Vývojová psychologie PDF

## Vývojová psychologie Patří mezi základní psychologické disciplíny. Zabývá se psychickým vývojem člověka. V užším pojetí z ontologického hlediska: vývoj jedince od početí po smrt. V širším smyslu zahrnuje i fylogenezi a antropogeneze (vývoj na různých stupních evoluční řady). + Aktuální genez...

## Vývojová psychologie Patří mezi základní psychologické disciplíny. Zabývá se psychickým vývojem člověka. V užším pojetí z ontologického hlediska: vývoj jedince od početí po smrt. V širším smyslu zahrnuje i fylogenezi a antropogeneze (vývoj na různých stupních evoluční řady). + Aktuální geneze jevu (vznik emoce, motivace, ...) ### Důležitost prenatálního období: * Psychické jevy musí mít tělo, na které nasedat. * Zkoumá se, proč určitá smyslová ústrojí a spoje vznikají zároveň s mozkem a s míchou, a ne až s periferními nervovými oblastmi. * Proč se děti rodí předčasně, s asfyxií, neotočené? * Nedostatek proteinů a podvýživa – nedostatečný vývoj kapilár, jaterní problémy, náchylnost k cukrovce, menší počet nefronů. * Stres – narušení placenty – stresové hormony se dostanou do plodu. ### Attachement: * Harlow, Bowlby * Kvalita attachementu s matkou ovlivňuje celý život blízké vztahy s lidmi (partnerské, pracovní...). * Nejúspěšnější jsou lidé s bezpečným attachementem – sebevědomí, schopni navázat kontakt. * Kontrast attachementů v partnerském vztahu může být jednou z příčin nefunkčnosti vztahu. ### Nejzkoumanější období: * Puberta (adolescence) - krizové období, také nejjednodušší. * Rozvoj výzkumu ve stáří - dlouho zanedbáváno, rozvoj neuropsychologie. ### Základní cíle oboru: * Popsání vývojových změn – jedince, společnosti, kohorty lidí (i popis je ale ovlivněn nějakým rámcem, nebo teorií) * Odvodit určité obecné zákonitosti (vývoj každého je natolik individuální, že nomotetický přístup nemusí postačovat) * Vytvořit pokud možno jednoduchou teorii, umožnit posuzování a předvídání (žádná ze současných teorií nevysvětlují vývoj úplně) ### Význam teorií: * Vysvětlení faktorů, které podmiňují vývoj a určují průběh * Vysvětlují znaky jednotlivých etap vývoje * Vysvětlují individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost ### Hlavní oblasti psychického vývoje 1. Bio-sociální vývoj: biologické předpoklady, například vhodnost k určitému sportu 2. Kognitivní vývoj: inteligence, pozornost 3. Psychosociální vývoj: naše okolí, zaměstnání, partner, životní podpora * Existují i další, podrobněji členěné, druhy vývoje (morální, vývoj attachementu, identity). * Prenatální vývoj – perinatální vývoj – postnatální vývoj * Pedopsychologie - gerontopsychologie ### Peak performance * 25 let ### Psychický vývoj * Zahrnuje vznik a postupný rozvoj psychických vlastností a procesů. * Změny probíhají kvalitativně i kvantitativně, od jednoduchých ke stále větší složitosti. * Obecně je to od méně dokonalého k dokonalejšímu a až do dospělosti má stále většího osamostatňování. * Později v dospělosti ale dochází k degradaci, asi kolem 50 roku dochází k úbytku kognitivních funkcích (vliv fyzické aktivity v průběhu života – může oddálit úbytek – a biologických předpokladů) ### Základní oblasti vývoje jedince * Zrání x úbytek ve fyzické oblasti * Zrání x úbytek v psychické oblasti * Zrání x úbytek v sociální oblasti ### Co ovlivňuje vývoj jedince? * Vlivy biologické (dědičná výbava jedince, tzv. genotyp) * Podmínky nitroděložního vývoje * Vlivy vnějšího prostředí (sociální okolí jedince, „technický" charakter prostředí – vzhled bytu, rozdíly město, vesnice) * Vlastní aktivita spolehlivý prediktor přístupu k životu a životnímu úspěchu – multifaktoriální vliv ### Vývojové fáze: * Nemusí být postupné, mohou probíhat i vývojové skoky (zejména v dětství). * Období latence není to nic špatného, v tomto období může docházet k fixaci nabytých vědomostí a schopností = stabilizace nově získaného * Rychlý vývoj (období puberty). * Senzitivní fáze vývoje * když se v určitém věku nevyvine určitá schopnost/dovednost, tak už se plnohodnotně nevyvine nikdy, je důležité získat v tom správném období určité podněty. Veliká náchylnost ke změnám, zvýšená vnímavost k těmto změnám. * Všeobecně: * Vývojové skoky * Klidnější období * Fáze latence * Období s mnoha změnami * Fáze stabilizace získaného. * Změny: * Evoluční X Involuční (opozice palce – úchop ruky) * Progresivní X Regresivní (k regresi může dojít kdykoliv – silné poruchy příjmu potravy, onemocnění, životní události) ### Zákonitosti vývojových změn 1. **Diferenciace a integrace** * U všech vývojových změn * Psychické i motorické aktivity mají v průběhu vývoje stále větší rádius, zařazují se do širších společenských souvislostí, stávají se složitější a ucelenější – vysoká rychlost zejména v prvních třech letech vývoje dítěte (vnímání: postupná analýza celku – určitější diferenciace) * Důležitost pro dítě předškolního věku jsou aktuální zážitky, které rozvíjejí kontinuitu já a jsou spojené s vlastní identitou. * Integrace jako základ interiorizace (zvnitřnění) psychických procesů, které zprvu probíhají jakoby vně dítě. * Střídání diferenciace a integrace slouží spolu s rozvojem chování i k ohraničení životních etap. 2. **Zákon směřování ke struktuře druhu** * Potvrzuje formující sílu zárodku, už v něm je totiž přítomen KAŽDÝ STUPEŇ VÝVOJE JEDINCE všechny vývojové fáze jsou zaměřeny k budoucí lidské podobě. * Sledování u dětí směřují ve svých psychických projevechk formám chování v dospělosti. * Podobnost se zvířetem – možná, ale jen vnějškově: šimpanz si uvědomuje vztahy mezi předměty kolem sebe, ale jen lidské dítě má prvky v senzomotorickém chování, které rozvíjejí tuto schopnost. 3. **Zákon vývojové nerovnoměrnosti** * Jak tělesná ustrojí, tak duševní procesy se nevyvíjejí ve stejném tempu. * Jejich vývoj je řízen důležitostí orgánů a intenzitou věkových psychických potřeb pro člověka. * Nejrychlejší vývoj: mízní a nervový systém, vjemové pochody (9 týdnů – dumlání palečku, reakce na podněty – zvukové, tlakové i vizuální) * U některých jedinců proběhne somaticko-fyziologický i psychický pubertální vývoj rychleji = lepší školní výsledky. 4. **Zákon vývojové retardace** * Tempo narůstání organismu zvolňuje a dostává se do stádia „plató“. * Další výzkum vývoje poté poukazuje na zesílení retardačních tendencí. * Do 2 let 199 slov, 3. rok 1900 slov, 4. rok 1200 slov.... (to je retardace vývoje) 5. **Zákon individuálního průběhu fyzického a psychického vývoje** * Vývoj dvou lidí NIKDY není stejný, variabilita je obrovská. * Ranější vývoj děvčat než chlapců. * Poměr individuality a vnějších podmínek: dítě si hledá ve svém prostředí podněty, které se shodují s jeho zaměřením. * Jedinec se asimiluje k podmínkám, ve kterých žije, ale zároveň do nich i aktivně zasahuje. ### Trendy vývoje - Švancara: V minulosti modely kvantitativní z představ o plynulém narůstání znaků, jejich sčítání a odčítání = snažily se postihnout měřitelné změny v duševním vývoji: * **Konstantní** (člověk stále