Země jako vesmírné těleso PDF

1. Země jako vesmírné těleso vznik ‚‚velkým třeskem” před 13,7 mld. let Vesmír: ○ největší Supergalaxie- kupy galaxií= hvězdné soustavy ○ naše Mléčná dráha- 150 mld hvězd ○ nejbližší hvězda je souhvězdí alfa Centauri- 4,3 světelných let vznik sl. soustavy: ○ před...

1. Země jako vesmírné těleso vznik ‚‚velkým třeskem” před 13,7 mld. let Vesmír: ○ největší Supergalaxie- kupy galaxií= hvězdné soustavy ○ naše Mléčná dráha- 150 mld hvězd ○ nejbližší hvězda je souhvězdí alfa Centauri- 4,3 světelných let vznik sl. soustavy: ○ před 4,5 mld let ○ z mlhoviny (plyny a prach), tlak a hustota uprostřed- prahvězda, z prachových částic kolem- planety a jejich měsíce názory: ○ geocentrický- středověk- Země střed Vesmíru ○ heliocentrický- 16. století- Mikuláš Koperník- Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce v kruhových drahách ○ 17. st. Johannes Kepler- zákony pohybu planet a kruhové dráhy nahradil eliptickými Slunce ○ centrem grav. pole slun. soustavy ○ rotace kolem osy ○ rotace kolem středu galaxie- 250 mil let ○ složení plazmat, He, H ○ poloměr 700 tis. km ○ teplota povrch 6000°C, střed 15 mil °C ○ termojaderné a termounukleové reakce- vodík na Helium -> elmag záření- teplo a světlo planety ○ oběžnice kolem slunce, nezáří ○ terestrické- pevný povrch, menší hmotnost, vyšší hustota ○ plynné- zmrzlé plyny, vyšší hmotnost, menší hustota, více měsíců, rychlejší rotace, prstence (vesmírný prach) ○ Pluto- trpasličí měsíce- pevné, obíhají kolem planet asteroidy (planetky) ○ menší tělesa tvořena horninami ○ oběh kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem ○ před 66 mil. let planetka o průměru 10 km do oblasti Mexického zálivu → vyhynutí dinosaurů kometární jádra ○ zmrzlé plyny, za drahou Neptuna, nepravidelné ○ při vychýlení se přiblíží ke Slunci- vypařování- ohon (pozorujeme kometu) meteoroidy- malá tělesa meziplanetární hmoty ○ meteorit- dopadne na zem ○ meteor- shoří v atmosféře měsíc ○ přirozená družice Země ○ poloměr 4x menší než Země  ○ Neil Armstrong - 20.7.1969 : "Je to malý krok pro člověka, ale velký pro lidstvo." ○ obíhá kolem Země po eliptické dráze vázanou rotací = otočí se kolem své osy za stejnou dobu jako oběhne kolem Země ○ průměrná vzdálenost Země - Měsíc je 384 tis. km ○ doba mezi dvěma po sobě následujícími úplňky je 29,5 dne (synodický měsíc). pohyby měsíce ○ oběh kolem Země Měsíc oběhne proti směru hodinových ručiček kolem Země za 27,3 dní (siderický měsíc). ○ rotace kolem své vlastní osy trvá stejně dlouho, proto vidíme stále jen jednu stranu ○ spolu se Zemí obíhá Slunce zatmění- jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného vesmírného tělesa zatmění Měsíce: ○ nastává, když M. vstoupí do stínu Z, M. musí být v úplňku ○ Úplné, polostínové, částečné  zatmění Slunce: ○ Měsíc se dostane mezi Zemi a Slunce, pouze při novu ○ nastává častěji než zatmění Měsíce, ale je viditelné pouze na malém pásu zemského povrchu. ○ Úplné, částečné, prstencové Tvar a velikost Země ○ staré civilizace – Země je plochá deska plující v oceánu ○ Řekové (Pythagoras – 6. stol. př. n. l.) – Země má tvar koule ○ Aristoteles – podal důkazy kulatosti Země (stín Země při zatmění Měsíce je kulový, při pohybu k severu nebo jihu se mění obzor a s ním i hvězdy) ○ V 17. stol. I. Newton – tvar rotačního elipsoidu se zploštěním na pólech ○ otáčení Země kolem osy vyvolává odstředivou sílu, která je největší na rovníku a způsobuje, že se Země zploštila v oblasti pólů a mírně vydouvá na rovníku (rovníkový průměr asi o 40 km větší než poledníkový) Země jako Geoid ○ tvar Země nejlépe vystihuje těleso, které se nazývá geoid =geometricky nepravidelné těleso, povrch jako povrch střední klidné mořské hladiny, která by pokračovala i pod kontinenty a je v libovolném bodě kolmý na směr působení zemské tíže ○ k povrchu geoidu se vztahují nadmořské výšky, ale nelze na něm provádět geodetické výpočty  Země jako elipsoid =geometricky pravidelné těleso,střed má umístěn v těžišti geoidu, delší poloosa- poloměru rovníku, kratší poloosa je pólový poloměr ○ Krasovského elipsoid (1940) – používal se pro vojenské mapy u nás ○ nejnovější a nejpřesnější elipsoid má označení WGS 84 – World Geografic Systém (zaveden 1984) Země jako koule ○ nahrazuje elipsoid, používá se ke konstrukci geografických map, tato koule má s elipsoidem stejný buď objem nebo povrch Důsledek kulatosti Země: ○ Do rovníkových oblastí dopadá nejvíce sluneční energie, směrem k pólům se množství záření snižuje – vznik podnebných, vegetačních pásů. Rozměry Země ○ Poloměr rovníku 6 378 km ○ Obvod Země na rovníku 40 000 km ○ Povrch 510 mil. km² ○ Oceány 71 % ○ Kontinenty 29 % Zeměpisné souřadnice k určování