Právo a morální normy

Podcast

Play an AI-generated podcast conversation about this lesson

Questions and Answers

Jaký vliv mají morální normy na právo?

Působí pouze v rámci náboženských skupin.

Snižují efektivitu právních sankcí.

Posilují efektivitu působení práva. (correct)

Omezují možnosti dodržování zákonů.

Jaké jsou základní kategorie chování definované zvykovým normativem?

Obvyklé a neobvyklé.

Legální a nelegální.

Zbožné a hříšné.

Slušné a neslušné. (correct)

Který z následujících prvků se NEpovažuje za materiální pramen práva?

Společenské poměry.

Politické preference.

Občanský soudní řád. (correct)

Ekonomická situace.

Jaký typ práva zahrnuje vývoj a porovnání s jinými právními systémy?

Právní komparatistika. Signup and view all the answers

Jaká je tendence právní systém v souvislosti s globalizací?

Stabilizace a unifikace práva. Signup and view all the answers

Co je charakteristické pro formální prameny práva?

Jsou informačními zdroji platného práva. Signup and view all the answers

Jaký termín popisuje pluralizaci právních norem v kontextu moderní společnosti?

Právní pluralismus. Signup and view all the answers

Co je hlavním důvodem, proč právo obtížně překonává zvykové normy?

Zvykové normy jsou hluboce zakořeněné v kultuře. Signup and view all the answers

Jaká je jedna z charakteristik, která odlišuje právo od jiných sociálních norem?

Reglementuje nejširší okruh sociální reality. Signup and view all the answers

Jaký je vztah mezi právem a morálkou v hodnocení sociálního chování?

Právo a morálka jsou dva samostatné normativní systémy, které se částečně překrývají. Signup and view all the answers

Co se rozumí pod pojmem 'státem stanovená nebo uznaná forma' právních norem?

Forma a obsah právních norem jsou určovány státem. Signup and view all the answers

Jaký typ normy je většina právních norem považována za?

Morálně indiferentní. Signup and view all the answers

Jaká sankce obvykle vychází z morálních norem?

Svědomí jednotlivce a odsouzení sociálním okolím. Signup and view all the answers

Jaké jsou základní charakteristiky práva?

Je normativním prostředkem prosazování cílených společenských změn. Signup and view all the answers

Která z následujících možností není vlastností právních norem?

Úzké spojení s náboženskými normami. Signup and view all the answers

Jaký význam má právní norma ve vztahu k sociálním konfliktům?

Je nástrojem pro jejich koordinaci a řešení. Signup and view all the answers

Které z následujících záležitostí patří do přenesené působnosti obce?

Vedení matrik Signup and view all the answers

Mezinárodní smlouvy mohou být rozděleny na otevřené, polootevřené a uzavřené na základě:

Kritérií pro přístup dalších států Signup and view all the answers

Jaké typy kolektivních smluv existují?

Podnikové a vyššího stupně Signup and view all the answers

Jaké jsou základní typy veřejnoprávních smluv?

Koordinační a subordinační Signup and view all the answers

Které orgány uzavírají kolektivní smlouvy?

Zaměstnanci a zaměstnavatelé Signup and view all the answers

Jaký je proces přijetí mezinárodní smlouvy?

Schválení, ratifikace, publikace Signup and view all the answers

Co musí mezinárodní smlouvy obsahovat kromě relativních závazků?

Obecně závazná právní pravidla Signup and view all the answers

Prezidentské smlouvy sjednává:

Hlava státu Signup and view all the answers

Jaké tři prvky tradičně vymezují stát?

Státní moc, území a obyvatelstvo. Signup and view all the answers

Co charakterizuje veřejnoprávní vztahy státu?

Má způsobilost autoritativní normotvorby. Signup and view all the answers

Kdo za právnickou osobu zpravidla jedná?

Statutární orgány nebo pověření zaměstnanci. Signup and view all the answers

Jaká je deliktní způsobilost právnické osoby v soukromém právu?

Může spáchat některé delikty, ale ne všechny. Signup and view all the answers

Jaké orgány tvoří vůli právnické osoby?

Vnitřní a výkonné orgány právnické osoby. Signup and view all the answers

Jaký typ činnosti může spáchat právnická osoba v trestním právu?

Může páchat závažné trestné činy jako financování terorismu. Signup and view all the answers

Kdo je považován za opatrovníka právnické osoby?

