Souhrn práva na vzdělání PDF

**[PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ A JEHO REALIZACE]** - Prameny úpravy: ústavní základ, školský zákon, zvláštní zákon pro ústavní výchovu, zákon o pedagogických pracovnících, zákon o vysokých školách - **Čl. 33 LZPS:** - Podle zákona předškolní vzdělávání není zahrnuto do povinné školní doch...

**[PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ A JEHO REALIZACE]** - Prameny úpravy: ústavní základ, školský zákon, zvláštní zákon pro ústavní výchovu, zákon o pedagogických pracovnících, zákon o vysokých školách - **Čl. 33 LZPS:** - Podle zákona předškolní vzdělávání není zahrnuto do povinné školní docházky - Úpravu předškolního vzdělávání také najedeme spíše na zákonné úrovni než na ústavní - Patří ale do práva na vzdělání - Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách- není ale také dořešeno, kam vlastně patří vyšší odborné školy - Bezplatnost školství je zaručena ve školách od státu, kraje nebo dobrovolného svazku obcí - Subjekt práv na vzdělání je nejenom státní občan, ale i občan členské země EU - Zásady vzdělávání- rovný přístup, zákaz diskriminace - Do nediskriminačního přístupu také zahrnujeme garanci možnosti oprav nebo zápis na základní školu - Právo na vzdělání má větší rozsah než povinná školní docházka, patří tam i střední, vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání - Realizace práva na vzdělání probíhá ve vzdělávací soustavě (viz otázka 3) - Školská soustava - Školy mateřské - Základní - Střední - Gymnázium - Střední odborná škola - Střední odborné učiliště - Vyšší odborné - Terciální vzdělávání (VŠ, otázka VOŠek) - Univerzitní - Může uskutečňovat všechny druhy studijních programů (doktorské studium → to neuniverzitní nemohou nabízet) - Neuniverzitní (málo jich je) - Pobočné linie - (konzervatoř střední i vyšší odborné vzdělávání) - Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky - ZUŠky - Obsah učiva určuje rámcový a školní vzdělávací program - Je to vnitřní předpis (opatření obecné povahy) sui generis, ze kterého mají školy vycházet - Pokud to nedodržují, tak může být vyhotoven posudek a při nejhorším může být škola vymazána z rejstříku (zrušení oprávnění vyučovat) **Pozn. z komentáře LZPS:** - čl. 33 Listiny má dvě dimenze: za prvé, jakési přímo účinné „tvrdé jádro", které tvoří podstatu a smysl daného ustanovení. Plyne přímo z čl. 33 Listiny a zákonodárce je nesmí porušit. Za druhé, ostatní úprava tematicky se dotýkající práva na vzdělání, která tvoří jakousi „běžnou" úpravu jeho realizace v rovině jednoduchého práva a je v dispozici zákonodárce - tvrdým jádrem odst. 3 čl. 33 Listiny je také možnost zřídit a provozovat nestátní školy pro soukromé subjekty - Právo na vzdělání zaručené první větou prvního odstavce můžeme vnímat minimálně ve třech různých vrstvách: právo na rovný a férový přístup ke vzdělání (přístup); právo na setrvání ve vzdělávacím procesu při plnění stanovených podmínek (proces); právo na vzdělání určitého obsahu či v určité (minimální) kvalitě (obsah) - Je dána možnost přezkoumávat otázky přístupu ke vzdělání i otázky týkající se průběhu a setrvání v daném vzdělávacím procesu či vyloučení z něj - Otázka školného na vysokých školách je především otázkou politickou - Pomoc státu při studiu může mít dvě dimenze: individuální a kolektivní - V individuální rovině se bude jednat především o pomoc finanční v podobě stipendií či příspěvků - V kolektivní rovině se jedná o strukturální a systémová opatření pro zajištění přístupu ke vzdělání pro specifické okruhy obyvatelstva či menšiny (souvisejíc rozsudek ESLP D.H. proti ČR) 2. **[VEŘEJNÁ SPRÁVA ŠKOLSTVÍ]** - Správ škol a školských zařízení spadá do státní správy **Zřízení školy** - většinou obce, ale i příspěvková organizace nebo školská právnická osoba - obce se také mohou domluvit a sdružit a spolu zřídit školu (předtím je nutné uzavření dobrovolného svazku obcí, který je pak ten zřizovatel)  - mateřské školy nebo školská zařízení- obrátíme se na krajský úřad  - základní školy- obrátíme se na ministerstvo školství  - tyto dvě instituce vedou školský rejstřík (veřejný seznam) - instituce, která bude školou tam musí být zapsána (ale jsou tam i další údaje)  - pokud je zřizovatel veřejnoprávní osoba, tak tu školu musí financovat (ale dostává příspěvky)  - soukromé osoby to mají složitější, protože mají nárok na prostředky ze státního rozpočtu přidělené krajem, ale je otázka, jestli je tu právní nárok, nebo je to jen koncese ze strany státu bez právního nároku  - žádost o zápis může být zamítnuta, pokud není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR nebo kraje (naplánován do roku 2027) - důvody pro zamítnutí jsou pouze taxativně vymezeny -\> povolovací režim (ale jsou užity velmi vágní pojmy, takže ve skutečnosti něco mezi povolovacím a zamítacím režimem) **Postavení ředitele** - Ředitel školy: - rozhoduje ve všech záležitostech - odpovídá za poskytování vzdělávacích služeb - odpovídá za úroveň vzdělávání - vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti - vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků - zajišťuje informování o průběhu a výsledcích dítěte - odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky - stanovuje organizaci provozu - odpovídá za finance - zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán - projednává zásadní pedagogické dokumenty a opatření a k názorům pedagogické rady ředitel přihlédne - ředitel rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy (takže i ředitel soukromé školy vykonává státní správu) - má metodické pokyny- jsou neregulativní, ale mají presumpci správnosti, takže pokud se jimi řídí, tak se musí dokázat, že to dělá špatně  - pokud se jím ale neřídí, tak to neznamená automaticky, že to dělá špatně  - rozhoduje o právech a povinnostech- je to orgán státní správy  - státní správu tedy vykonává i ředitel soukromé školy  - ředitel je jmenován na základě konkursu, vždy na 6 let (může být i vícekrát za sebou) - ředitel je odvolán za podmínek: - pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti - nesplnění studia - zánik pracovního místa ředitele **Postavení školské rady** - orgán školy umožňující podílet se na správě školy - Členem školské rady nemůže být ředitel školy - Členové školské rady jsou voleni, pokud nejsou obsazena všechna místa, jmenuje členy ředitel - Funkční období členů školské rady je tři roky - Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně - Pravomoci: - vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování - schvaluje výroční zprávu o činnosti školy - schvaluje školní řád, stipendijní řád - schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků - projednává návrh rozpočtu - projednává inspekční zprávy České školní inspekce - podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy **Školní řád ** - výchovná opatření bez právních důsledků nemůže správní soud nijak zrušit, protože to nemá žádné právní důsledky (např. důtka apod.)  - pokud to není zásah do práv, tak jde se k civilnímu soudu domáhat protiprávní dehonestace  - výsledek by byl omluva  3. **[VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVA, ŠKOLY A ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ PODLE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA]** - kromě školského zákona působí i vyhlášky  - Školská soustava - Školy mateřské - Základní - Střední - Gymnázium - Střední odborná škola - Střední odborné učiliště - Vyšší odborné - Terciální vzdělávání (vš, otázka VOŠek) - Univerzitní - Může uskutečňovat všechny druhy studijních programů (doktorské studium → to neuniverzitní nemohou nabízet) - Neuniverzitní (málo jich je) - Pobočné linie - (konzervatoř střední i vyšší odborné vzdělávání) - Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky - ZUŠky   - dokument tzv. dlouhodobý záměr je na centrální i krajské úrovni  - aby se něco mohlo stát, musí to být v souladu s tímto dlouhodobým záměrem    - vysoké školy se také člení na univerzitní a neuniverzitní  - univerzitní mohou uskutečňovat všechny druhy studijních programů  - fakulta nemá právní subjektivitu, ale má práva  - fakulta dostává přidělené peníze    - Školská zařízení - Zájmová vzdělávací zařízení - Školní družina, školní klub,... - Poradenská zařízení - Účelová zařízení (knihovna,...) - Zařízení školního stravování - Výchovná ubytovací zařízení - Domov mládeže (obyčejný intr) - internát (vyhrazen pro žáky se zvláštním potřebami) - školy v přírodě - zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy - dětský domov - dětský domov se školou - výchovný ústav - „doškolovák"   - stát, kraj nebo svazek obcí může zřídit příspěvkovou organizaci  - toto plus soukromá osoba může zřídit školskou právnickou osobu  - oprávnění se získá dostáním do školského rejstříku (z úrovně ministerstva nebo krajského úřadu)    - u soukromé vysoké školy se musí získat státní souhlas (oprávnění učit programy) -\> musí ukázat, že ty programy má a splní předpoklady  4. **[PŘEDŠKOLNÍ A ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA]** **Předškolní vzdělávání** - Podle zákona předškolní vzdělávání není zahrnuto do povinné školní docházky - Úpravu předškolního vzdělávání také najedeme spíše na zákonné úrovni než na ústavní - Patří ale do práva na vzdělání - Organizováno pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let - Poslední rok před povinnou školní docházkou je předškolní vzdělávání povinné - Je poskytováno v mateřské škole - Zřizování mateřských škol- Obec nebo dobrovolný svazek obcí + Ministerstva a ostatní organizační složky státu jako státní příspěvkové organizace - ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte - přednostně se přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně třetího roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu v příslušném školském obvodu - ředitel mateřské školy může rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže - se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny - zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy - ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení - zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání nebo úplatu za školní stravování - Rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné **Základní vzdělávání a povinná školní docházka** - Ústavní základ- **Čl. 33 LZPS:** (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. - Povinná školní docházka se vztahuje na občany ČR a občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů - Dále také na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně déle než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany **Trvání** - povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnácti let - začíná počátkem školního roku, který začíná po dosažení šestého roku věku, pokud není odklad - Dítě, které dosáhne šesti let mezi zářím a koncem června může nastoupit, ale je potřeba doporučení **Zápis a odklad** - Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku - Místo a dobu zápisu stanoví ředitel školy - O přijetí rozhoduje ředitel školy - Odklad je možný, není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce v době zápisu dítěte k povinné školní docházce - Ředitel tehdy může odložit začátek povinné školní docházky o jeden školní rok - \+ je potřeba doporučení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa - Lze odložit lze nejdéle do roku, kdy dítě dosáhne 8 let - Odklad může být zařízen i během prvního pololetí, pokud se ukáže že, dítě není dostatečně vyspělé **Místo vzdělávání** - Spádová škola= Docházka se plní v základní škole se sídlem ve školském obvodu, v němž má žák místo trvalého pobytu - Zákonný zástupce ale může zvolit jinou než spádovou školu - Žák v ústavní výchově, ochranné výchově nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené při tomto školském zařízení nebo ve spádové škole nebo jiné státní škole **Alternativy plnění vzdělávání na ZŠ** - ve škole mimo území ČR (+ **může** být i žákem školy v ČR) - ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR (+ **může** být i žákem školy v ČR) - v zahraniční škole na území ČR vzdělávající podle zahraničního vzdělávacího programu (+ zároveň **musí** být žákem klasické školy v ČR) - v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol (tzv. evropská škola+ **může** být zároveň žákem klasické školy) - Pokud žák nemůže v zahraničí plnit povinnou školní docházku, plní ji formou individuální výuky - Základní vzdělání žák získá úspěšným ukončením základní školy, nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo osmileté konzervatoře - Také se získá po splnění povinné školní docházky úspěšným ukončením kursu na základní nebo střední škole - Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň - První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým - pokud nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků lze zřídit jen některé **Nepřítomnost žáka** - Zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti - Ředitel školy může uvolnit žáka zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu a určí náhradní vzdělávání - U tělesné výchovy ředitel uvolní žáka na základě posudku registrujícího lékaře, pokud má být žák uvolněn na pololetí nebo na školní rok **Vysvědčení** - Každé pololetí se vydává vysvědčení - za první pololetí lze vydat výpis z vysvědčení - klasifikace= hodnocení výsledků na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací - O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel se souhlasem školské rady - U žáka s vývojovou poruchou učení může ředitel rozhodnout o použití slovního hodnocení - Na speciální škole se hodnotí slovně **Postoupení do vyššího ročníku** - Do vyššího ročníku se postoupí, pokud žák na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů z nichž byl uvolněn - postoupí i žák prvního a druhého stupně ZŠ, který již v daném stupni ročník opakoval, a to bez ohledu na prospěch - Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti, může požádat ředitele o přezkoumání výsledků a je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel, krajský úřad - Pak se nařídí komisionální přezkoušení žáka - Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen - Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky - Ředitel školy může povolit pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnácti let - pro žáky s postižením do dvaceti let **Speciální vzdělávání** - vzdělání na speciální škole je pořád základní vzdělání - Žáci s postižením se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to na žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. - Speciální škola má deset ročníků a člení se na první (1.-6. třída) a druhý stupeň (7.-10. třída) - Mohou být zřízeny třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání dětem postižením - Může je zřídit i církev nebo registrovaná náboženská společnost - Třeba souhlas kraje - lze tam zařadit dítě od školního roku, v němž dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky (nejvýše tři roky) - třída má 4-6 žáků **Plnění na střední škole** - žák může být přijat během povinné školní docházky na střední školu-\> docházku plní na střední škole - žák může být převeden zpátky do příslušného ročníku ZŠ **Jiné způsoby plnění povinné školní docházky** - individuální vzdělávání žáka a vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením - povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky - Ředitel školy individuální vzdělávání povolí, pokud: - jsou dány závažné důvody - jsou zajištěny dostatečné podmínky - osoba, která bude žáka vzdělávat, získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou - jedná-li se o žáka ve druhém stupni základní školy, vysokoškolské vzdělání - jsou zajištěny vhodné učebnice a učební texty - Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva - Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může požádat ředitele školy o přezkoušení žáka (nebo kraj, pokud zkoušel