Untitled

Hydrosféra a kryosféra

• 97 % vody na Zemi tvoří oceány a pouhá 3 % sladká voda.
• Z celkového množství sladké vody připadá 68,7 % na ledovce, 30,1 % na podzemní vody, 0,9 % na ostatní zdroje, 11 % na jezera a 2 % na řeky.

Základní hydrologické pojmy

• Moře představuje menší část oceánu, která zasahuje do pevniny nebo je oddělena řetězcem ostrovů.
• Vnitřní moře je obklopeno souší a s oceánem je spojeno průlivy (například Baltské, Středozemní).
• Okrajové moře volně přechází do oceánu.
• Záliv je část moře nebo oceánu, která proniká do pevniny.
• Průliv je zúžená část oceánu mezi pevninami (Bospor), ostrovy, mezi pevninou a ostrovem (Tasmánský).
• Průplav je vytvořen lidmi (například Suezský průplav).
• Povodí je oblast, ze které veškerá voda odtéká do jedné řeky (Labe).
• Jezero je uzavřená poloha povrchu, vyplněná vodou.
• Rozvodí je hranice mezi dvěma povodími.
• Bezodtoková oblast je taková, kde se voda usadí v jezeře, nebo tam žádná není (poušť).

Vlastnosti mořské vody

• Salinita je slanost, celkové množství rozpuštěných minerálních látek (NaCl, MgCl2) v 1 kg mořské vody.
• Průměrná salinita oceánů je 35 ‰ (35 g soli v 1 kg mořské vody).
• Salinita je ovlivněna výparem, srážkami, přítoky, zamrzáním a pohybem mořských vod.
• Nejvyšší salinita je v subtropech (bez srážek) - Rudé moře (42 ‰).
• Nejnižší salinita je v polárních oblastech - Baltské moře (4 ‰).
• Brackické vody jsou v ústí řek, smísením slané a sladké vody.
• Průměrná teplota moře je 17 °C (max. 28 °C, min. 0 °C; mořská voda zamrzá při -2 °C).
• Voda se ohřívá pomaleji než vzduch.
• Zdroje tepla jsou Slunce, zemské nitro, chemické a biologické pochody.
• Mořské proudy a konvenční proudění (1% proudy) způsobují přenos tepla.
• Oceán zachytí až 85 % slunečního záření a je obrovský rezervoár tepla a regulátor teploty atmosféry.
• Denní výkyvy teplot zasahují do hloubky 20-30 m.
• Roční výkyvy teplot zasahují až do 400 m.
• Tabulový led má mocnost až 2,5 m.
• Barva moře - závisí na množství minerálních a organických látek.
• Hustota moře - závisí na salinitě, teplotě a tlaku.
• Pohyby moře jsou způsobeny astronomickými silami (přitažlivost Slunce a Měsíce) a atmosférickými vlivy (nerovnoměrný ohřev vody, rozdílná zeměpisná šířka, proudění vzduchu, zemětřesení, sopečná činnost, sektory půdy).
• Vlnění je pohyb vody v uzavřených drahách v důsledku větru.
• Příboj - nárazy mořských vln na pobřeží.
• Tsunami jsou způsobeny podmořským zemětřesením nebo sopečnou činností.
  • Délka tsunami může dosáhnout až 300 km, perioda až 12,5 h.
  • Na moři jsou nenápadné, ale na pobřeží mohou dosáhnout výšky až 40 m.
• Dmutí jsou slapové jevy (příliv, odliv).
• Dmutí jsou periodické deformace zemského tělesa, způsobené gravitací Měsíce a Slunce a odstředivou silou.
  • Příliv může být skočný (vysoký) a hluchý (nízký).
  • Využívají se přílivové elektrárny.
  • Rozdíl mezi přílivem a odlivem může dosáhnout až 18 m, nejméně na moři.
  • Perioda je po 12 h 25 min (nejde "jednodenní" dmutí - jedno by moc platné)
• Mořské proudy jsou masa vody, která se pohybuje v horizontálním i vertikálním směru.
  • Příčiny: cirkulace atmosféry, teplota, salinita, rotace Země (Coriolisova síla), slapové síly, vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi.
  • Ovlivňuji podnebí, např. Golfský (Severoatlantský) proud v severní Evropě.
  • Dělí se na teplé (z nižších zeměpisných šířek do vyšších) a studené (z vyšších zeměpisných šířek do rovníku).

