Jazyk a Myšlení PDF

Jazyk a myšlení Jazyk Je komunikační prostředek, díky kterému se lidstvo výrazně liší od ostatních živočichů =\> - Existuje velké množství jazyků a dialektů - Jazyk umožňuje kódování nejrůznějších věcných i abstraktních významů a je základem celé lidské kultury, náboženství, umění a vědy...

Jazyk a myšlení Jazyk Je komunikační prostředek, díky kterému se lidstvo výrazně liší od ostatních živočichů =\> - Existuje velké množství jazyků a dialektů - Jazyk umožňuje kódování nejrůznějších věcných i abstraktních významů a je základem celé lidské kultury, náboženství, umění a vědy **Sdílené vlastnosti přirozených jazyků** - Produktivita -- jazyky se skládají ze základních složek, které zle kombinovat a tím lze vyjadřovat složité myšlenky a sdělení - Strukturovanost -- jazyky jsou strukturovány podle gramatických pravidel =\> vznikne srozumitelné sdělení (díky struktuře je jazyk sdíleným prostředkem komunikace) - Arbitrárnost - volba slov, kterými různé věci označujeme je libovolná (mezi slovy a významy není žádný vztah, je to záležitost společenské konvence) - Jazyky jsou dynamické -- neustále se vyvíjejí Pozn. Posunkový jazyk -- pro neslyšící -- také je produktivní a strukturovaný **Základní lingvistické pojmy** Lingvistika (jazykověda): studuje přirozené jazyky, jejich slovní zásobu a strukturu **Psycholingvistika:** speciální odvětví psychologie, zkoumá především řeč jako druh lidské mentální aktivity - **Jazyk** = systém znaků, který má svou gramatickou stavbu - její součástí je hlavně syntax (=zkoumá větnou stavbu) - Verbální znaky -- tvoří jazykovou slovní zásobu - **Řeč** = individuální verbální aktivita, kdy jedinec užívá jazyk hlavně ke komunikaci a myšlení - Odvětví: - **Fonetika a Fonologie** -- zabývají se zvukovou stránkou jazyka respektive řeči - Všechny mluvené řeči jsou založeny na omezeném počtu zvuků -- fonémy - Morfémy -- smysluplné jednotky z kombinací fonémů, nejmenší složky jazyka, které jsou nositelem významu = základní lexikální jednotky (kořeny i celá slova: pes, dům, i předpony a přípony) - Soubor všech slov užívaných v jazyce tvoří **slovní zásobu** -- slovník - **Gramatika** (mluvnice), dělí se: - Morfologie - studuje slovní útvary - Syntax -- zkoumá větnou skladbu (= soubor strukturálních pravidel, na základě kterých zla slova kombinovat, aby vznikly smysluplné fráze a věty) - **Sémantika** = nauka o významu slov i delších sdělení Ang. filosof John Stuart Mill: rozlišil dva druhy významů: 1\. Denotát (denotativní význam- reálný objekt nebo obsah pojmů, které daným slovem označujeme, je pro všechny uživatele shodný), ale homonyma mají více denotativních významů, př. duše = pneumatika kola či náboženský význam, synonyma mají různá slova, která mají stejný denotát, př. babička, stařenka 2\. Konotát (konotativní výnam -- individuální hlavně emocionální zabarvené asociace, které jsou se slovem/denotátem spojeny) Am. psycholog Charles Osgood: vytvořil metodu ke zjišťování konotativního významu slov =\> SD = sémantický diferenciál Zjistil, že konotativní význam je sycen třemi faktory: 1. faktor potence (moc a síla), měří adjektiva slabý-silný, 2. faktor hodnocení: měří adjektiva: př. dobrý-špatný, 3. faktor aktivity: měří adjek. vyjadřující pohyb/činnost - **Pragmatika** = zkoumá proměny jazyka, řeči v různých komunikačních kontextech Diskurz = užití jazyka, které přesahuje rámec jednotlivých slov - Patří sem rozhovory, přednášky, odborné články, kapitoly nebo i celé knihy - Soudobé pojetí diskurzu ovlivnili představitelé strukturalismu: Claude Lévi-Strauss a Michel Foucault (=\> hlavní pojmy teorie= epistéma a diskurz, epistéma=způsob chápání světa v určité době, historické podloží kultury, teorie a porozumění, diskurz=pojmový soubor tvrzení zdůvodňující podvědomě přijatou epistému) Zdeněk Vybíral upozornil na vznik kritické a diskurzivní psychologie (psychologové ve skutečnosti nevycházejí ze seriózního poznávání mentálních dějů, ale z rádoby odborných a snadno zpochybnitelných diskurzů) str. 310 **Znaky a symboly** - Pojmy = jazykové znaky (z hlediska jazykovědy) - Základy současné sémiologie/sémiotiky (=věda o znacích) položil švýc. lingvista Ferdinand de Saussure, rozlišil dvě základní složky jazykového znaku: - Složka označující (signifikant) -- zvuková či psaná podoba slova - Označované (signifikát) -- to, k čemu se slovo vztahuje - Označování je proces, kdy se k sobě váží obě komponenty a dohromady vytvářejí