plyne, běžný) * **Akcelerační** (podmínka/příležitost po které dojde k rychlému progresu), dřívější nástup puberty) * **Retardační** (závažné onemocnění, úraz, rychlá, neobvyklá ztráta) * **Pozitivní asymptotický** (děti, které se rychle učí, ale nemají zájem o vědomosti, které nemohou okamžitě využít, rychlý start, poté běžný vývoj) * **Konkávní** (výrazně nadané děti, rychlý projev vývojově pokročilejších duševních výkonností) * **Negativní asymptotický** (děti, které jsou zprvu velice za ostatními, ale poté svůj vývoj dorovnají) * **Konvexní** (nedostatek látek ve stravě, který vede až k úrovně mentální retardace) * **Negativní** (progresivní průběh choroby, se kterou se jedinec narodil) ### Modely vývoje: * Jak se vrství zkušenosti, jak člověk funguje v nabývání kompetencí. * Kvalitativní modely, které sledují specifičnosti změn. * Sled fází, které nejsou zaměnitelné, jejich pořadí je postupující a určité. - **Model stupňového vývoje** * Dojde na úroveň – dojde ke zpracování (například ve formě sebereflexe) a poté postoupí na další úroveň (schopnost sebereflexe – získaná kolem 10-12 roku) - **Model spirálového vývoje** * Nikdy nedochází k návratu, jednotlivé prvky na sebe nasedají a postupně se vyvíjí (první intelekt, emočně, morálně). - **Vývoj jako vrstvění** * Překrývání starých znaků novými ze získaných zkušeností. * Vychází z Locka – Tabula rasa. - **Vývoj jako výsledek vtiskování (priming)** * Procesem učení přijímáme programy. * Biologický základ rizikového jednání (sklony k alkoholismu, agresivitě) u kriminálního chování snížená schopnost emotivity a zvýšená biologická znaky ### Základní dynamika vývoje * Potřeba změny X Potřeba jistoty a bezpečí * Biologický proces zrání a psychologický proces učení * Objekt učení (nechá se učit) X Subjekt učení (musí si to zkusit) * Mechanismy sociálního učení * Nápodoba chování * Identifikace * Observační učení * Sociální posilování ### Periodizace duševního vývoje * Prenatální (před narozením) * Perinatální (kolem porodu) * Novorozenecké (1 měsíc) * Kojenecké (do 1 roku) * Batolecí (1-3 roky) * Předškolní věk (3-6 let) * Školní věk: * Mladší školní věk (6-10/11 let, pubescence, raná adolescence) * Střední školní věk (10/11 – 14/16 let, střední adolescence) * Starší školní věk (15-20 let, pozdní adolescence) * Vynořující se dospělost (Arnet, 20. rok) * Dospělost: * Raná (20-30 let) * Střední (30-45 let) * Pozdní (45-60 let) * Stáří: * Časné (60-70 let) * Pozdní (70+ = „pravé stáří“) ### Klasické teorie vývoje * **Vývojové, stadiální** * Snaha aplikovat univerzální znaky na všechny lidi * Pořadí stádií je neměnné. * **Piaget – Teorie kognitivního vývoje** * Psychosociální škola, podceňuje sociální a kulturní vlivy na vývoj člověka. * Řada schopností byla u dětí prokázána již dříve. * Děti stejného věku dělají specifické chyby. * Prolínání asimilace a komodace. * Operace: proces řešení rozumových problémů v mysli. * Ekvilibrium – narušení – tlak - změna. * Asimiliace: schéma, námět, který si člověk udělá z obrazu zkušeností. * Akomodace: upravení schématu, aby se do něj daly zařadit nově získané poznatky. * Specifita vývoje kvůli skokům – pořadí by mělo být stálé a trvalé. ### 4 stádia vývoje: * **Senzomotorické stádium:** (0-2) odlišení sebe a zbytku světa, budování vědomí stálosti objektů (když někdo odejde, nepřestává existovat), záměrné chování. * Dílčí stádia: reflexů, primárních a sekundárních kruhových reakcí a jejich koordinace, terciární kruhové reakce a zvnitřnění. * **Předoperační