Přehled GMH – Zoologie: Členovci (Arthropoda) PDF

Přehled GMH – Zoologie Kmen: Členovci (Arthropoda) Společné znaky
tělo je tvořeno články, které jsou heteronomní (rozrůzněné) – navzájem se liší velikostí i tvarem a neobsahují stejné orgány (na rozdíl od kroužkovců)
tělo je rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček (hlava a hruď někdy splývají v hl...

Přehled GMH – Zoologie Kmen: Členovci (Arthropoda) Společné znaky
tělo je tvořeno články, které jsou heteronomní (rozrůzněné) – navzájem se liší velikostí i tvarem a neobsahují stejné orgány (na rozdíl od kroužkovců)
tělo je rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček (hlava a hruď někdy splývají v hlavohruď)
hlavní poznávací znak: z těla vždy vybíhají článkované výběžky – končetiny, někdy tykadla, makadla a jiné orgány Pokryv těla: jednovrstevná pokožka (epidermis) s kutikulou, která je mohutně vyztužena chitinem a vytváří silný chitinový krunýř. Ten slouží nejen k ochraně těla (u velkých vodních korýšů je navíc zpevněn uhličitanem vápenatým), ale také jako hlavní opora těla – vnější kostra. Pevný krunýř neumožňuje plynulé zvětšování těla, proto typickým projevem růstu členovců je svlékání (ekdyse) – starý krunýř se oddělí od epidermis, živočich se z něj svleče, zvětší se (zpravidla nasáváním vody z okolí) a postupně nad epidermis vznikne a ztuhne krunýř nový. Pohyb: zajišťují svaly, které se zevnitř upínají na vnější kostru Trávicí soustava: trávicí trubice je rozlišena na několik úseků, jsou vyvinuté trávicí žlázy. Kolem ústního otvoru jsou vždy nějaké přeměněné končetiny, které vytvářejí ústní ústrojí (u některých jednoduché, u hmyzu velmi dokonalé). Suchozemští členovci mají vyvinuté slinné žlázy, které umožňují příjem suché potravy. Dýchání: u členovců nacházíme všechny tři typy dýchacích orgánů, jaké se u živočichů vyskytují: žábry: u korýšů (a také u trilobitů a hrotnatců) plíce (plicní vaky): u pavoukovců vzdušnice: hustě rozvětvené chitinové trubičky, které zasahují do všech částí těla. Otvůrky na zadečku nasávají vzduch a rozvádějí ho přímo k jednotlivým orgánům. U tohoto dýchacího orgánu se tělní tekutina nepodílí na transportu dýchacích plynů (O2 a CO2). Vyskytují u stonožek, mnohonožek a především u hmyzu. Rozvod látek: vyvinuta otevřená cévní soustava (tělní tekutinou je tedy hemolymfa), srdce je vždy uloženo na hřbetní straně těla a pumpuje hemolymfu ze zadní části těla dopředu směrem k hlavě Vylučovací soustava: u členovců se vyskytují dva typy vylučovacích orgánů: metanefridie: vodní členovci (korýši), ústí na hlavě Malpighiho žlázy (malpighické trubice): tenké trubičky, které ústí do střeva. Nasávají hemolymfu, ve stěnách trubic se zpět do těla vracejí užitečné látky (stejný princip jako u nefridií) a do střeva odtéká odpad a voda. Voda je však ve střevu vstřebána zpět do těla, takže tento typ vylučování šetří vodou a umožňuje přežití i ve velmi suchém prostředí. Malpighiho žlázy mají pavoukovci, stonožkovci a hmyz. Nervová soustava: je uzlinová, umístěna v břišní části těla. Podobně jako u kroužkovců je v každém článku je pár uzlin navzájem propojených svazky nervových vláken a s dalšími svazky vláken vybíhajících do celého těla. Na rozdíl od kroužkovců jsou však uzliny nestejně velké – největší a nejdůležitější jsou v hlavě a směrem k zadečku se zmenšují (u nejpokročilejších skupin hmyzu nejsou uzliny v zadečku vůbec). U členovců tedy pozorujeme stejný trend k centralizaci nervové soustavy jako u například měkkýšů (od plžů k hlavonožcům) nebo u strunatců (od jednoduché nervové trubice k dominantnímu mozku savců) Smyslové orgány: umístěny především na hlavě, často vznikají z přeměněných končetin: např. tykadla (čichová a hmatová funkce) nebo makadla (chuťová funkce). Oči jsou zpravidla vyvinuté a mají buď podobu jednoduchých oček (na principu jamkovitého oka) nebo složených očí (útvar složený z velkého množství drobných oček – každé z nich vysílá signál o světle z jednoho úzkého prostorového úhlu; zrakový vjem sice není tak dokonalý jako například u komorového oka hlavonožců nebo obratlovců, dobře však registruje například pohyb) Rozmnožování: pohlavní, rozlišená pohlaví (gonochorismus) Mladí jedinci se často nepodobají dospělým – této fázi vývoje se obecně říká larva. Podkmen: Trojlaločnatci = trilobiti (Trilobitomorpha)
