Patofyziologie jater a žlučových cest

Metabolismus, detoxikace, tvorba žluči, vylučování a další životně důležité funkce.

Zánět jaterního parenchymu, virového, alkoholického, lékového nebo jiného původu.

Návratná hromadění tuku v buňkách jater.

Nevratné jizvení jater v důsledku chronického poškození.

Autoimunitní onemocnění jater, převážně postihující ženy.

Návratné ukládání tuku v játrech způsobené nadměrnou konzumací alkoholu.

Nahromadění tuku v játrech s zánětem, poškozením buněk a poruchou jaterní funkce spojeným se zvýšenou konzumací alkoholu.

Metabolizmus, detoxikace, tvorba žlučí a další důležité funkce jater pro zdravý metabolismus.

Játra jsou největší žláza v lidském těle a hrají klíčovou roli v mnoha životně důležitých funkcích.

Játra mají velkou regenerační schopnost, což znamená, že se mohou po poškození částečně obnovit.

Játra hrají klíčovou roli v metabolismu, řídí procesy jako deaminace, transaminace a produkce glukózy. Také syntetizují a skladují glykogen a cholesterol.

Játra jsou zodpovědná za detoxikaci škodlivých látek z těla, které jsou toxické pro buňky a tkáně.

Játra produkují žluč, která je důležitá pro trávení tuků v tenkém střevě.

Hepatitida je zánět jaterního tkáně, který může být vyvolán viry, alkoholem, léky a dalšími příčinami.

Jaterní cirhóza je nevratné poškození jater, kdy se jaterní tkáň nahrazuje pojivem.

Mnoho příčin, včetně dlouhodobé obstrukce žlučových cest, primární biliární cirhózy (autoimunitní), chronického srdečního městnání a alkoholického postižení.

Nevratné jizvení jaterní tkáně způsobené dlouhodobým nadměrným požíváním alkoholu.

Dochází k němu v důsledku poškození jaterní tkáně, které narušuje jeho funkci a vede ke ztrátě schopnosti plnit své životně důležité úkoly.

Rychle se rozvíjející porucha funkce jater, často způsobená hepatitidou, otravou nebo závažným poškozením.

Postupné zhoršování činnosti jater, často způsobené cirhózou nebo chronickou hepatitidou.

Látky, které poškozují jaterní tkáň, například některé léky, alkohol nebo toxické chemikálie.

Typ hepatitidy, která je vyvolána vnějšími faktory, jako je nadměrné pití alkoholu, krvácení do trávicího traktu, léky, operace nebo vysoký příjem bílkovin v potravě.

Porucha srážlivosti krve způsobená sníženou produkcí srážecích faktorů v játrech (kromě faktorů III a IV).

Nadměrná produkce aldosteronu (hormonu nadledvin) v důsledku selhání jater. Výsledek je zadržování tekutin a rozvoj edémů.

Snížená hladina bílkovin v krvi způsobená selháním jater, která syntetizují všechny plazmatické proteiny (kromě imunoglobulinů).

Hromadění tekutiny v břišní dutině, způsobené sníženým onkotickým tlakem, sekundárním hyperaldosteronismem a portální hypertenzí.

Porucha jaterní funkce snižující schopnost regulovat glykemii (hladinu cukru v krvi), způsobující zvýšenou hladinu cukru v krvi.

Zrychlená srdeční frekvence a zvýšený průtok krve způsobený poruchou jaterní funkce, může souviset s zadržováním vody v cévách.

Endotoxiny ze střeva aktivují makrofágy, které vylučují oxid dusnatý (NO). NO způsobuje rozšíření cév (vazodilataci) v zažívacím traktu, zhoršuje portální hypertenzi.

Neurologické a psychické projevy akutního nebo chronického jaterního selhání, obvykle reverzibilní.

Amoniak je toxická látka hromadící se v organismu při jaterním selhání, která ovlivňuje nervový systém a může vést k závažným neurologickým změnám.

Nápadný třes rukou, který se objevuje při jaterním selhání, projevuje se vlnitým pohybem rukou.

Funkční selhání ledvin provázející jaterní onemocnění, bez významné morfologické změny v ledvinách.

Zúžení cév v ledvinách, způsobené reakcí organismu na jaterní selhání, vedoucí k snížení prokrvení ledvin.