Trávicí soustava PDF - Biologie

Trávicí soustava -​ vykonává tři základní děje: 1.Trávení a) mechanické – rozžvýkání potravy b) chemické – chemické rozštěpení v žaludku a tenkém střevě 2.Vstřebání látek z potravy – jednoduché látky (hlavně cukry, tuky a bílkoviny)​ ​ ​ ​ ​ ​ se vs...

Trávicí soustava -​ vykonává tři základní děje: 1.Trávení a) mechanické – rozžvýkání potravy b) chemické – chemické rozštěpení v žaludku a tenkém střevě 2.Vstřebání látek z potravy – jednoduché látky (hlavně cukry, tuky a bílkoviny)​ ​ ​ ​ ​ ​ se vstřebávají do krve a mízy 3.Vyloučení nestravitelných zbytků – odstranění odpadních látek z organismu Topografie trávicí soustavy -​ Ústní otvor → hltan → jícen → žaludek → tenké střevo → tlusté střevo → konečník → řitní otvor Stavba stěny trávicí trubice -​ Sliznice – měkká narůžovělá vrstva, zvlhčována hlenem → ochrana proti ​ ​ mechanickému poškození procházející potravou -​ Podslizniční vazivo – připojuje sliznici k hladké svalovině, bohatě protkáno ​ ​ ​ cévami a nervy -​ Hladká svalovina – dvě vrstvy – vnitřní okružní (cirkulární)​ ​ ​ – vnější podélná (longitudinální) -​ Vazivový obal -​ na začátku a konci je trávicí trubice vystlána mnohovrstevným dlaždicovým epitelem a ve zbytku jednovrstevným cylindrickým -​ začátek a konec je tvořen příčně pruhovanou svalovinou, ve zbytku je hladká Dutina ústní -​ slouží k příjmu potravy, jejímu rozmělnění a spolknutí Ohraničují ji: Rty – jejich podklad tvoří kruhový sval ústní Tváře – jejich podklad tvoří tvářový sval, drží sousta pod stoličkami  Tvrdé a měkké patro – tvrdé je tvořeno výběžky horní čelisti a kostmi patrovými → přechází v měkké, které je tvořeno vazivem a svaly Mandle patrové – zploštělý rozbrázděný útvar – v brázdách se nacházejí ​ ​ lymfocyty (imunitní funkce) Dásně Jazyk – z příčně pruhované svaloviny, nezbytný pro zpracování potravy a řeč ​ ​– kořen jazyka je připojen k jazylce​ – povrch vybíhá v bradavky (papily) obsahující chuťové pohárky ​ ​– rozlišujeme 4 základní chutě – každá vnímána jinde – sladká na hrotu ​ ​ jazyka, slaná a kyselá po stranách a hořká na kořeni Zuby (dentes) -​ slouží k rozmělnění potravy Vnější stavba zubu 1.​ Korunka – viditelná část zubu 2.​ Krček – část zubu, která je krytá dásní 3.​ Kořen – část zubu, která je ukotvená v čelisti Vnitřní stavba zubu 1. Sklovina (enamel), na povrchu zubu – až 98% anorganických látek – nejtvrdší​ tkáň lidského těla, na stupnici tvrdosti je na pozici 7 (křemen), ale je velmi křehká 2. Zubovina (dentin), tkáň pod sklovinou – 72% anorganických látek – stále je ​ tvrdší než kost 3. Zubí dřeň – vyplňuje prostor uvnitř zubu, tvořena řídkým vazivem, velmi dobře ​ cévně i nervově zásobena -​ zubní lůžko – místo, kde jsou v čelistech uloženy zuby, je vystláno vazivovou tkání ozubicí, ta poté přechází v dáseň -​ kořen zubu je na povrchu pokryt tmelem (cementem), který ho ještě více upevňuje v zubním lůžku Druhy zubů: Řezáky – dentes incisivi – značí se velkým nebo malým I, i (i = mléčné zuby) Špičáky – dentes canini – C, c Třenové zuby – dentes premolares – P, p Stoličky – dentes molares – M, m První dentice (mléčný chrup) -​ 20 zubů -​ chybí třenové zuby a třetí stolička -​ prořezává mezi 6-30 měsícem Druhá dentice (trvalý chrup) -​ 32 zubů – někdy mohou chybět třetí stoličky (zuby moudrosti) a je jen 28 zubů -​ prořezává mezi 6-30 rokem života Jsou 2 typy dosedání zubů horní a dolní čelisti: Nůžkovité – 80% lidí – nedosedají přesně na sebe Klešťovité – dosedají přesně na sebe Sliny -​ bezbarvá tekutina zvlhčující ústní dutinu -​ jsou produkovány slinnými žlázami – drobné se nacházejí všude na sliznici ústní ​ ​ ​ ​ ​ ​ dutiny​ ​ ​ ​ ​ - mimo nich máme 3 páry velkých slin. žláz 1. podjazyková – vyúsťuje pod jazykem 2. podčelistní – vyúsťuje rovněž pod jazykem 3. příušní – vyúsťuje u M2 (druhé stoličky) horní čelisti -​ sliny mají mírně zásadité pH okolo 8 -​ denně se vyprodukují až 2 litry slin (záleží na množství a suchosti potravy) -​ obsahují 99% vody, 0,9% organických látek a 0,1% anorganických látek -​ Organické látky: mucin – hlen, který obaluje potravu a usnadňuje její průchod ​ ​ ​ ​ trávicí trubicí​ ​ lyzozym – enzym s baktericidní funkcí (ničí cizorodé částice)​ ​ ptyalin (alfa amyláza) – enzym štěpící cukry  -​ Anorganické látky: soli Řízení sekrece slin: -​ centrum sekrece se nachází v prodloužené míše -​ sliny jsou sekretovány na základě podmíněných a nepodmíněných reflexů -​ nepodmíněný reflex: mechanické podráždění sliznice soustem -​ podmíněný reflex: čichový vjem, zrakový vjem, sluchový vjem, představa jídla (stačí jídlo vidět, cítit, mluvit o něm či pomyslet a už se nám sbíhají sliny) -​ kouření (nikotin) snižuje sekreci slin Hltan (pharynx) -​ navazuje na ústní dutinu a pokračuje jícnem ze 3 částí: 1. Nosohltan (nasopharynx) – nejprostornější část, ústí do něj 2 otvory – choany -​ z boku vybíhají 2 trubičky (Eustachovy trubice), které spojují nosohltan s dutinou středoušní – vyrovnávají tlak před a za bubínkem 2. Ústní část (oropharynx) – místo, kde se kříží dýchací a trávicí cesty 3. Hrtanohltan (laryngopharynx) – stěna tvořena příčně pruhovanou svalovinou -​ v přední stěně je vstup do hrtanu – kryt epiglottis Jícen (oesophagus) -​ 30 – 32 cm dlouhá trubice spojující hltan a žaludek -​ 3. části – krční, hrudní a břišní -​ v 1/3 jícnu je svalovina příčně pruhovaná, ve 2/3 smíšená a ve 3/3 hladká -​ potrava se jícnem posouvá pomocí peristaltických stahů svaloviny – nad soustem dochází ke kontrakci, pod soustem k relaxaci -​ na jícnu se nacházejí 3 fyziologická zúžení: 1. na začátku jícnu (ve výšce hrtanu)​ ​ ​ ​ ​ ​ 2. v místě levé průdušky a aorty​ ​ ​ ​ ​ ​ 3. při průchodu bránicí -​ škytání – cyklická křeč bránice při průchodu většího sousta Žaludek (gaster, ventriculus) -​ nejobjemnější část trávicí soustavy -​ tvar a velikost žaludku závisí na: věku, pohlaví, zda jsme po jídle a na tlaku okolních orgánů -​ potrava přichází do žaludku z jícnu kruhovým svěračem – česlo (cardia) a opouští žaludek druhým kruhovým svěračem – vrátník (pylorus) -​ stěna žaludku tvořena jednovrstevným válcovým epitelem, je zvrásněná –napomáhá to promíchání potravy s žaludečními šťávami -​ sliznice žaludku obsahuje malé žlázky produkující žaludeční šťávy (kvůli HCl pH okolo 1-2), denně je vyprodukováno 2-3 litry žaludečních šťáv Obsah žaludečních šťáv: HCl – brání kvasným procesům, aktivuje neaktivní enzym pepsinogen na aktivní ​ ​ pepsin, částečně rozbourává stavbu bílkovin, ničí bakterie Pepsin – štěpí bílkoviny Mucin – hlenovitá hmota – chrání žaludeční stěnu před účinky HCl (poleptáním) Lipázy – enzymy štěpící tuky (nejsou tak účinné jako ty z pankreatu) Vnitřní faktor (Castleův) – umožňuje vstřebávání vitamínu B12, při jeho nedostatku dochází k chudokrevnosti (špatná tvorba erytrocytů) Sekrece šťáv je na základě dvou druhů podnětů: Nepodmíněné reflexy – mechanické podráždění sliznice soustem, které přijde do žaludku, sliznice vyloučí hormon gastrin, ten se vstřebá do krevního oběhu a dostává se zpět do stěnu žaludku a způsobí tvorbu (sekreci) žaludečních šťáv Podmíněné reflexy – emoce – kladné zvyšují, a naopak záporné snižují tvorbu žaludečních šťáv -​ potrava se v žaludku mísí se šťávami a peristaltickými vlnami vzniká trávenina (chymus), ta je poté natlačena do tenkého střeva