Frustrace a adolescence

Komunikace

• Má dva významy: doprava/spojení a dorozumívání
• Sociální komunikace je komunikace mezi lidmi, proces sdělování a předávání různých obsahů prostřednictvím různých sdělovacích prostředků (řeč, gesta, mimika).

Schéma komunikačního procesu

• Komunikátor je sdělovatel.
• Komunikant je příjemce sdělení, dekodér.
• Komuniké je obsah sdělení.
• Komunikační kanál je způsob, kterým si sdělujeme obsah.
• Komunikační šum jsou rušivé vlivy.
• Zpětná vazba znamená, že komunikant reaguje na komunikátora.

Druhy komunikace

• Z hlediska průběhu existuje jednostranná komunikace (A → B), oboustranná (A ↔ B) a mnohostranná (A ↔ B ↔ C).
• Z hlediska účastníků rozlišujeme intrapersonální komunikaci (vnitřní komunikace člověka se sebou samým), interpersonální (mezilidská) a masová (prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků).
• Z hlediska prostředků existuje sociální komunikace (typicky lidské prostředky), biologická (společné prostředky s ostatními živočichy) a technická (pro určitou skupinu lidí, kteří rozumí technickým prostředků).

Způsoby mezilidské komunikace

• Chování (strach, povýšenost)
• Jednání (záměrné, cílevědomé chování)
• Řeč (verbálně)
• Řeč těla (neverbálně - gesta, mimika, držení těla)
• Verbálně + neverbálně
• Obrazově (piktogramy)
• Paralingvistika (formální řečové prostředky - tempo, hlasitost, intonace).
• Člověk komunikuje verbálně (7% sdělení), neverbálně (55%) a paralingvisticky (38%).
• Verbální komunikace je většinou vědomá, neverbální nevědomá a pravdivá.

Verbální komunikace

• Probíhá na základě SLOVA (verbum = slovo), kde slovo je základní prvek řeči a ze slov se skládá jazyk.
• Základní funkce slova: lexikální a emocionální.
• Čeština má 200-400 tisíc slov, aktivní slovní zásoba je 5-6 tisíc slov a pasivní asi 6x větší.
• Vývoj slova: slovo je symbolem, je atributem a nakonec nahrazuje předmět.

Neverbální komunikace

• Je komunikace jinými prostředky než slovem (řeč těla).
• Základní druhy neverbální komunikace: Mimika, řeč očí, haptika, kinezika, proxemika, gestika, posturologie, pantomimika, zevnějšek, prostředí.
• Mimika je řeč obličejových mimických svalů.
• Člověk umí vytvořit až 1000 výrazů a z obličeje lze vyčíst 7 primárních emocí.
• Řeč očí je důležitý prostředek komunikace, sledujeme zaměřenost a délku pohledu. Důležitá je výška očí.
• Haptika je komunikace pomocí doteku, fyzického kontaktu.
• Kinezika je komunikace pomocí pohybů.
• Proxemika je řeč prostorové vzdálenosti (intimní, osobní, společenská, veřejná).
• Gestika je komunikace pomocí gest.
• Posturologie je komunikace prostřednictvím držení těla.
• Pantomimika je komunikace všemi neverbálními prostředky.
• Zevnějšek (oblečení, hygiena) poskytuje určité informace.
• Prostředí o nás vypovídá.

Zvláštní druhy komunikace

• Zkoumá parapsychologie (paranormální jevy)
• Telepatie, telekineze, jasnovidectví, obrazová komunikace

Komunikační dovednosti:

• Jsou praktické a důležité pro mezilidské vztahy.
• Jsou důležité pro mluvení i naslouchání. Pro aktivní naslouchání je nutné skutečně vnímat obsah a být empatický. Pasivní naslouchání je nevnímání toho, co je sdělováno.
• Aktivnímu naslouchání brání fyzické a psychické bariéry
• Nejčastější zlozvyky při mluvení jsou nepřímé vyjadřování, neupřímnost, nekonkrétnost, přehánění, překrucování a neschopnost dodržovat téma.
• Při naslouchání je chybou čtení myšlenek, přerušování a neposkytování zpětné vazby.

Asertivita

• Je zdravé sebeprosazování s úctou k právům druhých.
• Je to dovednost, projevuje se v chování a komunikaci, neznamená agresivitu ani pasivitu.
• Základem je úcta k sobě i druhým.
• Rozlišují se 3 způsoby chování: agresivní, pasivní a asertivní.
• Asertivní člověk dovede jasně říct, co chce, umí říct ne a umí naslouchat druhým.
• Každý má právo vybrat si způsob chování, který mu vyhovuje
• Typy asertivity: prostá, empatická a stupňující.
• Confrontační

Asertivní práva (desatero)

• Právo sám posuzovat myšlenky, chování a nést za ně zodpovědnost.
• Právo nenabízet výmluvy.
• Právo posoudit míru odpovědnosti za problémy druhých.
• Právo změnit názor.
• Právo dělat chyby a být za ně zodpovědný.
• Právo říct "já nevím".
• Právo být nezávislý na dobré vůli ostatních.
• Právo dělat nelogická rozhodnutí.
• Právo říct "já ti nerozumím".
• Právo říct "je mi to jedno".
• Právo sám se rozhodnout, zda chci být asertivní.
• Asertivní techniky slouží k osvojení asertivního chování sluchu, chuti, čichu, atd..

Volná, zkreslená a asertivní informace

• Volná informace napomáhá nám začít, udržet nebo ukončit rozhovor
• Pokazena gramofonova deska opakování požadavku v klidu.
• Asertitivní NE slouží k odmítnutí nepřijatelného požadavku.

