Závěrečný test Socioekonomická geografie PDF

Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Socioekonomická geografie Meto...

Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Socioekonomická geografie Metody a techniky Metoda = způsob organizace výzkumu, určuje způsob vědeckého poznání, výběr ukazatelů a způsob analýzy získaných dat a informací Technika = způsob získávání a zpracování dat a informací, výběr použité techniky závisí na charakteru dat a informací Hranice mezi metodami a technikami lze v některých případech obtížně stanovit, neboť se mohou v jednotlivých etapách vědecké práce prolínat Základní metody ekonomicko-geografického výzkumu: 1. Historicko-geografická metoda – tradiční metoda, používá se při studiu vývoje socioekonomického prostředí daného území a) Rekonstrukční – rekonstrukce původního socioekonomického prostředí, zachycení jeho změn v průběhu stanoveného období až po současnost b) Retrospektivní – vychází se ze současného stavu a postupuje se směrem do minulosti c) Historických průřezů – provedení průřezů v určitých důležitých historických obdobích - Využití dobových písemných materiálů, map, statistik a dalších pramenů (fotografie, obrazy…) 2. Terénní výzkum – umožňuje: - verifikovat analýzy statistických dat a dalších podkladových materiálů přímo v území - získat nové a rozšiřující poznatky o území - hierarchizovat získané poznatky z hlediska daného území 3. Reprezentativní - Používá se v případě, že není vědecky zpracovat celé území - Provede se výběr takových prvků, které: ➔ Reprezentují zemi z hlediska struktury a intenzity a jejichž zevšeobecněním lze popsat dané území ➔ Pro výběr se použije technika proporcionálního nebo teritoriálního výběru nebo jejich kombinace podle předmětu výzkumu 4. Dálkový výzkum Země - Vyhodnocení a interpretace leteckých fotografií - Vyhodnocení a interpretace družicových snímků Základní techniky ekonomicko-geografického výzkumu 1. Analýza a studium písemných dokumentů – sestavení přehledů (survey) - Včetně elektronických zdrojů – sestavení přehledů - Jednoduchá rozšířená metoda, jejíž uplatnění vyžaduje: Vypracovat přehled dostupných materiálů Definovat cíle výzkumu s ohledem na dostupné MATERIÁLY – co, v jakém rozsahu a v jakém prostorovém nebo sektorovém členění lze z dokumentů analyzovat Výsledek analýzy se často verifikuje ostatními metodami - Použité zdroje je nutné citovat 2. Pozorování - Vyžaduje: Předběžnou přípravu Stanovení základního hlediska Schopnost odlišit podstatné a specifické od všeobecného a netypického 1 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Při přípravě je nutno stanovit: Jaké jevy a procesy se budou pozorovat Do jaké hloubky bude pozorování probíhat V jakém rozsahu bude zvažován situační kontext Zda se budou pozorovat pouze procesy nebo i jejich příčiny a důsledky Časový rámec (např. vybraná období podle ekonomického vývoje) - Výsledek pozorování se používají pro srovnání výsledků dosažených jinými metodami, mohou mít kvantitativní charakter (např. v oblasti dopravy) 3. Dotazník (anketa) - Velmi často používaná metoda, která umožňuje získat odpovědi v relativně krátkém čase od velkého počtu osob, resp. Institucí - Pro realizaci je třeba: Formulovat jasně omezený počet otázek (vyplnění dotazníku by mělo být jednoduché a nemělo by zabrat moc času). Dotazník by měl být před finalizací upraven na základě konzultace Dobře vybrat osoby nebo instituce, kterým bude dotazník zaslán Vhodně formulovat průvodní dopis tak, aby ten, kdo má dotazník vyplnit, pochopil, o co jde, a byl ochoten to udělat Problém dotazníků posílaných elektronickou poštou 4. Rozhovor (interview) - Vyžaduje kvalifikaci nejen v geografii, ale také sociologii a psychologii - Nutná kvalitní příprava otázek s ohledem na osoby - řízený rozhovor - Přesně vymezený systém otázek – řazení od obecných k speciálnějším, podrobnějším - Individuální nebo s více účastníky (brainstorming) - Nutné: Získat si partnera tak, aby byl ochoten odpovídat a poskytl žádané informace Usměrnění, aby partner odpověděl na všechny stanovené otázky Zachovat nestrannost, neovlivňovat partnera Zachovávat společenská pravidla Techniky ekonomicko-kartografické analýzy 1. Sestavení bodových map - Znázornění rozmístění studovaného jevu pomocí stejně velkých bodů, které odpovídají určité hodnotě studovaného jevu a) Kartogramová lokalizace - Body jsou rozmístěny rovnoměrně po celém území administrativní jednotky - Např. počet obyvatel zemí – 1 bod = 1 milion obyvatel b) Topografická lokalizace - Body jsou v těch místech, kde se skutečně vyskytují - Např. body zobrazující základní školy v ČR - Vyžaduje přesná statistická data 2. Sestavení značkových map - Značky různých tvarů a barev nahrazují objekty lokalizované v určitých místech - Tvar a barva vyjadřují kvalitu (o co se jedná), velikost značky kvantitu - Značky jsou obvykle dvojrozměrné, příp. trojrozměrné - Nezbytnou součástí je přehledná, srozumitelná a úplná agenda - Na rozdíl od bodové metody vyjadřuje více kvalitativně odlišných znaků přehlednou formou, dokáže nabídnout větší spektrum různorodých informací - Např. zobrazení významných církevních památek v ČR, velikostí značky a barvou zobrazit nejvíce frekventovaná letiště v Evropě 3. Technika izolinií - Izolinie – čáry, které spojují místa se stejnou hodnotou sledovaného jevu 2 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Využití izolinií – významné např. při studiu dopravní obslužnosti a) Izochory – čáry spojující místa stejně vzdálená od daného místa po dopravních cestách b) Izochrony – čáry spojující místa stejně časově vzdálená od daného místa – při zkoumání dojížďky 4. Technika ohraničených ploch (areálů) - Na mapě se vymezují plochy s výskytem daného prostorového jevu, popř. jeho konkrétních hodnot, nebo několika vybraných jevů (areál jejich průniku) - Názorné prostorové vymezení existence studovaného jevu (popř. souboru jevů) - Např. při rajonizaci CR v ČR znázornění horské krajiny, venkovských krajin, urbanizovaných prostorů 5. Kartogramy - Znázornění kvalitativní i kvantitativní odlišnosti daného jevu v územních jednotkách, k nimž existují statistické údaje (obvykle administrativní jednotky) pomocí různých barevných odstínů nebo šrafování - Využívají se především ke znázornění relativních údajů o území - Barevná škála či šrafura je obvykle odvozena od průměrné hodnoty - Např. znázornění počtu dětí narozených mimo manželství za rok podle okresů – čím světlejší, tím méně 6. Kartodiagramy - Velikost geometrického tvaru závisí na hodnotě ukazatele - Hodnota statistického ukazatele pro určité území, obvykle územně správní jednotky - Pomocí vnitřního dělení značky lze vyjádřit strukturu ukazatele, např. zaměstnanost podle sektorů - Použití obrázků jako značek pro statistický ukazatel – piktogramy - Např. znázornění, kolik lidí pracuje, v jakém odvětví 7. Chorochromatická technika (technika barevných odstínů) - Přehledné zobrazení kvalitativního rozrůznění území podle prostorově rozložených skutečností, které vycházejí ze stejného základu (např. využitelnost půdy, typ půdy apod.) - Každá barevná plocha znázorňuje určitou kvalitativní vlastnost prostorového jevu – důležitost stupnice barev či šrafování - Základem je analýza značného množství prostorových…? - Např. vliv srážek na erozi v Evropě 8. Technika čar směru pohybu - Používá se pro znázornění přemisťování v rámci socioekonomických aktivit (cestovní ruch, mezinárodní obchod, doprava) - Čáry mohou být lokalizovány přesně (např. sledovat směr komunikace na níž probíhá doprava nebo přibližně spojovat nejdůležitější body) - Znázornění směru obvykle pomocí šipek, tloušťka čáry může vyjadřovat objem nebo intenzitu, lze strukturovat - Např. znázornění turistických proudů šipkami, odkud kam a pomocí tloušťky nebo barvy šipek počet turistů, nebo např. migrační trasy 9. Kombinace (technika čar směru pohybu + kartogramy + kartodiagramy) Politická mapa světa Stát je institucí historickou Hlavní specifické znaky státu: 1. Princip teritoriality 2. Státní moc 3. Princip suverenity 3 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Členění států 1. Suverénní (nezávislé) státy Dva principy: - Suverenita na určitém území - Historická opodstatněnost státu a jako její důsledek obecné mezinárodně právní uznání - Federální státy: USA, Kanada, Austrálie, Rusko, Německo, Brazílie, Indie - Přes 200 suverénních států 2. Závislá území - Zámořská území (ze zámořské kolonie – Francouzská Guyana) - Přidružené státy (stát, který není zcela suverénní – Porto Rico) - Protektoráty - Kolonie - Zvláštní teritoria (indiáni, eskymáci) Antarktis - Území problematická z hlediska státní suverenity - Demilitarizované území, pouze pro vědecké účely Základní formy státu 1. Monarchie a) Absolutní – specifický totalitní režim (Katar, Kuvajt, SAE) b) Konstituční – hlava státu pro reprezentaci Většinou nemají ústavu (VB) Suverenita lidu (Švédsko) Japonsko – demokratická republika s císařem v čele, moderní monarchie Maroko 2. Republika a) Parlamentní prezident pouze reprezentuje buďto jednokomorový nebo dvoukomorový parlament parlamentní převažují ČR, Slovensko, Finsko, Německo, Rakousko, Island, Pobaltí b) Prezidentská Podle vzoru USA, podle ústavy z 18. století, při vzniku všude monarchie Prezident si jmenuje ve volbách svoji vlastní vládu Švýcarsko, Rusko c) Parlamentně-prezidentská Oblíbenost v Africe Francie (původně parlamentní), Indie 1. Vyspělé kapitalistické státy - Vyspělý funkční demokratický systém - Rozvinutá ekonomika - USA, Kanada, Japonsko, Izrael, Austrálie, Nový Zéland, JAR - Evropské země, které neprošly tzv. socialistickým obdobím (kromě Malty) - OECD 35 členských států, které jsou ekonomicky nejrozvinutější a které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky Vznik 1961 transformací OEEC, která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci 4 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu Snaha o potlačení nezaměstnanosti S OECD úzce spolupracuje Evropská komise - BRI(I)CS Brazílie, Rusko, Indie, (Indonésie), ČLR, JAR 17 zainteresovaných zemí (Afghánistán, Pákistán – náboženský konflikt s Indií, Turecko, Mexiko, Kazachstán, Sýrie, Thajsko, Bangladéš, Nikaragua, Nigérie, Senegal, Zimbabwe, Súdán, Tunisko, Uruguay, Venezuela, Bělorusko) 2. Bývalé a současné socialistické státy (typicky centrálně plánovaná ekonomika) - V současné době členské země EU - V přípravě na členství v EU – Balkán - Rusko - Postsovětské republiky v Evropě - Postsovětské republiky na Kavkaze – Ázerbájdžán, Gruzie, Arménie - Postsovětské republiky v Asii – Kyrgyzstán, Tádžikistán - Ostatní – Mongolsko Současné socialistické státy (republiky s vládou jedné strany): Státy s tržní ekonomikou: Čína, Vietnam, (Laos) Země s centrálně plánovanou ekonomikou: KLDR, Kuba (v Kubě jemnější socialismus 3. Rozvojové země - Bohaté země – ropa, většinou nedemokratické státy, ekonomicky jsou velmi vyspělé, ale kromě ropy toho moc nemají, max cestovní ruch – Saudská Arábie, Kuvajt, Omán, SAE - Asijští tygři Rozvojové země podle OSN 1. Nejméně rozvinuté země – kritéria - Nízké příjmy – na základě tříletého průměru odhadu hrubého národního důchodu na obyvatele - Lidské zdroje – zahrnující souhrnný Human Assets Index (HAI) na základě ukazatelů: výživa, zdraví, vzdělání, gramotnost dospělcýh - Hospodářská zranitelnost – na základě ukazatelů nestability zemědělské produkce, nestabilního vývozu zboží a služeb - Haiti, Angola, Kapverdy, Mali, Uganda 2. Vnitrozemské rozvojové země - Země s významnými omezeními pro svůj rozvoj (bez přístupu k moři, odlehlost a izolace od světových trhů) - V Africe nejchudší z rozvojových zemí (celkem 16, z toho 12 patří mezi nejméně rozvinuté země) - Botswana, Čad, Zambie, Mali, Etiopie, Moldavsko 3. Malé ostrovní rozvojové státy - Země jsou zranitelné díky svým specifickým sociálním, ekonomickým a enviromentálním podmínkám - Bahamy, Kuba, Kapverdy, Marshallovy ostrovy, Singapur, Sv. Tomáš Politická geografie - Globalizace: Svět je stále více propojený (hospodářské cykly, informace, doprava) – důsledky pro politickou mapu - Přesto lze mluvit o různých rozděleních světa: např. ,,bohatý Sever a chudý Jih“ - Globální problémy: ekologická situace, demografické trendy, podvýživa, nemoci, negramotnost, kulturní zaostalost - Významné historické faktory pro politickou mapu 20. století: 5 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Rozpad klasického kolonialismu (1960 tzv. rok Afriky) Vznik socialistického bloku po 2. sv. válce a jeho následný rozpad (1989) Integrační a desintegrační tendence Integrace - Používá se především pro formy a procesy spojování, slučování, popřípadě srůstání původně izolovaných nebo samostatných jednotek v jediný a vnitřně jednotný systém, jimž se vytváří nový celek Desintegrace - Vyjadřuje opak integrace, rozklad, popř. rozpad nějakého celku - Na jedné straně dochází k integračním procesům, zejména ekonomickým, např. EFTA, ale také i politickým (např. EU) - Desintegrační tendence – nacionalistické tendence – Jugoslávie (Kosovo), Sovětský svaz Federace - Představuje formu politické organizace, kterou lze charakterizovat dělbou odpovědnosti mezi ústřední mocí a komponentami federace (obvykle státy, regiony nebo provincie), disponujícími autonomií v určitých sférách - Distribuce moci mezi centrem a částmi federace se liší případ od případu a je obvykle definována v ústavě - Mezi oblasti, kterou jsou obvykle vyhrazeny pro centrální federální úřady, patří obrana, zahraniční politika, otázky migrace, monetární politika apod. Funkcionalismus - Označuje takovou formu integrace mezi státy, která je založena na praktické kooperaci v dobře vymezených oblastech za účasti jen minimálního institucionálních aparátu - Státy si postupně zvykají vzájemně spolupracovat, množství oblastí pro možnou kooperaci se postupně rozšiřuje = tzv. spill-over effect (efekt přelévání) - Pravomoci vlády rozděleny mezi centrální nebo ,,federální“ vládu a státy - Prostřednictvím těchto vztahů zajišťuje federální uspořádání ,,kontrolní a vyrovnávací mechanismy“, které zabezpečují, aby místní správa a státní vlády bránily federální vládě zneužívat pravomoci a naopak - Federální zřízení: typické zejména pro velmi rozsáhlé krajiny - Např. Austrálie, Brazílie, Kanada, Indie, USA Pro země, které jsou vnitřně rozdělené (etnicky, jazykově, historicky) - Např. Belgie, Švýcarsko Nebo kombinace obojího - Např. Rusko Typologie integrací – různé důvody (popřípadě jejich kombinace) – ekonomické, politické, vojenské… Ekonomická integrace Pásmo volného obchodu - Free trade zone - Nejnižší stadium integrace - Země odstraňují celní a jiné bariéry vzájemného obchodu. Navenek si každá země udržuje vlastní celní sazby - Vůči třetím zemím si každá členská země pásma volného obchodu upravuje své obchodní vztahy samostatně 6 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Příkladem pásma volného obchodu: Středoevropská oblast volného obchodu (CEFTA), Severoamerická oblast volného obchodu (NAFTA), Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) Celní unie - Customs union - Vyšší stadium integrace - Odstraňuje nejen obchodní bariéry mezi zúčastněnými zeměmi, ale vůči třetím zemím zavádějí členské státy celní unie společná cla - Žádná členská země celní unie si nemůže upravovat cla podle vlastních potřeb - Vůči třetím zemím jsou všechny členské země celní unie v rovném postavení - Př. Benelux: celní unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem (vznikla 1948) - Celní unie existovala také např. mezi Českou republikou a Slovenskem (1993-2004) Společný trh - Common market - Zavádí vedle volného pohybu zboží a celní unie také volný pohyb tzv. výrobních faktorů, především pracovních sil a kapitálu - Všichni občané zúčastněných zemí se mohou volně pohybovat po teritoriu zemí společného trhu nejen jako turisté, ale také jako pracovníci - Zavedení tzv. základních ekonomických svobod, tj. odstranění veškerých bariér volného obchodu zboží, služeb, osob a kapitálu mezi zúčastněnými zeměmi Hospodářská unie - Velmi vysoké integrační stadium - Uplatňuje se řada společných politik v hospodářské oblasti - Vrcholné stadium z ekonomického hlediska představuje monetární unie - Názorným příkladem takové monetární unie je ta, která byla nastíněna maastrichtskou smlouvou z roku 1922 Politická integrace Politická unie - Nejvyšší stadium integrace - Orgány unie provádějí nejen společnou hospodářskou politiku, ale rozšiřují aktivity do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky - Politická unie může mít různé formy Federace se společnou vládou a společným parlamentem – např. USA, SEN nebo Rakousko Konfederace, kde jsou vztahy mezi orgány unie a členskými státy volnější – např. původně Švýcarsko - Konfederace také klade větší důraz na nezávislost jejich jednotlivých částí, což pak znamená slabší ústřední orgány - Na rozdíl od federace nemá konfederace společnou ústavu, nýbrž vzniká na základě mezinárodní smlouvy mezi suverénními státy Integrace v rámci mezinárodních organizací Organizace spojených národů (OSN) - Originální název: United Nations (UN) - 1945 - Sídlo: New York - Členů 193 + Palestina podala žádost o členství - Založená 26.6.1945 na konferenci v