Poznámky ke zkoušce římskeho práva PDF

ÚVOD DO PRÁVA POJEM PRÁVA právo objektivní = specifický společenský normativní systém, tj. systém norem (pravidel) společenského chování lidí, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státní mocí) Jiné společenské normativní systémy – např. morálka, náboženství právo subjektivní...

ÚVOD DO PRÁVA POJEM PRÁVA právo objektivní = specifický společenský normativní systém, tj. systém norem (pravidel) společenského chování lidí, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státní mocí) Jiné společenské normativní systémy – např. morálka, náboženství právo subjektivní = míra a způsob možného chování subjektu práva – fyzické či právnické osoby – též oprávnění či nárok (odpovídá mu povinnost jiného subjektu, poskytnou plnění odpovídající nároku) ZNAKY PRÁVA 1. obecná závaznost 2. vynutitelnost práva 3. forma práva FUNKCE PRÁVA ochrana subjektivních zájmů lidí i zájmů společnosti – uskutečňuje právní stát v demokratické společnosti, společenský regulační systém, racionalizační nástroj (pomůcka) právní řád = souhrn všech právních norem platných v určitém státě Státní moc je realizována jedině na základě zákona - nadřazenost práva nad státem Znaky právního státu: 1. Zákonnost 2. Právní jistota 3. Přiměřenost zásahů státu 4. Existence právních záruk proti možnosti zavedení autoritativní vlády – dělba moci 5. Vláda lidu, lidská práva 6. Politický pluralismus > - Politicte strum , Etere mezi sebou sorpeti 7. Vázanost státu jeho mezinárodními závazky DĚLBA MOCI moc zákonodárná moc výkonná moc soudní Teorie dělby moci je založena na dvou zásadách: 1. na zásadě oddělenosti, samostatnosti a nezávislosti mocí 2. na zásadě rovnováhy mocí a vzájemných brzd (kontrol) 1 SYSTÉM A STRUKTURA PRÁVNÍHO ŘÁDU – ČLENĚNÍ PODLE RŮZNÝCH KRITÉRIÍ 1. Na právní odvětví 2. Podle tzv. stupně právní síly jednotlivých pramenů práva 3. Podle předmětu právní úpravy na právo veřejné a právo soukromé VEŘEJNÉ PRÁVO nerovnost osob státní orgán je nadřazený a může způsobem v souladu se zákonem jednostranně ukládat povinnosti nebo zakládat práva převaha kogentních norem PRÁVNÍ ODVĚTVÍ VEŘEJNÍHO PRÁVA ústavní právo správní právo trestní právo finanční právo právo životního prostředí SOUKROMÉ PRÁVO rovnost osob smluvní volnost převaha dispozitivních norem žádný účastník právního vztahu nemůže jinému jednostranně uložit povinnost ani založit právo vznikne-li neshoda, musí se obrátit na soud, kde mají rovné postavení PRÁVNÍ ODVĚTVÍ SOUKROMÉHO PRÁVA občanské právo obchodní právo pracovní právo rodinné právo mezinárodní právo soukromé PŘÍKLAD DISPOZITIVNÍ NORMY § 716 OZ (1) Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Rozdil jde jusse videt PŘÍKLAD KOGENTNÍ NORMY, § 30 OZ (1) Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. PRÁVNÍ FILOSOFIE 1. Dualistická (přirozeno-právní) koncepce francouzské osvícenství, J. J. Rousseau, vedle práva, které si lidé sami vytváří, existuje i jiné právo – právo přirozené, jehož nositelem je každý člověk a které existuje nezávisle na lidské společnosti a je nadřazeno 2 2. Monistická koncepce uznává pouze právo dané, vytvořené lidmi, má mnoho variant – více proudů, např. - pozitivistický – právo = soustava psaných právních předpisů sociologický proud – právo = fungující sociální systém PRÁVNÍ SYSTÉMY Právní systémy = geografické třídění práva 1. Kontinentální systém – recepce římského práva + přirozenoprávní teorie 2. Angloamerický systém – Anglie 12. století 3. Islámské právo – málo zemí – zároveň přijato právo kontinentální nebo angloamerické SYSTÉM KONTINENTÁLNÍ rozšířil se cestou kolonizace i mimo Evropu, je to právo psané, obyčejové právo pouze subsidiárně, vylučuje soudcovskou tvorbu práva, soudce právo nalézá, ale nevytváří je (výjimka skandinávské země) recepce římského práva SYSTÉM ANGLOAMERICKÝ – COMMON LAW vznik v Anglii, dnes v zemích britského společenství a USA (odchylky) soudcovský typ práva, má 2 části: – Common Law - právo aplikovaly královské soudy - možnost obrátit se na soud bylo privilegiem, ke kterému bylo třeba obdržet zvláštní povolení – Equity - systém, založený na principech morálky a spravedlnosti Common law je primární právo, rozhodnutí podle práva spravedlnosti je jen doplňovalo a rozvíjelo PRAMENY PRÁVA OBECNĚ normativní právní akty soudní (popř. správní) precedenty právní obyčeje normativní smlouvy PRAMENY PRÁVA V ČR normativní právní akty evropské právní akty normativní smlouvy nálezy Ústavního soudu NORMATIVNÁ PRÁVNÍ AKT je základním a zcela převažujícím pramenem práva v ČR obsahuje všeobecně závazná právní pravidla – právní normy neodporovatelnost nižšího aktu vůči vyššímu možnost zrušení následně vydaným aktem stejné nebo vyšší právní síly Dle stupně právní síly jsou normativní akty uspořádány takto: 1. Ústava a ústavní zákony 2. Zákony a zákonná opatření 3. Vládní nařízení 3  4. Vyhlášky ministerstev, ústředních orgánů státní správy a ČNB 5. Obecně závazné vyhlášky zastupitelstev (kraje, obce) PRÁVNÍ AKTY EU jako člen EU od 1. 5. 2004 je ČR vázána právními akty EU Primární a sekundární evropské právo Sekundární: - nařízení – přímo účinné na území členských států - směrnice – nutno začlenit do vnitrostátního práva - (rozhodnutí, doporučení, stanoviska) NORMATIVNÁ SMLOUVY vnitrostátní normativní smlouvy (v podstatě jediný možný případ jsou tzv. vyšší kolektivní smlouvy mezi zaměstnavateli a odborovými svazy) a mezinárodní normativní smlouvy – Např. Evropská úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod (1953) NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU jsou důsledkem pravomoci tohoto nejvyššího orgánu jako „strážce ústavnosti“, dotvářejí již existující soustavu formálních pramenů práva ÚVOD DO OBČANSKÉHO PRÁVA je základním odvětvím soukromého práva OZ je obecný předpis Občanské právo – vztah subsidiarity k ostatním právním odvětvím soukromého práva (jsou k OP ve vztahu speciality). Speciální právní předpisy jsou např. zákon o obchodních korporacích, zákoník práce, autorský zákon a další HISTORICKÝ VÝVOJ OBČANSKÉHO PRÁVA NA ÚZEMÍ ČR 1811 ABGB (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch) Všeobecný zákoník občanský pro německé dědičné země Rakouské monarchie – inspirace pro NOZ 1918 ABGB recepční normou převzat a platil do 1950 (pouze v českých zemích, na Slovensku– uherské občanské právo) 1951 nový OZ vychází z Ústavy 9. května - z. č. 141/1950 Sb. (účinný od 1. 1.51), platil na celém území republiky, byly z něho vyňaty manželské, rodinné, pracovní vztahy. 1960 nová Ústava (z. č. 100/1960 Sb.) -> na jejím základě - nový Občanský zákoník (z. č. 40/1964 Sb.) socialistické pojetí OP vztahů – zásahy státu do soukromoprávních vztahů PRAMENY OBČANSKÉHO PRÁVA Ústava,LZPS zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nahradil z. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník VÝCHODISKA NOVÉHO OZ individualistické pojetí soukromých práv základní instituty: rodina, vlastnictví, smlouva posílení individuální autonomie jednotlivce: 4  „vše je dovoleno, co není zakázáno“ ekonomický liberalismus odstranění duality závazkového práva SYSTEMATIKA OZ Obecná část: vymezuje základní pojmy ochrana soukromých práv právní skutečnosti (neplatnost právních jednání, promlčení a prekluze) postavení osob, spotřebitele, podnikatele pojem věci (rozdělení věcí, součást věci a příslušenství věci) Zvláštní část: rodinné právo absolutní majetková práva věcná práva dědické právo relativní majetková práva (závazková neboli obligační) ZÁSADY OZ Vodítko pro tvorbu, interpretaci a aplikaci norem občanského práva ZDROJE: Římské právo, teorie přirozených práv Nemění se v čase Zásada rovnosti stran se v OZ nezdůrazňuje, (ale je uvedena v LZPS) fakticky si strany nejsou rovny, úkolem práva je vyvažovat nerovnost slabší strany Dovoleno je vše, co není výslovně zakázáno Zásada autonomie vůle – smluvní svoboda svoboda učinit nebo neučinit právní jednání, výběr adresáta, volba obsahu, volba formy Bdělým náležejí práva (Vigilantibus iura scripta sunt) Neznalost práva neomlouvá (Ignorantia iuris non excusat) Zásada ekvivalence (vyváženosti plnění) – do ut des - dám, aby jsi dal – do ut facias - dám, aby jsi konal – facio ut des - konám, aby jsi dal – facio ut facias - konám, aby jsi konal Zásada právní jistoty – -pacta sunt servanda v závazkovém právu – -zákaz zpětného působení (tzv. retroaktivity) – -ochrana práv třetích osob – -ochrana dobré víry (bona fides, presumpce dobré víry - §7) (institut vydržení). Zásada zachovávání dobrých mravů (bonos mores) – - zmírnění tvrdosti zákona Zákaz zneužívání občanských práv („zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany“ - § 8 OZ). Princip