vesmir

Podcast

Play an AI-generated podcast conversation about this lesson

Questions and Answers

Jakým způsobem vznikla sluneční soustava?

Z velké černé díry

Z jádra planety

Z mlhoviny složené z plynů a prachu (correct)

Z explozivního rozptylu galaxií

Jaký je průměrný poloměr Slunce?

250 tis. km

700 tis. km (correct)

140 tis. km

1 mil. km

Co charakterizuje terestrické planety?

Obíhají kolem Slunce v eliptických drahách

Mají větší hmotnost a menší hustotu

Mají pevný povrch a menší hmotnost (correct)

Jsou složeny z plynů a mají prstence

Jaká událost mohla způsobit vyhynutí dinosaurů?

Dopad planetky o průměru 10 km Signup and view all the answers

Jak dlouho trvá doba mezi dvěma po sobě následujícími úplňky?

29,5 dne Signup and view all the answers

Jaký byl názor Mikuláše Koperníka na postavení Země ve vesmíru?

Země obíhá kolem Slunce Signup and view all the answers

Co je charakteristické pro komety?

Mají zmrzlé plyny a nepravidelnou dráhu Signup and view all the answers

Jaký je poloměr Měsíce v porovnání se Zemí?

4x menší než Země Signup and view all the answers

Jaký je obvod Země na rovníku?

40 000 km Signup and view all the answers

Jakým směrem se otáčí Země během své rotace?

Od západu na východ Signup and view all the answers

Jaká je úhlová rychlost otáčení Země?

15° za 1 h Signup and view all the answers

Která z následujících možností nejlépe popisuje Coriolisovu sílu?

Vychyluje tělesa na severní polokouli doprava Signup and view all the answers

Jaký je povrch Země v milionech km²?

510 mil. km² Signup and view all the answers

Jaký je základní rozdíl mezi místním časem a pásmovým časem?

Místní čas je stanoven na základě slunečního času Signup and view all the answers

Jaká je maximální zeměpisná šířka, kterou může bod na Zemi mít?

90° severní šířky Signup and view all the answers

Která z následujících informací je pravdivá o slapových jevech?

Jsou způsobeny gravitationalní silou Měsíce a Slunce Signup and view all the answers

Za jak dlouho Měsíc oběhne kolem Země?

27,3 dní Signup and view all the answers

Kdy dochází k zatmění Měsíce?

Když Měsíc vstoupí do stínu Země během úplňku Signup and view all the answers

Jaký tvar má Země dle I. Newtona?

Rotační elipsoid Signup and view all the answers

Jaký účinek má otáčení Země kolem osy na její tvar?

Vyvolává odstředivou sílu, která zplošťuje Zemi na pólech Signup and view all the answers

Jaký je základní rozdíl mezi geoidem a elipsoidním modelem Země?

Geoid neumožňuje geodetické výpočty, elipsoid ano Signup and view all the answers

Jaký elipsoid je nejnovější a nejpřesnější pro určování tvaru Země?

WGS 84 Signup and view all the answers

Který z následujících faktorů nejvíce ovlivňuje množství sluneční energie dopadající na Zemi?

Úhel sklonu zemské osy Signup and view all the answers

Jaký je hlavní důvod pro vznik zatmění Slunce?

Měsíc se dostane mezi Zemi a Slunce Signup and view all the answers

Jaké je datum letního slunovratu na severní polokouli?

<ol start="21"> <li>června</li> </ol> Signup and view all the answers

Jak se nazývá astronomická jednotka, která měří vzdálenost Země od Slunce?

1 AU Signup and view all the answers

Jak dlouho trvá tropický rok?

365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekund Signup and view all the answers

Kdy nastává jarní rovnodennost?

<ol start="21"> <li>března</li> </ol> Signup and view all the answers

Co se děje během zimního slunovratu na severní polokouli?

Délka dne trvá 8 hodin. Signup and view all the answers

Jaká je maximální vzdálenost Země od Slunce?