ředitel) -\> komisionální přezkoušení - Ředitel školy ukončí individuální vzdělávání - pokud nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání - pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání - pokud žák na konci druhého pololetí neprospěl - nelze-li žáka hodnotit - na žádost zákonného zástupce žáka. - Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad způsob vzdělávání odpovídající možnostem dítěte - Zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání 5. **[PŘIJÍMÁNÍ NA SŠ A VOŠ]** - Rozlišujeme pravidlo obecné a speciální - Obecné - Přijmout lze toho, kdo dokončil povinnou školní docházku a splnil požadavky vědomostní, zájmů, zdravotní způsobilost,... - Zvláštní - Pro ty, co ještě nesplnili povinnou školní docházku - Týká se víceletých gymnázií, musí dokončit pátý nebo sedmý ročník základní školy - Ředitel rozhoduje o přijetí- výkon správy **Přijímací řízení** - V loňském roce nové - Tendence upravit rámec pro více kolové příjímání a centralizovat příjímání pro 1. a 2. kolo - První kolo - Centralizované - Základní požadavky mají být zveřejněny předem (několik měsíců) - Škola pak může nezávisle vyhlásit druhé kolo - Podání přihlášky: - zletilý sám - Nezletilý -- zákonný zástupce (rodič,...) - v ústavu prostřednictvím ředitele  - 2 přihlášky pro obory s maturitou- musí se určit pořadí, které nelze později měnit - 3 obory s obory s talentovou zkouškou - Škola pak dostane přes informační systém info, kdo se k nim dostal - Dostane se více lidí díky vícekolovosti → odpadá část, kdy někdo nenastoupí k zápisu (kvůli pořadí už je jakoby určeno kam půjdu...) - Jednotná zkouška se skládá z písemného testu z českého jazyka a literatury a z písemného testu z matematiky - Druhé kolo může ředitel vyhlásit, ale nemusí - Třetí a další kola se osamostatňují pro školu - Forma podání přihlášky: - Výhradně skrz informační systém - Skrz výpis z info systému (nekomunikujete skrz info systém přímo, ale ze systému vám něco vyleze a s tím pracujete) - Fyzickým tiskopisem - Školní přijímací zkouška - Ředitel může stanovit další požadavky - 60 procent zkoušky musí ale pocházet ze státního systému - Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku oboru středního vzdělání **Předpoklady přijetí na vyšší odbornou školu** - Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou - splnili podmínky pro přijetí **Přijímací řízení na vyšší odbornou školu** - o přijetí rozhoduje ředitel - zveřejní seznam přijatých uchazečů a vydá rozhodnutí o nepřijetí uchazeče do 7 dnů po konání přijímací zkoušky - Ředitel stanoví jednotná kritéria pro všechny uchazeče - Znalosti uchazeče - Výsledky příjmací zkoušky - Další skutečnosti - Ředitel může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku - V případě zdravotnických oborů může ředitel přijmout uchazeče do vyššího ročníku pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání uchazeče odpovídá obsahu vzdělávání v těch ročnících, které student nebude absolvovat 6. **[UKONČENÍ SŠ A VOŠ VZDĚLÁVÁNÍ, MATURITA, ABSOLUTORIUM]** **Maturita** - Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy - doklad o ukončení- maturitní vysvědčení  - společná část- otázka centralizace  - Český jazyk - Matematika/cizí jazyk - profilová část- rozvolnění, více forem (písemná práce, ústní zkouška, praktická zkouška apod.)  - 2-3 povinné předměty + nanejvýš 2 další nepovinné - u maturity jsou různé role- předseda, komisař, zadavatel  - v rámci profilové části se volí z dvou nebo tří povinných zkoušek, mohou být i dvě nepovinné zkoušky  - svatý týden před maturitou (nejméně 5 vyučovacích dnů) - Lhůta do kdy můžu vykonat maturitní zkoušku -- až 5 let po skončení studia, pokud splňuji předpoklady - Přezkoumávání průběhu a výsledku maturity - Pokud je to něco, co nepatří do společné části, či je to něco související se zadáním při společné části - → jde se za krajským úřadem - Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku - součástí soudní ochrany není přezkum znalostí, ale zda ty znalosti byly ohodnoceny správně  - soud je při přezkumu zdrženlivý, ale zkoumá nejen hodnocení ale i zda byla otázka jednoznačná **Absolutorium vyšší odborné školy** - Vyšší odborné vzdělávání se ukončuje absolutoriem - Dokladem o dosažení je vysvědčení o absolutoriu a diplom absolventa - absolutorium se skládá ze zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce - Student přestává být studentem vyšší odborné školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal absolutorium - Absolutorium se může složit do 5 let po ukončení studia - Možnost požádat krajský úřad o přezkum hodnocení **Judikatura:** *Usnesení RS Nejvyššího správního soudu ze dne 19. srpna 2014, č. j. 6 As 68/2012-47I* *I. V řízení o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou* *didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,* *středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je třeba podle § 180 odst. 1 správního řádu z* *roku 2004 aplikovat v otázkách, jejichž řešení je nezbytné, správní řád. Proti rozhodnutí o této* *žádosti není opravný prostředek přípustný.* *II. Rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky* *konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,* *základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je třeba považovat za rozhodnutí* *podle § 65 odst. 1 s. ř. s.