proporcionality - test proporcionality jako posuzování případů kolize základních práv (význam chráněného zájmu a rozsah způsobené újmy na majetku druhé osoby) 5  PRÁVNÍ VZTAHY, OSOBY, PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI PRÁVNÍ VZTAH Předpoklady existence právního vztahu: – právní norma (pravidlo) – subjekty právního vztahu (osoby) – právní skutečnost (chování osob) – objekt právního vztahu (cíl) SUBJEKTY PRÁVA Fyzické osoby - FO Právnické osoby - PO Stát SUBJEKTY OBČANSKÉHO PRÁVA FO - jednotlivci automaticky nadaní subjektivitou PO - je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost PRÁVNÍ OSOBNOST A SVÉPRÁVNOST FO Právní osobnost FO = schopnost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, trvá od narození do smrti Svéprávnost FO = schopnost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. SVÉPRÁVNOST FO Dříve lze nabýt svéprávnosti: přiznáním svéprávnosti (§37 NOZ), neboli tzv. emancipací uzavřením manželství Nezletilí jsou způsobilí k právnímu jednání, odpovídajícímu jejich individuální vyspělosti. Omezení svéprávnosti: jedině rozhodnutím soudu jen v zájmu člověka, po jeho zhlédnutí, nutno zjistit jeho názor z důvodu duševní poruchy, která není přechodná OCHRANA OSOBNOSTNÍCH PRÁV články 5 až 16 LZPS ObčZ klade důraz na osobnost jednotlivce a na garanci jeho přirozených práv. Výčet osobnostních práv je demonstrativní: právo na život a důstojnost člověka, právo na zdraví, právo žít v příznivém životním prostředí, vážnost, čest, soukromí, projevy osobní povahy… OSOBNOSTNÍ PRÁVA JSOU: nepromlčitelná, nezcizitelná, člověk se jich nemůže vzdát, vznikají narozením a končí smrtí právo na ochranu osobnosti má každý člověk po smrti FO - mohou žalovat osoby blízké Omezit tato práva lze jen se souhlasem člověka OCHRANA OSOBNOSTNÍCH PRÁV žalobou u soudu domáhat: od neoprávněného zásahu upuštěno 6  aby byl odstraněn jeho následek nahradit škodu i nemajetkovou újmu poskytnutím přiměřeného zadostiučinění SVOLENÍ ČLOVĚKA NENÍ TŘEBA Čtyři zákonné licence k omezení některých osobnostních práv: úřední, vědecká, umělecká zpravodajská PRÁVNICKÉ OSOBY Teorie fikce – Friedrich Carl von Savigny PO není reálně existující subjekt, existuje pouze z vůle zákonodárce, nemají vlastní vůli – mohou být zastoupeny statutárním orgánem OZ obsahuje úpravu obecných rysů všech právnických osob a současně i úpravu tzv. právnických osob občanského práva, tj. právnických osob odlišujících se od obchodních korporací PO mají právní osobnost, ale nikoliv svéprávnost – jsou vždy zastoupeny PO jsou např: obchodní společnosti, družstva, SVJ, spolky, nadace, politické strany, obce, církve, náboženská hnutí… VEŘEJNÝ REJSTŘÍK jsou vedeny Krajskými soudy Obchodní rejstřík Spolkový rejstřík Nadační rejstřík Rejstřík ústavů Rejstřík obecně prospěšných společností Rejstřík společenství vlastníků jednotek ČLENĚNÍ PO – 3 TYPY PRÁVNICKÝ OSOB: Korporace - tvoří členové nebo společníci - osobní složka (spolek, obchodní korporace) Fundace - majetek určený k určitému účelu (nadace, nadační fond) Ústav – PO založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky (osobní i majetková složka propojena, ústav má zaměstnance) USTAVENÍ A VZNIK PO Ustavení PO (OZ – pojem založení) Zakladatelským právním jednáním – písemná forma Zákonem Rozhodnutím orgánu veřejné moci Jiný způsob stanoveným zákonem Vznik PO – zápisem do rejstříku (z. č. 217/2012 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob) ZNAKY PO Název PO – musí odlišit PO od jiné osoby, obsahovat označení její právní formy, nesmí být klamavý Obchodní firma u osob zapisovaných do OR Sídlo PO §136 – 143 Účel PO – ve veřejném nebo soukromém zájmu, zakázané účely §145 Orgány PO - nahrazují chybějící vůli PO 7  Volené x ostatní, individuální x kolektivní Členové - FO i PO Požadavky na členy orgánů: svéprávnost, další dle ZOK Požadavek péče řádného hospodáře §159 JEDNÁNÍ ZA PO Statutární orgán, člen statutárního orgánu Zaměstnanci Opatrovník PROMĚNY PO Fúze Rozdělení Změna právní formy Likvidace PO – vstup do likvidace dnem, kdy je PO zrušena nebo prohlášena za neplatnou Zánik PO – dnem výmazu z veřejného rejstříku - skončením likvidace, jde – li o osobu, která nepodléhá zápisu do veř. rejstříku Způsobilost PO k právnímu jednání Nyní veškeré jednání právnické osoby představuje jednání v zastoupení Zastoupení přímé - jednající jedná jménem právnické osoby a na její účet. Výjimka: jednání za vznikající právnickou osobu, která dosud nemá právní osobnost deliktní způsobilost - PO jsou přičítány protiprávní činy, kterých se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu nebo jiný její zástupce ZASTOUPENÍ FO A PO Zástupce právně jedná jménem jiné osoby (zastoupeného) Práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému uplatnění tzv. dobré víry zastoupeného resp. zástupce Pokud zástupce překročí svá oprávnění, je tím zastoupený vázán, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. DRUHY ZASTOUPENÍ PODLE OZ a) smluvní zastoupení b) zákonné zastoupení c) opatrovnictví ! Nový OZ důsledně rozlišuje mezi zákonným zastoupením a opatrovnictvím. Z.z. vzniká přímo ze zákona, O. na základě rozhodnutí soudu Ad a) smluvní zastoupení: smlouvou ujednaný rozsah zmocnění je třeba uvést v plné moci Zmocnitel x zmocněnec Prokura – zvláštní smluvní zastoupení – uděluji ji podnikatel zapsaný v OR Ad b) Zákonné zastoupení – účelem je ochrana zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv, vzniká přímo ze zákona. Ad c) Opatrovnictví FO – opatrovníka jmenuje soud člověku, je-li to třeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Zejména: jehož svéprávnost soud omezil, je neznámého pobytu, jeho zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI = okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu 8  1. Subjektivní - záleží na projevu vůle osoby (právní jednání, protiprávní jednání) 2. Objektivní - nezáleží na lidské vůli (narození a smrt FO, případy vyšší moci, plynutí času) PRÁVNÍ JEDNÁNÍ PJ = Osoba projeví vůli navenek, musí se jednat o existující, vážnou, srozumitelnou a určitou vůli jednajícího – jinak jde o zdánlivé právní jednání. Konáním i opomenutím, Výslovně i konkludentně PJ musí obsahem i účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu FORMA PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem Písemně – věcná práva k nemovitosti v písemné formě - podpis jednajícího, může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé (faksimile) právním jednání el. prostředky – elektronický podpis VADY PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ OZ zachovává rozlišování na absolutní a relativní neplatnost, ale nepoužívá formu výčtu důvodů ! NOZ: Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné Oddíl 6 § 574 - 588 NOZ Jednání absolutně neplatné je považováno za neplatné od počátku a vždy, aniž by neplatnost musel kdokoliv namítat. Relativně neplatné jednání se považuje za platné až do okamžiku, kdy se neplatnosti dotčená osoba nedovolá. DŮVODY ABSOLUTNÍ NEPLATNOSTI – SOUD PŘIHLÍŽÍ EX OFFO (důvody §588) Soud přihlédne i bez návrhu, k neplatnosti právního jednání, které je v rozporu s dobrými mravy v rozporu se zákonem zjevně narušuje veřejný pořádek jehož plnění je od počátku nemožné ČAS JAKO PRÁVNÍ SKUTEČNOST § 605 Pravidla pro počítání času Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den Je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. NOZ důsledně odlišuje pojmy lhůta x doba 9  Lhůta = čas vymezený určité osobě, aby si projevem vůle zachovala vlastní právo, v ostatních případech jde o dobu Tj.: záruční doba, výpovědní doba, doba prodlení ALE ! lhůta odvolací, promlčecí, prekluzivní, akceptační PROMLČENÍ Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě. K promlčení soud přihlédne jen na základě námitky povinného – pak nelze promlčené právo oprávněnému přiznat. Na rozdíl od prekluze promlčením právo nezaniká, ale závažně se oslabuje možností, že povinný uplatní námitku promlčení. Když povinný plnil po uplynutí promlčecí doby, nemůže požadovat, aby mu plnění bylo vráceno – naturální obligace Účel promlčení – důkazy, ochrana dlužníků Promlčecí lhůta trvá 3 roky Nově! Možnost ujednat si kratší nebo delší promlčecí lhůtu – prolomení kogentní povahy promlčení – nesmí být kratší než 1 rok a delší než 15 let Plnění ve splátkách – běží p.lhůta jednotlivých splátek ode dne splatnosti Promlčují se: všechna majetková práva s výjimkou vlastnického práva Nepromlčují se: práva z vkladů na vkladní knížce nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá práva na ochranu osobnosti PREKLUZE Uplynutím prekluzivní (propadné) lhůty právo oprávněné osoby zaniká. Tj. musí být splněny 2 