Vodní toky

• Základní charakteristiky vodních toků: délka (od pramene k ústí).
• Průtok je objem vody, který proteče daným profilem vodního toku za jednotku času (m³/s, l/s).
• Vodní stav je výška hladiny nad zvoleným pevným bodem.
• Spád je výškový rozdíl mezi dvěma libovolnými body na toku řeky.
• Hustota říční sítě je poměr délky všech toků a plochy povodí.
• Specifický odtok je množství vody, které průměrně odteče z povodí za 1 s.
• Řádovost toku je počet zavistění počínaje od oceánu.
• Typy říční sítě: stromovité, pérovité, vějířovité, asimetrální.
• Typy ústí řek: přímé, limanové a deltové.
• Režim odtoku je změna průtoku během roku.
  • Závisí na podnebí, geologickém podloží, georeliéfu a na zdrojích, ze kterých je tok zásobován (déšť, sníh, ledovec).
• Typy odtoku: rovníkový (vyrovnaný), monzunový (výrazné max. v létě v době monzunových dešťů), subtropický suchý (max. průtok v zimě), ledovcový (max. průtok v létě), pevninský dešťovo-sněhový (max. průtok na jaře a v létě), oceánský dešťový (vyrovnaný průtok).

Přírodní vodní nádrže

• Jezera jsou přirozené sníženiny vyplněné vodou.
• Dělí se podle původu na: ledovcová (karová, hrazená morenou), tektonická (* poklesem ker podél zlomu - hluboká, protáhlá; * vyzvihnutím pruhu pevniny), sopečná (zatopením sopečného kužele, přehrazením údolí lávou), říční (z mrtvého ramene, zaškrcením meandru), krasová, hrazena sesuvem, rašelina, pobřežní (z části zálivu), antropogenní (zatopené lomy), smíšeného původu (tektonická, premodelovaná ledovcem).
• Dále se dělí podle slanosti:
  • Sladká jezera.
  • Slaná jezera - pozůstatkem moře.
• Podle přítoků dělíme jezera na:
  • bezodtoková
  • průtočná
  • odtoková
• Mokřady jsou trvale zamokřená území.
  • Srážky převažují nad výparem, příp. je znesnadněn odtok vody.
  • Bažiny - bez odtoku vody, permafrost.
  • Rašeliniště - zarůstají mechem a rašeliníkem, vyživovány srážkovou vodou.
  • Slatiniště - nížinná rašelina.

Umělé vodní nádrže

• Rybníky - obvykle pozitivní environmentální dopad.
  • Průtočné (nejčastější, zadržují vodu v krajině, chov ryb).
  • Pramenité (studené, nehodí se pro chov ryb).
  • Nebeské (závislé na srážkách, malé rozměry, ne pro chov rybd).
• Přehrady - často negativní environmentální dopad (zábor půdy, kácení, vysídlování, zánik obcí, narušení dopravních sítí, velkou hmotností mohou vyvolat pohyby zemské kůry).
  • Funkce: ochrana a vyrovnávací, zásobní (zdroj pitné vody, závlahové, proti požární, technologické), energetická (výroba el. en.), dopravní, rekreační apod.
• Příklady: Tři soutěsky (Čína), Hooverova (USA), Sumarská (Rusko), Asuánská (Egypt).

Podpovrchová voda

• Půdní voda - nevytváří souvislou vodní hladinu (půdní vlhkost).
• Podzemní voda (spodní voda) - v průlinách, dutinách a puklinách, vytváří vodní hladinu.
  • Krasová - ve vápencích a dolomitech.
  • Může být mineralizovaná.

Prameny

• Podle teploty:
  • Studené.
  • Teplé (teplota vyšší než teplota vzduchu).
  • Termální (37-50 °C).
  • Vřídla (více než 50 °C).
• Podle obsahu minerálních látek:
  • Slané, železité, sirové, atd.