Starověké Řecko: Minojská kultura

Starověké Řecko: Antika

• Antika zahrnuje dějiny starověkého Řecka a Říma.
• Antika je považována za jeden z pilířů současné civilizace.
• Součásti antické civilizace zahrnují jazyk (latina), písmo (latinka), umění, vzdělanost, filozofii, životní názory a postoje (z řeckých bájí), demokracii a olympijské hry.

Období Starověkého Řecka

• Minojská a mykénská kultura.
• Temné (homérské) období řeckých dějin.
• Archaické období.
• Klasické období.
• Helenistické období.

Minojská kultura (cca 2000 – polovina 14. století př. n. l.)

• Centrem byla Kréta, a ostrovy Kyklady a Théra (v Krétském a Egejském moři).
• Je spjata s pověstí o Minotaurovi a postavami jako Minos, Daidalos, Ikaros, Théseus a Ariadna.
• Minojská civilizace existovala ve 2. tisíciletí př. n. l., s centrem na Krétě a skládala se z měst s paláci jako Knossos, Faistos a Mallia.
• Měla vlastní písmo (hieroglyfické, lineární písmo A a lineární písmo B) – viz disk z Faistu.
• Významná památka této kultury je palác Labyrint na Knósu.
• Ženy měly významné postavení ve společnosti.
• Konec civilizace způsobily přírodní katastrofy (zemětřesení), výbuch sopky na ostrově Théra (polovina 16. století př. n. l.) a příchod řeckých kmenů (Achájové).

Mykénská kultura (1600 – 1200 př. n. l.)

• Byla vytvořena Achájy.
• Centry byly Mykény, Théby, Tiryns a Pylos, kde vládci žili v opevněných hradských sídlech s paláci.
• Archeolog Schlieman prozkoumal Mykény a objevil šachtové hroby (zlaté masky), což svědčí o velkých majetkových rozdílech ve společnosti.
• Mykéňané používali lineární písmo B.
• V mykénské éře se odehrávají řecké báje a pověsti.
• Mykénský hrad měl kyklopské zdivo a Lví bránu.
• Konec mykénské civilizace nastal na konci 13. století, pravděpodobně vlivem útoků tzv. mořských národů.

Temné (homérské) období řeckých dějin (1100 – 800 př. n. l.)

• Po pádu mykénské civilizace nastal úbytek a odchod obyvatelstva.
• Kolem roku 1000 přišly další řecké kmeny – Dórové a severozápadní kmeny.
• Důležité jsou eposy Ilias a Odyssea.
• Období bylo v době železné.
• V čele společnosti stáli kmenoví náčelníci (králové) – bazileové a rodová aristokracie.
• V 8. století př. n. l. vznikly Homérovy eposy.
• Řecké kmeny: Achájové, Aiolové, Iónové, Dórové.

Archaické období (8. – 6. století př. n. l.)

• Doba upevňování povědomí o příbuznosti řeckých kmenů (jazyk, písmo, náboženské představy, kultovní místa – Delfy, olympijské hry od r. 776 př. n. l.).
• Vznik řeckých městských států (polis).
• Nastalo přelidnění, které vedlo k velké řecké kolonizaci Středomoří a Černomoří.
• Kolonizace oslabila moc rodové aristokracie, bohatli řemeslníci a obchodníci.
• Mateřské osady dovážely levné obilí z kolonií, bohatí statkáři pěstovali olivy a vinnou révu, drobní rolníci se zadlužovali.
• Zapisování zvykového práva oslabilo vládu rodové aristokracie, zákonodárci byli např. Drakon a Solón (z Athén).
• Vláda rodové aristokracie byla nahrazena vládou jedince (tyranidou) – např. vláda Peisistratovců v Athénách.
• Nejvýznamnější polis byly Sparta a Athény.

Sparta a Athény, řecké polis

• Popisuje se podle Sparta na straně 58.
• Sparta ležela v Lakónii, obývali ji Lakedaimonští Dórové.
• Athéňané a Sparťané se potkávají v divadle.
• Politické zřízení Sparty zahrnovalo dva krále, pět eforů, gerúsii a apellu.
• Sparta vytvořila vojenský pakt označovaný jako Peloponéský spolek.
• Athény ležely v Attice, obývali ji lónové.
• Obyvatelstvo Athén se dělilo na občany, cizince (metoiky) a otroky.
• Politický systém Athén zahrnoval 9 archontů, areopag, radu 500, stratégy a ekklésium (sněm).
• Reformy Drakontovy a Solonovy upravily systém.
• Drakonta a Solón zrušili otroctví pro dluhy a rozdělili občany podle majetku do 4 tříd.
• Peisistratos vládl jako tyranida (ukončena r. 510 př. n. l.).
• Kleisthenés provedl další úpravy systému = 10 fýl, rada 500, ostrakismus.
• Solon (asi 638 - 559 př. n. l.): zrušil otroctví pro dluhy, rozdělil občany podle majetku do 4 tříd (to určilo jejich politická práva a zařazení ve vojsku); zřídil radu 400 (500) a lidový porotní soud.

Klasické období (5. – 4. století př. n. l.)

• Popisuje řecko-perské války.
• Příčiny: Perská říše a pobřeží Malé Asie (řecké osady, Milétos).
• Průběh: Dareios I., perské výpravy, rok 490 př. n. l., Marathon, Miltiades, Themistokles, Xerxes, rok 480 př. n. l., Salamis, Plataje.
• Výsledek a důsledky: Athénský námořní spolek, 449 př. n. l.
• Důležité postavy zahrnují Perikla (viz referát), Nikiáse, Lýsandra a Alkibiada.
• Peloponéská válka (431 – 404 př. n. l.) byla mocenským soupeřením mezi Spartou a Athénami a jejich spojenci.
• Válka skončila námořní bitvou u Aigospotamoi vítězstvím Sparty.
• Následkem pro celé Řecko bylo celkové oslabení všech států, čehož využilo makedonské království k ovládnutí celého Řecka.

Helenistické období (338 – 146 př. n. l.)

• Řecké městské státy byly ovládnuty Makedonií králem Filippem II., který je porazil v bitvě u Chaironeie v r. 338 př. n. l. ( = konec klasického období a konec řecké demokracie).
• Filip II. vytvořil s řeckými městskými státy korintský spolek (nebyla v něm jen Sparta) a začal organizovat tažení proti perské říši, byl zavražděn – vládu převzal jeho syn Alexandr.
• Alexandr Veliký (336 – 323 př. n. l.) vedl tažení proti Persie.