podmínky: – uplynutí určité, zákonem stanovené, lhůty – neuplatnění práva v této lhůtě Soud k prekluzi přihlíží z úřední povinnosti § 1793 (1) Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v 10  době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. § 1795 Právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy. VĚCNÁ PRÁVA, VLASTNICTVÍ, VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ VĚCNÁ PRÁVA: Věcná práva jsou práva absolutní, působí erga omnes Zásada numerus clausus absolutních práv Právo vlastnické (ius proprietas), spoluvlastnictví Držba (possesio) Věcná práva k věci cizí (iura in re aliena) POJETÍ VĚCI V PRÁVNÍM SMYSLU je předmětem vlastnického práva - věci hmotné i nehmotné. (§ 489) Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je „vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí“ negativní vymezení věci: za věc nelze považovat lidské tělo ani jeho části a živé zvíře (u zvířat omezená použitelnost předpisů o věcech) § 494 OZ Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. DĚLENÍ VĚCI PODLE OZ Hmotné a nehmotné Movité a nemovité Zastupitelné a nezastupitelné Zuživatelné a nezuživatelné Hromadné NEMOVITOSTI: pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, věcná práva k nim (např. právo stavby), práva, která za nemovitou věc prohlásí zákon SOUČÁST VĚCI A PŘÍSLUŠENSTVÍ VĚCI Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, jejímž účelem je trvalé užívání společně s věcí hlavní. ZÁSADA SUPERFICIES SOLO CEDIT § 506 (1) Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. (2) Není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek. 11 VLASTNICKÉ PRÁVO Předmětem vlastnického práva mohou být veškeré věci hmotné i nehmotné, které někomu patří Absolutní právo Působí „erga omnes“ na rozdíl od relativních vztahů (závazky), které působí „inter partes“ Základní lidské právo – čl. 11 LZPS § 1012 Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. OBSAH VLASTNICKÉHO PRÁVA Právo věc držet (ius possidendi) Právo věc užívat (ius utendi) Právo s věcí nakládat (ius disponendi) Požívat plody a přisvojovat si přírůstky (ius fruendi) OMEZENÍ VLSTNICKÉHO PRÁVA Vlastník se zdrží všeho, co působí, že nepřímé imise: (odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo …zvířata) vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě. Přímé imise jsou zakázané Nově! Plody spadlé ze stromů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku Nově! Výzva k ořezání větví a kořenů přesahujících na pozemek souseda OCHRANA VLASTNICKÉHO PRÁVA Vlastnické žaloby: Reivindikační (žaloba na vydání věci) Negatorní (zápůrčí) Žaloba na určení NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA Převod VP (Převodní smlouvy) X Přechod VP(smrtí FO, soudním rozsudkem) Ke změně vlastnického práva u movitých věcí dojde již samotnou účinností smlouvy = konsenzuální pojetí převodu. U nemovitostí - vklad do KN NABÝVÁNÍ VLASTNICTVÍ Přivlastnění - věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří. Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu. Nutno odlišit věci nalezené Nález Kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji. Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného. 12  Není-li to možné, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, na jejímž území byla nalezena. Nález skryté věci - o věci zakopané, zazděné nebo jinak skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věci. Nálezci však nenáleží nálezné, když vlastník o úkrytu věci věděl. NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA VYDRŽENÍM Poctivý držitel může nabýt vlastnické právo vydržením. Podmínkou je nepřetržitý výkon držby, po dobu: - tří let u věci movité, - deseti let u věci nemovité. Splněním těchto podmínek dochází k nabytí vlastnictví ze zákona a není třeba žádného konstitutivního rozhodnutí státního orgánu. ZÁNIK VLASTNICKÉHO PRÁVA Zánik: absolutní relativní Opuštění věci Ztráta věci DRŽBA NOZ - podrobnější úprava držby Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. splněny dva předpoklady: - faktická moc osoby nad věcí, - úmysl nakládat s věcí jako s vlastní 1. Nastává u vlastníka 2. Může nastat i u osoby, která je v dobré víře, že nabyla vlastnické právo k předmětu, který drží 3. I u někoho, kdo věc odcizil nebo od vlastníka lstivě vylákal  NOZ - 3 typy držby – řádná, poctivá a pravá  Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu.  Poctivá držba - kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel.  Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. DRŽBA VLASTNICKÉHO PRÁVA Práva poctivého držitele: smí v mezích právního řádu věc držet a užívat ji, zničit nebo s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný, náležejí mu všechny plody věci, jakmile se oddělí, užitky náhrada nutných nákladů na zachování podstaty věci, i účelně vynaložených nákladů VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného s převodem vlastnictví k této věci se převádí i právo, které na věci vázne Druhy věcných práv k věci cizí: právo stavby věcná břemena, členěná v OZ na služebnosti a reálná břemena zástavní, resp. podzástavní právo, zadržovací (retenční) právo 13 PRÁVO STAVBY zásada - stavba je součástí pozemku (superficies solo cedit) § 506 NOZ pozemek je věc hlavní – stavba je součástí Právo stavby - jako věcné právo s povahou nemovitosti zatěžuje cizí pozemek tak, že osoba, jíž toto právo přísluší (stavebník), je oprávněna mít na tomto pozemku stavbu. P.s. = právo dočasné, max. na 99 let, smlouvou - pak vklad do KN Děditelné, převoditelné, lze zatížit Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby. Právo stavby se nabývá: Smlouvou – vklad do KN Vydržením Stanoví-li zákon – rozhodnutím státního orgánu Může být zřízeno bezplatně nebo za úplatu – stavební plat VĚCNÁ BŘEMENA OZ obnovuje dřívější rozdělení věcných břemen na: služebnosti, která vlastníka věci zavazují něco strpět, zdržet se něčeho, (pasivní), nejsou omezeny jen na nemovitosti reálná břemena, která zavazují vlastníka věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal (např. údržba cesty) SLUŽEBNOSTI Pozemková služebnost (in rem) – služebnost spojená s vlastnictvím určité věci Osobní služebnost (in personam) – služebnost spojena výlučně s určitou osobou, při smrti oprávněné osoby služebnost zaniká (nedědí se, není převoditelná na třetího) Služebnosti pozemkové: Služebnosti osobní: Služebnost inženýrské sítě -právo užívací Opora cizí stavby -služebnost bytu Služebnost okapu Právo na svod dešťové vody Právo na vodu Služebnost rozlivu Služebnost stezky, průhonu a cesty Právo pastvy NABYTÍ SLUŽEBNOSTI smlouvou, pořízením pro případ smrti, vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena, ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem ZÁSTAVNÍ PRÁVO slouží k zajištění dluhu má věcnou povahu Poskytnutím zástavy dává zástavce věřiteli záruku za splnění povinnosti dlužníka. Pokud dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, může se věřitel uspokojit z výtěžku prodeje zástavy. 14  Zástavní věřitel, zástavní dlužník (vlastník zástavy) Zástavou může být každá věc či jiná majetková hodnota, s níž lze obchodovat, (např. věci movité, nemovité, obchodní závod, průmyslová práva, pohledávka, podíl v korporaci, cenné papíry, účet vlastníka zaknihovaných cenných papírů) ZÁSTAVNÍ PRÁVO – ZŘÍZENÍ A VZNIK 1. Zřizuje se zástavní smlouvou – obsahuje: co je zástavou, který dluh zajišťuje (titul, výše) Forma: ústní – zástava odevzdána věřiteli nebo 3. osobě písemná – ostatní veřejnou listinou - závod nebo jiná věc hromadná - nemovitá věc neevidovaná v KN 2. Zástavní právo vzniká: nemovitost evidovaná v KN → vkladem do KN nemovitost neevidovaná v KN → zápisem do rejstříku zástav movitá věc → odevzdáním zástavnímu věřiteli, třetí osobě (opatrovateli) nebo zápisem do rejstříku zástav (na základě dohody stran) movitá věc nepohyblivá → označením závod nebo jiná věc hromadná → zápisem do rejstříku zástav ZADRŽOVACÍ PRÁVO kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Zajistit lze i nesplatný dluh: a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl, b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala SPOLUVLASTNICTVÍ SPOLUVLASTNICTVÍ Podílové spoluvlastnictví Bytové spoluvlastnictví Společné jmění manželů PODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ Spoluvlastníky jsou ti, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Spoluvlastníci se považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (zlomek nebo procento) ÚPRAVA PŘEDKUPNÍHO PRÁVA: Bylo-li spoluvlastnictví založeno tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo. SPRÁVA SPOLEČNÉ VĚCI Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. Z právního jednání jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. O běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. 