zeměpisné polohy daného místa, k orientaci Zemské póly – průsečíky rotační osy Země se zemským povrchem Rovník – průsečnice zemského povrchu s rovinou procházející středem Země a kolmou k ose. zeměpisná šířka (φ) = úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí určovaného bodu se středem Země (0° – 90° severní nebo jižní šířky) rovnoběžky – spojnice všech bodů stejné zem. š. obratník Raka, obratník Kozoroha, severní polární kruh a jižní polární kruh zeměpisná délka (ƛ) = úhel, který svírá rovina základního poledníku s rovinou místního poledníku (0° – 180° východní nebo západní délky) poledníky – spojnice všech bodů se stejnou zem. délkou základní poledník (greenwichský) – prochází gr. hvězdárnou v Londýně – nultý poledník Zeměpisná síť – tvořena rovnoběžkami a poledníky Pohyby Země: rotace Země otáčivý pohyb kolem své osy od Z na V zemská osa prochází zemskými póly, je ukloněná k oběžné dráze Země kolem Slunce Hvězdný den - jedno otočení trvá 23 h 56 min 4 s Pravý sluneční den – doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími dolními kulminacemi Slunce na místním poledníku Střední sluneční den – 24 h Úhlová rychlost je stálá – 15° za 1 h (360° za 24 hod) Obvodová rychlost se mění, závisí na zem. šířce. ○ na rovníku 465 m/s, na pólech je nulová  důsledky rotace ○ Coriolisova síla vychyluje tělesa, která se pohybují v poledníkovém směru na sev. polokouli doprava a na j. polokouli doleva ○ střídání dne a noci ○ slapové jevy ○ zdánlivý pohyb hvězdné sféry ○ skutečný tvar Země časová pásma místní čas - Slunce vrcholí na místním poledníku během 24h pásmový čas - vznik v době průmyslové revoluce, 24 časových pásem, nesledují přesně průběh poledníků, ale hranice států Při přechodu z jednoho pásma do druhého ze Z→V + 1 hodina. Při přechodu 12. časového pásma (kolem 180°z.d.) = datová hranice V→Z přidáme 1 den k datu světový čas (UTC) - platí v pásmu s nultým poledníkem. Hranice pásma tvoří 7,5° z. d. a 7,5° v. d. středoevropský čas - o 1 hod víc než světový čas letní čas - o 1 hod víc než čas pásmový (od 1979 - ekonomické důvody, od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu) oběh Země kolem Slunce proti směru hodinových ručiček při pohledu shora eliptická dráha = orbita (Sl. je v jednom z ohnisek) délka oběžné dráhy je 939,2 mil. km doba oběhu je 365 dní 5 h 48 min 45,7 s = tropický rok občanský rok = 365 dní (přestupný rok-366 dní) střední vzdálenost Z - Sl. je 149,6 mil km (1 AU= astronomická jednotka) perihelium (přísluní)- začátek ledna, nejblíže Slunci: 147,1 mil. km (oběžná rychlost 30,3 km/s) afelium (odsluní)- začátek října, nejdále Slunci: 152,1 mil. km (oběžná rychlost 29,5 km/s) ○ léto je na jižní polokouli kratší a teplejší Nebeská sféra = myšlená kulová plocha, na kterou se ze stanoviště pozorovatele promítají vesmírná tělesa Nebeský (světový) rovník = průsečnice roviny rovníku s nebeskou sférou Ekliptika = průsečnice roviny oběžné dráhy Země s nebeskou sférou  = dráha, po níž se zdánlivě pohybuje Slunce po obloze během roku ○ Průsečíky ekliptiky se světovým rovníkem se nazývají jarní a podzimní bod Když se Sl. ze Země na obloze promítá do: ○ jarního bodu nastává jarní rovnodennost (21.3.) ○ podzimního bodu nastává podzimní rovnodennost (23.9) Dny rovnodennosti (21.3., 23.9.) ○ Sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník ○ Délka dne a noci je všude na Zemi stejná (12 h - 12 h). Letní slunovrat (21.6.) ○ Severní polokoule je přikloněna ke Slunci ○ Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka. Den u nás trvá 16 h ○ V oblastech > 66,5°s.š. je polární den Zimní slunovrat (21.12.) ○ Jižní polokoule je přikloněna ke Slunci ○ Sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozoroha ○ Den u nás trvá 8 h. V oblastech > 66,5°s.š. je polární noc. ○ Na pólech trvá polární den a polární noc půl roku. ○ Polární dny na severním pólu: 21.3.-23.9. (186 dní) - afelium ○ Polární dny na jižním pólu: 23.9.-21.3. (179 dní) - perihelium důsledky pohybu: ○ Zemská osa svírá s rovinou oběhu úhel 66,5° ○ Úhel dopadu slunečních paprsků na totéž místo a v tutéž denní dobu se postupně mění ○ Následkem toho se mění intenzita slunečního záření → střídání ročních období ○ Vytvořily se klimatické teplotní pásy. ○ Mění se délka dne a noci. ○ Perioda oběhu Země kolem Slunce jako základ kalendáře. slapové jevy ○ periodické deformace tvaru zemského tělesa. ○ Měsíc a Země se otáčí kolem společného těžiště – barycentra ○ Rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla spolu s gravitační (přitažlivou) silou Měsíce a Slunce mají vliv na mořské dmutí (příliv a odliv). ○ Rozlišujeme slapy mořské, zemské kůry a atmosféry ○ Příliv a odliv vodních hmot