Křesťanství a filozofie ve středověku a renesanci PDF

26. Křesťanství a filozofie ve středověku a renesanci KŘESŤANSTVÍ: - Symboly: SRDCE – LÁSKA, KŘÍŽ – VÍRA, KOTVA – NADĚJE - Vznik 1. století n. l. v židovské Palestině (ovládána Římany) – kázání Ježíše z Nazareta - Šíření po celém antickém Středomoří díky svatému Pavlovi - Lidé, kteří šíří křesťanstv...

26. Křesťanství a filozofie ve středověku a renesanci KŘESŤANSTVÍ: - Symboly: SRDCE – LÁSKA, KŘÍŽ – VÍRA, KOTVA – NADĚJE - Vznik 1. století n. l. v židovské Palestině (ovládána Římany) – kázání Ježíše z Nazareta - Šíření po celém antickém Středomoří díky svatému Pavlovi - Lidé, kteří šíří křesťanství nazýváni MISIONÁŘI - V té době křesťané pronásledováni (hlavně za císařů Nera a Diokleciána) - 313 – Konstantin I. schválil křesťanství, lidé mohli mít svobodné vyznání = EDIKT MILÁNSKÝ - Ekumenické koncily – Nikajský (325) – odsouzení ariánství, Kdo je Ježíš? - Konstantinopolský (381) – vyjasňování jednotlivých atributů; trojjedinost Boha (nejasnosti) - 380 – stává se hlavním náboženstvím Římské říše (Flavius Theodosius) - 1054 – Velké schizma; filioque = spor o původu Ducha svatého - 1517 – reformace; Luther a Kalvín - 20. století – ekumenické hnutí → sbližování jednotlivých církví - Nachází se tu i jiné kultury – Keltové, Germáni, Slované – BARBAŘI – většina Evropy se přidala ke křesťanství - PATRISTIKA – období svatých otců - 2. - 8. století; antická moudrost + křesťanská víra - Apologetika – obrana křesťanství (před 313), Apologetické spisy (spisy na obranu křesťanství, vznik 1. – 2. století) - Dogmatika – základní pravidla víry (3. – 4. století, tvořen dogmat, dogma = něco o čem se nepochybuje, je to náboženská pravda neuchopitelná rozumem) - Systematika – zpracování dogmat do systému - BIBLE – Starý zákon – psán hebrejsky a aramejsky - Nový zákon – psán řecky - BŮH = je stvořitel i vykupitel 1 GNOSTIKOVÉ - Mají rozumový problém, hovoří totiž o 2 Bozích – stvořitel a vykupitel (přitom 1 osoba) - Otázky: Jak je to ve světě se zlem? Jak mám věřit v Boha, když jsou nepokoje… MANICHEJCI - Ovlivněni perskou a indickou naukou - Mají 2 světy – ten, ve kterém žijeme, ten po smrti OTEC SVATÝ AUGUSTIN - Věta: stvořil si nás pro sebe, naše srdce neustane, dokud nebudeme v tobě (v Bohu) - Narozen v severní Africe, uznával pohanské bohy - Poté se seznámil s Kristovým učením a přešel na křesťanství - Jeho díla: - Vyznání - O trojici – posloužilo na 1. koncilu, božská substance je jen jedna, ale Bůh se objevuje ve 3 osobách – OTEC, SYN, DUCH SVATÝ (dříve mysleli, že jen ve 2 osobách) - O obci boží - COGITO ERGO SUM – Myslím, tedy jsem, Augustin také o sobě pochyboval - Vždy bychom měli začínat od myšlení, v myšlení nacházíme jistotu - Zamýšlel se nad časem: 2 otázky: 1) Co je na čase skutečné? JEN PŘÍTOMNOST (právě teď, minulost najdeme jen ve vzpomínkách a budoucnost v představách/očekáváních) 2) Jak je to s časem a naším světem? ČAS I SVĚT MUSELI VZNIKNOUT SOUČASNĚ, ČAS ZNAMENÁ ZMĚNA 2 NAUKA O PREDESTINACI (=předurčení) - Musíme objasnit/vysvětlit příčinu dobra ve světě, ZLO