15  Rozhodnutí o významné záležitosti (podstatném zlepšení, zhoršení, změně účelu, zpracování) – 2/3 většina hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Přehlasovaný spoluvlastník – těžká újma – soud Zatížení věci a rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. Správce společné věci ODDĚLENÍ ZE SPOLUVLASTNICTVÍ A ZRUŠENÍ SPOLUVLASTNICTVÍ Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Přídatné spoluvlastnictví - např. vlastnictví pozemku navázané účelově na spoluvlastnictví další nemovité věci – např. cesty, parkoviště průmyslový celek, zahrádkářská kolonie, chatová osada, sportovní areál BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. se odvozuje od vlastnictví jednotek, přičemž jednotka je byt a současně podíl na společných částech domu. Společenství vlastníků (SVJ) je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku. SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ = to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. SJM: zákonný režim smluvený režim režim založený rozhodnutím soudu ZÁKONNÝ REŽÍM SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je také:  zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů 16   podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva,  dluhy převzaté za trvání manželství SPRÁVA V ZÁKONNÉM REŽIMU SJ - užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Povinnosti a práva spojená náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se SJ jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. Záležitosti nikoli běžné – jednají společně nebo jeden se souhlasem druhého – není – li tomu tak - relativní neplatnost Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů – vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. SMLUVENÝ REŽIM Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Smlouva - vyžaduje formu veřejné listiny (notářský zápis) SMLUVENÝ REŽIM MŮŽE SPOČÍVAT: v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit. Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu. Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě SJ, která se odchyluje od správy v zákonném režimu Tato smlouva obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat SJ a jakým způsobem. REŽIM ZALOŽENÝ ROZHODNUTÍM SOUDU Ze závažného důvodu, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah. Závažným důvodem je: manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, manžel podstupuje nepřiměřená rizika, manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby. Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti. REŽIM ODDĚLENÝCH JMĚNÍ V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela. OCHRANA TŘETÍCH OSOB Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. 17  Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno. SJM zaniká: Smrtí Rozvodem manželů VYPOŘÁDÁNÍ SPOLEČNÉHO JMĚNÍ 1. Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. 2. Rozhodnutím soudu 3. Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku SJ k vypořádání ani dohodou, ani nebyl podán návrh k soudu – nastává fikce vypořádání BYDLENÍ MANŽELŮ Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde. USTANOVENÍ PROTI DOMÁCÍMU NÁSILI Stane-li se další společné bydlení manželů v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud na návrh dotčeného manžela omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet. DĚDICKÉ PRÁVO ZÁSADY DĚDICKÉHO PRÁVA zásada zachování hodnot – zakotvuje mezigenerační solidaritu lidí, přechod dědictví na stát, nastává až v případě, že způsobilý dědic není mezi příbuznými, odúmrť v OZ jsou rozšířeny dědické skupiny, zásada rovnosti dědiců, univerzální sukcese – dědic dědí majetek zůstavitele jako celek, aktiva i pasiva, zásada volnosti zůstavitele ve volbě dědice a zároveň omezení v případě nepominutelných dědiců, zásada volnosti dědice dědictví přijmout nebo odmítnout, princip ingerence veřejné moci při nabytí dědictví PŘEDPOKLADY DĚDĚNÍ JSOU a) smrt zůstavitele b) existence pozůstalosti c) způsobilý dědic (FO, PO, stát) d) dědický titul (právní důvod dědění) 18 DĚDICKY NEZPŮSOBILÝ – ZE ZÁKONA je ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. NOVĚ! DALŠÍ 2 MOŽNOSTI ZÁKONNÉ DĚDICKÉ NEZPŮSOBILOSTI u manžela zůstavitele, se kterým probíhalo v den zůstavitelovi smrti, řízení o rozvod manželství, zahájené na návrh zůstavitele z toho důvodu, že se manžel dopustil vůči zůstaviteli domácího násilí u rodiče, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti, neboť její výkon zanedbával či zneužíval Odmítnutí dědictví Vzdání se dědictví Zřeknutí se dědického práva Vydědění nepominutelných dědiců DĚDICKÝ TITUL 1. Pořízení pro případ smrti: - závěť, - dědická smlouva, 2. Zákonná posloupnost (6 dědických tříd) Nově! odkaz (legace) odlišuje se dědic od odkazovníka Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu, nebo na zřízení určitého práva. Právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici přímo, nečeká na konec soudního řízení – je to vlastně pohledávka vůči dědici. ZÁVĚŤ = projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. vykonavatel závěti správce pozůstalosti dovětek FORMY ZÁVĚTI Pořízená soukromou listinou – Holografická – Alografická – Pořízená veřejnou listinou – notářský zápis Vedlejší doložky v závěti: podmínka, doložení času nebo příkaz. Nepřihlíží se k doložkám, které vedou k obtěžování dědice, odporují veřejnému pořádku, jsou nesrozumitelné. PRIVILEGOVANÝ ZÁVĚŤ pořizovatel ji činí ústně + 3 svědci v případě mimořádných situací (ohrožení života zůstavitele) starosta obce, velitel námořního plavidla, letadla, vojenské jednotky + 2 svědci. 19 DĚDICKÁ SMLOUVA povolává zůstavitel (úplatně nebo bezplatně) druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Forma notářského zápisu. Nemůže být jednostranně měněna, rušena. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná. Účinky po smrti, ale lze se dohodnout, že již za života přejde majetek. ODKAZ Odkazem zůstavitel zřizuje pohledávku odkazovníka a osobu obtíženou odkazem zatěžuje dluhem. Odkazovník není účastníkem dědického řízení, má právo na vydání odkazu, jakoby to byla běžná pohledávka. Vlastnické právo k odkázané věci odkazovník nabývá jako při převodu. ZÁKONNÁ POSLOUPNOST 1. třída: manžel, děti – stejným dílem, (místo dětí potomci) 2. třída: manžel, rodiče, osoby spolužijící (manžel nejméně ½) 3. třída: sourozenci (jejich děti – synovci, neteře), osoby spolužijící 4. třída: prarodiče 5. třída prarodiče rodičů (pradědové, prabáby) 6. třída: děti dětí sourozenců zůstavitele (vnuci sourozenců zůstavitele) a děti prarodičů zůstavitele (strýcové a tety zůstavitele), nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti (bratranci a sestřenice) NEPOMINUTELNÝ DĚDIC = vlastní děti, nedědí-li, pak potomci Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Je-li nezletilý, musí dostat alespoň 3/4 jeho zákonného dědického podílu. Je-li zletilý, musí dostat alespoň ¼ zákonného dědického podílu. VYDĚDĚNÍ Vydědit lze jen vlastní potomky Nově! Automaticky se vztahuje i na potomky vyděděného dědice Nově! Nemusí být uveden důvod vydědění DŮVODY PRO VYDĚDĚNÍ Neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, Neprojevuje opravdový zájem Odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze Trvale vede nezřízený život Nově! Další 2 důvody: Potomek je zadlužen nebo si počíná marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl Nastal důvod zákonné nezpůsobilosti Započtení na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo darem nad rámec obvyklého darování, v posledních třech letech před smrtí. Započtení na dědický podíl postupuje se obdobně, tentokrát v případě ostatních dědiců než nepominutelných. 20  NABYTÍ DĚDICTVÍ okamžikem smrti zůstavitele, nicméně až do okamžiku soudního rozhodnutí o potvrzení dědictví se na pozůstalost vztahují zvláštní pravidla Soupis pozůstalosti Nabytí dědictví je potvrzeno soudem tomu dědici, který dědictví neodmítl a má podle průběhu řízení nejlepší dědické právo. ZÁVAZKY ZÁVÁZKY Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Relativní povaha, inter partes Závazek vzniká: ze smlouvy, z protiprávního činu - delikty nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné než neplatné, účelem je respektovat vůli stran. SMLOUVA Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Nově! Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu. Nově! Předsmluvní odpovědnost POSTUP UZAVŘENÍ SMLOUVY 1. Návrh na uzavření smlouvy – nabídka, z nabídky musí být zřejmé, že ten, kdo ji činí (navrhovatel), má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí (akceptant – příjemce). 