Psychologie - Kognitivní procesy a diagnostika

Studium pedagogiky

• Předmět psychologie se zabývá prožíváním a chováním vědomého i nevědomého.
• Vědomí zahrnuje zkušenosti, zážitky a procesy, jako jsou smysly a přítomnost.
• Nevědomí zahrnuje zautomatizované činnosti, potlačené touhy, přání a pudy.

Základní teoretické vědy

• Obsahují obecnou psychologii, dějiny psychologie, vývojovou psychologii, psychologii osobnosti, psychopatologii a sociální psychologii.

Aplikovaná psychologie

• Zahrnuje klinickou psychologii, psychoterapii, poradenskou psychologii, pedagogickou psychologii, školní psychologii a ped.psych. diagnostiku.

Speciální obory

• Zahrnují forenzní (soudní) psychologii, psychologii organizace a řízení, psychologii reklamy, psychologii sportu a politickou psychologii.

Význam psychologie

• Psychologie má laickou, vědeckou a uměleckou podobu.

Vzník psychologie jako vědy

• Psychologie je samostatná vědní disciplína.
• Wundt založil v Lipsku experimentální laboratoř zaměřenou na studium vědomí.
• Sebepozorování a introspekce byly klíčové metody.
• Moderní přístup navazuje na vědecké principy podobně jako fyzika.

Výzkum, metody

• Kvantitativní a kvalitativní výzkum se liší typy a způsoby zpracování dat.
• Kvantitativní výzkum používá čísla, kvalitativní příběhy.
• Metody výzkumu závisejí na zkoumaném jevu a cíli výzkumu.

Výzkumné a diagnostické metody

• Psychodiagnostická metoda zahrnuje soustavu podnětů (úkolů, otázek) pro získání psychologické diagnózy.
• Klinické metody zahrnují pozorování, sebepozorování, psychologický rozhovor, anamnézu, rozbor spontánních výtvorů a projektivní techniky.
• Anamnéza je sbírání osobních dat.
• Rozbor spontánních výtvorů zahrnuje analýzu kresby či slovních projevů.

Testové metody

• Testové metody vyžadují dodržovat pravidla pro vyhodnocování informací, odpovědí, výkonů a výtvorů.
• Výkonové testy měří výkon vyšetřované osoby.
• Testy inteligence hodnotí rozumové schopnosti a mentální úroveň.
• Testy vědomostí a znalostí hodnotí úroveň vědomostí a znalostí.
• Testy osobnosti používají objektivní testy osobnosti , konstrukce metody, a vyhodnocení.
• Dotazníky jsou také testovou metodou a klade otázky.

Význam psychologie (2)

• Psychologie pomáhá poznávat sebe sama a rozvíjet se.
• Poznávat druhé a působit na ně
• Uspořádat podmínky, ve kterých se lidé pohybují a studují.

Psychické jevy - struktura

• Psychické procesy, stavy, vlastnosti a obsahy jsou strukturované komponenty psychiky.
• Procesy socializace, interiorizace a interakce a komunikace ovlivňují osobnostní vývoj.

Psychické jevy

• Psychické jevy jsou závislé na činnosti mozku a mění se a vyvíjejí.
• Jednotlivé jevy tvoří celek a jsou charakteristické pro jednotlivce.

Dělení psychických procesů

• Kognitivní procesy zahrnují vnímání, představování, myšlení, učení a paměť.
• Emocionální procesy a motivační procesy ovlivňují chování.

Vnímání

• Vnímání je psychický proces, jehož výsledkem je vjem.
• Závisí na zkušenostech, zaměření a stavu smyslových orgánů.
• Vnímání může být ovlivněno drogou.

Vlastnosti vnímání

• Vnímání je výběrové, zaměřené, pregnantní, celistvé a konstantní.

Představivost

• Představivost zakládá se na minulých vjemech.
• Je méně výstižná než bezprostřední vnímání

Klasifikace představ

• Představy jsou klasifikovatelné podle paměťových, fantazijních a anticipačních funkcí.

Myšlení

• Myšlení je zprostředkující a zobecňující způsob poznávání skutečnosti.
• Formy myšlení zahrnují konkrétní, názorné a abstraktní myšlení.
• Analyticté-intuitivní myšlení a divergentní-konvergentní myšlení.

Myšlenkové operace

• Usuzování zahrnuje indukci, generalizaci, abstrakci, dedukci a analogický úsudek.

Vlastnosti myšlení

• Vlastnosti myšlení zahrnují hloubku, šířku, přesnost, logičnost, kriticmost a flexibilitu.

Řešení problému

• Řešení problému je komplexní proces zahrnující porozumění, analýzu, formulace hypotéz, verifikaci a evaluaci.

