27. kmen strunatci - kruhoústí, paryby, ryby - PDF

27. kmen: STRUNATCI podkm: PLÁŠTĚNCI tř. SUMKY, SALPY, VRŠENKY podkm: BEZLEBEČNÍ tř. KOPINATCI podkm: OBRATLOVCI BEZČELISTNATCI tř. KRUHOÚSTÍ ČELISTATCI tř. PARYBY, RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI, PTÁCI, SAVCI STRUNATCI – STAVBA TĚLA: - na hřbetní s...

27. kmen: STRUNATCI podkm: PLÁŠTĚNCI tř. SUMKY, SALPY, VRŠENKY podkm: BEZLEBEČNÍ tř. KOPINATCI podkm: OBRATLOVCI BEZČELISTNATCI tř. KRUHOÚSTÍ ČELISTATCI tř. PARYBY, RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI, PTÁCI, SAVCI STRUNATCI – STAVBA TĚLA: - na hřbetní straně těla mají STRUNU HŘBETNÍ = CHORDA DORSALIS. Chorda je opora těla a svalstva. Je pružná a měkká. Vzniká v zárodečném vývoji vychlípením vrchní části ENTODERMU. PRIMITIVNÍ druhy STRUNATCŮ mají chordu zachovanou po celý život (PLÁŠTĚNCI a BEZLEBEČNÍ). U VYŠŠÍCH STRUNATCŮ se je přítomna jen během zárodečného vývoje, pak je NAHRAZENA PÁTEŘÍ z OBRATLŮ. Chorda se PŘEMĚNÍ na MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY. - nad chordou je NERVOVÁ TRUBICE = TRUBICOVITÁ NERVOVÁ SOUSTAVA. Skládá se z MOZKU a MÍCHY, z nichž vycházejí NERVY. - v přední části trávicí trubice (v hltanu) jsou ŽABERNÍ ŠTĚRBINY jimiž primárně vodní strunatci dýchají po celý život (PARYBY, RYBY). U suchozemských strunatců se tyto štěrbiny vyvíjejí přechodně během zárodečného vývoje; později u nich vznikají samostatné dýchací orgány – PLÍCE. - ústředním orgánem CÉVNÍ SOUSTAVY je SRDCE umístěné na břišní straně těla. Jeho stavba se u jednotlivých skupin liší. Cévní soustava je UZAVŘENÁ. podkmen: PLÁŠTĚNCI - mořští živočichové, tělo je pokryto PLÁŠTĚM vyloučeným pokožkou. Ten tvoří polysacharid TUNICIN velmi podobný celulóze. Někteří pláštěnci mají CHORDU CELÝ ŽIVOT, v ostatních se vyskytují pouze v LARVÁLNÍM STADIU. - potrava PLANKTON filtrovaný přes proděravělý HLTAN s ŽABERNÍMI ŠTĚRBINAMI – ty zároveň slouží k dýchání - vodu nasávají PŘIJÍMACÍM OTVOREM a vypouští VYVRHOVACÍM OTVOREM - potravu zpracovává TRÁVICÍ TRUBICE - CÉVNÍ SOUSTAVA otevřená - HERMAFRODITI mající samčí i samičí GONÁDY = POHLAVNÍ ŽLÁZY - množí se i NEPOHLAVNĚ PUČENÍM SUMKY: Po metamorfóze z LARVY na DOSPĚLCE žije přisedle. STRUNA HŘBETNÍ zanikla. SUMKY často žijí v KOLONIÍCH, přisedají i na jiné živočichy – ROHOVITKA. 1 SALPY: Otvor nasávací a vyvrhovací leží v jedné ose. V dospělosti si zachovají POHYBLIVOST – REAKTIVNÍ POHON pomocí vody vystřikované z KLOAKÁLNÍHO OTVORU. OHNIVKA; VRŠENKY: V dospělosti se podobají LARVÁM sumek – zůstává OCAS. Tvoří SCHRÁNKY. podkmen: BEZLEBEČNÍ; - do skupiny patří málo druhů, nejznámější je KOPINATEC PLŽOVITÝ rybovitého tvaru, dlouhý 5 - 10 cm. - žijí na mořských mělčinách - STRUNA HŘBETNÍ tvořící