152,1 mil. km Signup and view all the answers

Jaká je oběžná rychlost Země v periheliu?

30,3 km/s Signup and view all the answers

Kdy nastává podzimní rovnodennost?

<ol start="23"> <li>září</li> </ol> Signup and view all the answers

Study Notes

Země jako kosmické těleso

Země vznikla před 13,7 miliardami let tzv. "velkým třeskem".
Vesmír je tvořen kupami galaxií, zvaných supergalaxie, které obsahují hvězdné soustavy.
Naše galaxie, Mléčná dráha, obsahuje 150 miliard hvězd.
Nejzákladnější hvězda, Alfa Centauri, je vzdálená 4,3 světelných let od Země.
Sluneční soustava vznikla před 4,5 miliardami let z mlhoviny tvořené plynem a prachem. Tlak a hustota uprostřed mlhoviny vytvořily prahvězdu, ze zbylého prachového materiálu se utvořily planety a jejich měsíce.
Vznikaly různé názory na postavení Země ve vesmíru – geocentrické a heliocentrické.
Geocentrický model, převládající v středověku, považoval Zemi za střed Vesmíru.
Heliocentrický model, zpopularizovaný Mikulášem Koperníkem v 16. století, uváděl, že Země a další planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách.
Johannes Kepler v 17. století nahradil kruhové dráhy eliptickými a popsal zákony pohybu planet.

Slunce

Slunce je gravitační centrum sluneční soustavy.
Slunce rotuje kolem své osy a kolem středu galaxie (jedna otáčka trvá 250 milionů let).
Skládá se z plazmatu, helia a vodíku.
Poloměr Slunce je 700 tisíc kilometrů.
Povrchová teplota Slunce je 6000 °C, teplota ve středu je 15 milionů °C.
V jádru Slunce probíhají termojaderné a termounukleární reakce, při kterých se vodík přeměňuje na helium. Tyto reakce vytváří elektromagnetické záření (teplo a světlo).

Planety

Planety obíhají kolem Slunce, nezáří vlastním světlem.
Rozdělení planet na terestrické (pevný povrch, menší hmotnost, hustší) a plynné (zmrzlé plyny, větší hmotnost, méně husté, více měsíců, rychlejší rotace, prstence).
Pluto je klasifikováno jako trpasličí planeta.

Měsíce

Měsíce jsou pevná tělesa, která obíhají kolem planet.

Asteroidy

Jsou menší tělesa složená z hornin, obíhají kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem.
Před 66 miliony let do oblasti Mexického zálivu dopadla planetka o průměru 10 km, čímž se vyhladili dinosauři.

Komety

Komety jsou tvořeny zmrzlými plyny a nacházejí se za drahou Neptuna.
Mají nepravidelný tvar, když se přiblíží ke Slunci, začnou se vypařovat, čímž se tvoří ohon, který je viditelný.

Meteoroidy

Jsou malá tělesa v meziplanetární hmotě.
Meteoroidy, které dopadnou na Zemi, se nazývají meteority.
Meteoroidy, které shoří v atmosféře, se nazývají meteory.

Měsíc

Měsíc je přirozená družice Země.
Poloměr Měsíce je 4krát menší než poloměr Země.
Neil Armstrong se 20. července 1969 stal prvním člověkem, který vstoupil na Měsíc. Jeho věta "That's one small step for a man, one giant leap for mankind" se stala legendární.
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, přičemž se otáčí i kolem své osy a oběhne kolem Země za stejnou dobu.
Průměrná vzdálenost Země od Měsíce je 384 tisíc kilometrů.
Mezidobí mezi dvěma úplňky je 29,5 dnů, tento cyklus se označuje jako synodický měsíc.
Měsíc se pohybuje kolem Země proti směru hodinových ručiček a oběhne za 27,3 dnů, tento cyklus se nazývá siderický měsíc.
Měsíc se otáčí kolem své osy stejnou rychlostí, jakou obíhá kolem Země. To je důvod, proč z Země vidíme vždy jen jednu stranu Měsíce.
Země s Měsícem obíhají kolem Slunce.