2. Přijetí nabídky - osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Musí přijmout v akceptační lhůtě. Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Nově! Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky. Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy přijetí nabídky dojde navrhovateli. Smluvní strany mohou uzavřít i smlouvu nepojmenovanou nebo smlouvu smíšenou, Část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, Ve smlouvě uvedena doložka upravená v užívaných vykládacích pravidlech, Nově! Obecně není neplatná dohoda o to, že se někdo vzdává svých práv, která mu mají vzniknout teprve v budoucnosti. FORMA SMLOUVY Zásada bezformálnosti Nově! Pro změnu a zrušení smlouvy se vyžaduje písemná forma jen, bylo-li to ujednáno. Stanoví-li zákon, že je k účinnosti smlouvy třeba rozhodnutí určitého orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím (vklad do KN) 21 SMLOUVA O SMLOUVĚ BUDOUCÍ se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do 1 roku, budoucí smlouvu. Obsah smlouvy je ujednán alespoň obecným způsobem. Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu oprávněná strana vyzve (kontraktační povinnost) Nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud. Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Povinnost též zaniká, změní-li se okolnosti z nichž strany při uzavírání sosb vycházely. !Nově: není nutná písemná forma OBSAH ZÁVAZKŮ Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. Nově: Neúměrné zkrácení – zásada ekvivalence Lichva Adhezní smlouvy SPOLEČNÉ DLUHY A POHLEDÁVKY Nedělitelné plnění může věřitel požadovat na kterémkoli z několika dlužníků, spoludlužníci dělitelného plnění jsou dlužni jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu Bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal první. Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. ZMĚNY ZÁVAZKŮ Změna v osobě věřitele Změna v osobě dlužníka Změny v obsahu závazků ZMĚNA V OSOBĚ VĚŘITELE Postoupení pohledávky (cese) Věřitel (postupitel) může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jiné osobě (postupníkovi) a to i bez souhlasu dlužníka. ZMĚNA V OSOBĚ DLUŽNÍKA Převzetí dluhu Přistoupení k dluhu Převzetí majetku Postoupení smlouvy 22 ZMĚNY V OBSAHU ZÁVAZKŮ Novace Narovnání ZÁNIK ZÁVAZKŮ 1. Splnění 2. Prodlení dlužníka a věřitele (NEZNAMENÁ zánik závazku, pouze výjimečně) 3. Dohoda 4. Započtení 5. Zaplacení odstupného 6. Splynutí 7. Prominutí dluhu 8. Výpověď 9. Odstoupení od smlouvy 10. Následná nemožnost plnění 11. Smrt dlužníka nebo věřitele (NEZNAMENÁ zánik závazku, pouze výjimečně) SPLNĚNÍ Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Při úplatném plnění je dlužník povinen plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými Přenechá-li se věc jak stojí a leží, jdou její vady k tíži nabyvatele Záruka za jakost Právní a faktické vady Vytčení vady – reklamace - nejpozději do 6 měsíců po splnění U záruky - nejpozději do konce záruční doby Reklamační nároky: vada odstranitelná: oprava, doplnění co chybí, přiměřené slevy z ceny. vada neodstranitelná (a nelze-li pro ni předmět řádně užívat): odstoupení od smlouvy, přiměřená sleva z ceny Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). Místo plnění – určeno smlouvou, není-li, pak: Nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla. Peněžitý dluh plní dlužník v místě bydliště nebo sídla věřitele. PRODLENÍ DLUŽNÍKA A VĚŘITELE Prodlení dlužníka: nesplní-li dlužník řádně a včas, dostává se do prodlení (porušení smlouvy podstatné x nepodstatné). Následky prodlení dlužníka: Povinnost plnit zůstává, kromě toho má věřitel právo od smlouvy odstoupit za podmínek sjednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Jde-li o plnění peněžitého dluhu, vzniká věřiteli právo požadovat úroky. Prodlení věřitele: nepřijme-li věřitel od dlužníka řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne-li dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu porušení smlouvy podstatné x nepodstatné dlužníkovi vzniká právo odstoupit od smlouvy 23  ZÁVAZKY – ZAJIŠTĚNÍ, SMLUVNÍ TYPY, SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY ZAJIŠTĚNÍ A UTVRZENÍ DLUHŮ Zajištění dluhu - zástava, ručení, bankovní záruka, zajišťovací převod, dohoda o srážkách ze mzdy – tyto prostředky vytváří náhradní zdroj pro uspokojení pohledávky věřitele. Utvrzení dluhu - uznání dluhu, smluvní pokuta – tyto prostředky náhradní zdroj nevytváří, jsou pouze nástrojem hrozby vyšších nákladů pro dlužníka nebo důkazním prostředkem pro soudní vymáhání. ZAJIŠTĚNÍ DLUHU Ručení vzniká písemným prohlášením ručitele vůči věřiteli, že ho uspokojí, jestliže dlužník nesplní svůj dluh. Finanční záruka, bankovní záruka Zajišťovací převod práva - smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů UTVRZENÍ DLUHU Smluvní pokuta Náležitosti: Identifikace porušení smluvní povinnosti Dohoda o smluvní pokutě v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí Moderační právo soudu penále Uznání dluhu Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Tytéž účinky - placení úroků TYPY SMLUV JSOU V OZ ROZDĚLENY DO 16 DÍLŮ 1. Převedení věci do vlastnictví jiného (darování, koupě, směna) 2. Přenechání věci k užití jinému (výprosa, výpůjčka, nájem, pacht, licence, zápůjčka, úvěr) 3. Pracovní poměr 4. Závazky ze schovacích smluv (úschova, skladování) 5. Závazky ze smluv příkazního typu (příkaz, zprostředkování, komise, zasílatelství, obchodní zastoupení) 6. Zájezd 7. Závazky ze smluv o přepravě (přeprava osoby, přeprava věci, provoz dopravního prostředku) 8. Dílo 9. Péče o zdraví 10. Kontrolní činnost 11. Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, akreditivu a inkasu 12. Závazky ze zaopatřovacích smluv (důchod, výměnek) 13. Společnost 14. Tichá společnost 15. Závazky z odvážných smluv (pojištění, sázka, hra, los) 16. Závazky z právního jednání jedné osoby (veřejný příslib, slib odškodnění) 24 DAROVACÍ SMLOUVA Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Odvolání daru - nouze - dárce nemá na nutnou výživu - nevděk – ublížil-li obdarovaný dárci, tak, že zjevně porušil dobré mravy Darování pro případ smrti –odlišit od odkazu- jednostranné právní jednání, dar nelze odvolat, odkládací podmínka – obdarovaný dárce přežije KUPNÍ SMLOUVA Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. PRODEJ ZBOŽÍ V OBCHODĚ Kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě, zvláštní pravidla platí, je-li prodávajícím podnikatel Převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo. Při samoobslužném prodeji nabývá kupující vlastnické právo k věci zaplacením kupní ceny. KOUPĚ ZÁVODU Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. PŘENECHÁNÍ VĚCI K UŽITÍ JINÉMU Výprosa – půjčitel přenechává bezplatně věc k užívání výprosníkovi, není dohodnuta doba, po kterou může výprosník bezplatně užívat půjčitelovu věc, takže ji půjčitel může žádat zpět kdykoli podle libosti Výpůjčka - půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Nájem - se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. PŘENECHÁNÍ VĚCI K UŽITÍ JINÉMU Pacht - kromě práva užívat obsahuje ještě navíc právo požívat věc, brát z ní užitky, např. zemědělský pozemek – zahrada, pole Licence – dočasné užívání práva duševního vlastnictví Zápůjčka – předmětem jsou peníze, zapůjčitelem může být kdokoliv, vydlužitel Úvěr – pouze od podnikatele, který k tomu má oprávnění, banky i nebankovní subjekty, (smluvní strany úvěrující – úvěrovaný) SMLOUVA O DÍLO Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. 25 SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY V OZ §1810 a násl. (§ 419) Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. spotřebitelská smlouva – legislativní zkratka správně: smlouva uzavíraná se spotřebitelem není to žádný specifický smluvní typ jakákoliv smlouva uzavíraná mezi specifickými stranami – spotřebitelem a podnikatelem. INFORMAČNÍ POVINNOST PODNIKATELE Podnikatel musí veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně, v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva, např. o: totožnosti a kontaktních údajích podnikatele, označení zboží a služeb, ceně a způsobu platby, nákladech na dodání, práv vznikajících při vadném plnění, podmínkách ukončení závazku, údajích o funkčnosti digitálního obsahu… ZÁKAZ NEPŘIMĚŘENÝCH UJEDNÁNÍ Unfair contract terms Zakázaná jsou ujednání, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele - nepřiměřená ujednání K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. ZVLÁŠTĚ SE ZAKAZUJÍ UJEDNÁNÍ, KTERÁ: vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli, zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby, zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy, dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran, odkládají určení ceny až na dobu plnění, … SMLOUVY UZAVÍRANÉ DISTANČNÍM ZPŮSOBEM A SMLOUVY UZAVÍRANÉ MIMO OBCHDONÍ PROSTORY Způsob kontraktace = komunikačními prostředky na dálku – např. telefon, e-mail, e-shop, teleshopping Mimo obchodní prostory = zájezdy, prezentační akce, podomní prodej. Povinnost poskytnout spotřebiteli předsmluvní informace (např.: o nákladech na prostředky komunikace na dálku, o ceně, daních, poplatcích, nákladech na dodání, o právu na odstoupení, o mimosoudním vyřizování stížností) Smlouva prostřednictvím telefonu- sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku hovoru základní údaje o sobě a účel hovoru. 