Osoba, jež není zřejmá, kdo má jednat za právnickou osobu. Signup and view all the answers

Jakým způsobem musí orgány veřejné moci vystupovat při rozhodování?

Jednají jménem státu nebo jiného orgánu veřejné moci. Signup and view all the answers

Které z následujících možností představují primární objekt právního vztahu?

Lidské jednání směřující k určitému účelu Signup and view all the answers

Co nelze považovat za objekt právního vztahu?

Člověk jako subjekty Signup and view all the answers

Jak lze klasifikovat subjektivní práva?

Absolutní a relativní Signup and view all the answers

Co z následujícího je příkladem nevymahatelného subjektivního práva?

Promlčená subjektivní práva Signup and view all the answers

Jaké subjektivní právo vyplývá z pozitivního práva?

Právo na osvobození od daně Signup and view all the answers

Jaký typ subjektivního práva odpovídá povinnostem určitého subjektu?

Relativní právo Signup and view all the answers

Jaká je charakteristika pozitivních subjektivních práv?

Odpovídají pozitivním povinnostem jiného subjektu Signup and view all the answers

Která z následujících hodnot je považována za hodnotu lidské osobnosti nemajetkové povahy?

Zdraví Signup and view all the answers

Co se rozumí pod pojmem 'úmysl nepřímý' v kontextu zavinění?

Delikvent věděl, že škodlivý následek může způsobit, a s tím byl srozuměn. Signup and view all the answers

Jaký je důsledek jednání v rámci nutné obrany?

Následek nesmí být závažnější než útok. Signup and view all the answers

Co nezbytně nepatří mezi okolnosti vylučující protiprávnost činu?

Každé poškození majetku. Signup and view all the answers

Která z následujících situací by nebyla přípustnou účinnou lítostí?

Pachatel nedokáže zamezit škodlivému následku, který již nastal. Signup and view all the answers

Jakou roli hraje subjektivní stránka v objasnění protiprávního jednání?

Je klíčová pro určení zavinění delikventa. Signup and view all the answers

Který termín definuje nedbalost, kdy delikvent nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodlivý následek, ačkoliv o tom měl vědět?

Nedbalost nevědomá. Signup and view all the answers

Jaká je maximální délka promlčecí doby pro trestné činy s nejvyššími sazbami?

Dvacet let. Signup and view all the answers

Co představuje pojmově zánik trestní odpovědnosti?

Situace, kdy pachatel již nemůže být trestán pro své jednání. Signup and view all the answers

Study Notes

Pojem práva

Právo je jeden z největších kulturních vynálezů,
Právo je základním prvkem civilizace (Aristoteles),
Civilizace je poznatelná podle 2 znaků: práva a jazyka (Tomáš Akvinský),
Žijeme v právu a prostřednictvím práva. Právo z nás dělá to, co jsme: občany, zaměstnance, manžely, vlastníky (Ronald Dworkin),
Právo je mečem, štítem a hrozbou (Ronald Dworkin),
Právo chrání malé ryby před velkými rybami,
Čím více právníků, tím více sporů (lidové rčení).

Co je právo

Výraz „právo“ je intuitivně srozumitelný,
H. L. A. Hart: Existují jen málo otázek týkajících se lidské společnosti, které by byly kladeny tak vytrvale jako otázka „Co je právo?",
Immanuel Kant: Otázka "Co je právo?" by asi právníka uvedla do stejných rozpaků jako logická otázka "Co je pravda?",
Dva základní významy pojmu právo: objektivní právo a subjektivní právo.

Definice práva

Právo je uměním nalézat, co je spravedlivé a dobré (Celsus),
Právo je umění ze všech umění největší,
Právo sestává z příkazů a zákazů svrchované moci (J. Bentham),
Právo je pokusem realizovat v daném sociálním prostředí ideu spravedlnosti (G. Gurwitch),
Právo je vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon, jejíž obsah determinují materiální podmínky života dané třídy (K. Marx),
Právo je minimem morálky (G. Jellinek).

Co je právo

Právo je historický, antropologický a sociokulturní jev,
H.L.A Hart: V základu sociálního života je touha přežít a to i za cenu utrpení, a proto musí existovat jistá pravidla chování, která každá lidská organizace musí mít, má-li zůstat životaschopná.
Sociální normy umožnují uspokojení potřeb, předvídání vzájemného chování a posuzování a hodnocení chování jiných.