osu těla zachována po celý život. - není vyvinuté SRDCE, cévní soustava je UZAVŘENÁ - Nervová trubice není rozdělena na MOZEK a MÍCHU - v HLTANU jsou ŽABERNÍ ŠTĚRBINY pro dýchání - kolem ústního otvoru mají HMATOVÁ TYKADLA, v POKOŽCE SVĚTLOČIVÉ RECEPTORY – noční živočich, ve dne se zahrabává - kolem těla je kožní PLOUTEVNÍ LEM umožňující pohyb - GONOCHORISTÉ, z vajíček se líhnou larvy NEPŘÍMÝ VÝVIN podkmen: OBRATLOVCI jsou nejdokonalejší strunatci. - CHORDA DORSALIS se zachová jen u nejnižších tříd (KRUHOÚSTÍ) - u VYSPĚLEJŠÍCH forem (PARYBY, RYBY, OBOJŽIVELNÍCI, PLAZI, PTÁCI a SAVCI) vzniká PÁTEŘ složená z obratlů. Páteř vzniká postupným zatlačováním chordy. Z CHORDY vznikají MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY. Páteř tvoří osu těla, k ní se připojuje LEBKA a dva páry KONČETIN. LEBKA je složená z části mozkové a obličejové. Mozková část vytváří pouzdro pro MOZEK. Kromě mozku je vyvinuta i MÍCHA, která prochází páteří. podkm.: OBRATLOVCI - tř. KRUHOÚSTÍ; - nejprimitivnější třída obratlovců. - CHORDA DORSALIS zachována celý život - nemají vyvinuté ČELISTI (BEZČELISTNATCI). Na spodní straně hlavy mají uzavíratelný ústní otvor ve tvaru NÁLEVKY s ROHOVITÝMI ZUBY - nemají vyvinuté párové končetiny, ve vodě se pohybují pomocí ocasní části těla - kůže hladká, slizovatá s množstvím kožních žláz. - DÝCHÁNÍ ŽÁBRY – voda odtéká 7 páry ŽABERNÍCH ŠTĚRBIN - SRDCE ze dvou oddílů – PŘEDSÍŇ a KOMORA - MOZEK uložen v CHRUPAVČITÉM POUZDŘE - SMYSLOVÉ ORGÁNY: mají vyvinuté OČI, SLUCHOROVNOVÁŽNÝ ORGÁN, PROUDOVÝ ORGÁN zachycující změny proudění ROZMNOŽOVÁNÍ: Z vajíček se líhnou LARVY. V tomto stadiu stráví většinu života. Po DOSPĚNÍ se ROZMNOŽÍ a HYNOU. 2 Kruhoústí žijí v moři, v potocích a řekách. Jsou to DRAVCI, někteří se přisávají na ryby a sají jim krev = PARAZITI. MIHULE MOŘSKÁ je velký druh – až 1 m. Ke tření se vydávají do řek, před výstavbou přehrad žily i u nás. MIHULE POTOČNÍ je druh žijící v ČR. Dříve hojný živočich je dnes velmi vzácný a chráněný druh. SLIZNATKY žijí pouze v moři. Nemají OČI, orientují se HMATOVÝMI VOUSY. Parazitují uvnitř ryb. podkm.: OBRATLOVCI - tř. PARYBY; Velmi starobylá skupina, největší rozkvět proběhl v PRVOHORÁCH. Většina druhů žije v MOŘI. PARYBY zahrnují CHIMÉRY, REJNOCI, ŽRALOCI Typickým znakem je CHRUPAVČITÁ KOSTRA. - stavba ZUBU = ZUBOVINA potažená SKLOVINOU. ZUBY se neustále OBNOVUJÍ, v zadní části čelisti DORŮSTAJÍ nové ZUBY a posunují se dopředu jako NÁHRADA za VYPADLÉ (ŽRALOKU TYGŘÍMU takto za život naroste kolem 20 000 zubů). - na povrchu těla jsou PLAKOIDNÍ ŠUPINY, stejně jako zub jsou ze ZUBOVINY potažené SKLOVINOU. Jsou velmi drobné a tvrdé, kůže některých druhů se používala na broušení kovů. ŠUPINY mají RÝHY = výrazně