Ryby: Anatomie, fyziologie a evoluce

Kmen: Strunatci

• Dělí se na podkmeny: Pláštěnci, Bezlebeční a Obratlovci.
• Obratlovci se dále dělí na Bezčelistnatce (Kruhoústí) a Čelistnatce (Paryby, Ryby, Obojživelníci, Plazi, Ptáci, Savci).

Strunatci – Stavba těla

• Na hřbetní straně mají strunu hřbetní (chorda dorsalis) pro oporu a pružnost.
• Chorda vzniká v zárodečném vývoji z entodermu.
• Primitivní druhy (Pláštěnci a Bezlebeční) mají chordu po celý život.
• U vyšších strunatců je v zárodku nahrazena páteří z obratlů, chorda se mění na meziobratlové ploténky.
• Nad chordou je nervová trubice, tvořící trubicovitou nervovou soustavu (mozek a mícha).
• V hltanu jsou žaberní štěrbiny pro dýchání u vodních strunatců, u suchozemských se vyvíjejí jen v zárodku a vznikají plíce.
• Ústředním orgánem cévní soustavy je srdce umístěné na břišní straně těla, cévní soustava je uzavřená.

Podkmen: Pláštěnci

• Mořští živočichové s tělem pokrytým pláštěm z tunicinu (polysacharid podobný celulóze).
• Někteří mají chordu celý život, u jiných jen v larválním stadiu.
• Plankton filtrují přes hltan se žaberními štěrbinami, které slouží i k dýchání.
• Vodu nasávají přijímacím otvorem a vypouští vyvrhovacím otvorem, potravu zpracovává trávicí trubice.
• Cévní soustava je otevřená.
• Jsou hermafroditi (gonády = pohlavní žlázy), množí se i nepohlavně pučením.
• Sumky: Po metamorfóze z larvy na dospělce žijí přisedle, struna hřbetní zaniká; často žijí v koloniích, např. na jiných živočiších (rohovitka).
• Salpy: Nasávací a vyvrhovací otvor leží v jedné ose, v dospělosti pohyblivé (reaktivní pohon).
• Vršenky: V dospělosti podobné larvám sumek, zůstává ocas, tvoří schránky.

Podkmen: Bezlebeční

• Málo druhů, nejznámější je kopinatec plžovitý rybovitého tvaru (5-10 cm).
• Žijí na mořských mělčinách.
• Struna hřbetní tvoří osu těla po celý život.
• Nemají vyvinuté srdce, cévní soustava je uzavřená.
• Nervová trubice není rozdělena na mozek a míchu.
• V hltanu mají žaberní štěrbiny pro dýchání.
• Kolem ústního otvoru hmatová tykadla, v pokožce světločivé receptory (noční živočich).
• Kolem těla kožní ploutevní lem umožňující pohyb.
• Jsou gonochoristé, z vajíček se líhnou larvy (nepřímý vývin).

Podkmen: Obratlovci

• Nejdokonalejší strunatci.
• Chorda dorsalis se zachová jen u nejnižších tříd (kruhoústí).
• U vyspělejších forem (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) vzniká páteř složená z obratlů, chorda je postupně zatlačována a mění se na meziobratlové ploténky.
• Páteř je osa těla, k níž se připojuje lebka a dva páry končetin.
• Lebka se skládá z části mozkové a obličejové, mozková část vytváří pouzdro pro mozek, vyvinuta je i mícha procházející páteří.

Podkm.: Obratlovci - tř. Kruhoústí

• Nejprimitivnější třída obratlovců.
• Chorda dorsalis zachována celý život.
• Nemají vyvinuté čelisti, ale na spodní straně hlavy mají uzavíratelný ústní otvor ve tvaru nálevky s rohovitými zuby.
• Nemají párové končetiny, ve vodě se pohybují pomocí ocasní části těla.
• Kůže hladká, slizovatá s množstvím kožních žláz.
• Dýchají žábrami (voda odtéká 7 páry žaberních štěrbin).
• Srdce ze dvou oddílů (předsíň a komora).
• Mozek uložen v chrupavčitém pouzdře.
• Mají vyvinuté oči, sluchorovnovážný orgán a proudový orgán (změny proudu).
• Z vajíček se líhnou larvy, které většinu života stráví ve stadiu larvy, po dospění se rozmnoží a hynou.
• Kruhoústí žijí v moři, potocích a řekách, jsou to dravci nebo paraziti (přisávají se na ryby a sají krev).
• Mihule mořská: Velký druh (až 1 m), ke tření do řek, dříve i u nás.
• Mihule potoční: Žije v ČR, velmi vzácný a chráněný druh.
• Sliznatky: Žijí v moři, nemají oči, orientují se hmatovými vousy, parazitují uvnitř ryb.

Podkm.: Obratlovci - tř. Paryby

• Velmi starobylá skupina, rozkvět v prvohorách, většina v moři, zahrnují chiméry, rejnoky a žraloky.
• Typickým znakem je chrupavčitá kostra.
• Stavba zubu: Zubovina potažená sklovinou, zuby se neustále obnovují a nahrazují.
• Na povrchu těla plakoidní šupiny (zubovina potažená sklovinou), drobné a tvrdé, kůže se používala na broušení kovů, šupiny mají rýhy (snižují tření).
• Smyslové orgány: 2 komorové oči (zrak vynikající u žraloků), čichové váčky na hlavě.
• Sluch výborný (jen vnitřní ucho), proudový orgán (čidla na hlavě), čidla pro vnímání změn elektrického pole na hlavě.
• Dýchají žábrami (žaberní lupínky, 5-7 párů žaberních štěrbin, spirální řasa zvětšuje povrch střeva).
• Velká játra plná tuku zvyšují vztlak, chybí plynový měchýř.
• Mohou být vejcorodé (vajíčka v rohovitém pouzdře), vejcoživorodé (mládě se líhne ihned) nebo živorodé (např. žralok bílý, nitro děložní kanibalismus).
• Reprodukce je pomalá, žraloci jsou ohroženi lovem. Žraloci se někdy zamotají do vlečných sítí.
• Chiméry: Bičovitý ocas, často zvláštní vzhled, žijí u dna.
• Žraloci: Většinou predátoři, výborně adaptovaní na lov.
  • Hydrodynamický tvar těla = rychlí plavci
  • Slyší infrazvuk = zvuky vznikající při prudkém pohybu ve vodě a výborně vidí i za šera
  • Díky chemoreceptorům cítí i velmi slabou koncentraci krve
  • Vnímají změny elektrického pole vytvořeného živým tvorem
  • Ostré ploché zuby mají pilovitý okraj, který účinně řeže tkáně kořisti
  • Heterocerkní ploutev žraloků má zvětšený horní lalok. Tato ploutev slouží k pohybu, ostatní ploutve udržují hlavně stabilitu a směr.
• Megalodon: známe jen z fosilií, vymřel před 4 mil. let. Měřil až 18 m, pravděpodobně lovil kytovce.
• Žralok bílý: Živí se dravě, loví ploutvonožce, kořistí se stane člověk.
• Žralok tygrovaný: Patří k člověku nebezpečným druhům, útočí např. na surfaře.
• Žralok kladivoun: Má díky „křidélkům“ na hlavě vynikající hydrodymanický tvar. Může být člověku nebezpečný. S oblibou loví kolem útesů, někdy se shromažďují v hejnech.
• Žralok býčí: Může být člověku nebezpečný.
• Žralok mako: Může být člověku nebezpečný.
• Žralok velrybí (obrovský): Měří až 18 m (největší žijící paryba), živí se filtrováním planktonu.
• Žralok velký: Měří až 15 m, živí se výhradně planktonem.
• Žralok macka: Měří kolem 50 cm = patří k nejmenším druhům. Zdržuje se nejvíce u dna.
• Rejnoci: Mají zploštělé tělo s dlouhým ocasem, nejčastěji leží na dně, pohybují se vlnivým pohybem bočních ploutví.
  • Příčná ústa
  • Žábry. Zuby mají uzpůsobené pro rozkousnutí skořápek živočichů ze dna
  • Krycí zbarvení
  • Zahrabávají se do písku
• Manta: S váhou kolem 1,5 t a rozpětím ploutví až 7 m největší rejnok. Živí se hlavně filtrací planktonu je také ohro žena lovem
• Rejnok hladký: Je loven V evropských vodách
• Parejnok elektrický: Vytváří ve speciálním svalovém orgánu elektrický proud, Využívá k lovu obraně a orientaci v tmavém prostředí vnímá překážky díky změnám elektrického pole
• Trnuchy: Mají v ocasní části hrot se zpětnými háčky který je napojen na jedovou žlázu. slouží k obraně způsobuje vážná zranění rybářům.
• Piloun: Je velký druh s prodlouženou čelistí se zuby která rozrývá bahno a hledá potravu.

