Hydrosféra a Kryosféra PDF - Vodní toky, Jezera, Vlastnosti mořské vody

# HYDROSFERA & KRYOSFERA * 97% oceány * 3% sladká voda * 68,7% ledovce * 30,1% podzemní * 0,9% ostatní, 87% * 11% Jazing * 2% reky ## ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ POJMY * **more** - menší část oceánu unikající do pevniny nebo oddělena řetězcem ostrovů * **vnitřní**...

# HYDROSFERA & KRYOSFERA * 97% oceány * 3% sladká voda * 68,7% ledovce * 30,1% podzemní * 0,9% ostatní, 87% * 11% Jazing * 2% reky ## ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ POJMY * **more** - menší část oceánu unikající do pevniny nebo oddělena řetězcem ostrovů * **vnitřní** - obklopene sousí, s oceánem spojene pruliny - Berné, Stredozemní * **okrajové** - přechází volné do oceanu * **záliv** - cast more loceánu pronikající do pevniny * **průliv** - zuzena část oceánu mezi pevninami (Bospor), Ostrovy, mezi perninou a ostrovem (Taspanský) * **průplav** - Starsa lidí (Suezský) * **povodí** - oblast, ze kt. odtéká voda do jiné řeky (Labe) * *Vsechna powroh oceánu kaspicke* * **rozvodi** - hranice mezi dvema povodími * bezotokova oblast voda se usadí v jezere, nebo tam zadna není poust. ## VLASTNOSTI MORSKÉ VODY * **Salinita** - slanost, tj celkove množství rozpuštěných min. latek $(NaCI, MgCI)$ v Ikg morske vody * u průměru slanost oceáni: 35% (35g soliv Iky morské vody) * vliv na slanost výpar, Srážky, prítoky, zamrzání, pohyb mořské vody... * největší salinita subtropy (bez srážel) - př.: Rudé’ more - 42% * nejnižší salinita: polární oblasti - pr.: Baltske more - 1% * bragické vody : při ústí rek, misem slané a sladké vody * **teplota** - průměrná teplota: 17°C (max 28°C, min 0℃, zamrzá při -2℃) * pomalu men' teplotu * zdroje tepla Slunce ,zemské nitro, chemické a biologicke pochody * prenos tepla způsobují morské proudy a konvenční proudem (1% proudy) * oceán zachytí až 85% slunečního záření - s obrovský rezervoár tepla a regulátor teploty atmosféry * denní výkyvy teplot zasahují do hloubky 20-30 m * roční výkyvy až do 400 m * tabulon, led ma mocnost až 2,5 m * **barva** - závisí na množství min. latek, org, latek * **hustota** - závisí na salinite, teplote a tlaku * **pohyby** - příčiny astronomické - přitolivost Slunce a Mesice * atmosféricke: nerovnomerný ohrev vody - rozdílná zem. šířka, proudění vzduchu * zemetre sení, sopečna cinnost, Sektory půdy * **1 vlnění** = pohyb vody v uzavřených drahách v dusledku vetra * příboj - nárazy morských ven na pobřeží * tsunami - **podmorským zemětřesením nebo sopeč. činností * délka až 300 km, perioda až 12,5 h * na mori nenápadné, pobřeží až 40m * **2 dmuti** - slapové jevy (příliv, odliv) * periodické deformace zemskeho telesa způsobené gravitaci * Měsíce a Slunce a odstredivou silou * příliv skočný a hluchý * přílivové elektrárny, vjezd do přístavu * rozdil (až 18 m , nejméně na mori) * perioda je po 12h 25min - (netede "jednodenní" donutí jedno je malo patné' * **3 morske proudy** - masa vody, kt. se pohybuje v horizontálním i vertikalnim smeru * příčiny: cirkulace atmosféry, teplota, Salinita, rotace Země (coriolisova sila), slapove sily, vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi ovlivňují podnebí, př. Golfský (Severoatlantský) proud v s. Evropě * děli se na teplé (z nižších zemepisných šířek do vyšších) a studené (z vyšších zem. šírek do rovníku # VODNÍ TOKY * Zakl. ch. – délka - od pramene k ústí * průtok - objem