* *III. Soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku části* *maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 zákona č. 561/2004* *Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, povinen* *přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné* *správnosti hodnocení testových otázek a úloh.* *Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. Září 2017, č. j. 7 As 42/2017 - 19* *Soud je při přezkumu rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky* *povinen respektovat zásadu zdrženlivosti a sebeomezení; zkoumá tak, zda zadání úlohy bylo* *zřetelné a jednoznačné a zda způsob vyhodnocení správnosti řešení je logický a objektivní.* *Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. května 20921, č. j. 3 As 107/2019-38* *Výmaz střední školy poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou z rejstříku škol a* *školských zařízení z důvodu dle § 150 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 2 odst. 2 písm. b) zákona* *č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání,* *nelze provést pouze na základě míry úspěšnosti žáků u společné části maturitní zkoušky. V* *řízení o výmazu školy je třeba komplexně posoudit kvalitu vzdělávání poskytovaného střední* *školou.* 7. **[ŽÁCI A STUDENTI ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL]** **Kdo může být žákem (viz 1. otázka)** - Subjekt práv na vzdělání je nejenom státní občan, ale i občan členské země EU - Zásady vzdělávání- rovný přístup, zákaz diskriminace - Do nediskriminačního přístupu také zahrnujeme garanci možnosti oprav nebo zápis na základní školu - Povinná školní docházka se vztahuje na občany ČR a občany jiného členského státu EU, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dnů - Dále také na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR trvale nebo přechodně déle než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany **Výchovná opatření** - výchovná opatření- pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření - Kázeňské opatření- napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy (bez právních důsledků) - může je udělit ředitel nebo třídní učitel - Ředitel může v případě závažného zaviněného porušení povinností rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení - Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku. - Pokud se student dopustí opakovaných slovních a úmyslných fyzických útoků, ředitel to oznámí orgánu sociálně-právní ochrany dětí a státnímu zastupitelství **Povinnosti žáků a studentů** - řádně docházet do školy - dodržovat školní řád - plnit pokyny pedagogických pracovníků - Zletilí žáci a studenti jsou dále povinni: - informovat školu o zdravotních obtížích - dokládat důvody své nepřítomnosti - oznamovat údaje a změny v údajích - Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni: - zajistit docházení do školy - osobně se zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka - informovat školu o zdravotních obtížích - dokládat důvody nepřítomnosti - oznamovat údaje a změny v nich **Práva žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků** - na vzdělávání a školské služby - na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání - volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí - zakládat samosprávné orgány žáků a studentů - vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání - na informace a poradenskou pomoc školy - to samé také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků 8. **[PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ]** - koná vyučovací, výchovnou, speciálně pedagogickou, pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného - zaměstnanec PO, která vykonává činnost školy, zaměstnanec státu, nebo ředitel školy - též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociálních služeb - učitel, pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, vychovatel, speciální pedagog, školský logoped, psycholog, pedagog volného času, asistent pedagoga, trenér, metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně, vedoucí pedagogický pracovník **Práva a povinnosti** - Právo na: - zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické - aby nebylo do jejich činnosti zasahováno v rozporu s předpisy - volit a být voleni do školské rady - objektivní hodnocení své pedagogické činnosti - Povinnosti: - povinnost vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání - chránit a respektovat práva žáka nebo studenta - chránit bezpečí a zdraví žáka a studenta - vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj - zachovávat mlčenlivost - poskytovat informace spojené s výchovou a vzděláváním - povinnost dalšího vzdělávání na obnovení, udržení a doplnění kvalifikace - Organizuje ředitel školy **Předpoklady pro výkon** - svéprávnost - odborná kvalifikace - bezúhonnost - zdravotní způsobilost - znalost českého jazyka (minimálně B2, ale pro ZŠ, školku, SŠ C1) - neprokazuje to osoba, která má z ČJ maturitu, nebo pokud vyučuje v jiném jazyce než ČJ **Začínající učitel** - určí se uvádějící učitele - Uvádějící učitel metodicky vede začínajícího učitele po dobu jeho adaptačního období - Adaptační období učitele- od vzniku prvního pracovního poměru do skončení 2 let trvání pracovního poměru - prodlužuje o dobu trvání celodenních překážek v práci, pokud