Biologie Testové Otázky PDF 2015

UNIVERZITA KARLOVA Lékařská fakulta v Plzni Modelové otázky k přijímacím zkouškám na LF UK v Plzni BIOLOGIE 2015  určeno pro uchazeče o studium všeobecného a zubního lékařství  Kolektiv autorů: Alena Kučerová...

UNIVERZITA KARLOVA Lékařská fakulta v Plzni Modelové otázky k přijímacím zkouškám na LF UK v Plzni BIOLOGIE 2015  určeno pro uchazeče o studium všeobecného a zubního lékařství  Kolektiv autorů: Alena Kučerová Marie Ludvíková OBSAH: PŘEDMLUVA…………………………………………………………………………………3 DOPORUČENÁ LITERATURA…………………………………………..…...…………......4 BIOLOGIE BUŇKY Chemické složení buňky……………………………………….…………………...….5 Bakterie a Archea……………………...…………………………………...……..…..11 Struktura a funkce eukaryotické buňky…………………………………………..…..14 Metabolismus a fyziologie buňky…………………………………………….……....17 Molekulární biologie buňky………………………………………………….….…....21 Mechanismy dělení eukaryotických buněk…………………………….……….….....24 GENETIKA…………………………………………………………..…….…………….…..28 BIOLOGIE ČLOVĚKA Soustava opěrná………………………………………………….………………..….36 Soustava pohybová.……………………………………..…………………….……...40 Soustava oběhová…………………………………………..………………….……...44 Soustava dýchací…………………………………………..………………….………52 Soustava trávicí………………………………………………..……………….……..55 Soustava vylučovací…………………………………………..…………….….……..65 Soustava nervová……………………………………………….……………..……...68 Smyslové orgány………………………………………………….……………..……76 Soustava pohlavní a rozmnožování……………………………………...….………...80 Humorální regulace………………………………………………..……………….…85 LIDSKÉ PATOGENY a NEMOCI…………………………...…………………………......91 ZOOLOGIE (včetně embryogeneze, organogeneze a parazitů)…………………….…….….97 BOTANIKA a MYKOLOGIE………………...…………………………………..…...……113 EKOLOGIE………………………………………………………………………..………..127 2 PŘEDMLUVA Studijní materiál, který právě držíte v ruce, je určen jako pomůcka studentům středních škol připravujícím se k přijímacím zkouškám na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Obsahuje modelový soubor otázek pokrývající středoškolské (gymnaziální) učivo biologie s logickým důrazem na biologii člověka, obecnou biologii buňky (chemické složení, metabolismy, fyziologii) a genetiku. Soubor otázek ze zoologie, botaniky a ekologie je zachováván, neboť se domníváme, že i v těchto oborech by se měli středoškolští studenti alespoň základně orientovat. Proto se otázky z posledních tří kapitol mohou (i když v menší míře) u přijímacích zkoušek též objevovat, obzvláště pak takové, které mají souvislost s lidským zdravím. V kapitole Zoologie je zahrnuta embryogeneze a organogeneze živočichů (témata společná s člověkem a tedy pro budoucí lékaře též důležitá), v kapitole Lidské patogeny pak dochází k překryvu s kapitolou Zoologie (jednobuněční a mnohobuněční paraziti). Důrazně upozorňujeme studenty, že přijímací testy z biologie nemusejí obsahovat tytéž (doslovné) otázky a odpovědi použité v této publikaci! Obsah publikace rovněž nezaručuje, že se v testech nemohou objevit i otázky zcela odlišného znění, i když stále v rozsahu gymnaziálních znalostí. Tento materiál má studentům pouze pomoci udělat si představu o typu otázek a rozsahu učiva, v němž je pro úspěšné složení přijímací koušky jednotlivá témata potřeba zvládnout. Soubor modelových otázek byl koncipován v návaznosti na obsah nejčastěji doporučovaných středoškolských (gymnaziálních) učebnic biologie, jejichž seznam uvádíme níže (mohou se lišit rokem vydání). Učebnice by měly studentům posloužit jako výchozí studijní materiál pro přípravu k přijímací zkoušce. Za pomoci tohoto modelového souboru otázek lze pak získané znalosti otestovat a vrátit se k problematickým pojmům a tématům. Mějte prosím na paměti, že pokud studujete jinou školu než všeobecné gymnázium, které by vám mělo získání všeobecných znalostí z biologie garantovat, bude potřeba se níže uvedené literatuře velmi významně věnovat! Bude to potřeba i tehdy, pokud jste některé učivo nestihli ve škole probrat dostatečně do hloubky. Spoléhat se na to, že si vystačíte s vlastními poznámkami a požadavky středoškolských učitelů je mylné! V tomto novém vydání byly opraveny drobné chyby a překlepy, které v průběhu let vyšly najevo (také díky pozorným studentům – děkujeme ), a byly přidány otázky nové (ze starších ročníků přijímacích zkoušek). Budeme všem uživatelům této brožurky vděčni za jakékoliv připomínky a názory k textu. RNDr. Alena Kučerová [email protected] Ústav biologie, LF UK v Plzni Plzeň, září 2015 3 DOPORUČENÁ LITERATURA Základní: Kočárek, E.: Biologie člověka 1 a 2. Praha: Scientia, 2010. Novotný I., Hruška M.: Biologie člověka pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2010. Závodská, R.: Biologie buněk. Praha: Scientia, 2006. Kočárek, E.: Genetika. Praha: Scientia, 2008. Chalupová-Karlovská V.: Obecná biologie. Olomouc, 2011. Kubišta V.: Buněčné základy životních dějů. Praha: Scientia, 1998. Doplňující a rozšiřující: Rosypal S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2011. Jelínek J., Zicháček V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc s.r.o., 2014 Kubišta, V.: Obecná biologie pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2010. Šmarda, J.: Genetika pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2010. Kincl, L a kol.: Biologie rostlin pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2010. Smrž, J. a kol.: Biologie živočichů pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2010. Šlégr, J. a kol.: Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia. Praha: Fortuna, 2010. 4 BIOLOGIE BUŇKY Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J. Watson a F. Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy b) využitelná jen u rostlin c) polárním rozpouštědlem d) vázaná pouze na sacharidy 3. K makromolekulárním sloučeninám nepatří: a) bílkoviny b) lipidy c) polysacharidy d) nukleové kyseliny 4. Mezi šestiuhlíkaté monosacharidy patří: a) deoxyribóza b) sacharóza c) fruktóza d) ribóza 5. V DNA jsou komplementární tyto báze: a) A a C b) A a G c) A a U d) A a T 6. Bílkoviny v buňce nemají funkci: a) stavební b) regulační c) zásobní d) rozpouštědla 7. Primární struktura bílkovin není určena: a) pořadím aminokyselin v řetězci b) genetickou informací c) pořadím genů v intronech d) pořadím nukleotidů v mRNA 8. Látky tukové povahy jsou: a) glykoproteiny b) primárním produktem fotosyntézy c) po chemické stránce estery d) pouze zásobárny energie 5 9. K polysacharidům nepatří: a) glykogen b) chitin c) chinin d) škrob 10. Enzymy: a) jsou jen funkčně specifické b) jsou jen substrátově specifické c) nejsou specifické d) jsou funkčně i substrátově specifické 11. rRNA je součástí: a) ribozómů b) lipozómů c) cytoplazmy d) vakuol 12. Mezi polysacharidy patří: a) laktóza b) galaktóza c) celulóza d) glukóza 13. Mezi polysacharidy nepatří: a) celulóza b) glykogen c) sacharóza d) chitin 14. Součástí molekuly ATP je: a) deoxyribóza b) dva zbytky kyseliny fosforečné c) ribóza d) alanin 15. Molekula ADP obsahuje: a) tři zbytky kyseliny fosforečné b) deoxyribózu c) adenin d) fruktózu 16. K makroelementům řadíme tyto prvky: a) C, O, Na, Mn b) K, Ca, Sr, S, Cl c) C, H, O, Cu, Zn d) C, O, H, N, K, Ca 17. Glykogen: a) je zásobní fruktan b) je nejdůležitější zásoba glukózy v lidském organismu c) se nachází pouze ve svalech d) se nachází pouze v játrech 6 18. Bílkoviny: a) obsahují H, O, C a P b) obsahují H, N, C a P c) obsahují peptidické vazby d) se mohou rozložit na jednotlivé nukleotidy 19. Aminokyseliny jsou stavební jednotkou: a) proteinů b) lipidů c) nukleových kyselin d) sacharidů 20. K párování bází v DNA dochází podle schématu: a) A-G, T-C b) A-T, G-C c) A-C, G-T d) G-G, A-A, T-T, C-C 21. Stavebními kameny DNA jsou: a) aminokyseliny b) ribonukleotidy c) deoxyribonukleotidy d) monosacharidy 22. Thymin je v DNA komplementární bází s: a) adeninem b) thyminem c) cytozinem d) guaninem 23. Řetězec RNA se skládá z: a) aminokyselin b) ribonukleotidů c) deoxyribonukleotidů d) ATP 24. DNA obsahuje tyto báze: a) A, G, T, U b) A, G, U, C c) A, T, G, C d) U, T, G, C 25. RNA obsahuje tyto báze: a) A, G, T, C b) A, G, T, U c) G, T, U, C d) U, A, G, C 26. RNA na rozdíl od DNA obsahuje: a) místo cytozinu uracil b) místo thyminu uracil c) místo thyminu uridin d) místo guaninu uracil 7 27. V eukaryotické buňce se DNA kromě jádra nachází ještě: a) v Golgiho aparátu b) v mitochondriích a chloroplastech c) částečně volně v cytoplazmě d) v ribozómech 28. Bílkoviny se skládají z: a) nukleotidů b) deoxyribonukleotidů c) karboxylových kyselin d) aminokyselin 29. Jako templát pro proteosyntézu slouží: a) DNA b) mRNA c) tRNA d) bílkovina 30. Nukleotidy jsou stavebními jednotkami: a) bílkovin b) polysacharidů c) nukleových kyselin d) lipidů 31. V nukleových kyselinách standardně nacházíme: a) 4 báze: A, U, G, C b) 4 báze: T, U, G, C c) 5 bází: T, U, G, C, A d) 3 báze: A, G, C 32. Adenin je v RNA komplementární s: a) thyminem b) uracilem c) guaninem d) cytozinem 33. Tuky: a) řadíme mezi biopolymery b) jsou zásobní látkou jen u živočichů, ne u rostlin c) jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu d) označujeme též jako lipomy 34. V nukleových kyselinách: a) se spojuje vždy purinová báze s pyrimidinovou b) se podle typu nukleové kyseliny spojuje tymin buď s adeninem nebo s uracilem c) je nukleosid základní stavební jednotkou d) je přítomen vždy cukr deoxyribóza 35. Proteiny vznikají: a) translací v cytoplazmě buněk b) transkripcí na ribozómech c) replikací v jádře buněk d) překladem genetické informace z tRNA 8 36. Hlavní složkou mezibuněčných hmot živočišných tkání je bílkovina: a) glukosamin b) kolagen c) pektin d) heparin 37. Lipidy jsou: a) součástí biomembrán b) syntetizovány v hrubém endoplazmatickém retikulu c) nejpohotovějším zdrojem energie d) typické makromolekuly 38. V molekule DNA: a) se spojují navzájem dusíkaté báze vodíkovými můstky b) se spojují navzájem dusíkaté báze fosfodiesterovými vazbami c) se uracil páruje s adeninem d) je přítomen cukr ribóza 39. Nejvýznamnějším prvkem ve svalových buňkách je: a) Fe b) Na c) Cl d) Ca 40. Mezi stavební polysacharidy řadíme: a) škrob b) celulózu c) inulin d) glykogen 41. Fosfolipidy: a) jsou zásobní lipidy živočichů b) jsou součástí buněčných stěn c) mají v buňkách stavební funkci d) nejsou obsaženy v erytrocytech 42. Základem