stádium:** (2-7) chápání stálosti, schopnost mentální reprezentace, egocentrické myšlení, třídění objektu na základě jednoduchých charakteristik, rozvoj řeči. * Dílčí stádia: symbolických funkcí, intuitivního myšlení. * **Stádium konkrétních operací:** (7-12) práce s konkrétními pojmy, stálost počtu objektů (menší/větší hromádka), třízení dle více charakteristik, inkluze (množiny a podmnožiny), konzervace, induktivní myšlení. * **Stádium formálních operací:** (12 +) myšlenky o budoucnosti, logické, abstraktní operace. ### + 2 stádia vývoje morálky: * Heteronomní stádium * Autonomní stádium ### Freud - psychosexuální vývoj: * **Orální stádium:** zdroj slasti = ústa, orálně závislá – přijímání potravy sáním, orálně agresivní = žvýkání, zvyknutí si na odstavení vazby – při nekvalitním odstavení - *úzkostlivé vazby*. * **Anální stádium:** vypuzovací, zatlačovaní, při udržování přehnané čistoty – lakotnost, materialistismus, manipulace, X učení se chování (také sadisticko-anální) * **Falické stádium:** (3-6) vznik Oidipova komplexu = sexuální náklonost vůči matce, při správněm vyrovnání to vede k možnosti tvorby zdravých vztahů – pozitivní, Elektřin komplex (negativní Oidipův) = holka cítí náklonost vůči otci, matka je sokyně. * **Stádium latence:** (do puberty) odklon od sexuality, chápání sociální vazby, kulturních pravidel, při přehnání – asexualita. * **Genitální stádium:** (od puberty) navázání rovnocenných vztahů, rozvoj jemných dovedností (empatie,...) ### Vygotskij – teorie sociálního vývoje: * Učení, proces socializace a sociokulturní vlivy sociální interakce jako základní prvek vývoje * Kritika Piageta – moc biologické * Zásadní = sociokulturní vlivy * Kontinuální vývoj – nerozdělený na etapy ### Stupně vývoje: * Dítě dokáže řešit problémy sám? * Problémy je dítě schopno vyřešit pouze s pomocí * Zóna proximálního vývoje – období mezi dvěma stupni vývoje, rodič jako aktivní vnější vliv * Řeč – osvojení jazyka = klíčový aspekt pro rozvoj dítěte * Přehlížení motivace a vlivu genetiky ### Erikson – teorie psychososciálního vývoje: * 8 stádií v každém stádiu se řeší osobní konflikt = 8 věků člověka * Pozitivní, negativní dopad * Kvalitativní změny v dětském myšlení. * Nesoustřeďuje se pouze na úzké rodinné vztahy (matka - otec - dítě), ale i na širší společenské skupiny. * Navazuje na psychosexuální vývoj od Freuda. * Celoživotní dráha. * Vývojová stádia udává v přesném pořadí a představuje je jako konflikty * Konflikty, ne v negativním slova smyslu, pomáhají k vývoji osobnosti, napětí konfliktu je znakem růstu * Epigenetický princip vývoje? * Uvádí tyto konflikty až do vyššího věku 1. Základní důvěra proti nedůvěře 2. Autonomie pr studu a pochybám 3. Iniciativa proti vině 4. Snaživost proti méněcennosti 5. Identita prosi konfuzi roli 6. Intimita praizolaci 7. Tvořivost pri stagnaci 8. Ego integrita proti zoufalství ### Kohlberg – teorie morálního vývoje: * Morální vývoj: * Předkonvenční úroveň – orientace na trest a odměnu – instrumentálně-relativistická orientace. * Konvenční úroveň – interpersonální soulad + orientace na zákon a pořádek * Postkonvenční úroveň – orientace na společenskou smlouvu + orientace na univerzální etické principy. * 3 morální typy – heteronormní morální typ, autonomní typ, relativistický typ * Kritika: * Carol Gillian – genderové rozdíly morálního usuzování u chlapců a dívek ### Havighurst – Teorie vývojových úkolů: * Vývojové úkoly v 6 životních etapách. * Zdroje vývojových úkolů: fyzické, socio-kulturní, osobní hodnoty a aspirace. * Kritické období, moment učení – když se dítě nenaučí do určitého věku, opakující se X neopakující se úkoly. * Úkoly: * V raném dětství: biologicky podmíněné VÚ. * Ve školním věku (6-12 let): 3 zdroje – orientace na vrstevníky, hra+aktivita, komunikace. * VÚ v adolescenci (12-18 let): kulturní + osobnostní úkoly, hodnoty vrstevníků a normy skupiny. * V rané dospělosti (-30 let): změna z hodnocení podle věku na hodnocení podle postavení. * Ve středním věku (-60): přehodnocování života, objevují se biologické změny. * Ve stáří (61+ let): roste význam biologicky podmíněných vývojových úkolů. ### Bühlerová – Teorie vrcholů života: * Sociologicky orientovaný přístup. * Kritéria hodnocení: pracovní produktivita, úroveň tvořivých schopností a úspěšnost * Kritika klasických teorií: * Stadiální a univerzální. * Často zaměřeny pouze na psychologický pohled. * Zúžení možností výzkumu vývoje. ### Otázky k videu: * Jak souvisí chování v dospělosti s dětstvím? * Všechny zkušenosti, které se nasbírají, prožijí a se kterými se setkáme v dětství se následně reprezentují na našem chování v dospělosti a v pozdějších stádiích vývoje. * Je vývoj ovlivněn dědičností, nebo prostředím? * Diskutabilní téma, záleží na přístupu. * Jaké jsou silné a slabé stránky vývojové psychologie? * + Longitudinální výzkum, pochopení toho, jak se děti učí a porozumějí složitým situacím, nebo konceptům, pomáhá nám to pochopit, jak by měla probíhat ideální výchova, pochopení toho, jak se lidé vyvíjí. * -omezené množství informací, které se zobecňují, nákladnost, často se nezkoumají etnické a kulturní rozdíly ve vývoji, jak měřit a měří se to správné? Mohou dospělí zkoumat dětské chování, vývoj a myšlenky? ### Specializované obory vývojové psychologie * Prenatální a perinatální psychologie: psychické a psychofyzické efekty raných zážitků před narození, nebo v době narození. * Neonatální psychologie: novorozenecké období, psychické projevy dítěte do 1 měsíce. * Pedopsychologie: od raného dětství do skončení období adolescence. * Adolescentní psychologie, Adultopsychologie, Gerontopsychologie. ### Fylogenetický vývoj, otázky k videu: * Jméno osoby spojené s předevolučním myšlením – neměnný řád přírody stanovil Bůh a žádné změny nepřichází v úvahu: Karl Linne, neměl rád křížení. * Autor první významné evoluční teorie druhy jsou proměnlivé, vznikají jeden z druhého: Jean Baptiste Lamarck – teorie účelných vlastností, které byly potřebné. * Hlavním mechanismem změny druhů je přirozený výběr: Charles Darwin, větší šanci na přežití mají ti, kteří lépe využívají zdroje, lépe vzdorují, jsou atraktivnější, náhodné mutace při předání genů. * Teorie sobeckého genu a jméno teoretika: Richard Dawkins, nejde o to, jak se daří organismům, ale jednotlivým genům. Darwinova teorie platí po nepohlavně se rozmnožující se organismy, velmi omezená dědičnost biologické zdatnosti, geny se snaží prorazit přes více generací. Vyhraje alela, která naprogramuje jedince tak, aby se co nejvíce dostala do dalších generací. Ovlivňují pouze při vytvoření. Schopnost učit se. ### Procesy způsobující změny ve vývoji * **UČENÍ** = proces získávání nových, dlouhodobých informací, nebo procesů chování, skrze zkušenosti. * Sociální učení = osvojování komplexních způsobů chování a jednání v určitých situacích a kontextech. Vznikají tak nové sociální role, postoje, hodnoty, ideály,..... * Sociální učení nápodobou: Bobo doll experiment (Bandura) * Dospělý se