San Franciscu (včetně ČSR) - Nahradila Společnost národů, která jako garant kolketivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála 7 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Cíle OSN: Zachování mezinárodního míru Bezpečnost Zajištění mezinárodní spolupráce - Členství OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také v Ženevě, ve Vídní a jiné - Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem - Státy, které nejsou členy OSN: Status stálého pozorovatele (mohou se zúčastnit jednání, aktivit OSN, ale nemá právo plnohodnotného člena – ani hlasovací ) – Vatikán, Palestina (není uznaná jako nezávislý stát některými členy) Území s omezeným mezinárodním uznáním: Tchaj-wan, Kosovo, Západní Sahara Státy, které nejsou uznány většinou států: Severní Kypr, Abcházie, Jižní Osetie Rada bezpečnosti OSN - Výkonný orgán - Základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti – její rezoluce jsou právně závazné - 5 stálých členů: Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – právo veta - 10 nestálých Albánie, Brazílie, Ekvádor, Gabon, Ghana = 2023, Japonsko, Malta, Mozambik, Švýcarsko, SAE = 2024 - volení na dvouleté období - podpůrná funkce - V současnosti probíhá 12 mírových operací Hospodářská a sociální rada OSN (ECOSOC) - Ústřední a diskuzní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulace politických doporučení členským státům a celému systému OSN - Vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek - Podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod - Podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následně využití závěrů těchto konferencí - Koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění Mezinárodní soudní dvůr - Sídlí v Haagu - Pravomoci: Všechny spory a otázky předložené členskými státy Záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi - Státy se mohou předem zavázat, že se podřídí rozhodnutí MSD, buď podpisem smlouvy či úmluvy, nebo tím, že učiní samostatné prohlášení. Toto prohlášení o přijetí pravomoci soudu často stanoví výjimky, na které se povinná pravomoc nevztahuje - Soud – 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Snahou je, aby byla zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občani téhož státu. Soudci jsou voleni na 9 let s možnosti znovuzvolení V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost Sekretariát OSN - Výkonný úřad generálního tajemníka – celkové administrativní vedení OSN, sídlí v New Yorku - Další hlavní centra: Úřad OSN v Ženevě (UNOG) – centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv 8 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Úřad OSN ve Vídni (UNOV) – problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva Úřad OSN v Nairobi (UNON) – problematika životního prostředí a lidských sídel - A další úřady a odbory Generální tajemník OSN - Řídí práci Sekretariátu OSN - Je jmenován na pětileté období Valným shromážděním OSN na návrh Rady bezpečnosti - Současný: Antonio Guterres od 1.1.2017 Evropská unie - 27 členských států - Vznik Pařížskou smlouvou 1951 – Montánní unie, ESUO – základem smlouvy byl Schumanův plán – 6 zakládajících států: Benelux, Francie, Německo, Itálie - 1957 Římské smlouvy – vznik EHS a Euratom - 1967 sloučení ESUO, EHSM a Euratom = Evropské společenství - 1973 + Spojené království, Irsko, Dánsko - 1981 + Řecko - 1986 + Španělsko a Portugalsko - 1986 Jednotný evropský akt - 1985 a 1990 Schengenské dohody - 1993 Maastrichtská smlouva – Evropská unie - 1995 + Rakousko, Finsko, Švédsko - Amsterodamská smlouva 1997 – začlenění Schengenské acquis do práva EU - 2001 smlouva z Nice – přizpůsobení instituce novému počtu členů - Všechny předchozí smlouvy měla nahradit Smlouva o Ústavě pro Evropy – zamítnuta referendy ve Francii a Nizozemsku - Lisabonská smlouva - 2004 + ČR (1.5.2004), Slovensko, Slovinsko, Polsko, Malta, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko - 2007 + Bulharsko, Rumunsko - 2013 + Chorvatsko - 2017 – VB NATO - Originální název: North Atlantic Treaty Organization - Severoatlantická aliance - 1949 - Sídlo v Bruselu - 30 členů - Mezinárodní vojenská organizace - Vznik podpisem tzv. Washingtonské smlouvy (reakce na poválečné rozdělení Evropy) – obranné společenství - Působí v Bosně a Hercegovině, Iráku, Afghánistánu, Libyi Vznik - Předchůdce NATO: Bruselský pakt (1948) – Benelux, Francie a Spojené království - K obraně proti Sovětskému svazu byla ale zapotřebí i účast Spojených států, a proto se začalo mluvit o nové vojenské alianci - Vyústění v Severoatlantickou smlouvu – cíl: ubránit se Sovětskému svazu a později roku 1955 Varšavské smlouvě Rozšíření - 1952 + Turecko, Řecko - 1999 + ČR (12.3.1999), Polsko, Maďarsko 9 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - 2009 + Albánie a Chorvatsko - 2017 + Černá Hora - 2020 + Severní Makedonie - 2023 + Finsko - 2024 + Švédsko (7.3.2024) - NATO spolupracuje s mnoha státy v rámci různých struktur Euro-Atlantic Partnership Council Mediterranean Dialogue Istanbul Cooperation Initiative AUKUS - Trojstranný vojenský pakt pro oblast Indo-Pacifiku, vyhlášený 15.9.2021 Austrálií, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými - Umožnění sdílení pokročilých technologií, včetně těch potřebných k vývoji jaderných ponorek - Spolupráce na poli kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, kvantových technologií, hypersonických zbraní, elektronického boje… Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - Organization for security and co-operation in Europe - 1975 - 57 členů (Evropa, střední Asie, sev. Amerika) - Vojensko-politická integrace Podpora a rozvoj plně demokratické společnosti Prevence lokálních konfliktů Obnovování stability a míru ve válečných oblastech Prosazování kolektivní bezpečnosti Odstraňování rozdílů mezi státy Rada Evropy - Council of Europe - 1949 - Sídlo ve Štrasburku - 46 členů - Mezivládní organizace - Zřízena k: Ochraně lidských práv, parlamentní demokracie a zákonnosti Rozvoji celoevropských dohod ke standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí Podpoře informovanosti a evropské identitě, jež je založena na společných hodnotách a zahrnuje rozdílné kultury - Status pozorovatele: Svatá stolice, USA, Kanada, Japonsko a Mexiko (+Izrael jako pozorovatel u Parlamentního shromáždění RE) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) - Organisation for Economic Co-operation and Development - Mezivládní organizace 38 ekonomicky nejrozvinutějších států, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky - Zavedla definici venkova - OECD vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu - Ekonomická organizace – koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizace mezinárodního obchodu 10 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickém rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů - Členské státy: Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené království, Spojené státy, Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994), Česká republika (1995), Jižní Korea (1996), Maďarsko (1996), Polsko (1996), Slovensko (2000), Chile (2010), Slovinsko (2010), Izrael (2010), Estonsko (2010), Lotyšsko (2016), Litva (2018), Kolumbie (2020), Kostarika (2021) V4 (Visegrádská čtyřka) - Vznik 1991 - Původně spojenectví: ČSR, Polsko, Maďarsko - Společný postup v oblastech společného zájmu v rámci integračních rpocesů - Posílení stability a spolupráce ve střední Evropě - Regionální spolupráce: V4 + Rakousko a Slovinsko - V4+ - koncept – širší regionální spolupráce zemí V4 – otevřený koncept spolupráce s jednotlivými zeměmi (východní sousedé) v konkrétních projektech - Visegrad International Fund – financování projektů EFTA (ESVO) - Originální název: European Free Trade Association - Český název: Evropské sdružení volného obchodu - Datum vzniku: 1960 - Sídlo: Ženeva - Společenství 4 států: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko - Je součástí Evropského hospodářského prostoru od 1992 G7 – group of seven - Originální název: G7 (G6-G7-G8) - Sedm nejbohatších států světa (G7) + Rusko - Datum vzniku: 1975 - Nemají sídlo - 7 členů - G7 je neformální sdružení, z čehož vyplývá že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii - na jednotlivých setkání se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu – zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod - členové: Francie, Itálie, Japonsko, Kanada (1976), Německo, Rusko (2002) – pozastaveno členství 2014, Spojené království, USA G8 - podle návrhu USA by jej měla doplnit Čína - měla by se stát členem G4 (USA, EU, Čína, Japonsko), která by vznikla zúžením G7 BRIC/BRICS - zkratka BRIC (2001) se původně používala pro označení skupiny rozvíjejících se ekonomik: Brazílie, Rusko, Indie a Číny. - 2010 + Jihoafrická republika -> BRICS - Země BRICS spolupracují na různých politických, ekonomických a obchodních otázkách, snaží se posílit vzájemné vztahy, podporovat obchodní výměnu, investice a spolupráci v oblasti rozvojových programů. - Skupina BRICS má také vlastní rozvojovou banku New Development Bank, která poskytuje finanční podporu pro infrastrukturní projekty v členských zemích. - BRICS+ k 1. lednu 2024: Egypt, Etiopie, Írán, Spojené arabské emiráty 11 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - 2025 Indonésie Sdružení nezávislých států - Sodružestvo nězavisimych gosudarstv - 1991 - Sídlo Minsk - 9 členů: bývalé sovětské republiky + Turkmenistán jako přidružený člen, ne pobaltské republiky, Gruzie, Ukrajina) - Oragnizace nemá příliš nadstátních pravomocí - Její význam je tak spíše symbolický ve smyslu návaznosti na SSSR - Působnost SNS se omezuje víceméně na koordinaci společných obchodních, finančních, legislativních a bezpečnostních otázek Euroasian Economic Union - Originální název: Evroazijskij ekonomičeskij sojuz - Euroasijská ekonomická unie - 2015 - 5 členů: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko - Cíl: umožnit volný pohyb zboží a služeb, kapitálu a práce, realizovat koordinované, harmonizované a jednotné politiky v odvětvích stanovených Smlouvou a mezinárodními dohodami v rámci EEU Commonwealth - Britské společenství národů - 1931 - Nemá sídlo - 54 členů - Státy spojuje společná minulost – volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých dominií a kolonií Příklady integračních seskupení z jiných částí světa Sdružení států vyvážejících ropu (OPEC) - 1960 v Bgadádu - Vídeň - 14 členů – 2019 opustil OPEC Katar, 2009 Indonésie pozastavila členství 2009 - Ekonomická integrace - Hlavní cíl: koordinovat a sjednocovat ropné politiky svých členských zemí a zajišťovat stabilizaci ropných trhů s cílem zajistit účinné, hospodárné a pravidelné dodávky ropy spotřebitelům, stálý příjem producentům a spravedlivou návratnost kapitálu pro ty, kteří investují do ropného průmyslu - Suborganizace: Organizace arabských zemí vyvážející roup – OAPEC – 1968 - Alžírsko, Angola, Ekvádor, Gabon, Irák, Írán, Kongo, Kuvajt, Libye, Nigérie, Rovníková Guinea, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Venezuela Liga arabských států - League of Arab States - 1945 - Sídlo Tunis - 22 členů. Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Irák, Jemen, Jordánsko, Katar, Komory, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Mauritánie, Omán, Saudská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán, Sýrie (pozastavené členství), Tunisko, Palestina - Cílem je posílení závazků mezi arabskými státy a koordinace zahraniční politiky při zachování suverenity členských států 12 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) - Economic community of West Afriacan States - 1975 - Sídlo Abuja - 15 členů – Benin, Burkina, Faso, Cote d’lvoire, Gambie, Ghana, Guinea, Guines- Bissau, Kapverdy, Libérie, Mali, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Togo - Cíl: vytvořit integrovaný region v němž se může obyvatelstvo volně pohybovat, má přístup k účinným vzdělávacím a zdravotnickým systémům a zapojuje se do hospodářských a obchodních činností, přičemž žije důstojně v atmosféře míru a bezpečnosti SACD - Southern African Development Community - 1992 - Sídlo Gaborone - 16 členů - Ekonomická integrace - Cíl: dosáhnout rozvoje a hospodářského růstu, zmírnit chudobu, zvýšit úroveň a kvalitu života obyvatel jižní Afriky a podpořit sociálně znevýhodněné prostřednictvím regionální integrace Latinskoameické integrační společenství (ALADI) - Asociación Latinoameriacana de Integración - 1980 - Sídlo Montevideo - 13 členů - Ekonomická integrace - Cíl: vytvoření obchodní zóny s co nejmenšími celními omezeními MERCOSUR - Mercado Común del Cono Sur - Jihoamerický společný trh - 1991 - Sídlo Buenos Aires - 5 členů - Ekonomická integrace - Sdružení volného obchodu mezi členskými státy Latinskamerický hospodářský systém (SELA) - Sistema Económica Latinoamericano - 1975 - Sídlo Caracas - 25 členů - Ekonomická integrace - Cíl: zaměření na podporu systému konzultací a koordinace pro latinskoamerický a karibský region s cílem zaujmout společné postoje a strategie k hospodářským otázkám před zeměmi, skupinami zemí, fóry a mezinárodními organizacemi a na podporu spolupráce a integrace mezi latinskoamerickými a karibskými státy NAFTA -> USMCA (Nová NAFTA nebo NAFTA 2.0) - North American Freen Trade Area - Severoamerická zóna volného obchodu - 1994 - 3 členové – Kanada, USA, Mexiko 13 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Ekonomická integrace s cílem omezit obchodní a celní bariéry, liberalizovat obchod a podpořit kooperaci mezi členskými státy - 2020 nahrazena USMCA – United States-Mexico-Canda-Agreement - Modernizovaná dohoda zachovává bezcelní přístup na trh z původní NAFTA a zahrnuje aktualizace a nové kapitoly pro řešení současných obchodních výzev a příležitostí ANZUS - O. Název: Australia, New Zealand, United States - Tichomořský pakt bezpečnosti - 1951 - Sídlo Canberra - 3 členi - Vojenská integrace - Cíl: koordinace úsilí o vytvoření systému regionální bezpečnosti. V případě útoku proti kterémukoliv členskému státu budou všechny tři státy čelit společně APEC - Asia-Pacific Economic Cooperation - 1989 - Sídlo Singapur - 21 členů - Ekonomická integrace - Cíl: zlepšení ekonomických a politických vztahů mezi členy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) - Association of Southeast Asian Nations - 1967 - Sídlo Bankok - 10 členů - Ekonomická integrace - Cíl: prosazovat rozvoj hospodářských, sociálních a kulturních vztahů členských zemí Geografie světového hospodářství - Integrovanou, relativně novou, součástí ekonomické geografie - Zabývá se studiem existujícího stavu a změnami v prostorové organizaci ekonomiky s tím, že společnost se rozvíjí v konkrétních socioekonomických vztazích, v čase a prostoru - Prostor tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost ekonomického subjektu - Rozdíly mezi jednotlivými místy – kvalita života, množství zdrojů, bohatství - Podmíněnost nerovnosti = nerovnoměrné rozmístění přírodních zdrojů - Rozvoj vnitřní diferenciace společnosti - Současný stupeň nerovnosti výsledkem minulého vývoje společnosti Kolonialismus - Ideologie založená na ustavení a udržování nadvlády suverénní mocnosti nad podřízenou společností, která je separována od vládnoucí moci - Varianta imperialismu - Zahrnuje kolonizaci Kolonizace = migrace lidí z imperiálního centra do kolonizované periferie 14 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Chudoba vs. Bohatství - Svět jako celek stále bohatší, ale přetrvávají větší prostorové rozdíly mezi bohatými a chudými státy Světová ekonomika determinována celou řadou faktorů (činitelů) - Obyvatelstvo (nejvýznamnější) - Energetické zdroje - Doprava - Technologický pokrok - Ekologie a surovinové zdroje Obyvatelstvo - Faktor určující rozložení ekonomiky - Nepřímo VF - Významná role na straně poptávky - Na vývoji počtu obyvatel jednotlivých zemí má největší vliv přirozený pohyb obyvatelstva - Vysoká porodnost – státy Střední a Jižní Ameriky, Asie a Afriky - Nízká porodnost – Evropa, Severní Amerika, Japonsko a Austrálie o Migrace Prostorově ekonomická struktura Evropy - V rámci Evropy jeden jádrový prostor a dále několik významných makroregionů Jádrový prostor - Velmi vysoká hustota obyvatel, výskyt největších metropolitních oblastí, výrazná hustota kvalitních dopravních sítí, velká ekonomická výkonnost, vysoká míra konkurenceschopnosti s velkým podílem inovací a investic do vědy a výzkumu - Dvě vymezení evropského jádrového prostoru: Modrý banán – jihovýchodní Anglie, Benelux, severní Francie, středozápadní a jihozápadní Německo, Švýcarsko a severní Itálie Západoevropský pentagon – území mezi městy Londýn, Paříž, Milán, Mnichov a Hamburk Makroregiony v Evropě s vysokým potenciálem rozvoje: Region Oresundu – ležící na dánském ostrově Sjaelland a v jižním Švédsku s centry Kodaní a Malmo Sun Belt (Slunečný pás) – rozprostírá se od Barcelony přes Milán až po Záhřeb Nový banán – potenciální druhé evropské jádro ve střední Evropě. Podél severojižní osy Berlín – Praha – Vídeň – Budapešť/Záhřeb. Také označován jako Středoevropský pentagon – území mezi Berlín – Praha - Vídeň – Budapešť – Varšava Indikátory ekonomické síly