snižují TŘENÍ vody. SMYSLOVÉ ORGÁNY: 2 KOMOROVÉ OČI, především u ŽRALOKŮ je zrak vynikající - na hlavě jsou ČICHOVÉ VÁČKY - SLUCH je výborný, i když mají jen VNITŘNÍ UCHO, VNĚJŠÍ a STŘEDNÍ UCHO chybí - PROUDOVÝ ORGÁN, čidla bývají nejvíce na hlavě - na hlavě jsou čidla pro vnímání ZMĚN ELEKTRICKÉHO POLE Paryby dýchají ŽÁBRY sestavenými z ŽABERNÍCH LUPÍNKŮ. Voda z ŽABER proudí 5-7 páry ŽABERNÍCH ŠTĚRBIN. STŘEVO je krátké, nečleněné a jeho vnitřní povrch zvětšuje SPIRÁLNÍ ŘASA. Velká JÁTRA plná tuku zvyšují VZTLAK. Parybám chybí PLYNOVÝ MĚCHÝŘ, který by je nadnášel podobně jako ryby. Paryby mohou být VEJCORODÉ = kladení vajíček v ROHOVITÉM POUZDŘE, v němž se až několik měsíců díky zásobě ŽLOUTKU vyvíjí EMBRYO. U některých druhů má vejce tvar spirály. Při padání na dno se roztočí a zaryje se do dna. U druhů VEJCOŽIVORODÝCH se z nakladeného VEJCE ihned líhne MLÁDĚ. Druhem ŽIVORODÝM je např. ŽRALOK BÍLÝ. Jeho mláďata provádí NITRODĚLOŽNÍ KANIBALISMUS – nenarozená mláďata požírají embrya a vejce. REPRODUKCE PARYB je dosti pomalá = ohrožení lovem. ŽRALOCI jsou častým cílem rybářů kvůli masu a játrům. Někdy se zamotají do vlečných sítí, v nichž umírají a jsou hozeni bez užitku do moře. CHIMÉRY; Mají BIČOVITÝ OCAS, často zvláštní vzhled. Žijí u dna, zde loví živočichy. ŽRALOCI jsou většinou PREDÁTOŘI výborně ADAPTOVANÍ na lov: - HYDRODYNAMICKÝ tvar těla = RYCHLÍ plavci - slyší INFRAZVUK = zvuky vznikající při prudkém pohybu ve vodě a výborně vidí i za ŠERA 3 - díky CHEMORECEPTORŮM cítí i velmi slabou koncentraci KRVE - vnímají změny ELEKTRICKÉHO POLE vytvořeného živým tvorem - OSTRÉ PLOCHÉ ZUBY mají PILOVITÝ OKRAJ, který účinně řeže tkáně kořisti. - HETEROCERKNÍ PLOUTEV žraloků má zvětšený horní lalok. Tato ploutev slouží k POHYBU, ostatní ploutve udržují hlavně stabilitu a směr. Megalodona známe jen z fosilií, vymřel před 4 mil let. Měřil až 18 m, pravděpodobně lovil KYTOVCE. ŽRALOK BÍLÝ se živí dravě. Při velikosti 5-8 m loví PLOUTVONOŽCE. Někdy se jeho kořistí stane člověk. Způsobí 40 % útoků na lidi. Je častým cílem podmořské turistiky. ŽRALOK TYGROVANÝ patří k člověku nebezpečným druhům, útočí např. na surfaře. Ročně po útoku žraloků (všech nebezpečných druhů) zemře 10 – 20 lidí. ŽRALOK KLADIVOUN má díky „křidélkům“ na hlavě vynikající HYDRODYMANICKÝ TVAR. Může být člověku nebezpečný. S oblibou loví kolem útesů, někdy se shromažďují v HEJNECH. ŽRALOK BÝČÍ může být člověku nebezpečný. ŽRALOK MAKO může být člověku nebezpečný. ŽRALOK VELRYBÍ (OBROVSKÝ) měří až 18 m (největší žijící paryba), živí se filtrováním PLANKTONU. ŽRALOK VELKÝ měří až 15 m, živí se výhradně PLANKTONEM. ŽRALOK MÁČKA měří kolem 50 cm = patří k nejmenším druhům. Zdržuje se nejvíce u dna. REJNOCI mají ZPLOŠTĚLÉ TĚLO s dlouhým ocasem. Nejčastěji leží na dně, často se zahrabávají. Pohybují se vlnivým pohybem bočních ploutví. Na spodní straně jsou PŘÍČNÁ ÚSTA a ŽÁBRA. ZUBY mají uzpůsobené pro rozkousnutí skořápek živočichů ze dna. PŘÍČNÁ ÚSTA. Většinou mají KRYCÍ ZBARVENÍ, také se rádi ZAHRABÁVAJÍ do písku. MANTA je s váhou kolem 1,5 t a rozpětím ploutví až 7 m největší rejnok. Živí se hlavně filtrací PLANKTONU. Je také ohrožena LOVEM. REJNOK HLADKÝ je loven v evropských vodách. PAREJNOK ELEKTRICKÝ vytváří ve speciálním svalovém orgánu elektrický proud. Ten využívá k LOVU, OBRANĚ a ORIENTACI - v tmavém prostředí vnímá překážky díky změnám elektrického pole. TRNUCHY mají v ocasní části HROT se ZPĚTMÝMI HÁČKY. Je napojen na JEDOVOU ŽLÁZU. Slouží k OBRANĚ, způsobuje vážná zranění rybářům. PILOUN je velký druh, prodlouženou ČELISTÍ se zuby rozrývá bahno a hledá potravu. podkm.: OBRATLOVCI - tř. RYBY NÁSADCOPLOUTVÍ CHRUPAVČITÍ DVOJDYŠNÍ KOSTNATÍ LALOKOPLOUTVÍ 4 - nejpočetnější skupina OBRATLOVCŮ - výhradně VODNÍ živočichové - HYDRODYNAMICKÝ TVAR těla - k pohybu a udržení směru slouží PLOUTVE: nepárové HŘBETNÍ, OCASNÍ a ŘITNÍ; párové BŘIŠNÍ a PRSNÍ - ploutve jsou vyztužené KOSTĚNÝMI PAPRSKY - tření vody snižuje HLEN vylučovaný ŽLÁZAMI v kůži - z kůže vyrůstají KOSTĚNÉ ŠUPINY, které se TAŠKOVITĚ překrývají. Rozlišujeme různé typy ŠUPIN: - GANOIDNÍ má např. JESETER - CYKLOIDNÍ má např. KAPR - KTENOIDNÍ má např. CEJN Na šupinách je možné pozorovat SEZONNÍ PŘÍRŮSTKY, podle nich je možné i odhadovat věk RYBY. Zvláštností ryb je NEUKONČENÝ RŮST = rostou po celý život. KOSTRA většiny druhů RYB je KOSTNATÁ. JESETEŘI mají CHRUPAVČITOU kostru. LEBKA je srostlá z velkého počtu kostí. Na kostře jsou patrné PAPRSKY v ploutvích. Ryby mají PRAVÉ ZUBY nasedající na ČELIST, kaprovité ryby mají POŽERÁKOVÉ ZUBY vyrůstající z ŽABERNÍCH OBLOUKŮ. MOZEK RYB je poměrně malý. SMYSLOVÉ ORGÁNY: - OČI KOMOROVÉ s KULOVITOU ČOČKOU - nemění tvar, je posouvána svalem - NOZDRY jsou sídlem ČICHU, CHEMORECEPTORY jsou i v ústní dutině - řada ryb má HMATOVÉ VOUSY sloužící při orientaci nebo hledání potravy - na boku je POSTRANNÍ ČÁRA tvořená receptory, které vnímají pohyb vody = informace o nebezpečí, pohybu potravy apod. - VNITŘNÍM UCHEM dobře slyší RYBY dýchají pomocí ŽABER umístěných v ŽABERNÍ DUTINĚ. Ta je krytá SKŘELEMI vyztuženými KOSTMI. ŽÁBRA jsou tvořena LUPÍNKY. Prokrvené LUPÍNKY omývá voda s KYSLÍKEM přitékající do dutiny ÚSTY, odtéká SKŘELOVÝM OTVOREM. DVOJDYŠNÉ ryby (Bahníci) dýchají také PLICNÍM VAKEM. - PLYNOVÝ MĚCHÝŘ funguje jako HYDROSTATICKÝ ORGÁN = doplňováním a ubíráním plynu mění hloubku (vznášením šetří energii) - TRÁVICÍ SOUSTAVA: DUTINA ÚSTNÍ, JÍCEN, ŽALUDEK, JÁTRA, SLINIVKA BŘIŠNÍ, STŘEVO, ŘITNÍ OTVOR