečných odpadů, oblečení a biologických odpadů. Ekologická stopa – stav ekologické stopy Po roce 1970 globální ekologická stopa překročila rychlost regenerace Země. Toto překročení snižuje zdraví planety a s ním i vyhlídky lidstva. Lidská poptávka i přírodní zdroje jsou na Zemi rozloženy nerovnoměrně a struktura lidské spotřeby těchto zdrojů se liší. Různé hodnoty ES jsou způsobeny jak rozdílným životním stylem. Aktuálně žije více než 80% světové populace v zemích, které mají ekologický deficit a které spotřebovávají více zdrojů, než jsou jejich ekosystémy schopny obnovit. Vodní stopa - https://vodnistrazci.cz/zivotni-prostredi/vodni-stopa; https://www.voda.limited/vodni-zuctovani Uhlíková stopa – např. https://www.uhlikovastopa.cz 4. cvičení HLAVNÍ CVIČENÍ - 18. 10. Ořechov – 8:45 horní zastávka u arboreta - 19. 10. – 13:00 ENERGETIKA – Kam směřuje ENERGETIKA 1. Vývoj elektrizace a elektroenergetiky Konec 19. století - lokální užití – silně decentralizovaná (pohony strojů a osvětlení). Počátky elektroenergetiky - po 1. světové válce (1918) – dochází k plošné elektrifikaci ČSR což vedlo k postupné centralizaci → budování velkých uhelných elektráren (SOx,NOx,CO2, prach částice). 1919 - přijat zákon o všeobecné elektrizaci. Při vzniku republiky mělo přístup k elektřině 34 % obyvatel, ale pouze 10 % měst a obcí. 1945 – po 2. světové válce nárůst spotřeby elektřiny (budování těžkého průmyslu) 1955 - elektrifikováno celé území českých zemí. → budování velkých uhelných elektráren a Vltavské kaskády, 1985 - JE Dukovany (provoz 1. bloku), 1987 – zahájena stavba JE Temelín. 1990 – rozpad RVHP – výrazně se propadla spotřeba 1996 - zahájila provoz přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší současná vodní elektrárna v ČR s výkonem 650 MW 1998 - dokončen rozsáhlý odsiřovací program českých elektráren, české elektrárny jsou z hlediska ekologie rovnocenné západoevropským. 2000 – vyrobena první elektřina v JE Temelín (blok 1), regulérní provoz prvního bloku byl zahájen v roce 2002, druhého v roce 2003. 2005 – Česká republika schvaluje zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. 2006 – trh s elektřinou je v ČR plně liberalizovaný (trh s plynem o rok později) – zákazníci si mohou zvolit dodavatele energií 2015 - vláda ČR schvaluje aktualizovanou Státní energetickou koncepci, která počítá s útlumem výroby elektřiny z uhlí, rozvojem obnovitelných zdrojů a s posílením výroby v jaderných a plynových elektrárnách * * Aktualizace – 10/2023 - Vláda schválila návrh plánu, který nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace a plnění svých evropských klimaticko- energetických závazků do roku 2030. Cílem ČR je dosáhnout snížení emisí v souladu se závazky vyplývajícími z balíčku Fit for 55 a přispět k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Strategickým cílem ČR je snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. 2. Zdroje energie – základní dělení 3. Jaký primární zdroj energie se v ČR využívá nejvíce? V ČR se nejvíce jako PRIMÁRNÍ ZDROJ ENERGIE využívá uhlí. Fosilní „uhlíkový“ původ = 2/3 všech zdrojů. Zdroj: www.cezdistribuce.cz (Jan Berka), Zdroj: Klimatický plán ČR 2019. 4. Kdo je největším spotřebitelem energie v ČR? Průmysl, doprava a domácnosti spotřebovávají nejvíce energií. roční konečná spotřeba energií v ČR dle odvětví (PJ) Pozn.: 1.000 PJ = 278 TWh; 1 MWh = 3,6 GJ Zdroj: www.cezdistribuce.cz (Jan Berka), Zdroj: Klimatický plán ČR 2019. Doplňující schémata: Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise (faktaoklimatu.cz) Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů (faktaoklimatu.cz) Výroba elektřiny ve světových regionech (faktaoklimatu.cz) Uhelný phase-out ve státech EU (faktaoklimatu.cz) https://ec.europa.eu/eurostat/web/interactive-publications/energy-2023 5. Jaké v ČR využíváme technologie a jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Vybrané technologie: Uhelná energetika tepelné elektrárny využívají spalování uhlí pro získání tepelné a elektrické energie princip je založen na přeměně energie tepelné na mechanickou a mechanické na elektrickou účinnost přeměny energie v moderních uhelných elektrárnách se pohybuje kolem 42 % + Stabilní zdroj velkého množství energie, dobrá regulace, poměrně rychlá výstavba i levný provoz… - Ekologické škody – pálením uhlí (škodlivé emise CO2, SO2, NOx, prachové částice) – kyselé deště…. Jak funguje uhelná elektrárna Jaderná energetika + Bezemisní, stabilní zdroj velkého množství energie, cena paliva tvoří pouze malou část z ceny elektřiny, stále se zvyšující bezpečnost. - Velmi investičně náročná (cca 200 mld. Kč), dlouhá doba výstavy (cca 20 let výstavba), nebezpečí radioaktivního úniku, radioaktivní odpad. Jak funguje jaderná elektrárna Jaderná elektrárna Dukovany | Skupina ČEZ - O Společnosti (cez.cz) Jaderná elektrárna Temelín | Skupina ČEZ - O Společnosti (cez.cz) Větrná energetika + Bezemisní, vítr nevyčerpatelný zdroj; výstavba = 100 % nákladů; provozní náklady téměř nulové  - nestabilní zdroj - závislost momentálního výkonu na aktuální síle i směru větru, životnost cca 20 – 25 let x pořizovací cena. Jak funguje větrná elektrárna Doplňující schéma: https://faktaoklimatu.cz/infografiky/potencial-vetrne-energie-cr