Untitled Quiz
42 Questions
0 Views

Choose a study mode

Play Quiz
Study Flashcards
Spaced Repetition
Chat to lesson

Podcast

Play an AI-generated podcast conversation about this lesson

Questions and Answers

Co znamená vědomí aktérství v kontextu zkušenosti s vlastním já?

  • Představuje to moje cíle do budoucna.
  • Mám vědomí toho, co dělají ostatní.
  • Vím, jak mě vidí ostatní lidé.
  • Jsem si vědom svých vlastních činů a rozhodnutí. (correct)

    • Kdy má dítě první kognitivní zkušenost se sebou samým?

  • Před 1 rokem.
  • Cca 4 roky.
  • Cca 3 roky. (correct)
  • Cca 2 roky.

    • Jaký význam má aktivní přemísťování v prostoru pro utváření já?

  • Zakládá pocit tělesné ohraničenosti a oddělenosti. (correct)
  • Způsobuje dezorientaci v prostoru.
  • Pomáhá vytvářet vnější vztahy.
  • Nevhodné pro vybudování já.

    • Jaké ve vztahu k paměti hrají obavy roli při identifikaci vlastního obrazu v zrcadle u dětí?

    <p>Děti starší 2 let mají větší schopnost identifikace.</p> Signup and view all the answers

    Kdo byl autorem prvního systematického studia sociálního chování, které ovlivnilo vývoj sociální psychologie?

    <p>Norman Triplett</p> Signup and view all the answers

    Jaký přístup použil E. M. Ross ve své učebnici sociální psychologie?

    <p>Sugestivně imitační přístup</p> Signup and view all the answers

    Co zakládá „mapování vnějšího prostoru“?

    <p>Pomáhá dítěti rozlišit mezi prostorem a já.</p> Signup and view all the answers

    Co je klíčovým prvkem L. Festingerovy teorie sociálního srovnání?

    <p>Mechanismy k dosažení rovnováhy</p> Signup and view all the answers

    Kdy nastává období egocentrismu podle vývoje dítěte?

    <p>Od 3 do 4 let.</p> Signup and view all the answers

    Jaké dva významné myšlenkové proudy v sociální psychologii se objevily na počátku 20. století?

    <p>Sociologický a instinktivní</p> Signup and view all the answers

    Jak se projevuje schopnost sebereflexe u dětí mladších jednoho roku?

    <p>Zřídka identifikují svůj obraz jako sebe sama.</p> Signup and view all the answers

    Co bylo hlavním zaměřením F. Heiderovy teorie sociální percepce?

    <p>Kognitivní jednotky a jejich vztahy</p> Signup and view all the answers

    Jak se projevuje zkušenost subjektivity a jedinečnosti ve vnímání vlastního já?

    <p>Zkušenost je jedinečná a neopakovatelná.</p> Signup and view all the answers

    Který z následujících psychologů je známý svou prací na měření postojů?

    <p>L. Thurstone</p> Signup and view all the answers

    Jaké byly hlavní charakteristiky krizového období sociální psychologie v 60. a 70. letech?

    <p>Snaha přiblížit psychologii přírodním vědám</p> Signup and view all the answers

    Kdo je známý pro koncept topologické psychologie a zabýval se malými skupinami?

    <p>Kurt Lewin</p> Signup and view all the answers

    Jaký je význam jasnosti sebepojetí podle Campbellové?

    <p>Míra, ve které jsou obsahy sebepojetí jasné a přesvědčivě vymezené.</p> Signup and view all the answers

    Jaké je pojetí jasnosti sebepojetí, které původně navrhla Campbellová?

    <p>Třídimenzionální pojetí s ohledem na různé aspekty identit.</p> Signup and view all the answers

    Co se obecně chápe pod pojmem mnohočetná identita?

    <p>Existence různých rolí, které nejsou vzájemně spojeny.</p> Signup and view all the answers

    Co je důležité pro jasnost sebepojetí?

    <p>Explicitní formulace mínění o sobě.</p> Signup and view all the answers

    Jak se dnes vnímá mnohočetná identita ve srovnání s minulostí?