a úrovně - Ekonomická síla – kvantitativní ukazatel, např. HDP státu, potenciál státu - Ekonomická úroveň – kvalitativní ukazatel, např HDP na obyvatele, jak stát ten potenciál využívá - Nejsou to primárně ukazatele kvality života - Kvalitativní ukazatele v rozvinutých zemích je nezaměstnanost - Analytickou hodnotu má také zapojení do ZO 15 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 HDP - Nejčastěji uváděný ukazatel - Agregovaná hodnota vyprodukovaných statků a služeb pro konečnou spotřebu v daném roce - V HDP nejsou uváděny služby, které lidé dělají mimo oficiální trh a také ilegální produkce HNP - celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině) - USA, Německo – množství zahraničních investic. Nezaměstnanost - Stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva je mimo pracovní proces - Ukazatel míra nezaměstnanosti: (N/L) * 100 N je počet nezaměstnaných aktivně hledajících práci L počet ekonomicky aktivního obyvatelstva V% - Frikční (dočasná), strukturální (poptávka a nabídka práce – profesní zaměření, kvalifikace), cyklická (kolísání ekonomiky), sezónní - 2024 největší nezaměstnanost Španělsko a Řecko Zapojení do ZO - Umožňuje specializaci, realizaci komparativních výhod - ČR nejvíce vyváží: motorová vozidla a jejich díly, stroje a zařízení, elektronika - Import ČR: stroje, dopravní prostředky, chemické výrobky, paliva a minerální oleje - Hlavní exportní destinace ČR: Německo, Slovensko, Polsko, Francie - Hlavní importní destinace ČR: Německo, Čína, Polsko, Slovensko Obyvatelstvo Rozmístění populace a vývoj světové populace v čase - Nerovnoměrné rozmístění lidstva – ovlivněno geografickými podmínkami  Lze dokumentovat ukazatelem: obecná hustota zalidnění = počet obyvatel daného území na 1 km 2 plochy tohoto území (kontinent, stát, správní jednotka státu…)  X specifická hustota zalidnění, počet obyvatel na zastavěnou plochu  Nejvíce zalidněné (2016): Macao SAR – Čína, Monako, Singapur - Nejvíce obyvatel: Čína, Indie, USA - Větší nárůst obyvatel v méně rozvinutých zemích - Tři základní typy území: 1. Ekumena – území trvale osídlené a hospodářsky člověkem využívané (cca 43 % rozlohy souše) 2. Anekumena – neosídlené oblasti (polární oblasti, pouště, vysokohorské oblasti – cca 37 % rozlohy souše) 3. Subkumena (semiekumena) – oblasti krátkodobě obývané a hospodářsky využívané (cca 20% rozlohy souše) Dynamika obyvatelstva - Pohyb obyvatelstva v čase a prostoru - Tři základní pohyby obyvatelstva: 1. Přirozený pohyb obyvatelstva - Vyplývá z přirozeného běhu života 16 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Ukazatele: porodnost, úmrtnost  Hrubá míra celkové porodnosti – natalita – poměr počtu všech narozených a středního stavu obyvatel v daném území za danou časovou jednotku  Hrubá míra živorodnosti (porodnosti) – efektivní natalita – poměr počtu živě narozených a středního stavu obyvatel v daném území za danou časovou jednotku  Obecná míra plodnosti – fertilita – poměr počtu živě narozených dětí na 1000 žen v reprodukčním věku (obvykle 15-49 let) v daném území za danou čas. Jednotku  Hrubá míra úmrtnosti – mortalita – poměr počtu všech zemřelých a středního stavu obyvatel v daném území za danou časovou jednotku  Ukazatel novorozenecké úmrtnosti – počet zemřelých do 28 dnů života (přepočet na 1000 živě narozených)  Ukazatel kojenecké úmrtnosti – počet dětí zemřelých 1 roku věku na 1000 živě narozených dětí – užití jako ukazatel celkové socioekonomické vyspělosti státu – stejně tak i ukazatel naděje dožití – průměrný věk dožití obyvatele určitého území v určitém věku na základě úmrtnostních tabulek  Specifické ukazatele úmrtnosti: podle pohlaví, podle věku, podle příčiny smrti apod. - EU28 – obyvatel přirozenou cestou nepřibývá - Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel – rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých v daném území za danou časovou jednotku  Významné predikce z ekonomického pohledu  Představa o disponibilní prac. síle  Věková struktura, index stáří, naděje dožití - Demografický přechod – společenský proces způsobený řadou vzájemně se ovlivňujících faktorů, který vede ke změnám reprodukce obyvatel: mění se přirozený přírůstek v důsledku změn – snížením porodnosti a úmrtnosti 2. Mechanický pohyb obyvatelstva - Základní čtyři skupiny: a) Migrace (stěhování) b) Sezónní migrace (dočasné změny pobytu obyvatel) c) Kyvadlová migrace (dojížďka do škol a do zaměstnání) d) Nepravidelné dočasné pohyby obyvatel (cesty za službami, v rámci cestovního ruchu apod.) - Migrace = změna obce trvalého bydliště - Ukazatel hrubé migrace – součet všech přistěhovalých a vystěhovalých v daném území za danou časovou jednotku - Migrační saldo – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých v daném území za danou časovou jednotku – je-li kladné: čistá imigrace, je-li záporné: čistá emigrace - Intenzita migračního obratu – relativní podíl všech migrantů a středního stavu obyvatel daného území za určitou časovou jednotku - Migrace  Legální a nelegální  Vnitřní a mezinárodní  Dobrovolná a násilná  Individuální a skupinová  Výběrová a masová - Faktory ovlivňující rozhodování o migraci: a) Push – důvody proč opustit zemi – politická nestabilita, nízká životní úroveň, chudoba a s ní spojené problémy (nemoci, vzdělání), přírodní či průmyslové katastrofy b) Pull – důvody, proč jít do dané země – vysoká ekonomická úroveň, sociální zajištění, dodržování lidských práv, pozitivní bezpečnostní situace v zemi apod. - Ukazatel celkového přírůstku obyvatel = porodnost – úmrtnost + přistěhovalí – vystěhovalí  Výsledek přirozeného a mechanického pohybu 3. Socioekonomický pohyb obyvatelstva 17 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - změny v sociální a ekonomické struktuře - obyvatelstvo lze strukturovat podle různých znaků sociálních (rodinný stav), kulturních (úroveň dosaženého vzdělání), či ekonomických (zaměstnanost, nezaměstnanost) Struktura obyvatelstva - lze strukturovat podle znaků:  biologických  ekonomických  sociálních  kulturních Biologické znaky - struktura podle pohlaví a věku - nejvýznamnější, důležitá z pohledu základních informacích - využití věkové pyramidy – zachycuje jednotlivé věkové skupiny obyvatelstva – jejich počet a složení podle pohlaví  EU28 – patrné zastoupení zejména starších věkových skupin -> proces stárnutí populace, ovlivněn reprodukčním chováním, ale také vysokou socioekonomickou úrovní těchto států -> do budoucna problémy ve vazbě na trh práce, zajištění a změnu veřejných služeb apod. - Další biologické znaky: rasa, zdravotní stav Ekonomické znaky - Ekonomická aktivita – osoby ekonomicky aktivní a neaktivní - Ukazatel: míra ekonomické aktivity – podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let - Další ukazatel:  zaměstnanost (osoby zaměstnané a nezaměstnané)  zaměstnanost podle sektorů národního hospodářství (primér – zemědělství a lesnictví, sekundér – průmysl a stavebnictví, terciér – služby)  postavení v zaměstnání  struktura populace podle příjmů apod. Sociální znaky - struktura podle rodinné stavu: ovdovělí, rozvedení, svobodní, ženatí/vdané Kulturní znaky - struktura populace podle náboženství a věku Migrační procesy v historických i současných souvislostech - migrace nejvýznamnější prostorový proces, velký vliv na vývoj regionů - migrační teorie podle různých vědeckých disciplín: 1. sociologické – faktory push-pull, sítě migrantů, transnationální sociální prostory 2. ekonomické – makroekonomické a mikroekonomické 3. geografické 4. obecné – spojují různé přístupy - každá z teorií obvykle postihuje určitý aspekt migrace - prosazování multidisciplinárních přístupů - migrační procesy dlouhodobě během celé historie lidstva - intenzivnější – kolonizace nově objevených území, války, epidemie - většina migrantů se snaží zlepšit své ekonomické podmínky, směřují do vyspělejších zemí - dopady migrace se projevují v obou lokalitách – v původní i v té, do které přišel 18 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205  v původní zemi krátkodobě docházet ke zmírnění ekonomických problémů, dlouhodobě, země přichází o aktivní, produktivní (velmi často vzdělanou a kvalifikovanou) část obyvatel -> negativní ovlivnění rozvoje země  dopady: ekonomické, sociální, kulturní, zdravotní, politické, psychologické apod.  dopady vždy pozitivní i negativní stránku  masová migrace – možnost vyvolání ekonomických, společenských a ve svém důsledku politických tlaků, které se mohou odrazit ve fungování území jako celku, destabilizace (například dopady migrační krize v EU) ČR - 1993-2002 – populační stagnace, nízká porodnost, zvyšující