Sociální uniformity chování

Přirozené uniformity - podobné vnější podmínky a účinky,
Imitativní uniformity - vznikají nápodobou jiných jedinců,
Vynucované uniformity - prosazují se ukládáním závazných vzorů.

Institucionalizace

Proces "tuhnutí" sociálního života a jeho stabilizace (Wilhelm Mühlmann),
Vytvoření relativně stabilních sociálně integrovaných forem chování, jejichž dodržování je potvrzováno sociálními sankcemi,
Míra institucionalizace chování se liší v různých společnostech.

Dělení sociálních norem

Formální - právo (bežné situácie pri súžití),
Neformální – běžné situace při soužití.
Podle způsobu normativní regulace:
Proskribující – normy zakazující (zákaz),
Preskribující – normy přikazující (příkaz),
Opravňující (legitimující) (povolení).

Zákládní způsoby klasifikace sankcí

Formálnosti (formální x neformální),
Směru (vnitřní x vnější),
Způsobované újmy (psychické, fyzické, ekonomické, politické).

Relativnost sociálních norem

Normy, které jsou platné v současnosti, nemusely platit v minulosti nebo budoucnosti,
V různých sociálních systémech platí rozdílné normy,
V rámci sociálního systému jsou normy diferencovány.

Základní definiční znaky právních norem

Obecná závaznost - právní normy se vztahují na neurčitý počet případů,
Státem stanovená nebo uznaná forma,
Možnost státního vynucení – uplatnění potenciální legální sankce v případě nesplnění právní povinnosti,
Reglementuje nejširší okruh sociální reality,
Je programově vnitřně obsahově nerozporné (logická bezrozpornost),
Představuje cíleně nástroj řešení sociálních konfliktů,
Je normativním prostředkem prosazování cílených společenských změn (sociotechnická funkce práva),
Je základním integrativním normativním systémem společnosti s univerzální platností a obecnou závazností.

Charakteristika práva

Právo je úzce navázáno na stát,
Právo představuje systém právních norem jako obecně závazných pravidel chování,
Právo je stanoveno nebo uznané státem,
Právo je vynutitelné státní mocí.

Vztah právních a morálních norem

Hodnocení chování (morální x nemorální, mravné x nemravné),
Základní morální kategorie: dobro a zlo, spravedlnost a nespravedlnost, čestnost a nečestnost.
Právo a morálka představují dva samostatné normativní systémy, které působí vedle sebe.
Právo a morálka se zčásti upravují tytéž oblasti sociálního chování.
Odlišují se kritériem hodnocení chování a používanými sankcemi.

Právo a náboženské normy

Rozdělují chování na zbožné a hříšné,
Stář z bohů utvářelo lidské kultury,
Vliv náboženských norem na právo a lidské chování souvisí se zbožností společnosti (interrupce v Polsku a Irsku).

Měnící se povaha práva, globalizace a evropeizace

Pluralizace sociální struktury společnosti a ztráta hodnotového a normativního konsenzu společnosti,
Legislativní nadprodukce (tendence k abstraktnosti),
Monismus národního práva versus právní pluralismus (multicentrismus) práva,
Globalizace práva – snaha o stabilizaci práva, Evropeizace práva – budování evropského práva a evropeizace pramenů práva.

Systém právní vědy

Dělení právních disciplín na:
Speciální právní disciplíny (právní odvětví),
Obecné právní disciplíny:
Právní filosofie,
Teorie práva,
Právní sociologie,
Právní psychologie
Právní antropologie,
Právní politika a teorie tvorby,
Právní logika,
Právní informatika,
Právní dějiny,
Právní komparatistika.

Prameny a tvorba práva

Rozdělení pramenů práva na Materiální a Formální prameny práva.

Druhy formálních pramenů práva

Právní předpisy,
Normativní smlouvy,
Precedenty a judikáty,
Právní obyčeje,
Právní principy,
Doktrína (právní věda), právní literatura, rozum, spravedlnost (equita).

Specifické znaky právního předpisu

Materiální znaky – forma, normativita, obecná závaznost, státní donucení/vynutitelnost/,
Formální znaky – pravomoc a působnost normotvůrce, forma (publikace).

Publikace právních předpisů

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (od 1. 1. 2024),
Věstník právních předpisů kraje,
Úřední deska obce,
Úřední věstník EU + EUR-Lex jako elektronická verze.