    <p>Jako běžnější aspekt díky internetu.</p> Signup and view all the answers

    Co podle Campbellové znamená 'epistemologický status sebepojetí'?

    <p>Jasné a konzistentní vymezení sebevnímání.</p> Signup and view all the answers

    Jaké dimenze můžeme použít k posouzení sebehodnocení?

    <p>Stabilita, libost, intenzita</p> Signup and view all the answers

    Jak bys charakterizoval dnešní pohled na jasnost sebepojetí?

    <p>Nejednoznačný a proměnlivý.</p> Signup and view all the answers

    Které ze tří složek self (já jako objekt) zahrnují kognitivní obsah a strukturu?

    <p>Kognitivní složka</p> Signup and view all the answers

    Jaký je rozdíl mezi ideálním já a reálným já?

    <p>Ideální já je cílem, zatímco reálné já je současný stav</p> Signup and view all the answers

    Co představuje konativní složka já?

    <p>Prezentaci vlastního já vůči ostatním</p> Signup and view all the answers

    Jaký byl jeden z hlavních výzkumných cílů Campbellové?

    <p>Analyzovat stabilitu a konzistenci sebepojetí v čase.</p> Signup and view all the answers

    Jaký je vztah mezi sebehodnocením a názory důležitých osob?

    <p>Sebehodnocení se formuje v kontextu názoru důležitých osob</p> Signup and view all the answers

    Co by mělo být považováno za hodnotnější: self-worth nebo kontextuální pocity?

    <p>Self-worth, protože je trvalé a neměnné</p> Signup and view all the answers

    Jakou obtíž představuje zkoumání self?

    <p>Různé definice pojmu self</p> Signup and view all the answers

    Jaké je důležité uvědomit si během komplimentování sebe?

    <p>Zaměřit se na vztah k sobě a sebereflexi</p> Signup and view all the answers

    Jaký je hlavní rozdíl mezi Systémem 1 a Systémem 2?

    <p>Systém 1 je rychlý a automatický, zatímco Systém 2 je pomalý a kontrolovaný.</p> Signup and view all the answers

    Jaká funkce mají schémata u lidí?

    <p>Pomáhají nám organizovat a interpretovat informace ze světa.</p> Signup and view all the answers

    Co se stane, když je schéma porušeno?

    <p>Sníží se naše schopnost vést se autopilotem.</p> Signup and view all the answers

    Jaké jsou hlavní kategorie schematizace podle Fiskem?

    <p>Věk, pohlaví a rasa.</p> Signup and view all the answers

    Jak automatická tvorba mentálních reprezentací ovlivňuje naše rozhodování?

    <p>Může vést k pozitivním rozhodnutím i k chybám.</p> Signup and view all the answers

    Jaká je role stereotypů v kontextu rozhodování při SHOTTER TASK?

    <p>Mohou způsobit, že častěji střílíme na osoby s černou pletí.</p> Signup and view all the answers

    Jak ovlivňuje schémata náš well-being?

    <p>Přímo ovlivňují pocity a pohodu tím, jak vnímáme svět.</p> Signup and view all the answers

    Jak se projevuje kognitivní struktura schémat?

    <p>Reprezentují organizovaná očekávání o okolním světě.</p> Signup and view all the answers

    Proč je důležité rozlišovat mezi Systémem 1 a Systémem 2 v kontextu rozhodovacího procesu?

    <p>Ovlivňuje to, jak důkladně analyzujeme situace.</p> Signup and view all the answers

    Jaké jsou potenciální problémy s falzifikací procesu přepínání mezi Systémem 1 a Systémem 2?

    <p>Jsou příliš obecné a nevymezují jasně, kdy dochází k přepínání.</p> Signup and view all the answers

    Study Notes

    Sociální psychologie: Základní pojmy a koncepty

    • Norman Triplettova práce: první experimentální krok k systematickému studiu sociálního chování, ovlivnila vývoj sociální psychologie jako vědecké disciplíny.