chová k panence – děti pak o samotě napodobovali chování dospělého * Učení je o podmiňování, asociacích a trestech/odměně (X) ne učení může probíhat také díky observaci a nápodobě * Zrcadlové neurony – zapojí se při konání akce, ale také při její observaci * **ZRÁNÍ** = geneticky podmíněné, na sebe navazující vývojové změny, které zajišťují fyziologickou a anatomickou funkčnost organismu. * Člověk se vyvíjí díky neustálé interakci těchto dvou procesů. Například: postupující proces myelinizace (vytváření obalů nervových vláken) se zlepšují naše senzomotorické schopnosti. Myelinizace je sice řízená geny, ale proces se při stimulaci nervové soustavy urychluje. ### Vývojové krize: * Pokud se psychika člověka v konkretním věkovém období dostane kvůli řešení typických vnitřních konfliktů a problémů do stavu nejistoty a tenze. ### Kvantitativní poruchy vývoje: * **Retardace:** opoždění znamená manko ve vývoji, lze jej postupně dohnat, jen u intelektu jde o stacionární jev. * **Stagnace:** předčasná zástava, reparabilní i ireparabilní. Neprobíhají žádné vývojové změny. * **Regrese:** vývojový zvrat na nižší, již překonaný, stupeň. Způsoben jak vrozenými vlivy, tak získanými poruchami * **Progrese:** nežádoucí urychlený vývoj, může být riskantní, většinou parciální ### Kvalitativní poruchy vývoje: * **Disharmonický vývoj osobnosti** = nesouladný, nevyvážený vývoj jednotlivých složek osobnosti a z něho plynoucí deficity. ### Významné školy vývojové psychologie: - **Vídeňská škola:** * Karl Bühler: * nejdůležitější zvláštnosti vývoje v dětském věku: řeč, myšlení, zobrazovací schopnost. * vývoj dítěte není součtem jednotlivých funkcí. * Charlotte Bühler: * Údaje v rozsahu celé životní dráhy (life-span psychology). * Vrcholy života – kritérium: pracovní produktivita, úroveň tvořivých schopností, úspěšnost. - **Ženevská škola** * Eduard Claparede * Hlavní funkcí psychických procesů je přizpůsobení jedince svému prostředí. * **Z nerovnováhy vznikají potřeby** ### Jean Piaget: * Teorie vývoje inteligence * Kognitivní vývoj * Asimilace, akomodace, ekvilibrium ### Pařížská škola: * Alfred Binet: * Mentální škála * Testy inteligence – rozdíl chronologického věku a mentálního věku. ### Henri Wallon: * Psychologie dítěte * Myšlení, osobnost ### Theodore Simon * +(američan Terman) ### Ruská škola: * K. D. Ušinskij: člověk jako předmět výchovy. * I. M. Sečenov: Výzkum reflexní činnosti. * Lev Semjovič Vygotskij: * Nižší a vyšší psychické funkce. * Společensko historická podmíněnost psychiky. * Zóna proximálního vývoje – úkol zvládnut s pomocí/bez pomoci. * Interiorizace. * Vývoj řeči. * A. R. Luria: * Rozdíl ve vývoji řeči mezi normálními a narušenými dětmi. * Výzkumy jednovaječných dvojčat. ### Rusko-brněnská škola?? ### Brněnská škola: * Josef Rostohar – laboratoř experimentální psychologie, PSÚ FF MUNI, vývoj psychických procesů, výzkum čtení. * Ferdinanda Kratina – gestalt psychologie, eidetická vloha u mládeže (vybavování vjemů, detailní představy), typologie osobnosti. * Chmelař – optická a akustická paměť a pozornost, vytváření kreseb. * Konečný. * Ludmila Kolaříková – předškolní věk, vývoj zrakových představ a myšlení. * Václav Příhoda – periodizace vývoje, pedagogická psychologie, ontogeneze psychiky. * František Čáda – studium dětské kresby, vývoj řeči a osobnostní vývoj dítěte, zdůrazňoval kvalitativní rozdíly mezi dospělými a dětmi. * Švancara - psychologie stárnutí a stáří (viz. 5P strategií). * Zdeněk Matějček: * Psychická