biomembrán všech typů buněk jsou: a) aminokyseliny b) polysacharidy c) lipoproteiny d) cholesterol 9 Správné odpovědi: 1c 2c 3b 4c 5d 6d 7c 8c 9c 10d 11a 12c 13c 14c 15c 16d 17b 18c 19a 20b 21c 22a 23b 24c 25d 26b 27b 28d 29b 30c 31c 32b 33c 34a 35a 36b 37a 38a 39d 40b 41c 42c 10 Bakterie a Archea 1. Archea jsou: a) jedny z nejmladších autotrofních organismů na Zemi b) schopné žít v extrémních podmínkách c) schopny fagocytózy d) stavbou buňky shodné s eubakteriemi 2. Buňka baktérií se rozmnožuje: a) pučením b) konjugací c) příčným dělením d) přímým dělením 3. Eukaryotická buňka se od prokaryotické liší přítomností: a) bílkovin b) jaderné membrány c) DNA d) ribozómů 4. Mezi Prokaryota patří: a) bakterie a sinice b) kvasinky c) také některé jednobuněčné rostliny d) prvoci 5. U zelených sinic nalézáme: a) chloroplasty umožňující fotosyntézu b) mikrotubuly zpevňující buněčnou stěnu c) slizové pouzdro obalující buněčnou stěnu d) různý počet panožek 6. U Prokaryot: a) je v buňce DNA i RNA b) je vytvořena jaderná membrána c) jsou fotosyntetická barviva v chloroplastech d) je v jádře větší počet chromozómů 7. Bakteriím chybí: a) buněčná stěna b) DNA c) jaderná membrána d) ribozómy 8. Mezi organismy s prokaryotní stavbou buňky patří: a) prvoci b) bakterie c) kvasinky d) krásnoočka 11 9. V buňce sinic: a) je přítomna DNA b) RNA chybí c) se z nukleových kyselin vyskytuje jen RNA d) je buněčné jádro s jadernou membránou 10. Velikost prokaryotických buněk: a) se pohybuje v jednotkách m b) je srovnatelná s velikostí živočišných buněk c) se pohybuje v desítkách m d) se pohybuje v desetinách m 11. Bakterie se rozmnožují: a) pohlavně b) nepohlavně c) pohlavně i nepohlavně d) mitózou 12. Které tvrzení neplatí pro Archaea? a) mají cirkulární DNA b) mají eukaryotické rysy proteosyntézy c) dokáží žít v extrémních podmínkách d) mají eukaryotický typ buňky 13. K bakteriím neřadíme: a) borrelie b) vibria c) kvasinky d) chlamydie 14. Co platí pro bakteriofága  (lambda)? a) stresové podmínky ovlivňují, zda proběhne lyzogenní či lytická fáze b) patří mezi RNA-viry c) zajišťuje rekombinaci genetické informace (podobným způsobem jako crossig-over u eukaryot) d) je zodpovědný za rezistenci bakterií vůči antibiotikům 15. Pro antibiotika obecně neplatí: a) mají jen bakteriostatický, nikoli baktericidní účinek na bakterie b) o jejich objev se zasloužil Alexander Fleming c) jsou produkovány např. bakteriemi a houbami d) jsou synteticky vyráběny 16. „Hlavní“ bakteriální DNA: a) je ohraničená od okolní cytoplazmy jadernou membránou b) nese životně nezbytné geny pro existenci bakterie c) se nazývá nucleolus d) tvoří pravidelnou kružnici uloženou ve středu buňky 17. Pro lyzogenní cyklus bakteriofága platí: a) fágová DNA se začleňuje do bakteriálního chromozómu b) fágová DNA ihned po vstupu do bakterie realizuje svou genetickou informaci c) vede k rychlé destrukci hostitelské buňky d) navazuje na cyklus lytický 12 18. Sinice: a) jsou zelené fotosyntetizující organismy s buňkou rostlinného typu b) mají jádro c) řadíme k autotrofům d) jsou obecně nejvýznamnějšími producenty CO2 na světě 19. Bakterie nemají: a) buněčnou stěnu b) ribozómy c) plazmidy d) prostorově oddělený proces transkripce a translace 20. Která struktura je vlastní bakteriální buňce? a) ribozóm b) nucleus c) centrozóm d) vakuola Správné odpovědi: 1b 2c 3b 4a 5c 6a 7c 8b 9a 10a 11b 12d 13c 14a 15a 16b 17a 18c 19d 20a 13 Struktura a funkce eukaryotické buňky (rostlinná buňka též v kapitole Botanika) 1. V Golgiho systému probíhá: a) Krebsův cyklus b) dýchací řetězec c) posttranslační úprava proteinů d) fotolýza vody 2. Mitochondrie jsou organelou: a) anaerobní glykolýzy b) s vlastní DNA c) aerobní glykolýzy d) s jednoduchou biomembránou 3. Cytoplazmatická membrána je tvořena: a) jen lipidy b) jen bílkovinami c) lipidy a bílkovinami d) převážně polysacharidy 4. Cytoplazmatická membrána je: a) propustná b) propustná v jednom směru c) polopropustná d) nepropustná 5. Mezi vlastnosti biomembrány nepatří: a) je tvořena dvěma vrstvami molekul fosfolipidů b) obsahuje také molekuly bílkovin c) může být zpevněna celulózou d) u prokaryotických buněk plní funkci některých organel 6. Cytoplazmatická membrána se vyznačuje: a) velkým množstvím molekul fosfolipidů b) tím, že je volně propustná pro všechny molekuly c) tím, že je nepropustná, chrání buněčný obsah d) jsou v ní uloženy membránové organely 7. K membránovým strukturám buňky nepatří: a) mitochondrie b) endoplazmatické retikulum a Golgiho systém c) plastidy a vakuoly d) centriola a dělící vřeténko 8. Vakuoly: a) obsahují vodný roztok zásobních nebo odpadních látek b) vždy jsou v buňce ve velkém počtu c) nejsou membránové organely d) od cytoplazmy jsou odděleny dvojitou membránou 14 9. Buněčná stěna: a) je typická pro rostlinnou i živočišnou buňku b) u většiny rostlinných buněk je tvořena chitinem c) pro velké molekuly je nepropustná d) vždy je impregnována ligninem a podobnými látkami 10. Buněčné inkluze jsou: a) soubory zrníček či kapének zásobních nebo odpadních látek b) látky inkrustující buněčnou stěnu c) pouze v buňkách eukaryotických d) zvláštní organely uvolňující energii 11. K buněčným organelám či strukturám pohybu neřadíme: a) pulzující vakuolu b) panožky c) bičíky d) řasinky 12. Rostlinná buňka se od živočišné liší přítomností: a) jaderné membrány b) plastidů c) RNA d) mitochondrií 13. Semiautonomní organely: a) mají obal tvořený jednou membránou b) obsahují inkluze c) obsahují DNA d) neprobíhá v nich energetický metabolismus 14. Některé živočišné buňky mají na povrchu: a) buněčnou stěnu b) pelikulu c) vrstvičku vosku d) slizová pouzdra z peptidoglykanu 15. Lysozómy: a) jsou buněčné organely rostlinných buněk b) obsahují prostředí s vysokou hodnotou pH c) probíhá v nich buněčné trávení d) jsou obaleny membránou, která se nazývá tonoplast 16. Vakuola je buněčná organela: a) ohraničená dvěma membránami b) s vlastní DNA c) ohraničená membránou zvanou tonoplast d) přítomná jen u rostlinných buněk 17. Extracelulární matrix (mezibuněčná hmota): a) vyplňuje prostory mezi buňkami rostlinných pletiv b) neobsahuje vodu c) její složky mají pevnou vazbu na cytoplazmatickou membránu d) je hlavní složkou buněčných stěn 15 18. Mikrotubuly jsou: a) ve velké míře zastoupeny ve svalech, kde se účastní svalové kontrakce b) polysacharidová vlákna vyztužující buňku zevnitř c) důležité pro vnitrobuněčný pohyb i pohyb buněk jako takových d) bílkovinné trubičky konstantní délky, které udávají tvar např. vlasům, chlupům a řasám 19. Mikrofilamenta jsou: a) ve velké míře zastoupena ve svalech a účastní se svalové kontrakce b) polysacharidová vlákna vyztužující buňku zevnitř c) vlákna z bílkoviny zvané filamin d) hlavní složkou mezibuněčné hmoty živočišných buněk 20. V mitochondriích se odehrává tento děj: a) fotofosforylace b) Krebsův cyklus c) glykolýza d) masivní spotřeba ATP z důvodu vysoké produkce kyslíku Správné odpovědi: 1c 2b 3c 4c 5c 6a 7d 8a 9c 10a 11a 12b 13c 14b 15c 16c 17c 18c 19a 20b 16 Metabolismus a fyziologie buňky 1. Chemoautotrofie je způsob výživy, kdy organismus získává: a) energii z chemických látek a uhlík z CO2 b) energii i uhlík štěpením jednoduchých organických látek c) energii ze slunečního záření a uhlík z CO2 d) energii ze slunečního záření a uhlík štěpením organické látky 2. Anaerobní buňky získávají energii: a) za přítomnosti kyslíku b) anaerobní glykolýzou c) v Krebsově cyklu d) v dýchacím řetězci 3. Nejvíce energie získá buňka: a) anaerobní glykolýzou b) Krebsovým cyklem c) dýchacím řetězcem d) rozkladem vody 4. V mitochondriích jsou vázány enzymy: a) oxidativní fosforylace b) anaerobní glykolýzy c) pro tvorbu glykogenu d) fotofosforylace 5. Buňka je soustavou: a) ohraničenou b) bez volné (Gibbsovy) energie c) uzavřenou d) bez osmotické aktivity 6. Autotrofní buňky získávají uhlík z: a) organických sloučenin b) CO c) CO2 d) ATP 7. Pro buňku je nevyužitelná energie: a) tepelná b) Gibbsova c) ATP d) GTP 8. Heterotrofně se nevyživují: a) všichni živočichové b) nezelené rostliny c) rostliny lilkovité d) mladé klíční rostliny 17 9. Při fotosyntéze se přeměňuje energie: a) chemická na světelnou b) chemická na tepelnou c) světelná na energii chemických vazeb d) světelná na tepelnou 10. Při fotosyntéze dochází k: a) oxidativní fosforylaci b) transformaci světelné energie na tepelnou c) fotolýze amoniaku d) fotofosforylaci 11. Kyselina pyrohroznová (pyruvát): a) je izomerem kyseliny mléčné b) vzniká glykolýzou c) patří k aminokyselinám d) vzniká jen v živočišných buňkách 12. Rychlost difúze: a) není závislá na koncentračním spádu látky b) není časově závislá c) je maximální pro makromolekuly d) je závislá na koncentračním spádu látky 13. V hypertonickém roztoku dochází u rostlinných buněk k: a) zvětšení objemu b) plazmolýze c) plazmoptýze d) popraskání 14. Živočišná buňka v hypotonickém prostředí: a) zvětšuje svůj objem, ale nepraskne b) praskne c) svůj objem nemění d) smršťuje se 15. Látky do buňky nevstupují: a) pinocytózou b) fagocytózou c) exocytózou d) pomocí membránových přenašečů 16. Kyslík uvolňovaný při fotosyntéze do vzduchu pochází: a) z vody b) z glukózy c) z redukovaných koenzymů d) z CO2 17. Proces endocytózy: a) se uskutečňuje pomocí bičíků b) je proces vylučování látek buňkou c) je proces přijímání látek buňkou za spotřeby energie d) zahrnuje jen přijímání roztoků pomocí tzv. pinocytózy 18 18. Transport látek pomocí membránových přenašečů: a) je závislý na koncentračním spádu b) se uskutečňuje prostřednictvím bílkovin c) se uplatňuje např. při přechodu molekul vody přes cytoplasmatickou membránu d) není významný při přenosu vzruchu neuronem 19. Proces pohlcování částic buňkou se nazývá: a) fagocytóza b) pinocytóza c) exocytóza d) osmóza 20. Při exergonické reakci: a) se energie spotřebovává b) se spotřebovává teplo c) k žádné přeměně energie nedochází d) se energie uvolňuje 21. Buňka v klidu je uvnitř oproti venku: a) nabita kladně b) nabita záporně c) rozdíl neexistuje - je nabita vždy stejně na obou stranách membrány d) zásobena větším množstvím Na+ iontů 22. Při buněčném pohybu se neuplatňují: a) mikrotubuly b) mikrofilamenta c) intermediální filamenta d) aktinová filamenta 23. Voda prostupuje přes cytoplazmatickou membránu