Sesbírané otázky - Výživa zvířat PDF

Výživa zvířat- sesbírané otázky VYHLÁŠKY/ZÁKONY 1. Dokument, ve kterém najdeme seznam skladištních škůdců = vyhláška 356/2008 Sb. 2. Legislativa o škůdcích = vyhláška č. 451/2000 Sb. 3. Jaký zákon/vyhláška udává odběr krmiv, jejich testy = Vyhláška č.124/2001 Sb. 4. 356/2008 = je vy...

Výživa zvířat- sesbírané otázky VYHLÁŠKY/ZÁKONY 1. Dokument, ve kterém najdeme seznam skladištních škůdců = vyhláška 356/2008 Sb. 2. Legislativa o škůdcích = vyhláška č. 451/2000 Sb. 3. Jaký zákon/vyhláška udává odběr krmiv, jejich testy = Vyhláška č.124/2001 Sb. 4. 356/2008 = je vyhláškar; 5. Kdo kontroluje krmivo = ÚKZÚS, akreditované laboratoře 6. Která vyhláška ustanovuje složky krmných směsi? 7. 295/2015 = je zákon 8. Která vyhláška podává informace o krmivech- 415/2009 9. Ve kterém legislativním dokumentu je možné najít seznam všech povolených krm surovin? = vyhláška 356/2008. 10. Do hodnocení fermentačního procesu u siláží podle NORMY 2000 patří = smyslové hodnocení, obsah a podíl siláž kyselin, stupeň proteolýzy 11. Podmínky pro předsoušení – 50 – 60 stupňů 12. Předsoušení je nutné u – krmiv nad 17% vlhkosti, KS nad 13% vlhkosti 13. Výpočet NL dle Kjeldahla: N (g/kg) · 6,25 = NL /g/kg) 14. Bilanční stravitelnost – zdánlivě stravitelná živina (živina v krmivu – živina ve výkalech). 𝑚𝑘𝑟𝑚 ∙ž𝑘𝑟𝑚−𝑚𝑣ý𝑘∙ž𝑣ý𝑘 ·100 𝑚𝑘𝑟𝑚 ∙ž𝑘𝑟𝑚 15. V krmné dávce s vysokým obsahem obilovin se zvýší obsah – fosforu 16. Typický štiplavý zápach mají krmiva po napadení – roztoči 17. Čím se liší pokrutiny od exstrahov. šrotů – šroty méně tuků a víc bílkovin 18. Melasa je bohatá: na draslík 19. Kterou složku musíme ubrat při přebytku dusíkatých látek: vojtěšková senáž, kukuřičná siláž, ječmen, cukrovarnické řízky 20. Neutrálně detergentní vláknina zahrnuje: celulózu, hemicelulozu i lignin 21. Efektivní vláknina = stimuluje receptory v předžaludku RU, zůstane jako zbytek po 30 min- kyselé alkalické hydrolýze. Je nerozp. V neutrálním detergentu 22. Acidodetergent vláknina (ADV)v krmivu označ = zbytek organ č krmiva po kyselé hydrol, zahrnuje celulózu a lignin LEN/LNĚNÉ SEMÍNKO 23. Lněné semínko je vhodné krmit zvířata = tepelně upravené 24. Lněné semínko je vhodné krmit: tepelně upravené (inaktivace linázy) 25. Lněné semínko obsahuje – bílkoviny a tuky (NL a tuky)  26. Čeho obsahuje lněné semínko nejvíce = α-linolenové 27. Alfa-linolenové estery – lněný olej 28. Která antinutriční látka je v lněném semínku = kyanogenní glykosidy 29. Předsoušení je nutné u = krmiva o vlhkosti nad 17 %, KS nad 13% a všechna lisovaná krmiva 30. Stanovení popela = 550+/20 a 3/4 hod. & 31. SÓJA 32. Sójové boby se krmí zvířatům: drcené 33. Sójové boby se krmí zvířatům: tepelně upravené 34. Sója se od ostatních luštěnin odlišuje = vysoký obsah tuku 15-20% 35. Pro sójovou bílkovinu je typ = vysoký obsah lysinu 36. Jaké ANL obsahuje sója – inhibitory trypsinu, ureázy, fytoestrogeny, saponiny, lektiny, antivitaminy D, E, K, A a B12. PÍCE 37. K nejvyšším ztrátám živin obsažených v píci dochází = sušení sena na zemi 38. Obsah sušiny v zelené píci se pohybuje kolem- 20% 39. Úsušky pícnin vznikají = suš řezanky píce v bubnových sušárnách KRMIVA/KRMNÉ DÁVKY 40. Kompletní krmivo = obsah všechny důležité živiny, poskytují energetickou hodnotu 41. 2. Obsah sušiny v jadrných krmivech se pohybuje kolem- 90% 42. Doplňkové krmivo = obsah min l a vit, neposkytuje energetickou hodnotu 43. Objemná krmiva se dělí = suchá, šťavnatá, vodnatá 44. Jadrná krmiva se dělí na = statková, průmyslová a KS 45. Co přesně je premix a k čemu se používá? Směs doplňkových látek s nosiči či bez nosičov, které jsou určeny k výrobě krmných směsí (KS) 46. Odběr tekutých a pastovitých krmiv se provádí= stat nebo dynam zp za použití předepsaných pomůcek (vertikální trubicový vzorkovač, vz trubice, plastová nádoba o objemu 5 l pro dynam odběr) 47. Krmné mouky = bohaté na škrob 48. Krmné mouky obsahují především: škrob 49. Co je krmná norma = průměrná denní spotřeba energie a živin 50. Která složka KD se zvýší po přidání bobového šrotu = dusíkaté látky 51. Zvýšený obsah močoviny v mléce svědčí o: nadbytek NL v krmivech 52. Obsah amoniaku v krmivu je ukazatelem: proteolýzy v krmivu 53. Orgány veterinární správy dohlíží na a. krmiva živočišného původu a medikované KS b. monitoring nepovolených látek c. reziduí a látek kontaminujících, pohraniční kontrola při dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí 54. Ve stejném krmivu pro stejný druh bude mít: stravitelná E vyšší hodnotu než metabolizovatelná 55. V rybím tuku je nejvíc: omega-3-nenasycených MK 56. DHA – rybí olej 57. Který typ výkrmu v ČR je nejběžnější = výkrm na bázi konzervovaných krmiv 58. 59. Kde je možné najít seznam látek nežádoucích v krmivech včetně limitů: vyhláška č. 356/2008 Sb. (prováděcí vyhláška o krmivech) 60. TMR je: směsná krmná dávka 61. Mezi povinně deklarované jakostní znaky KS nepatří = obsah energie (musí tam být tuk, vláknina, vlhkost, popel, dusíkaté látky) 62. Mezi povinně deklarované jakost znaky u KS patří =obsah vlhkosti 63. Mezi povinné deklarované jakkostní znaky u KS patří obsah? a. vitaminů b. Energie c. tuku 64. K zakázaným doplň látkám v krmivu patří = antibiotické stimulátory růstu 65. Co přesně je bílkovinný koncentrát a k čemu se používá? Směs bílkovinných krmiv sloužící k výrobě krmných směsí nebo doplnění NL 66. Při úpravě krmiv extruzi se zvyšuje zejména stravitelnost? a. Bílkovin b. Tuku c. škrobu 67. Objemné krmivo – nižší koncentrace energie a živin, moc vlákniny a vody 68. Krmné mouky se často používají v KS jako – nosiče doplňkové látky 69. TMR je: směsná krmná