Summary

Dokument se zabývá komplexním tématem komunikace, včetně jejího významu, procesů a různých typů, jako jsou sociální, verbální, neverbální a haptická komunikace. Analyzuje schéma komunikačního procesu a faktory ovlivňující efektivní komunikaci co je komunikace pomocích slova i bez slov.

Full Transcript

### KOMUNIKACE **[má 2 významy:]** 1. doprava -- spojení, používá se v dopravě 2. dorozumívání Sociální komunikace =================== - komunikace mezi lidmi - proces, při kterém si lidé sdělují a předávají různé obsahy (informace, fakta, nálady, pocity...), pomocí různých sdělovací...

### KOMUNIKACE **[má 2 významy:]** 1. doprava -- spojení, používá se v dopravě 2. dorozumívání Sociální komunikace =================== - komunikace mezi lidmi - proces, při kterém si lidé sdělují a předávají různé obsahy (informace, fakta, nálady, pocity...), pomocí různých sdělovacích prostředků (řeč-mluvená, psaná, gesta, mimika) Schéma komunikačního procesu ============================ 1. komunikátor = sdělovatel 2. komunikant = příjemce sdělení, dekodér 3. komuniké = obsah sdělení 4. komunikační kanál = způsob, kterým si sdělujeme obsah 5. komunikační šum = rušivé vlivy 6. zpětná vazba = komunikant reaguje na komunikátora KOMUNIKÁTOR KOMUNIKANT Druhy komunikace: ================= z hlediska průběhu: - jednostranná A B (probíhá jedním směrem) z hlediska účastníků: - intrapersonální-člověk komunikuje sám se sebou - **vnitřní komunikace** z hlediska prostředků: - sociální - pomocí typicky lidských prostředků (slovo, písmo...) Způsoby mezilidské komunikace ============================= 1\) Chování -- strach, povýšenost... 2\) Jednání -- záměrné, cílevědomé chování 3\) Řečí= verbálně 4\) Řečí těla= neverbálně (gesta, mimika, držení těla...) 5\) verbálně+ neverbálně 6\) Obrazově -- obrázky běžně komunikují děti, malíři, lidé s různými typy postižení - \-\--(PIKTOGRAMY= jednoduché obrázky, které něco symbolizují) 7\) Paralingvistické prostředky-komunikace pomocí formálních řečových prostředků, ne to, co říkám, ale jak to říkám (tempo řeči, hlasitost, intonace...) člověk komunikuje 3 základními způsoby: 1. verbálně (7% sdělení) 2\. neverbálně (55% sdělení)- jsou velmi důležité 3\. paralingvisticky (38% sdělení) rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací \- verbální - většinou vědomá \- neverbální - většinou nevědomá - většinou pravdivá pokud se stane, že verbální a neverbální komunikace je odlišná (neshodují se), pravdivá bývá ta neverbální sdělení (to, jak se tvářím). VERBÁLNÍ KOMUNIKACE komunikace na základě SLOVA - verbum = slovo slovo = základní prvek řeči (řeč je psaná nebo mluvená) \- ze slov se skládá jazyk \- pokud ovládám jazyk, rozumím řeči a můžu komunikovat Základní funkce slova: 1\) lexikální -- slovem označujeme určitou skutečnost, slovo nese nějaký význam (osoby, předměty, jevy) 2\) emocionální -- slovo vyvolává naše emoce (slovo nás rozesměje, potěší, urazí...), slovo je mocná zbraň a dovede ublížit řeč souvisí s myšlením = řeč je „NÁSTROJEM MYŠLENÍ" = řečí uskutečňujeme myšlení a řečí vyjadřujeme výsledky svého myšlení (tvoříme pojmy, soudy, úsudky) pomocí slov vyjadřujeme vztahy, souvislosti, neslouží pouze k označování skutečnosti čeština má 200-400 tisíc slov aktivní slovní zásoba = slova, která používáme 5-6 tisíc slov pasivní slovní zásoba = slova, kterým rozumíme, ale nepoužíváme je aktivně -- asi 6x větší než aktivní spisovatelé mají slovní zásobu až 10 tisíc slov Vývoj slova 1\) SLOVO JE SYMBOLEM \- nejprve slovo označuje skutečný jev \- symbol = označení 2\) SLOVO JE ATRIBUTEM \- slovo se stává neoddělitelným přívlastkem 3\) SLOVO NAHRAZUJE PŘEDMĚT \- na slova reagujeme úplně stejně jako na předmět samotný NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE  komunikace za jiných prostředků, než slovem „řeč těla" Základní druhy: 1\) MIMIKA = řeč obličejových mimických svalů \- patří k nejčastějším druhům \- obličej se dá rozdělit na 3 části a nejvíce si všímáme horní a dolní části \- člověk umí během chvíle vyprodukovat až 1000 výrazů \- z obličeje lze vyčíst 7 primárních emocí: radost x smutek štěstí x neštěstí klid x rozčilení splněné očekávání x neočekávané překvapení zájem x nezájem spokojenost x nespokojenost jistota x nejistota \- nejsilnější mimickým výrazem je úsměv („klíč, který otvírá brány ke komunikaci") \- může být upřímný x neupřímný (nasazujeme ho jako masku, většinou to okolí pozná), zamilovaný, šibalský, svůdný, smutný, šťastný... \- každý stát má svoje a pro ostatní jsou nečitelné 2\) ŘEČ OČÍ \- oko je velmi důležitý prostředek komunikace \- pokud chybí oční kontakt, je přerušena komunikace \- všímáme si: - zaměřenosti pohledu \- délka