Podle absolutní právní síly rozlišujeme

Primární právní akty - Ústava, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu,
Sekundární právní akty - rozhodnutí prezidenta republiky, nařízení vlády, právní předpisy ministerstev, obecně závazné vyhlášky a nařízení orgánů územní samosprávy.

Podle relativní právní síly rozlišujeme

Původní (originární) akty - ústavní akty, zákonné akty a obecně závazné vyhlášky obcí a krajů (přijímané lidmi - zástupci, kteří si zvolili),
Odvozené (derivativní) akty - nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, nařízení rad orgánů územní samosprávy (přijímané úředníky).

Kompetence při vydávání NPA

Časová kompetence (neomezená x omezená - např. zákonná opatření Senátu),
Prostorová kompetence (celostátní x lokální, regionální předpisy),
Věcná kompetence (chráněná oblast).

Typologie právních předpisů dle orgánu:

Parlament ČR – zákonodárce, ústavodárce,
Vláda ČR – nařízení (čl. 78 Ústavy)
Ministerstva a jiné správní úřady – vyhlášky (čl. 79 Ústavy)
Zastupitelstva ÚSC – vyhlášky obcí a krajů,
Rada obce a kraje – nařízení obce a kraje.

Samostatná a přenesená působnost obcí

Samostatná působnost – správa záležitostí v zájmu obce (potřeby bydlení, ochrana zdraví, doprava, výchova, kulturní rozvoj, veřejný pořádek),
Přenesená působnost – záležitosti stanovených zákonem (projednávání přestupků, vedení matrik, činnosti stavebního a živnostenského úřadu a další).

Normativní smlouvy

Mezinárodní – uzavírané mezi subjekty mezinárodního práva (státy, mezinárodní organizace),
Vnitrostátní – uzavírané mezi subjekty vnitrostátního práva. Kolektivní smlouvy x veřejnoprávní smlouvy.

Přijetí mezinárodní smlouvy

Schválení PČR,
Ratifikace,
Publikace (Sbírka mezinárodních smluv).

Dělení mezinárodních smluv

Otevřené,
Polootevřené,
Uzavřené.

Kolektivní smlouvy

Uzavírají je kolektivy zaměstnanců (zastoupené obvykle odborovou organizací) a zaměstnavatelé.
Rozlišujeme kolektivní smlouvy podnikové a vyššího stupně (uzavřené mezi odborovými svazy a svazy zamětnatelů).

Veřejnoprávní smlouvy

Uzavírají se mezi orgány státní správy a veřejnoprávními korporacemi a soukromoprávními subjekty.
Koordinační a subordinační.

Precedent

Právní pravidlo obsažené v soudním rozhodnutí,
Zavazuje soudy stejného nebo nižšího stupně.
Ratio decidendi (normativní, závazná část rozhodnutí),
Obiter dictum (není závazná),
Votum separatum (odlišné stanovisko soudce).

Judikatura soudů v ČR

Nemají autoritativní závaznost, ale argumentační závaznost,
Ústavní soud ČR – vynikající výjimka.
Publikace judikatury (Sbírka nálezů a usnesení ÚS, Sbírka soudních rozhodnutí NS, Sbírka rozhodnutí NSS).

Právní obyčej

Zaužívané a státem uznané obecné pravidlo.
Usus longaevus – dlouhodobé používání obyčeje,
Opinio iuris – obecně sdílené vědomí o právním charakteru obyčeje.

Právní principy

Podobají se právnímu obyčeji,
Jsou v systému práva, nikoliv ve společnosti,
Samostatný pramen práva, pokud psané právo nestanoví jinak,
Není vždy konkrétně vyjádřen nebo definován,
Má různou intenzitu platnosti na rozdíl od právních pravidel.

Středověká a moderní právní věda

Zákaz odepření spravedlnosti,
Je třeba slyšet obě strany,
Nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci,
Zákaz retroaktivity,
Zásada legální licence,
Základní lidská práva,
Povrch ustupuje půdě.

Pojem tvorby práva

Normotvorba – tvorba jakýchkoli norem (právních, etických, sportovních atd.),
Tvorba práva – tvorba právních norem (zákony, nařízení, vyhlášky),
Legislativa – tvorba právních předpisů,
Legislativa – tvorba zákonů.

Dva základní přístupy k tvorbě práva

Přirozenoprávní pohled – právo vzniká nezávisle na vůli člověka,
Pohled právního pozitivismu – tvůrcem práva je člověk,

Tři způsoby tvorby práva

Autoritativní tvorba práva (normativní právní akty a precedenty),
Konsensuální tvorba práva (normativní smlouvy),
Spontánní (živelná) tvorba práva (právní obyčeje).