Solární energetika + Dotace; každou sekundu dopadá na čtvereční metr zemského povrchu, kolmý na směr dopadajících paprsků (přes 1 000 W sluneční energie); výstavba = 100 % nákladů; bezhlučná - Nestabilní zdroj - pouze kolem 14 % hodin v roce je výroba vyšší než 50 % instalovaného výkonu (4% hodin nad 80%); životnost cca 20 – 25 let x pořizovací cena Jak funguje fotovoltaická elektrárna Doplňující schéma: https://www.svetenergie.cz/cz/energetika-zblizka/obnovitelne-zdroje-energie-pro- deti/slunecni-energie-pro-deti/o-slunci-a-zareni/slunce#&gid=1&pid=2 https://faktaoklimatu.cz/infografiky/potencial-solarni-energie-cr-strechy https://faktaoklimatu.cz/infografiky/uzemni-stopa-oze (Vodní energetika) Voda patří k nejstarším energetickým zdrojům, které člověk začal využívat. Vodní elektrárny neznečišťují ovzduší, prokysličují vodní tok, nevyžadují palivo, jsou bezodpadové a vysoce bezpečné. I když v ČR nejsou přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, hrají v rámci obnovitelných zdrojů u nás vodní elektrárny prim. Jak funguje vodní elektrárna Palivový článek Vodík je z energetického hlediska nejčistší palivo s nejvyšším energetickým obsahem. Při spalování neprodukuje žádné škodlivé látky, při reakci s kyslíkem (například v palivovém článku) vzniká kromě energie jen čistá voda. Spálením 1 kg vodíku se uvolní více než dvojnásobek použitelné tepelné energie, v porovnání se spálením 1 kg libovolného dnes používaného paliva (dřevo, uhlí, plyn, nafta, benzín). + Vodík lze vyrobit např. elektrolýzou vody (pomocí dodané elektřiny se nechá „rozpadnout“ voda na vodík a kyslík); palivové články mohou být vítanou a hledanou formou pro dlouhodobou akumulaci energie.  - cyklus elektřina – vodík – elektřina velmi nízkou účinnost (cca 30-40 %), je velmi drahý a (zatím) nekonkurenceschopný; vodík má dosud nevyřešené technologické překážky (např. skladování, nízká energetická hustota, atd.) Jak funguje palivový článek Doplňující schéma: Ember Scénář transformace elektroenergetiky ČR https://faktaoklimatu.cz/studie/2020-scenar-ember?q=v%C4%9Btrn 6. Jak zní základní pravidlo energetiky? Výroba (MW) = Spotřeba (MW) je to proto, že akumulace elektřiny je technologicky obtížná a drahá toto pravidlo je nutné pro dodržení stability celé elektrizační soustavy (např. frekvence 50 Hz, podpětí/přepětí, atd.), v opačném případě hrozí až blackout od tohoto pravidla se pak odvíjí plno elektroenergetických specifik (např. drahé elektrárny fungující ve špičkovém zatížení nebo nutnost robustní energetické infrastruktury) 7. Co si myslíte o vývoji energetiky do budoucna? Smart grids bude o velkých investicích a změně chování celého systému i uživatelů (výrobců, obchodníků, spotřebitelů, regulátora, zákonodárců, atd.) alfou a omegou je instalace chytrých elektroměrů (AMM) zavedení dynamických tarifů (obchodní i distribuční) nová legislativa umožňující sdílení elektřiny, flexibilitu a agregátory, atd. obrovské potřeba akumulace (baterie, palivové články, přečerpávací elektrárny, elektromobilita, atd.) lze očekávat obrovské rozdíly v ceně silové elektřiny během dne (přes den díky FVE levné, večer drahé) 6. cvičení Péče o biotu a lesy péče o biodiverzitu lesy, problémy a řešení Zajímavosti Červený seznam IUCN eviduje celosvětově přes 28 tisíc druhů ohrožených vyhynutím. Odhaduje se, že úbytek biodiverzity je v současné době 100 až 1000 krát rychlejší, než kdyby byl způsoben pouze přírodními procesy. Od r. 1600 do r. 2000 vymřelo asi 500 druhů živočichů a asi 600 druhů rostlin!!! Tropických deštných pralesů bylo na počátku 20. století – 16 milion. km2 a mokřadů 8,9 milionů km2. Dnes je jich polovina. Každoročně ztrácíme asi 0,4 % tropických deštných pralesů a 0,2 % mokřadů! OTÁZKY: Napište důvody, proč je biodiverzita důležitá? Co způsobuje úbytek biodiverzity (faktory ztráty)? Co je potřeba udělat pro zachování biodiverzity? Znáte nějaké úmluvy, legislativní nařízení, atp., která souvisejí s biodiverzitou? Proč je biologická rozmanitost důležitá? Zdravé ekosystémy nám poskytují mnoho základních předpokladů života (považujeme za samozřejmost). Rostliny = přeměňují energii ze slunce.  Bakterie (a další živé organismy) rozkládají organickou hmotu na živiny = rostlinám poskytují zdravou půdu. Opylovači = rozmnožování rostlin a zajišťují tak naši produkci potravin. Rostliny a oceány = hlavní pohlcovače uhlíku. Koloběh vody je také silně závislý na živých organismech. Vymizení jednoho druhu může mít velký dopad na potravinový řetězec. Ztrátou biodiverzity = dochází k destabilizaci ekosystému! BIOLOGICKÁ ROZMANITOST NÁM POSKYTUJE: čistý vzduch, pitnou vodu, kvalitní půdu a opylování plodin, pomáhá v boji proti změně klimatu, snižuje dopad přírodních rizik. Kolik druhů žije na Zemi? Popsaných je 2,12 milionu druhů, podle některých odhadů jich ale na Zemi může žít až okolo 8,7 milionu. 