JE NEPŘÍTOMNOST DOBRA - Celé je to postaveno na 1. hříchu (spáchal ho Adam – dědičný hřích) - Všichni jsme předurčeni k tomu, abychom hřešili, až po příchodu Mesiáše dojde k vykoupení – lidé se rozdělí na 2 skupiny – ti co budou vykoupeni a ti co budou zatraceni - Vše je plán Boží vůle, v dějinách nastaly 2 milníky: Bůh se stal člověkem Polední soud - Po Božím soudu nastane pravá obec boží – nesmrtelnost, nekonečnost - Boha na světě zastupuje církev SCHOLASTIKA - Schóla=škola = Školní nauka - Doba: období středověku (9. – 15. století), vznikají 1. vysoké školy (nejstarší v Bologni), svět komunikuje latinou, snaha proniknout hlouběji do pravdy rozumem - Filozofie se stává služkou teologie - SEDMERO SVOBODNÝCH UMĚNÍ: 1) TRIVIUM – Rétorika (stylistika, schopnost sestavovat listiny, dopisy, zde též právo, etika) - Dialektika (logika, filozofie, dříve také argumentace proti kacířům) - Gramatika (latinská gramatika, rozbor literárních děl hlavně od antických autorů 2) KVADRIVIUM – Aritmetika (nauka o velikostech, číslech, vyšší význam čísel) - Hudba (nauka o harmonickém, číselném uspořádání světa) - Astronomie (nauka o pohyblivých velikostech, pohyb planet/slunce/měsíce - Geometrie (nauka o nepohyblivých velikostech, trigonometrie) 3  1) RANÁ SCHOLASTIKA před věcmi - SPOR O UNIVERZÁLIE (= Platonovi ideje, obecné formy bytí – bdělost, člověčenskost) - Spor vydržel až do 18. století A) REALISTÉ – univerzálie reálně existují, mohou existovat před věcmi (Anteres), nebo ve věcech (I rébus), aristoteles univerzální pojmy jsou skutečnější - Jan Scotus ERIUGENA, ANSELM Z CANTERBURY (pojmu Bůh už není nic nadřazeno, tudíž existuje, VILÉM Z CHAMPEAUX) ontologický důkaz umírněný realista B) NOMINALISTÉ – existují jen reálné věci, existují jen jména (abychom měli co a jak pojmenovat), konkrétní člověk – jediný skutečný, nevěří univerzáliím univerzální pojmy jsou pouze jména společnost je pouze jméno, jednotlivci realní - PETR ABELÁRD, JAN ROSCELLINUS - Využívána dialektická metoda – na 1 a 2 stranu se dají důkazy, poté se vše dává dohromady a něco se z toho vyvodí - V této době vzniká také islám (622 dostal se hlavně do Španělska) - Filozofie arabských zemí: AVERROES – 1126 – byl nominalista, reálné jsou pouze věci AVICENNA – 980 – lékař, svět vznikl emanačním vývojem - Encyklopedista - Emanismus – svět vznikl emanací 2) VRCOLNÁ SCHOLASTIKA vznikají univerzity - 12. století, svět ovládl ARISTOTELES - Psali se díla SUMY (= obsahují encyklopedické vědění té doby, suma = celek/obsah) - ALBERTUS MAGNUS – ALBERT VELIKÝ – vysokoškolský učitel, psal komentáře k Aristotelovi, jeho žák byl Tomáš Akvinský SUMA 4  nemáme jednu pravdu - TOMÁŠ AKVINSKÝ (Andělský učitel) - Narozen asi 1225 (doba středověku), reaguje na žida Filóna z pozdní antiky, překládal Aristotela, ale neuměl řecky, byl to realista, kladl Boha nad svět a vše stvořené - Byl to nejoslavovanější učitel teologie, zván ke všem sporům, ty soudil - Díla: SUMA TEOLOGICKÁ SUMA PROTI POHANŮM (filozofická suma) - Připouští existenci tohoto světa (rozkrýváme jeho taje), klene se