dávka 70. Obsah škrobu v krmivu můžeme stanovit? Polarimetricky  71. Neutrálně detergentnívláknina v krmivu zahrnuje? a. Celulózu a hemizelulózu b. Celulózu a lignin c. hemizelulózu a celulózu a lignin 72. ADF v krmivu zahrnuje a. Celulózu a hemizelulózu b. Celulózu a lignin c. hemizelulózu a celulózu a lignin 73. Škrob patří mezi = nestrukturální polysacharidy 74. BNVL obsahují především =cukry a škrob 75. Jaký je rozdíl mezi bilanční a skutečnou stravitelností živin-bilanční (bez mtb původu), skutečná (živina mtb původu ve výkalech) 76. Luštěniny jsou = bílkovinné krmivo 77. Otruby jsou bohaté na – vitaminy skup B a vlákninu 78. Rostlinné tuky bývají: tekuté 79. Krmné mouky obsahují především: škrob 80. Při úpravě krmiv extruzí se zvyšuje zejména stravitelnost = škrobu 81. Tuk v krmivu se stanoví jako a. extrakt z krmiva získaný extrakcí diethyléterem, popřípadně jiným činidlem b. spálením v muflové peci, jako zbytek krmiva po 30 min hydrolýzy v H2SO4 a 30 min v KOH a odečtení popela od zbytku c. výpočtem po odečtení NL, BNLV, vlákniny, popela a sušiny 82. Krmiva živočišného původu, která se mohou krmit všem zvířatům: mléko a mléčné výrobky 83. Sušina v krmivu označuje: pevnou část (bez vody) 84. Na co se přidávají do KS mouky? Jako nosiče ? 85. Rozdíl medikovaná krmná směs X klinická dieta? 86. Dietetika je disciplína: a. Terapeutická b. Preventivní c. Veterinární 87. Která minerální látka se zvýší v KD po přidání vojtěškového sena: vápník 88. mezi energetická krmiva nepatří a. NL b. Sacharidy  c. Tuky d. min. látky 89. Která složka krmné dávky zvyšuje obsah tuku v mléce: obsah vlákniny 90. Popel = všechny anorganické látky v krmivu 91. Co je to popel = má část rozpustnou v HCL a nerozpustnou 92. Nerozpuštěná část popela v HCl obsahuje: anorganické nečistoty 93. Stanovení hrubé vlákniny = hydrolýza h2SO4 – separace pevného zbytku, následně KOH a po odečtení obsahu popela zbytku 94. Stanovení obsahu popelu se provádí při: 550 +-20, 4 hod 95. Dozor nad medikovanými premixy: USKVBL 96. Sojové boby se krmí zvířatům: drcené CONVWAYOVA MISKA 97. Mikrodifuzí v Conwayově misce je možné stanovit- NH3 z mineralizátu se vytěsní pomocí NaOH a jímá do kys borité, titrace H2SO4 za použ indikátoru 98. Při stanov obsahu těkavých NL v Conwayově misce se k vytěsnění NH3 použ- K2CO3 99. Která činidla se používají ke srážení v Conwayově misce = vysrážení bílkovin kys. Trichloroctovou 100. VITAMINY 101. Vitamín E = v obilných kličkách 102. Jaký vitamin je obsazen v obilných klíčcích = E? 103. Vitamín B – pivovar, kvasnice OBSAHY 104. Kukuřice má ze všech obilovin = nejvyšší obsah energie 105. Bramborové vločky obsah = škrob 106. Obilné klíčky mají vysoký obsah = bílkovin a tuku 107. Obiloviny obecně obsahují málo Ca a P hodně 108. Která obilovina je obecně známa svými alergickými účinky = pšenice 109. Hlavní živina obilovin je = škrob 110. Obilniny mají- 90 % sušiny 111. Oves se liší od jiných obilovin (pšenice, ječmen, kukuřice): vyšší kvalitou bílkovin 112. Maso (svalovina)obsahuje větší množství- fosforu 113. Obsah NL v krmivu znamená- obsah všech látek v krm, kt v mol obsah dusík 114. Co obsahují syrovátka = laktóza  115. Syrovátka je zbytek – z mléka při výrobě tvarohu 116. Nejvyšší obsah energie ze všech živin mají: tuky (lipidy) 117. Řepkové pokrutiny obsah = glukosinoláty 118. Objemné krmivo – nižší koncentrace energie a živin, moc vlákniny a vody 119. Obsah škrobu v krmivu můžeme stanovit? Polarimetricky 120. Kukuřice má ze všech obilovin nejvyšší obsah? a. Vlákniny b. Bílkovin c. energie 121. Nej zdrojem energie u hosp. zvířat jsou a. NL b. Tuky c. sacharidy 122. Nej obsah energie E ze všech živin mají a. Tuky b. NL c. sacharidy 123. Mezi složky vlákniny nepatří? a. Glukany b. Maltóza c. lignin 124. Mezi složky vlákniny patří? a. Verbaskóza b. Stachytóza c. Pektin METODY, STANOVENÍ, PODMÍNKY 1. Jaké metody se používají na stanoveni cukru a škrobu = možnost s polarimetrií 2. HV se stanoví? Jako zbytek po 30 minutové kyselé alkalické hydrolýze 3. Jako přirozený indikátor pro stanovení stravitelnosti indikátor metodou je možno použít = obsah ligninu 4. Následkem Maillardovy reakce během tepelné úpravy krmiv: vznik nestravitelných komplexů bílkovin 5. Ke stanovení kyselosti siláže se používá: formolová titrace 6. Při indikátorové metodě stanovení stravitelnosti = je nutné sbírat vzorky vyloučených výkalů 7. Při bilanční zkoušce se stanoví = stravitelnost živin v krmivu 8. Peroxidové číslo tuku = stanoví se podle jodometrické titrace 9. Ke stanovení kyselosti siláže se používá: formolová titrace  10. Nejčastější metoda redukce souhrnných vzorků – kvartace (křížový dělič, sypké/pasty, souhrn vz se upraví do kužele- na 4 části, 2 protilehlé se vyhodí a zbytek se promíchá a zase rozdělí= požadované 11. Odběr suchých a sypkých krmiv = metoda dynamická i statická, v závorce všechny moznosti 12. Při jakých podmínkách se předsouší = 50-60 stupňů 13. Které číslo charakterizuje stupeň oxidace tuku žluknutí =Peroxidové číslo 9 14. Bilanční klece – kdy se používají 15. Oxidaci tuku vzniká a. volné mastné kyseliny b. aldehydy a ketony c. z nenasycenychnasycene 16. Obsah AMK v krm je možné stanovit pomocí = iontové sloupcové chromatografie 17. Hm e Kjehldahla = mineralizace- dusík v krmivu se převede na anorganickou formu 18. Metoda na konečné dusíkaté látky – metoda dle Kjendhala 19. Co patří mezi fyzikální metody zkoušení krmiv: stanovení odrolu, zrnitosti a feromagnetických příměsí 20. Odrol se stanoví = lisované krmiva 21. 