jazykový znak (S. důraz: znaky jsou arbitrární -- mezi označujícím a označeným není žádný vztah) - Zakladatel sémiotiky byl Charles Pierce, který rozdělil znaky na: - Ikony -- mezi ikonickým znakem a předmětem je podobnost, př. fotografe, obrazy - Indexy -- znaky, které s označeným předmětem spojuje skutečný vztah, př. pláč, který je znakem smutku - Symboly -- znaky, které s označovaným předmětem spojuje konvence, př. matematické a chemické symboly Myšlení a řeč Pojmové myšlení úzce souvisí s řečí (jazyk běžně užíváme k vyjadřování myšlenek) - Vztah mezi myšlením a řečí je složitý (=\> různé názory) - Např. představitelé monistických teorií = totožné, myšlení je tiché mluvení, řeč je hlasité myšlení - Patří sem i John Watson (zakladatel bahaviorismu) - **Podle většiny teoretiků jsou myšlení a řeč dvě různé psychické funkce, které spolu souvisí a navzájem se ovlivňují** **Teorie Jeana Piageta** - Švýcarský psycholog, rozdělil kognitivní vývoj dítěte do čtyř základních etap: 1. Fáze senzomotorická 2. Fáze předoperační 3. Stadium konkrétních operací 4. Stadium formálních operací 1\. fáze senzomotorická - Dítě se učí rozumět okolnímu světu [prostřednictvím fyzické manipulace s objekty], čímž získává poznatky o jejich vlastnostech a vzájemných vztazích ([nemá k dispozici řeč,] kterou by své zkušenosti označovalo nebo symbolizovalo), je bezvýhradně odkázáno na své bezprostřední zážitky - V 8. měsíci si osvojují princip [objektivní stálosti] (=začíná chápat, že určité objekty existují, i když momentálně nejsou v jejich zorném poli, hra na schovávanou) - Ke konci této fáze se v dětské psychice objevuje [symbolická funkce] (předpoklad pro rozvoj řeči) **Piaget předpokládá, že se myšlení zpočátku vyvíjí dříve a nezávisle na řeči =\> později dítě využívá znaky k vyjádření svého porozumění okolnímu světu** (určitá slova a fráze se však objeví až tehdy, kdy pochopí příslušný kognitivní princip, př. o předmětech, které nejsou momentálně přístupny, může dítě začít mluvit až poté, co si osvojí princip objektivní stálosti) **Teorie Lva Vygotského** - Lev Vygotskij -- ruský psycholog zabývající se vztahem myšlení a řečí - **Dle něj je u dospělých nástrojem/prostředkem myšlení tzv. vnitřní řeč** (od vnější se liší tím, že je zkrácená a útržkovitá) - Vnitřní řeči předchází složitý vývoj: **sociální řeč =\> egocentrická řeč =\> vnitřní řeč** - Myšlení je první dva roky neverbální (mezi myšlení a řečí není žádný vztah), pak dítě začne označovat objekty jejich jmény - Dítě si napřed osvojuje řeč sociální (ke sdělování a sociálnímu styku) - ze sociální řeči se vyděluje dětská samomluva (jen hlasité komentování toho, co dítě dělá) a ta se mění na egocentrickou řeč, která slouží k řízení myšlení a chování - v další etapě „vzrůstání" zvnitřňování se vnější egocentrická řeč mění na zkrácenou vnitřní řeč **Teorie Jeroma Brunera** (vyšel z kognitivně-gestalt pozice) - **dle jeho názoru si děti postupně osvojují tři soustavy mentálních reprezentací** - **akční, ikonickou, symbolickou,** které využívají při transformaci informací **= tedy při učení a myšlení** - akční modus zpracování informací je vysoce aktivní (neužívá ani slov ani představ, ale působí prostřednictvím chování, např. v pohybových dovednostech -- učíme se prakticky, př. princip rovnováhy se dítě může naučit na houpačce) - ikonický modus se opírá o představivost (5 let -- sluchové a vizuální představy) - symbolický modus -- přesahuje představy, užívá reprezentace zprostředkované jazykem (umožňují uspořádat pojmy do hierarchické struktury, uvažovat formou výroků i konkrétních příkladů) **Hypotéza jazykové relativity** - soudobá psychologie: myšlenka: jazyk, který příslušníci různých kultur používají, ovlivňuje jejich způsob myšlení - **Sapir-Whorfova hypotéza** -- vnímání a pochopení reálného vnějšího světa je vestavěno do jejích vestavěných návyků (lidé vidí, slyší a zakoušej to, co ostatní, protože jazykové zvyky dané kultury předurčují výběr určitých interpretací) - Whorf -- zkoumal jazyk indiánského kmenu Hopi (Arizona) -- srovnával jazyk Hopi s evropskými -- vztah jazyka a myšlení - Eleanor Roschová -- další výzkum u kmene Dani, který má jen dva názvy pro barvy (bílou a čarnou) -- vztah jazyka a vnímání **Myšlení expertů ve vztahu k jazyku** - Znalci v různých oborech užívají specializované odborné jazyky -- experti jsou důkazem toho, že důkladně osvojený pojmový aparát ovlivňuje způsoby zpracování informací