Generativní rostlinné orgány PDF

KVĚT  soubor reprodukčních a pomocných orgánů krytosemenných rostlin  soubor přeměněných listů stavba květu hlavní části květu: květní stopka, květní lůžko, květní obaly, reprodukční orgány květu květní stopka – upevňuje květ ke stonku květní lůžko – zkrácený a rozšířený květní stonek,...

KVĚT  soubor reprodukčních a pomocných orgánů krytosemenných rostlin  soubor přeměněných listů stavba květu hlavní části květu: květní stopka, květní lůžko, květní obaly, reprodukční orgány květu květní stopka – upevňuje květ ke stonku květní lůžko – zkrácený a rozšířený květní stonek, vyrůstají z něj ostatní části květu  číška – prohloubené květní lůžko, např. u dubu květní obaly – na rozmnožování se nepodílejí přímo, mají ekologický význam  srostlé nebo volné  ve šroubovici nebo v kruzích a) nerozlišené květní obaly = okvětí  okvětí tvořeno okvětními lístky (volnými nebo srostlými) b) rozlišené květní obaly – kalich a koruna kalich - vnější část květních obalů  obvykle kratší než koruna  před rozkvětem uzavírá a chrání poupě  zpravidla zelený  složen z kališních lístků (volné nebo srostlé)  vytrvalý nebo prchavý (např. u máku – odpadává před rozvinutím koruny) koruna – vnitřní část květních obalů  většinou větší než kalich  zpravidla barevná  láká opylovače  po opylení zpravidla vadne a opadává  složena z korunních lístků (volné nebo srostlé) 1 bezobalné květy – bez květních obalů stejnoobalné květy – květy s okvětím různoobalné květy – květy s obaly rozlišenými na kalich a korunu nektária (medníky) – nejčastěji v květech, produkují cukerný roztok – nektar, kterým se živí opylovači reprodukční orgány květu – zajišťují rozmnožování, tyčinky a pestík oboupohlavný květ – obsahuje tyčinky i pestíky jednopohlavný květ – obsahuje jen jeden typ pohlavního orgánu  samčí (prašníkový) květ – obsahuje jen tyčinky  samičí (pestíkový) květ – obsahuje jen pestík(y)  jednodomá rostlina – samčí i samičí květy rostou na jedné rostlině (např. líska)  dvoudomá rostlina – samčí květy jsou na jiném jedinci než samičí (např. vrba jíva) tyčinka – samčí pohlavní orgán (mikrosporofyl = samčí výtrusný list)  počet tyčinek druhově charakteristický stavba – prašník a nitka prašník - tvořen dvěma prašnými váčky, z nich každý má dvě prašná pouzdra (samčí výtrusnice) – zde vznikají pylová zrna pylová zrna – mikrospory (samčí výtrusy)  drobná tělíska různého tvaru, barvy a velikosti  palynologie – vědní obor studující pyl  klíční póry – ztenčeniny v obalu pylového zrna, přes které proniká pylová láčka andreceum – soubor tyčinek v květu, druhově charakteristický počet patyčinky – jalové tyčinky (netvoří pyl) jednobratré tyčinky – srostlé v jeden svazek dvoubratré tyčinky – tyčinky ve dvou svazcích 2 trojbratré tyčinky – tyčinky ve třech svazcích dvoumocné tyčinky – dvě tyčinky výrazně delší než ostatní čtyřmocné tyčinky – čtyři tyčinky výrazně delší než ostatní sousprašné tyčinky – jsou spojeny prašníky pestík – samičí pohlavní orgán, vzniká srůstem plodolistů (megasporofylů = samičích výtrusných listů) stavba - blizna + čnělka + semeník blizna – rozšířená vrcholová část pestíku, lepkavý povrch, zachycuje pylová zrna čnělka – střední část, většinou protáhlý tvar semeník – spodní, rozšířená část pestíku, uzavírá vajíčka podle postavení semeníku vůči ostatním částem květu:  semeník svrchní – květní části (obaly, tyčinky) vyrůstají pod semeníkem  semeník polospodní – květní části přirůstají přibližně uprostřed semeníku  semeník spodní – květní části vyrůstají nad úrovní semeníku svrchní, polospodní a spodní semeník gyneceum – soubor plodolistů jednoho květu  apokarpní gyneceum – tvořeno jediným jednoplodolistovým pestíkem nebo větším počtem vzájemně nesrostlých jednoplodolistových