3. fáze stanovení dusíku podle Kjedahla: titrace, (do kyseliny sírové- NaOH, do kys borité- H2SO4, )spotřeba kyseliny se dosadí do vzorce, dopočet N 22. Kjeldahl = 1. fáze mineralizace, 2. fáze destilace, 3. fáze titrace 23. Při stanovení dusíku podle Kjeldahla se používá: alkalimetrická nebo acidometrická titrace 24. Pro stanovení obsahu tuku se používá metoda podle: Soxhleta 25. Popsat Soxhleta = jak probíhá extrakce a v jaké části je potom lokalizován konečny vzorek 26. Při stanovení obsahu tuku v krmivu metodou dle Soxhleta se vysrážený tuk nachází- v extrakční baňce ve spodní části extrakt přístroje 27. Postup metody stanovování tuků podle Soxhleta – rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech 28. Metoda, kterou se zjišťují NL v krmivu + popsat 2 části metody = stanovení dle kjehdala 29. Stanovení tuku = Soxhlet 30. Množství nenasycených MK v tuku charakterizuje: jodové číslo (obsah dvojných vazeb = obsah nenasycených MK) 31. 3. Číslo kyselosti tuku = stanoví stupeň hydrolytického štěpení tuku 32. otnost předsušeného vzorku krmiva se stanoví- za minimálně 12 hodin po předsušení, vz se nechá stát na vzduchu 33. Hydrolýza tuku = číslo kyselosti tuku stanoví hydrolýzu tuku 34. Tuk v krmivu se stanoví jako a. extrakt z krmiva získaný extrakcí diethyléterem, popřípadně jiným činidlem  b. spálením v muflové peci, jako zbytek krmiva po 30 min hydrolýzy v H2SO4 a 30 min v KOH a odečtení popela od zbytku c. výpočtem po odečtení NL,BNLV, vlákniny, popela a sušiny 35. Jaké vlastnosti musí mít indikátor: netoxický a nestravitelný 36. Měření tuku – jodometrická rovnice 37. Čím se prokazuje číslo kyselosti – titračně alkalimetricky 38. Iontová chromatografie – AMK 39. Jak vypadá správné pořadí při protokolárním odběru krmiva: dílčí - souhrnný - konečný - zkušební 40. Mezi metody Weendenské analýzy patří: stanovení popela (vlhkost a sušina, hrubá vláknina) 41. Do metod Wendeeské analýzy nepatří: stanovení obsahu popela nerozpustného v HCl 42. WENDENSKÁ ANALÝZA = 43. 3 metody stanovení stravitelnosti živin v krmivech: bilanční, sáčková, indikátorová ? 44. Postup Soxhleta = vybrat správný postup 45. Mezi metody Wendeeské analýzy patří: stanovení popela 46. Vyjmenujte 3 metody stanovení stravitelnosti živin v krmivech: bilanční, sáčková, indikátorová 47. Co nepatří mezi fyzikální metody zkoušení krmiv: stanovení škůdců 48. 3 metody k úpravě krmiv suchým teplem (termické)-extruze, expandace, pufrování, toastování, mikronizace 49. 3 metody stanovení stravitelnosti: indikátorová m., in sacco, klasická bilanční 50. Stanovení NL podle Kjeldahla: alkalimetrická a acidimetrická titrace 51. Popis 1. fáz HLODAVCI A ŠELMY 1. Osmák degu se krmí jako: činčila 2. Co nesmí činčila: olejná semena a oříšky 3. Fretka má v porovnání se psem a kočkou – vyšší potřebu energie na kg 4. Druhy podle nároků na obsah živočiši komponentů = fretka-kočka-pes nejméně 5. Fretky můžeme krmit: krmivem pro fretky nebo kvalitním krmivem 6. Jaké mají fretky esenciální MK = taurin 7. Kolik g potravy sní denně potkan? 14-22 8. Nejvíce rozmanitou stravu potřebuje? Činčila 9. Kolik lžic polévkových může max sníst činčila za den? 2 10. Nejvíce vit. A u koček = v játrech 11. 3 esenciální živiny, které potřebuje kočka získávat z krmiva (na rozdíl od psa)- vit A, taurin, kys. alfa linoleová PŘEŽVÝKAVCI 1. K čemu jsou krávě v bachoru vznikající těkavé mastné kyseliny = energie pro skot 2. Který typ energie se používá k energetickému hodnocení krmiv u Ru a v jakých formách se s ní setkáme? a. netto energie (NEL- netto en laktace, mléčná produkce, NEV- netto en výkrmu, masná produkce) 3. Bachorová acidóza vznikla kvůli - lehce rozpustným sacharidům 4. Tympanie postihuje: a. slez+ bachor b. bachor + čepec c. s.+kniha 5. V první fázi laktace se dojnici krmí dávka = s vysokým podílem jádra 6. Mezi TMK vznik v bachoru u Ru- kyselina octová, máselná, propionová 7. Nadbytek NH3 způsobí: alkalózu 8. Období laktace se u dojnice dělí: na tři fáze 9. Nejnáročnější na výživu u dojnice je: 1. fáze laktace 10. Jakým způsobem jsou krmena telata do 2 měsíců stáří v kotcích na ŠZP v Kuníně? a. startér, mléko a TMR b. startér a mléko c. startér, ml a seno d. TMR, ml a seno 11. Při výživě chovných jalovic by měl být podíl jadrných krmiv v sušině: do 30% 12. Močovina se nesmí přežvýkavcům podávat: v roztoku (projde čepcovým žlabem – intoxikace) 13. Vápník snižujem u krav = před porodem v období stání na sucho, KD jen z objemných krmiv 14. Nejčastější typ výkrmu skotu v ČR = klasický výkrm skotu so směsnou KD (TMR) - hlavný objem siláž + seno + jádro 15. Které krmivo je nejvhodnější pro výkrm skotu v závěrečné fázi- kukuřičná siláž 16. Při krmení močovinou musí být krmné dávce dostatek: lehce rozpustných sacharidů 17. Nejnáročnější na výživu u dojnice je: 1. fáze laktace 18. Močovinu lze podávat u Bo v max dávce na 100kg ž.hm.- 30g denně a s s dostatečným množstvím sacharidů 19. Močovinu je možné zkrmovat = pouze u Ru 20. Zvýšený obsah močoviny v mléce svědčí o: nadbytek NL (dusíkatých látek) v krmivech 21. Nejobvyklejší složení krmné dávky pro tele v rané fázi mléčné výživy: mléko + startér 22. Nejvhodnější krmivo pro výkrm skotu v závěrečné fázi: kukuřičná siláž 23. z NL v bachoru vzniká: NH3, TMK,nebo něco 24. co je složkou lipidů: steroly, sacharidy, AMK 25. co je prekurzorem syntézy tuků v bachoru = kyselina octová 26. co vzniká v bachoru z glycerolu= glukóza, kyselina mléčná, kyselina propionová 27. Mlezivo se u dojnice tvoří = asi 3 – 4 dny po porodu 28. telata mají po porodu = rozvinutý slez, nerozvinutý předžaludek 29. Mezi základní TMK v bachoru u Ru nepatří- kys oxalátová 30. Co zvyšuje tuk v kravském mléce= krmiva bohatá na vlákninu 31. PDIME =stravitelný mikrob protein, který může být syntetizován v bachoru z využitelné energie 32. Zkratka PDIM znamená- obsah skutečně stravitelného mikrobiál proteinu 33. Obsah PDI v krmivu znamená = obsah proteinu stravitelného v tenkém střevě Ru 34. Co je to PDI a z kterých dvou základních frakcí se skládá?