Zvracení (vomitus) – obranná reakce proti škodlivým látkám, centrum v prodloužené​ ​ ​ ​ míše Centrální – zvracení vyvolané podrážděním CNS, (otřes mozku, zhmoždění)​ ​ ​ – může být vyvoláno i různými pachy, pohledy, představami  Periferní – mechanické podráždění žaludku nebo trávicích cest – zvýšený tlak při ​ ​ ​ přejedení, chemické látky (alkohol, prášky, atd) Tenké střevo (intestinum tenue) -​ dlouhé 4-7 metrů, průměr 3cm -​ plocha je 250m2 (díky klkům) -​ začíná vrátníkem a končí přechodem v tlusté střevo -​ všechny látky jsou zde rozštěpeny a poté vstřebány -​ místo nejintenzivnějšího trávení a vstřebávání -​ je svinuto do kliček, které jsou přichyceny k dutině břišní vazivovou blánou – mesenterium ze 3 částí: Dvanáctník (duodenum) -​ podkovovitý tvar, vytváří záhyb okolo slinivky -​ vyúsťuje sem slinivka břišní a žlučník -​ produkuje se zde hormon sekretin – stimuluje tvorbu slinivky břišní Lačník (jejunum) -​ na levé straně dutiny břišní -​ tvoří 3/5 délky střeva -​ místo nejintenzivnějšího trávení Kyčelník (ileum) -​ v pravé části dutiny břišní -​ přechází v tlusté střevo Stěna střeva -​ najdeme zde kruhové řasy, které napomáhají k míchání a posouvání tráveniny -​ drobné žlázky – produkují střevní šťávu obsahující trávicí enzymy – (za den cca 1litr) – lipázy (štěpí tuky), proteázy (štěpí bílkoviny), amylázy (štěpí cukry) -​ klky (villi) – zvětšují resorpční plochu střeva – 5-10 milionů – na povrchu mají resorpční epitel, přes který vstřebávají látky do cév – 1.krevní kapiláry, do kterých se vstřebávají látky rozpustné ve vodě (glukóza, aminokyseliny, minerály, vitamíny rozpustné ve vodě), 2.mízní (lymfatické) kapiláry, do které se vstřebávají látky rozpustné v tucích (vitamíny D, E, K, A)  -​ při podráždění stěny dvanáctníku chymem dojde k produkci hormonu sekretinu, který putuje krví do slinivky břišní a způsobí sekreci trávicích enzymů Tlusté střevo -​ je asi 1,5 m dlouhé a 6-8 cm široké -​ vytváří kličku okolo tenkého střeva z těchto částí: Slepé střevo -​ z boku do něj vyúsťuje poslední část tenkého střeva (kyčelník) -​ součástí je appendix (červovitý výběžek) – obsahuje uzlíčky lymfoidní tkáně – podílí se na naší imunitě – dočasné útočiště pro střevní mikroflóru, když bereme antibiotika (dobré bakterie se zde schovají, aby nezahynuly) -​ Appendicitis – kousek stolice se sem dostane a zanítí se – je třeba operačně odebrat, aby nepraskl a nezpůsobil zánět v dutině břišní Vzestupný tračník -​ vystupuje z pravé kyčelní jámy a vede k pravému laloku jater Příčný tračník -​ vede z pravé strany dutiny břišní na levou Sestupný tračník -​ sestupuje do levé jámy kyčelní, na jeho konci je esovitá klička Konečník (rectum) -​ baňatá ampule, hromadí se zde výkaly před vyloučením z těla -​ jeho stěna je vyztužena hemoroidní žilní pletení -​ zakončen análním otvorem – kruhový svěrač Výkaly obsahují: -​ nestravitelné zbytky potravy -​ vodu -​ odumřelé bakterie -​ žlučová barviva -​ části stěny střeva (epitel) Vláknina -​ celulóza, lignin, pektiny – převážně polysacharidy obsažené ve stěnách rostlinných buněk -​ jsou nestravitelné, a proto pročišťují střeva (hlavně tlusté) Rozdíly mezi tenkým a tlustým střevem -​ tenké má klky x tlusté má příčné přepážky (zúženiny) -​ v tenkém jsou produkovány trávicí enzymy x v tlusté je produkován hlen -​ v tenkém se vstřebává většina látek x v tlustém se vstřebává pouze voda -​ v tlustém se nachází střevní mikroflóra (bakterie) – hnilobné (štěpí bílkoviny) a kvasné (štěpí cukry) – vzniká metan, sirovodík -​ tlusté produkuje vitamín K Slinivka břišní (pankreas) -​ 14-18 cm dlouhá, narůžovělá (podobá se slinným žlázám) -​ má 3 