Krytosemenné rostliny: Stavba květu

Květ

• Soubor reprodukčních a pomocných orgánů krytosemenných rostlin.
• Soubor přeměněných listů.

Stavba květu

• Hlavní části květu zahrnují květní stopku, květní lůžko, květní obaly a reprodukční orgány.
• Květní stopka upevňuje květ ke stonku.
• Květní lůžko je zkrácený a rozšířený květní stonek, z něhož vyrůstají ostatní části květu.
• Číška je prohloubené květní lůžko (např. u dubu).
• Květní obaly se přímo nepodílejí na rozmnožování, ale mají ekologický význam.
• Květní obaly mohou být srostlé nebo volné, uspořádané ve šroubovici nebo v kruzích.
• Nerozlišené květní obaly (okvětí) tvoří okvětní lístky, které mohou být volné nebo srostlé.
• Rozlišené květní obaly zahrnují kalich a korunu.
• Kalich je vnější část květních obalů, je obvykle kratší než koruna, před rozkvětem uzavírá a chrání poupě, zpravidla je zelený, skládá se z kališních lístků, může být vytrvalý nebo prchavý.
• Koruna je vnitřní část květních obalů, většinou je větší než kalich, bývá barevná, láká opylovače, po opylení zpravidla vadne a opadává, skládá se z korunních lístků.
• Bezobalné květy nemají žádné květní obaly.
• Stejnoobalné květy mají pouze okvětí.
• Různoobalné květy mají květní obaly rozlišené na kalich a korunu.
• Nektária (medníky) produkují cukerný roztok (nektar), kterým se živí opylovači, nejčastěji se vyskytují v květech.
• Reprodukční orgány květu (tyčinky a pestík) zajišťují rozmnožování.
• Oboupohlavné květy obsahují tyčinky i pestíky.
• Jednopohlavné květy obsahují pouze jeden typ pohlavního orgánu (samčí nebo samičí).
• Samčí (prašníkové) květy obsahují pouze tyčinky.
• Samičí (pestíkové) květy obsahují pouze pestíky.
• Jednodomá rostlina má samčí i samičí květy na jedné rostlině (např. líska).
• Dvoudomá rostlina má samčí a samičí květy na různých jedincích (např. vrba jíva).

Tyčinka

• Samčí pohlavní orgán (mikrosporofyl / samčí výtrusný list).
• Počet tyčinek je druhově charakteristický.
• Stavba tyčinky zahrnuje prašník a nitku.
• Prašník je tvořen dvěma prašnými váčky, z nichž každý má dvě prašná pouzdra (samčí výtrusnice), kde vznikají pylová zrna.
• Pylová zrna jsou mikrospory (samčí výtrusy), drobná tělíska různého tvaru, barvy a velikosti.
• Palynologie je vědní obor, který studuje pyl.
• Klíční póry jsou ztenčeniny v obalu pylového zrna, přes které proniká pylová láčka.
• Andreceum je soubor tyčinek v květu, druhově charakteristický počet.
• Patyčinky jsou jalové tyčinky, které netvoří pyl.
• Jednobratré tyčinky jsou srostlé v jeden svazek.
• Dvoubratré tyčinky jsou srostlé ve dvou svazcích.
• Trojbratré tyčinky jsou srostlé ve třech svazcích.
• Dvoumocné tyčinky mají dvě tyčinky výrazně delší než ostatní.
• Čtyřmocné tyčinky mají čtyři tyčinky výrazně delší než ostatní.
• Sousprašné tyčinky mají spojené prašníky.

Pestík

• Samičí pohlavní orgán, vzniká srůstem plodolistů.
• Stavba pestíku zahrnuje bliznu, čnělku a semeník.
• Blizna je rozšířená vrcholová část pestíku s lepkavým povrchem pro zachycení pylových zrn.
• Čnělka je střední část, většinou protáhlého tvaru.
• Semeník je spodní, rozšířená část pestíku, uzavírá vajíčka.
• Semeník může být svrchní, polospodní nebo spodní v závislosti na poloze vůči ostatním částem květu.
• Gyneceum je soubor plodolistů jednoho květu.
• Apokarpní gyneceum je tvořeno jediným jednoplodolistovým pestíkem nebo větším počtem nesrostlých jednoplodolistových pestíků.
• Cenokarpní gyneceum srůstá ze dvou nebo více plodolistů.