- protein stravitelný v tenkém střevě (PDIA- nedegradovatelné NL, PDIM- mikrobiální bílkoviny, PDIMN- degradovatelné NL krmiva, PDIME- využitelná en krmiva) 35. PDIA- stravitelný protein nedegradovatelný v bachoru 36. 37. Trávení v bachoru se vlivem tuku = tuk ve větším množství snižuje stravitelnost vlákniny a narušuje bachorovou fermentaci 38. Mléko u ramlice(samice od králíka) jak se liší od kravského = víc sušiny 39. Kolik jádra u dojnice v 1. fázi laktace= kolem 10kg (objem : jádro = 40 : 60) 40. Na co se štěpí v bachoru Ru tuky = MK + glycerol 41. Nejčastější typ výkrmu skotu v ČR- výkrm na bázi konzervačních krmiv 42. Kdy se odstavuje tele = 7-8 týdnů 43. Co se nemá dávat plemenným býkům= žito (obsah trimethylaminu - spermicid), bavlník a řepka (nepříznivě ovlivňuje spermiogenezi) 44. Krmivo pro plemenného býka - ječmen, oves (další možnost - oves a kukuřice) 45. Pro syntézu mikrobiálního proteinu v bachoru u přežvýkavců musí být v rovnováze: obsah degradovatelných dusíkatých látek a pohotové energie (snadno fermentované sacharidy) 46. Jadrná krmiva mohou tvořit v krmné dávce pro skot maximálně: 60% ze sušiny 47. Na rozvoj papil a sliznice předžaludku u telete má pozitiv vliv =kys propionová 48. Které krmivo je nejvhodnější pro výkrm skotu v závěrečné fázi? Kukuřičná 49. TMK vznik při mikrobiální fermentaci mají u Ru hl význam = jako zdroj energie 50. Co vzniká rozkladem tuku u přežvýkavců- kyselina octová a máselná  51. Hyperkeratóza bachorové sliznice vzniká při = nedostatku strukturální vlákniny 52. Kolik mleziva/mléka musí vypít tele za den: 5l 53. Konečný produkt ruminálního trávení NL u přežvýkavců? Amoniak. 54. Konečný produkt ruminálního trávení sacharidů u Ru- těkavé MK 55. Nadbytek dusíkatých látek vyvolá u přežvýkavců: bachorovou alkalózu 56. Nadbytek lehce rozpustných sacharidů u skotu vyvolá: bachorovou acidózu 57. Degradovatelnost NL v bachoru je možné stanovit ? 58. Které mikroorganismy se podílejí na bachorovém trávení? 59. Co je pro skot optimalni = stejná směsná krmná dávka 60. Na přídavek 1 kg jadrazískam kolik mleka = 2 l 61. Kdo má hodně vápníku v krmné dávce = dojnice 62. Příjem dávky jádra u dojnice v 1. Fáze laktace je = 15kg 63. Která složka kravské mléka způsobuje u masožravců trávící problémy = mléčný cukr 64. V jakém věku se začíná prodávat telatům pevné krmivo (starter)- 7.-10. Den 65. V jakém věku probíhá nejčastěji odstav telat při starterovéfázi- 8 týdnů 66. Příjem mateřského mléka u telat bývá: 7-10 dní 67. telata v prvních dnech dostavají = mlezivo 68. Vyjmenuje 3 typická onemocnění dojnic v tzv. přechodním období: Porodní paréza, ketóza dojnic, atonie a dislokace slezu HLODAVCI A ŠELMY 1. Osmák degu se krmí jako: činčila 2. Co nesmí činčila: olejná semena a oříšky 3. Fretka má v porovnání se psem a kočkou – vyšší potřebu energie na kg 4. Druhy podle nároků na obsah živočiši komponentů = fretka-kočka-pes nejméně 5. Fretky můžeme krmit: krmivem pro fretky nebo kvalitním krmivem 6. Jaké mají fretky esenciální MK = taurin 7. Kolik g potravy sní denně potkan? 14-22 8. Nejvíce rozmanitou stravu potřebuje? Činčila 9. Kolik lžic polévkových může max sníst činčila za den? 2 10. Nejvíce vit. A u koček = v jatrech  DRŮBĚŽ 1. Využitelnost fytátového fosforu u drůbeže = jen enzymem 2. Kvalita skořápky je charakterizována: pevností, podílem, tloušťkou, pevností, 3. Ječmen není vhodný ke krmení drůbeže kvůli = vysokému obsahu beta-glukanů (velká schopnost vázat vodu – dehydratace) 4. V 2. polovině se podávají v souvislosti s poklesem intenzity snášky kompletní krmné směsi pro nosnice: NL 5. Energie drůbež – metabolizovatelná 6. K mechanickému zpracování potravy dochází u drůbeže převážně = ve svalovém žaludku 7. Dvě hlavní obiloviny ve výživě drůbeže: pšenice a kukuřice 8. Význam žloutkového vaku u kuřat = a. Imunoglobuliny b. výživa po narození c. voda, zdroj tuku a bilkovin den po narození 9. U které kategorie (druhu) drůbeže se musí krmit restrikčně a. plemenné nosnice masného typu b. odchov kuřic c. masné a barevné nosné typy 10. Ječmen není vhodný ke krmení = slepic 11. Která složka KD se zvýší po přidání bobového šrotu- dusíkaté látky 12. Kdo potřebuje nejvíce vlákniny v krmné dávce z drůbeže = husa 13. Minimální porážková hmotnost brojlerů = nad 2 kg 14. Jak dlouho trvá výkrm brojlerových kuřat? 32-42 dnů 15. Minimální konverze krmiva u brojlerů = do 2 kg/1kgpřírustku 16. Spotřeba krmiva na brojlerove kure = nízka spotřeba krmiva (do 2 kg/kg přírustku) 17. Limitující AMK u drůbeže = methionin 18. Co se u kuřic v druhém růstovém období snižuje v KD = NL i ME 19. Vaječný bílek obsahuje = antivitamin H (avidin) 20. Poměr Ca:P u nosnic: 7-8:1 I - 21. Kdo potřebuje nejvíce Ca 22. Jaké obiloviny jsou nejvhodnější pro drůbež = pšenice, kukuřice 23. Jak dlouhý je snáškový cyklus u nosnic - 10m ? 24. Krmné směsi pro brojlerová kuřata mohou obsahovat = kokcidiostatika 25. 