Náročné životní situace

• Běžně se do nich dostáváme – stres, frustrace, deprivace
• Zkoumány duševní hygienou (psychohygiena, psychologie zdraví)
• Duševní hygiena pomáhá udržovat zdraví člověka, pracovní výkon, mezilidské vztahy a subjektivní pocit štěstí.

Stres (zátěž)

• Jedná se o individuální reakce.
• V malém množství je žádoucí a žádoucí, zvyšuje odolnost organismu
• Silný stres = chronicky (dlouhodobý)je pro člověka škodlivý
• Eustres- žádoucí stres
• Distres= nadměrná zátěž, je pro člověka nežádoucí a může vést až k fyzickým i psychickým poruchám

Stresor

• Příčina stresu
• Pro každého stresor něco jiného (zkouška, ples, test, narození miminka, svatba,…)
• Může být pozitivní jev – něco, na co se těšíme

Druhy stresorů

• Z fysikalniho prostředí
• Ze životosprávy
• Z druhých lidí
• Človek sám sobě
• Ze stresorů doby

Stádia stresu / působení stresu na lidský organismus

• Poplachová reakce
• Stadium rezistence (adrenalin)
• Stadium vyčerpání

Oblasti stresu

• Fysiologicky (průjem, zvracení)
• Emocionální (smutek, deprese)
• Behavioralni (výbušnost, agrese)

Dopad stresu na organismus

• Hlava (bolesti)
• Nervova soustava (přecitlivělost na podněty)
• Oběhová soustava (tlak)
• Snižuje se odolnost organismu- gynekologicke poblemy

Prevence stresu

• Dodržování zásad duševní hygieny zvyšuje odolnost organismu.
• Základy duševní hygieny:
  • Správná životospráva
  • Umět hospodařit s časem (plánovat si)
  • Umět si stanovit priority
  • Pěstovat přátelské vztahy.
  • Pečovat sám o sebe.

Jak zvládat stres

• Akutní: Dechové cvičení, otevřít okno, projit se, napít se vody, uvolnit oděv, odvést pozornost
• Chronický: vodoléčba, bylinky, relaxační masáže, relaxační hudba, meditace, jóga, relaxační techniky

Schultzuv autogenni trenink (AT)

• Je základem relaxačních technik
• Navodím si 6 základních pocitů: pocit tepla, cítě, klidný dech, činnost srdce, pocit v břiše, chladné čelo
• Nižší stupeň uvolňuje paměť a pozornost a vede k osvěžení
• Důležitý klid a vhodné prostředí, sezení anebo ležení

Frustrace

• Náročná životní situace, kdy se nám na cestě k cíli postaví nějaká překážka.
• Frustry – Vnější (fyzikální, sociální), Vnitřní (osobnost vliv)

Druhy frustrace ze závažnosti:

• Malé (každodenní)- Mám hlad a nemůžu se najíst
• Velké (významné neuspokojeni vztahů)
• Existenciální (ztráta smyslu života)

Frustracni tolerance

• Doba než to zvládnu
• Závisí na vrozených dispozicích nebo vlivu prostředí

Reakce na frustraci

• Útok
• Únik
• Obejiti překážky
• Volba náhradního cile
• Rezigmace

Jak se vypořádat s frustrací

• Uvědomovat si emoce, mít okruh blízkých lidí, poučit se z neúspěchů, těšit se a přijímat skutečnosti

Schopnosti a inteligence

• Schopnosti jsou výkonové vlastnosti, které se projevují v kvalitě a kvantitě výkonu.
• Vlohy jsou anatomicko-fyziologické zvláštnosti tělesného organismu.

stupně schopnsoti

• Nadání (výborný výkon)
• Talent (vynikající výsledků)
• Genitalita (výjimečných výkonu)
• Druhy: Obecné (= moudrost), Specifické (hudební, jazykové)
• Deleni: Senzomotoricke, Umělecké, Kreativita

Uplatňování schopností

• Pozorováním a testy

Inteligence

• Obecná rozumová schopnost
• Nejdulezitepsi období je do sedmi let
• Fluidní (vrozená)- nezavisi na uceni
• Kristalicka (kulturní, získaná)- zavisi na rodinném prostědí
• Verbální, numerická, sociální, senzomotorická, hudební, emoční

Pásma inteligence:

• Vysoce a Stredne nadprůměrné
• Lehky nadprůměr
• Průměrná inteligence
• Podměrná inteligence > Mentální retardace

Období adolescence

• Charakteristika: věk 15-22 let
• obdobi pozdniho dospívání, pribrava na povoláni
• Telesny a pohybový vývoj: definitivní výška a rust svalů
• Pohybové dovelnosti
• Mění se psychika a rozumové schopnosti

Osobnost adolescenta

• Rozvíjejí se city a mravni zásady
• Učí se s volit a nacházet kompromisy
• Hledá seberealizaci
• Snaží se utvořit si vztah s druhými
• Utváří mravní zásady

Socialni vyvoj

• Vztah k dospělým- úcta a respekt
• Prátleske vztahy- dlouholetá pratelsvi
• Vztahy mezi pohlavními- první lásky a sexuální zkusenosti
• Ideály jsou si podobní a nebo se doplňují

Test zaměřený na frustrační toleranci, reakce na frustraci a specifika myšlení a citové stability v období adolescence. Zahrnuje obranné mechanismy a volní jednání v tomto vývojovém období a reakce na frustraci.