Zatmění

Zatmění je jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa.

Zatmění Měsíce

Nastává, když Měsíc vstoupí do stínu Země.
Měsíc musí být v úplňku.
Existují tři typy zatmění Měsíce: úplné, polostínové a částečné.

Zatmění Slunce

Nastává, když se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce, pouze při novu.
Zatmění Slunce je častější než zatmění Měsíce, ale viditelné je pouze na malém pásu zemského povrchu.
Existují tři typy zatmění Slunce: úplné, částečné a prstencové.

Tvar a velikost Země

Staré civilizace si představovaly Zemi jako plochou desku plující v oceánu.
Řekové (Pythagoras - 6. století př. n. l.) věřili, že Země má tvar koule.
Aristoteles poskytl důkazy kulatosti Země: stín Země při zatmění Měsíce je kulatý, při pohybu k severu nebo jihu se mění obzor a s ním i hvězdy.
V 17. století Isaac Newton popsal tvar Země jako rotační elipsoid se zploštěním na pólech.
Rotace Země kolem osy vytváří odstředivou sílu, která je největší na rovníku a způsobuje zploštění Země v oblasti pólů a mírné vyboulení na rovníku (rovníkový průměr je o 40 km větší než poledníkový).

Země jako Geoid

Tvar Země nejlépe odpovídá tělesu nazývanému geoid.
Geoid je geometricky nepravidelné těleso s povrchem odpovídajícím střední klidné hladině moře, která by pokračovala i pod kontinenty.
Geoid je v každém bodě kolmý na směr působení zemské tíže.
K povrchu geoidu se vztahují nadmořské výšky, ale na geoidu nelze provádět geodetické výpočty.

Země jako elipsoid

Elipsoid je geometricky pravidelné těleso, jehož střed se nachází v těžišti země, delší poloosa odpovídá poloměru rovníku, kratší poloosa pólovému poloměru.
Krasovského elipsoid (1940) se používal pro vojenské mapy.
Nejnovější a nejpřesnější elipsoid WGS 84 (World Geografic System) byl zaveden v roce 1984.

Země jako koule

Země se pro konstrukci geografických map nahrazuje koulí, která má s elipsoidem stejný objem nebo povrch.

Důsledek kulatosti Země

Rovníkové oblasti dostávají nejvíce sluneční energie, směrem k pólům se množství záření snižuje, což vede k vzniku podnebných a vegetačních pásů.

Rozměry Země

Poloměr rovníku: 6 378 km
Obvod Země na rovníku: 40 000 km
Povrch: 510 milionů km²
Oceány: 71 %
Kontinenty: 29 %

Zeměpisné souřadnice

Zeměpisné souřadnice se používají k určování zeměpisné polohy a orientace.
Zemské póly jsou průsečíky rotační osy Země se zemským povrchem.
Rovník je průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k ose.
Zeměpisná šířka (φ) je úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země (0° - 90° severní nebo jižní šířky).
Rovnoběžky jsou spojnice všech bodů se stejnou zeměpisnou šířkou (např. obratník Raka, obratník Kozoroha, severní polární kruh a jižní polární kruh).
Zeměpisná délka (λ) je úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku (0° - 180° východní nebo západní délky).
Poledníky jsou spojnice všech bodů se stejnou zeměpisnou délkou.
Základní poledník (greenwichský) prochází Greenwichovou hvězdárnou v Londýně a označuje nultý poledník.
Zeměpisná síť je tvořena rovnoběžkami a poledníky.

Pohyby Země

Rotace Země

Je to otáčivý pohyb Země kolem své osy od západu na východ.
Zemská osa prochází zemskými póly a je ukloněna k oběžné dráze Země kolem Slunce.
Hvězdný den je doba jednoho otočení, která trvá 23 hodin 56 minut 4 sekundy.
Pravý sluneční den je doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími spodními kulminacemi Slunce na místním poledníku.
Střední sluneční den je 24 hodin.
Úhlová rychlost rotace je konstantní a činí 15° za 1 hodinu (360° za 24 hodin).
Obvodová rychlost rotace se mění v závislosti na zeměpisné šířce: na rovníku 465 m/s, na pólech je nulová.