pestíků  cenokarpní gyneceum – srostlé ze dvou nebo více plodolistů, běžnější typ 3 vajíčko – samičí výtrusnice (makrosporangium), uloženo v semeníku, mění se v semeno stavba vajíčka:  poutko – dolní zúžená část, kterou vajíčko přisedá na placentu  integumenty – obaly vajíčka (1 – 2)  otvor klový – místo nesrostlých obalů, na vrcholu vajíčka  nucellus – pletivné jádro, vnitřní část vajíčka (pod vaječnými obaly) 1 buňka nucellu v blízkosti otvoru klového se redukčně dělí → 4 haploidní buňky, 3 zanikají a dále se vyvíjí jen jedna – tzv. mladý zárodečný vak (samičí výtrus) → 3x se dělí → vzniká zralý zárodečný vak = samičí gametofyt zralý zárodečný vak tvoří 8 buněk:  2 synergidy – pomocné buňky  1 vaječná buňka (samičí gameta)  3 protistojné buňky – proti otvoru klovému  1 jádro zralého zárodečného vaku – diploidní! – vzniká splynutím dvou buněk souměrnost květu – charakteristický znak květu  souměrný květ – má jednu rovinu souměrnosti (např. hluchavka)  pravidelný květ – má více rovin souměrnosti (např. tulipán)  nepravidelný květ – nemá žádnou rovinu souměrnosti (např. kozlík) velikost květu – rozmanitá květní diagram – grafické znázornění stavby květu (při pohledu shora) pomocí grafických značek květní vzorec – vyjádření stavby květu pomocí jednotlivých značek 4 KVĚTENSTVÍ  květy na stonku jednotlivě (vývojově původnější – např. tulipán) nebo častěji v květenstvích  květenství - soubory různě uspořádaných květů na společném stonku  květenství rozdělujeme na jednoduchá a složená Jednoduchá květenství  rozdělujeme na hroznovitá a vrcholičnatá hroznovitých květenství  postranní stonky nepřevyšují hlavní  květenství rozkvétá zdola nahoru (vzestupně) nebo od obvodu ke středu (dostředivě) lata - nejpůvodnější typ (ptačí zob) hrozen – zjednodušená lata (trnovník akát) klas – odvozen od hroznu, bez květních stopek, květy jsou tedy přisedlé (jitrocel) palice – přisedlé a nahloučené květy, zdužnatělé vřeteno (kukuřice) jehněda – převislé květenství (chabé vřeteno), opadává vcelku (líska, bříza) okolík – vřeteno zkráceno, květní stopky vyrůstají z jednoho místa (břečťan, prvosenka) hlávka (strboul) – velmi zkrácené vřeteno, přisedlé květy (jetel) chocholík – květy téměř v jedné rovině (jabloň, bez) úbor – drobné květy nahloučeny na rozšířeném květním lůžku, zákrov – soubor listenů na spodní straně květenství (hvězdnicovité) vrcholičnatá květenství  postranní stonky převyšují hlavní  květenství rozkvétá shora dolů (sestupně), u plochých typů od středu ke kraji (odstředivě) 5 vrcholík – základní typ, odvozuje se od něj jedno-, dvou- i mnohoramenný vrcholík mnohoramenný vrcholík – má několik postranních větví, které vyrůstají z úžlabí střídavých listenů a dále se větví (tužebník)  kružel – odvozen od mnohoramenného vrcholíku, jeho dolní postranní větve jsou delší než větve vyrůstající na vřetenu výše, stejně je tomu u větviček 2. řádu (sítina) dvouramenný vrcholík – má na vřetenu pouze 2 postranní větve vyrůstající v úžlabí dvou vstřícných listenů pod koncovým květem, který přerůstají a často se opět větví  vidlan (hvozdíkovité)  lichopřeslen (hluchavkovité) jednoramenný vrcholík – má pouze jednu z postranních větví, která zatlačuje hlavní stonek a staví se přibližně v jeho směru; odvozují se od něj:  srpek – zpravidla vzpřímený, květní stopky vždy na stejné straně stonku a listeny na druhé (mečík)  vějířek – většinou vzpřímený, květní stopky střídavě na levé a pravé straně (kosatec)  vijan – vřeteno v mládí spirálně stočené, na jeho svrchní straně jsou vyvinuty květní stopky střídavě na obou stranách vřetena, takže vznikají dvě řady květů na svrchní straně (pomněnka)  šroubel – vřeteno šroubovitě stočené tak, že květní stopky jsou vždy na jedné straně a listeny na