tělo shora rozčleněné na tři podélné úseky ("laloky"), vývojově nejstarší členovci, vyhynulí, žili v prvohorních mořích
ve středních Čechách (Barrandien) velmi hojné zkameněliny Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)
tělo rozlišené na hlavohruď a zadeček
na hlavohrudi jeden pár klepítek (chelicery), jeden pár makadel a čtyři páry končetin Třída: Hrotnatci (Merostomata)
vzdáleně se podobají trilobitům, vývojově velmi stará skupina
mořští (dýchají žábrami), zadeček zakončený silným hrotem Zástupci: ostrorep Třída: Pavoukovci (Arachnida)
adaptovaní k životu na souši, až na výjimky (někteří roztoči) jsou draví
dýchají plícemi (na břišní straně zadečku), někteří výjimečně i jednoduchými vzdušnicemi
mají Malpighiho žlázy Řád: Pavouci (Araneae)
v chelicerách jedové žlázy
na zadečku ústí snovací žlázy, vytvářejí pavučinu (lov kořisti, úkryt, tvorba kokonu pro vajíčka)
mimotělní trávení (trávicí šťávy vypouštějí do kořisti a nasávají rozpuštěný obsah)
orientují se především hmatem (vnímání otřesů) Zástupci: křižák (pravidelné svislé pavučiny), slíďák (neloví do pavučiny, kořist přepadává), snovačka, běžník, sklípkani (nesprávně nazývaní "tarantule") Řád: Sekáči (Opiliones)
hlavohruď a zadeček tvoří jeden souvislý celek
zadeček zřetelně článkovaný
nemají jedové žlázy, nemají snovací žlázy (netvoří pavučiny) Řád: Štíři (Scorpiones)
méně nápadné chelicery, makadla velmi mohutná a mají podobu klepet
zadeček rozlišený na dvě části – přední je širší, zadní užší
jedna jedová žláza, ústí do trnu na posledním článku zadečku
pouštní druhy (drobná úzká klepeta) jsou mnohem jedovatější než pralesní druhy s mohutnými klepety Řád: Štírci (Pseudoscorpiones)
makadla jsou podobně jako u štírů velká a mají podobu klepet
na rozdíl od štírů nemají zadeček rozlišený na dvě části a nemají jedovou žlázu
drobní (velcí nanejvýš několik mm), žijí na vlhčích místech (v mechu či pod listím, kde loví drobné živočichy) Řád: Roztoči (Acari)
miniaturní velikost, zjednodušená stavba těla, hlavohruď a zadeček tvoří jeden souvislý celek
využívají různé typy potravy: parazitují, živí se organickým odpadem nebo jsou draví
u parazitických druhů jsou chelicery a makadla přeměněna v bodec
půdní roztoči: velmi významná složka edafonu (přispívají k rozkladu organického odpadu a k tvorbě humusu) Zástupci: čmelík (parazituje v peří a srsti), sviluška (saje na rostlinách), sametka, klíště (v rámci roztočů "obří" rozměry), zákožka svrabová (parazituje pod kůží), trudník (v mazových žlázách člověka, neškodný, přítomný u všech lidí) Podkmen: Korýši = žabernatí (Crustaceae)
tělo rozčleněné na hlavohruď a zadeček
2 páry tykadel, více párů nohou (i na zadečku)
vodní (výjimky žijí i na vlhkých místech souše)
dýchají žábrami (umístěny na spodní straně těla)
vylučovacími orgány jsou metanefridie (většinou ústí na hlavě)
několik párů končetin u ústního otvoru tvoří jednoduché ústní ústrojí (příjem potravy) Třída: Lupenonožci (Branchiopoda)
lupenité končetiny (slouží k plavání)
často dlouhou dobu přežívají jen ve stadiu vajíček (i a souši, vajíčka přenášena větrem) Zástupci: žábronožky – odolná vajíčka, vyskytují se v dočasných tůních nebo v zasolených vodách , perloočky – velmi důležitá složka živočišného planktonu sladkých vod, mají schopnost partenogeneze (během letní sezóny se z neoplozených vajíček líhnou pouze samičky) Třída: Kapřivci (Branchiura)
ploché tělo s přísavkami
cizopasí - sají krev na rybách (ústní nožky přeměněny na bodec) Třída: Buchanky (Copepoda)
plavou - trhavě poskakují ve vodě
samičky nosí váčky s vajíčky na zadečku
velmi hojná a významná složka sladkovodního i mořského živočišného planktonu Třída: Rakovci (Malacostraca)
nejvyvinutější korýši
krunýř vyztužený uhličitanem vápenatým
plně vyvinuté končetiny na všech částech těla (i na zadečku) Řád: Desetinožci (Decapoda)
na hrudi 5 párů končetin (některé z nich mají podobu klepet) Zástupci: raci (sladkovodní, některé druhy bioindikátory čisté vody), humři (mořští, velká klepeta), langusty (mořské, teplejší moře), krabi (zadeček stočený pod hlavohrudí), krevety, garnáti ap. Řád: Různonožci (Amphipoda)
hrudní končetiny výrazně rozlišené (plovací, skákací...)