deprivace a její vliv na dětství. * Vývojové poruchy učení. * Výzkum hodnot u dětí. * Dětské sos vesničky. ### Předmět vývojové vědy: * Vývojová věda posuzování raného vývoje. * Výzkum intraindividuálních změn (uvnitř člověka) a interidividuálních rozdílů (jak se lidé liší ve vnitřní změně). ### Základní charakteristiky: * **Výzkum** * Multidisciplinární přístup – pro pochopení příčin lidského vývoje nestačí pouze vývojová psychologii, ale i znalost jiných disciplín – například historie, biologie, pedagogika, logopedie, sociologie, * Holistický pohled – jedinec není souhrn proměnných, ale funguje jako celek zapojený do vývojových procesů. * Důraz na vztahy – základem vývoje jsou měnící se vztahy (např. člověk – prostředí), nejen v rodinném prostředí, ale i u důležitých vztahů a u změn s velikým dopadem. * Vývoj jako celoživotní proces – nejen po adolescenci, krize v průběhu života (střední věk, partnerský vztah), hardiness – schopnost vydržet nápor. * **Metody:** * Experiment – problémy s etikou, kognitivní oblast, zkoumání rizikového chování. * Longitudinální výzkum – vysoká mortalita probandů, jinak velmi dobrý, změna metod testování = otázka srovnání těchto metod. * Průřezový longitudinál kohorty z různých skupin, zkoumání stejného jevu současně. * Retrospektivní výzkum – do minulosti, metoda čáry života (Čermák). * Případové studie – když se zkoumá vývojová záležitost, která není k dispozici ve velké kvantitě v rámci společnosti. * Pozorování – strukturované, polostrukturované, nestrukturované. * Dotazník, testy kognitivních funkcí, nejvíc účelově lživě odpovídají vojáci a soudci. * Rozhovor. * Zobrazovací metody. * **Současné trendy:** * Rozvoj metodologie a psychometriky. * Kombinace kvalitativních a kvantitativních metod. * Zvětšující se multidisciplinarita. * Zvyšující se podíl longitudinálních výzkumů. ### Zkoumané vývojové úseky: * Prenatální * Postnatální * + perinatální období „kolem porodu“ měsíc před a +/- týden po narození. ### Zkoumání biologického a sociálního zrání: * Biologické zrání: objeví se první zoubky, vývoj sekundárních pohlavních znaků. * Sociální zrání: sociální úsměv, nastoupení do školky/školy, plnoletost, důchod. * Dnes se odpouští od stádiových teorií. * Obě kritéria spolu silně souvisí. ### Zkoumané determinanty * **Vnitřní:** * **Vnější:** * **Environmentální:** ### Hlavní oblasti posuzování úrovně a kvality průběhu vývoje (tělesného i duševního vývoje): * Hrubá motorika, jemná motorika, sociální vývoj, jazykový (kognitivní) vývoj. ### Směry vývojové motoriky: * Kefalokaudální – hýbat hlavičkou, nožičkami (k ocasu). * Proximodistální - * Ulnoradiální – ### Posuzování vitality novorozence: * **Screening vitality novorozence** * Lékařský/somatický – minuta po porodu, pak opět po pěti minutách. * Vzhled – barva kůže, namodralá po přidušení. * Srdeční rytmus a puls (frekvence cca 180). * Iritabilita - je dítě schopno dělat grimasy? * Aktivita - svalový tonus. * Respirace. * **Brazeltonova škála chování novorozence** * Testují rodiče = je subjektivní. * Schopnost novorozence reagovat na prostředí, 26 různých situacích, zkoumání 20 reflexů. * Ve třech dnech a poté po dalších dvou dnech. * Závěrem je popis chování dítěte s důrazem na jeho silné stránky, reakce na stimulaci a možné slabosti. * Účastník testu sdílí své postřehy s rodiči dítěte, aby vytvořil rodičovské strategie, zaměřené na optimalizaci nejranějšího chování. * Zkouška trvá cca 30 minut. * Vysoká prediktivita. * Interaktivní chování