3 způsoby dávkování pro výkrmovou drůbež: a. ad libitum b. semi-ad libitum  c. restrikčně 26. Restrikce v krmení je nutná u – a. plemenné nosnice masného typu b. odchov kuřic masného typu 27. Konečný metabolit dusíkatých látek u drůbeže: kyselina močová 28. Grit se obvykle nepodává: brojlerovým kuřatům PLAZI, OBOJŽIVELNÍCI, RYBY 1. Potřeba E (energie) u plazů je ve srovnání se savci = výrazně nižší 2. Jaký plaz má nejméně vody a Ca v krmivu 3. Jak dlouho trvá pasáž potravy GIT u herbivorních plazů = několik dnů až týdnů 4. Co způsobuje nadbytek aminokyselin u herbivorních, omnivorních a insektivorních plazů? dna? 5. Na kolik % se má omezit dávka u krokodýlů při obezitě = 8-10% hmotnosti týdně 6. Nedostatkem vápníku často trpí = krokodyli, carnivorni plazi, omnivorni plazi, herbivorní plazi, insektivorní 7. Něco s nadbytkem proteinů u plazů-hyperurikémie, hyperamonémie, 8. Co způsobuje blepharedém (otok očních víček) u želv = hypovitaminóza A 9. Nemoci u želv = rachitis, hypovitaminoza A 10. Co způsobuje nadbytek aminokyselin u herbivorních, omnivorních a insektivorních plazů 11. U herbivorních plazů je max podíl tuku = 10% 12. Kolik může zhubnout želva přes zimu = 7% 13. Co je v syrových rybách za látku = thiamináza (antivitamin B1), možná rtuť KOČKA A PES 14. Jak upravit Ca u fen, aby nedošlo k eklampsii: dostatek Ca v krmné dávce (KD) 15. Březí fena potřebuje: zvýšený příjem: Energie E od 6. Týdne březosti 16. Co je hlavní složkou potravy koček? bílkoviny + tuky 17. Čím se liší výživa kočky od psa = kočka potřebuje vyšší podíl vody v krmivu 18. Z čeho má mít kočka hl. energii = bílkoviny, živočišné tuky (sacharidy se nemají dodávat, kočky schopny neustálé glukoneogeneze) 19. K nevhodným a škodlivým krmivům pro psy a kočky nepatří = brambory 20. Jak se nesmí krmit dospělá kočka = nesmí nikdy hladovět → ad libidum 21. Obiloviny se masožravcům podávají: tepelně zpracované 22. Jak často krmíme dospělé kočky?  a. 1x denně b. 2x denně c. mají dobrou schopnost sami si regulovat množství příjmu potravy 23. Výběr nejvhodnějšího složení krmiva pro kočku ?? a. 75-80% živočišných produktů (nejlépe syrové maso) b. 20-25% přílohy u u koček = veľarastlinnýchproduktov + veľahorčíku (alkalické pH) 24. Jaký kategorie koček mají nejvyšší potřebu energie ?? a. březí kočka b. koťata 2 měsíce c. kočka v laktaci 25. Od kdy se koťata přikrmují = od 4. týdne 26. Limituící AMK u koček = Taurin 27. Co vyvolá u koček deficit taurinu = degenerace sítnice, poruchy reprodukce a rastu, kardiomyopatie ? 28. Co je nejméně vhodné pro kočky ? a. krutí moučka b. sojová mouka c. rýžové vločky d. rybí moučka 29. Jakekonzervacnilatky se pouzivaji v krmivu pro kočky = BHA, BHT, ethoxyquin 30. Co je nejvhodnější pro kočku - kuřecí maso, kuřecí živočešnéprodukdy, kukuřicný gluten - kuřecí maso, zvířecí moučka 31. Odstav kotat: a. 5-8 tydnů b. 1 tyden c. vrchol laktace 32. Jaký poměr vápníku a fosforu u dospělé kočky? 0,9-1,1:1 (1,2:1) 33. Nebezpečí při hladovění = steatósa jater 34. Při struvitové urolitiáze představuje nebezpečí = alkalické pH moči a nadbytek Mg 35. Které faktory zapříčiňují vznik struvitové urolitiázy u koček = nedostatek vody v krm a zásadité pH 36. Kalciumfosfátové kameny – vznikají hlavně pří nízkém pH moči a zvýšeném Ca (preventivní acidifikace) 37. Postup při urolitiáze = kombinace suchého a vlhčeného krmiva s vyšším obsahem živočišné složky 38. Kolik váhy má kočka shodit za týden? max.1-2% 39. Esenciální kyseliny koček: AMK (taurin, arginin), kyselina arachidonová 40. 3 esenciální živiny, které potřebuje Fe a Ca ne: taurin, kys., vitamín A, kys. alfa linoleová (ta je u fretky) - arachidonová!, také arginin 41. Co způsobuje u koček nedostatek argininu = a. narušení ureosyntetického cyklu b. hromadění amoniaku v organismu c. hyperamonémie 42. U kočky je esenciální AK: arginin+taurin,taurin+arachidonova, nevim co 43. Urolitazy: alkalicke pH+ Mg, alkal pH+ Ca, snizene pH 44. Kočka potřebuje při granulích a. více vody b. více sacharidu c. více bilkovin 45. Pri zamrazeni masa -20C: a. se zabiji paraziti+bakterie b. paraziti c. nic 46. Maso má více = P 47. Rybí olej je ve výživě masožravců zdrojem: omega-3 MK (kyselina alfa-linolenová) 48. K typickým znakům trávicího ústrojí u masožravců patří = krátké jednoduché tlusté střevo 49. Významný alergen pro domácí zvířata: pšenice, kuřecí maso 50. Které konzervanty se používají? BHT, BHA ethoxyquin, tokoferol 51. Sekundární iparathyroidismus u psů je způsoben- krmením jen masem 52. Sníženou spotřebu E mají: stárnoucí psi 53. Min. proteinů u psa podle AAFCO = 18% dospělí psi, 22% rostoucí 54. Omnivorní = všežravci 55. Odstav štěňat: a. 5-8 týdnů b. pul roku c. vrchol laktace 56. nejvíce živin (krmení psů) je v: a. plíce a žaludek srdce a játra plíce a ledviny 57. Co nejvíce ovlivňuje kvalitu a lesk srsti u psů: obsah tuku v krmivu 58. Jaká by měla být koncentrace sacharidů v suchém krmivu pro psy dle AAFCO: neomezené, pouze by měly představovat zdroj energie z 10-40% 59. Instituce vydávající standardy pro výrobu psích krmiv = AAFCO 60. co dát psovi = a. brambory b. čoko c. hrozny 61. Mezi vhodné komponenty použité do kvalitních krmiv pro psy nepatří = sójový protein 62. jak se podávají psovi obilniny = a. šrotované b. extrudované c. mačkané 63. Kojící fena potřebuje: asi 3x – 4x více energie 64. Jakými složkami se u psů bojuje s obezitou? 65. Čeho se nemá dávat nadbytek u obřích a velkých plemen psů = vápník/Ca 66. Co je nevhodné v KD pro obří plemena psů? vysoký obsah E a Ca 67. Které údaje na obalu krmiv pro psy a kočky mají největší význam pro posouzení kvality krmiv = surovinové složení krmiva 68. Celkové množství domácí dávky tvořící u dospělého psa středního plemene- 2-3% z hmot 69. Ve směsích pro psa je nejdůležitějším zdrojem bílkovin a. sójový protein b. drůbeží moučka c. kuřecí moučka d. kukuřičný gluten 70. Počet fázi krmení u rostoucích velkých a obřích plemen psů = min. 2x denně krmit, 3fáze 71. Jehlový efekt: rozklad kosti, ochrana strevapredpropichnutim 72. Obsah vlhkosti v běžných granulích pro psy: 7 – 9% 73. Čím je škodlivá cibule u psů = obsahuje N-propyldisulfid, alylpropyldisulfid (vyvolávají hemolytickou anémii) 74. Porovnání energie u odstavených štěnat s dospělýma = potreba energie u rostoucich psu (intenzivnirust) je 1,6-2xvyssinez u dospelych 75. Kdy se přikrmuji štěňata = od 3 týdnů (tvarohy a kaše) 76. Co je potřeba zvýšit u dlouhodobě pracujících psů = tuky 77. Do kdy rostou velká plemena psů = 24 měsíců 78. Kolik množství Ca a P v suchem krmivu plemen velkých psu by mělo byt = 0,8 – 1,2% Ca v suchém krmivu 79. Maximální množství Ca, které může pes přijmout? 