Základní daňové prvky a funkce

Fyzická nebo právnická osoba, která je povinna platit daň.

Předmět zdanění, například příjem, majetek nebo spotřeba.

Hodnota, ze které se vypočítává daň.

Mzdy, zisky z podnikání, příjmy z pronájmu.

Nemovitosti, pozemky, vozidla.

Zboží a služby, zdaněné např. DPH nebo spotřební daní.

Rozdělení daní do skupin (přímé a nepřímé).

Daně, které se platí z příjmu a majetku daného subjektu.

Výsledek daňového řízení, kde správce daně stanovuje výši daně a způsob/termín platby.

Dokument, který určuje konkrétní částku daně, kterou má poplatník zaplatit.

Peněžní tresty za nedostatky, jako je neuhrazená daň nebo chybné daňové přiznání.

Možnost rozložit platbu daně do menších částek v čase, pokud poplatník nemůže uhradit celou částku najednou.

Zjišťování, zda daňový subjekt splnil své daňové povinnosti a zaplatil daně správně.

Proces, kdy správce daně vynucuje zaplacení neuhrazených daní, například exekucí.

Stížnost daňového subjektu na nečinnost správce daně, která má urychlit řízení a zajistit jeho nápravu.

Stanoví postup při tvorbě, schvalování, provádění a kontrole státního rozpočtu.

Správce daně by měl být ochoten pomáhat daňovým subjektům při plnění daňových povinností, například vysvětlením složitých předpisů, a to v rámci zákonných možností.

Daňové řízení by mělo probíhat v přiměřeném čase, bez zbytečných průtahů.

Správce daně by měl minimalizovat náklady a vyvarovat se zbytečných požadavků na daňové subjekty

Správce daně může posoudit důkazy i neformálními metodami , ne jen formálními, podle jejich věrohodnosti a síly.

Daňové řízení startuje, když správce daně zahájí správní postup na základě podání daňového přiznání, žádosti nebo vlastního rozhodnutí

Proces sbírání důkazů, jako jsou účetní záznamy a faktury, potřebných pro zjištění výše daně

Správce daně vypočítá daň na základě shromážděných informací, včetně základu daně a daně sazby.

Vypočítání základu daně na základě daňového přiznání nebo daňové kontroly.

Vláda může požádat Parlament o schválení změn v rozpočtu, pokud nastanou neočekávané výdaje nebo změny příjmů.

V situacích, kdy je potřeba vyrovnat příjmy a výdaje, se přijímají mimořádná opatření.

Ministerstvo financí připraví návrh státního rozpočtu.

Schválený návrh rozpočtu vládou je předložen Poslanecké sněmovně.

Zahrnují všechny příjmy státu z daní, jako je DPH, daň z příjmu právnických a fyzických osob.

Zahrnují příjmy z jiných zdrojů než daní, jako je privatizace, poplatky, pokuty nebo granty z EU.

Při správě veřejných financí nesmí být žádný subjekt diskriminován. Všechny oblasti státní správy a instituce mají mít spravedlivý přístup k finančním prostředkům.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu by měly být vyrovnané. Deficitní rozpočet je financován přijatelnými způsoby, jako jsou úvěry, ale dlouhodobé zadlužení by mělo být omezené.

Peněžní částka, kterou pojišťovna vyplatí pojištěnci v případě pojistné události, například po nehodě, požáru, nebo krádeži.

Pravidelná platba pojištěnce pojišťovně výměnou za pojistné krytí.

Kryje škody na majetku v domácnosti, například při požáru, povodni nebo krádeži.

Kryje škody, které pojištěnec způsobil třetí osobě, například při nehodě s autem nebo při práci.

Nabízí peněžní ochranu v případě smrti pojištěnce, ale i pro případ dožití se určitého věku.

Kryje náklady na lékařskou péči a zdravotní služby.

Poskytuje peněžní kompenzaci v případě úrazu pojištěnce, a to jak při práci, tak i ve volném čase.

Povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při používání motorového vozidla. Kryje škody způsobené jiným účastníkům silničního provozu.

Nejvyšší rozhodovací orgán ČNB, který rozhoduje o hlavních otázkách měnové politiky, včetně úrokových sazeb a strategických záležitostí.

Hlavní představitel ČNB, který předsedá bankovní radě. Odpovídá za implementaci měnové politiky, řízení ČNB a její reprezentaci na veřejnosti.

Odpovídají za specifické oblasti činnosti ČNB, jako je měnová politika, dozor nad bankami a regulace finančních trhů.

ČNB kontroluje banky, pojišťovny a další finanční instituce v ČR, aby zajistila stabilitu a bezpečnost finančního trhu.

ČNB stanoví pravidla pro finanční instituce, aby se zajistilo, že jednají legálně a chrání zájmy klientů.

ČNB zajišťuje ochranu práv spotřebitelů v bankovním sektoru pomocí regulačních opatření, včetně pravidel pro ochranu osobních údajů a dostupných úvěrů.

Ačkoliv ČNB neovlivňuje přímo politiku Eura, vliv má na rozhodování ohledně měnové politiky v EU a spolupracuje s ostatními centrálními bankami.

ČNB je finančně nezávislý na vládě, a to zaručuje, že její rozhodování je nezávislé na politických vlivech.