Faktory ovlivňující řešení problému

• Faktory jako rozhodnování, mentální nastavení, způsob myšlení, a osobnostní vlastnosti a motivy ovlivňují proces řešení problému.

Myšlení a řeč

• Sémantika je nauka o významu slov a sdělení.
• Denotát je základní význam slova, konotát pak sdružený význam slova.
• Jazyk je komplexní nástroj myšlení a dorozumívání.

Řeč

• Řeč je nárojem myšlení.
• Formy dorozumívání zahrnují mezilidskou komunikaci, a předávání norem.
• Funkce řeči zahrnují dorozumívání, pojmenovávání a emocionální sdělení.

Druhy řeči

• Druhy řeči zahrnují vnitřní řeč (formulace myšlenek) a vnější řeč (vyjadřování myšlenek).
• Formy vnější řeči zahrnují mluvenou a psanou řeč.

Paměť

• Paměť je soubor psychických procesů za účelem osvojení informací.
• Paměť se vyvíjí, učení a zapomínání jsou důležité pro efektivní proces.
• Dlouhodobá paměť a krátkodobá paměť.

Fáze paměti

• Zapamatování, Retence, Reprodukce.
• Motivace, emoce, citové vztahy a různé faktory ovlivňují zapomnění.

Druhy a typy paměti

• Aktivity jako pohybová, emocionální, názorně-smyslové, slovně-logické ovlivňují druhy a typy paměti.

Vlastnosti paměti

• Vlastnosti paměti zahrnují průběh zapamatování (záměrné, bezděčné), způsoby zapamatování (mechanické, logické), obsah zapamatovaného materiálu (slovní, zrakové, sluchové atd.).

Druhy, typy a individuální vlastnosti paměti

• Paměť může být názorně obrazná, slovně logická, či emocionální.

Činitelé ovlivňující trvalost zapamatování

• Činitele ovlivňující trvalost zapomnění zahrnují motivaci, smysluplnost, opakování a využití mnemotechnických pomůcek.

Fáze paměti (3)

• Vybavení (reprodukce) zahrnuje aktivaci zapamatovaného materiálu, vyvolání a znovupoznání.

Druhy a typy paměti (2)

• Druhy paměti se dělí na krátkodobou a dlouhodobou.
• Upoutává pozornost a ovlivňuje různé druhy aktivit.

Vlastnosti paměti (2)

• Vlastnosti paměti se týkají průběhu, způsobu zapamatování, obsahů a dalšího.

Druhy, typy a individuální vlastnosti paměti (2)

• Paměť se dělí na názorně obraznou, slovně-logickou a emocionální podle představovaných vlastnosti.

Činitelé ovlivňující trvalost zapamatování (2)

• Činitele ovlivňující trvalost zapamatování se týkají motivace, smysluplnosti, opakování a využití specifických pomůcek.

Pozornost

• Pozornost je stupeň aktivity psychické činnosti a zahrnuje soustředěnost, zaměřenost a nepozornost.

Druhy pozornosti

• Druhy pozornosti se dělí na bezděčnou a záměrnou.

Bezděčná pozornost

• Bezděčná pozornost je ovlivňována novými, intenzivními nebo neobvyklými podněty či podněty s osobním významem.

Pozornost (2)

• Pozornost je krátkodobá a dlouhodobá a měří se na základě typů a barevnosti.

Kvalita pozornosti

• Kvalita je ovlivňována motivací, psychickým a fyzickým stavem, změnou činnosti, zkušeností a návykem.

Vlastnosti pozornosti (2)

• Vlastnosti pozornosti se týkají rozsahu, šířky, intenzity, hloubky a stálosti, pohyblivosti a rozdělení.

Poruchy pozornosti

• Poruchy pozornosti zahrnují roztěkanost a rozptýlenost.

Emoce

• Emoce souvisejí se vztahem k sobě samému a skutečnosti.
• Umožňují prožívání aspektů libost/nelibost a uspokojení potřeb.
• Regulace, sociální interakce a neverbální komunikace.

Obecné charakteristiky citových projevů

• Citové projevy vykazují nálady a afekty, polaritu, citovou ambivalence, nakažlivost a spontánnost.

Emoční inteligence

• Emoční inteligence zahrnuje sebeovládání, sebeuvědomění, sebemotivaci, umění mezilidských vztahů a empatii.

7 úrovní empatie

• 7 úrovní empatie se pohybuje od absence, přes situační a parciální až k harmonické a identifikační úrovni.

Zákonitosti vývoje psychiky, přístupy

• Ontogenetický přístup sleduje vývoj psychiky u jedince.
• Strukturální přístup definuje různost vlivu dědičnosti i prostředí.