se průměrný věk matek, záporné saldo migrace - 2003-2008 – období růstu díky migraci, počet obyvatel z 10,2 milionu na 10,5 milionu, migrace hlavně z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska, zvýšení porodnosti - 2009-2013 – dozvuky finanční krize, mírné zpomalení růstu, zpomalení přílivu migrantů, nízká porodnost kvůli nejistotě - 2014-2020 – růst díky migraci, počet obyvatel vzrostl na 10,7 milionu, růst migrace, zvýšená porodnost - 2020-2023 – pokles přirozeného přírůstku kvůli pandemii COVID-19, nižší porodnost během pandemie, růst populace zachován díky migraci, k roku 2023 10,8 milionu obyvatel - Vyhlídky do budoucna: pokles podílu produktivní populace, zvýšení podílu seniorů, nižší porodnost, očekávaný příliv migrantů Teorie regionu - Region, popř. rajón - Územní jednotka, která vykazuje určitý stupeň celistvosti - Relativně integrovaný útvar komplexního typu Regionalizace = členění území do jednotlivých částí na základě existujících vztahů v území a vlastnostmi území - Region chápeme jako komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry 1. Práce zabývající se „všeobecným“ pojetím regionu 2. Práce zabývající se „speciálním“ pojetím regionu (tj. plánovací, ekonomické…) Struktura regionu - Zpravidla jsou rozlišovány 2 základní typy geografických regionů - Homogenní, které se vyznačují stejnorodostí svých vlastností a nehomogenní, které se vyznačují nestejnorodostí, ale funkční jedností 1. Homogenní regiony - Rozlišovací příznaky ve stejnorodých regionech projevují relativně homogenně po celé ploše - Vymezování homogenních regionů je zaměřeno nikoli na zjištění vzájemných vztahů, ale na nalezení shody - Výskyt reprezentativního jevu je uvnitř regionu relativně rovnoměrný a okolo odlišný - Statické pojetí - Absence zdůvodnění integrity - Je vymezován na základě co nejvyšší vnitřní jednotnosti (homogenity) a co nejvyšší odlišnosti od okolí na základě hodnoceného kritéria - FG – fyzicko-geografické regiony (vegetační pásy apod.) - SEG – oblasti průmyslové vs. zemědělské, městské vs. venkovské, kukuřičná zemědělská oblast vs. bramborářská zemědělská oblast - Spíše jen typologická regionalizace 2. Nehomogenní regiony (Heterogenní) 19 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Jsou jednotné ve vztahu jejich vnitřní struktury nebo organizace - Sestávají z nodálního centra (uzlu, nodálního jádra, nodálního střediska) nebo i z několika nodálních center a zázemí (periferie), které je na uzly vázáno drahami a toky - Opírá se o identifikaci vzájemně na sebe působících prostorových prvků, proudů hmoty, energie a informací, které se spojují, a z určení postavení těchto prvků v hierarchické stupnici geosystému - Kritériem pro spojení prostorových prvků v jeden region je síla, intenzita, jejich vzájemného působení a síla vazeb mezi nimi, především mezi jádrem (centrem, nodusem) a zázemín - Typický vztah jádro – zázemí - Na rozdíl od předchozího typu regionu je SEG region typický vztahem jádro–zázemí, čili vnitřní nerovnoměrností, heterogenitou - Podstatou integrity jsou vnitřní vztahy - Jádro obsluhuje zázemí (koncentrace…) - Mezi jádrem a zázemím probíhají určité vztahy (dojížďka za službami, dojížďka do škol a zaměstnání atd.) - klade se důraz na maximální vztahovou uzavřenost daného regionu, tzn. chceme, aby se v námi vymezeném regionu odehrával co největší podíl všech interakcí mezi jádrem a zázemím a co nejméně jich probíhalo mezi regionem a jeho okolím - podchycení všech vztahů v území není možné – proto jsou komplexní SG regiony vymezovány pro zjednodušení na základě dojížďky do zaměstnání (a škol) a dojížďky za základními službami (nákupy potravin a základního spotřebního zboží) Principy regionalizace u obou hlavních typů regionů: homogenní – maximalizace vnitřní homogenity a vnější heterogenity funkční – maximalizace uzavřenosti vztahů v rámci jednotky a minimalizace vztahů s okolím Hranice regionu - regiony jsou vzájemně se odlišující částí zemského povrchu - mohou být odděleny pomocí linií nebo zón - hranice homogenních regionů probíhají tam, kde charakteristické rysy sousedních regionů se stávají nejméně výrazné a navzájem se spojují - hranice nodálních regionů se vedou v místech, kde stanoví hranice mezi gravitačním působením sousedních center. V případě, že chybí vzájemné působení vlivů různých nodálních středisek, hranice budou probíhat v místech nulových hodnot gravitačního působení - hranice mezi regiony, které vznikly vlivem činnosti člověka, jsou zpravidlaostřejší než přírodní hranice - politické hranice jsou zpravidla nejostřejší ze všech hranic, mají ráz čáry a pouze jeden rozměr - avšak většina hranic regionů nemá ráz náhlých přechodů. Okrajové zóny regionů se liší velmi různorodými přechody, posunem nebo propletením složek. - Rovněž hranice jevů, které byly vytvořeny činností člověka, mají v řadě případů spíše zonální než lineární průběh. Stát a hranice - Jedním z atributů definice pojmu stát je existence státních hranice. Během staletí docházelo k různým změnám státních území, tedy i v uspořádání hranice - Regiony, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti hranic, mají svá specifika, zpravidla se vyznačují nižším hospodářským potenciálem i dalšími problémy vyplývajícími z jejich periferního postavení 20 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Hranice mezi státy - Státní hranice vymezují vnitřní území každého státu - Zpravidla je možno státní hranice překračovat na místech označených a k tomu určených jako hraniční přechody - Jedním z charakteristických znaků evropského kontinentu je poměrně velké množství hranic. Mnohé z nich respektují geomorfologický ráz evropské krajiny (hraniční pohoří, vodní toky apod.), značná část hranic je však důsledkem mocensko-politických bojů v průběhu posledních tří století - Nejstarší státní hranice v Evropě existuje mezi Španělskem a Portugalskem, tradiční hranice: Čechy, Morava, severní hranice Slovenska atd. - Nejnovější vymezují nejmladší stát Evropy, Černou Horu - Vstupem ČR do tzv. Schengenského prostoru nastala pro naše občany výrazná změna. Hranice se sousedními státy lze překračovat prakticky na kterémkoli místě a v kteroukoli dobu. Výjimkou je např. území národních parků, vojenských prostorů či život ohrožující terény Oscilace hranic regionů (střídání, kolísání) Rozlišujeme: - Mikrooscilaci hranic - Mezooscilaci hranic - Makrooscilacihranic - A to v závislosti na řádu regionů - Oscilovat mohou ovšem i rozsáhlejší území a celé regiony Řád a hierarchie regionů - V praxi je běžně používáno označení různých řádů regionů, mohou být pojímány různě: Mirkoregiony Mezoregiony makroregiony - Názvu subregion se používá k vyjádření hierarchické podřízenosti Regionalizace - Regionalizací nazýváme činnost směřující k vymezování regionů - Při regionalizaci můžeme postupovat „shora“ nebo „zdola“ - Principy regionalizace: homogenní (maximalizace vnitřní homogenity a vnější heterogenity, funkční (maximalizace uzavřenosti vztahů v rámci jednotky) Metody regionalizace - Metoda generalizace textu - Kartografická metoda - Metoda analýzy vzdáleností v n-rozměrném prostoru - Metoda vymezování nodálních regionů Teorie difuze inovace - Zabývá se problematikou šíření nových jevů a předmětů v území, např. způsobů chování, módních novinek a onemocnění zemědělských plodin - Ovlivněn je: existencí velkých měst, velikostí firem a strukturou trhu. 21 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Difuzní proces - začíná v inovačních centrech, proniká do regionu, dále do ostatních území až na periferii, a může se i vracet zpět do inovačního centra Inovační bariéry - Fyzické bariéry vytvořené člověkem - Kulturní a sociální bariéry, Materiálové bariéry, Technologické bariéry, Finanční bariéry Podle kritéria přenosu dané inovace rozlišujeme dva typy difuzních procesů: - Při relokačním typu difuze se pohybují nositelé inovace, tzn., že k přenosu inovace dochází pomocí pohybu jejich nositelů. - Při expanzivním typu se difuze šíří pomocí kontaktů jednotlivých členů společnosti, přičemž oni sami zůstávají na místě Infekční difuze - prochází celou populací daného území bez ohledu na její strukturu a rozmístění X Hierarchická difuze - týká se pouze vybraných složek obyvatelstva konkrétního území. Inovační vlny - inovační vlny lze znázornit na mapě jako izochrony - hierarchický efekt Brždění inovačních vln – absorpční bariéry (pohltí a nepropustí), propouštěcí bariéry (propustí, ale v oslabené formě), odrážecí bariéry (inovace se lámou či zeslabují), Polyfunkční bariéry Znalostní ekonomika – která je založená na výrobě, distribuci