26 ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY DISTANČNÍ A SMLOUVY UZAVŘENÉ MIMO OBCHODNÍ PROSTORY ve lhůtě čtrnácti dnů Tato lhůta běží ode dne uzavření smlouvy, ale jde-li o: kupní smlouvu, lhůta běží ode dne převzetí zboží, smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, lhůta běží ode dne převzetí poslední dodávky zboží, smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, lhůta běží ode dne převzetí první dodávky zboží. Nebyl-li poučen o právu odstoupit, může odstoupit do 1 roku a 14 dní PRAVIDLA O ODSTOUPENÍ: (OCHRANA SLABŠÍ STRANY) pokud se cena hradí pomocí úvěru nebo zápůjčky poskytnutých podnikatelem a využije-li spotřebitel práva odstoupit od smlouvy, vztahují se účinky odstoupení i na smlouvu o tomto úvěru. spotřebitel, využije práva odstoupit od smlouvy, nemusí uvádět důvod odstoupení a nemůže být za odstoupení nijak podnikatelem postihován účinky odstoupení ze strany spotřebitele nastávají v okamžiku, kdy spotřebitel odešle oznámení o odstoupení Možnost vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy na internetových stránkách podnikatele Podnikatel je povinen vrátit, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal. §1838 Neobjednané plnění: dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. výjimky z práva odstoupit (§ 1837) - netýká se např. dodávky zboží upraveného podle požadavků spotřebitele; periodického tisku; zboží, které podléhá rychlé zkáze Smlouvy, které jsou z právního režimu distančních smluv vyňaty -taxativní výčet v § 1840 např. smlouvy ohledně práv k nemovitosti, poskytování zdravotní péče, dodávku zboží běžné potřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele (internetový prodej potravin, rozvoz hotových jídel apod.) DOČASNÉ UŽÍVÁNÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ A JINÉ REKREAČNÍ SLUŽBY – TIMESHARING různé smlouvy, které se využívají při prodeji rekreačních služeb smlouvy uzavřené na dobu delší než jeden rok, obvykle na několik let, případně i desetiletí vztahuje se i na smlouvy, kdy spotřebitel úplatně získává účast ve výměnném systému dočasného užívání ubytovacího zařízení smlouva musí mít písemnou formu, předsmluvní informace, které nemůže následně měnit, údaje musí být poskytnuty na formuláři podnikatel upozorní spotřebitele výslovně i na jeho právo odstoupit od smlouvy, i na zákaz platby záloh a jiných plnění nebo jejich zajištění v průběhu lhůty k odstoupení právo spotřebitele odstoupit v písemné formě ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy nebyly-li ve smlouvě uvedeny předsmluvní informace, pak může spotřebitel odstoupit ve lhůtě do tří měsíců a čtrnácti dnů 27  PRACOVNÍ PRÁVO PRACOVNÍ PRÁVO OZ je obecná norma vůči ZP, dovoleno je vše co není výslovně zakázáno Pracovněprávní vztahy = vztahy vznikající při výkonu závislé práce Závislá práce: nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za odměnu (mzda, plat) v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele na náklady zaměstnavatele, na jeho odpovědnost PRACOVNÍ PRÁVO= Individuální PP Kolektivní PP Zaměstnanost PRAMENY: Ústava - zákon č. 1 / 1993 Sb., LZPS - zákon č. 2 / 1993 Sb. Mezinárodní smlouvy (Mez. pakt o občanských a politických právech, Ev. sociální charta) zákon č. 262 / 2006 Sb. zákoník práce Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele nálezy Ústavního soudu ČR, kolektivní smlouvy SMĚRNICE RADY EU  2004/113/ES, o realizaci zásady rovného zacházení s muži a ženami, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornou přípravu, služební postup a pracovní podmínky  2008/94/ES, o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele  1992/85/EHS, o opatřeních ke zlepšení bezpečnosti a zdraví pracovníka při práci  2002/14/ES, o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách týkajících se jeho pracovní smlouvy nebo pracovního poměru ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRACOVNÍHO PRÁVA Právo na práci a svobodnou volbu povolání Smluvní volnosti Rovného zacházení a zákazu diskriminace Zákaz zneužívání práv / zákaz šikanování / Úplatnosti vykonávané práce Svobody sdružování k ochraně hospodářských a sociálních zájmů Bezpečné a hygienické práce PRACOVNĚ PRÁVNÍ VZTAH = pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPČ a DPP) Subjekty pracovněprávních vztahů: zaměstnanec FO (15, 18 let) zaměstnavatel FO, PO odborová organizace (min.3 zaměstnanci, rada zaměstnanců a zástupce pro oblast BOZP) stát (ÚP, inspektoráty práce) 28 VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU 1) na základě pracovní smlouvy 2) volby - zvolení je předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy 3) jmenování - na vedoucí místo NÁLEŽITOSTI PRACOVNÍ SMLOUVY: Podstatné: 1/ druh práce 2/ místo výkonu práce 3/ den nástupu do práce Další náležitosti: 1/ konkurenční doložka 2/ doba trvání 3/ zkušební doba 4/ ujednání o odměňování 5/ ujednání o pracovní době 6/ možnost vysílání na pracovní cestu ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v ZP. Změny subjektu : lze pouze na straně zaměstnavatele při převodu obchodního závodu – fúzi změně činnosti Práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu přecházejí v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele. Změny obsahu pracovního poměru: - písemná dohoda o změně pracovní smlouvy (např. přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa) Převedení zaměstnance na jinou práci: je zaměstnavatel povinen: Např. z důvodu rozhodnutí soudu nebo podle lékařského posudku zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci: Např. pozbyl dočasně předpoklady, trestní řízení proti zaměstnanci pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů, Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu. Pracovní cesta Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Přeložení Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Dočasné přidělení Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. 29 SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU dohoda výpověď okamžité zrušení uplynutí doby trvání pracovního poměru zrušení ve zkušební době smrt zaměstnance DOHODA Dohoda o skončení pracovního poměru vyjadřuje oboustranný shodný projev vůle účastníků se skončením pracovního poměru k určitému dni. VÝPOVĚĎ může dát zaměstnanec i zaměstnavatel (zaměstnavatel jen z důvodů v ZP taxativně uvedených) musí být písemná , doručena druhému účastníku výpovědní doba 2 měsíce začíná běžet prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce DŮVODY VÝPOVĚDI a) rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (bez právního nástupce); b) nadbytečnost zaměstnance vyvolaná organizačními změnami; c) dlouhodobé zdravotní důvody d) nesplňování předpokladů nebo požadavků pro výkon práce e) porušení pracovních povinností: důvody, které má zaměstnavatel pro okamžité zrušení pracovního poměru (zvlášť hrubé porušení); závažné porušení povinnosti, vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem; soustavné méně závažné porušování těchto předpisů ZAMĚSTNAVATEL NESMÍ DÁT ZAMĚSTNANCI VÝPOVĚĎ V OCHRANNÉ DOBĚ: v době, kdy je uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz; při povolání ke službě v ozbrojených složkách; v době dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce; v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo čerpá mateřskou dovolenou nebo zaměstnankyně, či zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou; v době dočasné nezpůsobilosti pro noční práci u zaměstnance pracujícího v noci. OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Důvody na straně zaměstnavatele jsou: pravomocné odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok (na dobu nejméně 6 měsíců, spáchá-li trestný čin při plnění pracovních úkolů); porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem. 30 Důvody na straně zaměstnance jsou: zaměstnanec nemůže na základě lékařského posudku dále konat práce bez vážného ohrožení na zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení posudku na jinou vhodnou práci; zaměstnanci nebyla vyplacena mzda nebo náhrada mzdy do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, zaměstnanci v tomto případě přísluší od zaměstnavatele také náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. UPLYNUTÍ DOBY TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím této doby. Zaměstnavatel má povinnost upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec s vědomím zaměstnavatele po uplynutí sjednané doby v konání prací a zaměstnavatel mu dále přiděluje práci nebo ji výslovně nezakáže, platí, že pracovní poměr se změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou. Před uplynutím sjednané doby lze pracovní poměr skončit i ostatními způsoby. ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ Ve zkušební době mohou zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu – písemně. SMRT ZAMĚSTNANCE Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PŘI SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Pracovní posudek Zápočtový list Potvrzení o zaměstnání (novela 2020 – není povinnost u DPP) Odstupné Pokud rozvázání pracovního poměru nesplňuje zákonné podmínky, může být napadeno soudní žalobou. PRACOVNÍ PRÁVO, ODMĚŇOVÁNÍ, PODMÍNKY ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU, DOHODY, KOLEKTIVNÍ PRACOVNÍ PRÁVO, ZAMĚSTNANOST ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Mzda je peněžité plnění poskytované zaměstnancům pracujícím v soukromé (podnikatelské ) sféře. Plat se poskytuje zaměstnancům v nepodnikatelské sféře ( ve veřejných službách a správě ) používající převážně veřejné zdroje. Minimální mzda nejnižší přípustná výše odměny za práci (hodinová, měsíční, stanoví vláda nařízením). Příplatky za vedení, osobní Zaručená mzda je mzda, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru (sazby stanoví vláda nařízením). PRACOVNÍ DOBA Pracovní doba (normální, zkrácená – dle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, kratší – sjednaná, pružná, konto pracovní doby) 31  Pracovní pohotovost (lékaři, policisté) Práce přesčas - výjimečně jen z vážných provozních důvodů, nejdéle 8 hodin týdně a 150 hodin ročně. Noční práce - mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní, zákaz noční práce pro mladistvé. !Novela ZP 20 – sdílené pracovní místo – zaměstnanci se sami písemně dohodnou o rozvrhu pracovní doby do směn DOBY ODPOČINKU Doba odpočinku - přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek, dny pracovního klidu, dovolená – za kalendářní rok, její poměrná část, dodatková Přestávky v práci je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na jídlo a oddech a to nejdéle po každých šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut. Nepřetržitý odpočinek je poskytován buď mezi dvěma směnami, nebo v týdnu. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin. Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky. DOVOLENÁ – NOVELA ZP 2020 Cíl novely: náprava nedostatků projevujících se v rozdílném a nespravedlivém stanovení délky dovolené zaměstnance výlučně ve vazbě na rozvržení jeho týdenní pracovní doby do směn bez ohledu na délku týdenní pracovní doby (nejčastěji u tzv. „kratších úvazků“). Od 1.1.2021 – délka dovolené závisí na příslušné délce týdenní pracovní doby vyjádřené v hodinách. Zjednodušení, výrazné zpřesnění výpočtu dovolené, nastavení rovných podmínek pro čerpání všemi zaměstnanci v závislosti na srovnatelné odpracované týdenní pracovní době bez ohledu na způsob jejího rozvržení do směn. Druhy a výměra dovolené: dosavadní samostatné druhy dovolené se redukují na dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část a dále dodatkovou dovolenou. Zrušuje se dovolená za odpracované dny, výměra dovolené v týdnech zůstává zachována (minimální výměra činí 4 týdny za kalendářní rok). PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE Právo požadovat výkon práce sjednané v pracovní smlouvě Právo dávat zaměstnanci pokyny k výkonu práce Povinnost poskytovat sjednanou práci Vyplácet za práci mzdu nebo plat Zajistit bezpečné pracovní podmínky Povinnost spolupracovat ve stanovených případech s odbory Právo a povinnost pracovat dle prac. smlouvy Dostávat za práci odměnu Zajištění bezpečných pracovních podmínek Právo účastnit se prostřednictvím odborů na rozhodování zaměstnavatele Povinnost řídit se při práci pokyny zaměstnavatele PRACOVNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST – PŘEHLED Odpovědnost zaměstnance za škodu: obecná - subjektivní z nedbalosti - 4,5 x měsíčního výdělku, úmysl nebo opilost – celá škoda Zvláštní: za nesplnění povinnosti k odvracení škody za schodek na svěřených hodnotách - objektivní 32  za ztrátu svěřených předmětů - objektivní Odpovědnost zaměstnavatele za škodu obecná - objektivní - zaměstnavatel odpovídá vždy Zvláštní: za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání za škodu na odložených věcech ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY VŠECH DRUHŮ ŠKOD: 1. protiprávní jednání - porušení právní nebo smluvní povinnosti 2. škodlivý následek (majetková újma,vlastní škoda) 3. příčinná souvislost mezi škodnou událostí a následkem (škodou) 4. zavinění - jen u obecné odpovědnosti zaměstnance ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNANCE Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody: Zaměstnanec, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena. ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK NA HODNOTÁCH SVĚŘENÝCH K VYÚČTOVÁNÍ - zaměstnanec odpovídá na zjištěný schodek na hodnotách (peněžní hotovost, zásoby ve skladu, ceniny apod.) - odpovědnost vzniká na základě písemné dohody o hmotné odpovědnosti (svěření hodnot k vyúčtování) - dohodu možno uzavřít pouze se zaměstnancem starším 18 let - v případě zjištěného schodku zaměstnanec hradí v plné výši (zaměstnavatel neprokazuje zavinění) - zaměstnanec se může vyvinit (pokud prokáže že škoda vznikla zcela nebo zčásti zaviněním jiného subjektu) ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH PŘEDMĚTŮ  Zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Předměty v hodnotě nad 50 000 Kč mohou být svěřeny jen na základě zvláštní dohody Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů - pouze se zaměstnancem od 18 let - písemně, jinak je neplatná Zaměstnanec se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU: Obecná: objektivní Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností 33  nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům, a to bez ohledu na to, zda povinnost porušil zaměstnavatel nebo třetí osoba. Odpovědnost na odložených věcech Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. zaměstnanec je povinen škodu ohlásit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. ROZSAH NÁHRADY ŠKODY NA ODLOŽENÝCH VĚCECH Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč. Pokud škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU PŘI PRACOVNÍCH ÚRAZECH A NEMOCECH Z POVOLÁNÍ je odpovědností za výsledek, předpokladem jejího vzniku není porušení právní povinnosti jako u obecné odpovědnosti Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Nemoc z povolání je taková nemoc, která je zahrnuta v seznamu nemocí z povolání, jestliže vznikla za podmínek v něm uvedených (seznam nemocí z povolání upravuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb.) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu za: ztrátu na výdělku bolest a ztížení společenského uplatnění účelně vynaložené náklady spojené s léčením věcnou škodu. Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen pozůstalým poskytnout : jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance,(nově – novela 2020) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých, náhradu věcné škody. DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Dohoda o provedení práce sjednaná práce vymezena individuálně, její výkon směřuje ke konkrétnímu výsledku , může zapojit rodinné příslušníky , 300 hodin za rok, ale při odměně vyšší než 10 tis. Kč nutno odvádět zdravotní a sociální pojistné. Práci nutno provést ve sjednané době , odměna splatná po dokončení a odevzdání práce. Dohoda o pracovní činnosti – opakující se činnost určená druhově, max. polovina stanovené týdenní prac. doby, výpovědní doba 15 dní , platí se zdrav. a soc. pojištění. 