86% na souši, 13% hluboko pod povrchem, 1% v mořích. Hlavní faktory ztráty biodiverzity 1) Ubývání biotopů - Především v důsledku intenzivního zemědělství a s tím spojených změn v krajině (kácení pralesů). Hlavní příčinou bývá ubývání biotopů zabírání půdy ve prospěch polí a plantáží. Např. mizení tropických pralesů kvůli pěstování palmy olejné v Indonésii: z 8688 druhů (z Červeného seznamu IUCN) jich 5407 vymírá kvůli zemědělství a 4049 druhů kvůli kácení dříví! → Tlak na ekosystémy se zvyšuje - zvyšuje se poptávka po zemědělské půdě, potravinách atd. Nejrapidněji ze všech biotopů přitom mizí často právě ty, které jsou druhově nejpestřejší. Pozn.: Nejrychlejší je úbytek hlavně u stepí, savan a některých typů lesů v tropech, subtropech či v mírném pásmu (lépe na tom jsou zatím tundry, pouště nebo severské jehličnaté lesy). 2) Nadměrné využívání organismů - Intenzivní lov savců, ryb a dalších živočichů Mořské ekosystémy 1/3 populací komerčně využívaných mořských ryb je přelovená, dalších 60 % se loví na hranici udržitelnosti. Sladkovodní ekosystémy Červený seznam (ohrožených druhů IUCN) je uvádí až 80 druhů sladkovodních ryb jako vyhynulých. Biodiverzita zde klesá 2x rychleji než v oceánech a lesích. Tisíce druhů sladkovodních ryb směřují k vyhynutí (WWF) Důvody: ničení biotopů výstavba přehrad a dalších typů bariér na volně tekoucích řekách nadměrný odběr vody či znečištění (z domácností, zemědělství a průmyslu) nadměrný rybolov, neohleduplné rybářské postupy, šíření invazních druhů, dopady změna klimatu, pytláctví a nelegální obchod. 3) Vysoká míra znečištění - Používání jedů proti škůdcům a plevelům. Toxicitu prostředí zvyšují především různé přípravky používané proti škůdcům a plevelům, jako jsou insekticidy a herbicidy. Ty se v zemědělství používají stále ve velkém množství. 4) Šíření nepůvodních druhů - Které konkurují původní fauně a floře (vytlačí ji a vyhubí). Nepůvodní druhy vytlačují domácí faunu a flóru! Již Některé druhy se šíří v důsledku měnících se přírodních podmínek (například změn klimatu), nicméně zásadní z hlediska šíření exotických druhů je člověk a jeho aktivity (například cestování či doprava zboží po celém světě). 5) Klimatická změna - Nejohroženější jsou druhy v neobvyklých podmínkách (dochází k stírání rozdílů mezi různými místy na planetě). Z globálního hlediska není KZ hlavní příčinou ubývání biodiverzity, na lokální úrovni může být dopad na konkrétní biotop významný (biotopy pramenišť a rašelinišť - ohrožené vysycháním, nedostatkem srážek). Bude (lokálně) záležet také na kombinaci tří dalších faktorů: schopnosti konkrétních druhů se na nové klimatické podmínky adaptovat, přesouvat se jinam a také na tom, jestli se mají kam (a kudy) přesunout. Jak a kde ubývá biodiverzita v Česku? Ve střední Evropě se přírodní biotopy (z velké části) změnily v zemědělskou půdu či produkční lesy už před stovkami let, ale existovalo stále dost biotopů, které sloužily jako útočiště pro svéráznou faunu a flóru. Současný problém snižování biodiverzity ve středoevropských podmínkách → ubývání drobných biotopů, a to v důsledku: - regulace řek - rozorávání rozptýlené zeleně a květnatých luk - meliorace mokřadů - vysazováním monokulturních plodin (pole, lesy) - kácením starých stromů s dutinami Např. na polích – úbytek polních ptáků (sýček, chocholouš) – způsobily vysoké dávky dusíkatých hnojiv a herbicidů, které vytlačují kvetoucí okraje polí včetně hmyzu a ptáků v lesích - příkladem malé odolnosti druhově chudého prostředí je kůrovcová kalamita Co je potřeba udělat pro zachování biodiverzity? Přinejmenším 10 % všech ekosystémů by mělo být chráněných. 75 % všech rybářských lovišť je vyčerpáno, mnohé druhy ryb (například treska nebo platýs) jsou již ohroženy. Musíme jich tedy využívat s mírou a udržitelněji (jen co se stihne rozmnožit). Stavba silnic, továren a obytných domů ničí biotopy rostlin a živočichů. Jestli městský i venkovský rozvoj nebude zohledňovat potřeby přírody, našemu okolí bude brzy dominovat beton. Například 24 % rozlohy Nizozemí je zastavěno. S měnícími se podmínkami se budou měnit také ekosystémy a habitaty živočichů a rostlin. Musíme bojovat s příčinami klimatických změn a uzpůsobovat podmínky k tomu, aby druhy mohly migrovat nebo se adaptovat na nové prostředí. Zavlečený druh se může stát druhem invazním a ohrožovat místní floru a faunu. Jelikož nikdy nevíme, jak se bude v nových podmínkách chovat, zamezení těmto invazím je klíčové. Biodiverzita je základem udržitelného rozvoje. Ekosystémové služby poskytují základ všem ekonomickým aktivitám. Ochrana biodiverzity tedy musí být zakomponována do všech oblastí politického rozhodování Co je potřeba udělat pro zachování biodiverzity v ČR? V Česku, je tedy pro biodiverzitu naprosto klíčová změna způsobu hospodaření v zemědělství a v lesích, která: umožní existenci drobných biotopů, podpoří pestřejší skladbu plodin a dřevin, nebude dále zvyšovat koncentraci dusíku a fosforu nadměrným hnojením  a nebude zamořovat půdu a vodu jedovatými přípravky proti škůdcům a plevelům. Principy ekologického zemědělství a lesnictví mohou sloužit jako dobrý příklad. Úmluva o biologické rozmanitosti Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD) patří k nejvýznamnějším mezinárodním mnohostranným úmluvám v oblasti životního prostředí. V platnost vstoupila 29. prosince 1993 a přistoupilo k ní 196 smluvních stran, včetně České republiky. Cíle úmluvy: ochrana biologické rozmanitosti udržitelné využívání jejích složek spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů K úmluvě byly přijaty dva protokoly: Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti (přijat 2000, v platnosti 11. září 2003) Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání (přijat 2010, v platnost vstoupil 12. října 2014) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025 (pdf) „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ - chtějí zajistit, že do roku 2050 budou světové ekosystémy obnoveny, budou odolné a dostatečně chráněné. Green Deal - Ochrana přírody a zastavení úbytku biologické rozmanitosti v Evropě (Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030) Nová strategie do roku 2030 pomůže obnovit biologickou rozmanitost Evropy (tj. pestrost genů, rostlinných a živočišných druhů a ekosystémů, které tvoří život na planetě), což prospěje všem – lidem i klimatu. CÍL 1. chránit nejméně 30 % půdy EU a 30 % mořských oblastí EU 2. chránit alespoň jednu třetinu chráněných území EU včetně všech zbývajících primárních a původních lesních porostů EU 3. spravovat všechna chráněná území: vyčlenit → 25 % zemědělské půdy na ekologické zemědělství → 10 % zemědělské půdy pro krajinné prvky s vysokou rozmanitostí (např. remízky, voda, meze) → chránit původní lesy a pralesy DŮVODY klimatický problém – ničení a poškozování ekosystémů a půdy urychluje globální oteplování, zatímco obnova přírody změnu klimatu zmírňuje  ekonomický problém – přírodní kapitál zajišťuje zdroje nezbytné pro průmysl a zemědělství problém bezpečnosti a zabezpečení – ztráta přírodních zdrojů může zejména v rozvojových zemích vést ke konfliktům a ke zvýšení jejich zranitelnosti vůči přírodním katastrofám problém zabezpečení potravin – rostliny, živočichové včetně opylovačů a půdních organismů hrají v našem potravinovém řetězci klíčovou úlohu zdravotní problém – zničení přírody zvyšuje riziko nemocí a snižuje naši odolnost vůči nim problém spravedlnosti – ztráta biologické rozmanitosti škodí nejvíce těm nejchudším, čímž se nerovnosti ještě prohlubují KONKRÉTNÍ KROKY Zřízení chráněných oblastí alespoň na: 30 % území EU a 30 % moří zemí EU Obnova poškozených ekosystémů na pevnině i na moři, a to: → zastavením úbytku včel → rozšířením ekologického zemědělství → snížením používání pesticidů a jejich škodlivosti o 50 % do roku 2030 → obnovením přirozeného toku na nejméně 25 000 km řek v EU → výsadbou 3 miliard stromů do roku 2030 Uvolnění 20 miliard eur na biologickou rozmanitost (každoročně). Učinit z EU světového lídra, pokud jde o řešení celosvětové krize v oblasti biologické rozmanitosti. Z 25% rozpočtu EU vyčleněného na opatření v oblasti klimatu bude významný podíl investován do biologické rozmanitosti a řešení inspirovaných přírodou. Strategický rámec Česká republika 2030 3.2 Biologická rozmanitost Naším cílem je existence životaschopných populací původních druhů živočichů a rostlin v krajině. K tomu je nezbytné zastoupení jednotlivých typů přírodních stanovišť v dostatečném rozsahu i kvalitě. Součástí tohoto záměru bude ponechání části souvislých ploch s dosud zachovalou přírodou samovolnému vývoji. V krajině také vznikají opuštěné plochy, dříve využívané pro potřeby zemědělství, těžby nerostných surovin, průmyslu, dopravy nebo obrany. Ve vhodných případech bude rovněž část těchto ploch ponechána samovolnému vývoji. Prostupnost krajiny Současně bude stát podporovat lepší prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy. Významnými překážkami jsou zejména tělesa některých silnic a dálnic, která bude nezbytné na vhodných místech příčně zprůchodnit. U migrace zvířat vázaných na vodu se pak jedná především o možnost obejít překážky v podobě jezů. OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: Cíl 13.1 biodiverzita přináší přírodě stabilitu Dotace MŽP a MZE musí působit synergicky a podporovat tvorbu a propojování přírodních prvků (řeky, skály, remízky i cesty). Zlepšování biodiverzity všeobecně, nezaměřovat se jen na ochranu chráněných území. Ochrana biodiverzity i na úrovni jednotlivých zemědělců a přispívání k udržení lokálního mikroklimatu. Ochrana kulturní krajiny. Cíl 13.2 příroda si poradí nejlépe sama (tam, kde ji člověk poškodil) Přirozená obnova není méně výhodná než dnes běžné rekultivace (narovnání podmínek). Změna zákona o hornické činnosti a administrativní zjednodušení využití přírodě blízkých postupů při rekultivacích. Uplatňování postupů v souladu se současnou legislativou a zlepšování metodiky pro jejich využití. Nástroje v ČR pro ZCHÚ: Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu (viz § 38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Plán péče se zpracovává pro zvláště chráněná území těchto kategorií: chráněná krajinná oblast (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památka (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP). Koncepčním odborným dokumentem zpracovávaným pro národní parky (NP) jsou Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (§ 38a zákona). Ministerstvo životního prostředí připravuje změnu zákona o ochraně přírody Teze k revizi systému druhové ochrany (mzp.cz) Zvláštní ochrana druhů bude založena na ochraně jejich biotopů a místních populací upravíme podmínky ochrany ZCHD (kategorizaci) aktualizujeme seznam ZCHD podle současného poznání  zlepšíme vymahatelnost zvláštní ochrany druhů omezíme možnost účelového zneužívání druhové ochrany