    Počátky sociální psychologie

    • První učebnice sociální psychologie (1908):

      • E.M. Ross: social psychology, sugerestivně imitativní přístup inspirovaný chováním v davu, začátek sociologické linie v sociální psychologii.
      • W. McDougall: Introduction to social psychology, instinktivní přístup inspirovaný darwinismem, důraz na emoce regulující sociální chování jako strach, odmítnutí, hněv, bojovnost, zvědavost, ponížení, péče, začátek psychologické linie uvažování v sociální psychologii.

    • F.H. Allport: bratr Gordona Allporta, experimentální přístup, uznávaná učebnice sociální psychologie.

    Rozvoj sociální psychologie ve 20. století

    • Sociologické myšlení: inspirované E. Durkheimem a dalšími, koncept individuálního a kolektivního vědomí.
    • Interakcionistický přístup: self psychologie (G.H. Mead, C. Cooley, Baldwin).
    • Antropologický a kulturní pohled: na sociální chování (M. Mead, B.K. Malinowski).
    • Psychoanalýza a hlubinná psychologie: (S. Freud, K. Horneyová, E. Fromm).
    • Kurt Lewin: topologická psychologie, princip rovnováhy sil, malé skupiny.
    • G. Allport: postoje a předsudky.
    • L. Thurstone: měření postojů, postojové škály.

    Sociální psychologie po druhé světové válce

    • Rozmach sociální psychologie: euforie z poznatků psychologie ve 40. a 50. letech.
    • F. Heider: teorie sociální percepce (1958), interpersonální poznávání je dáno kognitivními jednotkami (lidé, objekty, vztahy mezi nimi), celek je více než částí, tendence k vyvažování.
    • L. Festinger: teorie sociálního srovnání (1954) a kognitivní disonance (1957), kognitivní informace – vnitřní nesoulad v pocitech, je to nepříjemné, člověk má mechanismy, aby se vyrovnal a dostal do rovnováhy, jedna z velkých teorií, která hodně ovlivnila sociální psychologii.

    Kríza sociální psychologie v 60. a 70. letech

    • Pozitivistická metodologie: snaha přiblížit sociální psychologii přírodním vědám, důležité parametry: měřitelnost, stálost, kauzalita, problémy: experiment vs. James (první, kdo upozornil na tuto dvojitost).

    Já a sebepojetí

    • Jáská zkušenost: vědomí, že mám své „já“, subjektivnost a jedinečnost, zkušenost s vlastním já zažíváme pouze bezprostředně (v přítomnosti) a pouze v jedinečné podobě, i když je já v přítomnosti, je to zabarveno minulostí a může to být ovlivněno i budoucností, jde o přemítání/přemýšlení o sobě samém, uvědomování si vlastního já (self-awareness, self-consciousness), co o sobě vím, znalosti o sobě samém, pocity, které si uvědomuji jako sobě vlastní, vědomí aktérství – já jsem ten, kdo dělá xy, odkdy mám já? První kognitivní zkušenost se sebou samým – cca 3 roky, je neopakovatelná, nepřenositelná a nesdělitelná, otázky: kde se naše já bere? Kdy ho ještě nemáme a kdy už ano? Jak ho můžeme (psychologicky) zkoumat?
    • Vznik já: odlišit sebe sama od okolního prostředí je první krok při utváření vztahu k sobě, aktivní přemísťování v prostoru zakládá pocit tělesné ohraničenosti a oddělenosti od okolního světa, aktivní přemísťování napomáhá – cca kolem jednoho roku, kdy dítě začíná rozlišovat mezi prostorem vs. já.
    • Mapování vnějšího prostoru: zakládá možnost pociťovat i svůj vlastní „vnitřní prostor“ (Šebek, 1988), mapováním vnějšího prostoru (pojmenovávání a tak) vede k objevování já (vnitřního prostoru).
    • Význam paměti: Experiment „obraz v zrcadle“ (Lewis, Brooks-Gunn, 1970), děti < 1 rok : jen zřídkakdy identifikují svůj obraz v zrcadle jako sebe sama, 15 měsíců : řada dětí již obraz sobě samým přisoudila, 2 roky: naprostá většina, 3 až 4 rok, období egocentrismu – objevování sebe sama.
    • Test barevné tečky: Gallup (1993) zjistil, že také šimpanzi a orangutáni identifikují sebe sama s tečkou na nose nebo na uchu, gorily a jiné opice ne, význam paměti, děti mladší jednoho roku jen zřídkakdy identifikují svůj obraz v zrcadle jako sebe sama.
    • Mnohočetná identita: Kdysi bylo mnoho rolí považované za špatnou věc – patologie, rozpadlost člověka – člověk neví, kdo je, dneska to taky není stoprocentně pozitivní, ale ani negativní – prostě mnoho identit, dneska je to běžnější než kdysi díky internetu.