tu také ale nadpřirozená říše pravdy (zde dogmata), zde už rozum nestačí (protože rozum má přesně vymezené pole), do této oblasti zázraků potřebujeme víru - Podává PĚT DŮKAZŮ BOŽÍ EXISTENCE (na všechno odpověď Bůh) 1) POHYB – něco je v tomto světě pohybováno, nic se nepohybuje samo o sobě, je pohybováno něčím jiným, hledá se první hybatel 2) PŘÍČINA – hledá se první příčina, něco, co vniklo samo ze sebe, změna vyvolá nový jev, ten je příčinou něčeho jiného 3) NUTNOST – vznik z nahodilého a nutného – hledáme prvního, který má nutnost samu v sobě 4) DOKONALOST/BOŽSKÁ SUBSTANCE 5) CÍL/TEOLOGICKÝ DŮKAZ V té době 2 názory na svět: a) Geocentrismus – země je ve středu vesmíru (zastával ho Akvinský) b) Heliocentrismus 5 - Duše formuje tělo, ona za vše může, duše je nezávislá na látce (stejný názor jako Aristoteles) - trápila ho otázka nesmrtelnosti, ČISTÁ DUŠE JE NESMRTELNÁ - Intelekt (rozum) měl vždycky přednost před vůlí - prostřednictvím smyslů do nás věci vstupují, rozum a fantazie to přetváří (dnes požitky, předtím zkušenosti) - Ke 4 etickým vlastnostem (myšlení, statečnost, uměřenost, spravedlnost) přidal další 3 (láska, víra, naděje) - Stát by podle něj měl být monarchie - Toto učení se promítlo také do umění, např. Itálie (Dante Alighieri – Božská komedie), jsme rozděleni do 9 vrstev, poté se dostaneme do pekla, poté do 7 teras (zde se naše duše očistí v očistci od 7 hříchů), poté očištění jdeme do ráje – zde se setkáváme s Bohem -7 HŘÍCHŮ – Pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost 3) POZDNÍ SCHOLASTIKA - Roztrhá všechny myslitele předchozí scholastiky - Pozdní scholastici kritizovali předchozí scholastiky: a) NEZNALOST JAZYKA – myslitelé neuměli řecky, ale i tak překládali b) NEZNALOST MATEMATIKY – matematika základ všech věd, výtvor lidského rozumu c) Předchozí scholastika se vždy odvolávala na autoritu, nebyl žádný experiment (experiment = bezprostřední zkušenost - Pozdní scholastici např.: ROGER BACON - 13. století, vrací do hry rozum - Díla: Větší dílo, Menší dílo, Třetí dílo WILLIAM OCKHAM - OCKHAMOVA BŘITVA (metoda dokazování) – mám několik teorií, které vedou ke stejnému výsledku, já vyberu tu pro mě nejjednodušší 6 - Byl to nominalista - Od něho oddělní náboženských pravd (víry) od filozofie – učení o dvojí pravdě Pravda je zjevená a filozofická JAN DUNS SCOTUS - Doktor subtiris, precizní učitel - Soulad mezi filozofií a teologií není možný - Syntéza učení Akvinského a praxe františkánů JAN HUS - Vliv Jana Viklefa; svými reformními myšlenkami předběhl Luthera, Kalvína, Zwingliho atd. - Odmítl odvolat své učení na kostnickém koncilu → 1415 upálen - Díla: O církvi; Knížky o svatokupectví PETR CHELČICKÝ - Reformátor ovlivněn Husem, Viklefem a Tomášem Štítným - Díla: O boji duchovním; O trojím lidu; Sieť viery pravé RENESANCE - První nezávislé zkoumání, o tom, co se dělo v Antice (humanismus = čerpání z Antiky) - Důraz na svobodnou individualitu, na člověka a přírodu, zpátky je rozum - Světská moc jde do popředí na úkor církve - Doba: 14. – 16. století, vzniká knihtisk! Kompas – konají se