80. Kolik fází je ve výkrmu štěňat = 4? (Mlezivo, Mateřské mléko, Příkrm, Odstav)  81. U rostoucích psu musí být v krmné dávce = 70 % živočišných bílkovin 82. Obezita o psu: 25 až 50 % z dospělé populace psů a koček v rozvinutých zemích má nadváhu nebo je obézních 83. Když je louka potřísněná výkaly od psa a sní to králík co může chytit: tasemnici hráškovou 84. Zkratka organizace, která udává potřeby živin, a tak pro psy = NRC 85. Který stupeň při hodnocení podle 5 bodové stupnice BCS značí dobrou kondici/správný výživný stav? - stupeň 3 86. Březí fena potřebuje: zvýšený příjem E od 6. Týdne březosti 87. 7. z čeho má mít kočka hl. energii = bílkoviny, živočišné tuky (sacharidy se nemají dodávat, kočky schopny neustálé glukoneogeneze) PRASE 1. Selata potřebují po porodu: Fe 2. Selatům se přidává: přípravky proti anémii 3. K energetickému hodnocení krmiv u prasat, drůbeže a masožravců se používá = metabolizovaná energie 4. Prestarerová a startérová směs pro selata se krmí- ad libitum 5. 6. Co je nejvhodnější zkrmovat prasatům? a. oves+pšenice b. ječmen+kukuřice c. kukuřice+pšenice d. ječmen+pšenice 7. Ve výživě březích prasnic je třeba zásadně uplatňovat: dávkované krmení (nesmí se přežírat!!!) 8. Dávka KS u březích prasnic v jednoduchém systému krmení na den je = 2,2-2,6kg 9. Kolik ma dostat brezi prasnice krmiva = 2,2-2,6 kg 10. Flushing je využívaný při výživě = jalových prasnic před připuštěním 11. Objemová krmiva nejsou vhodná pro = kojící prasnice 12. Jaké kategorie prasat mají nejvyšší nároky na vlákninu = a. prasničky před zapustěním do 8% b. kanci do 7% c. březí prasnice d. rostoucí chovná prasata do 6% 13. KPB-pro jakou kategorii prasat = pro jalové a březí prasnice 14. Co znamená zkratka KPK = krmna směs pro kojící prasnice 15. Kdy hrozí ketóza u prasnic= 2-4 týdny před porodem 16. Kdo potřebuje nejvíc dusíkatých látek = selata po odstavu 17. Nejvíce bílkovin potřebují = odstavena selata 18. vláknina v KS pro kojící prasnice? = do 2% 19. Kukuřičné zrno = není vhodné pro závěrečnou fázi výkrmu prasat (žlutý tuk) 20. Masné a supermasné hybridy prasat mají vyšší nárok na = bílkoviny 21. Nejvhodnější technika krmení prasat ve výkrmu je = semi- ad libitum 22. Hodnocení krmiv u prasat pomocí – ME 23. Prestarerová a startérová směs pro selata se krmí = ad libitum 24. Kdy se začínají přikrmovat selata = od 7. dne 25. V jakém věku se začíná podávat selatům pevné krmivo (prestarter)- od 7.-10. Dne 26. Kdy se odstavují selata = 28-31 dnů (hmotnost min. 5 kg) 27. Zdroj energie pro prasata = sacharidy (obilný škrob) 28. Krmná směs pro prase nesmí obsahovat = masokostní moučku 29. První krmná směs selat se jmenuje = prestarterová směs ČOS-S (A1 ve výkrmu) 30. Způsob krmení prasat nad 80kg = dávkovaně 31. První limitující AK? Lysin 32. Využitelnost fytátového fosforu-u prasat zlá 33. Jak se nazývá první KD pro selata a. Starter b. Prestarter c. Grower d. + 1 jeste 34. 3 způsoby krmení březích prasnic: jednoduchý systém, krmení podle tělesné kondice, pracovně náročný systém 35. 3 formy, v jakých můžeme podávat KS výkrmovým prasatům = suché, granulovaná směs, vlhčené krmení, mokré krmení 36. Limitující AMK ve výživě prasat: Lysin 37. Ve velkochovech prasat se krmí = kompletní krmnou směsí 38. Prase získává energii hlavně z: sacharidů 39. Březí prasnice sušina = do 2% 40. Využitelnost potravy u prasete: 90, 40, 70 % neon tak nejak ?? 41. Prase nutričně podobné a. Jalové krávě b. Psovi c. Človeku 42. Nejvíce bílkovin potřebuje: a. březí prasnice  b. odstavovaná selata,… 43. krmení kance-2x denně OVCE A KOZY 1. Otrava olovem = nejméně odolná ovce 2. Příčinou vzniku tzv. hladové vlny u ovcí bývá: a. nedostatek sacharidů, b. nedostatek dusíkatých látek = asi c. nedostatek vlákniny d. nedostatek vápníku a hořčíku 3. Čím se krmí v zimě ovce ve stáji = a. kvalitní luční seno b. okopaniny c. kvalitní siláž i senáž 4. Co je charakteristické pro trávicí trakt kozy: velký bachor 5. Jaká je průměrná délka laktace u kozy = 300 dnů 6. Ovce jsou velmi vnímavé (z toxikologického hlediska) k přípravkům? a. Mg b. Cu c. Ca 7. Výživa bahnic je řízena podle? 8. Průměrná denní spotřeba zelené píce u dospělé ovce: = 5 – 10 kg 9. Základní krmivo pro výživu ovcí v zimním období je = luční seno 10. Které druhy obilovin jsou nejvhodnější ke krmení ovcí? oves a ječmen 11. Které zvíře dokáže nejlépe vypásat nízké porosty= ovce 12. Jaký typ energie se použivá u skotu s jakými jejími druhy se můžem setkat a. Netto energie = e krmiva, která se nevyloučila výkaly, močí, plynem ani ve formě tepelných ztrát b. NEL = netto energie laktace - mléčná produkce (jalovice na odchov, dojnice) c. NEV = netto energie výkrmu - masná produkce (jalovice a býci na výkrm) KŮŇ A KRÁLÍK 13. Čím krmit zakrslý králíky = luční seno 14. Z extrahovaných šrotů můžeme krmit koním: sojový, lněný a slunečnicový 15. Kompletní krmné směsi pro králíky bývají ve velkochovech = granulované 16. Paréza trávicího ústrojí kojících ramlic? = 1. - 3. týden po porodu (riziko překrmování) 