Socgeo – komplet přednášky a cvičení ZS2019 PDF

Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Ahoj, řekla jsem si, že se obětuji a pustím tenhle můj soubor dál. Jsou to všechny texty z prezentací přetáhnuté do Wordu. Sama jsem na tom pracovala 3dny, je to opravdu komplet vše na jednom místě. Obsah ze cvika z přednášek se doplňují – vše z t...

Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Ahoj, řekla jsem si, že se obětuji a pustím tenhle můj soubor dál. Jsou to všechny texty z prezentací přetáhnuté do Wordu. Sama jsem na tom pracovala 3dny, je to opravdu komplet vše na jednom místě. Obsah ze cvika z přednášek se doplňují – vše z tohohle se tedy může objevit v závěrečném testu. Nic jiného, než co je tady Vás nemůže překvapit. Chápu, že je toho hodně, ale bohužel, toto vše je třeba se našprtat. Pokud teda chcete nějak projít. Doporučuji nenechat tohle na poslední chvílí, tento předmět je jako jeden z mála, na který máte i druhý pokus, i když dostanete na poprvé za 4. Nějaký důvod to asi mít bude (je to těžké a jsou to trochu sračky). Každopádně doporučuji se našprtat hlavně pojmy a některé věci jdou poté taky odvodit, takže to není ve výsledku až tak strašné J. Přeji hodně štěstí a až vám soubor pomůže, jako mě pomohly jiné soubory na borci! Je třeba si pomáhat J– Kristýna Štetiarová. Témata: Cviko: Metody a techniky socioekonomické geografie Techniky ekonomicko-kartografické analýzy Politická́ geografie Obecné́ znaky ekonomické́ geografie světového hospodářství ́ Urbanizační procesy Sídelní a správní struktura ČR Obyvatelstvo Regionální vývoj a diferenciace Česka v průběhu transformačního období Geografie služeb Geografie dopravy Geografie zemědělství Cestovní ruch v ČR ČR – Průmysl a přímé zahraniční investice Přednášky: Politická mapa světa Teorie lokalizace Regionální konkurenceschopnost Teorie difůze a inovace Evropaská unie Sídla II. Geografie obyvatelstva – vybrané problémy Pojem regionu, struktura a hierarchie regionu, ekonomický a správní region Geografie cestovního ruchu Úvod do sídel Geografie Zemědělství Geografie dopravy: Geografie průmyslu Se zaměřením na základní energetické suroviny a automobilový průmysl Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Metody a techniky socioekonomické geografie Metoda – způsob organizace výzkumu, určuje způsob vědeckého poznání, výběr ukazatelů s způsob analýzy získaných dat a informací. Technika – způsob získávání a zpracování dat a informací, výběr použité techniky závisí na charakteru dat a informací. Hranice mezi metodami a technikami lze v některých případech obtížně stanovit, neboť se mohou v jednotlivých etapách vědecké práce prolínat. Základní metody ekonomicko-geografického výzkumu: Historicko-geografická metoda Terénní výzkum Reprezentativní výzkum Dálkový výzkum Země (interpretace leteckých fotografií a družicových snímků) Historicko-geografická metoda -tradiční metoda, používá se při studiu vývoje socioekonomického prostředí daného území rekonstrukční–rekonstrukce původního socioekonomického prostředí, zachycení jeho změn v průběhu stanoveného období až po současnost; retrospektivní – vychází se ze současného stavu a postupuje se směrem do minulosti historických průřezů – provedení průřezů v určitých důležitých historických obdobích. Využití dobových písemných materiálů, map, statistik a dalších pramenů (fotografie, obrazy atd.) Terénní výzkum umožňuje: verifikovat analýzy statistických dat a dalších podkladových materiálů přímo v území, získat nové a rozšiřující poznatky o území, hierarchizovat získané poznatky z hlediska daného území. Reprezentativní výzkum -používá se v případě, že není možné vědecky zpracovat celé území. Provede se výběr takových prvků, které reprezentují zemí z hlediska struktury a intenzity a jejichž zevšeobecněním lze popsat dané území. Pro výběr se použije technika proporcionálního nebo teritoriálního výběru nebo jejich kombinace podle předmětu výzkumu. Dálkový výzkum Země -Vyhodnocení a interpretace leteckých fotografií - Vyhodnocení a interpretace družicových snímků Základní techniky ekonomicko-geografického výzkumu: analýza a studium písemných dokumentů – sestavení přehledů (survey) pozorování dotazník (anketa) rozhovor (interview) 1) Analýza a studium písemných dokumentů (včetně elektronických zdrojů) – sestavení přehledů. -Jednoduchá a rozšířená metoda, jejíž uplatnění vyžaduje: Vypracovat přehled dostupných materiálů Definovat cíle výzkumu s ohledem na dostupné materiály - co, v jakém rozsahu a v jakém prostorovém nebo sektorovém členění lze z dokumentů analyzovat. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 - Výsledek analýzy se často verifikuje ostatními metodami. -Použité zdroje je nutné citovat! 2) Pozorování -vyžaduje: předběžnou přípravu, stanovení základního hlediska, schopnost odlišit podstatné a specifické od všeobecného a netypického. Při přípravě je nutno jasně stanovit: jaké jevy a procesy se budou pozorovat, do jaké hloubky bude pozorování probíhat, v jakém rozsahu bude zvažován situační kontext, zda se budou pozorovat pouze procesy nebo i jejich příčiny a důsledky, časový rámec (např. vybraná období podle ekonomického vývoje). Výsledky pozorování se používají pro srovnání výsledků dosažených jinými metodami, mohou mít kvantitativní charakter (např. v oblasti dopravy). 3) Dotazník (anketa) - velmi často používaná metoda, která umožňuje získat odpovědi v relativně krátkém čase od velkého počtu osob, resp. institucí. Pro realizaci je třeba: Formulovat jasně omezený počet otázek (vyplnění dotazníku by mělo být jednoduché a nemělo by zabrat moc času). Dotazník by měl být před finalizací upraven na základě konzultace. Dobře vybrat osoby nebo instituce, kterým bude dotazník zaslán. Vhodně naformulovat průvodní dopis tak, aby ten, kdo má dotazník vyplnit, pochopil, o co jde, a byl ochoten to udělat. Problém dotazníků posílaných elektronickou poštou. 4) Rozhovor (interview) - vyžaduje kvalifikaci nejen v geografii, ale také v sociologii a psychologii. Nutná kvalitní příprava otázek s ohledem na osoby, s nimiž bude rozhovor veden – řízený rozhovor. Přesně vymezený systém otázek - řazení otázek od obecných ke speciálním a podrobnějším, jejich jednoduchá a jednoznačná formulace. Rozhovor – individuální nebo s více účastníky (brainstorming). Při rozhovoru je nutné: získat si partnera tak, aby byl ochoten na otázky odpovídat a poskytl žádané informace; usměrňovat průběh rozhovoru tak, aby partner odpověděl na všechny stanovené otázky; zachovat nestrannost, neovlivňovat partnera (otázky by neměly být formulovány sugestivně); zachovávat společenská pravidla. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Techniky ekonomicko-kartografické analýzy - v ekonomické geografii nejčastěji používané - přednosti: názornost bohatost sdělovaných informací rychlost jejich vyhledávání schopnost prostorové představivosti -počítačová kartografie - kvalitní zpracování rozsáhlých souborů vstupních dat 1. Sestavení bodových map Znázornění rozmístění studovaného jevu pomocí stejně velikých bodů (kruhů o malém poloměru), které odpovídají určité hodnotě studovaného jevu. Body lze umístit jednak rovnoměrně po celém území administrativní jednotky (kartogramová lokalizace) nebo v těch místech, kde se skutečně vyskytují (topografická lokalizace). Vyžaduje přesná statistická data. Bodová mapa – kartogramová lokalizace Počet obyvatel zemí Jižní Ameriky 1 bod = 1 milion obyvatel bodová mapa – topografická lokalizace Základní školy v ČR 1 bod = 1 ZŠ 2. Sestavení značkových map Značky různých tvarů a barev nahrazují objekty lokalizované v určitých místech. Tvar a barva vyjadřují kvalitu (o co se jedná), velikost značky kvantitu. Značky jsou obvykle dvojrozměrné, příp. trojrozměrné. Nezbytnou součástí je přehledná, srozumitelná a úplná legenda. Na rozdíl od bodové metody vyjadřuje více kvalitativně odlišných znaků přehlednou formou, dokáže nabídnout větší spektrum různorodých informací 3. Technika izolinií Izolinie - čáry, které spojují místa se stejnou hodnotou sledovaného jevu. - Využití izolinií – významné např. při studiu dopravní obslužnosti izochory (čáry spojující místa stejně vzdálená od daného místa po dopravních cestách), izochrony (čáry spojující místa stejně časově vzdálená od daného místa – při zkoumání dojížďky ) 4. Technika ohraničených ploch (areálů) na mapě se vymezují plochy s výskytem daného prostorového jevu, popř. jeho konkrétních hodnot, nebo několika vybraných jevů (areál jejich průniku); názorné prostorové vymezení existence studovaného jevu (popř. souboru jevů). 5. Kartogramy znázornění kvalitativní i kvantitativní odlišnosti daného jevu v územních jednotkách, k nimž existují statistické údaje (obvykle administrativní jednotky) pomocí různých barevných odstínů nebo šrafování, využívají se především ke znázornění relativních údajů o území, barevná škála či šrafura je obvykle odvozena od průměrné hodnoty sledovaného jevu pro celé zkoumané území. 6. Kartodiagramy Velikost geometrického tvaru (př. část koláče) závisí na hodnotě ukazatele. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Hodnota statistického ukazatele pro určité území, obvykle územně správní jednotky. Pomocí vnitřního dělení značky lze vyjádřit strukturu ukazatele, např. zaměstnanost podle sektorů. Použití obrázků jako značek pro statistický ukazatel – piktogramy. 7. Chorochromatická technika (technika barevných odstínů) Přehledné zobrazení kvalitativního rozrůznění území podle prostorově rozložených skutečností, které vycházejí ze stejného základu (např. využitelnost půdy, typ půdy apod.). Každábarevnáplochaznázorňujeurčitoukvalitativní vlastnost prostorového jevu – důležitost stupnice barev či šrafování. Základem je analýza značného množství prostorových informací a dat o regionech. 8. Technika čar směru pohybu Používá se pro znázornění přemisťování v rámci socioekonomických aktivit (cestovní ruch, mezinárodní obchod, doprava). Čáry mohou být lokalizovány přesně (např. sledovat směr komunikace na níž probíhá doprav nebo přibližně spojovat nejdůležitější body. Znázornění směru obvykle pomocí šipek, tloušťka čáry může vyjadřovat objem nebo intenzitu, lze strukturovat. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Politická geografie globalizace - svět je stále více propojený (hospodářské cykly, informace, doprava) - důsledky pro politickou mapu -přesto lze mluvit o různých rozděleních světa např. „bohatý Sever a chudý Jih“ -globální problémy: ekologická situace, demografické trendy, podvýživa, nemoci, negramotnost, kulturní zaostalost -významné historické faktory pro politickou mapu 20. století - rozpad klasického kolonialismu (1960 tzv. rok Afriky) a vznik socialistického bloku po 2. světové válce a jeho následný rozpad (1989) -polaritu Východ-Západ nahrazuje polarita Sever-Jih Integrační a desintegrační tendence -integrace = pojem se používá především pro formy a procesy spojování, slučování popřípadě růstání původně izolovaných nebo samostatných jednotek v jediný a vnitřně jednotný systém, jimž se vytváří nový celek. Desintegrace = vyjadřuje opak integrace, rozklad, popř. Rozpad nějakého celku. -na jedné straně dochází k integračním procesům, zejména ekonomickým (např. ESVO), ale i také politickým (např. EU) -desintegrační tendence – nacionalistické tendence – Jugoslávie (Kosovo), Sovětský svaz... Federace = forma politické organizace, kterou lze charakterizovat dělbou odpovědnosti mezi ústřední mocí a komponentami federace (obvykle státy, regiony nebo provincie), disponujícími autonomií v určitých sférách. - Distribuce moci mezi centrem a částmi federace se liší případ od případu a je obvykle definována v ústavě. - Mezi oblasti, které jsou obvykle vyhrazeny pro centrální federální úřady, patří obrana, zahraniční politika, otázky imigrace, monetární politika apod. Funkcionalismus = forma integrace mezi státy, která je založena na praktické kooperaci v dobře vymezených oblastech za účasti jen minimálního institucionálního aparátu. - V protikladu k federalismu, funkcionalismus v sobě neobsahuje koncepci rozvoje institucionální struktury a je poháněn kupředu ekonomickými, sociálními a technickými imperativy spíše než politickými silami. - Státy si postupně zvykají vzájemně spolupracovat, množství oblastí pro možnou kooperaci se postupně rozšiřuje. = tzv. spill-over effect” (efekt přelévání). - rozšiřující se kooperace mezi státy v rozličných oblastech – mechanismy demokratické kontroly prostřednictvím nových supranacionálních institucí. Typologie integrací -Různé důvody integrace – ekonomické, politické, vojenské... Ekonomická integrace Celní unie (customs union) -Vyšší stádium integrace. -Odstraňuje nejen obchodní bariéry mezi zúčastněnými země̌mi, ale vůči třetím zemím zavádějí členské státy celní unie společná cla. -Žádná členská země̌ celní unie si nemůže upravovat cla podle vlastních potřeb. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 -Vůči třetím zemím jsou všechny členské země̌ celní unie v rovném postavení. Společný trh (common market) -Zavádí vedle volného pohybu zboží a celní unie také volný pohyb tzv. výrobních faktorů, především pracovních sil a kapitálu. -Všichni občané zúčastněných zemí se mohou volně pohybovat po teritoriu zemí společného trhu nejen jako turisté, ale také jako pracovníci. -zavedení tzv. základních ekonomických svobod, tj. odstranění veškerých bariér volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu mezi zúčastněnými země̌mi. Hospodářská unie - Velmi vysoké integrační stadium. - Uplatňuje se řada společných politik v hospodářské oblasti. - Vrcholné stadium z ekonomického hlediska představuje monetární unie. - Názorným příkladem takové monetární unie je ta, která byla nastíněna maastrichtskou smlouvou z roku 1992. Politická integrace Politická unie - Nejvyšší stadium integrace - orgány unie provádějí nejen společnou hospodářskou politiku, ale rozšiřují aktivity do sféry zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky - Politická unie může mít různé formy: 1) federace se společnou vládou a společným parlamentem (jako je tomu např. V USA, SRN nebo Rakousku) 2) konfederace (konfederací bylo původně Švýcarsko), kde jsou vztahy mezi orgány unie a členskými státy volnější. - Konfederace také klade větší důraz na nezávislost jejích jednotlivých částí, což pak znamená slabší ústřední orgány. - Na rozdíl od federace nemá konfederace společnou ústavu, nýbrž vzniká na základě mezinárodní smlouvy mezi suverénními státy. Integrace v rámci mezinárodních organizací ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ (OSN) Originální název: United Nations (UN) Český název: Organizace spojených národů Datum vzniku: 1945 Sídlo: New York Počet členů: 193 (Palestina podala žádost o členství – 194) Založená 26. 6. 1945 na konferenci v San Francisku, včetně ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejm. v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také v Ženevě, ve Vídni aj. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 OSN – orgány Rada bezpečnosti OSN výkonný orgán přísluší ji základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti; její rezoluce jsou právně závazné. 5stálýchčlenů – Čína,Francie,Rusko,USAaVelkáBritánie 10nestálých – Belgie (2020), Dominikánskárepublika(2020), Indonésie (2020), Jihoafrické republika (2020), Kuvajt (2019), Německo (2020), Peru (2019), Pobřeží slonoviny (2019), Polsko (2019), Rovníková Guinea (2019) v současnosti probíhá 14 mírových operací Hospodářská a sociální rada (ECOSOC) Funkce a pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Mezinárodní soudní dvůr Sídlí v Haagu. Do pravomoci Mezinárodního soudního dvora spadají všechny spory a otázky předložené členskými státy a dále záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi. Státy se mohou předem zavázat, že se podřídí rozhodnutí MSD buď podpisem smlouvy či úmluvy, jež takový závazek výslovně stanoví, nebo tím, že učiní samostatné prohlášení. Tato prohlášení o přijetí pravomocí soudu často stanoví výjimky, na které se povinná pravomoc nevztahuje. Soud - 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. - Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. Sekretariát Organizace spojených národů Výkonný úřad generálního tajemníka - celkové administrativní vedení OSN, sídlí v New Yorku Další hlavní centra: Úřad OSN v Ženevě (UNOG) - centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv Úřad OSN ve Vídni (UNOV) - problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva Úřad OSN v Nairobi (UNON) - problematika životního prostředí a lidských sídel + další úřady a odbory Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Generální tajemník OSN řídí práci Sekretariátu OSN, je jmenován na pětileté období Valným shromážděním OSN na návrh Rady bezpečnosti současný: António Guterres* od 1.1.2017 -OSN má řadu odborných organizací -OSN realizuje řadu programů a fondů Programy a fondy OSN International Trade Centre (ITC) Office of the United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) United Nations Children's Fund (UNICEF) United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD) United Nations Development Programme (UNDP) – United Nations Capital Development Fund (UNCDF) – United Nations Development Fund for Women (UNIFEM) – United Nations Volunteers (UNV) United Nations Drug Control Programme (UNDCP) United Nations Environment Programme (UNEP) United Nations Human Settlements Programme (UN-HABITAT) United Nations Population Fund (UNFPA) United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East (UNRWA) United Nations World Food Programme (WFP) Zdroj: http://www.un.org/en/aboutun/structure/index.shtml Specialized Agencies Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) International Civil Aviation Organization (ICAO) International Fund for Agricultural Development (IFAD) International Labour Organization (ILO) International Maritime Organization (IMO) International Monetary Fund (IMF) International Telecommunication Union (ITU) United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (UNESCO) United Nations Industrial Development Organization (UNIDO) Universal Postal Union (UPU) World Bank Group – International Bank for Reconstruction and Development (IBRD) – International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID) – International Development Association (IDA) – International Finance Corporation (IFC) – Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA) World Health Organization (WHO) World Intellectual Property Organization (WIPO) World Meteorological Organization (WMO) World Tourism Organization (UNWTO) Related Organizations International Atomic Energy Agency (IAEA) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Preparatory Commission for the Nuclear-Test-Ban Treaty Organization (CTBTO) Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons (OPCW) World Trade Organization (WTO) EVROPSKÁ UNIE 28 členských států (ČR – 1.5.2004) Poslední rozšíření 1.7.2013 – vstup Chorvatska NATO Originální název: North Atlantic Treaty Organization Český název: Severoatlantická aliance Datum vzniku: 1949 Sídlo: Brusel Počet členů: 29 mezinárodní vojenská organizace vzniklo podpisem tzv. Washingtonské smlouvy (reakce na poválečné rozdělení Evropy) - obranné společenství působí v Bosně a Hercegovině, Iráku, Afghánistánu, Libyi NATO spolupracuje s mnoha státy v rámci různých struktur (Euro-Atlantic Partnership Council, Mediterranean Dialogue, Istanbul Cooperation Initiative) OBSE Originální název: Organization for Security and Co-operation in Europe Český název: Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Datum vzniku: 1975 Počet členů: 57 (Evropa, střední Asie, sev. Amerika) + 11 partnerských států Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Typ integrace: vojensko-politická – podpora a rozvoj plně demokratické společnosti – prevence lokálních konfliktů – obnovování stability a míru ve válečných oblastech – prosazování kolektivní bezpečnosti – odstraňování rozdílů mezi státy RADA EVROPY Originální název: Council of Europe Český název: Rada Evropy Datum vzniku: 1949 Sídlo: Štrasburk Počet členů: 47 mezivládní organizace Rada Evropy byla zřízena k: - ochraně lidských práv, parlamentní demokracie a zákonnosti; - rozvoji celoevropských dohod ke standardizaci sociálních a právních postupů členských zemí - podpoře informovanost o evropské identitě, jež je založena na společných hodnotách a zahrnuje rozdílné kultury Členské země: "bývalá Jugoslávská republika Makedonie", Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbajdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Slovenská republika, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie status pozorovatele: Svatá stolice, Spojené státy americké, Kanada, Japonsko a Mexiko (+Izrael jako pozorovatel u Parlamentního shromáždění RE) OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development) Mezivládní organizace 36 ekonomicky nejrozvinutějších států (http://www.oecd.org/about/membersandpartners/), které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky. OECD vznikla v roce 1961 transformací Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla původně zřízena roku 1948 k administraci poválečného Marshallova plánu. Ekonomická organizace - koordinuje ekonomickou a sociálně- politickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu. Cílem OECD je napomáhat k dalšímu ekonomickému rozvoji, potlačení nezaměstnanosti, stabilizaci a rozvoji mezinárodních finančních trhů. Členské státy: Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené království, Spojené státy, Japonsko (1964), Finsko (1969), Austrálie (1971), Nový Zéland (1973), Mexiko (1994) Česká republika (1995), Jižní Korea (1996), Maďarsko (1996), Polsko (1996), Slovensko (2000), Chile (2010), Slovinsko (2010), Izrael (2010), Estonsko (2010), Lotyšsko (2016), Litva (2018) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 V4 (VISEGRÁDSKÁ ČTYŘKA) Vznik 1991 - původně spojenectví Československa, Polska a Maďarska Společný postup v oblastech společného zájmu v rámci integračních procesů Posílení stability a spolupráce ve střední Evropě Regionální spolupráce: V4 + Rakousko a Slovinsko V4+— koncept - širší regionální spolupráce zemí V4 – otevřený koncept spolupráce s jednotlivými zeměmi (východní sousedé) v konkrétních projektech Visegrad International Fund – financování projektů EFTA (ESVO) Originální název: European Free Trade Association Český název: Evropské sdružení volného obchodu Datum vzniku: 1960 Sídlo: Ženeva Počet členů: 4 Typ integrace: ekonomická společenství čtyř států: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko doplňuje EU G8 Originální název: G8 Sedm nejbohatších států (G7) + Rusko Datum vzniku: 1975 Sídlo: - Počet členů: 8 G8 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii Na jednotlivých setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu - zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod. Členové: Francie, Itálie, Japonsko, Kanada (1976), Německo, Rusko (2002), Spojené království, Spojené státy americké SNS Originální název: Sodružestvo nězavisimych gosudarstv Český název: Sdružení nezávislých států Datum vzniku: 1991 Sídlo: Minsk Počet členů: 9 (+ Turkmenistán a původně i Ukrajina jako přidružení členové – Ukrajina opustila SNS po anexi Krymu 2014, ne pobaltské republiky a Gruzie) Organizace nemá příliš nadstátních pravomocí. Její význam je tak spíše symbolický ve smyslu návaznosti na SSSR. Působnost SNS se omezuje víceméně na koordinaci společných obchodních, finančních, legislativních a bezpečnostních otázek. EUROASIAN ECONOMIC UNION Originální název: Evroazijskij ekonomičeskij sojuz Český název: Evroazijská ekonomická unie Datum vzniku: 2015 (smlouva podepsaná 2014) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Počet členů: 5 Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko Cílem je „umožnit volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a práce, realizovat koordinované, harmonizované a jednotné politiky v odvětvích stanovených Smlouvou a mezinárodními dohodami v rámci EEU“. COMMONWEALTH Originální název: Commonwealth Český název: Britské společenství národů Datum vzniku: 1931 Sídlo: - Počet členů: 54 státy spojuje společná minulost „The Commonwealth is a voluntary association of 54 countries that support each other and work together towards shared goals in democracy and development.“ Příklady integračních seskupení z jiných částí světa: OPEC Originální název: Organization of Petroleum Exporting Countries Český název: Sdružení států vyvážející ropu Datum vzniku: 1960 Sídlo: Vídeň Počet členů: 14 - https://www.opec.org/opec_web/en/about_us/5090.htm (pozn. k 1.1.2019 Katar opustil OPEC) Typ integrace: ekonomická Založená v roce 1960 v Bagdádu. Hlavním cílem je koordinace ropné politiky, zejm. stanovení exportních cen ropy a koncesních poplatků ropných společností, koordinace těžebních plánů a produkčních kvót, finanční pomoc poskytovaná rozvojovým zemím. V současnosti OPEC zejm. stanovuje maximální množství těžby a silně ovlivňuje světové ceny ropy. Suborganizace: Organizace arabských zemí vyvážejících ropu (Organizace arabských zemí vyvážejících ropu, OAPEC – mezinárodní regionální komoditní sdružení založené v roce 1968. Členové (rok přijetí): Alžírsko (od 1969), Angola (od 2007), Ekvádor (od 1973 do 1992, pak pozastavil členství do r. 2007), Gabon (od 1975 do 1994, znovu od r. 2016), Irák (zakládající člen), Írán (zakládající člen), Kongo (2018), Kuvajt (zakládající člen), Libye (od 1962), Nigérie (od 1971), Rovníková Guinea (2017), Saúdská Arábie (zakládající člen), Spojené arabské emiráty (od 1967), Venezuela (zakládající člen), bývalé členské země: Katar (1961 – ukončil členství k 1.1.2019, Indonésie (od 1962 – pozastavila členství 2009) LIGA ARABSKÝCH STÁTŮ Originální název: League of Arab States Český název: Liga arabských států Datum vzniku: 1945 Sídlo: Tunis Počet členů: 22 Typ integrace: vojensko-politická Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Členové (rok přijetí): Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Irák, Jemen, Jordánsko, Katar, Komory, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Mauritánie, Omán, Saudská Arábie, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Súdán, Sýrie, Tunisko, Organizace za osvobození Palestiny Cílem je posílení svazků mezi arabskými státy a koordinace zahraniční politiky při zachování suverenity členských států. ECOWAS Originální název: Economic Community of West African States Český název: Hospodářské společenství západoafrických zemí Datum vzniku: 1975 Sídlo: Abuja Počet členů: 15 Typ integrace: ekonomická Členové (rok přijetí): Benin, Burkina Faso, Côte d'Ivoire, Gambie, Ghana, Guinea, Guinea-Bissau, Kapverdy 1997, Libérie, Mali, Niger, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Togo cíl: podporovat obchod, spolupráci a hospodářský rozvoj zemí západní Afriky SACD Originální název: Southern African Development Community Český název: Společenství pro rozvoj jižní Afriky Datum vzniku: 1980 Sídlo: Gaborone Počet členů: 16 Typ integrace: ekonomická Členové (rok přijetí): https://www.sadc.int/member-states/ ALADI Originální název: Asociación Latinoamericana de Integración Český název: Latinskoamerické integrační společenství Datum vzniku: 1980 Sídlo: Montevideo Počet členů: 13 Typ integrace: ekonomická Členové: http://www.aladi.org/sitioAladi/paisesMiembros.html Cílem sdružení je vytvoření obchodní zóny s co nejmenšími celními omezeními. MERCOSUR Originální název: Mercado Común del Cono Sur Český název: Jihoamerický společný trh Datum vzniku: 1991 Sídlo: Buenos Aires Počet členů: 4 Typ integrace: ekonomická Členové: členské a přidružené země - https://www.mercosur.int/en/about- mercosur/mercosur- countries/ sdružení volného obchodu mezi členskými státy Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 SELA Originální název: Sistema Económico Latinoamericano Český název: Latinskoamerický hospodářský systém Datum vzniku: 1975 Sídlo: Caracas Počet členů: 26 Typ integrace: ekonomická Členové: http://www.sela.org/es/estados-miembros/ NAFTA (USMCA) Originální název: North American Free Trade Area Český název: Severoamerická zóna volného obchodu Datum vzniku: 1994 Počet členů: 3 Typ integrace: ekonomická Členové : Kanada, Mexiko, Spojené státy americké cíl omezit obchodní a celní bariéry, liberalizovat obchod a podpořit kooperaci mezi členskými státy USMCA (United States-Mexico-Canada Agreement) Tato modernizovaná dohoda (podepsaná 30.11.2018) zachovává bezcelní přístup na trh z původní NAFTA a zahrnuje aktualizace a nové kapitoly pro řešení současných obchodních výzev a příležitostí ANZUS Originální název: Australia, New Zealand, United States Český název: Tichomořský pakt bezpečnosti Datum vzniku: 1951 Sídlo: Canberra Počet členů: 3 Typ integrace: vojenská Členové: Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy americké Jeho cílem je koordinovat úsilí o vytvoření systému regionální bezpečnosti. V případě útoku proti kterémukoli ze členských států budou všechny tři státy čelit společně. APEC Originální název: Asia - Pacific Economic Cooperation Český název: Asijsko - pacifické hospodářské společenství Datum vzniku: 1989 Sídlo: Singapur Počet členů: 21 Typ integrace: ekonomická Členové: https://www.apec.org/about-us/about-apec/member- economies Cílem tohoto seskupení je zlepšit ekonomické a politické vztahy mezi členskými státy. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 ASEAN Originální název: Association of Southeast Asian Nations Český název: Sdružení národů jihovýchodní Asie Datum vzniku: 1967 Sídlo: Bankok Počet členů: 10 Typ integrace: ekonomická Členové: https://asean.org/asean/asean-member-states/ cíl: prosazovat rozvoj hospodářských, sociálních a kulturních vztahů členských zemí. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Obecné znaky ekonomické geografie světového hospodářství Geografie světového hospodářství je integrovanou (relativně novou) součástí ekonomické geografie zabývá se studiem rozmístění existujícím stavem a změnami v prostorové organizaci ekonomiky Společnost se rozvíjí v konkrétních socioekonomických vztazích, v čase a prostoru. Prostor tvoří nezbytnou základnu pro hospodářskou činnost ekonomického subjektu (Hrala, 2005) Na Zemi vždy existovaly rozdíly mezi jednotlivými místy - v kvalitě života jejich obyvatel, v množství zdrojů či bohatství Primární podmíněnost této nerovnoměrnosti je možné odvodit od nerovnoměrného rozmístění přírodních zdrojů V průběhu vývoje společnosti docházelo – souběžně s překonáváním determinace společenského života přírodními podmínkami – k rozvíjení vnitřní diferenciace (a současně i integrace) společnosti. Selektivita společenského a ekonomického vývoje, upřednostňující určitá místa před jinými, vedla k dalšímu prohlubování nerovnoměrnosti v prostorovém (i sociálním) uspořádání společnosti. Současný stupeň nerovnoměrnosti (v geografickém i sociologickém smyslu) v rozložení zdrojů, moci, bohatství či příležitostí, je výsledkem minulého vývoje společnosti. Tvrzení o vysokém stupni nerovnoměrnosti je možné podepřít širokou škálou empirických údajů: – 20 % nejbohatších lidí světa se podílelo na úhrnném hrubém domácím produktu (HDP) 86 %, zatímco 20 % nejchudších jen 1 %. – Země OECD, klub nejbohatších států planety, v nichž žije 19 % jejích obyvatel, soustřeďovaly v nedávné minulosti 71 % objemu zahraničního obchodu, směřovalo do nich 58 % přímých zahraničních investic a žilo v nich např. i 91 % uživatelů internetu. 84 % celosvětových prostředků na vědu a výzkum bylo koncentrováno pouze v 10 státech, navíc 80 % všech patentů udělených v rozvojových zemích patřilo obyvatelům vyspělého světa Klíčové otázky: Proč se svět rozvíjí nerovnoměrně? Jaké procesy stojí v pozadí nerovnoměrného vývoje světa? Je současný stupeň nerovností mezi místy nutný pro další společenský vývoj? Existují mechanismy regulace tohoto vývoje? Je možné propastně hluboké nerovnosti mezi místy a mezi lidmi snížit? A jak? Místa světa neprocházejí univerzální trajektorií vývoje, ale jsou "rozvíjena" činností mnoha aktérů s různými představami o směru vývoje a různou mocí prosadit svoje představy Nerovnoměrný rozvoj světa je tak výsledkem nejen společenského vývoje, ale i politiky rozvoje, v níž se střetává více aktérů s různými cíli a různou mocí je prosadit. Minulý vývoj má svoje důsledky pro současnost. Většina autorů, studujících příčiny nerovnoměrného rozvoje světa, se shoduje v tom, že klíčovým obdobím pro vznik současné prostorové struktury světa, charakterizované vysokou nerovnoměrností v rozložení bohatství mezi zeměmi Severu a Jihu, byla druhá polovina 15. století a 16. století (Johnston a Taylor 1988, Short 1993, Corbridge 1993 aj.). Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Kolonialismus Kolonialismus je ideologie založená na ustavení a udržování nadvlády suverénní mocnosti nad podřízenou společností, která je separována od vládnoucí moci. Kolonialismus je variantou imperialismu, který je chápán jako systém nerovných vztahů mezi státy, založený na principu dominance a podřízenosti Kolonialismus zahrnuje kolonizaci, tj. migraci lidí z imperiálního centra do kolonizované periferie. Jako forma územní expanze je kolonialismus neoddělitelně spojen s nerovnoměrným rozvojem globálního kapitalistického systému a s rozvojem mezinárodní dělby práce projekt kolonialismu znamenal mnohem více než "jenom" nerovné ekonomické vztahy. Jeho závažné důsledky proto leží i mimo sféru hospodářství. vyhlášení nezávislosti samo o sobě nezměnilo postavení země v systému mezinárodní dělby práce. Kolonialismus není jen historický projekt, svými důsledky formuje i tvář současného světa (a životy jeho obyvatel). Systém vztahů dominance a podřízenosti, formovaný strukturami moci uvnitř formálních impérií, ovlivňoval prakticky všechny oblasti života. Proto i jeho důsledky jsou komplexní, i když zjednodušeně lze v tomto komplexu rozlišit důsledky: (1) hospodářské, (2) mezinárodněpolitické (3) vnitropolitické, (4) kulturněpolitické, (5) demografické, (6) ideologické (7) symbolické: Svět - jako celek stále bohatší, ale stále přetrvávají větší prostorové rozdíly mezi bohatými a chudými státy, které se navíc neustále prohlubují. Roční příjem v jedné z nejbohatších zemí na světě, kterou je Lucembursko, je více než 100-krát vyšší než v Sierra Leone. Světová ekonomika ekonomická síla a úroveň kontinentů, států, regionů... je determinována celou řadou faktorů (činitelů): – obyvatelstvo (nejvýznamnější faktor) – energetické zdroje – doprava – technologický pokrok (inovační potenciál) – ekologie a surovinové zdroje (přírodní faktory) Obyvatelstvo Faktor určující rozložení ekonomiky Je nepřímo výrobním faktorem Významnou roli hraje také na straně poptávky Na vývoji počtu obyvatel jednotlivých zemí má největší vliv přirozený pohyb obyvatelstva S růstem ekonomické úrovně obvykle porodnost. Vysoká porodnost - státy Střední a Jižní Ameriky, Afriky a Asie (zejména státy kolem Indického oceánu, střední a severozápadní Africe) Nízká porodnost – Evropa, Severní Amerika, Japonsko a Austrálie Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Migrace Trvalá migrace, zejména odliv kvalifikovaných pracovních sil („odliv mozků“), poškozuje vystěhovalecké země. Tato migrace působí pozitivně na ekonomický rozvoj přistěhovalecké země. Podstatně složitější je vliv masové migrace, která poškozuje sociální stabilitu i velmi bohatých zemí. Velkou migraci dlouhodobě nacházíme mezi Evropou a Afrikou. Mimo Evropu je pak velmi významná migrace mezi USA a Mexikem. Prostorově ekonomická struktura Evropy V rámci Evropy existuje jeden jádrový prostor a dále několik významných makroregionů. Jádrový prostor lze charakterizovat: –> velmi vysokou hustotou, obyvatel, výskytem největších metropolitních oblastí, výraznou hustotou kvalitních dopravních sítí, velkou ekonomickou výkonností a vysokou mírou konkurenceschopnosti s velkým podílem inovací a investic do vědy a výzkumu. V podstatě existují dvě vymezení evropského jádrového prostoru: – tzv. Modrý banán – jihovýchodní Anglie, Benelux, severní Francie, středozápadní a jihozápadní Německo, Švýcarsko a severní Itálie – tzv. Západoevropský pentagon – území mezi městy Londýn, Paříž, Milán, Mnichov a Hamburk; takto vymezené území zahrnovalo v původní EU-15: 18 % plochy, 41 % obyvatel, 49 % HDP a 75 % výdajů na vědu a rozvoj Další hospodářsky silné makroregiony v Evropě s vysokým potenciálem rozvoje: – region Øresundu ležící na dánském ostrově Sjaelland a v jižním Švédsku s centry Kodaní a Malmö, – tzv. Sun Belt (Slunečný pás) rozprostírající se od Barcelony přes Milán až po Záhřeb V posledních letech se začíná hovořit o potenciálním druhém evropském jádru nacházejícím se ve střední Evropě. Někdy je označováno jako tzv. Nový banán – široké území podél severojižní osy Berlín – Praha – Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Vídeň – Budapešť/Záhřeb či jako tzv. Středoevropský pentagon – území mezi městy Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť a Varšava Indikátory ekonomické síly a úrovně ekonomická síla – kvantitativní ukazatel (indikátor = např. HDP státu) ekonomická úroveň – kvalitativní ukazatel (indikátor = např. HDP/obyvatele) Nejsou primárně ukazateli kvality života Kvalitativní ukazatel v rozvinutých zemích je nezaměstnanost (pozor na rozdílnost výpočtu v různých zemích) Analytickou hodnotu má také zapojení do zahraničního obchodu Hrubý domácí produkt (HDP) nejčastěji uváděný ukazatel S určitou mírou zjednodušení se dá říci, že hrubý domácí produkt (HDP) je agregovanou hodnotou vyprodukovaných statků (zboží) a služeb pro konečnou spotřebu v daném roce. VÝPOČET HDP V HDP nejsou započítány služby, které lidé dělají mimo oficiální trh (např. práce na zahradě, vaření, práce protislužbou), a také ilegální produkce (např. výroba a prodej drog, prostituce, nepřiznané zisky). Obrazek mapy evropy.. ekonomická síla v Evropě, vyjádřená absolutní výší hrubého domácího produktu, se koncentruje opět do oblasti tzv. „pentagonu“. Význam „pentagonu“ se bude dále zvyšovat, pokud si zachová silnou dynamiku růstu. V současnosti přestavuje totiž „pentagon“ místo koncentrace obyvatelstva, ekonomické síly a pozitivního ekonomického vývoje HDP vs. HNP, varianty HDP Hrubý národní produkt (HNP) celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině). USA, Německo – množství zahraničních investic Varianty HDP HDP státu HDP/obyvatele HDP/km2 HDP regionu reálný HDP – očištěn o inflaci (ve stálých cenách) nominální HDP – neočištěn o inflaci Čistý produkt = hrubý produkt – opotřebení kapitálu V roce 2006 činilo světové HDP 6,595 × 1013 dolarů, s přírůstkem 5,3 %. HDP na hlavu činilo 10 200 dolarů. 64 % světového HDP činily služby (terciální sektor), 32 % průmysl (sekundární sektor) a pouhá 4 % zemědělství. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Nezaměstnanost - Nezaměstnanost lze kvalifikovat jako stav, kdy část z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva je mimo pracovní proces. - Rozsah nezaměstnanosti se měří ukazatelem, který se nazývá míra nezaměstnanosti n = (N / L) *100 (v %), kde N je počet nezaměstnaných aktivně hledajících práci a L počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy práceschopných lidí, kteří pracují nebo se ucházejí o místo. - Nezaměstnanost může být členěna z hlediska důvodů jejího vzniku: 1) frikční nezaměstnanost, vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi místy či pracovními příležitostmi, 2) strukturální nezaměstnanost zapříčiněna disproporcí mezi poptávkou a nabídkou práce z hlediska profesního zaměření a kvalifikace pracovních sil, 3) cyklická nezaměstnanost, jenž je způsobena cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky, 4) sezónní nezaměstnanost, zejména v některých odvětvích (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Urbanizační procesy Urbanizace – stav – stupeň urbanizace – proces – pojetí užší – koncentrační proces širší – změna způsobu života – Lampard – tři přístupy demografický strukturální behaviorální Urbanizace = komplexní proces vedoucí ke změně sídelně demografické struktury území, spojený s růstem měst a zvětšováním se podílu osob žijících ve městech, přičemž vznikají nové urbanistické struktury. Urbanizace (sociologická definice) = společenský proces formování a rozvoje městského způsobu života, růstu úlohy měst ve vývoji společnosti a pronikání městských prvků do prostoru celého osídlení; nejcharakterističtějším znakem je koncentrace obyvatelstva. Hampl – urbanizace je prostorovou stránkou modernizace Musil – teze o urbanizaci – změna prostorových forem uspořádání společnosti i změny způsobu života – historický proces spojený s industrializací – zásadní kvalitativní předěl ve vývoji osídlení – celosvětový proces – spojitost s technologickými změnami Stupeň urbanizace – míra urbanizace Jaký je stupeň urbanizace v Česku? – Podíl lidí žijících městským způsobem života – Podíl lidí žijících ve městech 3problémové okruhy: – definice města – územní vymezení měst – stanovení počtu obyvatel Urbanizace – složitý a rozporný proces Pozitiva: aglomerační výhody – snižování nákladů, města jako sociální, kulturní, vzdělanostní a informační centra Negativa: přelidnění a z toho vyplývající problémy – doprava, veřejné služby, sociální problémy, zatížení životního prostředí Územní (prostorový) aspekt urbanizace: vztah město - venkov (využití území, zachování osídlení, krajina jako celek) vztah mezi poměštěním území a jeho ekonomikou Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Suburbanizace Prostorová expanze měst do okolní většinou venkovské krajiny Přenášení městských aktivit (bydlení, služby) z jádrového města do vnějších zón aglomerace USA a záp.Evropa– již 20. a 30. léta (např. zahradní města), vrchol 50. léta V Česku zpoždění – od 2. pol. 90. let Rezidenční Komerční Problémy: – Extenzivní zábor ploch – Urban sprawl – urban sprawl = angl. výraz používaný pro prostorově bujivé rozpínání měst do okolní volné krajiny, přičemž v krajině je obtížné rozpoznat hranice města – Doprava – Segregace – Další oslabení sociálních vztahů Desurbanizace Projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva v urbanizovaných územích Souvisí s ekonom. restrukturalizací a globalizací Především 60. a 70. léta – USA a některé země záp. Evropy desurbanizace - úpadek měst v důsledku suburbanizace, vznik ghett a opuštěných území (brownfields), odliv finančních prostředků Reurbanizace jde o kombinovaný proces, „návrat“ některých skupin obyvatelstva do vnitřního města a jeho restrukturalizace reurbanizace jako obnovení městských funkcí centra, zavedení opatření proti urban sprawlu, aplikace principů udržitelného rozvoje, zvyšování atraktivity města, kompaktní zástavba; Gentrifikace, yuppies – mladší vyšší střední vrstvy, bezdětní (souvisí s 2. dem. přechodem) Pravidlo velikostního pořadí měst (Zipfovo pravidlo) Pr =P1.r-1 P – populační velikost města, r – pořadí města Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Sídelní a správní struktura ČR Sídelní struktura Historické, ekonomické, politické, administrativní a další faktory ovlivňující současnou podobu sídelní struktury ČR Rozdílná sídelní struktura v regionech ČR Správní struktura Základní správní jednotkou je obec, která se skládá z jednoho nebo více sídel. Celkem 6258 obcí (2018), sídel je cca 2,5 krát více - z toho cca 55 % obcí do 500 obyv., s podílem na obyvatelstvu ČR cca 8 % - obce nad 50 000 obyv. – 18 (tj. 0,3 % z celkového počtu obcí), žije v nich cca 30 % obyvatel ČR 24 statutárních měst: Praha (samostatný zákon o Praze) + Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové, České Budějovice, Pardubice, Zlín, Karlovy Vary, Jihlava (krajská města) + Havířov, Kladno, Most, Karviná, Opava, Frýdek-Místek, Teplice, Děčín, Chomutov, Přerov, Mladá Boleslav Pravidlo velikostního pořadí měst (Zipfovo pravidlo) George Kingsley Zipf (1949) Hierarchické uspořádání sídelního systému – pravidelnost – odvozeno z empirických poznatků Měří/určuje vztah velikosti (populační) a pořadí města v sídelním systému Ideální stav je vzácností, ale pravidelnost existuje – Druhé největší město by mělo mít cca polovinu obyvatel největší metropole... třetí v pořadí třetinu prvního atd. Zjednodušeně Pr =P1.r-1 P – populační velikost města, r – pořadí města Samospráva a státní správa v ČR Samosprávné jednotky: ČR – kraj – obec Smíšený model veřejné správy – státní správa je vykonávána na úrovni: centrální (ČR) – regionální (kraj) – subregionální (ORP a POÚ) – lokální (obec) V současnosti kraj (14 krajů) obec s rozšířenou působností (205 obcí) obec s pověřeným obecním úřadem (393 obcí) obec se základním rozsahem přenesené působnosti (6258 obcí) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Obyvatelstvo Přirozený pohyb – ukazatele: Porodnost míra porodnosti nebo natalita, což je počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v určitém území (stát, region): N = (N/S)×1000 míra živorodnosti nebo tzv. efektivní natalita, což je počet živě narozených na 1000 obyv. středního stavu za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v určitém území (stát, region): Nz = (Nz/S)×1000 Plodnost ( fertilita) Úhrnná plodnost - průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního období (15-49 let) neměnné. míra plodnosti podle věku - počet živě narozených dětí ženám v určitém věku (věkové skupině) na 1 000 žen v daném věku (věkové skupině). Úmrtnost (mortalita) všeobecná úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v určitém území (stát, region) : M = (M/S)×1000 specifické úmrtnosti – podle určité věkové skupiny, podle pohlaví atd. za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v určitém území: novorozenecká úmrtnost (kvocient n.ú.)- počet zemřelých do 28 dnů života (přepočet na 1000 živě narozených) kojenecká úmrtnost (kvocient kojenecké úmrtnosti) ― počet zemřelých do 1 roku života (přepočet na 1000 živě narozených v daném roce) ― ukazatel socioekonomické vyspělosti populace, resp. státu Střední délka života (naděje dožití) pravděpodobnost dožití, tj. kolik let života má před sebou osoba určitého věku (např. novorozenec), určuje se z úmrtnostních tabulek dané populace. Jeden z mezinárodně sledovaných ukazatelů, který vyjadřuje vyspělost státu. Přirozený přírůstek (úbytek) rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v určité populaci za určitou časovou jednotku (obvykle rok): používá se především relativní ukazatel (přepočet na 1000 obyvatel). Kladná hodnota - populace roste, záporná hodnota - úbytek obyvatelstva. Pp = ((N - M)/S)×1000 Mechanický pohyb obyvatel: A. Migrace (stěhování) obyvatelstva - pohyb obyvatel vázaný na změnu trvalého bydliště - nejvýznamnější typ pohybu obyvatelstva, pouze při tomto pohybu vznikají trvalé změny v prostorovém rozmístění obyvatelstva, - statisticky jsou zjišťovány pouze migrace překračující administrativní hranice. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 B. Dočasné změny pobytu neboli sezónní migrace jsou změny bydliště na určitý vymezený čas, kdy se místo trvalého pobytu nemění. C. Dojížďka do zaměstnání je takový pohyb ekonomicky aktivních obyvatel, který vyplývá z rozdílnosti místa jejich pracoviště a místa trvalého bydliště. Relativně pravidelný pohyb obyvatel - kyvadlová migrace. Velmi podobné znaky má i dojížďka studentů a žáků do škol. D. Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva za účelem cestovního ruchu a rekreace, za nákupy a službami, atd. Migrace obyvatelstva – ukazatele: hrubá emigrace - suma všech emigrantů za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v daném území hrubá imigrace - suma všech imigrantů za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v daném území hrubá migrace (obrat migrace) - počet osob, které se zúčastňují migrace v určité územní jednotce za určitou časovou jednotku (obvykle rok) intenzita migračního obratu - relativní podíl všech migrantů a středního stavu obyvatel daného území za určitou časovou jednotku (obvykle rok) migrační saldo (čistá migrace) - rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů za určitou časovou jednotku (obvykle rok) v daném území Syntetické hodnocení dynamiky obyvatelstva: Celkový pohyb obyvatelstva jako výsledek přirozeného a mechanického pohybu, který se projevuje se jako globální přírůstek nebo úbytek obyvatelstva v daném území za určité období (obvykle rok). Význam pro charakteristiku krátkodobého i dlouhodobého vývoje populace, pro prognózy vývoje obyvatelstva. Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda dané územní jednotky v určitém časovém období. celkový přírůstek = porodnost - úmrtnost + imigrace - emigrace Lze vyjádřit jako relativní údaj na 1000 obyvatel středního stavu: P = ((N - M + I-E)/S)×1000 Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Regionální vývoj a diferenciace Česka v průběhu transformačního období Období centrálně plánované ekonomiky 1948-1989 politika industrializace nerozvinutých soc. států a oblastí s využitím rozvinutého českého průmyslu, důraz na nivelizaci (zejm. mezd, ale i míry EA její maximalizací ve všech regionech) Slovensko – výhoda změněné geopolitické situace (blízko SSSR – dovoz surovin, dále od NATO) rozvoj těžkého průmyslu (průmyslová produkce na Slovensku se v období 1948-1960 zvýšila 5x, Häufler, 1984) V menší míře industrializace Moravy Výsledky: - Nivelizace, téměř homogenizace - Avšak ztráta vnější konkurenceschopnosti Hlavní tendence regionálního rozvoje po r. 1989 - diferenciace/selekce–rychlý nárůst původně malých rozdílů, proměna vedoucích okresů 90. léta 90. léta 20. století = přechod od centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní = cenová deregulace, liberalizace zahraničního obchodu, zavedení vnitřní konvertibility měny a malá a velká privatizace (častým důsledkem byly majitelé bez vlastních zdrojů), teritoriální reorientace exportu V roce 1991 poklesl vývoz a dovoz ve vztahu k netržním ekonomikám oproti předešlému roku asi o polovinu (export zachraňuje proexportní kurs koruny). Do privatizace v české ekonomice nebyli v dostatečné míře zapojeni zahraniční strategičtí investoři Rok 1997 až 1999 = hospodářská recese Hlavní faktory podmiňující