mořeplavby, střelný prach, končí doba rytířů - Příroda se do té doby zkoumala kvalitativně (Proč? Jak?), od doby renesance kvantitativně (např. Nepopisují proč věcí letí, ale jak?) - Významné osobnosti té doby: MIKULÁŠ KOPERNÍK - Geocentrismus nahrazen heliocentrismem (země není ve středu vesmíru) - Je potřeba používat matematiku 7 JOHANNES KEPLER - Kde je látka, tam je matematika, vesmír je řízen zákonitostí ASTRONIMICKÉ OBJEVY: GALILEO GALILEI - Narozen v Pise (Itálie), pokus – měří dráhu a čas (ruka vytažená z okna, v druhé ruce hodiny) TYCHO DE BRAHE - Složil na dvoře Rudolfa II. V UMĚNÍ: GIOVANNI BOCCACCIO - Dekameron FRANCESCO PETRARKA - Italský spisovatel a básník V NÁBOŽENSTVÍ: - Německo, církev se chce reformovat (odstranit problémy) – z části církve se stanou evangelická (uznávají jen 4 evangelia) a protestanská církev MARTIN LUTHER - Německý teolog, katolický kněz - Chce zrušit prostřední článek, víra ve zjevení slova, chce odstranit Aristotelovi knihy - Odkazuje na jedince (každý si má být sám svým knězem) - Ve Francii: JOHANNES KALVÍN - Ve Švýcarsku: ULRICH ZWINGLI MIKULÁŠ KUSÁNSKÝ - 15. století, německý filozof - Zakladatel moderní filozofie (moderního názoru, moderní vědy) - Byl kardinál (byl poslán jako biskup do Brixenu, zde také zemřel) 8 - Dílo: De docta ignorantia (O učení nevědomosti) – ve vztahu k absolutnímu (k Bohu) - U božské substance (Boha) jsou všechny protiklady zrušeny, svět je věčný, universum (vesmír) - Ignorantia = nevědomost, nejsme schopni pojmout universum jako celek, - Poznáváme svět, ale vždy narazíme na něco, co nevíme, nikdy neuchopíme celek, jen jednotlivé části, výsledkem je vždy nevědomost – vím, že nic nevím, jsme opět u Sokrata - Bůh je obsažen ve všem - Svět je poznatelný smysly - Bůh stvořil svět podle matematických principů, pro musíme matematiku používat (kružnice s nekonečným poloměrem se rovná přímce – krajní úvahy) - Měl spekulativní metody (např. Země se pohybuje, vesmír je nekonečný) – střed vesmíru není země, ale je VŠUDE A NIKDE (střed vesmíru by měl člověk najít v sobě) - Antika = geometrie, přesně vymezené formy, co nebylo vymezené, to bylo méněcenné - Propagoval UNIVERZÁLNÍ TOLERANCI (rozhodnout se) – měl za úkol spojit západní a východní větve křesťanství - Podle něj neexistují 2 stejná individua (lidé, věci…), všichni jsme odlišní – zakřivené zrcadlo – každá to vidíme jinak (máme jiný úhel pohledu) GIORDANO BRUNO - Vystoupil z dominikánské koleje, byl upálen na náměstí v Římě (stál za svými názory (jako Hus), krucifix, měl odvolat své myšlenky, neodvolal) - Vesmír je v pohybu, vše se točí kolem Slunce, ne Země - Svět je věčný a nekonečný, my jsme pomíjiví, neexistuje střed vesmíru - Je důsledným panteistou (Bůh je obsažen ve všem), není to vozataj, který by to řídil - Dílo: O příčině, principu a jednom FRANCIS BACON - kariérista, dokončil Cambridge ve 14 letech, viděl ve vědění moc - Vyskytly se názory, že Shakespearova dramata nenapsal Shakespeare ale Bacon - Cítil se být zrozen pro největší politiku, vědu a filozofii 9 - Dosáhl funkce lord kancléř (nejvyšší možná funkce ve státě, nejvyšší anglický úřad) - Byl obžalován z braní úplatků, potom vyloučen z politiky (čím výše vylezeš, tím hlouběji spadneš), někdy je vzestup nekalý - FILOZOFIE BACONA: 1) STAGNACE OD ANTIKY – proč věda stagnuje (stávkuje) od dob Antiky? 