17. Kdy se poráží brojleroví králíci = 10-12. týdnů 18. Při zkrmování píce kontaminované psími výkaly hrozí u králíků přenos: tasemnice hráškové 19. Oves je vhodný pro = koně a králíky 20. Který druh mléka lze použít pro umělý odchov hříběte? a. kozí (oslí) b. kravské c. Ovčí d. žádné z uvedených 21. Nejvhodnější pro výživu králíků je: a. luční seno b. kukuřičná siláž c. vojtěškové seno d. d) cukrovarské řízky 22. Nejbohatším zdrojem fosforu jsou pro koně: a. krmná mrkev b. vojtěškové pelety c. luční seno d. pšeničné otruby 23. Obézní kůň má jist a. lucni seno b. jetelotravni seno c. vojteskove seno 24. Sportovní kun: více jádra 25. Tažný kůň: více objemných krmiv 26. Oves se podává koním: a. v celku nebo mačkaný b. pouze šrotovaný c. pouze tepelně upravený 27. Pro koně je charakteristická: nižší spotřeba dusíkatých látek 28. Mléko klisny má ve srovnání s kravským: méně tuku a více laktózy 29. Schvácení kopyt u koní mohou způsobit zejména: krmiva bohatá na škrob a cukry 30. Co zapříčiňuje laminitis= nadbytek škrobu a cukrů 31. Jaké látky získávají koně z rychle fermentovaných sacharidů? laktát, propionát 32. Co způsobují rychle fermentovatelné sacharidy ve střevě koně? okyselení obsahu 33. V tlustém střevu koní vznikají = TMK  34. Které druhy obilovin můžeme použít k výživě koní = oves, ječmen 35. Nejvyšší precékální stravitelnost škrobu u koní má: oves 36. U jakých koní se zvyšuje dávka bílkovin= vysokobřezí a laktujíci klisny, hříbata 37. Nejnižší precekální stravitelnost škrobu Eq má = kukuřice 38. Z extrahovaných šrotů můžeme krmit koním: sójový, lněný a slunečnicový 39. Co obsahuje hordenin = hlídá u koní při dopingu = sladový květ 40. Kolik dusíkatých látek potřebuje kůň při práci = potreba je nízká a ani při pracovním zatížení se příliiš nezvyšuje ( 7,5-10 % sušiny KD podle zatížení ) 41. Pro koně je typické: pomalé přijímání potravy, důkladné žvýkání 42. Při hodnocení BSC 9 stupňovou stupnicí je dobrý výživný stav/kondice - stupeň 4-5 43. Maximální množství kukuřice = 2kg 44. Kdy se má březí klisně přidávat krmivo = 4-5x denně 45. V jaké fázi březosti se začíná klisna přikrmovat? od poslední třetiny 46. kůň má-slinnou amylázu,malou motoriku žaludku?, skladuje žluč ve žlučníku 47. co má nejmenší obsah v GIT koně a. tenké střevo b. tlusté střevo c. žaludek 48. Jak se zkoumá výživa u koně – stravitelná energie 49. Nejvíce E potřebuje: klisna ve 3. fázi březosti OSTATNÍ ANTINUTRIČÍ LÁTKY 1. Co jsou antinutriční látky v obilovinách? Neškrobové polysacharidy – inhibitory proteáz – kyanoglykosidy 2. Žito není vhodné na krmení = pro obsah ANL – trimethylamin, alkylresorcinol, taniny, inhibitory proteáz 3. Luštěniny mají ANL – inhibitory proteáz a lektiny (saponiny) 4. K typickým antinutričním látkám luštěnin patří: inhibitory proteáz a lektiny, saponiny, třísloviny 5. Nejméně antinutričních látek obsahuje = hrách 6. Nejvýznamější antinutriční látky v sójových bobech jsou = inhibitor trypsinu a lektinu 7. Nejvýznamnější antinutriční látky ve lněném semínku = kyanogenní glykosidy 8. K typickým antinutričním látkám luštěninpatří =inhibitory proteas a lektiny 9. Typickými antinutričními látkami bobu koňského jsou =kyanogenní glykosidy (vicianin, vicin, konvicin)  10. Antinutriční látky v obilovinách jsou = neškrobové polysacharidy 11. Antinutricnii l.: zhorsujici vlastnosti nebo tak něco 12. Antinutricnil.: fyzikalni+cchem+biolog, fzy+mykotoxiny, prirozene+vynikajici 13. ANL rozdělujeme na: kontaminující, vznikající, přirozeně přítomné 14. kys. Fytová-váže minerály a je antinutriční 15. Antinutriční látky sóji- lektiny a inhibitor trypsinu 16. Žito není vhodné na krmení = pro obsah ANL – trimethylamin, alkylresorcinol, taniny, inhibitory proteáz 17. Luštěniny mají ANL – inhibitory proteáz a lektiny (saponiny) 18. Jaké ANL obsahuje řepka = glukosinoláty a kyselinu erukovou 19. Antinutriční látky – v lektinech VZORKY 1. Dílčí vzorek = hmotnostní část jedné partie získána jedním náběrem 2. Zkušební vzorek je = reprezentativní část konečného vzorku, která vzniká jeho úpravou v laboratoři 3. Souhrnný vzorek = celková hmotnost všech dílčích vzorku odebraných z jedné partie krmiva 4. Nejčastější metoda redukce souhrnných vzorků – kvartace (křížový dělič, sypké/pasty, souhrn vz se upraví do kužele- na 4 části, 2 protilehlé se vyhodí a zbytek se promíchá a zase rozdělí= požadované 5. Hmotnost předsušeného vzorku krmiva se stanoví- za minimálně 12 hodin po předsušení, vz se nechá stát na vzduchu 6. Správné seřazení při odběru vzorku krmiva = dílčí, souhrnný, konečný, zkouškový KRMIVO – OBILNINY, ŠROTY, POKRUTINY A DALŠÍ SRAČKY 1. Pšenice není vhodná pro koně a králíky 2. Rybí moučka = pro všechny kromě přežvýkavců 3. Která kyselina je v siláži nežádoucí? Máselná, mléčná 4. Melasa = vysoký obsah vit. K 5. Oves = má více plnohodnotných bílkovin = vhodný pro krmení koní a králíků 6. Kdo obsahuje vicin = bob a vikev 7. Pšeničné otruby obsahují = vit. Skupinu B, vlákninu 11 %, vysoký obsah P, málo Ca 8. Obilné klíčky = bílkovinné krmivo 9. Kukuřice má = nejvyšší energetickou hodnotu (vhodná ke krmení všech druhů zvířat, hl. výkrmové kategorie) 10. U podzemnicových pokrutin je riziko = napadení aflatoxinem 11. Z luštěnin má nejméně antinutričních látek = hrách 12. Úsušky pícnin vznikají =suš řezanky píce v bubnových sušárnách 13. Pivovarské mláto = vodnatý zbytek po vylouhování pomletého vysušeného sladu zbaveného extraktivních látek, obs. celé množství vlákniny 14. Pivovarské mláto je zbytek: sladovnického ječmene 15. Pivovarské mláto obsahuje v porovnání s ječmenem méně: škrobu 16. Bob = před podáním upravit, tepelná úprava zvyšuje dietetické vlastnosti – do KD zařazovat postupně – zhoršuje rezistenci Zn a Fe 17. Extrahované šroty vznikají = vyextrahováním oleje ze semen olejnin benzinem nebo trichlorethylenem 18. Pastevní porost je dobrý zdroj = vápníku 19. Triticale je kříženec = žita a pšenice 20. Podzemnice může obsahovat = aflatoxiny 21. Co obsahuje lupina = ta moznost s alkaloidem 22. Jaké kyseliny stanovujeme v silážích = octová, mléčná 23. Ječmen obsahuje = ßglukany, arabinoxylany.. 