pohledu \- celkový dojem pohledu -- jestli člověk věnuje pohled jiným lidem \- úhel pohledu \- velikost oční štěrbiny -- jestli přivíráme oči \- mrkací pohyby \- obočí \- velikost zornice = GILATACE čočky-pokud se díváme na člověka, co se nám líbí, zvětší se \- je dokázáno, že častěji a déle se díváme na lidi, ke kterým máme kladný vztah, obdivujeme je \- když učitel stojí, udržuje si kázeň \- očním pohledem udržujeme pozornost \- důležitá je výška očí - vyšší poloha očí působí nadřazeně a naopak \- stejná výška očí = rovnocenný vztah partnerství 3\) HAPTIKA = komunikace pomocí doteku, fyzického kontaktu \- velmi důležitá u malých dětí -- jedna z prvních podnětů, na které jedinec reaguje \- už v prenatálním období miminko reaguje na haptický kontakt \- člověk velice citlivě reaguje na haptické podněty \- běžným způsobem je podání ruky (bývá součástí 1. dojmu) \- v haptice pozor na přehnaný fyzický kontakt u cizích lidí \- vyhýbat se u postižených lidí s haptickou komunikací Zásady pro podávání ruky: \- ruka by měla být příjemně teplá, suchá \- důležitá délka podání ruky \- stisk ruky by mělo být přiměřené \- jakým způsobem ruku podáváme (natažená-agresivně, z vrchu nadřazeně, zespod podřízenost) 4\) KINEZIKA = komunikace pomocí pohybu (př. tanec) 5\) PROXEMIKA = řeč prostorové vzdálenosti \- 4 zóny: - intimní (15--30 cm) - partner, rodič, lékař \- osobní (30--120 cm) -- prostor určený pro lidi, ke kterým mám osobní vztah (přátelé, známí) \- společenská (2,6 -- 3,5 m) -- vzdálenost, kterou si udržuji od lidí, se kterými nemám osobní vztah (nadřízený...) \- veřejná (7 -- 7,5 m) - rozhovor na veřejnosti (př. učitel-výklad) \- vzdálenost od druhých lidí je u každého jiná \- faktory ovlivňující velikost vzdálenosti: a\) pohlavím-ženy mají k sobě blíž než chlapi b\) osobnost - introvert - má větší odstup + melancholik x extrovert c\) vztah k danému člověku-bližší vztah bližší vzdálenost d\) věk - čím je člověk mladší, tím má k lidem blíž e\) zdravotní stav - když se člověk necítí dobře, drží si odstup od lidí f\) kultura = ETNIKUM g\) velikost prostoru - př. v lavici, ve výtahu, v MHD, je omezený prostor \- reakce člověka na narušení jeho osobního prostoru vyjadřuje vztah k narušiteli 6\) GESTIKA = komunikace pomocí gest, pomocí shybů ruky \- přiměřená gestikulace je přirozená, ale přehnaná může být rušivá \- gesta slouží k vytvoření lepší představy toho, co říkáme a k vyjádření emocí \- některá gesta jsou agresivní, uzavřená, vstřícná... \- některá gesta jsou všeobecně použitelná, srozumitelná \- uzavřená gesta-zkřížené ruce, zkřížené nohy (odtažitá, ochranné gesto) \- ruce v bok jsou autoritativní gesta \- otevřená gesta jsou gesta vstřícná (nechráním se) \- zatnutí v pěst je agresivní gesto 7\) POSTUROLOGIE = komunikace prostřednictvím držení těla (ve stoji, při chůzi, v sedě...) \- všímáme si především ramen a zad + držení hlavy \- vyjádření: únavy, sebevědomí, starost... \- posturální echo (= zaujímání stejné pozice jako ten, koho posloucháme, který nám je blízký, sympatický) 8\) PANTOMIMIKA = komunikace všemi neverbálními prostředky (pohled gesta, vzdálenost, ruce...) 9\) ZEVNĚJŠEK \- I svým zevnějškem poskytujeme určité informace (oblečení, hygiena...) \- „šaty dělají člověka" \- dáváme tím najevo svůj společenský/ekonomický status, náladu, životní styl, osobnost, životní hodnoty... \- zevnějšek je součástí prvního dojmu (sympatie x nesympatie, důvěra x nedůvěra... \- zevnějškem může člověk klamat své okolí 10\) PROSTŘEDÍ \- naše prostředí o nás vypovídá (např. náš pokoj-pořádek x nepořádek) \- prostředí může znesnadňovat nebo podporovat komunikaci-záleží na příjemnosti prostředí ZVLÁŠTNÍ DRUHY KOMUNIKACE = takové druhy komunikace, kterými se zabývá PARAPSYCHOLOGIE = zabývá se paranormálními jevy PARANORMÁLNÍ JEVY = neexistují pro ně dostatečné vědecké důkazy 1\) TELEPATIE = přenos myšlenek na dálku \- mimosmyslová komunikace 2\) TELEKINEZE = uvedení předmětu do pohybu silou vůle 3\) JASNOVIDECTVÍ = vidět do budoucnosti -- předvídat \- i vědět o věcech, kterých se nezúčastnil nepatří již do parapsychologie: 4\) OBRAZOVÁ KOMUNIKACE = pomocí obrázků \- např.: děti, umělci, jedinci s psychickými poruchami, nízkým IQ,... \- existují i kom. systémy založené na obrázcích (piktogramy = jednoduché obrázky, které nesou určitý význam) -\> používají se u autistů, jedinců se sníženými rozumovými schopnostmi, u jedinců s dětskou obrnou, ale také všude, kde mají lidé problém komunikovat řečí \- další kom. systémy: metoda Bliss, Makaton KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI dovednost je praktickou záležitostí -\> v praxi využitá vědomost jsou velice důležité, komunikace je