nebo KLOAKA (Bahníci) - OBĚHOVÁ SOUSTAVA = SRDCE + CÉVY (TEPNY a ŽÍLY). SRDCE je ze dvou oddílů = PŘEDSÍŇ a KOMORA. - VYLUČOVACÍ SOUSTAVA párové LEDVINY - POHLAVNÍ ŽLÁZY: VARLATA a VAJEČNÍKY, většina ryb jsou GONOCHORISTÉ, existují také HERMAFRODITI (Sapíni) ROZMNOŽOVÁNÍ: Ryby se ve vhodné době TŘOU = probíhá VNĚJŠÍ OPLOZENÍ. SAMICE vypouští VAJÍČKA = JIKRY a SAMCI na ně vypouští MLÍČÍ = tekutinu se SPERMIEMI. Ve VAJÍČKU se vyvíjí EMBRYO, později se líhne POTĚR, který postupně spotřebovává zásoby ŽLOUTKU. ROZMNOŽOVÁNÍ: Ryby se o POTOMSTVO většinou NESTARAJÍ. U KOLJUŠKY TŘÍOSTNÉ hlídá jikry v hnízdě z rostlin sameček. Afričtí TLAMOVCI skrývají POTĚR v ÚSTNÍ DUTINĚ, aby je jiné ryby nesežraly. 5 LALOKOPLOUTVÉ RYBY: LATIMERIE PODIVNÁ žije v Indickém oceánu v hloubkách několik set metrů. Byla náhodně objevena počátkem 20 stol. u Madagaskaru. LATIMERIE PODIVNÁ má PLOUTVE na svalnatých NÁSADCÍCH. V nich je KOSTRA. Proto vznikla teorie, že z podobných ryb se vyvinuli OBOJŽIVELNÍCI. První OBOJŽIVELNÍCI se zřejmě vyvinuli z lalokoploutvých ryb, jako byla Eusthenopterodon. Tyto ryby žily v periodicky vysychajících močálech. Ryby byly nucené přemísťovat se do jiných tůní. Evolučním vývojem tak mohli vzniknout první obojživelníci jako byli KRYTOLEBCI v prvohorách. RYBY DVOJDYŠNÉ; - zástupci jsou pouze BAHNÍCI žijící v tropech Ameriky, Afriky a Austrálie - kromě žaber dýchají PLICNÍMI VAKY = dýchají i vzdušný kyslík - mají KLOAKU - velmi úzké PLOUTVE připomínají nohy V době sucha se africké druhy zahrabávají do bahna, pomocí SLIZU vytvoří POUZDRO, k němuž vede kanálek se VZDUCHEM. Takto vydrží i několik měsíců. RYBY NÁSADCOPLOUTVÉ; BICHIŘI se podobají BAHNÍKŮM a také dýchají PLICNÍMI VAKY. RYBY CHRUPAVČITÉ mají znaky PARYB: - mají CHRUPAVČITOU KOSTRU (znak paryb) - HETEROCERKNÍ OCAS. PLOUTEV (znak paryb) - PŘÍČNÁ ÚSTA (znak paryb)na spodní straně s HMATOVÝMI VOUSY - GANOIDNÍ ŠUPINY = velmi silné a vystouplé – plní funkci brnění PŘÍČNÁ ÚSTA s HMATOVÝMI VOUSY umístěná na spodní straně hlavy jsou ADAPTACÍ pro hledání a sbírání potravy ze dna. JESETER MALÝ žije v Dunaji a JESETER VELKÝ dorůstající i 2 m žil dříve v Labi. Některé druhy jsou zdrojem JIKER = KAVIÁRU, který je komerčně velmi ceněný. Jeseter VYZA VELKÁ měří až 9 m při váze 1 t. Žije v Černém a Kaspickém moři. Poskytuje nejvíce ceněný KAVIÁR. VESLONOS AMERICKÝ žije v S. Americe. Lopatovitou hlavou rozrývají bahno a loví PLANKTON. RYBY KOSTNATÉ tvoří nejpočetnější skupinu ryb - 90 % druhů. OCASNÍ PLOUTEV je SYMETRICKÁ = HOMOCERKNÍ. Vývojově je skupina mladá. LOSOSOVITÍ: 6 LOSOS OBECNÝ je TAŽNÁ ryba. Většinu života tráví v moři, odkud se v DOSPĚLOSTI vydává proti proudu ŘEK – je schopen překonat velké překážky. Pluje až do HORNÍCH