Chemie 10. třídy: Základní pojmy a definice

Pravé elektrolyty jsou iontové sloučeniny, které se v roztoku rozpadají na ionty.

Hydrolýza aniontu zahrnuje tvorbu hydroxidových aniontů (OH-) a je podporována zvýšením kyselosti roztoku.

Látky kovalentní (nízkomolekulární) jsou spojeny kovalentními vazbami, molekuly mají konstantní počet atomů, jsou elektricky nevodivé a rozpustné v nepolárních rozpouštědlech.

Chemická rovnice 2 NaOH (aq) + CO2 (g) -> Na2CO3 (aq) + H2O (l) znázorňuje syntézu uhličitanu sodného.

Arrheniova rovnice udává závislost rychlostní konstanty reakce na teplotě.

Tuhé roztoky jsou homogenní směsi dvou a více látek, z nichž alespoň jedna je pevná.

Vyjádření kyselosti/zásaditosti pomoci pH na škále 0-14 je založeno na záporném dekadickém logaritmu koncentrace H3O+ iontů.

Směs je systém, kde se kombinují dvě a více látek, které si zachovávají své původní vlastnosti.

Vazebná energie jádra atomu je velmi vysoká, a to i když síly působí na krátkou vzdálenost.

Řád vazby je roven rozdílu počtu elektronů ve vazebných a protivazebných orbitalech.

Paulingova elektronegativita vyjadřuje schopnost atomu přitahovat vazebné elektrony a je nejvyšší u fluoru.

Anorganická chemie se zabývá studiem chemických prvků a sloučenin, s výjimkou většiny sloučenin uhlíku.

Poločas rozpadu je doba, za kterou se rozpadne polovina přítomných jader daného nuklidu.

Dualismus neboli korpuskulárně vlnový charakter se projevuje tak, že každé částici přísluší hybnost a vlnová délka.

Chemická vazba je silová interakce mezi dvěma atomy zprostředkovaná interakcí elektronů.

Chemická vazba je polární, pokud dochází k překryvu atomových orbitalů o různé energii a oblast maximální pravděpodobnosti výskytu elektronů je umístěna asymetricky.

Substrát je reaktant, který je předmětem zájmu.

Srážková teorie reakční kinetiky říká, že dvě částice se musí účinně srazit a mít dostatek kinetické energie k překonání energetické bariéry a roli hraje i orientace částice, aby proběhla chemická reakce.

Solvatace iontů je proces, kdy se molekuly rozpouštědla orientují okolo rozpuštěných iontů.

Acidobazický děj podle Lewisovy teorie je děj, při němž se vytváří donor-akceptorová vazba mezi dvěma částicemi pomocí nevazebného elektronového páru.

Pole má vlnové i částicové vlastnosti, může vznikat přeměnou z látky a umožňuje působení mezi částicemi a tělesy.

Nukleonové číslo udává počet protonů a neutronů v jádře atomu a je vždy rovno atomovému číslu.

Heteronukleární molekuly jsou molekuly obsahující dva různé atomy a o jejich vzniku rozhoduje zejména energetická hodnota valenční sféry.

Entalpie je reakční teplo v izobarickém ději.

Ideální roztoky vznikají, pokud jsou mezimolekulární síly v roztoku stejné a solvatační teplo je nulové.

Stabilita jader atomů je nejvyšší u atomů s prostředním atomovým číslem.

Atomové orbitaly jsou definovány pomocí unikátní kombinace 4 kvantových čísel vychazejících ze Schrodingerovy rovnice.