tyto překážky trvají nepřetržitě déle než 4 měsíce. **Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy** - třeba učitelská praxe v délce: - 3 roky pro ředitele mateřské školy, - 4 roky pro ředitele ZŠ a ZUŠ - 5 let pro ředitele SŠ, jazykové školy, konzervatoře, VOŠ a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a středisek výchovné péče - Třeba znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol 9. **[VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA, JEJÍ FAKULTY A DALŠÍ SOUČÁSTI, AKADEMICKÁ OBEC]** - pramen právní úpravy je vysokoškolský zákon  - osoba, která poskytuje vzdělávání je vysoká škola -- veřejná, státní nebo soukromá  - veřejná je zřízena zákonem (zřízeny ze státních vysokých škol, které byly odstátněny)  - některé i vznikly např. oddělením od už existující veřejné vysoké školy  - vytvoření na zelené louce by šlo udělat zákonem, ale nejsou na to peníze  - veřejná vysoká škola je PO sui generis (veřejnoprávní korporace (členství v akademické obci- samospráva) s prvky ústavu (užitné funkce))  - **státní** vysoké školy jsou policejní akademie a vojenská univerzita obrany  - vojenská je organizační složka v rámci organizační složky  - policejní akademie je organizační složka  - akademická práva a akademické svobody → akademické prostředí má být na každé VŠ - závislé na zřizovateli  - vysoká škola se může členit na fakulty, ale je to upraveno jen u veřejných škol  - školy se dělí podle toho, jaký typ studijního programu může škola realizovat -- hierarchie studijních programů (bakalářský, magisterský, doktorský)  - univerzitní škola může uskutečňovat všechny typy, neuniverzitní nemůže uskutečňovat to doktorské studium  **Samospráva** - vnitřní organizace - podmínky přijetí - tvorba a uskutečňování studijních programů - organizace studia - rozhodování o právech a povinnostech studentů - pracovněprávní vztahy - jmenování profesorem - spolupráce s jinými vysokými školami a zahraniční styky - hospodaření - stanovení výše poplatků **Veřejné vysoké školy ** - veřejné vysoké školy mají předepsanou strukturu orgánů  - je to korporace- má akademickou obec (pracovníci + studenti)  - vymezení studenta i akademického pracovníka je problematické  - pracovník musí vyvíjet tvůrčí činnost, uměleckou, výzkumnou, vědeckou\... + musí učit  - musí být v pracovním poměru (ne dohody o pracích) a ten předmět musí být sjednaný druh práce učení i tvůrčí činnost  - student má ke škole veřejnoprávní vztah- při porušení povinnosti je to veřejnoprávní delikt, kdyžto u pracovníka to bude porušení pracovní nebo etické kázně (soukromoprávní)  **Orgány **  - v čele je zastupitelský orgán- povstane z osobního základu (koncept valné hromady)- volený akademický senát (maximálně z poloviny je tvořen studenty)  - prorektoři a proděkani nejsou orgán, pouze děkan nebo rektor je orgán  - vědecká rada (umělecká rada)- orgán vytvářející se z vůle děkana nebo rektora s předchozí vůli senátu, senát může zablokovat někoho, aby tam nebyl  - můžou tam být i lidé, kteří s institucí jinak nemají nic společného  - pokud nemají radu pro vnitřní hodnocení, tak návrhy programů jdou přes tuto radu  - disciplinární komise- na úrovni školy existuje jedině tehdy, když má studenty, kteří nejsou zapsáni ani na jedné z fakult nebo nemá fakulty  - jinak jsou ustaveny na úrovni fakult  - šéf aparátu- nazýván tajemník na fakultě, kvestor na škole  - řídí hospodaření  - správní rada- není to orgán školy, spíše orgán kontroly veřejnosti nad činností instituce  - jmenuje to MŠMT  - musí dát souhlas s některými právními jednáními  - Rektor- V čele veřejné vysoké školy - Funkční období je čtyřleté **Členění** - VŠ je konfederace fakult- byla tendence to více sjednotit** ** - fakulta není osobnost ale má práva - Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti: - fakulty - vysokoškolské ústavy - jiná pracoviště - účelová zařízení (ubytování, stravování, tvůrčí a sportovní činnost) - Fakulta- uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program - má samosprávný zastupitelský akademický orgán - orgány: akademický senát, děkan, vědecká rada nebo umělecká rada, disciplinární komise, tajemník - Akademická obec- akademičtí pracovníci + studenti **Dozorčí působnost ministerstva** - Je-li některé opatření veřejné vysoké v rozporu se zákonem vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu - ministerstvo může omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo ten výkon může odejmout úplně - např. při neustavení samosprávných orgánů, nemá akreditovaný ani jeden studijní program nebo má nedostatky v hospodářství, nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout... 10. **[STATUTÁRNÍ PŘEDPISY VEŘEJNÉ VŠ A FAKULTY]** **Statutární předpisy ** - upravují organizaci a činnost veřejné vysoké školy a postavení členů akademické obce - jádro jsou předpisy statutární a vnitřní předpisy (substatutární)  - struktura předpisů je předepsaná zákonem -- hlavní je statut, pak jsou další vymyšlené jednotlivými školami  - statut vysoké školy má upravovat pravidla hospodaření (základní pravidla), detailnější pravidla stanoví pravidla hospodaření jako zvláštní statutární předpis  - některé školy daly takový předpis jako přílohu toho statutu  - zákon neříká, že statut má větší normativní sílu než ostatní, všechny jsou na stejné úrovni  - Vnitřními předpisy- hlavně **statut veřejné vysoké školy**, dále volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy, jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, vnitřní mzdový předpis... - Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména: - název, sídlo a typ vysoké školy - právní předchůdce - podmínky pro přijetí ke studiu - podmínky studia cizinců - organizační strukturu - poplatky - užívání insignií - hospodaření **Vnitřní předpisy fakulty** - musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy - Vnitřními předpisy fakulty jsou- statut fakulty, volební řád akademického senátu fakulty, jednací řád akademického senátu fakulty... - Vnitřní předpisy teologických fakult musí schválit i příslušná církev nebo náboženskou společnost, pokud to má církev nebo společnost zakotveno ve svých vlastních předpisech **Přijetí návrhu vnitřního předpisu** - Schvalovány akademickým senátem - na návrh děkana nebo v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh člena akademického senátu fakulty **Předpoklad platnosti** - Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem - Žádost podává rektor - Odporuje-li vnitřní předpis zákonu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne **Náprava vad vnitřního předpisu** - Akademický senát na návrh rektora zruší vnitřní předpis anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy - Je-li některé opatření v rozporu se zákonem vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu **Důsledek nepřijetí „povinného" vnitřního předpisu** - Je-li některé opatření veřejné vysoké v rozporu se zákonem vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu - ministerstvo může omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo ten výkon může odejmout úplně - např. při neustavení samosprávných orgánů, nemá akreditovaný ani jeden studijní program nebo má nedostatky v hospodářství, nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout... 11. **[BAKALÁŘSK, MAGISTERSKÉ A DOKTORSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY A JEJICH AKREDITACE, INSTITUCIONÁLNÍ AKREDITACE]** - školy se dělí podle toho, jaký typ studijního programu může škola realizovat -- hierarchie studijních programů (bakalářský, magisterský, doktorský)  - univerzitní škola může uskutečňovat všechny typy, neuniverzitní nemůže uskutečňovat to doktorské studium  **Bakalářský studijní program** - příprava k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu - nejméně tři a nejvýše čtyři roky. - závěrečná zkouška + obhajoba bakalářské práce. **Magisterský studijní program** - získání teoretických i praktických poznatků, zvládnutí jejich aplikace a rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti - navazuje na bakalářský studijní program - nejméně jeden a nejvýše tři roky - pokud nenavazuje na bakaláře tak 4-6 let - státní závěrečná zkouška + obhajoba diplomové práce - V oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství a veterinárního lékařství a veterinární hygieny - rigorózní zkouška - Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul \"magistr\", mohou vykonat státní rigorózní zkoušku + obhajoba rigorózní práce - Pak speciální titul, např. JUDr **Doktorský studijní program** - vědecké bádání a samostatná tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje nebo samostatná teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění - nejméně tři a nejvýše čtyři roky. - individuální studijní plán pod vedením školitele - státní doktorská zkouška + veřejnou obhajobou disertační práce **Akreditace** - vychází z toho, že je tu schopnost programy uskutečňovat  - akreditace nejsou svěřeny MŠMT, ale národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství  - tento úřad figuruje jako ústřední správní úřad (věcná působnost, ve které mu není nikdo nadřízen)  - opravňuje vysoké školy, aby učily nebo ne  - posuzuje návrh studijního programu  - některé školy se samy mohou opravňovat, aby učily (také mají právo sebe akreditovat) - musí ale mít radu pro vnitřní hodnocení a potom se mohou ucházet o institucionální akreditaci -\> dostanou pak oprávnění rozhodovat si o oprávnění (oprávnění uskutečňovat program, ne akreditace)  - řada škol tuto institucionální akreditaci má  12. **[ROZHODOVÁNÍ O PŘIJETÍ UCHAZEČŮ A O PRÁVECH A POVINNOSTECH STUDENTŮ VŠ, DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST]** **Podmínky přijetí a příjímání** - dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou - v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři - pro magisterský program, který navazuje na bakalářský studijní program, je nutné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu - pro doktorský programu je nutné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu - Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky- znalosti, schopnosti, nadání, kredity, zdravotní způsobilost... - vysoká škola nebo fakulta zveřejní nejméně v čtyřměsíčním předstihu lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání - je-li škole udělena akreditace, tato lhůta může být zkrácena na jeden měsíc - Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu - rozhoduje děkan fakulty pokud program uskutečňuje fakulta, pokud ho uskutečňuje celá vysoká škola, tak rozhoduje rektor - Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia **Práva