buněk: a) z místa s nižší koncentrací rozpuštěných látek do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek b) z místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek do místa s nižší koncentrací rozpuštěných látek c) procesem zvaným pinocytóza d) výhradně za pomocí membránových bílkovinných přenašečů 24. Buňky, které žijí v anaerobním prostředí, vytvářejí ATP: a) fotofosforylací b) v Krebsově cyklu c) substrátovou fosforylací d) s pomocí Na+K+ATPázy 25. V hypotonickém prostředí: a) živočišná buňka zmenšuje svůj objem b) rostlinná buňka zmenšuje svůj objem c) buňky vodu do sebe přijímají d) se odehrává děj zvaný plazmolýza 26. Fermentace: a) je přeměna jednoduchých látek anorganických na organické b) předchází glykolýze c) je procesem vzniku ATP u anaerobních organismů d) nemůže probíhat za přístupu kyslíku 19 27. Osmotické jevy na buňkách: a) jsou možné díky tzv. semipermeabilitě cytoplazmatické membrány b) rostlinných neprobíhají, protože jsou chráněné odolnou buněčnou stěnou c) jsou primárně způsobeny rozdílnými teplotami uvnitř a vně buňky d) probíhají jen v prostředí s vysokou koncentrací rozpuštěných látek 28. Jak označujeme metabolismus, při němž probíhají štěpné reakce (vznik jednoduchých látek ze složitějších)? a) asimilační b) katabolismus c) anabolismus d) endergonický 29. Osmotická lýza nastává u buňky: a) rostlinné v hypotonickém roztoku b) živočišné v hypertonickém roztoku c) rostlinné v hypertonickém roztoku d) živočišné v hypotonickém roztoku 30. Buněčný membránový pasivní transport: a) je zprostředkován difúzí b) je spojen se spotřebou metabolické energie c) vyžaduje nutně přítomnost transmembránových přenašečů d) se nazývá cytóza Správné odpovědi: 1a 2b 3c 4a 5a 6c 7a 8c 9c 10d 11b 12d 13b 14b 15c 16a 17c 18b 19a 20d 21b 22c 23a 24c 25c 26c 27a 28b 29d 30a 20 Molekulární biologie buňky 1. Syntéza DNA probíhá: a) v S fázi buněčného cyklu b) v M fázi buněčného cyklu c) v G1 fázi buněčného cyklu d) v G2 fázi buněčného cyklu 2. Nositelem genetické informace jsou: a) bílkoviny b) nukleové kyseliny c) polysacharidy d) fosfolipidy 3. Syntéza RNA probíhá (v eukaryotické buňce): a) v jádře b) v ribozómech c) v endoplazmatickém retikulu d) v lipozómech 4. U buněčných organismů se RNA syntetizuje podle: a) mRNA b) proteinů c) DNA d) tRNA 5. RNA může být syntetizována podle RNA pouze u některých: a) baktérií b) sinic c) virů d) rostlin 6. Bílkoviny se syntetizují: a) v jádře b) na ribozómech c) ve vakuolách d) v lysozómech 7. Triplet je: a) trojice aminokyselin b) aminokyselina c) trojice bází d) trojice vodíkových vazeb 8. Aminokyseliny přináší na místo proteosyntézy: a) mRNA b) RNA-polymeráza c) tRNA d) rRNA 21 9. Ústřední dogma molekulární biologie znamená, že je možný přenos genetické informace: a) z nukleové kyseliny do jiné nukleové kyseliny b) z proteinů do mRNA c) z pořadí aminokyselin do DNA d) žádná z alternativ není správná 10. Pojem proteosyntéza je totožný s pojmem: a) replikace b) transkripce c) translace d) mutace 11. Iniciační kodon mRNA u Eukaryí je: a) UGA b) GUG c) UAA d) AUG 12. Aminokyseliny Eukaryí: a) je jich známo 64 b) je jich známo 21 c) všechny umí lidský organismus syntetizovat d) odbourávají se procesem aminace 13. Ribozomální RNA (= rRNA) vzniká: a) translací b) transkripcí c) proteosyntézou d) replikací 14. V jádře se vytváří: a) jen mRNA b) všechny typy RNA c) jen rRNA a mRNA d) jen tRNA a mRNA 15. Princip komplementarity se neuplatňuje mezi: a) dvěma antiparalelními vlákny DNA b) DNA a mRNA c) mezi kodonem a antikodonem d) mezi mRNA a aminokyselinami 16. Nukleotidovou sekvencí mRNA je bezprostředně určena: a) kvartérní struktura bílkovin b) primární struktura specifické bílkoviny c) chemická struktura jakéhokoliv biopolymeru d) primární struktura aminokyseliny 17. Enzym RNA-polymeráza přepisuje genetickou informaci: a) z RNA do proteinu b) z RNA do DNA c) z DNA do RNA d) z proteinů do RNA 22 18. Enzym reverzní transkriptáza způsobuje přepis genetické informace: a) z DNA do DNA b) z RNA do DNA c) z DNA do RNA d) z RNA do RNA 19. Ribozomální RNA (rRNA) vzniká: a) při translaci na volných ribozómech b) transkripcí c) pouze při mitóze v jadérku d) replikací v S-fázi buněčného cyklu 20. Pojem genová exprese znamená: a) převod genetické informace z DNA do fenotypu b) převod genetické informace z DNA do genotypu c) replikaci DNA d) míru, s jakou se gen projeví navenek 21. Transkripce probíhá: a) současně na obou vláknech DNA b) na ribozómech v cytosolu c) za enzymové katalýzy RNA-polymerázy d) jen v jádře Eukaryot, neprobíhá u Prokaryot 22. Primární struktura bílkovin: a) je dána pořadím nukleotidů v polypeptidovém řetězci b) zahrnuje jednoduché struktury jako jsou α-helix a -list c) je dána pořadím dusíkatých bází v tRNA d) je definována přesným pořadím aminokyselin Správné odpovědi: 1a 2b 3a 4c 5c 6b 7c 8c 9a 10c 11d 12b 13b 14b 15d 16b 17c 18b 19b 20a 21c 22d 23 Mechanismy dělení eukaryotických buněk 1. Výsledkem meiotického dělení jsou: a) 3 buňky s haploidním počtem chromozómů b) 4 buňky s diploidním počtem chromozómů c) 4 buňky s haploidním počtem chromozómů d) 2 buňky s haploidním počtem chromozómů 2. Výsledkem mitotického dělení jsou: a) tři buňky s diploidním počtem chromozómů b) 2 buňky s diploidním počtem chromozómů c) 4 buňky s haploidním počtem chromozómů d) 2 buňky s haploidním počtem chromozómů 3. Jaký počet chromozómů mají gamety? a) stejný jako mateřská buňka (diploidní) b) dvojnásobný, tj.4 sady chromozómů (tetraploidní) c) poloviční než mateřská buňka, l sadu chromozómů (haploidní) d) mají 3 sady chromozómů (triploidní) 4. V mitotické metafázi: a) chromozómy spiralizují b) dochází k replikaci DNA c) chromozómy se řadí do ekvatoriální roviny d) dochází k pohybu chromozómů k pólům buňky 5. Rozdělení buňky na dvě buňky dceřinné nazýváme: a) anafáze b) cytokineze c) telekineze d) telofáze 6. Který proces neprobíhá v mitotické profázi? a) rozpad jaderné membrány b) tvorba dělicího vřeténka c) spiralizace chromozómů d) replikace DNA 7. Chromozómy jsou nejlépe pozorovatelné v: a) metafázi b) nedělícím se jádru c) profázi d) cytokinezi 8. Mitóza probíhá: a) jen v rostlinných buňkách b) jen v živočišných buňkách c) v eukaryotických buňkách d) v eukaryotických i prokaryotických buňkách 24 9. Pohlavní buňky vznikají: a) mitózou b) meiózou c) vždy ještě během embryonálního vývoje jedince d) jen u savců pouze během embryonálního vývoje jedince 10. Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je: a) v S-fázi b) na konci G1-fáze c) v G2-fázi d) v anafázi 11. Mitóza má 4 fáze v tomto pořadí: a) anafáze, metafáze, profáze, telofáze b) profáze, metafáze, anafáze, telofáze c) profáze, anafáze, metafáze, telofáze d) profáze, metafáze, telofáze, anafáze 12. Třetí fázi mitózy označujeme jako: a) anafázi b) metafázi c) profázi d) telofázi 13. Druhou fází mitózy je: a) anafáze b) profáze c) metafáze d) telofáze 14. Generační doba buňky je určována: a) geneticky a nezávisí na vnějších podmínkách b) geneticky a závisí na vnějších podmínkách c) pouze vlivem prostředí d) pouze dostatkem živin 15. Redukční dělení je: a) meióza b) mitóza c) karyokineze d) příčné dělení 16. Buněčný cyklus má následující fáze v tomto pořadí: a) G1 - S - G2 - M b) G1 - G2 - S - M c) G1 - M - G2 - S d) S - G1 - G2 - M 17. Druhá fáze buněčného cyklu se nazývá: a) S a probíhá v ní cytokineze b) S a probíhá v ní syntéza DNA c) G2 a probíhá v ní syntéza bílkovin d) M a probíhá v ní dělení jádra 25 18. Třetí fázi buněčného cyklu označujeme: a) G2 - v ní se buňka připravuje na mitózu b) M a probíhá v ní mitóza c) S a probíhá v ní syntéza bílkovin d) S a probíhá v ní syntéza DNA 19. Čtvrtá fáze buněčného cyklu se označuje: a) G2 a je klidovým stadiem b) S a probíhá v ní syntéza bílkovin c) M a probíhá v ní vlastní jaderné dělení d) S a probíhá v ní syntéza DNA 20. Zygota je: a) oplozené vajíčko b) haploidní c) geneticky shodná s gametou d) zralá pohlavní buňka 21. Maligní transformace buněk: a) vede k zástavě jejich dělení b) neovlivňuje metabolismus těchto buněk c) je způsobována kancerogeny d) nevzniká působením tzv. onkogenních virů 22. Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu: a) zastavuje dělení buňky v nepříznivých podmínkách b) je u dělících se buněk trvale zablokován c) ovlivňuje délku trvání všech dalších fází d) je jediným bodem, který kontroluje mechanismus dělení buňky 23. V anafázi mitózy se chromozóm skládá z(e): a) 2 chromatid b) 1 chromatidy c) 4 chromatid d) chromozóm není viditelný tak, aby bylo možné to rozeznat 24. Proces rekombinace (crossing-over) se odehrává: a) v mitotické profázi b) v první meiotické profázi c) v druhé meiotické profázi d) během cytokineze 25. Dělicí vřeténko: a) se začíná vytvářet na začátku metafáze b) je tvořeno aktinovými vlákny, na něž se napojují na chromozómy c) zaniká v profázi d) je tvořeno z mikrotubulů 26. V S-fázi buněčného cyklu se: a) odehrává mitóza b) tvoří dělicí vřeténko c) nachází hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu d) replikuje jaderná DNA 26 27. Chromozómy v mitotické metafázi jsou: a) jednochromatidové b) dvouchromatidové c) dva dvouchromatidové těsně u sebe, takže se jeví jako čtyřchromatidové d) čtyřchromatidové 28. V G1-fázi buněčného cyklu se: a) odehrává mitóza b) tvoří dělicí vřeténko c) buňka „rozhoduje“, zda proběhne replikace DNA d) zdvojuje genetická informace 29. Hlavní kontrolní bod buněčného cyklu: a) zastavuje buněčný cyklus v nepříznivých podmínkách b) se nachází na rozhraní G2/M-fáze c) ovlivňuje délku trvání S-fáze d) je u dělících se buněk trvale neprůchodný 30. Interfáze buněčného cyklu: a) je nejdelší fází buněčného cyklu b) probíhá v ní mitóza (resp. meióza) c) probíhá v ní cytokineze d) vytváří se v ní dělicí vřeténko Správné odpovědi: 1c 2b 3c 4c 5b 6d 7a 8c 9b 10b 11b 12a 13c 14b 15a 16a 17b 18a 19c 20a 21c 22a 23b 24b 25d 26d 27b 28c 29a 30a 27 GENETIKA 1. Genofond je soubor všech genů: a) vyskytujících se v populaci určitého druhu b) v rámci čeledi c) vyskytujících se u určitého jedince d) v rámci řádu 2. Jedinec je geneticky zcela totožný s rodičem: a) pokud vzniká nepohlavním rozmnožováním b) při pohlavním rozmnožování s dominantním rodičem c) nikdy nemůže být zcela geneticky totožný d) při