Vajíčko

• Samičí výtrusnice (makrosporangium), uloženo v semeníku, mění se v semeno.
• Stavba vajíčka zahrnuje poutko, integumenty, otvor klový a nucellus.
• Poutko je dolní zúžená část, kterou vajíčko přisedá na placentu.
• Integumenty jsou obaly vajíčka (1-2).
• Otvor klový je místo nesrostlých obalů na vrcholu vajíčka.
• Nucellus je pletivné jádro, vnitřní část vajíčka (pod vaječnými obaly).
• V blízkosti otvoru klového se jedna buňka nucellu redukčně dělí, ze vzniklých čtyř haploidních buněk se vyvíjí pouze jedna (mladý zárodečný vak), která se dělí 3x a vytváří zralý zárodečný vak (samičí gametofyt) s 8 buňkami.
• Zralý zárodečný vak tvoří 2 synergidy (pomocné buňky), 1 vaječnou buňku (samičí gameta), 3 protistojné buňky a 1 diploidní jádro zralého zárodečného vaku (vzniklé splynutím dvou buněk).

Souměrnost květu

• Charakteristický znak květu.
• Souměrný květ má jednu rovinu souměrnosti (např. hluchavka).
• Pravidelný květ má více rovin souměrnosti (např. tulipán).
• Nepravidelný květ nemá žádnou rovinu souměrnosti (např. kozlík).
• Květní diagram je grafické znázornění stavby květu pomocí grafických značek.
• Květní vzorec vyjadřuje stavbu květu pomocí jednotlivých značek.

Květenství

• Květy na stonku mohou být jednotlivě nebo častěji uspořádány v květenstvích.
• Květenství jsou soubory různě uspořádaných květů na společném stonku.
• Květenství rozdělujeme na jednoduchá a složená.
• Jednoduchá květenství se dělí na hroznovitá a vrcholičnatá.
• Hroznovitá květenství mají postranní stonky, které nepřevyšují hlavní stonek, květy rozkvétají zdola nahoru nebo od obvodu ke středu.
• Lata (např. ptačí zob) je nejpůvodnější typ hroznovitého květenství.
• Hrozen (např. trnovník akát) je zjednodušená lata.
• Klas (např. jitrocel) je odvozen od hroznu, ale květy jsou přisedlé.
• Palice (např. kukuřice) má přisedlé a nahloučené květy na zdužnatělém vřetenu.
• Jehněda (např. líska, bříza) je převislé květenství s chabým vřetenem, které opadává vcelku.
• Okolík (např. břečťan, prvosenka) má zkrácené vřeteno a květní stopky vyrůstají z jednoho místa.
• Hlávka (např. jetel) má velmi zkrácené vřeteno a přisedlé květy.
• Chocholík (např. jabloň, bez) má květy téměř v jedné rovině.
• Úbor (např. hvězdnicovité) má drobné květy nahloučené na rozšířeném květním lůžku a zákrov.
• Vrcholičnatá květenství mají postranní stonky, které převyšují hlavní stonek, květy rozkvétají shora dolů nebo od středu ke kraji.
• Vrcholík je základní typ vrcholičnatého květenství.
• Mnohoramenný vrcholík má několik postranních větví, které se dále větví (např. tužebník).
• Kružel je odvozen od mnohoramenného vrcholíku, jehož dolní postranní větve jsou delší než větve na vřetenu výše (např. sítina).
• Dvouramenný vrcholík má na vřetenu pouze 2 postranní větve (např. vidlan a lichopřeslen).
• Jednoramenný vrcholík má pouze jednu postranní větev (např. srpek, vějířek, vijan a šroubel).
• Složená květenství vznikají kombinací dvou stejných nebo různých typů květenství (např. složený okolík u miříkovitých rostlin).

Význam květů a květenství

• Léčivky (lípa, divizna, heřmánek...).
• Koření (hřebíček, šafrán...).
• Zelenina (květák, brokolice...).
• Součást krmiv pro hospodářská zvířata (jetel, vojtěška...).
• Výroba kosmetických přípravků, krémů a parfémů (violka, růže, šeřík...).
• Výroba piva (samičí hlávky chmelu).
• Produkce nektaru (→ med).
• Okrasné rostliny.

Opylení

• Přenos pylového zrna na bliznu pestíku.
• Autogamie (samosprašnost) je opylení vlastním pylem.
• Proterandrie je mechanismus zabraňující samosprašnosti, kdy tyčinky dozrávají dříve než pestík.
• Proterogynie je mechanismus zabraňující samosprašnosti, kdy pestík dozrává dříve než tyčinky.
• Heterostylie je mechanismus zabraňující samosprašnosti, kdy rostlina tvoří dva typy květů (dlouhočnělečné a krátkočnělečné).
• Alogamie (cizosprašnost) opylování pylem jiné rostliny.
• Entomogamie je opylení hmyzem.
• Anemogamie je opylení větrem.
• Hydrogamie je opylení vodou.
• Ornitogamie je opylení ptáky.

