Soustava českých hlásek a způsoby jejich třídění PDF

**[SOUSTAVA ČESKÝCH HLÁSEK A ZPŮSOBY JEJÍHO TŘÍDĚNÍ: SOUHLÁSKY PODLE ZPŮSOBU TVOŘENÍ]** \- **souhlásky** - šumové hlásky, charakteristický šum, vzduchu postaví mluvidla překážku (úplnou, nebo částečnou -- aby vzduch mohl narazit, ale vzduch může i unikat) Cíl konsonantů: vytvořit pomocí mluvidel n...

**[SOUSTAVA ČESKÝCH HLÁSEK A ZPŮSOBY JEJÍHO TŘÍDĚNÍ: SOUHLÁSKY PODLE ZPŮSOBU TVOŘENÍ]** \- **souhlásky** - šumové hlásky, charakteristický šum, vzduchu postaví mluvidla překážku (úplnou, nebo částečnou -- aby vzduch mohl narazit, ale vzduch může i unikat) Cíl konsonantů: vytvořit pomocí mluvidel nějakou překážku 1\. fáze -- počáteční (intenze) -- mluvidla se z klidového postavení nebo z artikulace poslední hlásky dostávají do vrcholového bodu 2\. fáze - vrcholová (tenze) -- mluvidla tak, aby hláska mohla být artikulovaná a taky artikulovaná je, v pozici mluvidla po dobu trvání hlásky 3\. fáze -- detenze -- mluvidla opouští vrcholové postavení buď do klidového, nebo do artikulačního (vrcholové fáze) postavení pro tvoření další hlásky **TŘÍDĚNÍ KONSONANTŮ** **Podle způsobu tvoření** -- záleží na tom, jakou překážku mluvidla vytvoří ***1) ÚPLNÁ*** (závěr) -- vzniká při šumových souhláskách =\> souhlásky závěrové ***2) ČÁSTEČNÁ*** -- výdechovému proudu vzduchu se zúží cesta (úžina) =\> konsonanty úžinové ***3) POLOZÁVĚR*** -- ve vrcholové fázi vytvoří závěr (úplnou) a ty se v tom uvolní, při artikulaci se vytvoří prostor (úplná překážka -- hned uvolníme), kombinace -- c, č,.. **KONSONANTY ÚŽINOVÉ** a\) po celé šířce cesty (úžinové vlastní) -- nejvíc b\) cesta se částečně uzavře, překážka uprostřed, vzduch vychází ze stran =\> konsonanty bokové - l c\) mluvidla se při artikulaci rozkmitají (dotýká se/nedotýká se -- překážka jen chvilky) =\> konsonanty kmitové (r, ř), rozkmitané špičky proti alveodentálnímu výstupku **Podle nosovosti** -- 3 nosní konsonanty -- M, N, Ň (všechny ostatní ústní) **Podle znělosti** \- **neznělé konsonanty** - tvořeny tak, že při artikulaci hlasivky odděleny jako při volném dýchání (klidová poloha), nevytváří se hlas \- **znělé konsonanty** -- po celou dobu artikulace doprovázen hlasem, tvořen podobně jako u samohlásky \- některým znělým odpovídá neznělá -- **párové konsonanty** -- D x T, B x P Bzzz -- zapojí se hlasivky Psss -- nezapojí se hlasivky \- některý konsonant nemá párový protějšek -- M, J, N =\> jedinečné konsonanty, vždycky znělé \- neznělé -- vždycky párové **Podle tvrdosti a měkkosti** -- v čj protiklad není, u výslovnosti **Podle napjatosti** \- v čj nemáme, síla svalové činnosti při artikulaci hlásek **Podle aspirace** \- aspirované hlásky v čj nejsou, konsonant s přídechem (Kaufland) **Podle jednoduchosti a zdvojenosti** -- v čj není **Podle artikulačních orgánů** \- odpovídá to podle místa artikulace, artikulační orgán tvoří překážku (u retných oba rty, jako jazyk)