základem mezilidským vztahů -\> konec komunikace = konec vztahů pedagogické profese je velmi obtížná na kom. dovednosti 1\) Mluvené tzn. dokázat správně vyjádřit své myšlenky a názory důležité je přesně a přiměřeně přizpůsobit řeč a slova k tomu, s kým hovořím (malé děti X rodiče) faktory, které jej ovlivňují: o tempo (přiměřené, ale ne moc pomalé ani rychlé) o hlasitost (tak, abych byla slyšet + práce s hlasem) o monotónnost (nemluvit pořád stejně) o promyšlenost (hlava a pata) o jistota o intonace o pozitivní zpětná vazba posluchačů o cítit se dobře (v prostředí, v oblečení, s posluchači) o výslovnost = artikulace o oční kontakt a držení těla 2\) Naslouchání  méně obvyklá dovednost  lidé umějí více mluvit než naslouchat  rozlišuje se: - AKTIVNÍ - skutečně vnímáme obsah, plně přijímá sdělení, umět naslouchat znamená naslouchat očima, ušima i srdcem (být empatický) \- PASIVNÍ -- posluchač nevnímá plně obsah toho, co mu je sdělováno aktivnímu naslouchání brání různé bariéry \- fyzické - porucha sluchu, hluk, šum, velká vzdálenost... \- psychické (=vnitřní) - špatná nálada, únava, nesoustředěnost, sympatie x antipatie \- jazykové - špatná artikulace, cizí jazyk, poruchy řeči (breptavost, koktavost) \- nejsnadněji jsou odstranitelné fyzické bariéry a nejobtížněji psychické NEJČASTĚJŠÍ ZLOZVYKY PŘI KOMUNIKACI PŘI MLUVENÍ: 1\) NEPŘÍMÉ VYJADŘOVÁNÍ -- vyjadřování se oklikou 2\) NEUPŘÍMNOST -- něco překrucujeme 3\) NEKONKRÉTNOST, NEJASNOST -- platí to u malých dětí, ale i v pozdějším věku 4\) PŘEHÁNĚNÍ -- líčíme něco nadneseně 5\) PŘEKRUCOVÁNÍ SKUTEČNOSTI 6\) PŘEPISOVÁNÍ ÚMYSLU 7\) ZNAČKOVÁNÍ -- máme tendenci znehodnotit člověka („Ty jsi trdlo!") 8\) ÚNIK OD TÉMATU 9\) NESOULAD SLOVNÍHO A NESLOVNÍHO PROJEVU PŘI NASLOUCHÁNÍ: 1\) ČTENÍ MYŠLENEK -- do toho, co nám druhý sděluji, si vkládáme svoje myšlenky 2\) PŘERUŠOVÁNÍ, SKÁKÁNÍ DO ŘEČI 3\) NEPOSKYTOVÁNÍ ZPĚTNÉ VAZBY, NEREAGOVÁNÍ 4\) NEVERBÁLNÍ ODMÍTÁNÍ -- dáváme to najevo svojí mimikou a svými pohyby (např.: když k člověku nestojím předem, ale bokem a on na mě mluví) Asertivita  zdravé sebeprosazování (člověk umí prosadit svá práva, ale respektuje a neporušuje práva druhých)  je zařazována mezi komunikační dovednosti dovednost, která souvisí s chováním, projevuje se v chování (člověk se chová asertivně) a projevuje se v komunikaci asertivní neznamená agresivní ani pasivní základem asertivity je úcta k sobě i k druhým (neubližování druhým a nenechám si ubližovat) každý člověk má právo se svobodně rozhodnout, zda chce nebo nechce být asertivní u člověka se rozlišují 3 způsoby chování: 1\) AGRESIVNÍ 2\) PASIVNÍ 3)ASERTIVNÍ 1)AGRESIVNÍ prosazování sebe na úkor druhých, nerespektování práv druhých PODOBY CHOVÁNÍ: nátlak, obviňování druhých, moralizování, hrubé zacházení, ironie, manipulace důvodem bývá skrytá potřeba zvýšit si sebevědomí DŮSLEDKY: hysterie, odcizení od druhých 2\) PASIVNÍ CHOVÁNÍ - základním rysem je přizpůsobení se požadavku druhých PROJEVY: bezbrannost vyhýbá se konfliktu, radši ustoupí skrytým důvodem je závislost na druhých a jejich hodnocení důsledkem je využívání nebo zneužívání druhými, sociální fobie = strach z lidí, deprese 3)ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ \- přímé, otevřené, sebevědomé, klidné \- projevy: člověk respektuje sebe i druhé, tzn. umí dělat kompromis důvodem je úcta k sobě a druhým, čestnost, odvaha ASERTIVNÍ ČLOVĚK - dovede jasně říct, o co mu jde - řekne otevřeně své názory \- chová se přiměřeně sebejistě, nenechá sebou manipulovat \- umí říct „NE", prosadit svůj požadavek \- mluví srozumitelně, jeho řeč je bez napětí, středně hlasitá \- umí naslouchat druhým, umí požádat o pomoc každý člověk používá všechny způsoby chování každý člověk má právo vybrat si způsob chování takový, jaký chce TYPY ASERTIVITY 1\) PROSTÁ - základní, vyjadřuji své názory, nenechávám se ovlivnit 2\) EMPATICKÁ - vcítění se do situace a vyjádření stanoviska \- používá se u blízkých osob \- př. mamko, já vím, že se o mě bojíš, ale já to zvládnu 3\) STUPŇUJÍCÍ (= eskalující) - na začátku použiji minimum asertivity, pokud na mě někdo útočí, asertivita se stupňuje, člověk musí dávat pozor, any zůstal asertivní a ne agresivní 4\) KONFRONTATIVNÍ -- řešíme rozpor mezi slovy a činy, nevybuchneme, ale žádáme slovní vysvětlení -\> mít pod kontrolou emoce a neútočit, nenechat se ukecat ASERTIVNÍ PRÁVA (DESATERO) 1\. PRÁVO SÁM POSUZOVAT SVÉ MYŠLENKY, CHOVÁNÍ, EMOCE A NÉST ZA NĚ A ZA JEJICH DŮSLEDKY SÁM ZODPOVĚDNOST 2\. PRÁVO NENABÍZET ŽÁDNÉ VÝMLUVY ČI OMLUVY OSPRAVEDLŇUJÍCÍ SVÉ CHOVÁNÍ (nemusím nikomu vysvětlovat, proč jsem se tak zachovala) 3\. PRÁVO SÁM POSOUDIT, ZDA A NA KOLIK JSEM ODPOVĚDNÝ ZA PROBLÉMY DRUHÝCH 4\. PRÁVO ZMĚNIT SVŮJ NÁZOR 5\. PRÁVO DĚLAT CHYBY A BÝT ZA NĚ ZODPOVĚDNÝ (měla bych se z chyby ponaučit a nenechat se za své chyby odsuzovat) 6\. PRÁVO ŘÍCT „JÁ NEVÍM." 