Formální náležitosti tvorby práva

Orgán s legislativní kompetencí,
Legislativní pravomoc,
Legislativní proces,
Legislativní pravidla vlády ČR.

Vzník právního předpisu

Schválení (projev vůle orgánu s legislativní pravomocí),
Platnost (den, kdy byl předpis publikován),
Účinnost (okamžik, od něhož právní předpis je závazný a vynutitelný, legisvakační doba).

Stádia legislativního procesu

Zjištění potřeby právní úpravy,
Vznika legislativního záměru,
Realizace legislativního záměru,
Podání návrhu zákona,
První čtení,
Druhé čtení,
Třetí čtení,
Projednání v Senátu,
Vrácení Poslanecké sněmovně,
Vyhlášení zákona.

Systém práva, funkce práva

Právo je jeden ze sociálních systémů
Vnější systém práva – členění dle předmětu regulace (jednotlivá odvětví),
Vnitřní systém práva – axiologický či teleologický řád obecných právních principů.

Jednota práva

Logická bezrozpornost,
Integrovanost (provázanost základnimi zásadami a právními principy),
Úplnost (ucelenost bez mezéř de lege lata),
Hierarchické uspořádání (pyramidální uspořádání dle právní síly a obecnosti úpravy),
Aplikační přednost evropského a mezinárodního práva.

Významné principy systému práva

Princip prvotnosti a odvozenosti.
Princip právní síly,
Princip ústavnosti a podzákonnosti.

Diferencovanost systému práva

Právní norma (obecné pravidlo chování vyjádřené ve zvláštní státem).
Právní předpis (souhrn právních norem),
Právní institut,
Právní odvětví,
Právní principy.

Základní klasifikace práva

Veřejné právo (týká se postavení římského státu a prospěchu jednotlivců) x soukromé právo,
Mocenská teorie,
Zájmová teorie.

Metoda právní regulace

Soukromoprávní metoda (vznik, změna, zánik vztahů vázané na soukromoprávní úkony),
Veřejnoprávní metoda (vznik, změna, zánik vztahů řešená právními akty státních orgánů).

Právní odvětví

Veřejnoprávní odvětví (ústavní právo, trestní právo, správní právo, finanční právo, živnostenské právo, právo sociálního zabezpečení, právo životního prostředí),
Soukromoprávní odvětví (občanské právo, rodinné právo, obchodní právo, autorské právo, mezinárodní právo soukromé),
Smíšená povaha (pracovní právo, mezinárodní právo veřejné, evropské právo).

Právní principy

Římskoprávní dědictví,
Čestně žít, druhému neškodit, každému dávat, co mu patří,
Smlouvy se mají plnit,
Nikdo nemůže převést na jiného více práv, než sám má,
Nelze se zavázat k nemožnému,
Bezdůvodný strach neomlouvá,
Za vyšší moc nikdo neodpovídá,
Věc rozhodnutá je pokládána za pravdu.

Promítnutí právních principů

Některé principy římského práva zakotvil nový Občanský zákoník.

Stádia legislativního procesu (1. a 2. etapa)

Podání návrhu zákona,
Předseda PS,
První čtení,
Druhé čtení,
Třetí čtení,
Projednání v Senátu.

Stádia legislativního procesu (3. etapa)

Vrácení PS,
Prezident republiky,
Vyhlášení zákona.

Realizace x aplikace práva

Realizace práva – chování v souladu s právem, výkon práv či povinností,
Aplikace práva – proces autoritativního stanovování práv a povinností subjektu, rozhodování soudů a správních orgánů.

Dělení právních vztahů (poměrů)

Absolutní (erga omnes) x relativní (inter partes),
Soukromoprávní x veřejnoprávní,
Hmotněprávní x procesněprávní.

Předpoklady právního vztahu

Platná a účinná právní norma,
Existence subjektů a objektů,
Právní skutečnost,
Některé vztahy vznikají přímo ze zákona.

Druhy právních skutečností

Subjektivní (spojené s projevem lidské vůle: Právní jednání, Konstitutivní akty aplikace, Protiprávní jednání (delikt));
Objektivní (mimovolní skutečnosti: Právní události, Protiprávní stavy).