pohlavním rozmnožování s recesívním rodičem 3. Pohlavní rozmnožování: a) zajišťuje genetickou shodu potomků následující generace b) omezuje adaptabilitu druhu c) omezuje variabilitu druhu na minimum d) zajišťuje kombinaci vloh obou rodičů a v důsledku toho variabilitu druhu 4. Pro proměnlivost neplatí: a) může být dědičná i nedědičná b) může být způsobena podmínkami vnějšího prostředí c) může být způsobena mutací d) dědičnou proměnlivostí jsou modifikace 5. Znaky: a) dědičné jsou neseny příslušnými geny b) mohou být jen kvalitativní c) jejich soubor nazýváme genotyp d) jejich soubor nazýváme biotyp 6. Fenotyp je: a) soubor všech znaků, které se projevují u konkrétního jedince b) soubor pouze kvalitativních znaků u konkrétního jedince c) soubor pouze kvantitativních znaků u konkrétního jedince d) soubor všech dědičných vloh konkrétního jedince 7. Gen: a) je úsek na molekule tRNA, který nese úplnou biochemickou informaci pro manifestaci znaku b) (strukturní) je informace na molekule DNA pro syntézu molekuly bílkoviny c) nemá své přesné místo na chromozómu d) je kódovaný pořadím bazí v rRNA 8. Pro pojem alela neplatí: a) je konkrétní forma genu b) může být dominantní i recesivní c) některé geny existují v podobě mnoha alel d) je součástí fenotypu, nikoliv genotypu 28 9. Genotyp: a) je soubor všech znaků organismu b) je soubor jedinců vyskytujících se na určité lokalitě c) odpovídá fenotypu d) je širší soubor než fenotyp - všechny vlohy se nemusí manifestovat 10. Genom: a) je veškerá genetická informace uložená v DNA (nebo RNA) konkrétního organismu b) určuje chování buňky za všech okolností c) je synonymem pojmu karyotyp d) postrádají jednobuněčné organismy 11. Pro geny velkého účinku neplatí: a) podmiňují zpravidla kvalitativní znaky b) podmiňují znaky založené monogenně c) mají velký fenotypový projev d) podmiňují zpravidla kvantitativní znaky 12. Kvantitativní znaky jsou většinou: a) podmíněny více páry alel b) podmíněny jedním genem c) vlastní jen živočichům d) ve dvou fenotypových kategoriích 13. Karyotyp: a) je charakteristický pro všechny jedince téhož rodu b) udává tvar a počet chromozómů, je druhově specifický c) je typ jaderné membrány d) charakterizuje počet jader v buňce 14. Diploidní počet chromozómů: a) označujeme 4n a je v somatických buňkách b) označujeme n a je v gametách c) označujeme 2n a je v somatických buňkách d) označujeme 1n a je v gametách 15. Haploidní počet chromozómů: a) označujeme 2n b) je poloviční oproti diploidní sadě c) vzniká mitózou d) je typický pro somatické buňky 16. Mimojaderná dědičnost: a) existuje jen u rostlin b) neexistuje c) nepodléhá Mendelovým zákonům d) podléhá klasickým Mendelovým zákonům 17. Hardy-Weinbergův zákon lze matematicky formulovat: a) p2 + 2pq + q2 = 0 b) p2 + 2pq + q2 = 1 c) p + 2pq +q = 1 d) p2 + q2 = 1 29 18. Dědičnost genů ležících v homologních úsecích pohlavních chromozómů se řídí pravidly: a) autozomální dědičnosti b) gonozomální dědičnosti c) stejnými jako v případě genů v heterologních úsecích d) dosud neobjevenými 19. Při chromozomálním určení pohlaví typu Drosophila jsou samičky: a) XY b) XX c) heterogametické d) XO 20. Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci u dihybridismu s úplnou dominancí je: a) 1 : 2 : 1 b) 9 : 3 : 3 : 1 c) 1 : 1 : 1 : 1 d) 3 : 1 21. Sekvencí strukturního genu je obvykle bezprostředně určena: a) primární struktura bílkoviny b) sekundární struktura bílkoviny c) terciární struktura bílkoviny d) kvartérní struktura bílkoviny 22. Barvoslepý muž a zdravá žena (nepřenášející barvoslepost) mají: a) polovinu dcer barvoslepých b) polovinu synů barvoslepých c) polovinu dcer i synů barvoslepých d) všechny děti zdravé (dcery jsou přenašečky) 23. Rodiče genotypů AABB a AaBb mají v F1-generaci při úplné dominanci potomky: a) fenotypově štěpící do čtyř kategorií b) fenotypově uniformní (shodné) c) genotypově štěpící do dvou kategorií d) genotypově uniformní (shodné) 24. Při úplné dominanci se fenotypově neshoduje jedinec genotypu CCDD s jedincem genotypu: a) CcDd b) CCDd c) ccdd d) CcDD 25. Při křížení jedinců s genotypy AABb a AaBb nemůže vzniknout genotyp: a) Aabb b) AABb c) AaBB d) aaBB 26. Gonozóm je: a) typ chromozómové mutace b) pohlavní chromozóm c) geneticky shodný s autozómem d) typ bakteriální kruhové DNA 30 27. Partenogeneze je: a) způsob vzniku gamet b) typická jen pro rostliny c) vznik jedince z oplozeného bezjaderného vajíčka d) vznik jedince z neoplozeného vajíčka 28. Pro mutagen neplatí: a) působí jen na somatické buňky b) může být chemického charakteru c) může být fyzikálního charakteru d) může způsobit dědičné změny genetické informace 29. Genové inženýrství: a) je možné zatím jen u rostlin b) pracuje s rekombinovanými molekulami DNA c) je možné jen u živočichů d) konstruuje zařízení genetických laboratoří 30. Jedinec s genotypem AaBb je: a) monohybrid b) dihybrid c) homozygot d) tetrahybrid 31. Při neúplné dominanci jsou fenotypově shodní: a) homozygoti dominantní s heterozygoty b) heterozygoti s homozygoty recesívními c) jedinci generace F1 vzniklí křížením homozygotních rodičů d) všichni homozygoti 32. Základní genetické zákonitosti objevil: a) J. G. Mendel b) Ch. Darwin c) A. Oparin d) W. Harwey 33. Dominance a recesivita vyjadřují: a) vztah mezi alelami téhož genu b) vztah mezi alelami různých genů c) vztah mezi lokusy různých genů d) evoluční vztah mezi alelami různých genů 34. Heterozygot má: a) stejné alely téhož genu b) různé alely téhož genu c) jen recesivní alely daného genu d) jen dominantní alely daného genu 35. Homozygot recesivní nese: a) různé alely téhož genu b) stejné alely dvou různých genů c) jen recesivní alely daného genu d) jen dominantní alely daného genu 31 36. První Mendelův zákon pojednává o: a) uniformitě F1-generace b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů d) vazbě genů 37. Druhý Mendelův zákon pojednává o: a) uniformitě F1 generace b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů d) vazbě genů 38. Třetí Mendelův zákon pojednává o: a) uniformitě F1-generace b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů d) vazbě genů 39. Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci odpovídá genotypovému: a) při neúplné dominanci a kodominanci b) jen při neúplné dominanci c) jen při kodominanci d) tato situace nemůže nastat 40. Geny, které jsou ve vazbě: a) leží na témže chromozómu b) se mohou nalézat jen na autozómech c) se mohou nalézat jen na gonozómech d) leží na různých chromozómech 41. Lokus je: a) místo na chromozomu, kde je lokalizován určitý gen b) synonymum pojmu alela c) různý pro různé alely téhož genu d) somatická mutace 42. Downův syndrom je následkem trizomie: a) 21. chromozómu b) 18. chromozómu c) 13. chromozómu d) 22. chromozómu 43. Patauův syndrom je následkem trizomie: a) 21. chromozómu b) 18. chromozómu c) 13. chromozómu d) 22. chromozómu 44. Osoby postižené Klinefelterovým syndromem jsou: a) jen muži b) jen ženy c) obou pohlaví d) plodné 32 45. Osoby postižené Turnerovým syndromem jsou: a) jen muži b) jen ženy c) obou pohlaví d) plodné 46. Autozomálně recesivní choroba postihuje: a) jen recesivní homozygoty b) recesivní homozygoty a heterozygoty c) jen heterozygoty d) všechny homozygoty 47. Hemofilie A patří mezi choroby: a) vázané na chromozóm X b) autozomálně recesivní c) autozomálně dominantní d) vázané na chromozóm Y 48. Mezi genové mutace nepatří: a) translokace b) delece c) inzerce d) substituce 49. Aneuploidie není: a) ztráta části chromozómu b) přítomnost nadbytečného chromozómu c) chybění celého chromozómu d) chybění více chromozómů 50. Mutace mohou být u pohlavně se rozmnožujících oganismů přenášeny do další generace: a) postihnou-li somatické buňky b) nemohou být přeneseny, protože DNA má spolehlivé reparační schopnosti c) pokud postihnou gamety (nebo jejich zárodečnou linii) d) prakticky kdykoliv se vyskytnou 51. Při křížení recesivního homozygota a heterozygota vznikají potomci s fenotypovým poměrem: a) 1 : 1 b) 3 : 1 c) neplatí žádný uvedený poměr - potomci jsou uniformní d) 1 : 2 : 1 52. V těle jedince s Downovým syndromem se vyskytují buňky: a) s trizomií 21. chromozómu b) s monozomií 21. chromozómu c) se dvěma chromozómy 21 navíc d) které neobsahují žádný chromozóm 21 53. T. H. Morgan je znám z oboru: a) genetika b) fyziologie c) evoluční biologie d) fylogenetika 33 54. Kvantitativní znaky: a) jsou podmíněny jedním genem b) pro jejich dědičnost platí Mendelovy zákony c) jsou podmíněny zpravidla multifaktoriálně = na jejich projev má vliv genotyp i vnější prostředí d) jsou např. znaky jako barva a tvar plodu 55. Jednovaječná dvojčata: a) mají vždy stejné všechny znaky b) musí mít stejnou krevní skupinu systému AB0 c) mohou být odlišného pohlaví d) každé z dvojčat má svou vlastní placentu 56. Geny ve vazbě jsou takové geny, které jsou: a) umístěny na dvou různých chromozómech b) umístěny na jednom chromozómu c) volně kombinovatelné d) umístěny jen na gonozómech 57. Pro jedince se syndromem „superžena“ (superfemale) je typická: a) nadbytečnost chromozómů X a žádný chromozóm Y b) nadbytečnost chromozómů X a jeden chromozóm Y c) monozomie X-chromozómu d) normální plodnost 58. Když se nacházejí dva geny na jednom chromozómu,… a) je pravidlem, že se dědí vždy společně b) označujeme je jako dva geny ve vazbě c) platí pro ně Mendelovy zákony d) jsou volně kombinovatelné 59. Monogenní dědičnost: a) podílejí se na ní geny tzv. malého účinku b) podmiňuje znaky kvalitativní (např. barva a tvar) c) je značně ovlivňována vnějším prostředím d) zahrnuje dědičnost takových znaků jako je např. IQ či výška člověka 60. Mutace posunové (ve strukturních genech): a) mají vždy negativní dopad na přesné aminokyselinové složení proteinu b) jsou např. aneuploidie c) vznikají záměnou nukleotidu za jiný (tzv. substituce) d) vznikají tehdy, když dojde ke ztrátě části chromozómu 61. Mutace vznikající: a) během gametogeneze se vždy přenesou do všech gamet b) během gametogeneze mohou být příčinou vrozených vad novorozenců c) během života jedince již nemají vliv na jeho další zdraví d) spontánně nejsou příčinou evoluce 62. Jedinec, který je homozygotní pro daný znak (1 znak = 1 gen): a) nese na obou homologních chromozómech různé alely daného genu b) nese na jednom