24. Pro obiloviny je typický: vysoký obsah škrobu a nízký obsah dusíkatých látek 25. Pokrutiny vznikají: lisováním semen olejnin 26. Pokrutiny a extrahované šroty jsou krmiva = bílkovinná 27. Konopné a makové pokrutiny = nejsou vhodné pro zvěř kvůli toxickým látkám 28. Trvalé travní porosty se využívají: pastvou i sečí 29. Riziko vzniku pastevní tetanie zvyšuje množství: dusíkatých látek a draslíku 30. Který typ pastvy neumožňuje průběžné ošetření porostu během pastevní sezony? Volná pastva 31. Která kyselina je v siláži žádoucí: kyselina mléčná 32. Které bakterie jsou v siláži žádoucí? bakterie mléčného kvašení 33. Oves se od jiných obilovin liší: vyšší kvalita bílkovin 34. nejkvalitnější protein- podobný proteinu vlastního těla 35. Nejrizikovější z těchto látek je: vikev, bob… (vikev) 36. Glykosidy vicin a konvicin jsou v: bob a vikev 37. Kde jsou kyanogenní glykosidy – len, vikev 38. Glykosidy – vikev a lupina 39. Co obsahuji cukrovarské řízky = pektiny 40. Sladový květ jsou: klíčky a kořínky sladovnického ječmene 41. Krmná mouka obsahuje ve srovnání se šrotem? Více vlákniny, škrobu, tuku 42. Pšenice = není vhodná ke krmení koní, prasat, všech zvířat 43. Kukuřice má ze všech obilovin nejvyšší obsah? Vlákniny, bílkovin, energie 44. V otrubách se nachází = obalové vrstvy zrna  45. Stanovení obsahu amoniaku = ukazatel rozkladu bílkovin krmiva, stanovuje se v silážích a rybích moučkách 46. Hlavní živiny v cukrovarských řízcích jsou: celulóza a hemiceluloza 47. Při krmení močovinou musí být krmné dávce dostatek: lehce rozpustných sacharidů 48. Sladový květ jsou: klíčky a kořínky sladovnického ječmene 49. Co obsahují syrovátka = laktóza 50. Jaký vitamin je obsazen v obilných klíčcích = E Výživové = MK, Sacharidy, Bílkoviny, Tuky, AK… 1. Bílkoviny mají v organismu funkci: stavební i energetickou, stavební je primární 2. Sacharidy mají v živočišném organismu fci: pouze energetickou 3. Cukry jsou: zdroj E v org, zdroj stavebních látek v org ,oboje ale prim je zdroj E ,oboje ale prim je zdroj staveb látek 4. Sacharidy slouží jako prekurzor pro syntézu- vit C 5. Polynenasycené MK mají význam = pro výstavbu nerv tkáně a buněčných membrán 6. Množství nenasycených mastných kyselin v tuku charakterizuje: jodové číslo 7. Které číslo charakterizuje obsah volných MK v tuku: číslo kyselosti 8. Ideální protein používaný u monogastrů má složení podobné: vlastnímu proteinu zvířete 9. Ideální protein používaný u monogastrů má složení podobné: vlastnímu proteinu zvířete 10. Lipidy označujeme jako organické látky rozpustné ve: a. Vodě b. Vitamínech c. organických rozpouštědlech? 11. Mezi esenciální AK nepatří: serin a prolin 12. Mezi esenciální AMK nepatří: prolin 13. Mezi esenciální MK patří: lysin a kys. alfa-linolenová (kys. linolová, arachidonová 14. Mezi limitující AMK patří především: methionin a lysin 15. Jaká je nejčastější limutující AMK u většiny zvířat? Lysin 16. Hodnota, která stanoví stupeň hydrolytického štěpení tuku: peroxidové č. 17. Které bakterie jsou v siláži žádoucí?- bakterie mléčného kvašení 18. Číslo kyselosti tuku = stanoví stupeň hydrolytického štěpení tuku 19. Stupeň hydrolytického štěpení určuje: č. kyselosti 20. Mezi doprovodné látky v lipidech patří: steroly 21. Oligosacharidy = 2-10 jednotek 22. Oligosacharidy = prevence průjmů 23. Oligosacharidy = snižují TAG v krvi 24. Oligosacharid =-snížení pH ve střevě → stimulace bifidobakteríí v tlustém střevě 25. Nej zdrojem energie u hosp. zvířat jsou: a. NL b. Tuky c. sacharidy 26. Nej obsah E ze všech živin mají- a. Tuky b. NL c. sacharidy 27. Mezi složky vlákniny nepatří? a. Glukany b. Maltóza c. lignin 28. Mezi složky vlákniny patří? a. Verbaskóza b. Stachytóza c. Pektin 29. rostlinné oleje obsahují nejvíce = nenasycených MK 30. Mezi TMK nepatří: oxobutan (necooxobut :D) 31. Mezi esenciální MK patří: kys. alfa-linolenová (kys. linolová, arachidonová) 32. Prebiotikum- (oligosacharidy) – substrát pro výživu probiotik v tlustém střevě → inulin (česnek, pórek, cibule, čekanka) 33. Škrob se skládá ze 2 složek-složený z dvou různých polysacharidů: amylózy a amylopektinu, tvořených několika tisíci až desetitisíci molekul glukózy. Škrob kromě glukózy obsahuje v malém množství lipidy, proteiny a zhruba 25–35 % vody 34. Tuky jsou zastoupeny v: rostl i živočišných krmivech stejně 35. Mezi doprovodné látky v lipidech patří: steroly 36. Netto energie: nevyloučí se výkaly, močí, plynem ani tepelnými ztrátami 37. Hypogamaglobulinemie je: defektní dozrávání b lymfocytů v plazmocyty 38. Dioxiny a ftaláty jsou? 39. Mezi MUFA patří: 40. Mezi PUFA patří: dokosahexaenová 41. co je ADF,NDF = frakce vlákniny 42. 3 metody využívající vlhké teplo =  MYKOTOXINY/KONTAMINANTY/ANTIOXIDANTY 1. Který z mykotoxinů má typické estrogenní účinky? Zearalenon 2. Silné karcinogenní a hepatotoxické účinky má z mykotoxinů? a. Zearalenon b. Ochratoxin c. aflatoxin B1 3. Mezi fyzikální kontaminanty patří: radionuklidy 4. Mezi významné antioxidanty patří: (A,D,E?) 5. V bachoru se s tuky děje a. Nic b. štěpení na dvojné vazby c. štěpení a hydrolýza d. hydrolýza (Tuky jsou v bachoru degradovány na MK a glycerol)