7\. PRÁVO BÝT NEZÁVISLÝ NA DOBRÉ VŮLI OSTATNÍCH (nemusím se každému zavděčit a chovat se podle očekávání druhých) 8\. PRÁVO DĚLAT NELOGICKÁ ROZHODNUTÍ 9\. PRÁVO ŘÍCT „JÁ TI NEROZUMÍM." 10\. PRÁVO ŘÍCT „JE MI TO JEDNO." (můžeme si pomoct větou: „Mám na to jiný názor.") 11\. (PRÁVO SÁM SE ROZHODNOUT ZDA CHCI BÝT ASERTIVNÍ -- tato práva platí pro mě, ale i pro ostatní a musím je respektovat) ASERTIVNÍ TECHNIKY někteří lidé se chovají asertivně naprosto přirozeně (byli tak vychováni) lidé, kteří se nechovají asertivně buď nechtějí (ze strachu, mají obavy) nebo to neumí asertivní chování lze naučit (pro někoho je asertivní chování přirozené, nepotřebuje se to učit, ne vždy je takové chování správné, vhodné) asertivní techniky = slouží k osvojení asertivního chování: VOLNÁ INFORMACE \- napomáhá nám začít, udržet nebo ukončit rozhovor \- slouží k tomu, abychom se naučili otevřeně vyjadřovat \- člověk poskytuje volné, tzv. nevyžádané informace druhému, které napomáhají v komunikaci rozhovoru POKAŽENÁ GRAMOFONOVÁ DESKA \- slouží k prosazení oprávněného požadavku \- opakování požadavku v klidu, bez emocí pořád dokola ASERTIVNÍ „NE" \- slouží k odmítnutí nepřijatelného požadavku \- je to prosté, klidné a rozhodné „NE", nemusím nic přidávat, ale pokud chci, mohu to odůvodnit \- pozor na otázku PROČ? jak začneme odpovídat, může s námi být manipulováno \- než řekneme ne, musíme domyslet důsledky ### 18. MO -- STRES NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACe ======================= \- patří k životu člověka, běžně se do nich dostáváme (=stres, frustrace, deprivace) \- situace, které člověk nezvládá běžným způsobem a velice často musí mobilizovat své síly/rezervy, aby danou situaci zvládl \- zabývá se jimi *duševní hygiena* (=psychohygiena, psychologie zdraví): - aplikovaná psychologická disciplína (využití v praxi) - interdisciplinární (mezidisciplinární) obor -- čerpá poznatky z různých vědních oborů (lékařství -- medicína, psychologie, pedagogika,...) - soubor návodů, doporučení, rad, postupů, jak pečovat o své psychické zdraví - psychoterapie = léčba, terapie s odborníkem (psychologem) - Pokud člověk sám využívá duševní hygienu, pomáhá sám sobě  - Pokud člověku už někdo pomáhá, jedná se o psychoterapii  \- duševní hygiena má [význam] pro: **1) Zdraví člověka** -- pomáhá jej udržovat, tělesné a duševní zdraví spolu souvisí **2) Pracovní výkon člověka** -- vyrovnaný člověk - lepší pracovní výkony **3) Mezilidské vztahy** -- vyrovnaný člověk - dobré mezilidské vztahy **4) Subjektivní pocit štěstí** -- člověk, který je vyrovnaný a nic ho netrápí je spokojený, šťastný Stres (zátěž) ============= - - - a. **EUSTRES** - žádoucí stres - zátěž, kterou v životě potřebujeme - určitá míra zátěže je v životě potřebná/žádoucí, motivuje nás k určité činnosti - vede nás k lepším výkonům b. **DISTRES**=nadměrná zátěž - člověku škodí, má negativní vliv na organismus - pro člověka nežádoucí a může vést až k fyzickým i psychickým poruchám - stres příliš silný, jedinec podává horší výkony - - příčina stresu - pro každého je stresor něco jiného (zkouška, ples, test, narození miminka, svatba,...) - stresor může být i pozitivní jev -- něco, na co se těšíme DRUHY STRESORŮ -------------- 1. 2. 3. 4. 5. Stádia stresu / působení stresu na lidský organismus ==================================================== \- reakce lidského organismu na stresor \- **HANS SELYE**- kanadský lékař, popsal reakci \- člověk reaguje ve fázích: 1. **Poplachová reakce** \- organismus vysílá varovné signály („poplach") \- fyzické příznaky (bolest hlavy, teplota, zažívací potíže, poruchy spánku, vyrážky, ekzém, \...) \- pokud se člověk se stresem nevyrovná, nastupuje 2. fáze: 2. **Stadium rezistence** = aktivní obrana organismu \- příznaky 1. fáze vymizí, zvýší se produkce hormonů (adrenalin), \- vede to k obnově normální činnosti organismu \- působení stresu zde většinou končí, pokud ne, tak po určité době nastupuje 3. fáze: 3. **Stadium vyčerpání** \- obnoví se normální hladina hormonů \- obnoví se příznaky 1. fáze \- hrozí poškození oganismů, popř. celkový kolaps, může dojít k onemocnění až smrti OBLASTI STRESU ============== \- stres se projevuje ve základních oblastech: a. b. c. DOPAD STRESU NA ORGANISMUS ========================== - [Hlava] -- bolesti, poruchy usínání, smutek až deprese, únava, \... - [Oči] -- tik v oku, únava,... - [Vlasy] -- vypadávání, lámou se, mastí se,... - [Nervová soustava] -- přecitlivělost na smyslové podněty (hlavně sluch a zrak) → zátěž pro