chromozómu dvě stejné alely daného genu c) vytváří dva typy gamet, protože je diploidní d) vytváří s heterozygotním partnerem potomky v genotypovém štěpném poměru 1 : 1 34 63. Ze tří sourozenců má jeden krevní skupinu A, druhý B a třetí 0. Jakou krevní skupinu mají jejich rodiče? Bombay fenotyp neuvažujeme. a) A x B b) AB x 0 c) B x AB d) A x 0 64. Kolik (mateřských) chromozómů a jaké nese zdravé lidské vajíčko? a) 46 (23 autozómů a 23 gonozómů) b) 23 autozómů a 1 pohlavní chromozóm X c) 22 párů autozómů a 1 pohlavní chromozóm Y d) 23 (22 autozómů a 1 chromozóm X) 65. Jak se nazývá vztah dvou alel, při němž jsou heterozygoti odlišní od obou homozygotů? a) recesivita b) mnohotná alelie c) neúplná dominance d) úplná dominance 66. V těle jedince s Turnerovým syndromem se vyskytují buňky: a) monozomické, s jedním pohlavním chromozómem X b) i mužské, tedy takové, které obsahují chromozóm Y c) s monozomií pohlavního chromozómu Y d) které mají ve svých jádrech přítomno jedno Barrovo tělísko Správné odpovědi: 1a 2a 3d 4d 5a 6a 7b 8d 9d 10a 11d 12a 13b 14c 15b 16c 17b 18a 19b 20b 21a 22d 23b 24c 25d 26b 27d 28a 29b 30b 31c 32a 33a 34b 35c 36a 37b 38c 39a 40a 41a 42a 43c 44a 45b 46a 47a 48a 49a 50c 51a 52a 53a 54c 55b 56b 57a 58b 59b 60a 61b 62d 63a 64d 65c 66a 35 BIOLOGIE ČLOVĚKA Soustava opěrná 1. Opornou a zpevňovací funkci mají: a) neurony b) nefrony c) pojiva d) epitely 2. Pojiva nezajišťují: a) vedení vzruchu b) spojení kostí c) vznik kostry obratlovců d) oporu těla 3. Opěrná soustava zahrnuje: a) jen kosti b) kosti, vazivo a chrupavky c) jen kostru páteře d) neplatí žádná z uvedených možností 4. Kostní tkáň: a) je tvořena anorganickou hmotou oseinem b) neobsahuje živé buňky c) vzniká osifikací z chrupavky nebo vaziva d) je tvořena jen uhličitanem a fosforečnanem vápenatým 5. Kostní tkáň: a) může být kompaktní nebo spongiózní b) neobsahuje Haversovy kanálky c) neobsahuje osteocyty d) neobsahuje fosforečnan vápenatý 6. Kosti: a) mají na povrchu vazivovou okostici b) jsou ektodermálního původu c) se dělí na kosti dlouhé, krátké a esovité d) neobsahují cévy a nervy 7. Páteř člověka má: a) jednu lordózu b) oddíl krční, hrudní, bederní, kost křížovou a kostrč c) v krčním oddílu 6 obratlů d) 8 křížových obratlů, které srůstají v kost křížovou 8. Žebra člověka: a) je jich 12 párů b) všechna jsou připojena ke kosti hrudní c) 6 párů je připojeno přímo ke kosti hrudní d) 5 párů jsou žebra volná 36 9. Mléčný chrup člověka obsahuje celkem zubů: a) 22 b) 20 c) 24 d) 26 10. Vzorec trvalého chrupu člověka je: a) 2 1 2 3 b) 2 2 2 3 c) 2 1 2 2 d) 2 1 3 2 11. Kosti spánkové: a) jsou zasazeny mezi kost klínovou, temenní a týlní b) jsou zasazeny mezi kost klínovou, týlní a čelní c) jsou jařmovým obloukem připojeny ke kosti klínové d) neobsahují kost skalní 12. Chondrogenní osifikace je: a) vznik kostní tkáně z chrupavky b) patologické zkostnatění vaziva c) evoluční proces vedoucí ke vzniku struny hřbetní d) vznik kostní tkáně z vaziva 13. Mandibula: a) je kloubně spojena s jazylkou b) je kloubně spojena se spánkovou kostí c) je kloubně spojena s lícní kostí d) je latinské označení horní čelisti 14. Šev korunový spojuje: a) kosti temenní s kostí týlní b) kosti temenní c) kost čelní s temenními d) kost spánkovou s kostmi temenními 15. Kosti předloktí jsou: a) radius na malíkové a ulna na palcové straně b) radius na palcové a ulna na malíkové straně c) humerus a radius d) humerus a ulna 16. Kosti bérce jsou: a) femur na malíkové a fibula na palcové straně b) tibia na malíkové a fibula na palcové straně c) femur na palcové a tibia na malíkové straně d) tibia na palcové a fibula na malíkové straně 17. Patella: a) tvoří přední plochu kolenního kloubu b) je kloubně spojena s kostí hlezenní c) je tvořena chrupavkou d) je součástí kostry horní končetiny 37 18. Lordóza je: a) fyziologická v oblasti hrudní a křížové b) patologické vybočení páteře do strany c) prohnutí páteře směrem dopředu d) prohnutí páteře směrem dozadu 19. Symfýza: a) je chrupavka mezi stydkými kostmi b) je kost spojující stydké kosti c) není součástí pánve d) je patologický srůst kostí 20. Dna: a) není způsobena nadměrným příjmem masa v potravě b) je způsobena nadměrným příjmem tekutin c) je onemocnění nervové soustavy d) vede k hromadění krystalků kyseliny močové v kloubech 21. Kyfóza je: a) fyziologická v oblasti krční a bederní b) prohnutí páteře směrem dozadu c) prohnutí páteře směrem dopředu d) patologické vybočení páteře do strany 22. První dva krční obratle: a) se označují jako nosič a čepovec b) nejsou kloubně spojeny c) mají dobře vyvinutá těla d) neliší se od ostatních krčních obratlů 23. Mezi těly sousedních obratlů jsou(je): a) jen vazivo b) meziobratlové klouby c) meziobratlové svaly d) chrupavky 24. Dlouhé kosti: a) mají diafýzu a dvě epifýzy b) mají epifýzu a dvě diafýzy c) neobsahují chrupavčité destičky d) mají pouze tzv. spongiosu 25. Pro krční obratle člověka platí: a) je jich 8 b) člověk má stejný počet krčních obratlů jako ostatní savci c) první se nazývá čepovec, druhý atlas d) nemají trnové výběžky 26. Kosti vznikají během ontogeneze: a) z entodermu b) z mezodermu c) z ektodermu d) odloučením skupiny buněk z neurální lišty 38 27. Krční obratel atlas: a) je též nazýván axis b) nemá tělo c) je druhý krční obratel d) má výrazný trnový výběžek 28. Kostní dřeň člověka: a) je místem dozrávání T-lymfocytů b) má endokrinní funkci – vzniká zde hormon erytropoetin (EPO) c) je místem vzniku krevních buněk d) řadíme spolu s brzlíkem k tzv. sekundárním lymfatickým orgánům 29. Žebra člověka: a) zahrnují 3 páry nepravých žeber, která jsou chrupavkou napojena na žebra pravá b) jsou uspořádána celkem do 14ti párů c) jsou všechna připojena ke kosti hrudní d) jsou k hrudním obratlům pevně přirostlá (bez kloubního spojení) 30. Pojivové tkáně: a) obsahují minimum mezibuněčné hmoty b) mají v organismu krycí a výstelkovou funkci c) obsahují v obzvláště velkém množství bílkovinu kolagen d) se vyvíjejí z entodermu 31. Která z uvedených sloučenin umožňuje mechanickou odolnost koster obratlovců? a) uhličitan hořečnatý b) uhličitan draselný c) oxid křemičitý d) fosforečnan vápenatý Správné odpovědi: 1c 2a 3b 4c 5a 6a 7b 8a 9b 10a 11a 12a 13b 14c 15b 16d 17a 18c 19a 20d 21b 22a 23d 24a 25b 26b 27b 28c 29a 30c 31d 39 Soustava pohybová 1. Kosterní svalovina je: a) hladká b) tvořená vřetenovitými buňkami c) příčně pruhovaná d) neovladatelná vůlí 2. Kosterní svaly: a) obsahují jen jednojaderné svalové buňky b) obsahují i hladkou svalovinu c) jsou tvořeny mnohojadernými, až 30 cm dlouhými svalovými vlákny d) tvoří v průměru asi 25% hmotnosti těla dospělého člověka 3. Hladké svaly: a) jsou tvořeny z mnohojaderných buněk b) jsou tvořeny z jednojaderných buněk c) jejich buňky splývají a tvoří síť d) jsou ovládány vůlí 4. Hladká svalovina: a) podléhá vůli člověka b) neovládá průsvit cév c) způsobuje pohyby žaludku a střev d) tvoří okohybné svaly 5. Svalovinu dělíme na: a) hladkou, příčně pruhovanou a srdeční b) hladkou, příčně pruhovanou a kosterní c) příčně pruhovanou a podélně pruhovanou d) dlouhou a krátkou 6. Bránice: a) je plochý sval oddělující dutinu hrudní od dutiny břišní b) se nachází jen u savců c) spolu s pohrudnicí vystýlá dutinu hrudní d) je součástí přímých svalů břišních 7. Vlákno kosterního svalu: a) je jednojaderný útvar vzniklý splynutím buněk b) jeho příčné pruhování je způsobeno střídáním úseků aktinu a myosinu c) základem jeho činnosti je relaxace d) pracuje jen aerobně 8. Svalová tkáň je složena: a) u hladkého svalu z mnohojaderných buněk b) ve stěně žaludku z podélně pruhovaných vláken c) u příčně pruhovaného svalu z mnohojaderných vláken d) z hladkých svalových vláken v srdeční svalovině 40 9. Pro hladkou svalovinu neplatí: a) tvoří stěny dělohy b) tvoří mimické svalstvo c) není ovládána vůlí d) je řízena autonomním nervstvem 10. Dočasně anaerobně může pracovat: a) kosterní svalovina b) srdeční svalovina c) mozek d) neplatí žádná z variant 11. Stah kosterního svalstva: a) není ovládán vůlí b) je řízen autonomním nervstvem c) se v klidovém stavu nazývá tonus d) způsobuje zkracování i prodlužování svalu 12. Stah kosterního svalu: a) může způsobit buď zkrácení svalu nebo zvýšení napětí svalu b) působí buď zkrácení nebo natažení svalu c) je způsoben myoglobinem d) je nezávislý na energii 13. Z-disky v myofibrilách příčně pruhovaného svalu slouží k: a) ukotvení aktinových filament b) ukotvení myosinových filament c) propojení myofibril d) inervaci svalu 14. Kontrakce svalu je aktivována: a) snížením koncentrace vápenatých iontů v cytoplazmě svalového vlákna b) zvýšením koncentrace vápenatých iontů v cytoplazmě svalového vlákna c) zvýšením koncentrace hořečnatých iontů v cytoplazmě svalového vlákna d) zvýšením koncentrace chloridových iontů v cytoplazmě svalového vlákna 15. Antagonistické svaly: a) se nevyskytují u člověka b) tvoří dvojici - při stahu jednoho z nich dochází k relaxaci druhého c) se neuplatňují při pohybu končetin d) tvoří dvojici - při stahu jednoho z nich dochází rovněž ke stahu druhého 16. Srdeční svalové buňky jsou: a) krátké, rozvětvené, propojené vodivými spoji b) dlouhé až 10 cm c) vzájemně izolované d) mnohojaderné, vodivě spojené 17. Člověk má asi: a) 200 svalů b) 300 svalů c) 640 svalů d) 1 000 svalů 41 18. Achillova šlacha upíná: a) trojhlavý lýtkový sval na kost patní b) trojhlavý lýtkový sval na kost hlezenní c) holenní sval na kost patní d) holenní sval na kost hlezenní 19. Atrofie svalu je: a) charakterizována jako zvýšený tonus daného svalu b) vždy patrná jako výrazné zvětšení svalu c) způsobena jeho přetěžováním d) způsobena jeho dlouhodobou nečinností 20. Pracují-li kosterní svaly na kyslíkový dluh, hromadí se v nich: a) kyselina máselná b) kyselina mléčná c) acetylkoenzym A d) glykogen 21. V útrobách a cévních stěnách je svalstvo: a) hladké b) příčně pruhované c) převážně obojího typu d) přítomno jen minimálně 22. Sval trapézový patří do skupiny svalů: a) hrudníku b) zad c) dolní končetiny d) horní končetiny 23. Nejzatíženější kloub v lidském těle je: a) kyčelní b) ramenní c) kloubní spojení mezi atlasem a čepovcem d) kolenní 24. Signálem pro svalový stah je: a) uvolnění vápenatých iontů ze sarkoplazmatického retikula b) přechodné zvýšení koncentrace