TOKŮ. Zde probíhá TŘENÍ, po němž lososi umírají. Vylíhlé potomstvo putuje do MOŘE. Ke tření se vrací do řeky, v níž se vylíhli. Cestu do rodné řeky hledají podle chemického složení vody. Lososi byli běžní před výstavbou přehrad i u nás. V nedávné době byli uměle vysazeni. LOSOS NERKA žije v S. Americe. V době TŘENÍ táhnou proti proudu řek, zbarví se červeně a SAMCŮM se prodlouží horní čelist. HLAVATKA PODUNAJSKÁ váží až 50 kg, žije v Dunaji. Před výstavbou přehrad žila i v ČR. PSTRUH POTOČNÍ žije v našich horských říčkách s bohatě prokysličenou vodou. Je oblíbený u sportovních rybářů. PSTRUH DUHOVÝ pochází ze S. Ameriky. V ČR byl vysazen, protože snáší vyšší teplotu vody než PSTRUH OBECNÝ. Lze chovat i v rybnících. LIPAN PODHORNÍ obývá rychleji tekoucí horské říčky. Má velkou HŘBETNÍ PLOUTEV. ŠTIKOVITÍ: ŠTIKA OBECNÁ je dravá ryba o délce i 2m. Loví menší ryby, na něž číhá ukrytá ve vegetaci. ŠTIKA OBECNÁ má štíhlé tělo, ostré zuby a krycí zbarvení. Loví i jiné štiky. KAPROVITÍ: - HMATOVÉ VOUSY u ÚST slouží ke hledání potravy na dně - POŽERÁKOVÉ ZUBY vznikly přeměnou 1. žaberního oblouku KAPR OBECNÝ se vyskytuje v různých formách. Původní nešlechtěná forma je štíhlejší a žije divoce v řekách. Šlechtěná forma LYSEC má ŠUPIN málo nebo úplně chybí. Kapři chovaní u nás jsou určení ke konzumaci, v Japonsku byli vyšlechtěni do pestré ozdobné formy – KOI KAPR. Mají vysokou komerční hodnotu. KARAS OBECNÝ. Z původní formy byl v Číně vyšlechtěn ozdobný KARAS ZLATÝ. LÍN OBECNÝ je menší než KAPR. Je uměle chován s KAPRY. Vyznačuje se velmi jemnými šupinami. PARMA OBECNÁ obývá rychleji tekoucí vody – štíhlé tělo. BOLEN DRAVÝ loví menší ryby. CEJN VELKÝ, HOŘAVKA, PLOTICE OBECNÁ AMUR BÍLÝ a TOLSTOLOBIK jsou východoasijské druhy – v ČR uměle vysazené na chov. druhy jiných čeledí: CANDÁT OBECNÝ je dravá ryba, dosahuje délky až 1m. Loví menší ryby. OKOUN ŘÍČNÍ má výraznou hřbetní ploutev. KANIC žije v moři. Je příbuzný s okounem. Při délce přes 2 m může mít váhu i kolem 400 kg. SEKAVCOVITÍ: Drobné druhy s KRYCÍM ZBARVENÍM, HMATOVÝMI VOUSY připomínají SUMCE. druh jiné čeledi: SUMEC VELKÝ Dosahuje délky kolem 2 m a váhy přes 100 kg. Sumec chycený na Sibiři měřil 5 m při váze přes 350 kg. SUMEC VELKÝ je dravec, požírá ryby. Má malé oči – 7 špatně vodí. Kořist vyhledává dlouhými HMATOVÝMI VOUSY. Pro lepší chytání ryb má v ústech mnoho ZUBŮ. SUMEČEK AMERICKÝ pochází ze Severní Ameriky. V ČR byl uměle vysazen. VRANKA má ráda vody bohaté na kyslík – rychle tekoucí vody. Zdržuje se u dna. Je příbuzná s jedovatými mořskými ROPUŠNICEMI. MNÍK JEDNOVOUSÝ je příbuzný s mořskou TRESKOU – typický znak je 1 VOUS na bradě. V noci loví, přes den se ukrývá. ÚHOŘ ŘÍČNÍ má HADOVITÉ TĚLO. Má PRSNÍ ploutve, ostatní