Důsledky rotace Země

Coriolisova síla vychyluje tělesa pohybující se po poledníkovém směru na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva.
Střídání dne a noci.
Slapové jevy.
Zdánlivý pohyb hvězdné sféry.
Skutečný tvar Země.

Časová pásma

Místní čas - Slunce vrcholí na místním poledníku během 24 hod.
Pásmový čas - vznikl v době průmyslové revoluce, rozděluje Zemi do 24 časových pásem (nesledují přesně průběh poledníků, ale hranice států).
Při přechodu z jednoho pásma do druhého ze západu na východ se hodina přidá (+ 1 hodina). Při přechodu 12. časového pásma (kolem 180° z.d.) = datová hranice, V→Z přidáme 1 den k datu ( + 1 den).
Světový čas (UTC) - platí v pásmu s nultým poledníkem. Hranice pásma tvoří 7,5° z.d. a 7,.5° v.d.
Středoevropský čas - je o 1 hodinu více než světový čas.
Letní čas - je o 1 hodinu více než pásmový čas (od 1979 z ekonomických důvodů, od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu).

Oběh Země kolem Slunce

Země obíhá kolem Slunce proti směru hodinových ručiček (pohled shora).
Dráha Země je eliptická (Slunce je v jednom z ohnisek).
Délka oběžné dráhy je 939,2 milionů km.
Doba oběhu Země kolem Slunce je 365 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekund, nazývá se tropický rok.
Občanský rok je 365 dní (přestupný rok je 366 dní).
Střední vzdálenost Země od Slunce je 149,6 milionů km (1 AU = astronomická jednotka).
Perihelium (přísluní) je bod, kdy je Země nejblíže Slunci, nastává začátkem ledna (147,1 milionů km, oběžná rychlost 30,3 km/s).
Afelium (odsluní) je bod, kdy je Země nejdále od Slunce, nastává začátkem října (152,1 milionů km, oběžná rychlost 29,5 km/s).
Léto na jižní polokouli je kratší a teplejší.

Nebeská sféra

Nebeská sféra je myšlená plocha, na kterou se z pohledu pozorovatele promítají vesmírná tělesa.
Nebeský (světový) rovník je průsečnice roviny rovníku s nebeskou sférou.
Ekliptika je průsečnice roviny oběžné dráhy Země s nebeskou sférou a představuje zdánlivou dráhu Slunce po obloze během roku.
Průsečíky ekliptiky se světovým rovníkem se nazývají jarní a podzimní bod.

Jarní a podzimní rovnodennost

Jarní bod: 21. března - Slunce se promítá do jarního bodu a nastává jarní rovnodennost.
Podzimní bod: 23. září - Slunce se promítá do podzimního bodu a nastává podzimní rovnodennost.

Rovnodennosti

Délka dne a noci je na celém světě stejná (12 h - 12 h).
Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník.

Letní slunovrat

1. června - severní polokoule je přikloněna ke Slunci.
Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka.
Délka dne u nás je 16 h.
V oblastech nad 66,5° s.š. je polární den.

Zimní slunovrat

1. prosince - jižní polokoule je přikloněna ke Slunci.
Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha.
Délka dne u nás je 8 h.
V oblastech nad 66,5° s.š. je polární noc.

Póly

Na pólech trvá polární den a polární noc půl roku.
Polární den na severním pólu: 21. března - 23. září (186 dní) - afelium.
Polární den na jižním pólu: 23. září - 21. března.

Studying That Suits You

Use AI to generate personalized quizzes and flashcards to suit your learning preferences.

Description

Tento kvíz zkoumá klíčové aspekty sluneční soustavy, její vznik a charakteristiky jednotlivých planet. Odpovězte na otázky o slunci, měsících, terestrických planetách a důležitých událostech ve vesmíru.