kyseliny mléčné ve svalech c) porušení vazby mezi aktinem a myozinem d) zvýšená produkce hormonu kalcitoninu 25. Hladká svalovina člověka: a) má svá vlastní centra automacie b) podléhá inervaci pouze sympatikem, nikoliv parasympatikem (ten ovládá svalovinu kosterní) c) obsahuje aktinová i myozinová vlákna d) je tvořena dlouhými mnohojadernými buňkami 26. Vyberte nesprávné tvrzení o svalech: a) příčně pruhované svalstvo je tvořeno mnohojadernými soubuními b) stah kosterních svalů je ovládán vůlí c) povrch svalu pokrývá epimysium d) základní stavební a funkční jednotkou srdečního svalu je hladké svalstvo 42 Správné odpovědi: 1c 2c 3b 4c 5a 6a 7b 8c 9b 10a 11c 12a 13a 14b 15b 16a 17c 18a 19d 20b 21a 22b 23d 24a 25c 26d 43 Soustava oběhová 1. Erytrocyty savců: a) vznikají ve slezině b) jsou krevní tělíska bikonkávního tvaru c) jsou jaderné krevní buňky přenášející kyslík d) jsou červené krevní buňky, jejichž jádro je naplněno hemoglobinem 2. Krevní destičky: a) obsahují hemoglobin a podílejí se na přenosu kyslíku b) se podílejí na procesu srážení krve c) jsou velké krevní buňky zapojené do procesu imunologické obrany organismu d) vznikají rozpadem erytrocytů 3. Lymfocyty: a) jsou bezjaderné krevní buňky b) hrají důležitou úlohu při srážení krve c) jsou krevní buňky, které se vyskytují nejen v krvi, ale i v míze, brzlíku, slezině a tkáních d) jsou krevní buňky odpovědné za přenos O2 4. Množství krve: a) u dospělého člověka představuje asi 8-9% hmotnosti těla b) u dospělého člověka představuje asi 3 litry c) u dospělého člověka představuje asi 10-12 litrů d) v uzavřených cévách je stejné jako v tělních dutinách 5. Hematokrit je: a) poměr mezi objemem krevních tělísek a objemem plazmy b) počet červených krvinek v l mm3 c) osmotický tlak krevní plasmy d) krevní sraženina 6. Krevní plazma: a) obsahuje 45% vody b) je krevní tekutina bez krevních tělísek c) má stejné složení jako krevní sérum d) je krevní tekutina bez červených krvinek 7. Pro červené krvinky člověka neplatí: a) jsou to malé bikonkávní buňky bez buněčného jádra b) obsahují hemoglobin c) se tvoří v červené kostní dřeni d) v l mm3 krve je jich 9 000, u novorozenců více 8. Srdeční chlopně: a) poloměsíčité jsou mezi dutými žilami a komorou b) cípaté jsou mezi síněmi a komorami c) mezi levou komorou a aortou je chlopeň dvoucípá d) mezi pravou komorou a aortou je chlopeň poloměsíčitá 44 9. Pravá srdeční komora: a) pohání velký tělní oběh b) pohání malý tělní oběh c) vychází z ní aorta d) ústí do ní duté žíly 10. Levá srdeční komora: a) pohání velký tělní oběh b) pohání malý tělní oběh c) vychází z ní plicnicový kmen d) ústí do ní duté žíly 11. Srdeční chlopně: a) mezi síněmi a komorami chybí b) mezi pravou síní a komorou je chlopeň dvojcípá c) na začátku aorty a plicní tepny jsou chlopně poloměsíčité d) v dospělosti se zmenšují 12. Věnčité tepny: a) vystupují z plicní tepny b) vystupují přímo z aorty c) vystupují z pravé síně d) vystupují z levé síně 13. Chlopně v krevním oběhu člověka: a) jsou i ve velkých žilách b) jsou jen v srdci a mezi srdcem a z něj vystupujícími tepnami c) jsou i ve velkých tepnách d) umožňují zpětné proudění krve 14. Srdeční svalovina obratlovců se od ostatních typů svalovin liší schopností: a) kontrakce b) relaxace c) anaerobie d) automatické činnosti 15. K extracelulárním tekutinám neřadíme: a) lymfu b) komorovou oční vodu c) mozkomíšní mok d) vodu v buňkách 16. Při srážení krve obratlovců se uplatňují hlavně: a) bílé krvinky b) krevní destičky c) ionty Mg 2+ d) glykoproteiny krevních skupiny 17. Minutový objem srdeční člověka činí asi: a) l0 litrů b) l5 litrů c) l litr d) 5 litrů 45 18. Nejrychleji a pod největším tlakem proudí krev: a) v plicních tepnách b) žilami c) aortou d) kapilárami 19. Krevní plazma: a) obsahuje vodu, bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony a vitaminy b) má u dospělého člověka objem 6 litrů c) obsahuje jen vodu, proteiny a hormony d) vzniká v játrech a kostní dřeni 20. Pro nespecifickou imunitu neplatí: a) je přirozená odolnost proti původcům infekcí b) je získána po styku organismu s antigenem c) je vrozená d) je proces, ve kterém hrají důležitou úlohu leukocyty a makrofágy 21. B-lymfocyty: a) se podílejí jako hlavní složka na srážení krve b) nevytváří imunoglobuliny c) zajišťují humorální složku imunitní odpovědi d) zajišťují buněčnou složku imunitní odpovědi 22. T-lymfocyty: a) zajišťují humorální složku imunitní odpovědi b) zajišťují buněčnou složku imunitní odpovědi c) nejsou napadány virem HIV d) se nepodílejí na specifické imunitě organismu 23. V kapilárách: a) je krevní tlak nejnižší b) probíhá výměna plynů, vody a látek mezi krví a tkáňovým mokem c) napomáhají proudění krve chlopně d) nemůže tekutina opouštět cévní řečiště a přecházet do mezibuněčného prostoru 24. Míza: a) má mnohem více bílkovin než krevní plazma b) proudí krkavicemi c) obsahuje zřídka lymfocyty d) se filtruje v mízních uzlinách 25. Krevní soustavou AB0 se zabýval: a) J. Jesenius b) J. Procháska c) J. E. Purkyně d) J. Janský 26. Pro srdeční svalovinu neplatí: a) vytváří dutý sval z histologicky zvláštní příčně pruhované svaloviny b) se skládá z buněk propojených mezibuněčnými spoji c) její činnost je řízena periferním nervstvem d) její činnost je ovlivňována autonomním srdečním převodním systémem 46 27. Červené krvinky člověka: a) žijí průměrně 120 dní b) žijí průměrně 200 dní c) se vymění asi 6x za rok d) zanikají v kostní dřeni 28. Červené krvinky člověka: a) jsou mnohojaderné b) vznikají v červené kostní dřeni c) žijí průměrně 220 dnů d) jsou napadány virem HIV 29. Normální hodnoty systolického tlaku se pohybují v rozmezí: a) 70-90 mm Hg b) 110-140 mm Hg c) 150-180 mm Hg d) 50-70 mm Hg 30. Normální hodnoty diastolického tlaku se pohybují v rozmezí: a) 70-90 mm Hg b) 110-140 mm Hg c) 150-180 mm Hg d) 50-70 mm Hg 31. Voda v těle dospělého člověka má podíl na celkové hmotnosti: a) 40% b) 60% c) 80% d) 70% 32. Jedinec krevní skupiny AB: a) má na krvinkách aglutinogeny A i B b) nemá žádný aglutinogen c) má v plazmě jen aglutinin anti A d) má v plazmě aglutinin anti A a anti B 33. Pro hemoglobin neplatí: a) patří mezi tzv. dýchací pigmenty b) je komplex globulinu a hemu, v němž je vázáno dvojmocné železo c) vyskytuje se volně v plazmě d) se váže s O2 na oxyhemoglobin a s CO2 na karbaminhemoglobin 34. Hemostáza: a) je poměr krvinek a krevní plazmy v % b) je zástava krvácení c) je jednota vnitřního prostředí organismu d) nastává po přenesení krvinek do hypotonického prostředí 35. Při zástavě krvácení se neuplatňuje: a) činnost krevních destiček b) přeměna fibrinogenu na fibrin c) přítomnost iontů vápníku d) činnost leukocytů 47 36. Bílé krvinky člověka: a) jsou bezjaderné b) se vyskytují v počtu 4 - 9 tisíc v l mm3 krve a jejich počet kolísá c) vyskytují se jen v krvi d) vznikají ve slezině 37. Pro bílé krvinky neplatí: a) jsou přítomny v krvi, míze, mízních uzlinách, ve slezině i v tkáních b) jsou schopné diapedézy, fagocytózy, pozitivní chemotaxe c) při některých onemocněních jejich počet stoupá d) se rozpadají na krevní destičky - trombocyty 38. Krevní systém Rh: a) rozděluje populaci na jedince podle množství rhodopsinu b) je zdrojem nebezpečí pro druhé dítě, je-li matka Rh+a dítě Rh- c) je zdrojem nebezpečí pro druhé dítě, je-li matka Rh- a dítě po otci Rh+ d) se vyskytuje jen u opic 39. Při diastole: a) je srdce ochablé a plní se krví b) je krev vypuzována z komor do síní c) je krev vytlačována z komor do tepen d) se srdce smršťuje 40. Systola: a) je ochabnutí srdce b) síní nastává ihned po systole komor c) je kontrakce srdce d) vytlačuje krev ze síní do dutých žil 41. Specifická imunita může být získána: a) aktivně stykem s infekcí nebo očkováním, které v těle vyvolá imunitní reakce b) zdravou životosprávou c) pobytem pouze v hygienickém prostředí d) neplatí žádná varianta - imunitu nelze získat 42. Krevní skupiny soustavy AB0: a) jsou určeny přítomností aglutinogenů na membránách erytrocytů b) jsou určeny přítomností aglutininů na membránách erytrocytů c) nejsou geneticky podmíněny d) nejsou podstatné pro transplantace 43. Na nespecifické imunitě se nepodílejí: a) vznik fibrinu z fibrinogenu b) fagocytující buňky: neutrofilní granulocyty, monocyty a makrofágy c) produkce interferonů napadenými buňkami d) komplex krevních bílkovin zvaný komplement 44. Pro makrofágy neplatí: a) vyskytují se jen v mízních uzlinách b) vyskytují se v krvi, lymfatických uzlinách, slezině, játrech a v dalších tkáních c) jedná se o zástupce mononukleárů d) vznikají zráním z monocytů, mají schopnost fagocytózy 48 45. Mezi funkce mízní soustavy nepatří: a) katabolismus proteinů b) odvod tkáňového moku zpět do krve c) odvod tuků v podobě triacylgycerolů z trávicí soustavy d) imunitní obrana organismu 46. Pro slezinu neplatí: a) je ve funkčním vztahu ke složení krve b) je největším lymfatickým orgánem v těle c) neobsahuje bílou a červenou pulpu d) je místem fagocytózy zanikajících erytrocytů 47. Purkyňova vlákna: a) jsou součástí převodního srdečního systému b) se nalézají jen v levé komoře srdeční c) zajišťují rytmické stahy tepen d) inervují velké duté žíly 48. Diapedéza je: a) pohlcování částic buňkou b) prostup bílých krvinek stěnou vlásečnic c) přilnutí bílé krvinky k makrofágu v rámci imunitní odpovědi d) vstup tekutiny do tkání 49. Normální klidová tepová frekvence u člověka je: a) 90 tepů za minutu b) 50 tepů za minutu c) 70 tepů za minutu d) 200 tepů za minutu 50. Ateroskleróza: a) vzniká v průběhu několika dnů b) je poškození cévní stěny v důsledku ukládání lipoproteinů typu LDL c) neohrožuje funkce oběhové soustavy vznikem trombů d) není důsledkem nadměrného příjmu živočišných tuků v potravě 51. Mezi rizikové faktory pro vznik aterosklerózy nepatří: a) cukrovka b) vysoký krevní tlak c) těžká fyzická námaha d) kouření 52. Příčinou ischemické choroby srdeční: a) je atrofie myokardu b) jsou aterosklerotické změny věnčitých tepen c) je porucha regulace krevního tlaku na úrovni prodloužené míchy d) je selhání centra automacie v sinusovém uzlíku 53. Při akutním infarktu myokardu nedochází: a) k hypertrofii srdečního svalu b) k uzávěru koronární tepny c) k nedostatečnému zásobení srdeční svaloviny kyslíkem d) k nekróze myokardu 49 54. Varixy: a) nejsou