splynuly v PLOUTEVNÍ LEM. Dokáží se pohybovat i na souši. Mají JEDOVATOU KREV. Jsou TAŽNÍ – DOSPĚLCI plavou ke tření do SARGASSOVÉHO moře, po tření UHYNOU a zpět se vrací úhoří LARVY. Po tření DOSPĚLCI UHYNOU a zpět k řekám se vrací zploštělé a průsvitné LARVY = MONTÉ. Cesta k Evropě jim trvá přibližně 3 roky. LARVY jsou unášeny Golfským proudem. Postupně se mění na mladé průsvitné úhoře. Ti pronikají proti proudu řek v nichž DOSPÍVAJÍ. MURÉNY jsou příbuzné s úhoři. Živí se DRAVĚ. Rády se schovávají v různých úkrytech. PAÚHOŘ ELEKTRICKÝ žije v Amazonii. S Úhoři příbuzný není. V těle má ORGÁN ze SVALOVINY pro vytváření ELEKTRICKÉHO VÝBOJE – OBRANA, LOV a ORIENTACE. Výboj může dosáhnout až 650 V – omráčí i koně. PIRAŇA OBECNÁ žije v Amazonii. Je masožravá, v případě vyhladovění může hejno piraní agresivně zaútočit na zvířata, která vstoupí do vody, zabít je a během krátké doby zkonzumovat. Má PLOCHÉ OSTRÉ ZUBY. ARAPAIMA z Amazonky patří mezi největší ryby. VANDELIA je miniaturní ryba z Amazonky. Žije PARAZITICKY – proniká do ŽABER větších ryb, v nich se živí tkáněmi. Může také vniknout močovou trubicí do měchýře savců - lidí. LEZCI hodně času tráví mimo vodu. Na souši se pohybují pomocí prsních ploutví. MOŘSKÉ druhy V OCEÁNECH a MOŘÍCH najdeme největší druhové bohatství RYB. Nejvíce ryb patří mezi KOSTNATÉ, pouze 2 druhy jsou LALOKOPLOUTVÉ. HOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÉ MOŘSKÉ DRUHY: Moderní rybolov provádí lodě - „PLOVOUCÍ TOVÁRNY“, které ryby hledají SONAREM a úlovek hned zpracovávají. Takový rybolov vede k DRANCOVÁNÍ moří. MAKRELA žije v hejnech = snadno se loví. Roční výlov dosahuje několika set tisíc tun. TRESKA je lovena v obrovském množství. Známým výrobkem jsou konzervovaná TRESČÍ JÁTRA s vysokým obsahem vitamínu D. TUŇÁK podle druhu může dosáhnout délky 3 m při váze 500 kg. Vyskytuje se ve velkých HEJNECH - patří nejvýznamnějším druhům. SLEĎ je drobná ryba, ale žije v obrovských hejnech. Lov probíhá od 13. století a loviště bývala důvodem i válečných konfliktů. Mezi drobnější druhy patří i SARDINKY a ŠPROTI. PLATÝSI mají výborné KRYCÍ ZBARVENÍ – napodobení podkladu. Díky chutnému masu jsou hodně loveni. PLATÝSOVÉ v mládí plavou jako ostatní ryby – ve vertikální poloze. Při dospívání se pokládají NA BOK a OČI a ÚSTA se přesouvají na jednu stranu. 