Biologie Test Tkáně PDF

TKÁNĚ Tkáně jsou soubory buněk vykonávající společnou hlavní funkci + mají stejný tvar a původ Dělí se na: ○ Epitely ○ Pojiva ○ Tkáň svalovou ○ Tkáň nervovou Epitely ○ Jsou soubory buněk hustě k sobě přiřazených ○ Mezi buňkami nejsou prakt...

TKÁNĚ Tkáně jsou soubory buněk vykonávající společnou hlavní funkci + mají stejný tvar a původ Dělí se na: ○ Epitely ○ Pojiva ○ Tkáň svalovou ○ Tkáň nervovou Epitely ○ Jsou soubory buněk hustě k sobě přiřazených ○ Mezi buňkami nejsou prakticky žádné mezibuněčné prostory ○ Pokrývají povrch nebo vystýlají dutiny ○ Jednovrstevný epitel má buňky uloženy v jedné vrstvě a podle tvaru buněk se dělí na: Plochý Krychlový Válcovitý ○ Mnohovrstevný epitel má buňky uspořádány ve vrstvách ○ Podle funkce rozdělujeme epitely na: Krycí epitel Hlavní funkcí je pouhý pokryv orgánu nebo zajištění hladkého povrchu (například vnitřní povrch cév) Resorpční (vstřebávací) epitel Buňky mají miniaturní výběžky (tzv. mikroklky), které zvětšují vstřebávací povrch (například vnitřní povrch tenkého střeva) Žlázový epitel Buňky na povrch tkáně produkují určitou látku (například trávicí šťávy, hormony, pot, mateřské mléko ap.) Řasinkový epitel Obsahuje na povrchu brvy, jejichž pohyb zajišťuje pomalý transport určitých částic po povrchu epitelu, například uvnitř dýchacích cest (transport hlenu a prachu ven z těla) nebo uvnitř vejcovodu (transport vajíčka z vaječníku do dělohy) Smyslový epitel Obsahuje smyslové buňky napojené na nervová vlákna (například sítnice v oku) Pojiva ○ Pojiva jsou tkáně, které se kromě buněk skládají ještě z mezibuněčné hmoty ○ Mezi buňkami jsou velké mezibuněčné prostory - vyplněné MH ○ Množství mezibuněčné hmoty určuje základní vlastnosti tkáně ○ Mezibuněčná hmota vzniká činností pojivových buněk ○ Druhy pojiv: Vazivo Tkáň chrupavková Tkáň kostní ○ Vazivo = měkká tkáň složená z nepravidelných cípatých nebo vřetenovitých buněk Buňky jsou uloženy v polotekuté až rosolovité základní hmotě V ní probíhají vlákénka - vazivové fibrily: kolagenní fibrily a elastické fibrily Vazivové buňky mají schopnost v sobě hromadit tuk a přeměnit se na tukové buňky Mohou hromadit barvivo a měnit se na pigmentové buňky Histiocity = vazivové buňky v blízkosti cév vykonávají měňavkovitý pohyb a dokáží fagocytovat, patří k oběhové soustavě Ve vazivu jsou roztroušeny buňky žírné, v cytoplazmě obsahují heparin - látka brzdící srážení krve Vazivo je cévami zásobeno krví, řezné rány vazivem se dobře hojí - proto tvoří výplň některých dutin (například kostní dřeň), je základem vrstvy škáry v kůži, zásobní tukové tkáně Je pružné, odolné vůči ohybu i tahu (šlachy, vazivové blány, pružné výztuže cév) Podle množství buněk, množství a uspořádání fibril rozlišujeme vazivo na: Řídké vazivo ○ S fibrilami a hojnou mezibuněčnou hmotou ○ Je měkké, poddajné a tvoří výplně jiných tkání Tukové vazivo ○ Řídké, v buňkách nahromaděn tuk Tuhé vazivo ○ Obsahuje fibrily zhuštěné do svazků ○ Je vláknité a tuhé ○ Drží pohromadě kosti ○ Tvoří kloubní pouzdra a šlachy Lymfoidní vazivo ○ Síťovité ○ V síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky ○ Chrupavka Pevná, bílá/nažloutlá Obsahuje okrouhlé buňky (chondrocyty) uložené buď jednotlivě nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty Obsahuje malé množství MH Je pružná + pevná, zejména v tlaku Chrupavka povléká kloubní konce kostí Tvoří hrtan, přední konce žeber, vložky mezi obratly, stěny průdušnice, průdušek, přepážek nosu a ušních boltců Chrupavka je bez cév Řezné rány chrupavkou se nehojí Chrupavčitou tkáň dělíme na: Chrupavku hyalinní ○ Nejrozšířenější, průsvitná, převažuje mezibuněčná hmota s jemnými kolagenními fibrilami. Na povrchu je tuhé kolagenní vazivo, které plynule přechází do chrupavky, vyživuje ji a umožňuje růst ○ Hrtan, nosní chrupavka, kloubní chrupavka Chrupavku elastickou s elastickými fibrilami ○ Obsahuje elastické fibrily, které jí dodávají větší pružnost a schopnost vracet se do původního tvaru po deformaci ○ Obsahuje větší množství elastinu = méně křehká a více