2) NOVÉ ROZDĚLENÍ VĚD – chtěl vytvořit nový poznávací systém, nové vědy 3) NOVÉ POZNÁVACÍ POSTUPY – jak to budeme dělat? 4) NOVÉ VYNÁLEZY – chtěl vytyčit/vymezit nové vynálezy - Díla: - O důstojnosti a pokroku (o obeplutí, zjišťuje, že chybí některé vědy pro určité oblasti) - Nové organon (potřebujeme nový nástroj na myšlení) – odkazuje na Aristotela - Nová Atlantida (hromadíme poznatky, jedu na ostrov, tam mi lidé vše řeknou, já to použiji na svém ostrově, pokrok, věda, stát řízen vědci, chybí tam člověk! - My jako lidé se dopouštíme omylu, nejprve musíme ale poznat zdroje všech omylů - NAUKA O IDOLECH = nauka o omylech (měli bychom se omylů vyvarovat) 1) IDOLY LIDSKÉHO RODU – omyl – v něčem hledáme větší slitost, než skutečně je 2) IDOLY TRHŮ – probíhá komunikace pomocí média (jazyk), nástroj špatně používáme, dochází k omylu, pouhé slovo je realita (za jmény automaticky bereme realitu) 3) IDOLY JESKYNĚ – každý žijeme v jeskyni (výchově), každý máme nastavený jiný fokus (= zaměření a soustředění se na něco), pochází z výchovy, vyplývá z lidského individua, lidé si představují, že všichni myslí stejně 4) IDOLY DIVADLA – jsme pokorní vůči dílům starých mistrů, naše poznání je ovlivněno zakořeněnými pravdami, člověk nezatížený zkušeností nehledá v minulosti, ale sám v sobě - Dle Bacona je potírání idolů prvním, destruktivním krokem k poznání -Druhým krokem je pak konstruktivní práce prostřednictvím indukce (metoda pozorování konkrétního jevu a následného zobecnění) - INDUKCE = máme hypotézu (předpoklad), pak shromažďujeme fakta (zkušenosti) pak je zobecňujeme a formulujeme obecnou větu, fakta mají následky 10 - Nová metoda znamená návrat ke zkušenosti UČENÍ O DVOJÍ PRAVDĚ - Teorie „dvou pravd“ je jedno z řešení otázky o vztahu rozumu a víry, filozofie a teologie - Učení „dvojakosti pravdy“ znamená, že existuje zjevená náboženská pravda a pravda rozumu, které prý mohou existovat vedle sebe, neboť jedna je prý věcí víry, druhá záležitostí vědění - Tato teorie předznamenávala rozchod filosofie a teologie, který během 17. století vyústil do nezávislosti přírodních věd na biblickém obrazu světa - Začátkem tohoto směru bylo učení Averrovo - Pravda filozofie a pravda náboženství podle Averroova učení si navzájem neodporují, protože náboženství předepisuje člověku, jak má jednat, filozofie postihuje absolutní pravdu - Podle Averroova učení musí filozofie a náboženství v principu a konečném závěru vést k téže pravdě - Filozofie je srozumitelná pouze pro nemnohé, masám je nutno ponechat víru, neboť "drží dav na uzdě“ - Teorie „dvou pravd“ se stala velmi populární v tehdejší filozofii, tato teorie, podrývající základy náboženské ideologie středověké filozofie, se definitivně upevnila ve škole Viléma Occama - Pátý lateránský koncil odsoudil učení o dvojí pravdě 11