NS - [Oběhová soustava] -- vysoký krevní tlak-hypertenze, srdeční arytmie, \... - [Trávící soustava] -- zpomalené trávení, nevolnost, pocity na zvracení, střevní potíže (průjem, zácpa), žaludeční neuróza,... - [Pohybová soustava] -- hrozí řídnutí kostí, artritida, \... - [Dýchací soustava] -- povrchové dýchání, mělké -- může vést až k astmatu, bolesti svalů, které jsou kvůli nedostatku kyslíku v napětí - [Kůže] -- zhoršení pleti, akné, ekzémy, opary,... - [Imunitní systém] -- snižuje se odolnost organismu -- může dojít až k jeho selhání, u žen gynekologické problémy **-**Nejškodlivější a nejzávažnější pro člověka je silný a chronický (dlouhodobý) stres PREVENCE STRESU =============== \- dodržování zásad duševní hygieny zvyšuje odolnost organismu **!** Duševní hygiena [ne]udělá nikoho šťastným ani nikoho [ne]uzdraví, ale přispěje k psych. vyrovnanosti **!** Základy duševní hygieny: 1. - strava \- jíst pravidelně, v menších dávkách + jíst v klidu, nestresovat se u toho \- důležitá je snídaně i oběd \- nepřehánět to s cukrem, tukem, se solí (ale potřebujeme ji), koření (moc ne to ostré), nadměrné množství kávy, nepřehánět to s alkoholem, dostatek vitamínů, vody \- dodržovat pitný režim -- nejlépe čistá voda z kohoutku (4dcl na 10kg váhy člověka) - pohyb \- aktivní odpočinek -- alespoň 30 minut denně 3x týdně \- denní pohybová aktivita (najít si co mě baví) - odpočinek \- člověk by měl umět odpočívat aktivně i pasivně \- spánek (dostatek) pobyt v přírodě -- naše přirozené prostředí -- čerstvý vzduch, sluníčko 2. \- ideálně by měl mít člověk denně 2 hodiny sám pro sebe 3. 4. \- potřebujeme druhé lidi, pečovat o přátelství 5. \- mít se ráda, umět si udělat radost JAK ZVLÁDAT STRES ================= A. **AKUTNÍ STRES** 1. 2. 3. 4. 5. 6. B. **CHRONICKÝ STRES** 1. a. b. c. 2. - 3. 4. 5. - - - - 6. - - - - 7. - SCHULTZŮV AUTOGENNÍ TRÉNINK (at) ================================ **-** je základem relaxačních technik, má 2 stupně (nižší a vyšší) \- [nižší stupeň AT] se používá více: \- člověk sám sobě navodí 6 základních pocitů: - nižší AT slouží k uvolnění, ke zklidnění, zlepšuje paměť, pozornost, vede k osvěžení - musíme se ho naučit, doporučuje se pod vedením někoho a je dobré ho provádět pravidelně - 2 minuty AT nahradí 90 minut spánku a tento stav vydrží po dobu 2 hodin - může se používat pro zklidnění dětí s ADHD \- někdy je člověk tak rozrušený, že mu nepomůže zklidnění, ale [ergoterapie] (terapie prací) \- důležité je mít klid: - poloha: v sedě s opřenou hlavou, v leže na pohodlné podložce - polohová pozice „drožkáře"- chodidla na zemi, hlava nemusí být vzpřímený, ale sedět uvolněně, založena na ideomotorickém fenoménu=na tom, jak naše psychika ovlivňuje naše tělo (na co budu myslet, to se stane) - ! při jakékoliv relaxaci nám nesmí být zima ! \- [vyšší stupeň AT:] pracuje se při něm s imaginací, představami Frustrace ========= = náročná životní situace, kdy se nám na cestě k cíli postaví nějaká překážka \- překážku označujeme jako frustru \- frustry rozdělujeme: 1\) VNĚJŠÍ a\) fyzikální - Př. ujede nám autobus, chceme na toaletu, ale je zavřeno b\) sociální -- způsobeny jednáním druhých lidí - Př. zákazy rodičů, požadavky, které není člověk schopen zvládat 2\) VNITŘNÍ \- především vlastnosti osobnosti - Př. strach, úzkost, nízké sebehodnocení, pocity viny, lenost - DRUHY FRUSTRACE - Z HLEDISKA ZÁVAŽNOSTI 1\) Malé -- jsou každodenní -- př. mám hlad a nemůžu se najíst, chci si něco koupit, ale zapomněl jsem si peněženku 2\) Velké -- př. významné neuspokojení sociálních vztahů, nepochopení ze strany druhých, omezování svobody 3\) Existenciální -- př. ztráta smyslu života, pocit marnosti, rezignace a bezvýznamnosti, problematika syndromu vyhoření, závažné onemocnění FRUSTRAČNÍ TOLERANCE = stupeň odolnosti vůči frustraci -- tzn. Doba, po kterou jedinec zvládá frustrační situaci \- neprojevuje typické znaky frustračního chování (nerozčiluje se,..) \- závislá na vrozených dispozicích (temperament, citová stabilita/labilita, sebeovládání,..) \- také závislá na výchově a vlivu prostředí REAKCE NA FRUSTRACI \- každý člověk používá různé způsoby řešení frustrace \- jsou to v podstatě obranné mechanismy, kterými jedinec chrání své fyzické a psychické zdraví 1\) ÚTOK -- může to být útok osoby na překážku, ve snaze dosáhnout určitého cíle -- může mít podobu verbální i fyzickou (např. kopnutí do dveří, urážky, fyzické napadení) -- tato reakce je vždy spojena s agresí a agrese je vždy DŮSLEDKEM frustrace -- příkladem útoku může být projekce -- svalování vlastní viny za neúspěch na někoho jiného, promítání psychických jevů -- žák dostane nedostatečnou, ale má pocit, že známku dostal za svou nedostatečnou