    Jasnost sebepojetí

    • Campbell (1993): je představa o mě samém jasná? Jde o „míru, ve které jsou obsahy sebepojetí jasné a přesvědčivě vymezené, vnitřně konzistentní a stabilní v čase“ (Campbell, 1990, p. 141), jasnost sebepojetí vyjadřuje, do jaké míry je sebepojetí „dobře usazeno“, jak si jedinec sám sebou jistý a jak má o sobě „jasno“, důležité přitom je, že tento soud o sobě si člověk formuluje explicitně, tedy že sám sebe reflektuje jako někoho, kdo má o sobě určité celkové mínění.
    • Já jako objekt: má tři složky – kognitivní, emocionální a konativní, je potřeba je od sebe oddělit.

    Složky sebepojetí

    • Kognitivní složka: sebepojetí, sebepojem, self-concept, kognitivní obsah a často i struktura, souhrn poznatků o vlastním já, informace, které se vztahují k já – vybírány selektivně.
    • Emocionální složka: sebehodnocení, převážně emocionální aspekt vztahu k sobě (od kognitivního nelze oddělit), můžeme uvažovat v tradičních dimenzích: stabilita – nestabilita, libost – nelibost, intenzita, srovnává s nějakými standardy, nejčastěji s vlastním ideálem, důležité je také to, co si o nás myslí lidé, jejichž mínění je pro nás důležité, sebehodnocení se může týkat jak dílčích obsahů, tak obecnějších charakteristik týkajících se sebe sama.
    • Konativní složka: jak něco prezentuji, ideální vs. reálné já – můžeme vidět, že v tomto případě tam je velký rozdíl mezi nimi.

    Kompliment

    • Obecně je lepší říkat horší věci o sobě než lepší – naše společnost je na to nastavená, asi lehčí dávat komplimenty ostatním lidem než sobě, při komplimentování sebe: musíme si vzpomenout na vztah k sobě, následně přichází sebereflexe: Já jako objekt (sebesystém, self), kognitivní – uvědomit si to (self-concept – co o sobě vím); emocionální – mám se/nemám se rád (má to být pozitivní, tak volím z toho pozitivního…); konativní – nějak to sdělit, Já jako subjekt I: činitel, nositel vůle, spojitost unikátnosti, selektivní vědomí, pozornost a paměť, I se musí zaměřit na self – udělá to velice rychle, fascinující :O.

    Teorie sebeúčinnosti

    • SET (Self-Efficacy Theory): Schwarzera a Jerusalema (1995), položky zkoumající self-efficacy.

    Pocit vlastní hodnoty

    • Self-worth: hodnota sebe sama – komplexní pojem, provázáno s morálními hodnotami a smyslem života, jako takový přesahuje rámec psychologie, něco, co by nemělo ztrácet hodnotu (jako zmuchlaná dvacetidolarovka – furt je to dvacet docelarů…), snaha odlišit to od pocitů ovlivněných kontextem.

    Problémy při zkoumání vztahu k sobě

    • Důležitost formulací otázek: různé odpovědi na různé otázky.

    • Nejasný koncept: různá chápání (nutné to vždy ve výzkumu definovat).

    • Přímé doptání se: co se dozvíme? Používá metaforu o Systému 1 a Systému 2:

      • 1: Rychlý, automatický, často nepřesný.
      • 2: Pomalý, kontrolovaný, „líný“ – aktivovaný pouze ve zvláštních případech, unavitelný – zapne se, když potřebujeme fakt myslet, zvládnout nové složité situace, které autopilotem nelze zvládnout.

