Sociologie deviace a anomie

Věda, která teorii staví na základě empirických dat s cílem vysvětlit sociální jevy. Zaměřuje se na empirické ověřování hypotéz o konkrétních jevech a snaží se budovat obecnější teoretické generalizace.

Koncept, který se zaměřuje na tvorbu teorií, které vysvětlují konkrétní sociální jevy a mají empirickou podporu, ale zároveň se snaží o obecnější závěry a generalizace.

Učení se o kulturních rozdílech, porozumění životu a problémům jiných kultur a likvidace předsudků.

Představení nových problémů a relevantních pojmů, které obohatí „běžný“ jazyk (např. soc. postavení, role, status aj.)

Poskytuje sociologický podklad pro tvorbu politik založených na datech a faktech (evidence-based policy).

Poznání zákonitostí fungování společnosti s aplikací na vlastní život i v oblasti businessu a politiky.

Posiluje kritické myšlení a snižuje vliv manipulace a totalitarismu.

Zahrnuje znalosti a dovednosti spojené s používáním a pochopením předmětů v dané kultuře. Například znalost fungování lednice nebo auta.

Vyjadřují přesvědčení o ideální kultuře a definují co je správné a co ne. Ovlivňují chování společnosti a jejích institucí.

Očekávání ohledně chování v určitých situacích. Jsou jako praktické pokyny, jak se chovat v konkrétních situacích.

Formální normy zahrnují zákony, zatímco neformální normy se učíme během socializace. Pomáhají nám orientovat se v běžném životě.

Chování v souladu s dominantními normami a hodnotami přijímanými v dané společnosti.

Systém regulací (trestů a odměn) podporující dodržování norem a hodnot a odrazující od odchylky.

Používají se v sociální kontrole. Můžou být pozitivní (odměny) nebo negativní (tresty) a formální (oficiální) nebo neformální (běžné interakce).

Základní prvky kultury, které umožňují sdílení a porozumění zkušenostem a myšlenkám. Umožňují předávání kultury dalším generacím.

Proces učení se vlastnostem a normám dané kultury skrze symboly a jejich významy. Často probíhá nevědomě.

Symboly reprezentují něco, co fyzicky nejsou, jejich význam je často závislý na kultuře a mohou mít různé významy.

Deviace je porušení ustálené kulturní nebo sociální normy, zvyku, způsobů nebo oficiálních zákonů.

Sociologie studuje chování a vztahy lidí ve společnosti, zkoumá sociální struktury, interakce a procesy. Zaměřuje se na vliv společnosti na jedince i naopak.

Sociologie se odlišuje od jiných společenských věd tím, že se zaměřuje na sociální struktury, zkoumáním vzájemných vztahů a interakcí ve společnosti, a vlivu společenských procesů na jedince. Ostatní sociální vědy, jako je psychologie, ekonomie a politologie, se primárně zaměřují na individuální chování, ekonomické procesy a politické struktury.

Kultura zahrnuje všechny materiální a nemateriální aspekty života, které jsou sdíleny a předávány z generace na generaci. Vytváří systém sdílených hodnot, zvyků, věr a symbolů.

Socializace je proces, ve kterém se jedinec učí a internalizuje kulturní normy, hodnoty a vzorce chování v dané společnosti. Je to proces, který začíná od narození a pokračuje celým životem.

Sociologická perspektiva analyzuje sociální jevy a individuální chování v kontextu širších společenských procesů a struktur. Zaměřuje se na externalistické faktory a jejich vliv na chování jedinců.

Funkcionalistická teorie anomie vysvětluje deviaci jako konflikt mezi sociálně uznávanými cíli a dostupnými prostředky k jejich dosažení. Například v Americe se zdůrazňuje bohatství, ale ne každý má přístup k poctivým prostředkům k jeho získání, což může vést k nelegálním aktivitám.

Individuální perspektiva se zaměřuje na individuální faktory a motivace, vysvětlení chování z pohledu vnitřních psychických a biologických procesů, ignoruji vliv společnosti a okolí.

Durkheim a Masaryk zdůrazňovali, že sebevražednost není jen individuální problém, ale je ovlivněna i společenskými procesy a tlakem. Společenské tlaky, anomie, a ztráta tradičních vazeb vlivem rychlých změn mohou vést k sebevražednosti.

Teorie racionální volby vysvětluje deviaci jako výsledek kalkulu, kdy je riziko porušení normy relativně nízké ve srovnání s potenciálním ziskem.

Horší úspěšnost Romských dětí ve vzdělávacím systému ČR může být ovlivněna sociálními faktory, jako je diskriminace, chudoba, a nedostatek příležitostí. Individuální faktory, jako je motivace a přístup k vzdělávání, také hrají roli.

Nižší zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve srovnání s muži může být způsobeno sociálními faktory, jako jsou rodové stereotypy, diskriminace a nespravedlivá rozdělení práce a povinností v rodině. Individuální faktory, jako je ambice a sebevědomí, hrají také roli.

Sociologické vysvětlení je vhodné pro pochopení složitých sociálních jevů. Nabízí širší kontext a komplexnější pohled na vliv společenských faktorů na individuální chování.

Individuální vysvětlení je vhodné pro pochopení psychických motivací a nálad jedince. Zaměřuje se na vnitřní faktory, ale ignoruje vliv široké společnosti.

Všechno, co je vytvořeno lidmi a v každodenních interakcích potvrzováno a vyžadováno. Patří sem materiální i nemateriální aspekty, jako jsou způsob pozdravu, instituce, umění apod.

Soubor norem, hodnot, symbolů, jazyka a technologií, které definují a usměrňují chování v dané kultuře.

Celoživotní proces učení se kultuře společnosti, ve které se člověk narodil. Dochází k osvojování si hodnot, norem a sociálních rolí.

Proces socializace, který probíhá v úzkém kruhu rodiny a blízkých přátel. Osvojuje se zde základní vzorce chování a hodnoty.

Proces socializace, který probíhá v širších skupinách, jako je škola, práce nebo organizace. Osvojuje se zde specifické chování a znalosti relevantní pro danou skupinu.

Všechny kulturně a sociálně ustavené rozdíly mezi muži a ženami, které se navrstvují na biologické rozdíly.

Proces, kterým jsou jednotlivci socializováni do genderových rolí, očekávání a stereotypů.

Soubor norem a očekávání, která se pokládají za charakteristická pro muže a ženy v dané kultuře.

Proces, kterým se člověk učí a přijímá nové normy a hodnoty po vstupu do nové skupiny, organizace nebo instituce.