34 KOLEKTIVNÍ PRACOVNÍ PRÁVO (zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání) upravuje právní vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací odborový orgán jedná i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizovaní Tripartita - komunikace mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a státem - sociální smír. Kolektivní vyjednávání - účelem je vymezení pracovních podmínek a úprava vztahů mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci, cílem je uzavření kolektivní smlouvy. Kolektivní spory - spory o uzavření kolektivní smlouvy a o plnění závazků smluvních stran kolektivní smlouvy, (řízení před zprostředkovatelem, řízení před rozhodcem). Stávka je částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci. Její zahájení vyhlašuje příslušný odborový orgán, jestliže s ní souhlasí nejméně polovina všech zaměstnanců. Výluka je částečné nebo úplné zastavení práce zaměstnavatelem. Zaměstnavatel musí předem oznámit odborovému orgánu a zaměstnancům zahájení výluky, její rozsah,důvody, cíle a jmenný seznam účastníků. ZAMĚSTNANOST (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Právo na zaměstnání Úřady práce - zprostředkování zaměstnání - vyhledávání vhodného zaměstnání (odpovídá zdravotnímu stavu občana, s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování) a činnost informační a poradenská. Evidence uchazečů o zaměstnání, Rekvalifikace Podpora v nezaměstnanosti OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ PRAMENY PRÁVNÍ ÚPRAVY Ústava ČR a Listina základních práv a svobod Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (OSŘ) Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Zákon č. 120/2001 Sb., Exekuční řád Zákon č. 358/1992 Sb., Notářský řád PRAVOMOC SOUDŮ Dle OSŘ mají soudy v civilním řízení pravomoc řešit věci soukromoprávní povahy: – Občanskoprávní – Rodinněprávní – Pracovněprávní – Obchodněprávní ZÁKON Č. 292/2013 SB., O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍCH SOUDNÍCH Zákon upravuje např. řízení: o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti, ve věcech nezvěstnosti a smrti, o přivolení k zásahu do integrity, ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech, 35  o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu, o pozůstalosti, o úschovách, o umoření listin, ve věcech kapitálového trhu, o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva, o soudním prodeji zástavy ve věcech manželských a partnerských, ve věci ochrany proti domácímu násilí, o určení a popření rodičovství, ve věcech osvojení, ve věcech péče soudu o nezletilé, OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ – CHARAKTERSTIKA OSŘ, tzv. „civilní řízení“ Zvláštní funkce státu – podle stanovených pravidel řeší soudy konkrétní případy Prostředek ochrany práva, především ochrana soukromoprávních vztahů Postup soudu – upraven v procesních předpisech (veřejnoprávní normy) OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ odvětví veřejného práva Souhrn právních norem, které upravují postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení Postup civilního řízení je závazně a kogentně upraven procesně právními normami, při rozhodování soud aplikuje normy hmotněprávní. ZÁSADY OSŘ Zásada práva na spravedlivý proces – právo domáhat se ochrany svých práv u nezávislého a nestranného soudu. Zásada dispoziční – strany sporu mohou nakládat s návrhem dle svého rozhodnutí (výjimka : řízení zahájená z moci úřední nebo taxativně stanovená řízení) Zásada rovnosti stran Zásada ústnosti, přímosti a veřejnosti – SŘ vedeno ústně, strany jsou slyšeny, svědci a znalci musí osobně vypovídat před soudem, veřejnost přítomna v jednací síni Zásada materiální (objektivní) pravdy – úplné a spolehlivé zjištění skutkového stavu věci Zásada volného hodnocení důkazů – důkazy hodnoceny jednotlivě a ve vzájemné souvislosti; není předem určena váha jednotlivých důkazních prostředků Zásada projednávací – soud projednává to, co mu je účastníky předloženo, důkazní břemeno účastníků – Zásada koncentrace řízení - povinnost soudu projednat a rozhodnout spor v co nejkratší době Zásada arbitrážního pořádku – jednotnost řízení Zásada hospodárnosti – rychlý a účinný průběh bez zbytečných nákladů Zásada kontradiktornosti – ve sporném řízení povinnost stran dokázat svá protichůdná tvrzení a dosáhnout úspěchu 36 PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ Věcná – Určuje, který druh soudů má řešit věc v 1. stupni (v soukromém právu většinou okresní) Funkční – Rozsah působnosti mezi soudy různého druhu v téže věci Místní – Určuje, který konkrétní soud věc rozhoduje ZÁSADA DVOJINSTAČNÍHO ŘÍZENÍ Záruka dvoustupňového řízení – Proti rozhodnutí soudu je vždy možné podat řádný opravný prostředek, o kterém rozhoduje vyšší stupeň soudu – Řádný opravný prostředek = odvolání 37 ÚČAST V ŘÍZENÍ Způsobilost být účastníkem civilního řízení – právní způsobilost být nositelem procesních práv a povinností – návaznost na podmínky právní osobnosti podle norem OZ Procesní způsobilost – obsah a rozsah – způsobilost vykonávat samostatně procesní úkony (právní jednání před soudem), – účastníkům náleží v takové míře, jakou je stanovena OZ svéprávnost ÚČASTNÍCÍ Fyzické osoby Právnické osoby – Prostřednictvím statutárních orgánů, prokurista, zaměstnanci, vedoucího odštěpného závodu, případně jiná osoba podle zvláštního zákona Stát – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – Organizační složka státu podle zákona Další subjekty, pokud jim přiznává zvláštní zákon procesní způsobilost (např. notář, Státní zastupitelství, patentový zástupce) ZPŮSOBY ZASTUPOVÁNÍ ÚČASTNÍKŮ Kterýkoliv zástupce musí jednat v zájmu zastoupeného!!! Na základě zákona – Např. u osob s omezenou svéprávností Z plné moci – „procesní plná moc“, kde je určen její rozsah Na základě rozhodnutí soudu – Např. v případě, kdy je účastníkem osoba a jedná se o omezení její svéprávnosti a určení opatrovníka (pro řízení je ustanoven zvláštní opatrovník) DRUHY CIVILNÍHO ŘÍZENÍ Řízení nalézací Rozhodnutím soud zjišťuje, co je právem, nebo právo vytváří Sporné – nejběžnější typ řízení, upraven v OSŘ - autoritativní stvrzení soudu o existenci nebo neexistenci práv a povinností – soudní rozsudek Nesporné – zákon o zvláštních řízeních soudních – např. o pozůstalosti, o osvojení dítěte, o rozvod manželství, péče o dítě Řízení vykonávací (exekuční) – donucení k výkonu soudem nalezeného práva i proti vůli povinného Insolvenční řízení – upravuje různé způsoby řešení úpadku dlužníka – zahrnují prvky nalézacího i vykonávacího řízení Řízení zajišťovací – předběžné zajištění práva nebo jeho výkonu NÁVRH (ŽALOBA) NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ Překážka litispendence (věci rozhodnuté nebo již zahájeného řízení) Obsah – Obecné náležitosti 38  Datum, označení soudu – Označení účastníků Žalobce, žalovaný, navrhovatel, právní zástupci - advokáti – Vylíčení rozhodných skutečností a označení (návrh důkazů) – popis merita věci Důkazní břemeno nesou strany – Žalobní petit Čeho se žalobce (navrhovatel) domáhá; návrh na rozhodnutí DRUHY ŽALOB (V OSŘ POUZE DEMONSTRATIVNÍ VÝČET) Statusové Na plnění Určovací Zvláštní skupinu žalob tvoří tzv. „vlastnické žaloby“, které může uplatnit vlastník věci – Negatorní – cílem je dosáhnout negace stavu – Určovací – určení vlastníka v případě pochybností – Reivindikační – žaloba na vydání věci vlastníkovi DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY Listiny soukromé a veřejné Výslech účastníků a svědků Znalecké posudky Zprávy a vyjádření fyzických a právnických osob DRUHY ROZHODNUTÍ Rozsudek – rozhodnutí ve věci samé (nabývá právní moci doručením, v případě nevyužití odvolání v 15 denní lhůtě po doručení) Usnesení –usnesení o procesních věcech Platební rozkaz – na návrh žalobce ve zkráceném řízení (povinnost do 15 dnů zaplatit) Elektronický platební rozkaz – na návrh podaný elektronicky; částka nesmí převyšovat 1 mil. Kč Evropský platební rozkaz – doručení do vlastních rukou, není možné náhradní OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Řádné – Odvolání (proti usnesení nebo rozsudku) – Odpor (proti platebnímu rozkazu) – Námitka (proti směnečnému platebnímu rozkazu) – Stížnost (proti usnesení soudu) Mimořádné – Žaloba na obnovu řízení (nové důkazy a skutečnosti) – Žaloba pro zmatečnost – Dovolání (k Nejvyššímu soudu ČR proti pravomocnému rozhodnutí – nutné zastoupení advokátem, notářem) VYKONÁVACÍ ŘÍZENÍ (EXEKUČNÍ) Možnost domáhat se splnění povinnosti na návrh Prostřednictvím soudů výhradně ve věcech: – výchovy nezletilých dětí, – při podání návrhu na vyklizení bytu s bytovou náhradou, – vykázání ze společného obydlí, – nenavazování kontaktů s oprávněným, 39  – rozhodnutí orgánů EU, – jde-li o cizí rozhodnutí. Prostřednictvím exekutorů: – v ostatních případech je nutné podávat návrhy přímo exekutorům. ZPŮSOBY VÝKONU ROZHODNUTÍ Nařízení výkonu rozhodnutí peněžitých plnění – Přikázáním srážky ze mzdy