straně protilehlé (třezalka) Složená květenství  vznikají kombinací dvou stejných nebo různých typů květenství  např. složený okolík u miříkovitých rostlin Význam květů a květenství  léčivky (lípa, divizna, hluchavka, heřmánek…)  koření (hřebíček, šafrán…)  zelenina (květák, brokolice …)  součást krmiv pro hospodářská zvířata (jetel, vojtěška …)  výroba kosmetických přípravků, krémů a parfémů (violka, růže, šeřík …)  výroba piva (samičí hlávky chmelu)  produkce nektaru (→ med)  okrasné rostliny 6 Opylení  přenos pylového zrna na bliznu pestíku autogamie (samosprašnost) – opylení vlastním pylem, málo běžné mechanismy zabraňující samosprašnosti  proterandrie – tyčinky dozrávají dříve než pestík  proterogynie – pestík dozrává dříve než tyčinky  heterostylie (různočnělečnost) – rostlina tvoří dva typy květů – květy s dlouhými čnělkami a krátkými tyčinkami (dlouhočnělečné) a květy s krátkými čnělkami a dlouhými tyčinkami (krátkočnělečné) alogamie (cizosprašnost) – opylení pylem jiné rostliny, častější  entomogamie – hmyzem  anemogamie – větrem  hydrogamie – vodou  ornitogamie – ptáky Oplození  začíná klíčením pylu na blizně  pylové zrno klíčí v pylovou láčku  pylová láčka prorůstá čnělkou do semeníku  v pylové láčce vzniká buňka vegetativní a generativní, rozdělením generativní buňky vzniknou dvě spermatické buňky (samčí gamety)  láčka proroste k vajíčku, vniká do něj otvorem klovým  probíhá dvojité oplození (typický znak krytosemenných!)  jedna samčí gameta splyne s vaječnou buňkou a vzniká diploidní (2n) zygota a z ní později zárodek  druhá samčí gameta splývá s jádrem zralého zárodečného vaku a vzniká triploidní (3n) živné pletivo endosperm  mezi opylením a oplozením uplyne u krytosemenných rostlin většinou několik hodin  oplozené vajíčko se mění v semeno  integumenty se mění v osemení  nucellus se mění ve vnější živné pletivo (perisperm)  semeník se mění v plod  stěny semeníku se mění v oplodí 7 PLOD  mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin  zajišťuje výživu a ochranu semen a často usnadňuje jejich rozšiřování  obsahuje 1 nebo více semen  vzniká ze semeníku krytosemenných rostlin po oplození vajíček plody pravé – tvořeny pouze pestíkem plody nepravé – na jejich tvorbě se podílejí i jiné části květu oplodí = obal plodu, vzniká ze stěn semeníku  obvykle má 3 vrstvy – exokarp, mezokarp a endokarp (např. u plodu třešně – peckovice: exokarp = blanitá slupka, mezokarp = dužnina, endokarp = pecka) 8 Rozdělení plodů: Suché plody  jejich oplodí je kožovité nebo sklerenchymatické  dělíme je na pukavé, nepukavé a poltivé Pukavé plody jsou většinou vícesemenné, jedno- i víceplodolistové. V době zralosti se otvírají.  měchýřek – vznikl z jednoho plodolistu, puká jedním švem (pivoňka, blatouch)  lusk – vznikl z jednoho plodolistu, otevírá se dvěma chlopněmi, otevírá se směrem od vrcholu (bobovité)  šešule, šešulka – ze dvou plodolistů, otevírá se chlopněmi od báze k vrcholu plodu, je rozdělena blanitou přepážkou na dvě poloviny (brukvovité); šešule je nejméně 4x delší než široká (brukev, hořčice), šešulka je kratší (penízek, kokoška)  tobolka – ze dvou i více plodolistů, otevírá se chlopněmi, děrami, víčkem, zuby.... (mák, zvonek) Nepukavé plody jsou jednosemenné, z jednoho i více plodolistů, za zralosti nepukají, ale oddělují se od rostliny vcelku.  