Subjekty právního vztahu

Fyzické osoby,
Právnické osoby (teorie fikce, teorie reality),
Stát.

Způsobilost k právům a povinnostem

Způsobilost k právním úkonům a svéprávnost,
Způsobilost k protiprávnímu jednání (deliktní způsobilost).

Procesní způsobilost

Schopnost činit procesní úkony před soudy a úřady,
Vázaná na hmotněprávní svéprávnost,
Zastoupení (zákonný zástupce, opatrovník).

Zastupování právních subjektů

Přímé zastoupení – jménem zastoupeného,
Nepřímé zastoupení – svým jménem na účet zastoupeného,
Formy zastoupení dle důvodu (smlouva, zákon).

Fyzické osoby

Způsobilost k právům a povinnostem (právní osobnost),
Způsobilost k právnímu jednání (svéprávnost),
Způsobilost k protiprávnímu jednání (deliktní způsobilost), a omezení.

Způsobilost k protiprávnímu jednání

Trestní právo – dosahení 15, resp. 18 let,
Občanské právo – dosažení 18 let (nepříčetnost).

Fyzická osoba v právních vztazích

Pracovní právo (zaměstnanec – 15 let, zaměstnavatel – 18 let),
Volební právo (aktivní – 18 let, pasivní – 21 let).

Právnické osoby

Fiktivní osoby vytvořené právem,
Funkční a organizační hledisko.

Rozdělení právnických osob dle zájmu

Právnické osoby soukromého práva (korporace, spolky, fundace, ústavy)
Právnické osoby veřejného práva.

Stát

Tradiční vymezení (státní moc, území, obyvatelstvo),
Veřejnoprávní a soukromoprávní vztahy,
Stát jako právnická osoba.

Jednání právnické osoby

Tvorba vůle právnické osoby,
Procesní způsobilost,
Zastoupení právnické osoby.

Deliktní způsobilost právnické osoby

Soukromé právo,
Veřejné právo (správní delikty),
Trestní právo.

Právní události

Narození,
Smrt,
Věk,
Plynutí lhůt,
Živelní pohroma,
Pracovní úraz.

Právní událost – běh času

Preklusivní lhůta,
Promlčecí lhůta.

Lhůty – časové úseky

Prosté lhůty,
Objektivní lhůty,
Subjektivní lhůty,
Počítání lhůt.

Protiprávní stavy

Hrozící nebezpečí,
Živelní pohroma,
Ostatní protiprávní stavy.

Objekty právního vztahu

Věci (hmotné, nehmotné),
Zvířata,
Výsledky tvůrčí duševní činnosti,
Chování a jeho výsledky,
Hodnoty lidské osobnosti (nemajetkové povahy),
Hmotné objekty (tj. živé tkáně).

Obsah právního vztahu

Subjektivní práva a povinnosti,
Nárok,
Nevynutitelná subjektivní práva.

Subjektivní práva

Absolutní a relativní,
Přirozená a pozitivní,
Individuální a skupinová.

Právní povinnosti

Dare, facere, non facere, pati.

Vztah subjektivních práv a povinností

V soukromém právu (právní povinnost odpovídá subjektivní právu),
Vztah subjektivních práv a povinností (pokud povinnost neodpovídá žádnému subjektivní právo).

Interpretace práva

Hermeneutika,
Kontext historický a aktuální,
Objekty interpretace (právní normy psaného práva, právní listiny, statuty, smlouvy, akty aplikace práva, judikáty, dobré mravy, právní obyčeje)
Metody interpretace (jazykový, logický, systématiky, historický, teleologický, komparativní),
Dělení výkladu podle rozsahu (doslovný x zužující x rozšiřující),
Dělení výkladu podle dosahu (obecný, kasuistický, individuální),
Ústavně konformní výklad,
Eurokonformní výklad,
Mezinárodně konformní výklad,
Výkladové direktivy OZ,

Aplikace práva

Realizace x Aplikace práva,
Proces aplikace práva,
Stádia procesu aplikace práva,
Druhy procesů,
Překážky řízení.

Individuální právní akty

IPA,
Charakteristika,
Závaznost IPA,
Druhy IPA (konstitutivní, deklaratorní),
Modality IPA,
Opravné prostředky.

Studying That Suits You

Use AI to generate personalized quizzes and flashcards to suit your learning preferences.

Description

Tento kvíz zkoumá vztah mezi právem a morálními normami, včetně základních kategorií chování a charakteristik právních norem. Dále se zaměříme na vliv globalizace na právní systémy a rozlišení mezi různými typy norem. Otestujte své znalosti v této oblasti!