geografickou diferenciaci transformačních tendencí 1. Regionální / sídelní hierarchie 2. Polohová atraktivita 3. „Zděděná“ ekonomická specializace charakteristická částečně protichůdná působnost hierarchického faktoru a faktoru (nepřiznivého) dědictví ekonomické specializace, což vedlo k výrazné polarizaci ve vývoji největších jednotek a k značnému rozsahu nejen pozitivních, nýbrž i negativních selektivních tendenci. Obecné tendence reg. rozvoje v transformačním období Vývoj regionalní diferenciace po roce 1989 je nezbytné hodnotit v kontextu návratu společnosti (včetně její geografické organizace) na „přirozenou“ trajektorii socioekonomického vývoje [Hampl 2001, 2005, 2007]. V obnovených tržních podmínkách se projevily nejen rozdíly v rozvojovém potenciálu jednotlivých měst a regionů, ale i v důsledku znovu obnoveného prostoru pro aktivitu jednotlivých aktérů regionálního rozvoje [viz Blažek 2001, 2002] a díky působeni celé řady diferenciačních, ale i nivelizačních procesů [blíže viz např. Blažek, Uhlíř 2002] došlo mimo jiné ke zvýšení regionálnich rozdílů. Důsledkem celého vzájemně provázaného komplexu těchto změn došlo jednak k postupné proměně pořadí jednotlivých regionů v dosažené sociálni a ekonomické úrovni a jednak k Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 formováni nerovnoměrného územního rozloženi u „nových“ jevů (nezaměstnanost, zahraniční investice, progresivní terciér apod.) Rozvoj, resp. obnoveni, regionálních disparit v transformačním období je přirozený a žádoucí jev. Zánik nepřirozené nivelizace regionálních poměrů. Rozdíly představuji potenciál pro efektivnější územní dělbu práce, a tím i efektivnější využiti zdrojů. V post-transformační fázi již nastává otázka vhodné (ve smyslu společensky žádoucí) míry regionálních rozdílů. Jelikož v rámci tržní ekonomiky působí celá řada procesů, které přispívají k prohlubováni regionálních rozdílů (viz např. selektivní migrace), je určitá míra regulace společensky žádoucí. - v průběhu 90. let minulého století došlo k zásadnímu prohloubeni regionálních rozdílů na obou základních řádovostních úrovních -divergentní fáze regionálního rozvoje v ČR – druhá polovina 90. let -zvyšování variability mezi regiony -obdobi po roce 2000 lze hodnotit z hlediska vyvoje regionalnich rozdílů jako stagnační – stabilizace nové regionální struktury Nezaměstnanost 1990 = míra nezaměstnanosti 0,7 % (uměle nízká), 1992 až 1996 = cca. 4 %, 1999 = 9 % Nejvíce ohrožené skupiny osob = osoby s kumulací různých handicapů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace). Hlavní znevýhodňující prvek na trhu práce - nízká úroveň dosaženého vzdělání. Klíčové problémy trhu práce - růst dlouhodobé nezaměstnanosti, růst nezaměstnanosti mladých lidí a nedostatek volných pracovních míst. Shrnutí v průběhu 90. let minulého století došlo k zásadnímu prohloubení regionálních rozdílů na obou základních řádovostních úrovních, tj. jak na úrovni mezoregionální (krajské), tak i na úrovni mikroregionální hlavní faktory ovlivňující regionální diferenciaci: regionální / sídelní hierarchie, polohová atraktivita, „zděděná“ ekonomická specializace po roce 2000 lze hodnotit vývoj regionálních rozdílů jako stagnační v tomto období tedy dochází k relativní stabilizaci nové regionální struktury ČR ve změněných podmínkách přesun diferenciace na mikroregionální úroveň formování nových prostorových forem (růstových os, shluků apod.).- růst významu role subjektivního faktoru Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Geografie služeb Služby (services): Službou se rozumí každý úkon, po kterém existuje poptávka a jehož cena je determinována na příslušném trhu. O službách se hovoří jako o nehmotných statcích; k jejich spotřebě dochází v okamžiku jejich výroby. - Služby jsou rozsáhlou a extrémně heterogenní skupinou aktivit. - služby zahrnují i aktivity ve výrobních firmách (jako je např. administrativa, marketing nebo výzkum). - Služby jsou více než kterýkoliv jiný sektor součástí tzv. neformální ekonomiky. klasifikace služeb podle: - financování: veřejné a soukromé služby; - typu produktu: obchod (maloobchod a velkoobchod), doprava, stravování, ubytování, zdravotnictví, školství, administrativa, atd. Veřejné služby: - Výstupy veřejného sektoru; financovány z veřejných financí - Zajišťovány státem ve prospěch občanů, kteří je platí nepřímo prostřednictvím daní - Stát může přenést poskytování veřejných služeb na jiný státní subjekt (např. město) či konkrétní organizaci (např. veřejné služby v dopravě, zdravotnictví, sociální oblasti) Dělení veřejných služeb: Věcné: předmětem je poskytnutí užitku občanům (např. zdravotní služby, sociální služby, dopravní obslužnost) Administrativní: předmětem je obrana a veřejný pořádek a bezpečnost státu a regulace života v společnosti Služby lze dělit i podle toho, zda dochází k transformaci: fyzického stavu věcí (hlavně doprava, údržba, maloobchod) stavu osob – tzv. humánně orientované služby (vzdělání, zdravotní péče, personální služby, ubytování a pohostinství); informací (1. distribuce standardizovaných dat ve velkém měřítku – např. média, 2. distribuce velkých objemů nestandardizovaných informací různým příjemcům – např. telekomunikace, 3. znalostní služby zabývající se specializovanými informacemi – např. marketing, konzultace, věda a výzkum). Kategorii služeb lze dále dělit na 3 subkategorie: terciární aktivity - nejzákladnější obchodní a osobní služby spojené se směnnou ekonomikou (např. maloobchod, pohostinství, ubytování, doprava či komunikace) kvartérní aktivity - činnosti vázané na sběr, uchovávání, vyhledávání a rozšiřování informací či kapitálu/financí (např. pojišťovnictví, administrativa, peněžnictví, právní služby, apod.); zaměstnaní kvartérního sektoru vykazují většinou vyšší vzdělanostní úroveň nežli zaměstnanci v rámci terciérních aktivit; kvintér - aktivity spojené s rozhodováním (decision making sphere), interpretace myšlenek a informací, stejně jako inovace (tedy výzkum a vývoj, vysoký management). Terciální aktivity - příklady Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Maloobchod: potraviny, nápoje, pohonné hmoty, tabákové výrobky, pohonné hmoty, PC techniky, textil, knihy, nábytek, internetové obchody Ubytování: hotely, motely, kempy a tábořiště, pronájmy, domovy mládeže a koleje Stravování: restaurace, stánky, mobilní zařízení Pohostinství Doprava: osobní či nákladní, železniční, silniční, vodní, letecká, potrubní, taxislužba, lanovky a vleky, vedlejší činnosti, poštovní a kurýrní činnosti Komunikace: pevná telekomunikační síť (hlasové služby, přenos dat), bezdrátová telekomunikační síť (hlasové služby, přenos dat), satelitní telekomunikační síť Kvartérní aktivity - příklady Pojišťovnictví: životní či neživotní pojištění, zajištění, penzijní financování, vyhodnocování rizik a škod, činnosti zástupců pojišťovny a makléřů Administrativa a kancelářské činnosti: univerzální administrativní činnosti kopírování, příprava dokumentů a ostatní specializované kancelářské podpůrné činnosti , inkasní činnosti, ověřování solventnosti zákazníka Peněžnictví: činnosti holdingových společností, trustů a fondů, finanční leasing, obchodní úvěry, činnosti zastaváren, obchodování s cennými papíry na vlastní účet Právní služby: právní, účetnické a auditorské činnosti, daňové poradenství Kvintérní aktivity - příklady Aktivity spojené s rozhodováním (decision making sphere) Interpretace myšlenek a informací: vydavatelské činnosti (např. knihy, filmy, zvukové nahrávky), produkce a distribuce, rozhlasové a televizní vysílání, webové portály, činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur Inovace: výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (např. biotechnologie, lékařské vědy), výzkum a vývoj v oblasti společenských a humanitních věd, vysoký management V současnosti dochází k problémům s přiřazením služeb, které se rychle rozvíjejí, zejména v IT sektoru, pod jednotlivé kategorie ekonomických činností. Informační ekonomika (sektor informačních a komunikačních technologií a informační a mediální sektor) zahrnuje: ICT průmysl –výroba počítačů a komunikačních zařízení, elektronických součástek, spotřební elektroniky, elektronických, magnetických a optických médií (výroba hardware a řadí se pod zpracovatelský průmysl (NACE 26). ICT obchod –velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením (NACE 46.5). Telekomunikační činnosti – činnosti související s telekomunikačními sítěmi (NACE 61). Informační a mediální sektor–vydavatelskéaaudiovizuálníčinnosti(NACE58.1,59,60). IT služby – služby v oblasti informačních technologií, zejména jde o: - Programování a jiné IT činnosti: - Vydávání softwaru (58.2) – počítačových her a ostatního softwaru - Činnosti v oblasti informačních technologií (62.0) - Programování (62.01) - Poradenství v oblasti informačních technologií (62.02) - Správa počítačového vybavení (62.03) - Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií (62.0 - Opravy počítačů a komunikačních zařízení (95.1) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 - Zpracování dat a web hosting – Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály (63.1); Ostatní informační činnosti (63.9) E-commerce – nakupování zboží a služeb přes internet. V rámci NACE je to skupina 47.91 Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby. Asset Light Business - společnosti, jejichž podnikání nevyžaduje příliš mnoho dlouhodobého hmotného majetku, ale je založeno: buď na dlouhodobém nehmotném majetku, specifickém know-how, technologiích, schopnostech vlastníků a zaměstnanců - typicky společnosti nabízející IT služby; nebo je jejich znakem relativně vysoký podíl oběžných aktiv na celkových aktivech - typicky firmy z E-commerce sektoru. Společnosti z oblasti IT služeb lze rozdělit do čtyř kategorií: Vývoj softwaru a prodej IT infrastruktury: software pro různé použití (podnikové, bezpečnostní, komunikační, vývojářské, specifické aplikace) a prodej souvisejících technologií a softwaru (prodej již vyvinutého softwaru, cloudové služby, úložiště, servery, databázové