nažka – z jednoho i více plodolistů, jednosemenná, blanité nebo kožovité oplodí přiléhá těsně k semeni, ale nesrůstá s ním (slunečnice); nažka může být opatřena křídlem (jilm, bříza), nažky smetanky mají chmýr, u dubu sedí nažka v tzv. číšce stonkového původu  oříšek – z několikaplodolistového semeníku, tvrdé oplodí volně objímá semeno (líska, lípa)  obilka – z dvouplodolistového semeníku, oplodí je těsně spojeno s osemením (až srůst); lipnicovité Poltivé plody obsahují jedno i více semen, vznikají z dvou- až víceplodolistového semeníku, oplodí nepuká, v době zralosti se plody rozpadají na jednosemenné díly.  struk – z jedno- nebo dvouplodolistového semeníku, za zralosti se rozpadá v jednosemenné díly (ohnice)  tvrdka – vzniká z poloviny plodolistu dvouplodolistového semeníku, který během zrání se člení na 4 jednosemenné díly – tvrdky (hluchavka)  dvojnažka – z dvouplodolistového semeníku, za zralosti se rozpadá na dvě nažky (miříkovité, javor) 9 Dužnaté plody  vznikají z jedno- až víceplodolistového semeníku  oplodí je většinou složeno z blanitého exokarpu, dužnatého mezokarpu a tvrdého endokarpu  bobule – z dvou- až víceplodolistového semeníku, obsahuje 1 i více semen, dužnatý mezokarp (jmelí, vinná réva, tykev, meloun, okurka, paprika- vysychavá bobule) zvláštním typem bobule je tzv. hesperidium citrusů (skládá se z flaveda – vnější žlutá nebo oranžová část oplodí se siličnými nádržkami a albeda – houbovitá bělavá část oplodí; vnitřní část oplodí obsahuje přehrádky, které tvoří dílky vyplněné zbujelou vnitřní epidermis, jejíž velké vřetenovité buňky mají hodně šťávy – dužnina)  peckovice – většinou z jednoplodolistového semeníku, obsahuje 1 semeno, blanitý exokarp, dužnatý až šťavnatý mezokarp, tvrdý sklerenchymatický endokarp – pecka (švestka, třešeň, meruňka)  malvice – většinou z pětiplodolistového semeníku, vzniká srůstem stěn spodního semeníku se zdužnatělou češulí – spodní část kalichu, koruny tyčinek a květní lůžko; jedná se o nepravý plod (jabloň, hrušeň, jeřáb) Souplodí  vzniká z apokarpního gynecea volným nebo těsným spojením jednotlivých plodů na květním lůžku nebo obrostlých češulí  např. souplodí měchýřků blatouchů, souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku jahodníku, souplodí peckoviček maliníku, souplodí nažek ve zdužnatělé češuli – šípek růže Plodenství  soubor volných, sdružených nebo srostlých plodů z jednoho květenství  např. hrozen bobulí vinné révy, úbor nažek hvězdnicovitých hospodářský význam plodů:  ovoce (jablko, hruška, švestka, broskev ….)  zelenina (okurka, paprika, rajče ….)  koření (pepř, kmín ….)  surovina (olivy – olej, vlákna z oplodí kokosovníku ….) SEMENO  mnohobuněčný rozmnožovací útvar  vzniká z oplozeného vajíčka stavba: osemení – vzniká z integumentů (vaječných obalů), ochranná funkce živné pletivo – vyplňuje vnitřní prostor semene, zajišťuje výživu zárodku 10   perisperm – vnější část, pod osemením, vzniká ze zbytků nucellu  endosperm – vnitřní část, vzniká z jádra zralého zárodečného vaku, triploidní zárodek (embryo) – základ nové rostliny, vzniká ze zygoty  stavba – kořínek, hypokotyl (podděložní článek), vzrostný vrchol, dělohy, epikotyl (nadděložní článek) význam semen pro člověka  potravina (obilniny, luštěniny …)  nápoje (káva, kakao …)  surovina (chlupy osemení bavlníku, semena olejnatých rostlin …) Rozšiřování rostlin (chorie)  generativními (semena, plody, výtrusy) i vegetativními (oddenky, hlízy, cibule, pacibulky …) rozmnožovacími částicemi anemochorie = rozšiřování větrem (drobná, lehká semena; létací zařízení – chmýr, chlupy, křídla …) - např. pampeliška, javor barochorie = rozšiřování vlastní hmotností, např. pádem ze stromu - např. dub (žaludy) hydrochorie = rozšiřování vodou - např. kokosové ořechy zoochorie = rozšiřování živočichy  endozoochorie = trávicím ústrojím (roznos nestrávených semen trusem) – např. ptačí zob  exozoochorie = na povrchu těla živočichů (plody a semena jsou opatřena přichycovacím zařízením) – např. svízel přítula autochorie = rozšiřování vlastními silami - např. vystřelování semen z tobolek netýkavky antropochorie = rozšiřování člověkem - např. kulturní rostliny (brambory) 11