Oplození

• Začíná klíčením pylu na blizně.
• Pylové zrno klíčí v pylovou láčku.
• Pylová láčka prorůstá čnělkou do semeníku.
• V pylové láčce vzniká buňka vegetativní a generativní.
• Dělením generativní buňky vzniknou dvě spermatické buňky (samčí gamety).
• Láčka proroste k vajíčku, vniká do něj otvorem klovým.
• Probíhá dvojité oplození.
• Jedna samčí gameta splyne s vaječnou buňkou a vzniká diploidní zygota, ze které vzniká zárodek.
• Druhá samčí gameta splývá s jádrem zralého zárodečného vaku a vzniká triploidní živné pletivo endosperm.
• Mezi opylením a oplozením uplyne u krytosemenných rostlin většinou několik hodin.
• Oplozené vajíčko se mění v semeno.
• Integumenty se mění v osemení.
• Nucellus se mění ve vnější živné pletivo (perisperm).
• Semeník se mění v plod.
• Stěny semeníku se mění v oplodí.

Plod

• Mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin.
• Zajišťuje výživu a ochranu semen a často usnadňuje jejich rozšiřování.
• Obsahuje 1 nebo více semen.
• Vzniká ze semeníku krytosemenných rostlin po oplození vajíček.
• Plody pravé jsou tvořeny pouze pestíkem.
• Plody nepravé se na jejich tvorbě podílejí i jiné části květu.
• Oplodí je obal plodu, vzniká ze stěn semeníku, obvykle má 3 vrstvy (exokarp, mezokarp a endokarp).

Rozdělení plodů

Suché plody

• Mají kožovité nebo sklerenchymatické oplodí.
• Dělí se na pukavé, nepukavé a poltivé.
• Pukavé plody jsou většinou vícesemenné, jedno- i víceplodolistové, v době zralosti se otvírají: měchýřek, lusk, šešule, šešulka a tobolka.
• Nepukavé plody jsou jednosemenné, z jednoho i více plodolisty, za zralosti nepukají, ale oddělují se od rostliny vcelku: nažka, oříšek a obilka.
• Poltivé plody obsahují jedno i více semen, vznikají z dvou- až víceplodolistového semeníku, oplodí nepuká, v době zralosti se plody rozpadají na jednosemenné díly: struk, tvrdka a dvojnažka. Dužnaté plody
• Vznikají z jedno- až víceplodolistového semeníku.
• Oplodí je většinou složeno z blanitého exokarpu, dužnatého mezokarpu a tvrdého endokarpu - bobule, peckovice a malvice.
• Souplodí vzniká z apokarpního gynecea volným nebo těsným spojením jednotlivých plodů na květním lůžku nebo obrostlých češulí.
• Plodenství je soubor volných, sdružených nebo srostlých plodů z jednoho květenství.
• Hospodářský význam plodů: ovoce, zelenina, koření a surovina.

Semeno

• Mnohobuněčný rozmnožovací útvar, vzniká z oplozeného vajíčka.
• Stavba semena:
  • Osemení vzniká z integumentů (vaječných obalů), ochranná funkce.
  • Živné pletivo vyplňuje vnitřní prostor semene, zajišťuje výživu zárodku.
  • Perisperm vnější část, pod osemením, vzniká ze zbytků nucellu.
  • Endosperm vnitřní část, vzniká z jádra zralého zárodečného vaku, triploidní.
  • Zárodek základ nové rostliny, vzniká ze zygoty. Stavba má kořínek, hypokotyl, vzrostný vrchol, dělohy, epikotyl.
• Význam semen pro člověka: potravina, nápoje a surovina.

Rozšiřování rostlin

• Rozšiřují se generativními (semena, plody, výtrusy) i vegetativními (oddenky, hlízy, cibule, pacibulky...) rozmnožovacími.
• Anemochorie (rozšiřování větrem).
• Barochorie (rozšiřování vlastní hmotností).
• Hydrochorie (rozšiřování vodou).
• Zoochorie (rozšiřování živočichy).
• Autochorie (rozšiřování vlastními silami).
• Antropochorie (rozšiřování člověkem).

Tyto otázky zkoumají stavbu květu krytosemenných rostlin. Zaměřují se na funkce květních obalů, rozdíly mezi kalichem a korunou, a struktury květu. Dále se dotýkají rozmnožovacích orgánů a rozdílů mezi jednodomými a dvoudomými rostlinami.