8 MEČOUNI, MARLÍNI a PLACHETNÍCI: Ryby dosahují váhy 600 kg při délce 4 m. HORNÍ ČELIST mají silně protáhlou v MEČOVITÝ VÝBĚŽEK – slouží např. při OBRANĚ – údajně prorazí i člun. MEČOUNI a jeho příbuzní dosahují při lovu rychlosti až 100 km/h = nejrychlejší ryby. Díky tomu jsou velmi cenění sportovními rybáři. PLACHETNÍK – hřbetní ploutev zřejmě slouží k zahnání ryb dohromady. Ryby se pak snadněji loví. MURÉNY jsou blízce příbuzné s ÚHOŘI – mají hadovitý tvar těla. Jsou dravé, rády se zdržují v různých úkrytech. Loví se pro velmi chutné maso. LALŮČKOŽÁBŘÍ zahrnují zvláštní druhy. Pomalu se pohybují a tělo kryjí KOSTĚNÉ DESTIČKY. KONÍČEK nemá OCASNÍ PLOUTEV – ocáskem se přidržuje např. na vegetaci. SAMCI mají KOŽNÍ ZÁHYB – po páření v něm opatrují JIKRY až do vylíhnutí. ŘASOVNÍK ROZEDRANÝ imituje velmi dokonale řasy v jejichž porostech se UKRÝVÁ. „KLAUNI“ = SAPÍNI mají na kůži sliz stejného složení jako jejich Sasanka, pod jejíž ochranou žijí. MĚSÍČNÍK má zkrácenou OCASNÍ část. Při délce 3 m váží až 1 t. Je loven na maso. Z MASA některých ČTVERZUBCŮ v Japonsku připravují národní speciality FUGU. VNITŘNOSTI obsahují velmi silný TOXIN. Po chybné přípravě umírá konzument za plného vědomí bez možnosti léčby - PROTIJED neexistuje. ČTVERZUBCI se BRÁNÍ NAFOUKNUTÍM. ČTVERZUBCI: Nafukováním = polykáním vody se brání i JEŽÍK. Mimo to má OSTNY. Některé ROPUŠNICE leží MASKOVANÉ na dně. PAPRSKY HŘBETNÍ PLOUTVE jsou duté a napojené na JEDOVOU ŽLÁZU – mohou usmrtit člověka. Mezi ROPUŠNICE patří i PERUTÝN. Místo KRYCÍHO ZBARVENÍ má PESTRÉ VÝSTRAŽNÉ ZBARVENÍ. Také v paprscích jeho ploutví je JED. LETOUN MĚKKOPLOUTVÝ má zvětšené PRSNÍ PLOUTVE. Při NEBEZPEČÍ se vymrští nad vodu – UPLACHTÍ až 400m ve výšce 10 m. POMEC patří k pestrým rybám, které obývají KORÁLOVÉ ÚTESY tropických moří. PLOSKOZUBEC žije na KORÁLOVÝCH útesech. Živí se okusováním KORÁLŮ – nestrávené SCHRÁNKY vylučuje ve výkalech. Tak vzniká písek v těchto oblastech. OSTENCI a ZOBEC obývají korálové útesy. LODIVODI často doprovázejí nejen lodě, ale také velké paryby. Živí se zbytky jejich potravy. HLUBOKOMOŘSKÉ DRUHY ryb se živí dravě. V poměru ke zbytku těla mají obrovskou HLAVU s OSTRÝMI ZUBY. Mohou tak polknout i velkou kořist VCELKU. Tímto se adaptovali na nedostatek KOŘISTI. VELKOTLAMEC loví pomocí SVÍTÍCÍHO ORGÁNU umístěného na čele na ploutevním PARSKU. Orgán vyplněný SVÍTÍCÍMI BAKTERIEMI slouží jako VÁBNIČKA. SVĚTLO láká zvědavé živočichy, které pak naráz polknou. Velmi častý je abnormální POHLAVNÍ DIMORFISMUS. Samci jsou mnohem MENŠÍ. Při nalezení samice se k ní připojí a později přirostou. Dojde k PROPOJENÍ KREVNÍCH OBĚHŮ – samci v podstatě žijí jako PARAZITI. BRADOVOUSI vynikají EXTRÉMNĚ velkými VÝRŮSTKY s VÁBNIČKAMI. ZUBATKY také polykají kořist VCELKU. HLUBOKOMOŘSKÉ DRUHY živočichů, kteří se stávají kořistí ryb, se brání vytvářením FALEŠNÝCH CÍLŮ. KORÝŠI na obrázku vypouští OBLÁČEK SVĚTÉLKUJÍCÍ LÁTKY, aby zmátli ZUBATICI. ŠÍROTLAMKY mají extrémně 9 velkou HLAVU. ĎAS HLUBOKOMOŘSKÝ: Ryba číhá na dně a láká kořist VÁBNIČKOU na hlavě. HLÍSTOUN patří mezi největší ryby – délka až 15 m, váha několik set kg. 10