vody, kt. potece dalším profilem vodního toku za jednotku času $(m^{2}/s , l/s)$ * vodní stav, výška hladiny nad zvoleným pevným bodem * spad - výškový rozdíl mezi 2ma libovolnými body na toku rek, * hustota Fíční sítě - pomer délky všech toků a plochy povodí * specifický odtok mn. vody, kt. průměrně odteče 2 povodí za 1s * řádovost toku - pocet zavistění počínaje od oceanu * typy Fic. sítí The image shows 4 diagrams relating to water flow and erosion: * stromovite * Pérovita * vějířovi ta * asime tra'lm The image shows 3 diagrams that illustrate different types of river mouths: * prímé * limavané * deltavané * režimy odtoku - změna průtoku behem roku * závisí na podnebí, geologickém podloží, geure liefu a na zdrojích, ze ch. je tok zásobován (dest', sníh, ledovec) * typy * 1 rovníkový - vyrovnany' (Kongo) * 2 monzunový - výrazné max. v lete v dobe monzunových dest'u (Iravadi l * 3 subtropický suchý - max. průtok v zimě (Che liff) * 4 ledovcový - max. průtok v lete (Rhona) * 5 pevninsku deštovo - sněhový - max. prutok na jaře a vléte (Volhal * 6 oceánský dešťový - vyrovnaný průtok (Temae) * přírodní vodní nádrže. * jezera - přirozene sníženiny vyplněné vodou * podle původu: * 1 ledovcová - pr. karová (Černé), hrazena morenou (Ženevské) *2 tektonická- pr. poklesem ker podel zlomu hluboká (protáhlý tuan - Baykal Tanga nika) * vyzvihnutím pruhu perminy (Kaspické more) *3 sopečná - zatopením sopečného kužele, prehrazením údolí lávou (Francouzské stredohoří, Crater Lake) * 4 říční - z mrtvého ramene, zaškrcením meandru * 5 krasova * 6 hrazena sesavem * 7 rašelina * 8 pobřež ní - 2 části zalivu * 9 antropogeni-př. zatopené lomy * 10 smíšeného původu - tektonicka, premodelovana ledovcem (Ladožské, Onežské) * dle slanosti 1 sladka-Velka krasova jezera (Urichiganske, Horeji si, Erijiske') * Bajkal-18% sladke, Východo africka j. Vick toriconoj 2 slana-pozustatkin mori (Kaspicke more) * mezera v suchych obl. pr. Mrtve more (salinita28%) * Cadsko j.,Velke solnej.,Aralskel. * podle pritoku 1 bezodtokova' - voda pouze priteka (Aralske"),Kaspické m.) 2 prutočna - voda priteka i odteka (Bajkal) 3 odtokova - voda odteka (Strbske pleso) * mokrady trwale zamokrena uzemi *Srázky' prewazuji mad výparem, přip. Je znesnadneu' /Qtok wody * baziny bez odtoku vody, permitrost zapadosibirska nouina) * raseliniste- zarustaji mechem a rasellmkin, ayziooany srážkowou wodou * slatiniste- nizinna raselina * ukele wodni nádrze rybniky - obvikle pojitioui enviromentalu dopud a prutocue nejcastejsi zadrzuji vodu u krajine, chou ryb b pramenite estudene nehodise pro chou ryb c nebeske cavisle wu srazkach, male romery, ne pro chou ryb) pralrady- casto negativni enviromentalu dopud lazabu pudy kacem * rysidlowani zamik obei maruseni dopraunich siti * nelkou hmotnosti mohou cywolat pohl by reus he kury -funk ce ochrana a wyrouwalu was obni zdroj pitn' wody, zawlahowe probl pozámi, technologické? -energetida cufroba el. en.) - doprauni -rehre acm apool. pn Th souteshy Chinal, Hooverowo v SA Sumursku (R),. A swanshál Egypt podpowr chová woda pudhi - newy twan Souvislou wodm hladuinu Pudm vlhost podzemni spodhl wody-or prullingh, dutinh a pudlinach ryt war 7' voduí -hrusoué we wapenach ar dolominch -může byi minimalizowara * prameny - padle teploly *studen' * teple steploba te ne? stephota ndudulu) * termálnl G37-50%) * arid la (vile mer Sol podle obsahu min late *slane -ze leule' -sirowé atd