Podkm.: Obratlovci - tř. Ryby

• Násadco ploutví
• Chrupatičiti
• Dvojdyšní
• Kostnatí
• Lalokoploutvi

Ryby kostnaté

• Nejpocetnejsis skupiny obratlovců
• Vyhradne vodních živočichove
• Hydrodynamicky tvar tela
• K pohybu a udrzeni směru souže ploutve: neparove hřbetni ocasni a ritni ; parove břišní prsni
• Ploutve jsou vyztužené kostenymin paprsky
• Tření vody snižuje hlen vylučovaný žlazami v kuzi
• Z kůže vyrustaji kosti šupiny ktere sea taskovi překryvaji rozlišujeme ruzne typ šupin'
  • Ganoidni mapr jeseter
  • Cykloidni nap kapr
  • Ktenoidnim ap cejn
• Na šupinach Je možné pozorovat sezonni přirustky Podle nich je možne adhadovať věk ryby Zvašnočši ryo je neuoče ry'sto po cely život
• Kostra většiny druhů yo je kostnatá jestereři mají chrupavčito kostru lekka je orte z velké počtu kosti na kostre jsou patrné paporky o Ploutvích yo mal pravě zube Nasedajic' na čelist krapovity roo mai pozera Kone zabeich obloukou
• Moze yo poměrne maly
• Smyslove organy
• S kulovou čočkon nemení trar je Posouvama svalem
• Nozdry sou sidlem čivu chemoreceptor'sou i v ustri dužne
• Yada yo mai hmatove Vous sloužici při oriente aci nebo hledani potravy
• Na boku ye pstranničara tvarěna receptory ktere vnimaji ohyo vody = informace o nebezpečí pohybu potravu'a bod Vnitnim uchem dobře slyši
• yo dychaj' pomocí žaber Umístěných Yabenni dužne ta je yta krelemy skřelemy výtyzenymy kotmi žabra sou tvoréno lupinku Prokrvene lupinky Omyv vody
• Kysliken přitékající do Dužkyy Ustý Odtéká skšelemýn oTvorem dvojdyšně yo pahnici dychaji face Plicnim vakem plynovy měvyř funguje jako hydrostaki orgán = doplňovacim a ubiranin mynu měni hlouoku vnásem setfi energii
• Travic soustava: dutina ústni jicen žaludek atra slinivka břiši střevo otvi nebo kloaku

Lalokoploutvé ryby

• latimeria podivná je zije Yindické oceánu v Hloukáchěh nekol set metrovy byla nahodně ooyena počitkén stol naagaska latimeri podivaný nu Ploutev na vašnanich naskuch vni je Koora proto vznikla teoria, ze podony yo se vyni obokiyelnici proi obojžívelnic, se zreně vyvi Lalokoplouto yo jako byla Esthenopterodon tato yo zily v peodikč vydychajich macalech yo byly Nucene přemisto se do nych tuniv evolucnini vývoreny tak mohli

Ryby dvojdyšné

• Yastupri soulze yahnici y vopeh afrry auohe
• Yrome žaber dychay plicnimivaky mychak kyslik

Ryby násadcoploutvé

• bichiri se podbaji bachnikú a także dychavci plinimivaky

Ryby rupačité

• Mau 7naki paryo

Ryby kostnaté

• to nejpočeinější skupinu yo % druhý Occasry ploutev ye ynetrickamokerkni vývoover ye skupi mleda
• Lonosovi

Tento kvíz zkoumá anatomii, fyziologii a reprodukci ryb. Od chrupavčitých ryb po kostnaté ryby a ryby dvojdyšné. Zahrnuje trávení, smysly a adaptace ryb.