SNK3-20-otázek-k-testu.pdf

Dneska na přednášce nám ukázal 20 otázek, ze kterých pokaždý vybere 10 na ten test, ale prej si máme odpovědět na všechny ->>> takže tu je jich těch 20 SNK3 1. VODNÍ SOUČINITEL, VLIV NA PEVNOST BETONU...

Dneska na přednášce nám ukázal 20 otázek, ze kterých pokaždý vybere 10 na ten test, ale prej si máme odpovědět na všechny ->>> takže tu je jich těch 20 SNK3 1. VODNÍ SOUČINITEL, VLIV NA PEVNOST BETONU - W = v/c ->>>> (Váhový poměr vody a cementu) - Minimální – nutná voda k hydrataci: w = 0,23 – 0,25 - S ohledem na zpracovatelnost (musí se trochu zvýšit): w = 0,3 – 0,5 (1,0) - Směsi: velmi tuhé (0,3-0,4), zavlhlé až měkké (0,4-0,6), velmi měkké až tekuté (w > 0,6) - Čím zvyšujeme součinitel, tím dochází k větší ztrátě pevnosti betonu - Při vibrování je pevnost nejvyšší, při pěchování je pevnost nižší 2. VLIV STÁŘÍ BETONU NA JEHO PEVNOST - čím je starší, tím je lepší a pevnější (pevnost se kontroluje po 28 dnech – 77%) - > konečná hodnota pevnosti 130% 3. SMŠŤOVÁNÍ BETONU, KONEČNÉ HODNOTY PŘETVOŘENÍ - popisuje objemové změny betonu a vznik trhlin (okolo 0,3mm) - vliv vlhkosti prostředí, rozměry konstr. prvku, složení betonu (vodní součinitel, jemnost mletí cementu, vlastnosti kameniva, stupeň hydratace, zhutnění) - se zvětšujícím se % vyztužení se smršťování snižuje - vlhkostní smršťování (kapilární pórovitost a vlhkost prostředí), plastické smršťování (ztráta vody betonu v plastickém stavu), autogenní smršťování (hydratační reakce – snížení objemu), smršťování od účinků karbonatace (vliv oxidu uhličitého) - konečné hodnoty přetvoření -> Smršťování beton C 20/25, E= 30 Gpa, napětí od e = 0,0003 s = e ´ E = 0,0003 ´ 30000 = 9 MPa > f = 1,5 MPa ctk Šířka trhlin ve vzdálenosti 1 m je 1000 ´ 0,0003 = 0,3 mm 4. DOTVAROVÁNÍ ŽELEZOBETONU, SOUČINITELE DOTVAROVÁNÍ - Při dlouhodobém zatížení betonu -> vznik trhlin - Účinky dotvarování ->> nárust průhybů, nebezpečí vybočení sloupů, ztráty předpětí u předpjatých kcí, u staticky neurčitých kcí zmenšení napětí od některých vlivů (teplota, popuštění podpor)  5. PODSTATA ŽELEZOBETONU, ZA JAKÝCH PODMÍNEK SE VYZTUŽUJE - Kompenzace nízké pevnosti v tahu u betonu prostého (desetkrát menší než pevnost v tlaku) -> výztuž tam, kde je tah!!! ->>> Dokonalé spojení betonu s ocelovou výztuží - Ocelové tyče, drátobeton (vlákna) -> betonářská ocel, předpínací výztuž, rozptýlená výztuž, výztuž tuhá - Nesmí docházet ke vzájemným korozním reakcím - Tepelná roztažnost výztuže a betonu musí být stejná - Zásady návrhu výztuže -> a) vnější síly a momenty působící na průřez jsou v rovnováze s vnitřními silami a momenty b) porucha průřezu by měla nastat dosažením meze průtažnosti výztuže, a ne porušením betonu v tlaku c) při návrhu průřezu na ohyb se proto omezuje výška tlačeného betonu d) jestliže osová síla je menší než 0,08 Acfck může být průřez navržen pouze na ohyb 6. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY O PŘETVOŘENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO PRŮŘEZU - Dokonalá soudržnost betonu a oceli, zachovává rovinnosti průřezu, napětí betonu a oceli je dáno pracovními diagramy při krátkodobém zatížení 7. JEDNOSTRANNĚ VYZTUŽENÝ PRŮŘEZ, ROZDĚLENÍ PŘETVOŘENÍ A NAPĚTÍ 8. KLÍČOVÉ FAKTORY SMYKOVÉ ODOLNOSTI PRVKŮ BEZ SMYKOVÉ VÝZTUŽE - Smyk může vést k náhlému porušení bez varování 9. SMYKOVÁ PEVNOST PRŮŘEZU (NOSNÍKU, DESKY) 10. PŘÍHRADOVÁ ANALOGIE OVĚŘOVÁNÍ SMYKOVÉ ÚNOSNOSTI - Vztah a pevnost mezi taženými a tlačenými prvky 11. OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI DESKY NA PROTLAČENÍ - 12. SMYKOVÁ ÚNOSNOST PRŮŘEZU BEZ SMYKOVÉ VÝZTUŽE - Tc = smyková pevnost desky 13. KRITICKÝ OBVOD DESKY PŘI PROTLAČENÍ 14. OBVYKLÉ MEZNÍ STAVY POUŽITELNOSTI BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ - Mezní stav NAPĚTÍ z hlediska podmínek použitelnosti - Mezní stav TRHLIN - Mezní stav PŘETVOŘENÍ - Potřeba definovat ->> omezující kritéria C³E , návrhové d hodnoty zatížení, které se budou aplikovat, návrhové vlastnosti materiálů, model chování (výpočetní modul) 15. KRITÉRIA PRO SVISLÝ PRŮHYB VODOROVNÝCH NOSNÝCH PRVKŮ - Kritérium obecné použitelnosti: průhyb při kvazistálém zatížení nesmí překročit 1/250 rozpětí - pro omezení průhybů může být použito nadvýšení: velikost nadvýšení bednění nejvýše 1/250 rozpětí - kritérium průhybů po zabudování neseného prvku (příčky…): průhyb nosného vodorovného prvku nejvýše 1/500 rozpětí - ostatní omezení by měla být uvažována v závislosti na náchylnosti k porušení připojených prvků 16. VYMEZUJÍCÍ POMĚR ROZPĚTÍ A ÚČINNÉ VÝŠKY, UPLATNĚNÍ - vychází se z křivosti - Používá se k ověřování průhybů (jednoduchá metoda založená na ověření štíhlosti prvku, nebo se ověřují výpočtem 17. PODSTATA PŘEDPJATÉHO BETONU - Malou pevnost betonu v tahu lze kompenzovat kromě přenášení tahu ocelovou výztuží (železobeton), i odstraněním tahu (klenbovým účinkem – oblouky, nebo předpětím – předpjatý beton) - Umístěn taky v místě tahu u betonu (nejdříve namáhám na tlak, pak předepnu, aby nevznikl tah) - Vznikají tlaky nahoře od zatížení svislého (užitného) ->> když se sečte suprapozice, dostaneme u dolního líce nulový tah ->> elastický rozbor - Pražce, stropní prvky, překlady, nosníky, membránové konstrukce na velké rozpětí, nosné kce, mostní kce, spojitý nosník 18. PŘEDEM A DODATEČNĚ PŘEDPJATÝ BETON, POSTUP PŘEDPÍNÁNÍ - Předem ->>> 1. mezi kotvy se napne kabel, 2. zabetonuje se to, 3. ztvrdne to, 4. ustřihnou se konce kabelů a přenese se napětí z kabelu do betonu - Dodatečně ->>> 1. nejdřív se nosník vyrobí z betonu a opatří se kanálky, 2. do nich se vloží předpínací kabel 19. VLIV PŘEDPĚTÍ NA SMYKOVOU ODOLNOST PŘEDPJATÝCH PRVKŮ - Smykové trhliny předpjatého nosníku vznikají pod menším úhlem - Trhliny předpjatého nosníku vznikají při vyšším zatížení než u železobetonového nosníku (vydrží víc) - Smyková pevnost je větší, závisí na normálovém napětí 20. PŘETVOŘENÍ PŘEDPJATÝCH PRVKŮ POROVNÁNÍ S ŽELEZOBETONEM - Přetvoření předpjatých prvků je výrazně NIŽŠÍ než u železobetonových