Právo a morální normy

Choose a study mode

Podcast

Questions and Answers

Jaký vliv mají morální normy na právo?

Jaké jsou základní kategorie chování definované zvykovým normativem?

Který z následujících prvků se NEpovažuje za materiální pramen práva?

Jaký typ práva zahrnuje vývoj a porovnání s jinými právními systémy?

Jaká je tendence právní systém v souvislosti s globalizací?

Co je charakteristické pro formální prameny práva?

Jaký termín popisuje pluralizaci právních norem v kontextu moderní společnosti?

Co je hlavním důvodem, proč právo obtížně překonává zvykové normy?

Jaká je jedna z charakteristik, která odlišuje právo od jiných sociálních norem?

Jaký je vztah mezi právem a morálkou v hodnocení sociálního chování?

Co se rozumí pod pojmem 'státem stanovená nebo uznaná forma' právních norem?

Jaký typ normy je většina právních norem považována za?

Jaká sankce obvykle vychází z morálních norem?

Jaké jsou základní charakteristiky práva?

Která z následujících možností není vlastností právních norem?

Jaký význam má právní norma ve vztahu k sociálním konfliktům?

Které z následujících záležitostí patří do přenesené působnosti obce?

Mezinárodní smlouvy mohou být rozděleny na otevřené, polootevřené a uzavřené na základě:

Jaké typy kolektivních smluv existují?

Jaké jsou základní typy veřejnoprávních smluv?

Které orgány uzavírají kolektivní smlouvy?

Jaký je proces přijetí mezinárodní smlouvy?

Co musí mezinárodní smlouvy obsahovat kromě relativních závazků?

Prezidentské smlouvy sjednává:

Jaké tři prvky tradičně vymezují stát?

Co charakterizuje veřejnoprávní vztahy státu?

Kdo za právnickou osobu zpravidla jedná?

Jaká je deliktní způsobilost právnické osoby v soukromém právu?

Jaké orgány tvoří vůli právnické osoby?

Jaký typ činnosti může spáchat právnická osoba v trestním právu?

Kdo je považován za opatrovníka právnické osoby?

Jakým způsobem musí orgány veřejné moci vystupovat při rozhodování?

Které z následujících možností představují primární objekt právního vztahu?

Co nelze považovat za objekt právního vztahu?

Jak lze klasifikovat subjektivní práva?

Co z následujícího je příkladem nevymahatelného subjektivního práva?

Jaké subjektivní právo vyplývá z pozitivního práva?

Jaký typ subjektivního práva odpovídá povinnostem určitého subjektu?

Jaká je charakteristika pozitivních subjektivních práv?

Která z následujících hodnot je považována za hodnotu lidské osobnosti nemajetkové povahy?

Co se rozumí pod pojmem 'úmysl nepřímý' v kontextu zavinění?

Jaký je důsledek jednání v rámci nutné obrany?

Co nezbytně nepatří mezi okolnosti vylučující protiprávnost činu?

Která z následujících situací by nebyla přípustnou účinnou lítostí?

Jakou roli hraje subjektivní stránka v objasnění protiprávního jednání?

Který termín definuje nedbalost, kdy delikvent nevěděl, že svým jednáním může způsobit škodlivý následek, ačkoliv o tom měl vědět?

Jaká je maximální délka promlčecí doby pro trestné činy s nejvyššími sazbami?

Co představuje pojmově zánik trestní odpovědnosti?

Study Notes

Pojem práva

Co je právo

Definice práva

Co je právo

Sociální uniformity chování

Institucionalizace

Dělení sociálních norem

Zákládní způsoby klasifikace sankcí

Relativnost sociálních norem

Základní definiční znaky právních norem

Charakteristika práva

Vztah právních a morálních norem

Právo a náboženské normy

Měnící se povaha práva, globalizace a evropeizace

Systém právní vědy

Prameny a tvorba práva

Druhy formálních pramenů práva

Specifické znaky právního předpisu

Publikace právních předpisů

Podle absolutní právní síly rozlišujeme

Podle relativní právní síly rozlišujeme

Kompetence při vydávání NPA

Typologie právních předpisů dle orgánu:

Samostatná a přenesená působnost obcí

Normativní smlouvy

Přijetí mezinárodní smlouvy

Dělení mezinárodních smluv