Komunitní plánování sociálních služeb PDF

Komunitní plánování sociálních služeb ===================================== **Komunitní plánování** je metoda plánování sociálních služeb na základě spolupráce a dohody zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Tento charakteristický znak zapojování všech, kterých se zpracovávaná obl...

Komunitní plánování sociálních služeb ===================================== **Komunitní plánování** je metoda plánování sociálních služeb na základě spolupráce a dohody zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Tento charakteristický znak zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, nazýváme **principem triády**. Sociální služby jsou poskytovány pro občany konkrétního území. Výsledkem je systém sociálních služeb, na kterém se shodnou všechny strany. **ZADAVATELÉ** komunitního plánování jsou kraje a obce. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ukládá krajům povinnost zpracovávat **střednědobý plán rozvoje sociálních služeb** ve spolupráci s obcemi a dalšími účastníky. Obcím tuto povinnost zákon neukládá, ale říká, že obce střednědobý plán rozvoje sociálních služeb zpracovávat mohou. Zadavatelé jsou zodpovědní za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. **POSKYTOVATELÉ** sociálních služeb jsou organizace (nestátní neziskové, církevní, příspěvkové aj.) poskytující sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách občanům v komunitě. Rozhodující není sídlo poskytovatele, ale skutečnost, že poskytuje a nabízí své služby v daném území. Poskytovatelé vědí, jak jsou služby využívány a jak se vyvíjí poptávka po službách. **UŽIVATELÉ: osoby v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich názory jsou** nepostradatelné, neboť právě jim jsou sociální služby určeny. Proto by měly reagovat na jejich potřeby. **Veřejnost:** máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci. Příklad: zadavatel = Zlínský kraj, poskytovatel = Charita, uživatel = pan Novák. **Cykličnost procesu plánování -** Uvedené skupiny, resp. jejich zástupci v rámci společné práce, jednání a setkávání vytvářejí efektivní systém spolupráce, navrhují podobu sociálních služeb a podílejí se na realizaci jednotlivých konkrétních opatření, která jsou popsána v komunitním plánu. Proces komunitního plánování je však cyklický a hlavní kroky se v určitých intervalech vždy opakují. Součástí procesu je totiž i sledování toho, nakolik je komunitní plán naplňován, co se již podařilo realizovat nebo ve kterých oblastech je nutné navržený způsob řešení změnit. Výstupem procesu komunitního plánování je realizovaný plán rozvoje. **Cílem je zjistit:** - potřebnost sociálních služeb, - plány, záměry a možnosti poskytovatelů, - plány, záměry a možnosti zadavatelů, - přání uživatelů a veřejnosti, V poslední době dochází k odklonu od pojmu komunitní plánování sociálních služeb a stále častěji se používá pojem **plánování rozvoje sociálních služeb**, neboť takto je komunitní plánování pojmenováno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Obsahem plánu rozvoje sociálních služeb je zejména: - popis a analýza existujících zdrojů, - demografické údaje (např. věk.ové složení obyvatel regionu, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost), - popis a analýza potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb, - stanovení priorit a cílů rozvoje služeb, - časový plán postupu prací, - zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet, - způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování plánu, - ekonomická analýza zajištění provozu sociálních služeb a souvisejících systémů, - způsob, jakým bude plnění plánu sledováno a hodnoceno. Proces komunitního plánování sociálních služeb lze rozdělit do několika navazujících fází. Zjednodušený model obsahuje obvykle 5 fází: 1. přípravná fáze, 2. analytická fáze, 3. fáze plánování, 4. fáze implementace, 5. fáze hodnocení. 1\. **Přípravná:** uchystání prostředí pro vlastní realizaci komunitního plánování. Na počátku stojí řídící skupina, která si ujedná základní principy, hodnoty plánování, vyhotoví zadání a plán práce. Dále stanoví rozpočet, zdroje financování, období plánování, počet pracovních skupin, výběr koordinátora procesu, volbu vedoucích jednotlivých pracovních skupin a způsob komunikace s veřejností. Pokud komunitní plánování probíhá cyklicky, pak dochází také k přehodnocení a následné revizi plánu. **2. Analytická fáze** popisuje aktuální sociální situaci v daném území. Členové komunitního plánování jsou seznámeni s aktuálním stavem v obci či regionu. Vychází přitom z názorů veřejnosti, které zjišťují např. dotazníkovým šetřením, rozhovory nebo využívají demografickou analýzu. 3\. **Plánování:** analytické podklady předány zástupcům pracovních skupin, kteří na jejich podkladě stanoví strategii tvorby plánu rozvoje sociálních služeb. Plán obsahuje priority, které jsou dále rozpracovány do konkrétních opatření a aktivit. Výsledkem je společná dohoda triády nazvaná jako střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Obvykle je stanoven na dobu 3 - 5 let. S jeho obsahem je následně seznámena široká veřejnost, která má možnost plán připomínkovat. Po zapracování případných připomínek je plán předkládán politikům k odsouhlasení. **4. Implementace: n**a základě schválené střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb dochází obvykle k dalšímu rozvoj sociálních služeb nebo naopak k jejich útlumu v obci/kraji. Každý rok dochází k monitorování plánu. Kontroluje se zejména, zda dochází k naplňování jednotlivých opatření. 5\. **Hodnocení (evaluace):** až po uplynutí určeného období schváleného plánu rozvoje sociálních služeb. Při evaluaci se zjišťuje zejména to, zda se systém sociálních služeb někam posunul a nabídka služeb vyhovuje potřebám občanů. Hodnocení plánu se může týkat několika oblastí: míry naplnění cílů a opatření, přínosy, inovace, transparentnost a účelnost rozdělování financí, rozvoj spolupráce, výměna informací apod.