Aktivní péče bude cílena na nejohroženější druhy a přírodní biotopy zakotvíme roli Červených seznamů doplníme nástroje o programy péče a regionální akční plány Zavedeme ochranu volně žijících opylovačů a podporu jejich biotopů i ochranu před světelným znečištěním Omezíme administrativní náročnost a usnadníme digitalizaci státní správy 7. cvičení Péče o půdu – ohrožení půdy, ochrana půdy na úrovni EU a ČR, využití území ČR Úkol z minula: Půda nad zlato: 26minut - https://www.youtube.com/watch?v=ByyEnwEIgYA Nech půdu žít: 25minut - https://www.youtube.com/watch?v=HdeXbE1uMNc&t=613 s Otázky a odpovědi z videí: nejsou součástí zkoušky Ke zhlédnutí: Proč na půdě záleží? – video 3,5 minuty Příběh o půdě - jak regenerativní zemědělství vrací CO2 z atmosféry pod zem - YouTube Vznik půdy: 1. působení klimatu, podzemní vody, živých organismů žijících v půdě i na jejím povrchu a lidské činnosti na výchozí substrát v určitém čase 2. půdotvorné faktory (klima, voda, organismy, člověk + reliéf a čas) - jejich působením půda vzniká a vyvíjí se na rozhraní litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry 3. proces vzniku = zvětrávání (kombinace fyzikálního, chemického, biologického zvětrávání) 4. Půdotvorné faktory - matečná hornina, podnebí, rostlinný kryt, čas, organismy, reliéf terénu, činnost člověka Hlavní funkce půdy: Přírodní – ekosystémové: - Životní prostor – produkce (biomasy), - Koloběh látek (zásobárna hlíku) - Výměna tepelné energie systému země – vzduch, - Infiltrace, akumulace, retence a transport vody Užitkové: - Výrobní prostředek, - Hospodářské a stavební využití, - Zdroj surovin Kulturní: - Historická paměť (historie lidstva, změny klimatu, archeologické a paleontologické nálezy) Vliv na současný stav půdy Minulé vlivy: scelování ploch, odstranění lesíků a remízků (období socializace vesnice v 50. letech 20. století, ale i po roce 1990 s dalším zvětšováním půdních bloků), meliorace půd, regulace vodních toků a snížení ploch záplavových území (zejména 60. a 70. léta - zvýšila se plocha obdělávatelných půd, ale zásadně se snížila retenční schopnost krajiny), nástup těžké techniky - postupně od socializace až po dnešek, snížení vstupů organické hmoty - postupně, zejména po roce 1990 redukcí živočišné výroby, nahrazení organických hnojiv minerálními, zejména dusíkatými, radikální zvýšení vstupů průmyslových hnojiv a pesticidů - nárůst v 70. a 80. letech a pak po roce 2000, změny osevních postupů - průběžně, s motivací dotačními tituly a maximálními výnosy a s opomíjením dlouhodobě používaných půdoochranných postupů. Současné: Urbanizace, tj. úplné vyřazení půdy z přírodních cyklů. Procesy vodní a větrné eroze na plochách velkých honů představují velmi vážné narušení ekologických a produkčních funkcí půdy. Znečištění půdy z ovzduší plynnými emisemi a prachem (při současném poklesu emisí z průmyslu dochází k rychlému nárůstu škodlivin z dopravy, a zasolováním z posypových materiálů). Intenzivní zemědělská činnost (vstupy chemických látek – hnojiva, pesticidy). Likvidace odpadů (komunálních i průmyslových, znehodnocování půdy v blízkosti skládek odpadů prosakující vodou a větrem, roznášejícím znečištění). Zemědělská a lesnická výroba (ztužování a kompakce půdy v důsledku používání stále těžších a výkonnějších mechanismů). Divoké skládky (často velmi nebezpečného až jedovatého odpadu). Ekologické havárie (ropné produkty a chemické látky, ale i plyny). Degradace půd je proces, při kterém dochází ke snížení úrodnosti, využitelnosti půdy a snižují se její ekologické funkce Ohrožení půdy: Vodní eroze půdy Větrná eroze půdy Zastavování území - zábor (např. rozptýlenou zástavbou, komunikacemi), Acidifikace půdy Dehumifikace půdy Utužení půdy - zhutňování Podmáčení půdy Zasolování (zavlažováním, hnojením), Kontaminace půdy (těžké kovy, PCB, hnojiva, ropné produkty, herbicidy), Dezertifikace (např. po spásání, odvodněním, dlouhodobým suchem) Ztráta biodiverzity,. Ochrana půdy na úrovni EU a ČR: Cílem ochrany je: uvážlivé zpracování půdy, úprava vodního režimu, střídání plodin, používání vhodných hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, zachování krajinných prvků, zavádění protierozních opatření technická, ekonomická a legislativních opatření, která jsou namířena proti zmenšování plochy půdy pokryté vegetací a proti zhoršování či zničení všech produkčních a ekologických funkcí půdy Ochrana zemědělské půdy dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se opírá o 4 základní zásady: Je zakázáno ohrožovat znečištěním půdy zdravotní nezávadnost potravin nebo krmiv, zdraví lidí nebo zvířat, je zakázáno ohrožovat zemědělskou půdu erozí, je zakázáno užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím z fondu, je zakázáno poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí. NÁSTROJE OCHRANY PŮDY 1. Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Základní povinností v rámci plošné ochrany zemědělského původního fondu je pro aktivity nezemědělské povahy použít především nezemědělskou půdu. Jinými slovy princip je takový, že na zemědělské půdě by se neměly stavět domy, budovat silnice ani těžit. V nezbytném případě - k odnětí zemědělské půdy ze ZPF dle zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu: odnímat zemědělskou půdu přednostně na zastavitelných plochách odnímat přednostně zemědělskou půdu nižší kvality po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace 2. Povinnosti vlastníka či nájemce půdy Vlastníci či nájemníci - obecná povinnost hospodařit na pozemcích v souladu se zásadami ochrany zemědělské půdy dle § 3 zákona o ochraně ZPF (půdu neznečišťovali, nepoškozovali ji a chránili obdělávané pozemky dle schválených úprav). - orgány ochrany ZPF ukládají původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění vad 3. Znečištění nebo ohrožení půdy je přestupek Sankcí je pokuta, jež dosahuje u fyzických osob až částky 1 000 000 Kč (v případech znečištění, užívání bez souhlasu nebo porušování podmínek užívání půdy). U právnické osoby se výše pokuty může vyšplhat až na 10 000 000 Kč. Promlčecí lhůta činí 5 let od spáchání deliktu. 4. Podejte podnět Pokud máte podezření, že někdo spáchal přestupek na úseku ochrany ZPF, obraťte se na příslušný orgán ochrany ZPF s podnětem. Opatření: Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC): tyto standardy zajišťují zemědělské hospodaření ve shodě s ochranou ŽP Soil Thematic Strategy = kompletní strategie pro dosažení 2 cílů: prevence degradace půdy, obnova degradované půdy Společná zemědělská politika: 2023–2027 zastává klíčovou úlohu při zajištění budoucnosti zemědělství a lesnictví, jakož i při realizaci cílů Zelené dohody pro Evropu. Dohoda o reformě společné zemědělské politiky (SZP) byla formálně přijata 2. prosince 2021. Nové právní předpisy, které vstoupily v platnost 1. ledna 2023, vytváří podmínky pro spravedlivější a ekologičtější SZP, která bude více zaměřená na výsledky. Koncepce nové SZP je založena na zajištění udržitelné budoucnosti pro evropské zemědělce, poskytování cílenější podpory menším zemědělským podnikům a na větší flexibilitě, která státům EU umožňuje přizpůsobovat jednotlivá opatření místním podmínkám. V Zelené dohodě pro Evropu se věnuje velká pozornost zemědělským a venkovským oblastem. SZP na období 2023–2027 je hlavním nástrojem pro dosažení cílů strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ Hlavním cílem je zajistit, aby evropské potraviny byly zdravější a udržitelnější. Strategie z farmy na vidličku je jádrem evropské zelené dohody, jejímž cílem je učinit potravinové systémy spravedlivými, zdravými a šetrnými k životnímu prostředí. CÍLE přechod ke zdravějšímu potravinovému systému EU snížit prodej produktů obsahujících antimikrobiální látky podpořit ekologické zemědělství tak, aby bylo do roku 2030 ekologicky obhospodařováno 25 % zemědělské půdy snížit používání chemických pesticidů o 50 % do roku 2030 omezit potravinové ztráty a plýtvání potravinami zajistit zdravé, cenově dostupné a udržitelné potraviny řešení změny klimatu rozšíření ekologického zemědělství Strategický rámec ČR 2030 (https://www.cr2030.cz/strategie/kapitoly/) - je dokument, který udává směr rozvoje naší země na příští desetiletí. Jeho naplnění zvýší kvalitu života ve všech regionech a nasměřuje Česko k rozvoji, který je udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. Odolné ekosystémy Česká krajina prošla ve druhé polovině minulého století výraznou proměnou, a to převážně k horšímu. Ve snaze zjednodušit obdělávání pozemků došlo k likvidaci mezí, alejí a remízků. Následné pěstování několika málo plodin na velkých plochách přineslo potřebu masivního využití umělých hnojiv a pesticidů. Výsledkem je zrychlený odtok vody a její horší kvalita, zesílení eroze a celková degradace půd, výrazné snížení biodiverzity a obecněji vznik fádní a špatně prostupné krajiny. Postupující změna klimatu nám přinese především změny v rozdělení srážek (méně sněhu, období s mírným, déle trvajícím deštěm). Naopak přibude přívalových dešťů a suchých období. Zpomalení odtoku vody z krajiny zlepšením její schopnosti zadržet srážky je proto pro nás životně důležité. Změna klimatu povede také k dalšímu zhoršení stavu půd a k vyhynutí části původních biologických druhů, nebude-li kompenzována lepší strukturou krajiny a vhodnějšími způsoby hospodaření v ní. OPATŘENÍ STÁTU PRO NAPLNĚNÍ CÍLŮ: Cíl 15.1 kvalita půdy Zajistit celorepublikový monitoring kvality půdy. Zlepšení podílu organické složky v půdě za využití již existujících standardů. Cíl 15.2 zmenšení hrozby eroze půdy Správné nastavení podmínek dotací v zemědělství a lesnictví. Přijetí protierozní vyhlášky. Rychlejší a snadnější realizace pozemkových úprav. Cíl 15.3 skladba lesů Správná druhová skladba lesa nepodporuje erozi a je v souladu s ochranou přírody. Zajištění odstřelu spárkaté zvěře tam, kde je přemnožená. Všestranná podpora přírodě blízkému lesní hospodaření. Legislativní ochrana ZPF Hlavní právní předpisy týkající se ochrany půdy v České republice jsou: Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, protože tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně Zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje řízení pozemkových úprav, soustavu a působnost pozemkových úřadů. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo se dělí, zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jsou nezbytným podkladem pro územní plánování. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Účelem tohoto zákona je: a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny, b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí, jako je půda, voda a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny, c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie, d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. Občanský zákoník 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nový Občanský zákoník 89/2012 Sb., který původní zákoník ruší a nahrazuje od 1.1.2014, řeší mimo jiné odpovědnost za škodu, respektive náhradu újmy. Pokud někdo porušením svých povinností způsobí jinému majetkovou škodu či jinou újmu, nese za ni zodpovědnost a podle pravidel stanovených občanským zákoníkem má dojít k nápravě. K takovýmto újmám může dojít i v důsledku nevhodné péče o zemědělské pozemky a následnou činností vodní a větrné eroze. Vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 227/2018 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Protierozní vyhláška: Vyhláška č. 240/2021 Sb.Vyhláška o ochraně zemědělské půdy před erozí - stanoví půdy nevhodné pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu z hlediska jejich fyzikálních nebo biologických vlastností a jejich erozního ohrožení vodní erozí a dále způsob hodnocení erozního ohrožení zemědělské půdy vodní erozí, přípustnou míru erozního ohrožení vodní erozí a opatření k jeho snížení. Využití území ČR: Rozloha ČR: 7,88 mil. ha Zemědělské plochy - Tvoří největší kategorii krajinného pokryvu a pokrývají 56,8% z celé plochy ČR. Lesy - Pokrývají 35,6% celkové plochy ČR. Urbanizované plochy - Pokrývají z celkové plochy ČR 78 871 km2 zabírají 6,7%. Vodní toky a mokřady - Tvoří dvě samostatné kategorie a zabírají nejmenší část z celkové plochy a to 0,9%. (Zdroj: Cenia, Vývoj české krajiny v posledních desetiletích - Sledování změn pomocí dat programu Copernicus) Které typy půd jsou v ČR nejvíce zastoupené? Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu cca 20 % zemědělské půdy je středně až velmi vysoce produkčních, zbylých 80 % je málo produkčních až produkčně nevýznamných půd. Ministerstvo zemědělství - ústřední orgán státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. Ministerstvo životního prostředí - vykonává funkci ústředního orgánu státní správy v ochraně zemědělského půdního fondu  - Problematikou půdy se na Ministerstvu životního prostředí zabývá odbor obecné ochrany přírody a krajiny, oddělení ochrany půdy. Ministerstvo metodicky řídí orgány státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a spolupracuje s příslušnými resortními organizacemi: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), Českou geologickou službou (ČGS), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. (VÚKOZ), s organizacemi z resortu zemědělství, především: Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP) Ministerstvo zemědělství - https://eagri.cz/public/web/mze/ - ústřední orgán státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro správu lesů, myslivosti a rybářství, mimo území národních parků. VÚMOP - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.i.v. - https://www.vumop.cz/ zodpovídá za rozvoj poznání a přenos poznatků vědních oborů ochrany půdy, komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky k těmto oborům se vztahující. provádí rozbory půdy a vody provozuje geoportál SOWAC-GIS tvoří mapy, poskytuje data. o https://www.vumop.cz/ o https://mapy.vumop.cz/ (půda v mapách) o https://geoportal.vumop.cz/ o https://me.vumop.cz/ (monitoring eroze) Státní pozemkový úřad o Monitoring eroze zemědělské půdy o Monitoring sucha Česká informační agentura životního prostředí – CENIA - https://www.cenia.cz Ke stažení ZDE Tvar_ceske_krajiny_web.pdf (cenia.cz) 8. cvičení Péče o urbánní krajinu - problémy urbánní krajiny a jejich řešení 1) Tepelný ostrov - je starý tak, jak města tvořená zpevněnými nepropustnými povrchy. V horkých obdobích zásadně ovlivňuje všechny obyvatele měst, zvlášť ty nejzranitelnější. Abychom mohli města efektivně chladit, musíme dobře pochopit, proč vůbec dochází k jejich přehřívání. https://www.youtube.com/watch?v=p3g9C69DM9o Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů: masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, nižší albedo městského prostředí oproti okolí (odrazivost povrchů – střechy apod.) snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry Kaňonovitý efekt Klimatizace, Snížení provětrávání, změny proudění větru Zdroj: https://vystava.klimasemeni.cz/mesta-a-adaptace-na-zmenu-klimatu/ Videa ke zhlédnutí: Aby město nepálilo... Jaká jsou možná opatření na zmírnění tepelného ostrova? → potřebujeme vodu a vegetaci, aby nám pomohla naše města chladit ← modrozelená infrastruktura Vodní prvky - voda chladí – přijaté teplo voda ukládá ve své hmotě a v odparu vody = který je zásadní pro chlazení města. Ve městech je odtok spadlé vody díky zpevněným povrchům cca 50% = vodu doslova pouštíme do kanálu. (ve volné krajině jen 10%). Příklady opatření ve městech a na místní úrovni Veřejná prostranství a krajina: Zakládání vegetačních prvků, výsadba stromů, rozšiřování vzrostlé zeleně Vodní prvky, přírodě blízké vodní toky a opatření k zadržování a zasakování vody vč. mokřadů Opatření v krajině (rozdělení lánů vzrostlou zelení, zlepšení péče o ornou půdu, která špatně zadržuje vodu). Budovy a městská výstavba:  Výstavba budov v pasivním standardu, zelené střechy a fasády Využívání dešťové vody (zadržování a zasakování) Redukce zpevněných ploch (nepropustných povrchů) Komunitní zahrady: = společně obhospodařované pozemky ve městě, kam mají lidé přístup jako do veřejného prostoru a které vyžadují aktivní podílení se obyvatel na plánování a péči o tyto prostory. Vegetace v zahradách zadržuje a vypařuje zachycenou vodu (tím přispívá ke snížení efektu tepelného ostrova města) a snižuje teplotní extrémy, poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity. Komunitní zahrady tvoří významný prvek v kontextu potravinové soběstačnosti měst a mají také důležitou sociální funkci (rozvoj místních společenských vztahů, sdílení zkušeností napříč generacemi, společenské aktivity apod.). Knihy k doplnění: https://www.lifetreecheck.eu/cs/Dokumenty¨ https://www.ieep.cz/vydali-jsme-novou-knihu-modrozelena-mesta/ http://vodavemeste.cz/ 2) Zdravotní účinky hluku Podle WHO je hlukové znečištění jednou z největších environmentálních hrozeb, se kterými se musíme potýkat. Se zařazením průmyslové výroby a urbanizací v polovině 19. století se hlukové znečištění stalo doslova alarmující. Odhaduje se, že třetina světové populace a 3 ze 4 obyvatel průmyslových měst mají určitý stupeň ztráty sluchu v důsledku vystavení zvukům o vysoké intenzitě. Hluk se měří pomocí jednotky - decibel. Rozsah vnímání hluku = 0 -140 decibelů. Hodnotu 0 neslyšíme a hluk o síle 140 decibelů, je pro naše uši fatální, kdy následuje ztráta sluchu. „K poškození sluchu u člověka může dojít při dlouhodobém působení hluku v rozmezí 85 dB - 110 dB. Například v kanceláři by neměl limit hluku přesáhnout 65 dB.“ Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je hluk jen v Evropě zodpovědný za: 16 600 předčasných úmrtí a více než 72 000 hospitalizací ročně. Bylo prokázáno, že vystavení dlouhodobému hluku způsobuje: ztrátu sluchu, tinnitus (hučení či šelest v uších) a přecitlivělost na zvuk, ale může způsobit nebo zhoršit kardiovaskulární onemocnění! poruchy spánku (daleko déle nám trvá než usneme, budíme se už unavení a čím dál dříve). Dále se může podílet na cukrovce 2. typu, způsobit poruchy spánku, stres, problémy duševního rázu a snížit kognitivní schopnosti, včetně zhoršení paměti a pozornosti. Dle studie z roku 2019 má hluk negativní dopad na většinu zvířat - negativně postihuje mnoho druhů obojživelníků, - ptáky, ryby, savce, bezobratlé i plazy. Typickým příkladem negativního účinku hluku na zvířata jsou netopýři (ovlivňuje jejich schopnost navigace pomocí sonaru = uloví méně potravy v podobě hmyzu). Hluk se v moři šíří na velké vzdálenosti a pro mnoho mořských tvorů je zdrojem stresu a narušuje jejich schopnosti navigace nebo vzájemné komunikace. V únoru 2019 zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví výsledky zpracování hlukových map - https://geoportal.mzcr.cz/shm/ (třetí zpracování), které zahrnují největší městské aglomerace v České republice a dále okolí nejfrekventovanějších silnic, dálnic a železničních tratí. Ukazuje se, že nadměrným hlukem jsou v Česku ohroženy statisíce lidí, přičemž horší je situace v případě rušení nočním hlukem, zejména pokud jde o obyvatele velkých měst. 3) Světelné znečištění Světelné znečištění je velkým problémem pro nás i přírodu: a) negativní dopady na lidské zdraví: nadměrné osvětlení v noci narušuje naše denní biologické rytmy – to má vliv na množství a kvalitu spánku, schopnost soustředění a výkonnost, negativně působí na náš imunitní systém, zvyšuje riziko civilizačních chorob či rozvoje duševních onemocnění a má řadu dalších účinků, jež mohou snižovat kvalitu našeho života b) dopady na přírodu: - pravidelné střídání dne a noci řídí chování většiny živočichů a rostlin, důležitým signálem pro mnoho druhů je také měnící se délka denního světla v průběhu roku; - je jednou z příčin dramatického úbytku hmyzu, což má nedozírné důsledky pro celý ekosystém – negativně působí také na mnoho druhů ptáků, obojživelníků či savců, jako jsou netopýři; - znečištění je dalším stresorem pro městskou zeleň – např. stromy vystavené umělému světlu zůstávají i na podzim zelené, nezazimují (nestahují mízu) a může dojít k jejich poškození mrazem; - násobí tlak, jemuž je příroda vystavena v důsledku znečištění, urbanizace, klimatické změny nebo fragmentace krajiny; - ekonomické důvody, úspora energie a zdrojů, snižování uhlíkových emisí. Konkrétní kroky pro obce identifikace hlavních zdrojů světelného znečištění (a plýtvání energie) v návaznosti na to optimalizovat noční osvětlení budov v majetku obce, nasvícení památek a veřejných prostranství zpracování koncepce veřejného osvětlení (analýza současného stavu + návrhy modernizace) formou obecně závazné vyhlášky omezit světelnou reklamu, nasvícení billboardů a další zdroje nadměrného osvětlení v obci vstupovat do jednání se soukromými vlastníky ohledně dodržování doporučených norem osvětlení (průmyslové areály, kancelářské budovy apod.) nezbytná je osvěta a srozumitelná komunikace všech kroků směrem k veřejnosti Jednoduchá Osvětlovací příručka - https://svetelneznecisteni.cz/ke-stazeni/