rizikovým faktorem pro vznik trombů b) představují jen kosmetickou vadu c) nejčastěji se vyskytují na horních končetinách d) vznikají v důsledku ochabnutí žilní stěny 55. Za hypertenzi lze považovat krevní tlak vyšší než: a) 140/90 mm Hg b) 90/60 mm Hg c) 120/80 mm Hg d) 120/60 mm Hg 56. Pro pojem „homeostáza“ neplatí: a) kontroluje koncentraci některých iontů a pH vnitřního prostředí b) kontroluje obsah vody v těle a tělesnou teplotu c) nejde o fyziologický jev d) znamená udržování stálosti vnitřního prostředí organismu mechanismy zpětné vazby 57. Kardiovaskulární centrum člověka se nachází: a) v prodloužené míše b) v mozečku c) ve středním mozku d) v mozkové kůře 58. Tlak systolický je ten, který: a) měříme při stahu komor b) měříme při uvolnění komor c) má v zápisu (např. 120/80 mm Hg) tu nižší hodnotu d) odráží tlak v periferních cévách 59. Na membránách erytrocytů jsou přítomny: a) protilátky b) antigeny c) aglutininy d) hemoglobin 60. Karl Landsteiner se proslavil: a) objevem krevních skupin systému AB0 b) objevem struktury DNA c) využitím antibiotik v chovech hospodářských zvířat d) popisem struktury imunoglobulinu (Ig) 61. V séru jedince s krevní skupinou A kolují: a) přirozené protilátky anti-B b) aglutininy anti-A c) aglutinogeny B d) žádná z odpovědí není správná 62. Srdeční chlopně pracují tak, že: a) při systole komor se uzavřou chlopně poloměsíčité b) při systole komor se otevřou chlopně cípaté c) při diastole komor se uzavřou chlopně cípaté d) při systole síní se otevřou chlopně cípaté 50 63. Červené krvinky (erytrocyty) člověka: a) žijí cca 50 dní b) jejich hlavním úkolem je boj proti cizorodým částicím c) jejich barvivo obsahuje molekulu železa d) při jejich akutním nedostatku vzniká nemoc hemofilie 64. Antikoagulanty: a) jsou látky či léky zabraňující hemokoagulaci b) jsou látky či léky vedoucí k zástavě krvácení c) je synonymum pro antigeny na erytrocytech, hrají roli při srážlivých reakcích při mísení krví různých krevních skupin d) jsou léky používané při alergiích 65. Vrátnicová žíla (vena portae): a) odvádí krev z ledvin b) přivádí krev z břišních orgánů trávicí soustavy do jater c) odvádí krev spolu s odpadními látkami z jater d) ústí do vrátníku 66. Která choroba není typickou chorobou cévního systému? a) ateroskleróza b) roztroušená skleróza c) trombóza d) hypertenze Správné odpovědi: 1b 2b 3c 4a 5a 6b 7d 8b 9b 10a 11c 12b 13a 14d 15d 16b 17d 18c 19a 20b 21c 22b 23b 24d 25d 26c 27a 28b 29b 30a 31b 32a 33c 34b 35d 36b 37d 38c 39a 40c 41a 42a 43a 44a 45a 46c 47a 48b 49c 50b 51c 52b 53a 54d 55a 56c 57a 58a 59b 60a 61a 62d 63c 64a 65b 66b 51 Soustava dýchací 1. Difúze plynů tkáněmi je možná do vzdálenosti: a) 0,5 mm b) 1 mm c) 1 cm d) 2 cm 2. Vnější dýchání nezahrnuje: a) výměnu plynů mezi vzduchem a krví b) plicní ventilaci c) oxidativní metabolismus tkání d) výměnu plynů mezi vnějším prostředím a plícemi 3. Vnitřní dýchání nezahrnuje a) výměnu plynů mezi vzduchem a krví b) oxidativní metabolismus tkání c) tkáňové dýchání d) výměnu plynů mezi krví a tkáněmi 4. Epiglotis: a) je latinské označení jazylky b) zabraňuje proniknutí potravy do hrtanu c) se nachází v hltanu d) navazuje na průdušnici 5. Hrtan: a) je ústní část hltanu b) obsahuje hlasové vazy s hlasovou štěrbinou c) je tvořen souborem kostí d) je zavěšen na horní čelist 6. Vnější dýchání je proces probíhající: a) jen při umělém dýchání b) v respirátoru c) ve tkáních d) mezi alveolárním vzduchem a krví plicních vlásečnic 7. K dolním cestám dýchacím patří: a) hrtan, průdušnice a hlavní průdušky b) hltan a průdušnice c) hltan, hrtan a průdušnice d) nosohltan a vedlejší nosní dutiny 8. K horním cestám dýchacím patří: a) průdušnice a hlavní průdušky b) hltan a průdušnice c) dutina nosní, vedlejší nosní dutiny, střední a dolní úsek hltanu d) hltan, hrtan a průdušnice 52 9. Řasinkový epitel: a) není přítomen v průdušnici b) je v dýchacích cestách stimulován nikotinem c) se vyskytuje v alveolách d) se vyskytuje ve vodivých dýchacích cestách 10. Průdušinky (bronchioly): a) vznikají větvením průdušek b) vznikají rozvětvením trachey c) nepatří k vodivým dýchacím cestám d) navazují na hrtan 11. Pro alveolo-kapilární stěnu neplatí: a) má tloušťku kolem 1 mikrometru b) slouží k aktivnímu transportu plynů přes cytoplazmatické membrány buněk c) je místem výměny plynů mezi vzduchem a krví d) je tvořena jen 2 vrstvami buněk 12. Pravá plíce: a) je stejně velká jako levá, má 2 laloky b) je větší než levá, má 2 laloky c) je menší než levá, má 2 laloky d) je větší než levá, má 3 laloky 13. Rytmicita a automacie dýchání není ovlivňována: a) Purkyňovými vlákny b) neurony dechového centra v prodloužené míše c) nervovou stimulací bránice a mezižeberních svalů d) prostřednictvím chemoreceptorů v prodloužené míše a v cévách 14. Pro chřipku neplatí: a) vakcinace není zárukou odolnosti proti všem jejím typům b) je bakteriální infekcí c) vyskytuje se formou epidemií d) je virovou infekcí 15. Za fyziologických podmínek se v organismu nevyskytuje: a) kyslík rozpuštěný v plazmě b) intracelulární hemoglobin c) deoxyhemoglobin d) karbonylhemoglobin 16. Při klidovém dýchání u dospělého člověka: a) je dechová frekvence asi 30 - 35 dechů za minutu b) se vyměňuje jedním dechem asi 1500 ml vzduchu c) je dechová frekvence asi 14 - 18 dechů za minutu d) se vyměňuje jedním dechem nejméně 2500 ml vzduchu 17. Vitální kapacita plic je: a) objem vzduchu, který po hlubokém vdechu usilovně vydýchneme b) objem vzduchu, který po hlubokém výdechu usilovně vdechneme c) u dospělého člověka v průměru více než 7 litrů vzduchu d) vždy využívána na 100% 53 18. Dechový objem je: a) objem vzduchu získaný jedním dechem b) 150 ml c) objem vzduchu vstupujícího do plic za 1 minutu d) 1000 ml 19. Vitální kapacita plic u trénovaných osob může dosáhnout: a) 2 l b) 6 l c) 0,5 l d) 1 l 20. Pneumonie je: a) vyšetření plic b) chirurgický výkon c) původce tuberkulózy d) zápal plic 21. Která choroba není typickou chorobou dýchacího systému? a) pneumonie b) bronchitida c) celiakie d) astma 22. Plicní sklípky: a) obsahují řasinkový epitel b) odehrává se v nich tzv. vnitřní dýchání c) navazují bezprostředně na bronchus d) jejich stěna je extrémně tenká - do 1 m 23. Průdušinky (bronchioli): a) vznikají rozvětvením průdušnice b) neobsahují svalovinu c) jsou vystlané víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami d) jejich stěna je extrémně tenká - do 1 m Správné odpovědi: 1a 2c 3a 4b 5b 6d 7a 8c 9d 10a 11b 12d 13a 14b 15d 16c 17a 18a 19b 20d 21c 22d 23c 54 Soustava trávicí 1. Největší trávicí žlázou u člověka je: a) heparin b) hepar c) hepatopankreas d) pankreas 2. Smíšenou žlázou je: a) slinivka b) hypofýza c) nadledvina d) bachor 3. Svalová vrstva trávicí trubice: a) je všude tvořena jen hladkým svalstvem b) je s výjimkou tenkého střeva tvořena příčně pruhovanou svalovinou c) v žaludku je hladká i příčně pruhovaná svalovina d) od úst do horní třetiny jícnu a v zevním řitním svěrači je svalstvo příčně pruhované 4. V ústech člověka: a) dochází jen k mechanickému zpracování potravy b) má úplný trvalý chrup 34 zubů c) jsou vývody tří párových slinných žlaz d) jsou jen drobné slinné žlázy ve sliznici 5. Přídatné trávicí žlázy: a) jsou ve stěně žaludku b) jsou velké slinné žlázy, játra a slinivka břišní c) jsou slinivka břišní a slezina d) vyúsťují jen v ústech 6. V žaludku: a) jsou dva hladké svěrače - na začátku česlo a na konci vrátník b) jsou oba svěrače z příčně pruhované svaloviny c) je na počátku vrátník a na konci česlo d) zůstává trávenina jen několik minut 7. Tlusté střevo člověka: a) končí výběžkem slepého střeva b) dělí se na dvanáctník, lačník a kyčelník c) dělí se na tračník vzestupný, příčný, sestupný, esovitou kličku a konečník d) má klky 8. Tenké střevo člověka: a) skládá se z tračníků b) je dlouhé 15 m c) jeho sliznice nevytváří klky d) má velký vnitřní povrch - až 400 m2 55 9. Dvanáctník: a) má název podle délky 12 cm b) ústí do něj vývody žlučníku a slinivky břišní c) neutralizuje zásaditou reakci tráveniny d) je součástí tlustého střeva 10. Játra člověka: a) jsou uložena v levé brániční klenbě b) produkují trypsin c) produkují červené krvinky d) dospělého váží asi 1500 g 11. Vitamíny nevznikají činností: a) zelených rostlin b) některých kvasinek c) žláz s vnitřní sekrecí d) některých baktérií 12. Do esenciálních metabolitů člověka řadíme: a) některé nenasycené mastné kyseliny b) kyselinu citronovou c) glukózu d) kyselinu pyrohroznovou 13. Chymus je: a) část žaludku b) trávenina opouštějící žaludek c) nestravitelný zbytek potravy d) hlen 14. Živiny jsou nejvíce vstřebávány v: a) tlustém střevě b) ústní dutině c) tenkém střevě d) žaludku 15. V žaludku: a) jsou štěpeny bílkoviny b) se vstřebávají aminokyseliny c) je přítomna kyselina chlorečná a mucin d) je neutrální pH 16. Pepsin: a) je vylučován ze slinivky břišní b) napomáhá trávení tuků c) je aktivován střevní šťávou d) se tvoří v žaludku z pepsinogenu 17. Ptyalin: a) je vylučován již v dutině ústní b) je vylučován žaludeční sliznicí c) tráví proteiny v tenkém střevě d) podílí se na emulgaci lipidů 56 18. Ve slinivce břišní se netvoří: a) trypsinogen b) pepsin c) amylázy d) lipázy 19. Žlučové kyseliny se hlavní měrou podílejí na trávení: a) cukrů b) tuků c) proteinů d) nukleových kyselin 20. Tenké střevo dospělého člověka je dlouhé asi: a) 1 - 2 m b) 2 - 3 m c) 3 - 5 m d) 10 - 12 m 21. Na trávení tuků se podílí: a) ptyalin b) trypsinogen c) pepsin d) lipázy 22. Na trávení proteinů se podílí: a) trypsin b) ptyalin c) žlučové kyseliny d) amyláza 23. Trávení sacharidů: a) probíhá především v žaludku za katalýzy pepsinu b) začíná již v dutině ústní c) začíná v tenkém střevě d) začíná po emulgaci za přítomnosti žluče 24. Žluč obsahuje: a) soli žlučových kyselin b) enteropeptidázy c) amylázy d) pepsin 25. Žluč: a) se tvoří ve žlučovém měchýři b) se tvoří ve žlučovodu c) se tvoří v játrech d) se podílí především na trávení bílkovin 26. Tlusté střevo dospělého člověka je dlouhé asi: a) 3 m b) 5 m c) 0,5 m d) 1,5 m 57 27. V tlustém střevě se za normálních podmínek nevstřebávají: a) aminokyseliny b) některé vitamíny c) ionty d) voda 28. Escherichia coli je přítomna: a) po celé délce trávicí soustavy b) v tenkém a tlustém střevě c) v tlustém střevě d) v