a využívání znalostí a informací. - Zlepšuje konkurenceschopnost země Teorie lokalizace - Několik etap: 1. Speciální teorie lokalizace zemědělství a průmyslu hodnotící výhodnost lokalizace především z hlediska a) Minimalizace nákladů b) Maximalizace zisku4 2. Teorie lokalizace využívající vícekriteriální přístup a modelování (americká škola) 3. Teorie lokalizace s prvky teorie celkového prostorového uspořádání - Z počátku se teorie lokalizace dotýkaly zemědělských aktivit - První ucelenou teorii, vyhodnocující vztah mezi způsobem využití dané plochy a její vzdálenosti od střediskového místa, vypracoval J.H. von Thunen - Lokalizaci pěstování určitých zemědělských plodin zkoumal podle dvou činitelů: 1. Dopravy (resp.. dopravních nákladů) 2. Pořadí naléhavosti spotřeby jednotlivých druhů zemědělských plodin - S rozvojem průmyslu se těžiště zájmu přeneslo na lokalizaci průmyslu - W. Launhardt – pokrok směrem ke zevšeobecňování poznatků - V průběhu 19. století zájem ekonomů na výzkum rozhodování o lokalizaci průmyslových firem - W. Launhardt – obohatil lokalizační teorie metodologickým nástrojem ke zkoumání dopravních nákladů lokalizačním trojúhelníkem 22 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Lokalizační trojúhelník - tři základní body: 1. Zdroj 1: Lokalita, odkud pochází jedna surovina potřebná pro výrobu. 2. Zdroj 2: Lokalita, odkud pochází další surovina potřebná pro výrobu. 3. Trh: Lokalita, kam bude finální produkt dodáván. Tyto body jsou propojeny a tvoří trojúhelník, v jehož rámci se hledá optimální umístění výrobního závodu. - A. Weber - tvůrce ucelené klasické teorie lokalizace, syntetizoval poznatky svých předchůdců - tři hlavní faktory lokalizace průmyslového závodu: 1. dopravní náklady 2. náklady na pracovní sílu 3. spotřebitelské aglomerace (trhy) - Za nejdůležitější z nich považuje dopravní náklady a následující faktor pracovních sil i aglomerace transformuje přes souvislost s dopravními náklady. - W. Isard kategorizuje úspory následujícím způsobem: 1. interní úspory z rozsahu jednotky, jež vyplývají ze zvyšování produkce 2. úspory z lokalizace, tyto mohou využívat všechny jednotky lokalizované v daném prostoru (využití infrastruktury, komunikací apod.) 3. úspory z urbanizace, jež vyplývají jednak z úspor z lokalizace a jednak z koncentrace obyvatelstva. Tato koncentrace umožňuje získat kvalifikovanější pracovní síly, možnost kooperace, specializace apod. Úspory z lokalizace a urbanizace představují externí úspory. Urbanizační procesy Urbanizace - Komplexní proces vedoucí ke změně demografické struktury území spojený s růstem měst a zvětšováním se podílu osob žijících ve městech, přičemž vznikají nové urbanistické struktury - Společenský proces formování a rozvoje městského způsobu života, růstu úlohy měst ve vývoji společnosti a pronikání městských prvků do prostoru celého osídlení; nejcharakterističtějším znakem je koncentrace obyvatelstva - Složitý a rozporný proces (3 problémové okruhy: definice města, územní vymezení měst, stanovení počtu obyvatel) - Pozitiva: aglomerační výhody – snižování nákladů, města jako sociální, kulturní, vzdělanostní a informační centra - Negativa: přelidnění a z toho vyplývající problémy – doprava, veřejné služby, sociální problémy, zatížení životního prostředí Suburbanizace - Proces rozvolňování měst - Prostorová expanze měst do okolní většinou venkovské krajiny. Přenášení městských aktivit (bydlení, služby) z jádrového města do vnějších zón aglomerace. USA a záp. Evropa – již 20. a 30. léta (např. zahradní města), vrchol 50. léta. V Česku zpoždění – od 2. pol. 90. let - Druhy: rezidenční, komerční - Problémy: Extenzivní zábor ploch (urban sprawl – sídelní kaše) = anglický název používaný pro prostorově bujivé rozpínání měst do okolní volné krajiny, přičemž v krajině je obtížné rozpoznat hranice města – doprava, segregace a další oslabení soc. vztahů - Negativa: narušení architektonického a urbanistického charakteru venkovského osídlení, úpadek klasického města, oslabení center měst, degradace a vylidnění širších městských center, nepřipravenost infrastruktury - Příčiny: Idea „bohaté společnosti“ – dům v zeleni, klesá atraktivita měst z důvodu bezpečnosti… 23 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Desurbanizace - Projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva v urbanizovaných území - Souvisí s ekonomickou restrukturalizací a globalizací - Především 60. a 70. léta – USA a některé země západní Evropy - Úpadek měst v důsledku suburbanizace, vznik ghett a opuštěných území (brownfields), odliv finančních prostředků Reurbanizace - Jde o kombinovaný proces, ,,návrat“ některých skupin obyvatelstva do vnitřního města a jeho restrukturalizace - Obnovení městských funkcí centra, zavedení opatření proti urban sprawlu, aplikace principů udržitelného rozvoje, zvyšování atraktivity města, kompaktní zástavba - Gentrifikace, yuppies – mladší vyšší střední vrstvy, bezdětní Sídla - Základní jednotka osídlení - Každé obydlené místo včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvateli využívány - Sídla jsou druhově, velikostně a funkčně rozmanitá - Základními složkami všech sídle jsou Materiální formy – vlastní obydlí a doplňkové plochy Sociální formy – obyvatelstvo a aktivity (základní vzorce chování, rozdíly na Moravě a v Čechách) Podoba sídel - Výsledek historického vývoje - Faktory – 3 základní skupiny: Podmínky přírodního prostředí: klima, reliéf, vegetační kryt, půdy, hydrologické poměr apod. Socioekonomické podmínky: ekonomické a sociální faktory, faktory obecného charakteru (technická a kulturní vyspělost obyvatel, stupeň organizace společnosti) Vliv administrativního a politického uspořádání Extrémní případy neregulovaného a regulovaného růstu sídel v kontextu vnitřních i vnějších faktorů - Suburbanizační tlaky vyvolané rostoucími prostorovými nároky jednotlivců i organizací a nevyužíváním „brownfields“ = pozemky, nemovitosti, které byly v minulosti využívány pro průmyslové, zemědělské, vojenské nebo jiné účely, ale v současnosti jsou opuštěné, nevyužívané nebo podhodnocené. Důsledkem ve městech může výt urbanizace, změny ekonomické struktury. Na venkově v důsledku úpadku zemědělství. Základní kategorie sídel: Venkovská sídla, které se dosud obvykle vyvíjí na základě zemědělské výroby – dnes už pouze 10 % venkovských sídel zabývající se pouze zemědělstvím Městská sídla – převažují funkce nezemědělského charakteru Přechodná sídla – venkovská sídla, která ztratila nebo omezila zemědělskou funkci, získali funkci obytnou, obslužnou, průmyslovou, rekreační apod. Vnější vzhled jako tradiční venkovská sídla. (Nemají nic společného s druhým bydlením, chalupařením) Velikostní kategorie venkovských sídel Samota – izolované obydlí s velkým odstupem od ostatních, prostor mezi samotou a ostatními obydlími nevyplňují plochy příslušející k obydlí (dvůr, zahrada), ale plochy jiného hospodářského využití (pole, les) Víska – seskupení 4-15 (v některých zemích až 20) usedlostí 24 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Vesnice – větší počet usedlostí, ve vesnici jsou zpravidla i domy nezemědělského charakteru (škola, úřad, kostel…) Specifika ČR v oblasti místního rozvoje - Otázka sídlo x obec Zatímco obec má právní subjektivitu, mají možnosti, práva a povinnosti, sídlo nikoliv - V ČR 6 250 obcí – na počet obyvatel poměrně vysoké číslo ve srovnání s jinými státy – tato fragmentace je historickým důsledkem osídlení a správní organizace - Velký počet malých obcí, velký počet katastrů, velký počet místních částí - Tradičně rozdrobená sídelní struktura - V Evropě nezvyklé (kromě ČR dále Slovensko, Francie, Řecko) - Zákony nestanoví minimální počet obyvatel obce, obec úředně nezaniká ani úplným vylidněním - Ovšem, obec nově vznikající oddělením od jiné obce však musí mít nejméně 1000 obyvatel Vývoj venkova na území dnešní ČR 1990-2020 - Transformace zemědělských družstev - Rozdrobení sídelní struktury a růst počtu obyvatel - Změna financování obcí (několik novel RUD) - Samospráva obcí - Vstup investorských skupin – tlak na využití zemědělské půdy s dobrou polohou zejména v zázemí měst - Zvýšený důraz na ochranu přírody a krajiny - Rozpad soustavy obchodů a vznik nových obchodů - Agroturistika a její přeceňování - Zatravnění a zalesňování – dotační tituly MZe a EU - Od 2007 funguje specifický fond EU, tj. Evropský zemědělský fond rozvoje venkova (EAFRD), který má ale výhradně zemědělské zaměření v podpoře Vymezení venkovské obce v ČR - Nepřímé správní vymezení – v zákoně o obcích, co není městem… - 128/2000, § 3 (1) Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda PS po vyjádření vlády – cca 605 měst v ČR - Obce po 3000 obyvatel jsou venkovským sídlem, automaticky - Další vymezení: podle podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EA) podíl vyjíždějících urbanistické a architektonické znaky – převládající nízkopodlažní stavba sociální znaky – jiné sociální cítění – sounáležitost Vymezení venkovských oblastí - Evropská unie – metodika OECD, založená na kritériu hustoty obyvatel Převážně venkovské regiony – více než 50% obyvatel žije ve venkovských obcích Významně venkovské regiony – ve venkovských obcích žije 15 až 50% obyvatel Převážně městské regiony – ve venkovských oblastech žije méně než 15% obyvatel - Podle definice OECD pokrývají venkovské oblasti 92% území EU27 a poskytují domov 56% obyvatel. - Statistickou hranicí běžně používanou v ČR pro vymezení venkovských obcí je 2000 obyvatel - Obce s nižším počtem obyvatel než 2000 jsou v našich podmínkách považovány za venkovské - Existují však i typické vesnice, které mají obyvatel více a podle tohoto kritéria se mezi venkovské obce nezařazují, ačkoli ještě nejsou městy (nejvíce na jižní Moravě a na Ostravsku) 25 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Koncept polycentrismu jako možný základ rozvoje venkovských oblastí - Polycentrický koncept rozvoje území – územní princip založený na síti měst a obcí k podpoře územní soudržnosti a zmírnění regionálních disparit -> růst konkurenceschopnosti -> společná záležitost politiky -> dlouhodobý model prostorového uspořádání - Stimulace komplexního rozvoje malých a středních měst -> síťový efekt Sídla II. Města - Centra ekonomiky, služby, inovace, VaV, vzdělání, kultura, ale také sociální problémy a konflikty (sociální patologie, kriminalita, chudoba), doprava, znečištěné prostředí, zajištění veřejných služeb - Historicky mladší než venkovská sídla - Sídla nezemědělského charakteru, lišící se od venkovských sídel především funkcemi - Neexistuje jednoznačná definice města Velkoměsto - Centrum „vymožeností civilizace“, dynamiky, tvořivosti, ale také „kouřící peklo“ – agresivita, nedůvěra, zločin, násilí, zkaženost, chudoba… Vymezení měst podle různých hledisek a kritérií: 1. Statistické hledisko - Podle počtu obyvatel (koncentrace obyvatel na malé ploše) - Za město je považováno každé sídlo, které přesáhne stanovený počet obyvatel (v různých zemích se tato hodnota liší podle jejich specifických podmínek) - Obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda PS po vyjádření vlády 2. Historicky-právní hledisko - Město je sídlo s městskými právy – panovník (královská města), církev nebo šlechta (poddanská města) 3. Komplexní (geografické) hledisko - Město je sídlo, které vykazuje určité vnější a vnitřní znaky a) Vnější znaky – méně významné - Soustředěný půdorys a vytvoření uzavřeného a zřetelného jádra (historická města) nebo šachovnicový půdorys - Větší počet neobývaných budov (továrny, úřady, školy apod.) - Různorodá struktura zastavěné plochy (intravilánu), tj. funkční diferenciace zastavěné plochy (části obytné, obchodní, průmyslové…) - Větší podíl vícepodlažních budov apod. b) Vnitřní znaky - Vysoký stupeň koncentrace obyvatel - Různorodost hospodářských činností a městských funkcí - Socioprofesní struktura zaměstnanosti obyvatel v různých ekonomických odvětvích, výrobních i nevýrobních - Struktura vzdělanosti obyvatel - Plně vyvinutá středisková funkce města Město - Složitý socioekonomický systém - Ekonomické činnosti slouží jak městu samotnému, tak i jeho vnějšímu prostředí - Ekonomické činnosti plní funkce: a) Městotvorné b) Městoobslužné – to, co slouží obyvatelům, aby se jim žilo dobře 26 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 Typologie měst - Podle různých hledisek Velikost Poloha Půdorys Dynamika rozvoje Funkce – převažující – lázeňská, vzdělávací, politická… Spontánní nebo založená dle plánu Urbanizační procesy - Probíhají neustále – ovlivňují vývoj sídel a sídelní struktury, jak pozitivně, tak i negativně - Sídla vznikají, rozvíjejí se, ale i zanikají Urbanizovaná území - Vznikají jako výsledek urbanizačních procesů 1. Aglomerace - Prostorové soustředění aktivit a lidí za účelem vzájemného prospěchu - Seskupení produkčních aktivit ve vzájemné blízkosti, což zvyšuje jejich efektivitu (výkonnost) díky společnému využití infrastruktury a objemu produkce – průmyslová aglomerace - Soustava osídlení, která se živelně nebo plánovitě tvoří v okolí velkých měst jako důsledek urbanizačního/suburbanizačního procesu – sídelní aglomerace - Aglomerace mohou vznikat i bez ohledu na administrativní hranice - Příklady: pařížská aglomerace, londýnská aglomerace, pražská aglomerace apod. 2. Konurbace (souměstí) - Seskupení dvou nebo více měst, resp. jejich aglomerací, u kterých dochází k určité dělbě funkcí, má více jader, nelze vždy však jednoznačně určit, které z nich má centrální funkci - V rámci konurbace existují velmi silné ekonomické a obslužné vazby - Zachování správní samostatnosti měst v rámci konurbace - V ČR: Liberec-Jablonec nad Nisou, Hradec Králové-Pardubice 3. Megalopole – megalopolis - Silně urbanizované území – téměř souvislý pás městského typu osídlení na velké ploše - Vzniká ze sídelních aglomerací a konurbací - Příklady: území na SV USA mezi Washingtonem a Bostonem nebo východní pobřeží japonského ostrova Honšú Sídelní struktura v ČR - Výsledek dlouhodobého vývoje (historické, ekonomické, politické, sociální a další vlivy) - Základní charakteristiky: Rozdílná hustota osídlení v území, existence velmi hustě obydlených míst Rozdíly mezi sídly ve venkovském prostoru a v městských a urbanizovaných prostorech Silné zastoupení malých a středních měst - Vliv administrativního uspořádání ČR - Ekonomické a sociální důsledky Hierarchie sídel v ČR Wokoun – výrazná hierarchizace 1. Metropole mezinárodního významu – Praha (hlavní rozvojové centrum v Čechách i v ČR) 2. Regionální metropole I. řádu – Brno (hlavní rozvojové centrum na severní Moravě) 3. Regionální metropole II. řádu – Ostrava (rozvojové centrum na severní Moravě) 27 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 4. Mezoregionální centrum I. řádu – Plzeň (s aspirací na regionální metropoli, rozvojové centrum jihozápadních Čech) 5. Mezoregionální centra II. řádu – Olomouc, Liberec, Hradec Králové a Pardubice, Ústí nad Labem, české Budějovice, Zlín, do určité míry Karlovy Vary a Jihlavy 6. Výrazná rozvojová mikroregionální centra – Mladá Boleslav, Opava, Uherské Hradiště, Cheb, Jablonec nad Nisou, Tábor Hampl – rozlišení těchto úrovní regionálních středisek ČR – spíše správní hledisko: 1. Makroregionální – Praha 2. Mezoregionální 2. stupně – žádné 3. Mezoregionální 1. stupně – 12 (krajská města) 4. Mikroregionální 2. stupně – 70 5. Mikroregionální 1. stupně – 144 6. Subregionální A–150 7. Subregionální B–165 Sídelní a správní struktura - Historické, ekonomické, politické, administrativní a další faktory ovlivňující současnou podobu sídelní struktury ČR - Rozdílná sídelní struktura v regionech ČR Správní struktura - Základní správní jednotkou je obec, která se skládá z jednoho nebo více sídel - Celkem 6258 obcí (2018), sídel je cca 2,5krát více - Z toho cca 55 % obcí do 500 obyvatel, s podílem na obyvatelstvu ČR cca 8 % - Obce nad 50 000 obyvatel – 18 (tj. 0,3 % z celkového počtu obcí), žije v nich cca 30 % obyvatel ČR Sídlo a obec - Se základními pojmy geografie sídel – usedlost, sídlo, město, venkovské sídlo – jsou často zaměňovány pojmy administrativně správní, zejména pojem obec Sídlo - Prostorově oddělená a trvale osídlená skupiny lidských obydlí - Každé sídlo má zpravidla vlastní místní pojmenování a je odděleno od ostatních sídel plochami, na kterých lidská obydlí nejsou Obec - Základní článek administrativního členění státu - Podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) tvoří ,,základní územní samosprávné společenství občanů“, které „pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů“ - Každá obec je hranicemi oddělena od jiných obcí nebo od území jiných států - V ČR cca 15. tis. sídel a 6258 obcí Pravidlo velikostního pořadí měst - Zipfovo pravidlo - George Kingsley Zipf (1949) - Hierarchické uspořádání sídelního systému – pravidelnost – odvozeno z empirických poznatků - Měří/určuje vztah velikosti (populační) a pořadí města v sídelním systému - Ideální stav je vzácností, ale pravidelnost existuje - Druhé největší město by mělo mít cca polovinu obyvatel největší metropole… třetí v pořadí třetinu prvního atd. 28 Závěrečný test Socioekonomická geografie 5RE205 - Uplatnitelné zejména v sídelní struktuře s jední