řešení atd.). IT poradenství a služby: pro podniky či veřejné organizace. Jedná se zpravidla o návrh, integraci či optimalizaci IT infrastruktury v dané organizaci, outsourcing IT služeb apod. IT podpora: Zabezpečení a správa IT infrastruktury pro velké společnosti či korporace (např. DHL, ČEZ, O2, Unicredit). Ostatní: Např. školení v oblasti IT, bezpečnost IT, komunikační služby, marketingové analýzy, nábor IT odborníků atd. - Převažující činností, kterou společnosti z oblasti IT služeb v ČR (s obratem od 500 mil. Kč) vykonávají je vývoj softwaru a prodej IT infrastruktury (téměř 50 % společností), následuje IT poradenství a služby (téměř 30 % společností). E-commerce - e-shopy v ČR lze rozdělit na Velké univerzální obchody s vlastními sklady, showroomy a výdejnami zboží. Specializované obchody na určitý segment, často středně velké, jež mají zboží na skladě (které může být jejich či v pronájmu). Malé e-shopy s nízkými cenami a maržemi, s menšími skladovacími prostory či s prodejem zboží, které není na skladě, a tudíž dodací lhůty jsou delší. Další internetové služby související s online prodejem: zásilkovny či uloženky, kde je možné si objednané zboží vyzvednout, srovnávače cen, agregátory nabídky zboží a služeb, „slevomaty“, platformy pro sdílení produktů či služeb, rozvážkové služby (např. hotových jídel či potravin), nástroje pro analýzu klientských dat, dodavatelé šablon a systémů, na nichž e-shopy běží. -V ČR působí 40,5 tisíc aktivních e-shopů. Subjektů z oddílu CZ NACE Maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby s ročním obratem alespoň 1 mil. Kč je zhruba 1 100. Zároveň ale dochází k mazání rozdílů mezi „čistými“ e-commerce společnostmi a „klasickými“ kamennými ochody (e-shopy otevírají fyzické pobočky a kamenné obchody svůj online prodej). Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Služby: Vzhledem k lokalizaci obslužných aktivit jsou často služby klasifikovány na základě hierarchie, tj. na základě vzdálenosti, do které jsou služby poskytovány a na základě počtu spotřebitelů, které potřebují, aby byly ještě ekonomické. Rozlišujeme: § obslužné aktivity "nižšího řádu" zásobující spotřebitele § na malé vzdálenosti, ale zpravidla o vysoké frekvenci; § obslužné aktivity "vyššího řádu" zásobující spotřebitele na velké vzdálenosti s malou frekvencí využívání. Geografie služeb Základní témata geografie služeb: § prostorové uspořádání služeb; § hierarchická struktura služeb a z toho vyplývající vymezování obslužných středisek v sídelní síti; § mobilita za službami a vymezování sfér vlivu obslužných středisek. Prostorové rozšíření služeb je ovlivněno také skutečností, že terciární aktivita vyžaduje určitý (minimální) počet lidí - práh, aby mohla být efektivně vykonávána. V této souvislosti se vymezuje pojem tržní zóna, což je území vymezené na základě vzdálenosti, z níž jsou lidé ochotni za danou službou dojíždět. Tržní zóny jednotlivých služeb se liší. Služby Služby, mají-li být efektivní, se soustřeďují do tzv. obslužných středisek (vybraná sídla). Střediska lze vymezit na základě: § údajů o funkci, kapacitě a využití zařízení maloobchodu a služeb v sídlech, § velikosti obsluhovaného území, tedy na základě obslužných procesů mezi sídly. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Charakteristiky pro určení střediskovosti sídel: § statické - využívají dat běžně zjišťovaných statistickými úřady; § dynamické - používají dat z anketárních šetření o spádovosti obyvatelstva. Výběr středisek na základě statických charakteristik vychází z Christallerovy teorie centrálních míst a vymezují střediskovost sídla: § podle druhů funkcí sídla, § podle přebytku významnosti sídla. - Využívání dat běžně zjišťovaných statickými úřady nebo různými resortními soupisy Christallerova teorie centrálních míst: - Základy teorie centrálních míst vypracoval v 30. letech 20. století německý geograf W. CHRISTALLER, dále ji rozpracoval německý ekonom A. LÖSCH ve 40. letech (20. století). - Teorie centrálních míst zkoumá vztahy mezi centrálními místy a jejich zázemím. - Centrální místo – jednotka osídlení poskytující služby svému zázemí. - Hierarchie centrálních míst - podle druhu poskytovaných služeb. - V ideálním případě vzniká šestiúhelníková síť, kdy ve středu šestiúhelníku (zázemí) je místo poskytující danou službu. Středy šestiúhelníků (centra poskytující základní službu) pak vytvářejí vrcholy šestiúhelníků – zázemí center služby vyššího řádu.  Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 § Hierarchie sídel z hlediska poskytovaných služeb souvisí s jejich postavením v sídelním systému státu § Vliv administrativního uspořádání na rozvoj služeb komerčního i veřejného charakteru Určení střediskovosti sídla podle druhů funkcí sídla - podle vybraných druhů obchodu a služeb. § Na základě jejich výskytu lze typologicky vybrat několik hierarchických úrovní středisek. § Metody založené na hodnocení koncentrace druhů funkcí sídla lze považovat za málo výstižné, neboť berou v úvahu pouze potenciální možnost sídla být střediskem. (Nelze zjistit, zda sídlo skutečně funguje jako středisko i pro své zázemí, protože obslužná vybavenost sídla odpovídá především jeho populační velikosti a teprve v druhé řadě velikosti obsluhovaného zázemí.) § Tato metoda je spíše orientační a může být opodstatněná v případech, kdy nejsou dostupná jiná data. Určení střediskovosti sídla podle tzv. přebytku významu je metodický přístup založený na kvantifikaci tzv. přebytku významu sídla. § Zjišťuje se, zda sídlo dosahuje vyšší ukazatele než by mělo podle průměrných ukazatelů na 1 obyvatele ve zkoumaném území a vzhledem k počtu obyvatel v sídle dosahovat. § Určení střediskovosti tímto způsobem se opírá především o ukazatele: - počtu obslužných zařízení - celkové kapacity obslužných zařízení - využití obslužných zařízení § Využívání dat z anketárních šetření spádovosti obyvatelstva za obslužným vybavením sídel Určení středisek na základě dynamických charakteristik § Metodické postupy založené na dynamických charakteristikách, hlavně na údajích o spádovosti obyvatel za občanským vybavením, se používají nejen pro výběr a hierarchické členění středisek, ale především pro určení rozsahu spádových území jednotlivých středisek a zjištění intenzity vztahu středisko - zázemí. § Údaje o pohybu obyvatelstva za službami nejsou běžně statisticky zjišťovány, ale získávají se pomocí anketárních šetření. Vymezení sfér vlivu středisek: § na základě interakčních modelů § na základě anketárních šetření. Vymezení sfér vlivu středisek na základě interakčních modelů - gravitační modely - vycházejí z Newtonova gravitačního zákona a byly nejdříve používaným druhem interakčních modelů. - Původní vyjádření gravitačního zákona je následující (Carrothers, 1956): „interakce mezi dvěma středisky (zónami) koncentrace obyvatelstva se mění přímo úměrně s velikostí obyvatel těchto středisek (zón) a nepřímo úměrně se vzdáleností mezi nimi“. - Gravitační model byl dále rozvíjen, např. místo počtu obyvatel sídla byla využita tzv. produkční proměnná, což je v podstatě úroveň poptávky v sídle a tzv. proměnná atraktivity, což je úroveň nabídky v jiném sídle. Rovněž vzdálenost byla nahrazována tzv. generalizovanou dopravní funkcí.  Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Iij = k.Oi.Dj.Tij-1 kde Iij - interakce mezi výchozím sídlem (zónou) i a cílovým sídlem j. Je měřena v závislosti na aktivitě, kterou bereme v úvahu - u maloobchodu to může být např. podíl na maloobchodním obratu. Oi - úroveň poptávky v sídle (zóně) i - tzv. produkční proměnná Dj - úroveň příležitostí (nabídky) v cílovém sídle (zóně) j, tj. přitažlivost cílového sídla (zóny) - tzv. proměnná atraktivity Tij - generalizovaná dopravní funkce k - konstanta proporcionality. k – konstanta proporcionality gravitační modely bez omezení: - Nejznámějším modelem tohoto typu je tzv. Reillyho zákon maloobchodní gravitace (1929): - v normálních podmínkách dvě města, která jsou středisky maloobchodu, přitahují nakupující z okolních sídel přímo úměrně síle počtu obyvatel těchto měst a nepřímo úměrně síle vzdálenosti každého z těchto měst k okolním sídlům. gravitační modely s omezením: - Pokud nejsou k dispozici potřebné údaje, lze je nahradit zástupnými proměnnými, zavádíme tedy určitá omezení. - Mohou nastat tři případy gravitačních modelů s omezením: produkčně omezený případ atrakčně omezený případ produkčně-atrakčně omezený případ. Modely intervenujících příležitostí (intervenning opportunities models) - měří rozdělení prostoru pomocí intervenujících (možných) příležitostí. - Původní formulace: počet cest do cílového sídla je přímo úměrný počtu příležitostí v tomto sídle a nepřímo úměrný počtu intervenujících ostatních příležitostí. Model předpokládá, že vyjíždějící vezme v úvahu postupně každou příležitost, které dosáhne, pokud má určitou pravděpodobnost, že jeho potřeby budou uspokojeny. - Za určitých podmínek je tento model modifikovaným gravitačním modelem, používá se spíše pro vymezení nákupních zón ve velkoměstech a aglomeracích. Vymezení sfér vlivu středisek na základě anketárních šetření anketou ve: 1. vybraných zařízeních obslužné sféry určitého střediska, 2. všech sídlech zkoumané oblasti. - V podstatě v každé hierarchické úrovni existuje zóna intenzivní dojížďky, zóna slabší dojížďky a přechodná zóna. - Při anketárním šetření v obslužných zařízeních střediska je však problematické stanovení kritérií pro určení rozsahu spádového území i pro intenzitu vztahu středisko - zázemí, za vhodnější lze považovat anketární šetření prováděné ve všech sídlech oblasti (minimální reprezentativní vzorek je 2 % obyvatel zkoumané oblasti). Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Geografie dopravy Specializace geografie dopravy geografie komunikací – dopravních sítí, linií a uzlů; geografie přepravy – nákladní a osobní; geografie dopravních odvětví – rozmístění a výkony jednotlivých odvětví dopravy; regionální geografie dopravy – studuje dopravní systémy územních celků......zvláštní postavení geografie dopravy spočívá v tom, že svou podstatou se realizuje v prostoru při styku různých míst zemského povrchu. Ve srovnání s geografií průmyslu, geografií zemědělství, geografií cestovního ruchu atd. má výraznější prostorovou dimenzi. Základní pojmy v geografii dopravy Přeprava – jedná se o bezprostřední uskutečňování vlastních dopravou realizovaných svazků (užitečný efekt dopravy jako celku). V tomto smyslu je doprava mnohem širším pojmem než úzce chápaná přeprava. Přeprava je měřena zavedenými jednotkami: ü v objemu přepravy tuny a (přepravené) osoby za časovou jednotku (nejčastěji za rok), ü v přepravním výkonu se pak manipuluje tunokilometry a osobokilometry (1 tunokilometr představuje přepravu 1 tuny nákladu na vzdálenost 1 kilometru, obdobně je definován 1 osobokilometr), rovněž v přepočtu na jednotku času, tedy nejčastěji za rok. Přepravní proudy je možno zároveň chápat jako vektory, neboť mají konkrétní počátek, konec a kvantifikovanou velikost. Geografie dopravy se zaměřuje na hlubší poznání vazeb v území ze dvou hledisek: 1) Ekonomické hledisko - ekonomická podmíněnost vzniku konkrétních přepravních proudů 2) Historické hledisko - konkrétní změny přepravních proudů v průběhu času. Dopravním bodem je místo, v němž se uskutečňuje nástup cestujících do dopravního prostředku či výstup z něj, případně přestup z jednoho dopravního prostředku do jiného, v nákladní dopravě je to místo nakládky, vykládky či překládky zboží. Dopravní body (stanice) existují na dopravních cestách. Dopravní uzly jsou významnější dopravní body. Dopravní uzel je charakterizován buďto jako místo, kde se stýká více dopravních cest (hledisko topologické), nebo místo, kde dochází k prostorové reorganizaci přepravních proudů. Novější pojetí předpokládá souběh obou podmínek. Dopravní síť je soustava vzájemně spojených dopravních cest a dopravních uzlů. Hustota dopravní sítě znamená vybavenost území dopravními sítěmi, tedy nejčastěji jako délka silniční nebo železniční sítě na určitém území v přepočtu na plochu zkoumaného území nebo na počet tamních obyvatel. Doprava v klidu - míní se tím počty parkovacích míst pro automobily a plochy parkovišť. Tyto analýzy jsou určeny zejména pro místní srovnávání (pro jednotlivá města a jejich zóny), nikoli pro sledování meziregionálních či mezistátních rozdílů. Kongesce v dopravě (překrvení, ucpání) – dopravní zácpy → hrdla - úzká místa, která způsobují výrazné zpomalení nebo zastavení dopravy s dopadem na ŽP (emise oxidů uhlíku a dusíku, hluk) Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Konektivita – jedná se o faktickou spojitost, propojenost v dopravní síti (obdobně, jako se chápe konektivita v grafu: existuje-li mezi dvěma vrcholy grafu cesta, jsou tyto vrcholy navzájem konektivní). Akcesibilitou rozumíme vlastně těsnost dopravních vazeb, dostupnost mezi dopravními uzly. - Časová akcesibilita znamená sumu času potřebného k cestě z daného střediska do ostatních, - Frekvenční akcesibilita je sumou frekvencí spojů z daného střediska do dalších středisek. Deviatilita znamená míru odchylnosti konkrétního úseku dopravní cesty od nejkratšího, přímkového, průběhu. Pro jednotlivý úsek dopravní cesty se deviatilita (koeficient deviatility) vyjadřuje jako poměr vzdálenosti měřené po dopravní cestě a teoreticky nejkratší možné vzdálenosti mezi dvěma krajními body dané dopravní cesty. - doprava odráží (vyjadřuje) vztahy mezi složkami krajinné sféry (především složkami socioekonomickými), a to jejich existenci, funkci i míru; doprava má výrazné dopady na kvalitu životního prostředí Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 - zprostředkovávaný kontakt probíhá na různých řádovostních úrovních (lokální doprava x mezikontinentální doprava) - na různých řádovostních úrovních doprava zprostředkovává různé typy kontaktů (dojížďka do školy x obchodní cesty mezi světovými městy), neboli plní jiné funkce Proč se různé druhy dopravy uplatňují na různých řádech? Konkurenci mezi druhy doprav způsobuje především jejich cena Cenu přepravy vytvářejí: - fixní (pevné) náklady - variabilní (pohyblivé, provozní) náklady - další vlivy (trasa, rychlost, stupeň konkurence, míra zisku provozovatele, druh převáženého produktu, vládní politika, úspory z rozsahu ap.) Z cen vyplývá rozdílná efektivita z hlediska přepravní vzdálenosti Tím je dána struktura dopravních výkonů (dělba přepravní práce, „modal split“) Modal split = dělba přepravní práce, nebo také podíl dopravních výkonů - Označuje poměr využívání jednotlivých druhů dopravy v určité oblasti a čase. - Stanovuje se zvlášť pro osobní a nákladní přepravu. - Termín má význam pro plánování a řízení dopravní nabídky/poptávky Volba dopravního prostředku Volba cesty a dopravního prostředku (mode-choice) a její racionalita Vliv na strukturu interakce = modal-split Faktory ovlivňující výběr módu: Dopravní obslužnost V ČR - zákon č. 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. součást základních sociálních práv občana EU záleží na možnostech veřejných rozpočtů (obec, kraj, stát) optimalizace veřejné dopravy = cesta ke konkurenceschopnosti Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Integrovaný dopravní systém propojení všech dostupných druhů veřejné dopravy do jednoho celku s jednotnými přepravními podmínkami, jednotným tarifem a jednotným jízdním řádem dochází k odstranění neefektivností zrušením souběhů různých druhů dopravy může zahrnovat i návaznosti na cyklistickou nebo automobilovou dopravou formou P+R, B+R, K+R Výhody pro cestující (atraktivní VD, frekvence, koordinace, návaznost, přestupní tarif) Výhody pro dopravce (rostoucí poptávka, perspektiva, produktivita) Výhody pro města/regiony (atraktivita, lepší interakce, obsluha okrajových částí, potenciální snížení IAD) ČR a TEN-T Síť TEN-T je definována jako dvouvrstvá síť: – globální síť (comprehensive network) – zajišťuje multimodální propojení všech evropských regionů na úrovni NUTS 2. Jejím základem je současná síť TEN-T, přičemž ve státech EU-15 došlo k mírné redukci a naopak ve státech EU- 12 k mírnému zvýšení rozsahu. Podle nařízení TEN-T by globální síť měla být dokončena do roku 2050; – hlavní síť (core network) – představuje podmnožinu globální sítě a obsahuje nejdůležitější transevropské tahy (multimodálně). Hlavní síť byla stanovena na základě jednotné evropské metodiky vypracované EK. Podle nařízení TEN-T by měla být dokončena do roku 2030. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Geografie zemědělství Potravinová soběstačnost obecně, v EU a v ČR. Produkce potravin, zásahy EU. Zemědělství v ČR. Geografie zemědělství Geografie zemědělství je jednouz nejstarších částí ekonomické geografie. Zřetelněji než její ostatní disciplíny má silný přírodovědný obsah (biologicko-ekologický). Témata geografie zemědělství v průběhu 20. století až po současnost po 1. světové válce se dostávají do popředí otázky zajištění potravin a problémy ekonomického rozvoje Þ využití země, typologie a regionalizace zemědělství, také již otázky degradace a ničení přírodních rezerv, výzkumné směry - vymezování zemědělských zón: - studium využití půdy, - statistický(členění zemědělských oblastí) po 2. světové válce věnována pozornost regionálním a sociálním diferenciacím ve výživě obyvatelstva různých oblastí (nedostatek potravin), založení FAO při OSN (organizace pro zemědělství a výživu, sídlo v Římě), další rozhodující otázky světového zemědělství: - zemědělská politika, - potravinový program, - problematika rozvojových zemí, - vývoj venkovského prostředí - dynamika systému využití Země - potravinářské systémy světa globální problém hladu. Potravinová soběstačnost Potravinová soběstačnost představuje aktuální poměr mezi domácí produkcí a domácí spotřebou dané agrární komodity v určitém čase. Tvůrci zemědělské politiky ČR dosud sledují zejména tuto kategorii, která však vyžaduje spíše zájmy výrobců než spotřebitelů. Jedná se také o schopnost dané země vyprodukovat a zajistit v případě nutnosti dostatek potravin pro obživu všech svých obyvatel. V dnešní době je to však téměř nemožné. Je naprosto běžné, že se potraviny dováží z jiných zemí, včetně potravin, které stát produkuje sám. Problém potravinové soběstačnosti se však začal významněji opět řešit po tzv. potravinové krizi v rozvojových zemích světa v letech 2007 a 2008. Je potravinová soběstačnost důležitá? Názory na důležitost potravinové soběstačnosti a její zdravou míru se liší. Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Zatímco podle zastánců krajně liberálního přístupu na míře soběstačnosti nezáleží vůbec, podle jiných jde o jeden ze strategických ukazatelů a jeho důležitost s rostoucí světovou populací poroste. Nejčastěji se uvádí, že soběstačnost u klíčových komodit by neměla klesnout pod 80 procent. Společná zemědělská politika EU Zemědělství v ČR Vývoj zemědělství na území dnešní České republiky Do roku 1948 – soukromé vlastnictví 1948 – centrálně plánované hospodářství (kolektivizace zemědělství, socializace venkova) 1990 - transformace (restituce, privatizace) 2004 – vstup ČR do Evropské unie, přizpůsobení SZP EU Socgeo – komplet přednášky a cvika – ZS2019 Cestovní ruch v ČR Cestovní ruch je průřezové odvětví ekonomiky s dopady na: regionální rozvoj, trh práce, malé a střední podnikání, obchod, kulturu, dopravu, životní prostředí, infrastrukturu, stavebnictví, další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. V CR převládají malé a střední podniky. Vývoj cestovního ruchu v ČR po r. 1989 Změna politických poměrů – uvolnění – nárůst počtu cizinců přijíždějících do ČR a také nárůst počtu Čechů vyjíždějících do zahraničí Infrastruktura pro cestovní ruch - dostatečný počet ubytovacích kapacit, ale problém kvality Malá privatizace – drobné provozovny Velká privatizace - významná zařízení základní i doplňkové infrastruktury CR (hotely, lázeňská zařízení, zařízení podnikové a výběrové rekreace ROH, sportovně-rekreační zařízení, cestovní kanceláře apod.) Snaha zatraktivnit území – opravy památek, výstavba cyklostezek a dalších doprovodných zařízení pro cestovní ruch, propagace a inf