elastická ○ V ušním boltci, hrtanu a epiglotis Chrupavku vazivovou s kolagenními fibrilami ○ Obsahuje velké množství kolagenních fibril = vysoká pevnost a odolnost vůči mechanickému namáhání ○ Má méně chondrocytů a je bohatá na kolagenní fibrily ○ Je přítomna v oblastech vystavených velkému mechanickému stresu - meziobratlové ploténky, menisky a oblast spojení šlach a kostí - absorbuje nárazy + odolnost proti roztržení. ○ Kost Tvrdé pojivo Základem osteocyty – buňky s výběžky, které vytvářejí tvrdou mezibuněčnou hmotu Základní hmota prostoupena fosforečnanem a uhličitanem vápenatým Ústrojná pevná látka ossein (dětské kosti obsahují hodně osseinu, proto jsou pružné) Během života přibývá vápenatých solí, kosti jsou pevné a ztrácí pružnost, ve stáří jsou křehké a snadno se lámou Kost je hojně prostoupena cévami - poraněné kosti se dobře hojí Dva typy kostní tkáně: Kompaktní kostní tkáň ○ Nachází se na povrchu kostí, je tvrdá a pevná ○ Kostní buňky jsou uspořádány v kruhových vrstvách (lamelách) kolem Haversových kanálků Spongiózní (houbovitá) kostní tkáň ○ Nachází se uvnitř kostí, tvoří jejich relativně pevnou, ale odlehčenou vnitřní výztuž ○ Kostní buňky jsou neuspořádané, v tkáni jsou dutinky (póry, kanálky), které jsou vyplněné jinými tkáněmi (například vazivem) ○ Často vzniká z kompaktní kostní tkáně jejím postupným rozrušováním (vytvářením dutinek) Zubní tkáň Sklovina (Enamel): ○ Tvrdá, mineralizovaná vrstva, pokrývá korunku zubu ○ Sklovina je nejtvrdší tkání v těle, tvořená převážně hydroxyapatitem ○ Chrání zub před opotřebením a poškozením Dentin: ○ Vrstva nacházející se pod sklovinou, tvoří většinu struktury zubu ○ Dentin je méně mineralizovaný než sklovina = pružnost zubu ○ Obsahuje mikroskopické kanálky, které vedou k nervům. Zubní dřeň (Pulp): ○ Měkká tkáň uvnitř zubu, která obsahuje krevní cévy, nervy a buňky ○ Zodpovědná za výživu a zdraví zubu. Cement: ○ Tkáň, která pokrývá kořen zubu a připojuje jej ke kosti pomocí vazů ○ Cement je podobný kostní tkáni a pomáhá udržet zub v čelisti. Periodontální vazivo: ○ Soubor vazivových vláken, které spojují cement kořene s kostí. Zajišťuje stabilitu zubu a tlumí nárazy  Tkáň svalová ○ Tvořena protáhlými jednotkami, které se na podráždění smršťují ○ Dělíme na: Svalstvo hladké Tvořeno protáhlými jednojadernými buňkami vzájemně spojenými jemným vazivem Buňky obsahují v cytoplazmě jemná smrštitelná vlákna - myofibrily Hladké svalstvo tvoří většinu TS, stěny dělohy a močového měchýře, je roztroušeno v kůži Pracuje nezávisle na naší vůli, je intervováno vegetativními nervy Svalstvo příčně pruhované Skládá se z mnohojaderných svalových vláken dlouhých 1mm-několik cm Na vlákně lze pozorovat pravidelně se střídající tmavé a světlé úseky Vlákno obsahuje velké množství myofibril tvořených dvěma typy bílkovin s jinou světelnou lomivostí Jeho činnost je ovládána vůlí, řízena míšními a mozkovými nervy, pod kontrolou mozkové kůry Tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu Svalstvo srdeční Příčně pruhované, ale složené z jednojaderných až dvoujaderných úseků, spojených šikmými můstky Smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, řízeno vegetativními nervy Tkáň nervová ○ Základem nervové tkáně je síť navzájem propojených neuronů, které vedou vzruchy ○ Výplň mezi neurony tvoří neuroglie Glie vyživují neurony a odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni Okolo dlouhých výběžků neuronů tvoří glie ochranný obal (Schwannovu pochvu) pod kterou se na vláknech vytváří Myelinová pochva Nervová vlákna s myelinovou pochvou jsou bílá, bez ní šedá ○ Neuron Povrch neuronů tvoří rozvětvené výběžky Do hlavní části (těla neuronu) vystupují hustě rozvětvené dendrity – krátké vstupní výběžky, které přijímají vzruchy od okolních buněk Z těla vystupuje jeden nebo více neuritů – nervových vláken, které mají na koncích speciální kontaktní výběžky (synapse), jimiž se vzruch šíří na další buňky ○ Nervové buňky se množí jen během nitroděložního vývoje ○ Buňky zničené nemohou být nahrazeny ○ Přeťatá nervová vlákna znovu srůstají