přípravu -- jiným příkladem je ŠIKANA -- může být: 1) přímá x nepřímá 2\) aktivní x pasivní 3\) psychická x fyzická -- egocentrismus -- sebestředný člověk, upoutává na sebe pozornost, má nízké sebehodnocení 2\) ÚNIK -- opak útoku - Často spojen se ztrátou samotného cíle - Může mít podobu např. \- popření, vytěsnění \- bagatelizace -- jedinec se sám pro sebe snaží vysvětlit, že pro něho cíl není tak důležitý \- somatizace -- únik do nemoci \- regrese -- další obranný mechanismus a způsob řešení, kdy se člověk chová na nižší vývojové úrovni (pláče, křičí, vzteká se,.) \- sublimace -- snění, únik od reality \- racionalizace -- překonat překážku je nemožné (opora o racionální myšlenky a důvody) 3\) OBEJITÍ PŘEKÁŽKY -- podstatou je, že se nevzdám cíle, mnohdy s vynaložením většího úsilí nebo delší cestou dosáhnu vytyčeného cíle - Takový způsob nemusí být vždy v souladu s morálkou 4\) VOLBA NÁHRADNÍHO CÍLE -- zbavím se překážky a zároveň změním cíl, který však může být plnohodnotný (př. nedostanu se na jeden studijní obor, půjdu na jiný) 5\) REZIGNACE -- člověk volí stále stejný způsob překonání, který však nevede k jejímu překonání - Např. nejde mi předmět, učím se na poslední chvíli a nezměním způsob chování -- mám s tím pořád problém, protože se tomu dostatečně nevěnuji JAK SE VYPOŘÁDAT S FRUSTRACÍ ? - přijímáte své emoce a dokážete je zvládat - máte okruh blízkých lidí, které můžete požádat o podporu - analyzujete příčiny neúspěchů a poučíte se z nich - svou hodnotu neměříte podle svých životních neúspěchů - můžete se těšit z toho, čeho jste již v životě dosáhli - na nežádoucích událostech můžete vidět pozitivní aspekty - jste schopni přijmout skutečnost, že ne všechna přání se splní ### SCHOPNOSTI A INTELIGENCE [Osnova:] 1\) Schopnosti 2\) Vlohy 3\) Stupně a druhy schopností 4\) Inteligence SCHOPNOSTI ========== \- výkonové vlastnosti \- základní všeobecné a relativně trvalé vlastnosti člověka -\> projevují se v kvalitě a kvantitě výkonu \- předpokladem k úspěšnému vykonání činnosti \- za schopného považujeme člověka, který příslušnou činnost vykonává kvalitně a zároveň přiměřeně rychle a snadno s malým úsilím \- **nejsou vrozené**, ale rozvijí se na základě vloh (dispozic) \- z vlohy na schopnost -- vloha se musí rozvíjet (aktivitou , učením, čtením) VLOHY (dispozice) ================= \- anatomicko-fyziologické zvláštnosti tělesného organismu, smyslových orgánů a nervové soustavy \- schopnost se z vlohy nerozvine automaticky sama od sebe =\> vlohu je nutné rozvíjet učením, čtením, aktivitou (VLOHA + UČENÍ = SCHOPNOST, ČINNOST) \- vlohu je důležité objevit u dětí (dát dítěti příležitost vyzkoušet různé činnosti) STUPNĚ SCHOPNOSTÍ ----------------- 1\) [Nadání] -- soubor dobře rozvinutých schopností, které umožňují člověku dosahovat 2\) [Talent] -- vysoce rozvinuté nadání, umožňující člověku dosahovat **vynikajících** výsledků 3\) [Genialita] -- mimořádně rozvinutý talent, umožňující člověku dosahovat **výjimečných** výkonů \- čím vyšší stupeň schopností, tím užší oblast ke které se schopnost vztahuje \- genialita **nesouvisí** s inteligencí DRUHY SCHOPNOSTÍ ---------------- a\) [Obecné] -schopnosti, které se uplatňují v jakékoli činnosti, obecně využitelné (moudrost) b\) [Specifické] -- schopnosti, které se uplatňují v určité oblasti činnosti (schopnosti hudební, DĚLENÍ ------ 1\) SENZOMOTORICKÉ SCHOPNOSTI (smyslově pohybové) 2\) UMĚLECKÉ SCHOPNOSTI 3\) KREATIVITA (= tvořivost) 4\) Inteligence ZJIŠŤOVÁNÍ SCHOPNOSTÍ --------------------- 1. **Pozorování ( v pedagogice)** - **pedagog pozoruje děti při nejrůznějších činnostech a hodnotí jejich výkon (chování, rozbor dětských prací, rozbor činností a jejich výsledků )** 2. **Testy(v psychologii)** - **používají odborníci** - - - - - - - INTELIGENCE =========== \- obecná rozumová schopnost =\> soubor schopností k myšlení, řešení problémů \- projevuje se v myšlení, paměti, řeči, ve způsobu jednání s druhými lidmi -někdy se používá pojem INTELEKT (synonymum) -nejdůležitější období pro rozvoj inteligence je do 7 let věku (základy inteligence) =\> dostatek hádanek, pohybu a manipulování s předměty \- zahrnuje fyzické a psychické předpoklady ( úroveň, myšlení, paměti,..), zásobu vědomostí, dovedností, přizpůsobení se novým podmínkám MĚŘENÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ INTELIGENCE ------------------------------- \- pomocí podrobných testů inteligence a na základě dosaženého výsledku je jedinec [srovnáván s normou] \- Nejjednodušší způsob výpočtu je: \- IQ = inteligenční kvocient \- je-li X u posuzovaného dosažena hodnota nižší než je stanovena norma, testovaný jedinec je ve svém výkonu horší, nežli průměr DRUHY INTELIGENCE ----------------- 1. [Fluidní] (biologická, vrozená) -- [70 -- 75 %] 2. [Krystalická] (získaná, kulturní) [-- 25 -- 30 %] STRUKTURA INTELIGENCE --------------------- **- rozlišujeme různé druhy inteligence (nemusí být rozvinuty na stejné úrovni)** a. **[Verbální] -- řečový projev** b. **[Numerická] --chápání čísel a logika** c. **[Sociální] -- vztah k druhým lidem, empatie** d. **[Senzomotorická] -- pohybová** e. **[Hudební ]** f. **Emoční inteligence --** autorem termínu je Daniel Goleman - - PÁSMA INTELIGENCE ----------------- **130 a více** -- **Vysoce nadprůměrné** **-2% populace, MENSA -- sdružení vysoce nadprůměrných** **120 - 129** -- **Středně vysoký nadprůměr** **110 - 119**- **Lehký nadprůměr** **90 - 109** - **Průměrná inteligence** \- Na této úrovni se pohybuje 50 % populace **- V rámci průměru rozdělujeme: a)** **Lepší průměr** **100 - 109** **80 - 89** - **Podprůměrná inteligence** **70 - 79** - Tzn. **hraniční pásmo mezi normou a mentální retardací** \- na ZŠ mnohé ročníky opakují, pokud jsou umístěny do speciální školy, jsou úspěšné, vyučí se v nějakém pomocném učebním oboru **Pod 70** - Je již označován jako **MENTÁLNÍ RETARDACE** \- Nevratná ( nelze vyléčit) \- projevuje se v: myšlení, řeči, citech, chování, práci - jednoduché práce s dohledem \- V rámci ní rozdělujeme následující pásma **50 - 69** - **Lehká mentální retardace --** úroveň maximálně **do 12 let s odlišnostmi** \- nerozvine se logické myšlení, vzdělání zaměřené na osvojení základů- čtení, psaní, počítání \- dříve vzdělávání v praktických školách -- dnes díky inkluzi mohou navštěvovat i ZŠ **35 - 49** -- **Středně těžká mentální retardace --** úroveň **do 6 let** **20 - 34** - **těžká mentální retardace --** úroveň **do 3 let** **0 - 19** -- **hluboká mentální retardace --** úroveň **do 1 roku** ### 10. OBDOBÍ ADOLESCENCE 1\) CHARAKTERISTIKA 2\) TĚLESNÝ A POHYBOVÝ VÝVOJ 3\) PSYCHICKÝ VÝVOJ 4\) OSOBNOST ADOLESCENTA - CITY, VOLNÍ A CHARAKTEROVÉ VLASTNOSTI, ZÁJMY 5\) SOCIÁLNÍ VÝVOJ 6\) VÝBĚR ŽIVOTNÍHO PARTNERA Charakteristika =============== - 15/17- 20/22 let - období pozdního dospívání a období po pubertě - začíná pohlavní zralostí a končí nástupem do dospělosti - dochází k celkovému tělesnému a psychickému dozrávání - připravuje se na budoucí povolání, klade si životní cíle, plány a utváří si žebříček hodnot - zdůrazňují se individuální rysy osobnosti - utváří se světový názor, morální zásady, kladení životních cílů - zájem o sebezdokonalování, sebevýchovu, sebevzdělávání, o budoucnost - na konci období má člověk být: TĚLESNÝ A POHYBOVÝ VÝVOJ ======================== \- organismus se dotváří, dozrává, v tomto období končí tělesný vývoj \- definitivní výška v 17 - 18 lete \- dosahuje formy dospělého člověka, trup se prodlužuje, zvětšuje se objem hrudníku \- ztrácí se dětský výraz tváře (hlavně u chlapců) \- končí proces osifikace, ustaluje se počet kos \- roste síla a výkonnost svalů \- po 17. roce rostou třetí poslední stoličky - „zuby moudrosti" \- pohyby koordinované, ladné, harmonické jsou na vrcholu fyzické výkonnosti\> vynikající výsledky PSYCHICKÝ VÝVOJ =============== \- rozumové schopnosti se dostávají téměř na úroveň dospělého člověka \- schopnost úmyslnějšího a trvalejšího soustředění, schopnost zaměřovat vědomí na určité jevy a činnosti \- zdokonaluje se paměť po kvalitativní stránce až do 25. roku \- přiklání se více k realitě -- usměrňuje fantazii \- postupně se uplatňuje rozvoj intelektových schopností -- je velice aktivní \- rozvíjí se (velmi dobře řeší myšlenkové, abstraktní úlohy) \- adolescent je kritický, snaží se zaujímat vlastní názor, nechce mechanicky přijímat názory druhých, hodnotí je \- rád řeší problémy teoretické, filosofické, společenské, světonázorové, polit \- diskutuje: s vrstevníky, s dospělými - je bystrý, pohotový, houževnatý \- je už ochoten uznat svůj omyl -- oproti tvrdohlavým pubescentům \- řeč se stává kontrolovanou, přizpůsobenou konkrétním okolnostem, projevuje se v ní často značná tvořivost a talent \- převládá zájem o kulturu, hudbu, sport, \... OSOBNOST ADOLESCENTA ==================== = období integrování osobnosti, uvědomělejšího vztahu k vlastní osobě, období sebeutváření 1. **rozvoj citů:** - citové vlastnosti se ustálují, prohlubují (zdokonaluje se poznávání, mravní vědomí) \- ztrácí se postupně citová labilita \> dosahuje se citové zralosti \- city se „zkvalitňují" - city lásky \- city estetické \- city morálně politické \- vliv mají i větší životní zkušenost a rodina \- hloubka a intenzita seberealizace závisí na těchto faktorech: a. sociální b. individuálně typologické (důležitou roli hraje stupeň extroverze a introverze) c. biografické (rodinná výchova, vztahy k vrstevníkům, charakter čtenářský zájmů...) 