části: hlavu, tělo a ocas -​ hlava (caput) se nachází v záhybu dvanáctníku -​ ocas (cauda) směřuje k slezině -​ povrch tvořen lalůčky – obsahují buňky, které produkují sekret – pankreatická šťáva – odvodnými kanálky je vedena do dvanáctníku složení pankreatické šťávy: -​ pH 7 – 8, neutralizuje obsah ve střevech -​ obsahuje trávicí enzymy: proteázy – trypsin, chymotrypsin (štěpí bílkoviny)​ ​​ ​ ​ amylázy – štěpí cukry​ ​​ ​ ​ lipázy – štěpí tuky -​ mezi buňkami produkujícími pankreatickou šťávu se nacházejí malé ostrůvky endokrinní tkáně – Langerhansovy ostrůvky  -​ Langerhansovy ostrůvky produkují 2 důležité hormony regulující hladinu krevního cukru (glukózy) 1. Inzulín – snižuje hladinu glukózy v krvi 2. Glukagon – zvyšuje hladinu glukózy v krvi slinivka břišní má tedy dvě důležité funkce: 1. Exokrinní – produkce pankreatické šťávy 2. Endokrinní – produkce hormonů Játra (hepar) -​ nepárový orgán hnědočervené barvy (dobře prokrvena) -​ největší vnitřní orgán, váží asi 1,5 kg -​ tvořena dvěma laloky – pravý je větší cévní zásobení jater: Jaterní tepna – přivádí do jater okysličenou krev Vrátnicová žíla – přivádí do jater živiny vstřebané ve střevě Jaterní žíla – odvádí z jater neokysličenou krev do dolní duté žíly vnitřní stavba: -​ základem jsou 1-2 mm velké jaterní lalůčky, které mají tvar šestibokých hranolů -​ jsou tvořené jaterními buňkami (hepatocyty) -​ uprostřed lalůčku je centrální žíla, která odvádí krev do jaterní žíly -​ fce lalůčků je filtrace látek z vrátnicové žíly a jejich ukládání -​ vytváří také žluč, která je pak odváděna do dvanáctníku nebo žluč. měchýře, kde je schraňována a koncentrována (ztrácí vodu) Žluč -​ žlutozelená kapalina (díky barvivům bilirubinu a biliverdinu) -​ vytvoří se jí asi 1 litr denně (záleží na potravě), více tuků = více žluči funkce žluči: 1. neutralizuje obsah ve střevech (má mírně zásadité pH) 2. Emulguje tuky – rozbourává tukové kapénky na větší počet menších, tím se se​ ​ ​ ​ zvětší povrch, na kterém mohou účinkovat lipázy 3. umožňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích žlučníkové kameny: -​ vznikají buď infekcí (u všech) nebo u obézních lidí a cukrovkářů -​ jsou to nerozpustné vápenaté soli žlučových kyselin a cholesterolu -​ mohou ucpat například žlučové cesty Další funkce jater (hlavně metabolické) 1. cukr (glukóza) se zde ukládá ve formě jaterního glykogenu (glykogeneze) 2. jaterní glykogen se v případě potřeby energie štěpí na glukózu (glykogenolýza) 3. nadbytečný cukr se mění na tuky 4. probíhá zde glukoneogeneze – tvorba glukózy z necukerných složek (bílkovin a tuků) 5. probíhá zde ornitinový cyklus – toxický amoniak vznikající při metabolismu bílkovin se zde mění na močovinu 6. tvoří se zde bílkoviny účastnící se srážení krve (protrombin) 7. Odbourává se zde hemoglobin a uvolňuje se z něj železo 8. jsou zdrojem tepla – probíhají zde tisíce reakcí, při kterých se uvolňuje teplo 9. zásobárna krve, vitamínu B12 a vitamínů rozpustných v tucích (D, E, K, A) onemocnění jater: Žloutenka (hepatitida) A, B, C -​ typ A a C jsou způsobeny RNA viry, typ B způsobují DNA viry -​ jedná se o virové infekční onemocnění -​ červené krvinky odumírají a uvolňuje se žlučové barvivo bilirubin, který způsobuje žloutnutí kůže a očního bělma  -​ postižení mají zvětšená játra a bolesti břicha Cirhóza -​ způsobena nadměrným pitím tvrdého alkoholu -​ dochází k zánětům jater a následnému odumírání (nekróze) jaterních buněk -​ ty jsou pak nahrazeny vazivovou tkání a dochází k zjizvení a tvrdnutí jater Pobřišnice (peritoneum) -​ vazivová blána, která vystýlá dutinu břišní -​ vytváří záhyby okolo všech orgánů a drží je na místě