studenta** - studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů - výběr studijních předmětů a vytvoření studijního - výběr učitele určitého studijního předmětu - konat zkoušky - zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti - navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce - používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium - volit a být volen do akademického senátu - stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání **Povinnosti studenta** - vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu - dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí - hradit poplatky - hlásit adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové schránky - hlásit ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu - dostavit se na předvolání k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia - Zaviněným nesplněním povinnosti vzniká i povinnost nahradit vysoké škole náklady **Rozhodování o právech a povinnostech** - Ve věci: - povolení mimořádného opravného termínu zkoušky - povolení opakovat část studia - přerušení studia - uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek - přiznání stipendia - vyměření poplatku - nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu - disciplinárního přestupku - vyloučení ze studia **Disciplinární přestupek** - zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy - lze uložit sankce- napomenutí, podmíněné vyloučení, vyloučení ze studia (pouze za úmyslné spáchání nebo přijetí ke studiu na základě podvodu) - roční promlčecí lhůta **Řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce** - rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala - rozhodne se, pokud v důsledku úmyslného trestného činu se nesplnily podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách - Nebo bylo porušeno duševního vlastnictví nebo dobré mravy - Pokud byla závěrečná zkouška jen zdánlivá - Promlčecí doba 3 roky 13. **[VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ ŠKOLSTVÍ]** **Ústavní základ** - LZPS: - Čl. 11 - Čl. 26 1. Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat provozovat jinou hospodářskou činnost. 2. Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. **Zřizování** - většinou obce, ale i příspěvková organizace nebo školská právnická osoba - obce se také mohou domluvit a sdružit a spolu zřídit školu (předtím je nutné uzavření dobrovolného svazku obcí, který je pak ten zřizovatel)  - mateřské školy nebo školská zařízení- obrátíme se na krajský úřad  - základní školy -- obrátíme se na ministerstvo školství  - tyto dvě instituce vedou školský rejstřík (veřejný seznam) - instituce, která bude školou tam musí být zapsána (ale jsou tam i další údaje)  - pokud je zřizovatel veřejnoprávní osoba, tak tu školu musí financovat (ale dostává příspěvky)  - soukromé osoby to mají složitější, protože mají nárok na prostředky ze státního rozpočtu přidělené krajem, ale je otázka, jestli je tu právní nárok, nebo je to jen koncese ze strany státu bez právního nároku  - žádost o zápis může být zamítnuta, pokud není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR nebo kraje (naplánován do roku 2027) - důvody pro zamítnutí jsou pouze taxativně vymezeny -\> povolovací režim (ale jsou užity velmi vágní pojmy, takže ve skutečnosti něco mezi povolovacím a zamítacím režimem) **Financování** - MŠMT poskytuje podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu - Ministerstvo poskytuje kraji peníze a krajský úřad pak poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení dotaci a kontroluje její využití **Typologie vysokých škol** - Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní - Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní **Vznik, změny a zrušení veřejné vysoké školy** - veřejná je zřízena zákonem (zřízeny ze státních vysokých škol, které byly odstátněny)  - některé i vznikly např. oddělením od už existující veřejné vysoké školy  - vytvoření na zelené louce by šlo udělat zákonem, ale nejsou na to peníze  - Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou **Vojenské vysoké školy, policejní vysoké školy** - státní vysoké školy jsou policejní akademie a vojenská univerzita obrany  - vojenská je organizační složka v rámci organizační složky  - policejní akademie je organizační složka  - Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky pro ozbrojené síly - Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě. - Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky pro bezpečnostní sbory a obecní policii - Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru. **Oprávnění k činnosti soukromé vysoké školy** - Souhlas může být udělen PO, která má sídlo na území některého členského státu EU, nebo která byla zřízena podle práva některého členského státu EU - Akreditační úřad ale musí vydat souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu - soukromé vysoké škola tedy není to instituce ale oprávnění  - je tu osoba, která se uchází o oprávnění působit jako VŠ  - titul tu není zákon, ale státní souhlas od MŠMT  - narozdíl od veřejné školy, nejdříve musí prokázat, že má personální zajištění, materiální zajištění, úmysl uskutečňovat vzdělávací programy  - poté co dostane státní souhlas tak si musí akreditovat vzdělávací programy, a pokud to nestihne tak ten souhlas zase může být odebrán