2. **volní a charakterové vlastnosti:** - volní jednání se stabilizuje - jsou rozvážnější v rozhodování, vytrvalejší v dosahování cílů \- zdravě odvážný, houževnatý, iniciativní - dovede překonávat překážky \- jestliže prostředí nevychází vstříc - poučuje, ponižuje - neochotný, vzdorovitý až agresivní \- na formování charakteru působí: a. výchovné zásady zvenku (taktně vést a přesvědčovat) b. sebevýchova c. mravní ideál -- mravní hodnoty už neztělesňuje konkrétní člověk, ale jakýsi souhrnný obraz o tom, jaký by měl člověk být -- to je vzor, kterého se snaží dosáhnout d. obraz sebe sama -- velice intenzivně se vytváří = představy, které mám o sobě, o svém vnějším vzhledu, schopnostech, vztahu k lidem..., vytváří si představy, jaký by měl být - „ideál sebe samého" - čím víme se mu podobá, tím větší má k sobě úctu e. životní cíle a perspektivy -- zaměřeny do budoucnosti, podněcují k sebezdokonalování\> v tomto věku v podstatě pevné základy světového názoru - snaží se vytvořit si vlastní názory na přírodu, na život, společnost, svoje životní poslání 3. **zájmy adolescentů:** a. zájmy o vlastní osobnost - sebevědomí souvisí s jeho vlastním sebehodnocením (analýza jednání, sebekritika, nespokojenost se sebou, hodnocení druhých -- hlavně těch, na kterých mu záleží -- přátelé, partner,...) - sebehodnocení -- ovlivňuje výrazně chování a jednání - sebevýchova b. zájmy o povolání a vztah k práci \- volba povolání -- nejdůležitější problém a rozhodnutí, další studium, maturita \- profesionální zájmy \- střádání informací c. zájmy kulturně umělecké \- projevuje se aktivní snaha o uměleckou tvořivost různého druhu \- projevují se talenty a nadání \- jsou schopni vnímat, prožívat, pokoušejí se vážněji o vlastní tvorbu\> různé zájmové kroužky \- film, divad \- zájem o společenský život, zábavy, hlavně spojené s tancem d. zájmy sportovní - zájmy o sport podmiňuje fyzická zdatnost (vzrůst tělesné energie, výkonnosti, vytrvalosti -- pozor na přetěžování a přeceňování) - zájmy velice široké -- o kolektivní sporty (hokej, fotbal, volejbal,...), ale i individuální (lyžování, plavání, tenis,...) - velký zájem o přírodu, camping SOCIÁLNÍ VÝVOJ ============== 1. Vztah k dospělým \- adolescent si dospělého/autority váží, respektuje ho \- přijímá vysvětlování, argumenty, poučení \- nesnáší ironii, podceňování, hrubé zacházení -- uráží to jeho sebevědomí \- žádoucí vztah = vztah kamarádský, jestliže dospělý uznává osobnost mladého člověka, respektuje právo na svobodné rozhodování \- adolescent je tolerantnější k chybám dospělých, snaží se pochopit jejich chování \- delší dobu mají vliv dospělí na studenty, vysokoškoláky -- finanční závislo 2. Přátelské vztahy - jsou ještě více významnější hodnotou než v pubertě, prohlubují se, jsou trvalejší a důvěrnější - adolescent má potřebu navazovat vztahy s větším počtem jedinců - přátelé představují oporu, uspokojují potřebu se někomu svěřit, vzájemnou důvěru - mají význam v tom, že se učí chápat druhé, respektovat odlišnosti názoru, být tolerantní a sladit zájmy se zájmy druhých 3. Vztahy mezi pohlavími \- vznikají první lásky-jsou spojeny s projevy něžnosti \- objevují se první sexuální zkušenosti a zároveň nebezpečí promiskuitního života \- většina věří v lásku, hodnotí ji kladně, prožívají lásku jako velký a krásný prožitek, který dává životu smysl, zušlechťuje pohlavní akt **[VOLB]**A ŽIVOTNÍHO PARTNERA ========================================== \- Řídí se 2 principy: 1. princip podobnosti -- musíme se v něčem podobat (názory, zájmy, pohled na svět, životní styl, \...) 2. princip doplňující volby -- musíme se z hlediska osobnostních vlastností doplňovat (upovídaní/tichý, dominantní/submisivní) Výběr partnera je ovlivněn řadou faktorů: a. Zevnějšek \- má význam zejména z počátku vztahu \- čím je člověk zralejší, přestává být zevnějšek pro něho důležitý b. Věkový rozdíl \- některými odborníky je považován za optimální věkový rozdíl -- muž 3-5let starší \- na druhé straně optimální věkový rozdíl neexistuje, sám o sobě nezajistí kvalitní vztah c. Znalost rodinného prostředí partnera \- je dobré seznámit se vztahy v rodině partnera d. Věk nástupu do manželství \- riziko zejména u mladých manželů, protože nechtějí opustit svůj společenský život, zároveň jsou nezralí pro výchovu dětí e. Inteligence, dosažené vzdělání \- odlišnost dosaženého vzdělání a společenského postavení může vyvolávat neshody f. Charakterové vlastnosti \- k žádoucím vlastnostem pro partnerský vztah -- laskavost, zájem o druhého, zodpovědnost, spolehlivost, tolerance g. Zdravotní stav \- partneři by měli vědět navzájem o svém zdravotním stav