tenkém střevě, kde napomáhá trávení 29. Celulóza v lidském trávicím ústrojí: a) je trávena v žaludku b) se rozkládá v tenkém střevě c) je důležitým zdrojem glukózy d) není v trávicí soustavě člověka rozkládána 30. Pro ptyalin neplatí: a) štěpí glukózu b) štěpí škrob na maltózu c) štěpí glykogen d) je obsažen ve slinách 31. V žaludku neprobíhá tento děj: a) neutralizace kyselého prostředí hydrogenuhličitanem b) vylučování HCl c) aktivace pepsinogenu na pepsin d) štěpení proteinů pepsinem 32. Slinivka břišní: a) jako endokrinní žláza vylučuje jen insulin b) jako exokrinní žláza vylučuje hydrogenuhličitan a pankreatickou šťávu c) jako endokrinní žláza vylučuje jen pankreatickou šťávu d) jako endokrinní žláza vylučuje jen hydrogenuhličitan 33. Retinol je: a) vitamin B2 b) vitamin B6 důležitý pro metabolismus aminokyselin c) vitamin D ovlivňující ukládání vápníku d) vitamin A podporující produkci epitelových buněk a zrakového barviva 34. Ke kurdějím vede: a) nedostatek vitamínu B12 b) nedostatek vitamínu C c) nedostatek železa d) nedostatek vitamínu K 35. Anémii může vyvolat: a) nedostatek vitamínu B12 b) nedostatek manganu c) nedostatek leukocytů d) nedostatek vitamínu A 58 36. Mezi protikrvácivé faktory patří: a) vitamín B12 b) vitamín D c) vitamín K d) vitamín B6 37. Pro metabolismus vápníku je důležitý: a) vitamín A b) vitamín D c) vitamín B1 d) vitamín K 38. Mezi vitamíny řady B nepatří: a) kobalamin b) thiamin c) pyridoxin d) kyselina askorbová 39. Nedostatek vitaminu D v mládí vyvolává: a) křivici - rachitis b) tvrdnutí jater c) kurděje d) anémii 40. Nedostatek vitamínu K způsobuje: a) rachitis b) poruchy srážení krve c) nemoc beri beri d) nervové poruchy 41. Nedostatek thiaminu se projevuje jako: a) kurděje b) křivice c) nemoc beri beri d) anémie 42. Hlavním místem detoxikace látek v organismu jsou: a) játra b) plíce c) slinivka břišní d) slezina 43. Trávení živin začíná u člověka: a) v žaludku b) již enzymy obsaženými ve slinách c) v tenkém střevě d) ve dvanáctníku 44. V tenkém střevě člověka: a) nejsou trávicí žlázky b) je produkována enterokináza aktivující trypsinogen c) přetrvává silně kyselá reakce tráveniny d) žijí četné baktérie 59 45. Žluč: a) tvoří se ve slinivce b) obsahuje enzymy k trávení tuků c) obsahuje soli žlučových kyselin, které brání emulgaci tuků d) obsahuje žlučová barviva z rozpadlého hemoglobinu 46. Játra nemají tuto funkci: a) produkují žluč b) vznikají zde červené krvinky c) zachycují a zneškodňují toxické látky d) produkují plazmatické bílkoviny 47. Tlusté střevo člověka: a) je dlouhé 2,5 m b) nepokračuje v něm vstřebávání vody a některých dalších látek c) obsahuje nestrávené a nestravitelné zbytky d) trávení v něm pokračuje 48. V tlustém střevě: a) se vstřebává hlavně voda a tím se zahušťuje obsah b) se u zdravého člověka nevyskytují baktérie c) jeho žlázky vyměšují amylázy d) se činností baktérií vytvářejí kromě škodlivých látek také vitamíny A a K 49. Vitamín D: a) je rozpustný ve vodě b) vzniká z karotenů c) je produkován mikroorganismy tlustého střeva d) ovlivňuje ukládání vápníku v kostní tkáni 50. Vztah vitamínů k metabolismu je dán jejich: a) vysokou kalorickou hodnotou b) potřebou jako koenzymů c) proteinovou povahou d) antibiotickými účinky 51. Zub má od povrchu korunky směrem dovnitř tyto vrstvy: a) zubní sklovina, dentin, dřeň b) dentin, email, dřeň c) cement, dentin, dřeň d) dentin, dřeň 52. Zubní plak obsahuje: a) fluoridy b) hojně vlákna plísní c) bakterie a organické kyseliny d) odontoblasty 53. Amylázy se tvoří v: a) slinných žlázách a pankreatu b) jen ve slinných žlázách c) jen v pankreatu d) ve slinných žlázách a játrech 60 54. Mezi funkce HCl v žaludku nepatří: a) trávení celulózy b) aktivace pepsinogenu na pepsin c) baktericidní působení d) bobtnání vaziva masité stravy 55. Pro žluč neplatí: a) obsahuje bilirubin b) je zahušťována ve žlučníku c) vytváří se v játrech d) obsahuje urobilinogen 56. Urobilinogen vzniká: a) syntézou v játrech b) bakteriálním odbouráváním bilirubinu ve střevě c) rozpadem hemoglobinu d) rozpadem bilirubinu v ledvinách 57. Žlučové kameny vznikají ve žluči: a) vysrážením cholesterolu b) vysrážením oxalacetátu c) vysrážením kalciumfosfátu d) vysrážením kyseliny mléčné 58. Žloutenka: a) nesouvisí se zvýšenými hodnotami bilirubinu v krvi b) je vždy způsobena virovou infekcí c) může být způsobena virovou infekcí d) je vždy infekční 59. Močovina vzniká: a) deaminací aminokyselin v játrech b) deaminací aminokyselin v tenkém střevě c) deaminací aminokyselin v žaludku d) bakteriální činností v tlustém střevě 60. Mezi vitamíny rozpustné v tucích patří: a) A, C, E, K b) A, D, E, K c) A, B12, E d) jen D a E 61. Peptické vředy: a) jsou důsledkem poškození sliznice jejuna a ilea kyselinou chlorovodíkovou b) jsou důsledkem poškození sliznice tlustého střeva různými faktory c) nemohou být příčinou gastrointestinálního krvácení d) jsou důsledkem poškození žaludeční a/nebo duodenální sliznice kyselinou chlorovodíkovou 62. Salmonelóza: a) má dlouhou inkubační dobu - cca jeden týden b) představuje vážné nebezpečí pro děti a staré lidi c) probíhá vzácně u více pacientů ve stejné lokalitě d) je virové onemocnění 61 63. Pro mentální anorexii a bulimii neplatí: a) samovolně pominou b) jedná se o poruchy v příjmu potravy c) mají psychologický podklad d) vyskytují se častěji u žen 64. Při vstřebávání se v tenkém střevě neuplatňuje: a) autolýza buněk b) prostá difúze c) difúze za účasti přenašeče d) aktivní transport za využití ATP 65. Játra neslouží jako: a) zásobárna vitamínů A a D b) zásobárna vitamínu C c) centrum metabolismu všech živin d) místo tvorby tepla intenzivním metabolismem 66. Lipázy se nacházejí: a) jen v žaludeční šťávě b) jen v pankreatické šťávě c) jen v tenkém střevě d) v žaludeční a pankreatické šťávě a v tenkém střevě 67. Glykogen je v játrech syntetizován z nadbytečné: a) glukózy b) maltózy c) sacharózy d) fruktózy 68. Při cirhóze jater nedochází k: a) odumírání jaterní tkáně b) snížení činnosti jater c) nahrazování jaterní tkáně vazivem d) zvýšené tvorbě glykogenu 69. Hemeroidy jsou: a) rozšířené žíly v oblasti konečníku b) žaludeční vředy c) vředy na dvanáctníku d) důsledkem apendicitidy 70. Žaludeční šťáva: a) u člověka je vylučována v množství asi 4 litry denně b) je zásaditá tekutina vylučovaná žaludečními žlázami c) je silně kyselá, vylučovaná žlázami žaludeční stěny d) obsahuje žlučové kyseliny 71. Významný nedostatek kyseliny listové v organismu má za následek: a) poruchy krvetvorby a u těhotných žen poruchy vývoje plodu b) špatný stav pojivových tkání c) zhoršení vidění d) nervovou chorobu beri-beri 62 72. Tlusté střevo člověka: a) je dlouhé cca 3 m b) ústí do něj přídatné žlázy trávicího systému (vývod slinivky břišní a žlučovodu) c) neprodukuje trávicí enzymy d) probíhá zde trávení těžko stravitelných složek potravy (vaziva, celulóza) 73. V žaludku člověka je: a) hlen ochraňující stěnu před agresivní žaludeční šťávou b) prostředí s velmi vysokým pH c) trávena celulóza d) enzym ptyalin 74. Významný nedostatek vitamínu B1 má za následek: a) poruchy krvetvorby b) špatný stav pojivových tkání c) křivici d) nervovou chorobu beri-beri 75. Kyselina chlorovodíková (HCl): a) udržuje velmi vysoké pH žaludečního obsahu b) se uplatňuje při aktivaci trávicích enzymů v žaludku c) se tvoří v žlučníku a významně se uplatňuje při trávení tuků d) tvoří významnou složku pepsinu 76. Játra jsou zásobena krví, která je přiváděna: a) jen jaterní tepnou b) jen portální (vrátnicovou) žílou c) jaterní tepnou i vrátnicovou žílou d) jaterní žílou 77. Z uvedených potravin je nejvýznamnějším zdrojem kobalaminu: a) čerstvé syrové ovoce b) kvasnice c) listová zelenina d) maso 63 Správné odpovědi: 1b 2a 3d 4c 5b 6a 7c 8d 9b 10d 11c 12a 13b 14c 15a 16d 17a 18b 19b 20c 21d 22a 23b 24a 25c 26d 27a 28c 29d 30a 31a 32b 33d 34b 35a 36c 37b 38d 39a 40b 41c 42a 43b 44b 45d 46b 47c 48a 49d 50b 51a 52c 53a 54a 55d 56b 57a 58c 59a 60b 61d 62b 63a 64a 65b 66d 67a 68d 69a 70c 71a 72c 73a 74d 75b 76c 77d 64 Soustava vylučovací 1. Na Bowmanovo pouzdro navazuje: a) ledvinný kalich b) proximální vinutý kanálek c) Henleova klička d) distální vinutý kanálek 2. Ledviny: a) s močovým měchýřem jsou spojeny močovou trubicí b) produkují glukagon c) jsou spojeny u mužů s prostatou d) jsou uloženy vně pobřišnice mimo dutinu břišní 3. Nefron se skládá: a) z kůry, dřeně a pánvičky b) jen z Bowmanova váčku a glomerulu c) z Bowmanova váčku, glomerulu, vinutých kanálků, Henleovy kličky a sběracího kanálku d) z močovodu, močového měchýře a močové trubice 4. Glomeruly: a) jsou klubíčka vlásečnic v Bowmanových pouzdrech b) jsou pouze ve dřeni ledvin c) jsou pouze v nadledvině d) jsou tělíska, z nichž vychází Henleova klička 5. Močovody: a) začínají v ledvinové pánvičce a končí v močovém měchýři b) odvádí primitivní moč c) vedou z močového měchýře na povrch těla d) všechny močovody ústí na papile do ledvinné pánvičky 6.Tubulární resorbcí vzniká: a) primární moč b) definitivní moč c) močovina d) antidiuretický hormon 7. Dospělý člověk vyloučí za den cca: a) 0,3 - 0,5 l moči b) 1 - 1,5 l moči c) 2 - 5 l moči d) 6 - 8 l moči 8. Vylučování odpadních látek není funkcí (u člověka): a) trávicí soustavy b) kůže c) ledvin d) varlat 65 9. Na vylučování se podílí/podílejí: a) pouze ledviny b) také slezina, močový měchýř a střevo c) také kůže a plíce d) jen ledviny a kůže 10. Ledviny člověka: a) za den vytvoří až 180 litrů primitivní moči b) jako odpadní látku vylučují především kyselinu močovou c) za den vyloučí asi 3,5 litru definitivní moči d) vylučují amoniak 11. Definitivní moč člověka obsahuje: a) vodu, mastné kyseliny, aminokyseliny a amoniak b) především kyselinu močovou a vodu c) především vodu, močovinu a soli d) 50 % vody 12. Primární moč člověka: a) je vysoce koncentrovaným roztokem solí b) má složení jako krevní plazma bez glukózy c) má shodné složení s krevní plazmou d) má podobné složení jako plazma, ale neobsahuje bílkoviny 13. Tubulární resorbce spočívá hlavně v: a) návratu vody, sodných iontů a glukózy do plazmy b) přenosu látek z Henleovy kličky do plazmy c) v transportu vody, sodných iontů a glukózy do moči d) bakteriálním rozkladu močoviny 14. Pro antidiuretický hormon neplatí: a) zvyšuje resorbci vod