tělo z boku zploštělé Zástupci: blešivci (sladkovodní druhy žijí v potocích, mořské jsou součástí planktonu) Řád: Stejnonožci (Isopoda)
hrudní končetiny stejné (kráčivé)
tělo shora zploštělé Zástupci: beruška vodní (hojná ve stojatých vodách), svinky a stínky (žijí na vlhkých místech souše) Podkmen: Stonožkovci (Myriapoda)
tělo rozlišeno na hlavu hruď i zadeček, hruď i zadeček jsou dlouhé a výrazně článkované s velkým počtem končetin
na hlavě jeden pár tykadel a jednoduché ústní ústrojí (přeměněné končetiny kolem ústního otvoru)
suchozemští, dýchají vzdušnicemi, vylučovacími orgány jsou Malpighiho žlázy Třída: Stonožky (Chilopoda)
dravé
do ústního ústrojí ústí jedová žláza
tělo shora i zdola zploštělé
na jednom článku vyrůstá jen jeden pár končetin Třída: Mnohonožky (Diplopoda)
živí se rostlinným odpadem
tělo má kruhový průřez
na jednom článku vyrůstají dva páry končetin mnohonožka Zástupci: mnohonožky (dlouhé tělo, velmi mnoho končetin), svinule (kratší tělo, mohou se svinout do kuličky) Podkmen: Hmyz (Insecta)
největší (druhově nejpočetnější) skupina živočichů – obrovský význam v přírodě
suchozemští (až na výjimky), dýchají vzdušnicemi (ty tvoří i "žilky" v křídlech)
vylučovacími orgány jsou Malpighiho žlázy
dobře rozlišená hlava, hruď i zadeček
na hlavě jeden pár tykadel, složené oči
dobře vyvinuté ústní ústrojí (vzniklo přeměnou končetin, má 2 páry makadel) Typy ústního ústrojí: kousací - vývojově původní, nejrozšířenější, obsahuje kusadla a čelisti (např. brouci, švábi, kobylky, vosy, housenky motýlů ap.) sací – umožňuje sání nektaru nebo jiných šťáv (motýli, mouchy ap.) bodavě savé – sání šťáv z živých těl rostlin nebo živočichů (mšice, ploštice, komáři, vši, blechy ap.)
na hrudi 3 páry končetin a 2 páry křídel (někdy přeměněná nebo zakrnělá) Vlastnosti křídel:
vyrůstají z 2. a 3. článku hrudi
vyztužena vzdušnicemi (tvoří viditelné "žilky")
někdy nejsou vyvinutá nebo jsou zakrnělá (vši, blechy, dělnice mravenců ap.) Typy křídel blanitá - původní, slouží k letu (naoř. vosy, mouchy, komáři ap.) kožovitá - mírně zesílená, složí k letu i jako ochrana (kobylky, švábi ap.) polokrovky - zčásti zesílená, slouží jako ochrana těla (ploštice) krovky - plně zesílená, slouží jako velmi účinná ochrana těla (brouci) křídla motýlů - pokrytá barevnými šupinkami, vytvářejí pestré vzory (zraková komunikace), zhoršují odraz ultrazvukových vln (ochrana před netopýry), varování predátorů vzdušnice (s otvůrky na zadečku) Rozmnožování a ontogeneze hmyzu
při námluvách důležitá pachová komunikace pomocí feromonů (na dálku působící hormony)
vnitřní oplození, páření pomocí výběžků na zadečku
u některých skupin partenogeneze = v létě vývoj samic z neoplozených vajíček (mšice ap.) Ontogeneze má dva možné podoby: Proměna nedokonalá: vývojově původní; z vajíček se líhnou larvy podobné dospělým jedincům nazývané nymfy, které se postupně svlékají a dospívají (švábi, ploštice, vážky, mšice, vši ap.) Proměna dokonalá: vývojově pokročilejší, z vajíček se líhnou larvy nepodobné dospělcům, postupně rostou, poté následuje nepohyblivé stadium kukly (velmi razantní přeměna), z níž se líhne dospělý jedinec (motýli, brouci, mouchy, komáři, vosy, mravenci, včely ap.)