    • Je to METAFORA: nikdo neříká, že v této části mozku sídlí systém 1 a tady zase systém 2…

    • Problém s falzifikací: mnoho potenciálních moderátorů přepínajících mezi systémy – tak obecná, že je nefalzifikovatelná.

    • Představa dokonalé negativní korelace: mezi oběma systémy je problematická, prakticky ale automatické zpracování často vede k dobrým rozhodnutím a důkladné racionální zvažování k významným zkreslením, reálně tam není tak jasná hranice, byť automatický systém je často spojen s chybami tak není pravda, že ten druhý je neomylný, taky nás často vede k chybám.

    Automatická tvorba mentálních reprezentací

    • Kategorizace: hledání řádu v sociálním světě prostřednictvím slučování jednotlivých prvků do kategorií, zjednodušující, ale užitečná, slučujeme jednotlivé prvky do kategorií – vždy dělíme svět na skupinky.
    • Schémata: kognitivní struktury vytvořené na základě předpřipravených znalostí o okolním světě, organizovaná generalizovaná očekávání, ovlivňují, čeho si povšimneme, jak to interpretujeme, co si zapamatujeme a co vyvozujeme – pokud mám nějaké očekávání, tak si všímám více věcí , které to očekávání naplňuje, věci co jsme očekávali si lépe pamatujeme, souvisejí s naším well-being: zasahují do širších rámců vnímání světa – to v nás vyvolává pocity, máme scénáře toho, jak mají situace probíhat – restaurace, když se toto schéma poruší – někdo se chová jinak než má, tak se vypne autopilot.
    • Shooter task: zobrazí se nám člověk s něčím v ruce, máme během několika milisekund vyhodnotit, jestli by jsme ho zastřelili nebo ne (někdy člověk drží zbraň někdy něco jiného), jsou tam lidé s černou nebo s bílou pletí, častěji střílíme lidi s černou pletí – kvůli schématům a stereotypům (předpokládáme, že nám hrozí nebezpečí).

    Druhy schémat

    • Schémata konkrétních lidí.
    • Schémata osobnosti (implicitní teorie osobnosti).
    • Schémata sociálních skupin (stereotypy, prototypy a typické příklady).
    • „Top 3“ kategorie (Fiske): věk, pohlaví a rasa, to, že si myslíme, že to jsou důležité kategorie je zapřičiněno naší kulturou a navíc se jedná o velice jednoduše viditelné kategorie.
    • Schémata sociálních rolí.
    • Schémata různých událostí a situací (scénáře).

    Co ovlivňuje aktivaci schémat?

    • Očekávání: pokud očekáváme, že se něco stane, je větší pravděpodobnost, že si to všimneme a že to tak interpretujeme.
    • Nálada: Pokud jsme v pozitivní náladě, máme tendenci interpretovat informace pozitivně.
    • Kontext: Kontext, ve kterém se nacházíme, ovlivňuje to, jaká schémata aktivujeme.
    • Kulturní vliv: Schémata, která jsou běžná v naší kultuře, jsou více pravděpodobně aktivována.
    • Udržitelnost pozitivních schémat: je důležité aktivovat a posilovat si pozitivní schémata a ty negativní potlačovat, například pomocí kognitivní restrukturace.

    Studying That Suits You

    Use AI to generate personalized quizzes and flashcards to suit your learning preferences.

    Quiz Team

    Related Documents

    Sociální psychologie - Přednášky PDF

    More Like This

    Untitled Quiz
    19 questions

    Untitled Quiz

    TalentedFantasy1640 avatar
    TalentedFantasy1640
    Untitled Quiz
    55 questions

    Untitled Quiz

    StatuesquePrimrose avatar
    StatuesquePrimrose
    Untitled Quiz
    18 questions

    Untitled Quiz

    RighteousIguana avatar
    RighteousIguana
    Untitled Quiz
    50 questions

    Untitled Quiz

    JoyousSulfur avatar
    JoyousSulfur
    Use Quizgecko on...
    Browser
    Open
    Browser
    Browser